Kostel Sv.Kříže

27.08.2022
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Kostel sv. Kříže

kolem roku 1940


Jednou z nejvýznamnějších a nemnohých památek baroku v Liberci je bezesporu kostel sv. Kříže, nejvýznamější stavba libereckého stavitele 18.století Johanna Josefa Kunzeho z let 1753 - 56. Patří k dominantě Chrastavská ulice, kde tvoří jakési entrée při západním vstupu do města. I na tak exponovaném místě vznikla ve třicátých letech čerpací stanice.

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)

(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
foceno už po uzavření, kdy za okénkem byl nápis: "trafika šla do důchodu" (archiv Zdena Ina Bergger)
foceno už po uzavření, kdy za okénkem byl nápis: "trafika šla do důchodu" (archiv Zdena Ina Bergger)
archiv Petr Ruprecht
archiv Petr Ruprecht
1917 (archiv O.Musil)
1917 (archiv O.Musil)

Kostel svatého kříže (1926)

kostel je jedinou výraznější pozdně barokní stavbou v Liberci. V letech 1753 - 1756 byl na místě kaple od M.A.Canevalleho (1696) postaven jednolodní chrám inspirovaný zjevně poutním kostelem v Hejnících. I Křížový kostel vycházel z poutní tradice a stal se výrazem duchovního úsilí pátera A. Kopsche, jemuž především vděčí za svůj vznik. Zatímco vnější architektura + jedno z ranných děl libereckého stavitele Johanna Josepha Kunzeho - si podržela na svoji dobu konzervativní ráz, byl interier vybaven v aktuálním rokokovém stylu. Nástropní fresky s náměty nalezení a povýšení svatého Kříže namaloval Jan Václav Spitzer z Prahy v roce 1761. Později je přemaloval liberecký malíř Anton Köhler (1864) a neorokokové orámování jim dal na počátku 90.let 19. století Liberečan Ernst Meininger. Architektura hlavního oltáře z roku 1760 pochází z dílny Jana Hájka z Mnichova Hradiště a obraz se sv. Helenou a nalezeným křížem je od pražského malíře F.X.Pálka.

(zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997, nakladatelství 555)

Malé náměstí, 1930 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Malé náměstí, 1930 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Ve výhybně na Malém náměstí zastavil při cestě do Růžodolu 22.10.1925 motorový vůz č. 16 z roku 1904, schválen do provozu byl 8.11.1904, tedy den před zahájením provozu na této trati. Vyřazen byl k 1.3.1960 a trať Rochlice - Růžodol ho tak přežila v provozu jen o půlrok. (archiv Boveraclubu)
Ve výhybně na Malém náměstí zastavil při cestě do Růžodolu 22.10.1925 motorový vůz č. 16 z roku 1904, schválen do provozu byl 8.11.1904, tedy den před zahájením provozu na této trati. Vyřazen byl k 1.3.1960 a trať Rochlice - Růžodol ho tak přežila v provozu jen o půlrok. (archiv Boveraclubu)
Kostel Nalezení sv. Kříže, 1864
Kostel Nalezení sv. Kříže, 1864
kolem roku 1900
kolem roku 1900
Kašna u kostele sv. Kříže v roce 1878 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
Kašna u kostele sv. Kříže v roce 1878 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura

Kostel Nalezení svatého Kříže

Kostel stojí na místě původního barokního hřbitovního kostela pocházejícího od pražského stavitele italského původu Marka Antonína Canevalleho z let 1695-1698. Canevalleův kostel byl postaven v místě bývalého morového pohřebiště z roku 1680, kdy si epidemie vyžádala 300 obětí. Pro tak velký počet zemřelých nedostačoval městský hřbitov u nedalekého kostela sv. Antonína a proto bylo vybudováno nové pohřebiště. Stavitel pro původní kostel zvolil půdorys ve tvaru kříže, neboť právě svatému Kříži byl kostel zasvěcen.V letech 1753-1761 byl na tomto místě postaven nový kostel podle návrhu Johanna Josefa Kunzeho, rovněž zasvěcený Nalezení svatého Kříže.Kostel slouží jako poutní místo. Zajímavá je historie dřevěné sochy piety Matky Boží Bolestné (Mater Dolorosa), která je umístěna na hlavním oltáři. Tato dřevěná Pieta představuje Pannu Marii sedící s Kristovým tělem pod křížem. Je 65 cm vysoká, vyřezávaná z cedrového dřeva. Na prsou Panny Marie jsou vyobrazeny tři žitné klasy, v nichž je vetknutý meč, symbol utrpení. Původně byla zhotovena roku 1506 pro některý londýnský kostel. Za anglického krále Jindřicha VIII., kdy byly rušeny výzdoby kostelů, vhodili údajně v roce 1538 sošku do Temže. Tu posléze vylovil jistý kupec, který ji ukryl ve svém domě. V roce 1658 ji získal mladý hrabě František Ferdinand z Gallasu a umístil ji v zámecké kapli na Frýdlantu. Odtud byla přemístěna do kostela v Hejnicích a po dokončení nové svatyně sv. Kříže do Liberce. Obliba této sochy Piety byla tak veliká a počet poutníků se stále zvyšoval, takže v roce 1752 zde bylo již 10 021 poutníků u svatého přijímání. Po přestavbě kostela v roce 1753-1756 jejich počet ještě stoupl a kostel obdržel četné odpustky. Zbožní poutníci začali umisťovat do kostela mnoho votivních darů za vyslyšení svých prosebných modliteb. Podle nařízení císaře Josefa II. byly však poutě nejdříve omezeny a nakonec zcela zrušeny. Poslední velká pouť se zde konala roku 1781. Později se kostel stal filiálním a sloužil zejména pro svatby a pohřby. Od roku 1808 byly pouti opět obnoveny, ovšem již nikdy nedosáhly takového rozsahu jako v minulosti. (zdroj Wikipedie)
První knihovna v Liberci byla v kostele sv. Kříže - foto Rudolf Ginzel (archiv SM v Liberci)
První knihovna v Liberci byla v kostele sv. Kříže - foto Rudolf Ginzel (archiv SM v Liberci)
(zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
(zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Kreuzkirche, 1934 (Petr Kolín - Památník padlých v první světové válce od Karla Kolaczka.)(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Kreuzkirche, 1934 (Petr Kolín - Památník padlých v první světové válce od Karla Kolaczka.)(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv Eva Pacltová
archiv Eva Pacltová
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Malé náměstí před 120 lety a 27.3.2020
Malé náměstí před 120 lety a 27.3.2020
Malé náměstí a tržnice u kostela Nalezení svatého kříže
Malé náměstí a tržnice u kostela Nalezení svatého kříže
Malé náměstí v 70.letech
Malé náměstí v 70.letech
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938 Výřez z pohlednice (archiv J.Peterka)
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938 Výřez z pohlednice (archiv J.Peterka)
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938  (archiv J.Peterka)
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938 (archiv J.Peterka)
Vlevo nahoře vykukuje Šavlovna na Malém náměstí
Vlevo nahoře vykukuje Šavlovna na Malém náměstí

Kostel Nalezení svatého Kříže 1927

Kostel sv. kříže je nejcennějším libereckým barokním kostelem. Dochoval se zde původní barokní interiér z poloviny 18. století. V srpnu roku 1680 vypukla v Liberci epidemie moru, která si vyžádala na 300 obětí. Pro tak velký počet zemřelých brzy přestal dostačovat městský hřbitov u kostela sv. Antonína a proto bylo vybudováno nové pohřebiště a při něm pak roku 1696 menší kostel. Autorem byl pražský stavitel italského původu M.A. Canevalle, který symbolicky zvolil půdorys ve tvaru kříže, neboť právě sv. Kříži byl kostel zasvěcen. Pod vedením stavitele J.J.Kuntze proběhla v letech 1753-1756 rozsáhlá přestavba, po které kostel vzhledově připomíná chrám v Hejnicích a představuje nejcennější barokní stavbu Liberce. Zajímavá je jistě i skutečnost, že právě v kostele sv. Kříže byla roku 1759 zřízena první veřejná knihovna v Liberci. Zásluhu na tom měl především Anton Kopsch, který také financoval bohatou výzdobu kostela. Cenná umělecká díla zde zůstala zachována až do dnešních dnů, nejvzácnější z nich je soška Matky Boží, jež se může pochlubit také zajímavou historií. Samotný kostel je jistě mistrovským dílem, ovšem i jeho okolí zdobí vzácné památky. V zahradě kostela je totiž umístěn morový sloup z dílny slavného sochaře M. B. Brauna, kolem něj je křížová cesta s obrazy J. Führicha - rodáka z nedaleké Chrastavy a pozoruhodná je i kaple Božího hrobu, která je kopií kaple stojící uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. (autor příspěvku Jiří Peterka)

Věže křížového kostela řádí nad saténozeleným starým kaštanem. Domy na Berghange jsou v pořádku na docela malebném obrázku.(archiv Ondra Musil)
Věže křížového kostela řádí nad saténozeleným starým kaštanem. Domy na Berghange jsou v pořádku na docela malebném obrázku.(archiv Ondra Musil)
Zástavba pod Rybářskou ulicí v roce 1938 a 3.5.2020
Zástavba pod Rybářskou ulicí v roce 1938 a 3.5.2020