Botanická zahrada

27.08.2022
archiv Petr Ruprecht (zdroj eBay)
archiv Petr Ruprecht (zdroj eBay)
archiv p.Odrážkové
archiv p.Odrážkové
archiv Petr Ruprecht (zdroj eBay)
archiv Petr Ruprecht (zdroj eBay)
archiv Jitka Marxová
archiv Jitka Marxová
Když se stavěla Botanická zahrada. (archiv Všichni Čermáci)
Když se stavěla Botanická zahrada. (archiv Všichni Čermáci)
60.léta
60.léta
60.léta
60.léta
Botanická zahrada v roce 1970 (zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Botanická zahrada v roce 1970 (zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Botanická zahrada v roce 1957 (zdroj: Historické fotografie)
Botanická zahrada v roce 1957 (zdroj: Historické fotografie)
 Botanická zahrada v roce 1965, foto Jan Kabíček (archiv Severočeského muzea Liberec)
Botanická zahrada v roce 1965, foto Jan Kabíček (archiv Severočeského muzea Liberec)
Botanická zahrada v roce 1965, foto Jan Kabíček (archiv Severočeského muzea Liberec)
Botanická zahrada v roce 1965, foto Jan Kabíček (archiv Severočeského muzea Liberec)
Týdeník Cesta míru, 1958
Týdeník Cesta míru, 1958
1979 (zdroj Stanislav Technik – Vladimír Ruda – Liberec minulosti a současnosti, 1980, Severočeské nakladatelství)
1979 (zdroj Stanislav Technik – Vladimír Ruda – Liberec minulosti a současnosti, 1980, Severočeské nakladatelství)
cca 1970
cca 1970
(Zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
(Zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
Jeden z nových skleníků po uvedení do provozu a výstava exotických ptáků. (archiv L.Janků)
Jeden z nových skleníků po uvedení do provozu a výstava exotických ptáků. (archiv L.Janků)
1964 ( Vilém Boháč )
1964 ( Vilém Boháč )
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
botanická zahrada v roce 1960 a 2001
botanická zahrada v roce 1960 a 2001
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Botanická zahrada Liberec 1971 – ohnivý perutýn
Botanická zahrada Liberec 1971 – ohnivý perutýn
 1962 – botanická zahrada (archiv T.Majer)
1962 – botanická zahrada (archiv T.Majer)
Severočeská botanická zahrada  (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
Severočeská botanická zahrada (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
Foto P.Ruprecht 2020
Foto P.Ruprecht 2020
Severočeská botanická zahrada  (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
Severočeská botanická zahrada (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
https://i.ebayimg.com
https://i.ebayimg.com
.u rybiček v botanické zahradě a přehled dětské módy v roce 1962 🤣 (Všichni Čermáci)
.u rybiček v botanické zahradě a přehled dětské módy v roce 1962 🤣 (Všichni Čermáci)
Já fotil při procházce město, ale když se otočíš a vidíš tohle, tak prostě musíš... Ještěd není umění vyfotit, je prostě krásnej ze všech stran, za každého počasí.
Já fotil při procházce město, ale když se otočíš a vidíš tohle, tak prostě musíš... Ještěd není umění vyfotit, je prostě krásnej ze všech stran, za každého počasí.
Liberec sítotiskem (archiv Luboše  Janků)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)

Botanická zahrada na konci 50.let

Liberecká botanická zahrada byla založena z popudu místního Spolku přátel přírody (Verein der Naturfreunde in Reichenberg), který již roku 1876 na dnešní Masarykově třídě zakoupil pozemek pro pěstování keřů a stromů pro výsadbu v městských parcích. Na pozemku byl roku 1884 postaven také skleník. V roce 1893 však bylo nutné tento pozemek vyklidit kvůli stavbě nového muzea a zahrada se přesunula k tehdejší vojenské nemocnici (dnešní škola v Lesní ulici). Na tomto pozemku zůstala dodnes. Přesun zahrady probíhal v letech 1883-1885, bylo třeba přesázet na 15 000 rostlin. Nová zahrada byla otevřena 5. září 1895, náklady na její pořízení těsně přesáhly 9000 zlatých, které spolek získal za původní pozemek. V té době ovšem zahrada nesloužila jako vzdělávací instituce, ale spíše pro zásobování města zelení. Za první světové války měla zahrada dokonce převážně zelinářský charakter. První velký skleník byl zakoupen až v roce 1925 a sloužil  pro vystavování tropických rostlin. V roce 1938 byl zakládající spolek rozpuštěn a ze zahrady se stala městská instituce. V průběhu druhé světové války sloužila obyvatelstvu jako trochu lepší zahradnictví. Po osvobození se zde nacházely pouze dva záhony léčivých rostlin, několik stromů, starý palmový skleník, několik nevytápěných pěstitelských skleníčků a bazének pro vodní rostliny.

Až roku 1954 se městské zastupitelstvo rozhodlo přeměnit dosavadní zahradu fungující stále spíše jako zahradnictví na samostatné kulturně výchovné zařízení. Tak vznikla Severočeská botanická zahrada a do jejího čela se postavil iniciátor těchto změn, Pavel Smrž. Na budování zahrady se podíleli místní občané brigádami v tehdejších akcích Z. Zahrada si v této době vyměňovala semena rostlin s botanickými zahradami nejen v Evropě, ale i zámoří. Díky tomu stoupala její proslulost a také návštěvnost: zatímco v roce 1954 ji navštívilo 8 000 lidí, v roce 1981 to bylo 393 700 návštěvníků. Prvním lákadlem na návštěvníky byl exemplář největšího leknínu světa - tedy viktorie královská. Ta v Liberci vykvetla již v roce 1956 a o rok později byla přesunuta do nového tropického skleníku. Do roku 1960 byly postaveny další skleníky a také největší tehdejší sladkovodní akvárium v zemi. Ředitel Pavel Smrž byl z politických důvodů odvolán roku 1970. Zahrada měla tehdy již 1500 metrů zasklené plochy. Proslulá byla její sbírka kaktusů o asi 200 kusech, sbírka orchidejí a     28 akvárií. Výměna semen probíhala v této době s přibližně 160 zahradami.

Dalšími řediteli zahrady byli Vladislav Štěpánek (1970-86) a Vladislav Daněk (1986-90). V roce 1990 se ředitelem zahrady stal RNDr. Miloslav Studnička, CSc. V této době se na sklenících začalo projevovat jejich stáří a proto byly nejprve modernizovány expozice a posléze v letech 1995-2000 byly staré skleníky zbořeny a na jejich místě byl postaven současný komplex 9 výstavních pavilonů a 9 pěstitelských skleníků. Od roku 1995, kdy byla vydána zřizovací listina, je její oficiální název Botanická zahrada Liberec. Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ČR bylo roku 2003 v botanické zahradě zřízeno tzv. záchranné centrum CITES sloužící k ochraně nejohroženějších druhů světa.

V roce 2014 byl vybudován nový skleník pro leknínovité rostliny. Oproti ostatním skleníkům je otevřen pouze v letní sezóně (21.6. - 30.9.). S nápadem výstavby, architektonickými plány a zrealizováním projektu přišel nynější ředitel RNDr. Miloslav Studnička, CSc. Ve skleníku se nachází bazén o ploše 128 m² a hloubce 0,9 m. Pěstuje se zde již zmiňována viktorie královská, dále viktorie Cruzova a euryála vzdorná.

Dlouhá historie je dobrým základem pro jakousi spolehlivost kvality. Přechovávání dědictví po minulých zahradnických generacích, ve formě nashromážděných sbírek živých rostlin a leckdy těžce utvářených tradic, ovšem nestačí. Botanická zahrada, kladoucí si za úkol být opravdu prestižní institucí, musí být výspou odborné civilizace, musí inspirovat nápaditostí zahradního umění i formovat vkus. Její životnost se musí projevovat zahraničními pracovními kontakty, odbornými studiemi, školením studentů, publikační činností, účastí na projektech ochrany přírody, a také rozvíjením kvalit vlastního personálu. Botanická zahrada Liberec se stará o nejpestřejší soubory exotických rostlin v České republice. Ročně ji navštěvuje kolem 50 000 lidí. Skleníkový areál ve tvaru rostlinných buněk nebo krystalové drúzy, po stavební stránce projektovaný Ing. arch. Pavlem Vaněčkem, sestává z desíti různě velkých expozičních pavilonů, skýtajících plochu zhruba 3500 metrů čtverečních. V pavilonech je prezentováno 14 rozličných botanických témat.   Při jejich tvorbě byla spojena odborná geobotanická hlediska se zahradním uměním. Věda zde ruku v ruce se scénickým pojetím vytváří amalgám života. Uspořádání rostlin uvnitř pavilonů je většinou stylizováno dle vzorů přirozených stanovišť a zvolený sortiment zahrnuje příslušné životní formy rostlin.

(Zdroj: Wikipedie, Botanická zahrada a foto archiv Romana Karpaše)

1983 (archiv T.Majer)
1983 (archiv T.Majer)
Botanická zahrada a viktorie královská (60.léta) Viktorie královská (Victoria amazonica, syn. V. regia) je největší leknín světa. Má velké listy o průměru až tři metry, plovoucí na hladině velkých jezer jižní Ameriky. Listy jsou tak pevné, že unesou dokonce i dvacetikilogramové dítě. V létě vykvetou krásné bílé květy, které ale za dva dny zase zvadnou. (text wikipiedia)
Botanická zahrada a viktorie královská (60.léta) Viktorie královská (Victoria amazonica, syn. V. regia) je největší leknín světa. Má velké listy o průměru až tři metry, plovoucí na hladině velkých jezer jižní Ameriky. Listy jsou tak pevné, že unesou dokonce i dvacetikilogramové dítě. V létě vykvetou krásné bílé květy, které ale za dva dny zase zvadnou. (text wikipiedia)
1966 (zdroj: https://hanakzhor.rajce.idnes.cz )
1966 (zdroj: https://hanakzhor.rajce.idnes.cz )
rok 1985  - archiv J.Hůlka
rok 1985 - archiv J.Hůlka
rok 1985  - archiv J.Hůlka
rok 1985 - archiv J.Hůlka
60.léta
60.léta
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
Purkyňova ulice cca v 50.letech a 12.5.2022
Purkyňova ulice cca v 50.letech a 12.5.2022
V Botanické zahradě bývalo nejstarší veřejné akvárium v zemi. Jako děti jsme tam strávili mnoho času. (archiv Všichni Čermáci)
V Botanické zahradě bývalo nejstarší veřejné akvárium v zemi. Jako děti jsme tam strávili mnoho času. (archiv Všichni Čermáci)
1983 (archiv T.Majer)
1983 (archiv T.Majer)
Liberec 1969– botanická zahrada banánovník (archiv Thomas Majer)
Liberec 1969– botanická zahrada banánovník (archiv Thomas Majer)
Výlety do ZOO a BOTANICKÉ byly fajn 👍🙂 (archiv Fandíme Liberci)
Výlety do ZOO a BOTANICKÉ byly fajn 👍🙂 (archiv Fandíme Liberci)
foto Hana Svatošová
foto Hana Svatošová
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Foto P.Ruprecht 2020
Foto P.Ruprecht 2020
Severočeská botanická zahrada  (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
Severočeská botanická zahrada (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
Severočeská botanická zahrada  (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
Severočeská botanická zahrada (80.léta. vydalo nakladatelství ČTK - Pressfoto)
1982 (archiv Kamil Syrovátka)
1982 (archiv Kamil Syrovátka)
Botanická zahrada 1982, u orchidejí.
Botanická zahrada 1982, u orchidejí.
Foto P.Ruprecht 2020
Foto P.Ruprecht 2020
https://i.colnect.net
https://i.colnect.net
1982 (zdroj: https://hanakzhor.rajce.idnes.cz )
1982 (zdroj: https://hanakzhor.rajce.idnes.cz )
Botanická zahrada a ZOO - z reklamní brožury z roku 1991. Ještěd jako perlička. (archiv Jana Zahurancová)
Botanická zahrada a ZOO - z reklamní brožury z roku 1991. Ještěd jako perlička. (archiv Jana Zahurancová)
V roce 1999 byla dokončena přestavba Severočeské botanické zahrady (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
V roce 1999 byla dokončena přestavba Severočeské botanické zahrady (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)

Botanická zahrada Liberec. V roce 2011 zde vykvetla světová rarita, Zmijovec Titánský.

(archiv Kamil Syrovátka)

Botanická zahrada Liberec, v roce 2016 zde kvetl Žlutokap jižní.

 (Kamil Syrovátka)

Botanická zahrada Liberec v roce 2016, pichlavá krása.

papája obecná.
papája obecná.
A Viktorie Cruzova (také v Liberci, ale oproti Viktorii královské je bohužel opomíjena) má nosnost ještě vyšší! (Hans Oldskull)
A Viktorie Cruzova (také v Liberci, ale oproti Viktorii královské je bohužel opomíjena) má nosnost ještě vyšší! (Hans Oldskull)
Foto P.Ruprecht 2020
Foto P.Ruprecht 2020
Foto P.Ruprecht 2020
Foto P.Ruprecht 2020
Botanická zahrada v květnu 2020. (archiv Kamil Syrovátka)
Botanická zahrada v květnu 2020. (archiv Kamil Syrovátka)
Botanická zahrada v roce 2020. Skleník s kaktusy.
Botanická zahrada v roce 2020. Skleník s kaktusy.
Každý rok se pěstují nové, ze semínek.
Každý rok se pěstují nové, ze semínek.
foto Jaroslav Eliasek
foto Jaroslav Eliasek

Poprvé jsem uviděl ve skleníku tropických leknínů v plném květu Viktorii Cruzovu (Victoria Cruziana), dokonce kvetly dvě rostliny. Za normálních okolností kvete první noc bíle, ráno se květ zavře, druhou noc se květ znovu otevře, a vybarví se do růžova. Díky zatažené obloze zůstal květ otevřený celý den, a odpoledne se začal vybarvovat do růžova. (Kamil Syrovátka

Miloslav Studnička u vstupu do nového, čerstvě zkolaudovaného a ještě nezařízeného pavilonu.
Miloslav Studnička u vstupu do nového, čerstvě zkolaudovaného a ještě nezařízeného pavilonu.
Miloslav Studnička u nového pavilonu.  Foto: Michael Polák, Právo
Miloslav Studnička u nového pavilonu. Foto: Michael Polák, Právo
Miloslav Studnička představuje model liberecké botanické zahrady z roku 1993.  Foto: Michael Polák, Právo
Miloslav Studnička představuje model liberecké botanické zahrady z roku 1993. Foto: Michael Polák, Právo
botanická zahrada. Brzo rozkvete Viktoria Cruzova, už má poupě.
botanická zahrada. Brzo rozkvete Viktoria Cruzova, už má poupě.
ve skleníku s lekníny. Kvete tu Nymphaea "Blue spider
ve skleníku s lekníny. Kvete tu Nymphaea "Blue spider

Botanická zahrada v Liberci má nový pavilon, rostliny v něm ale nebudou

Zahrada má úplně nový pavilon. Osmibokou stavbu, která nahradila původní kiosek s občerstvením, v tomto týdnu zkolaudovala, na přelomu ledna a února se zaplní její interiér. Nikoliv ale rostlinami.

Hlavní náplní zvláštní expozice mají být velkoformátové fotografie biotopů ze všech koutů světa, odkud pocházejí rostliny, které Botanická zahrada pěstuje. "Není jiný způsob, jak ukázat přirozené rostlinné společenstvo než pomocí velkých fotografií. A my jsme skutečně, cíleně pro tuto expozici pořídili řadu snímků," řekl Právu ředitel Botanické zahrady v Liberci Miloslav Studnička.

"Ve čtyřech případech, kdy se nám konkrétní biotop vyfotit nepodařilo, jsme získali licencované snímky od přátel z odborných kruhů."

Buš i pralesy

Velké snímky podle Studničky představí například biotop australského buše nebo brazilský prales. "Kuriózní je, že kromě této fotografie z přírody, tam budou vždy dvě vybrané fotografie krásných noblesních rostlin, které lze v naší botanické zahradě skutečně vidět," líčí Miloslav Studnička. "Kolikrát jde o velmi extrémní, naprosto zvláštní stanoviště. Třeba sumaterský prales je zeleným peklem. A odtud máme masožravé rostliny, které tady předvedeme."

Světové biotopy a jejich konkrétní zástupce přiblíží botanická zahrada na 18 oboustranných panelech. Své vyhrazené místo na nich budou mít i kuriózní rostliny, které třeba kvetou jen jednou za řadu let. "To je například zmijovec titánský, jenž kvete jen jedinou noc a pak pět let odpočívá, než nabere sílu k dalšímu kvetení. V novém pavilonu bude vidět na snímku v téměř  životní velikosti," vysvětluje Miloslav Studnička.

Návštěvníci se podle něj budou muset rozhodnout, zda nový pavilon a poučení z něj zařadí na začátek své prohlídky nebo na konec. "Obojí bude fungovat," míní Studnička. Nová expozice by podle něj mohla být inspirací pro jiné botanické zahrady. "Protože pokud vím, nikde jinde se o něco takového zatím nepokoušejí."

Model z půdy

Panely s velkoformátovými fotografiemi doplní v pavilonu ještě 28 let starý model botanické zahrady. "Vznikl předtím, než se začaly stavět naše velké skleníky. A jeho úkolem bylo právě názorné předvedení pro nezasvěcené, o co půjde. Tehdejší záměr zbořit všechny skleníky a místo nich za 160 milionů postavit nové vyžadoval i politické rozhodnutí. A protože jen z papírů by někdo nemusel pochopit náš záměr, tak jsme tehdy investovali do výroby tohoto modelu. A skutečně to zafungovalo a splnilo to svůj účel," popisuje Miloslav Studnička historii modelu, pocházejícího z roku 1993.

Od té doby model zůstával jen na půdě servisní budovy zahrady, kde odolával extrémním teplotám v létě i v zimě. Botanická zahrada ho nyní nechala odborně ošetřit a pomocí 3D tisku do něj byly zaneseny i změny, které se mezitím v zahradě odehrály. Model tak zahrnuje i pozdější pavilon, vytvořený speciálně pro viktorii královskou, největší leknín světa.


(autor článku Michael Polák, Právo - 23.1.2021)

Liberecká botanická zahrada. V noci tu kvetla Viktorie královská (Viktoria amazonica). První noc kvete bíle, druhou noc růžově. Pak se květ zatáhne a ponoří pod vodu. Foto pouze mobilem po ránu. 26.7.2021 (Kamil Syrovátka)

Na jaře je botanická zahrada nejvíce rozkvetlá. A jaké roční období máme právě teď? Jaro Rozkvetlé rododendrony, nejpestřejší sbírkou exotických rostlin, obsahující také unikáty: nejstarší kamélie a nejdéle pěstovanou bonsaj v Evropě Parkové partie zahrady zahrnují nejrozsáhlejší alpinium v České republice. Skleníkový areál ve tvaru rostlinných buněk sestává nebo krystalové drúzy se skládají z devíti různě velkých expozičních pavilonů, skýtajících plochu zhruba 3000 metrů čtverečních! No zkrátka obrovská podívaná s neméně velkým zážitkem, přijďte Foto: Libor Sváček