Pláně pod Ještědem (+ U Šámalů)

10.11.2021
1935
1935

Mám rád toulky po Ještědském hřbetu .

Zajímavé jsou málofrekventovaneé cesty kolem Malého Ještědu . Kdysi v této části stála ( na trase Hřebenovky ) velmi hojně navštěvovaná a celoročně otevřená Jäckel baude, postavena v roce 1906 v roce liberecké německé výstavy a stržena pro zchátralost v 60 Letech . ( kdyz předtím patřila Optice a nakonec Lesní správě ) Tato část Ještědského hřbetu nebyla v té době zalesněna . Na terase byl dalekohled a rozhled do okolí . V zimě hosté sjížděli do Křižan na saních . Bývaly tam taneční zábavy . Dnes , když tudy půjdete , je tam les, žádné výhledy a ani živáčka. Pro toho , kdo by tam chtěl zamířit , připojuji historickou mapu ,na těch novych už bouda vyznačena není . ( Na té mapě je též trasa zaniklé sáňkařské dráhy )

(autor příspěvku Karel Krenk)

Chata KČT za války
Chata KČT za války

Pláně pod Ještědem

Jsou vzdálené 2,5 km od vrcholu, mají bohatou turistickou tradici.
Chaty, horské samoty a křížovatka cest daly tomuto vyhledávanému místu věhlas, který již bohužel odvál čas.
Byly zde tři chaty poskytující turistům potřebné služby.
Nejstarší je připomínána již v 19.století a po přestavbě se nazývala Gregorova bouda.
Dvakrát vyhořela, nejprve v roce 1930 a pak roku 1938, ale to již nebyla obnovena.
Majitelé dalších dvou chat, Klub českých turistů a pražský Spolek pro zimní sporty, vytvořily z tohoto místa nejvýznamnější centrum české turistiky.
První pohlednice zachycuje tři chalupy pod dodnes existující restaurací.
Úplně vpravo je Gregorova bouda.
Na další ukázce je pohled na chatu KČT.
Německý nápis ve štítě se objevil po záboru pohraničí v roce 1938.
Třetí pohlednice s perspektivním pohledem na turistickou chatu ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT.
Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtistěným textem na adresní steane5i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.


(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Šamánkova chata - 30. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 30. léta - dnes depandance
Chata Pláně pod Ještědem- 1943 (archiv Jiří Peterka)
Chata Pláně pod Ještědem- 1943 (archiv Jiří Peterka)

Pláně Pod Ještědem ( Kynai, V kýně, Kuhnei ) - nadmořská výška 780 n.m. - na starých mapách 788 n.m

Původně horská osada, obydlená zemědělci a lesníky, nyní středisko zimních sportů takřka bez stálých obyvatel. První dům zde byl postaven v roce 1805, nejvýše položeným objektem byl od roku 1863 obytný hostinec hajného Františka Sluky. Hajný jej postavil pro sebe a svoji ženu,proslulou svojí krásou. Němci pojmenovali hostinec Zum Bohmischen Franz. Dalším nájemcem byl Karel Altmann. Koncem 20 tých let provozoval hostinec František Gregor. Roce 1930 hostinec vyhořel, byl obnoven a v roce 1938 definitivně podlehl ohni a nebyl již obnoven. Dnes z něho zbyl je sklep porostlý křovím napravo od cesty na Dolní Pláně. V roce 1909 pražský spolek pro zimní sporty vybudoval tzv. Šamánkovu chatu-dnes vedlejší budova-depandance. ( Šamánek-zakladatel českého odboru KČST v Liberci ) Chata KČST byla postavena v roce 1926 a v roce 1927 ji Jan Kogler- (předseda libereckého odbor KČST v letech 1926-1938 i po válce) získal pro KČST, kterému patří dodnes, protější chatu koupil pražský spolek pro své členy. První organizovaný výlet členů libereckého odboru KČST vedl právě na Pláně. Pláně dlouho byly hlavní základnou liberecké turistiky. Chata nesla různé názvy a měla různé provozovatele. (Chata KČST Pláně, Turistická chata Jana Koglera). Dnes používáme oficiální název Turistická Chata KČT Pláně. Dlouho byla osada špatně dostupná. V roce 1938 byla postavena horská silnička ( Dělaná ) Za okupace čeští turisté z Plání zmizeli. V roce 1938 zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) později objekty sloužili rekreaci Hitlerjugend. Po válce opět všechny chaty převzal KČST. V roce 1948 se turisté rozhodli hlavní chatu rozšířit o dřevěnou přístavbu. Kvůli tomu byla na jižním svahu Ještědu rozebrána roubená Stejskalova usedlost a dřevo bylo vynášeno na Pláně. Od jara 1951 nadšenci vynášeli v batozích cihly na rekonstrukci, která byla dokončena v zimě 1951. Při slavnostním otevření chaty musel hostinský Franců ubytovat 200 turistů. V roce 1957 byl KČST převeden pod ČSTV. Jeho činnost byla obnovena po roce 1989.

V letech 1945-49 bylo na Pláních letiště vybudované vysokou školou leteckého dorostu pro plachtařský výcvik. Slavnostní otevření v roce květen 1946 - Letecký den ( Hangár byl odstraněn až v 50-tých letech). Později zde byl lyžařský skokanský můstek. Podobně jako na Ještědu, kde se jednalo o akci německého DGV f JI) zde se soutěžilo KČST v počtu výstupů. Čestný odznak si vysloužil ten, kdo na Pláně vystoupil za rok alespoň 100 krát. První vítěz byl František Pokorný v roce 1926 se 123 výstupy na chatu. Konaly se i chodecké závody např.v roce 1936-38 chodecký závod Pláně-Hoření Paseky, Malý Ještěd, Pláně. Na loukách na Pláních se též pořádala představení amatérských divadel. V roce 1954 došlo na Pláních k ustavení Horské služby pro Jizerské hory. Na Pláních se též závodilo na lyžích-v běhu, ve sjezdu i ve skocích a to vše již v roce 1909 !!! I dnes jsou na Pláních sjezdovky a vleky : Přímo pod Chatou je Sluneční Pláň - a nový 2 kotvový vlek z roku 2007 nahradil starý kotvový vlek Meta ( Staré Pláně,délka 290 m, převýšení 102 m,kapacita 1200 osob/hodinu západněji Nové Pláně - U transformátoru délka 450 m , vlek sedačkový 2 místný, kapacita 1200 (přemístěný starší vlek z Ještědu Černé Hory - nahradil dva vleky Kotva a TVL ) a hlavně a poprvé v historii jsou Pláně propojeny se ostatními sjezdovkami na Ještědu propojeny 2 kotvovým vlekem Na hřeben (450 m,1200 os/hod.). Z Plání vychází i sjezdovka tzv. Pláňská nebo. Turistická a vedla odtud i sjezdovka tzv. Tobogan dnes nepoužívaná. (zdroj: https://chataplane.cz )


archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Miloslav Kačírek 27.12.2020
Miloslav Kačírek 27.12.2020
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
Pláně p. Ještědem - divadlo Naší furianti r. 1913 (archiv V.Hájek)
Pláně p. Ještědem - divadlo Naší furianti r. 1913 (archiv V.Hájek)
zdroj beta.lot - tissimo.com/de
zdroj beta.lot - tissimo.com/de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj beta.lot - tissimo.com/de
zdroj beta.lot - tissimo.com/de

Bouda na Ještědském hřebeni (Jeschenkammbaude) také U horského Ševce (Bergshuster Gasthaus)

hostinec stával asi 1 km za libereckou odbočkou z modré hřebenovky.Provozoval jej Franz Moeller, původním povoláním Švec. Z rozlehlé louky se nabízely výhledy na Liberec , Jizerské hory i Krkonoše. V roce 1930 přejmenován na Jeschenkammbaude. Po odsunu německého obyvatelstva byl stržen a pozemek zalesněn.

archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Chata Pláně (archiv Všichni Čermáci)
Chata Pláně (archiv Všichni Čermáci)
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
60.léta (archiv Jany Zahurancové)
60.léta (archiv Jany Zahurancové)
Zlomlyž aneb maškary na Ještědu 80-léta (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Zlomlyž aneb maškary na Ještědu 80-léta (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Pláně pod Ještědem
Pláně pod Ještědem
Pav Karel
Pav Karel
Pav Karel
Pav Karel
28.1.2021 (foto Ondřej Šouba)
28.1.2021 (foto Ondřej Šouba)

Památník stojící na Hlubockém hřebeni

připomíná manifestaci třiceti tisíc českých a německých dělníků, jež se tu konala v roce 1870.

(Edice Má vlast - Jizerské hory, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)

Já si to pamatuji z roku 1990 takhle, že odtamtud byl přes nízké stromy vidět Ještěd. Později stromy povyrostly a už to je obklopené tmavým lesem. Místo dost ztratilo půvab. V 19.století tam nebyl les, ale pastviny, a louky, proto tam byl ten tábor lidu.(komentář Ing. Rudolf Kittler

18.7.2020 foto Jakub Faifer
18.7.2020 foto Jakub Faifer

Bývalý hostinec u Šámalů.

Již v roce 1864 zde provozoval majitel Antonín Šámal restauraci. Horská samota nesla od roku 1918 název Hostinec u Šámalů v Proseči, což dokazuje i tato patrně vlastním nákladem vydaná pohlednice. Později se zde vystřídalo několik nájemců, třebaže je objekt zachován, neslouží již od padesátých let původnímu účelu

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Křižany - koupaliště za 1.repubiky (zdroj: https://mirasafa.lbcfree.net )
Křižany - koupaliště za 1.repubiky (zdroj: https://mirasafa.lbcfree.net )

Hostinec s dlouhou tradicí

Historie hostince začíná v roce 1870, kdy jej založil tehdejší majitel Karel Prokop při původní formanské cestě přes Ještědský hřeben. Již v té době se objevilo jméno Gasthaus zum Semmering.
Do roku 1940 se zde vystřídalo 11 majitelů, kteří hostinec rozšiřovali a upravovali. Během těchto let tak přibylo 7 pokojů, řeznický krám, jatka, maštal a chlévy, kryté verandy, taneční sál a vodní nádrž, která sloužila jako napajedlo pro koně, které zde přepřahali. Vodní nádrž později sloužila jako koupaliště pro návštěvníky hostince.
Mezi lety 1940 - 1945 vlastnil a provozoval hostinec Leopold Keller, kterému byla nemovitost včetně pozemků vyvlastněna a on sám odsunut jako Sudetský Němec. Hostinec tak přešel do vlastnictví Fondu národní obnovy, odkud byl převeden pod Sokol I. Smíchov a stal se tak místem pro letní i zimní tábory a rekreační členskou základnu.
V letech od r. 1950 do r. 1990 vlastnila nemovitost TJ Naftové motory Smíchov, která zde provozovala turnusové rekreace členů a pracovníků. V roce 1990 se majitelem opět stal Sokol I. Smíchov, který nemovitost v roce 2006 prodal do soukromých rukou a do roku 2013 nemovitost bez využití chátrala.
V říjnu 2013 byl hostinec zakoupen současnými majiteli, kteří zde 4. dubna 2015 po 70 letech obnovili provoz hostince s tradičním názvem Zájezdní hostinec Semering. V současné době je v provozu výčep, kuchyně, hostinské pokoje, pastviny s hospodářskými zvířaty a vodní nádrž, která poslouží ke koupání či rybolovu.
( Přiložená vzácna pohlednice z roku 1897 s podobiznou prvního majitele se dražila na eBay a vydražila se za 42 Euro )

(autor příspěvku: Karel Krenk)

archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra