Kostel Sv.Kříže

30.08.2022
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Kostel sv. Kříže

kolem roku 1940


Jednou z nejvýznamnějších a nemnohých památek baroku v Liberci je bezesporu kostel sv. Kříže, nejvýznamější stavba libereckého stavitele 18.století Johanna Josefa Kunzeho z let 1753 - 56. Patří k dominantě Chrastavská ulice, kde tvoří jakési entrée při západním vstupu do města. I na tak exponovaném místě vznikla ve třicátých letech čerpací stanice.

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)

(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
foceno už po uzavření, kdy za okénkem byl nápis: "trafika šla do důchodu" (archiv Zdena Ina Bergger)
foceno už po uzavření, kdy za okénkem byl nápis: "trafika šla do důchodu" (archiv Zdena Ina Bergger)
archiv Petr Ruprecht
archiv Petr Ruprecht
1917 (archiv O.Musil)
1917 (archiv O.Musil)

Kostel svatého kříže (1926)

kostel je jedinou výraznější pozdně barokní stavbou v Liberci. V letech 1753 - 1756 byl na místě kaple od M.A.Canevalleho (1696) postaven jednolodní chrám inspirovaný zjevně poutním kostelem v Hejnících. I Křížový kostel vycházel z poutní tradice a stal se výrazem duchovního úsilí pátera A. Kopsche, jemuž především vděčí za svůj vznik. Zatímco vnější architektura + jedno z ranných děl libereckého stavitele Johanna Josepha Kunzeho - si podržela na svoji dobu konzervativní ráz, byl interier vybaven v aktuálním rokokovém stylu. Nástropní fresky s náměty nalezení a povýšení svatého Kříže namaloval Jan Václav Spitzer z Prahy v roce 1761. Později je přemaloval liberecký malíř Anton Köhler (1864) a neorokokové orámování jim dal na počátku 90.let 19. století Liberečan Ernst Meininger. Architektura hlavního oltáře z roku 1760 pochází z dílny Jana Hájka z Mnichova Hradiště a obraz se sv. Helenou a nalezeným křížem je od pražského malíře F.X.Pálka.

(zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997, nakladatelství 555)

Malé náměstí, 1930 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Malé náměstí, 1930 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Ve výhybně na Malém náměstí zastavil při cestě do Růžodolu 22.10.1925 motorový vůz č. 16 z roku 1904, schválen do provozu byl 8.11.1904, tedy den před zahájením provozu na této trati. Vyřazen byl k 1.3.1960 a trať Rochlice - Růžodol ho tak přežila v provozu jen o půlrok. (archiv Boveraclubu)
Ve výhybně na Malém náměstí zastavil při cestě do Růžodolu 22.10.1925 motorový vůz č. 16 z roku 1904, schválen do provozu byl 8.11.1904, tedy den před zahájením provozu na této trati. Vyřazen byl k 1.3.1960 a trať Rochlice - Růžodol ho tak přežila v provozu jen o půlrok. (archiv Boveraclubu)
Kostel Nalezení sv. Kříže, 1864
Kostel Nalezení sv. Kříže, 1864
kolem roku 1900
kolem roku 1900
Kašna u kostele sv. Kříže v roce 1878 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
Kašna u kostele sv. Kříže v roce 1878 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura

Kostel Nalezení svatého Kříže

Kostel stojí na místě původního barokního hřbitovního kostela pocházejícího od pražského stavitele italského původu Marka Antonína Canevalleho z let 1695-1698. Canevalleův kostel byl postaven v místě bývalého morového pohřebiště z roku 1680, kdy si epidemie vyžádala 300 obětí. Pro tak velký počet zemřelých nedostačoval městský hřbitov u nedalekého kostela sv. Antonína a proto bylo vybudováno nové pohřebiště. Stavitel pro původní kostel zvolil půdorys ve tvaru kříže, neboť právě svatému Kříži byl kostel zasvěcen.V letech 1753-1761 byl na tomto místě postaven nový kostel podle návrhu Johanna Josefa Kunzeho, rovněž zasvěcený Nalezení svatého Kříže.Kostel slouží jako poutní místo. Zajímavá je historie dřevěné sochy piety Matky Boží Bolestné (Mater Dolorosa), která je umístěna na hlavním oltáři. Tato dřevěná Pieta představuje Pannu Marii sedící s Kristovým tělem pod křížem. Je 65 cm vysoká, vyřezávaná z cedrového dřeva. Na prsou Panny Marie jsou vyobrazeny tři žitné klasy, v nichž je vetknutý meč, symbol utrpení. Původně byla zhotovena roku 1506 pro některý londýnský kostel. Za anglického krále Jindřicha VIII., kdy byly rušeny výzdoby kostelů, vhodili údajně v roce 1538 sošku do Temže. Tu posléze vylovil jistý kupec, který ji ukryl ve svém domě. V roce 1658 ji získal mladý hrabě František Ferdinand z Gallasu a umístil ji v zámecké kapli na Frýdlantu. Odtud byla přemístěna do kostela v Hejnicích a po dokončení nové svatyně sv. Kříže do Liberce. Obliba této sochy Piety byla tak veliká a počet poutníků se stále zvyšoval, takže v roce 1752 zde bylo již 10 021 poutníků u svatého přijímání. Po přestavbě kostela v roce 1753-1756 jejich počet ještě stoupl a kostel obdržel četné odpustky. Zbožní poutníci začali umisťovat do kostela mnoho votivních darů za vyslyšení svých prosebných modliteb. Podle nařízení císaře Josefa II. byly však poutě nejdříve omezeny a nakonec zcela zrušeny. Poslední velká pouť se zde konala roku 1781. Později se kostel stal filiálním a sloužil zejména pro svatby a pohřby. Od roku 1808 byly pouti opět obnoveny, ovšem již nikdy nedosáhly takového rozsahu jako v minulosti. (zdroj Wikipedie)
První knihovna v Liberci byla v kostele sv. Kříže
První knihovna v Liberci byla v kostele sv. Kříže
(zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
(zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Kreuzkirche, 1934 (Petr Kolín - Památník padlých v první světové válce od Karla Kolaczka.)(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Kreuzkirche, 1934 (Petr Kolín - Památník padlých v první světové válce od Karla Kolaczka.)(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv Eva Pacltová
archiv Eva Pacltová
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Malé náměstí před 120 lety a 27.3.2020
Malé náměstí před 120 lety a 27.3.2020
Malé náměstí a tržnice u kostela Nalezení svatého kříže
Malé náměstí a tržnice u kostela Nalezení svatého kříže
Malé náměstí v 70.letech
Malé náměstí v 70.letech
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938 Výřez z pohlednice (archiv J.Peterka)
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938 Výřez z pohlednice (archiv J.Peterka)
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938  (archiv J.Peterka)
Kostel Nalezení svatého Kříže Pohlednice prošlá poštou v roce 1938 (archiv J.Peterka)
Vlevo nahoře vykukuje Šavlovna na Malém náměstí
Vlevo nahoře vykukuje Šavlovna na Malém náměstí
u kostela Nalezení sv. Kříže  (M.Gergelčík)
u kostela Nalezení sv. Kříže (M.Gergelčík)

Slavnostní odhalení památníku obětem první světové války 31.5.1931

Prostranství před kostelem sv.Kříže, kde stávalo na přelomu století patrové stavení s fotoateliérem libereckého fotografa a také vydavatele pohlednic Franze Richtera. Už krátce po válce se radní rozhodli umístit sem památník libereckých obětí, který byl po více než šesti letech finančních sbírek a příprav slavnostně vysvěcen posledního květnového dne roku 1931. Uprostřed půlkruhu tvořeného kvádry nesoucími desky se jmény 920 padlých Liberečanů, jejichž seznam vypracoval historik Viktor Luge, stála symbolická bronzová plastika s názvem Umírající síla od místního sochaře Karla Kolaczka . Areál sloužil různým vzpomínkovým příležitostem zejména vojenského charakteru. Po druhé světové válce se uvažovalo o jeho rozšíření, ale nakonec byl vybudován nový památník v Ruprechticích a po původním zůstala jenom parková úprava. Za povšimnutí stojí benzinová pumpa na první pohlednici. Na dopisnici z okupace je již umístěna trochu níž, na rohu se Zeyerovou ulicí

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

To byla úžasná socha, vlastně celé to místo. Škoda, že ho zneužili nacisté a poválečná euforie si to vyřídila nejen s pomníkem, ale i symbolickým náhrobkem libereckých padlých za 1. světové války Většina jmen byla totiž německých, kdo by to v Liberci čekal, že? (komentář: Hana Zemanová)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Věže křížového kostela řádí nad saténozeleným starým kaštanem. Domy na Berghange jsou v pořádku na docela malebném obrázku.(archiv Ondra Musil)
Věže křížového kostela řádí nad saténozeleným starým kaštanem. Domy na Berghange jsou v pořádku na docela malebném obrázku.(archiv Ondra Musil)
Zástavba pod Rybářskou ulicí v roce 1938 a 3.5.2020
Zástavba pod Rybářskou ulicí v roce 1938 a 3.5.2020