Karel Hubáček
Karel Hubáček
"Raději se dívám, než mluvím."
Doc. Ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c. je jedním z nejuznávanějších architektů současnosti. Svým dílem, které spojuje estetiku i techniku se zařadil mezi nejvýznamnější české architekty poválečného období a svojí skromností a odvahou inspiroval celou generaci architektů, kteří spolu s ním pracovali v architektonickém studiu SIAL. V České republice je dosud jediným architektem, který získal od Mezinárodní unie architektů prestižní Perretovu cenu a to za své nejznámější dílo - Televizní vysílač na Ještědu.
Ze života
1924 - narozen v Praze
1943 - maturoval na Státním čs. reálném gymnásiu v Praze - Michli
1943-1945 - nasazen na nucené práce v Německu, odkud se vrátil do Prahy a na obrněném vlaku se zúčastnil Pražského povstání v květnu 1945
1945-1949 - studoval na ČVUT v Praze - Fakulta architektury a pozemního stavitelství
1951-1968 - přestěhoval se do Liberce, začal pracovat v Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Liberci (později Stavoprojekt Liberec)
1969-1971 - spoluzakládá a vede nezávislé architektonické sdružení SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberec) a Školku SIAL
1990-2000 - ředitel ateliéru SIAL (od r. 1991 nese název SIAL architekti a inženýři spol. s r. o.)
1994-1997- vedoucí katedry architektury na FA TUL Liberec
1995 - docentura na VŠUP Praha
2011 - zemřel v Liberci
Významná díla
1953 - LIAZ Mnichovo Hradiště a LIAZ Rýnovice
1960 - montovaný rodinný dům v libereckých Lidových sadech
1963 - Kino v Doksech (s Vlastislavem Kolářem a Františkem Dvořákem)
1973 - Vysílač a hotel na Ještědu u Liberce (se statiky Zdeňkem Zachařem a Zdeňkem Patrmanem, interiéry restaurace a hotelu řešil Otakar Binar)
1977 - vodárenská vyrovnávací věž v Praze - Dívčích hradech (se Zdeňkem Patrmanem)
1977 - radiový vysílač v jemenském Adenu (s Daliborem Vokáčem a Zdeňkem Patrmanem)
1979 - Meteorologická věž v Praze - Libuši
1979 - Obchodní dům Ještěd v Liberci (s Miroslavem Masákem)
1986 - Dům kultury s koncertní síní v Teplicích (kolonáda Otakar Binar)
1994 - přestavba brněnského Divadla Husa na provázku (hlavní autor Václav Králíček, spoluautor Jiří Hakulín)
1999 - Divadlo Disk na Starém Městě v Praze (s Jiřím Hakulínem) a řada dalších staveb.
Ocenění, čestné tituly
Za svoji tvorbu získal architekt Hubáček řadu ocenění i poct. K těm nejvýznamnějším patří:
1969 - Cena Auguste Perreta (Le Prix Auguste Perret 1969), udělená Mezinárodní unií architektů za "Televizní vysílač" na Ještědu
1989 - Zlatá medaile za Dům kultury v Teplicích, Grand Prix prezidenta Bulharska, Unie architektů a Interarch 1989 v kategorii světových kulturních staveb na světovém bienále Interarch v Sofii
1993 - titul Čestný doktor technických věd udělený ČVUT v Praze za celoživotní architektonické dílo
1994 - Čestný občan města Liberce
1996 - Herderova cena (Herder-Preis) udělená Vídeňskou univerzitou
1996 - Grand Prix 95, cena osobnostem české architektury udělovaná Obcí architektů ČR
2000 - Stavba 20. století, za Ještěd (uděluje Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a BVV)
2001 - Medaile za zásluhy II. stupně, udělená prezidentem České republiky Václavem Havlem
2005 - Pocta České komory architektů za celoživotní dílo a za morálně pevné postoje
2006 - Pocta hejtmana Libereckého kraje.
2016 - Čestné občanství hlavního města Prahy udělené in memoriam
Takto svou tvorbu Karel Hubáček charakterizoval v roce 1993 ve své habilitační přednášce k docentuře:
"Po celou dobu svého snažení o projektování jsem usiloval o dosažení architektonického výrazu pomocí vhodné konstrukce, která je podle mne formotvorným prvkem, nejenom podpůrným prostředkem k dosažení cíle. Je rovnoprávnou a nosnou veličinou architektonického díla i inspirační součástí architektonického myšlení. Spolurozhoduje o úspěchu tvorby. Stejně jako úcta k místu, které svojí prací na dlouhou dobu poznamenáme. Prostředí svojí myšlenkou nepřevyšuji, ale dotvářím."
I v tisku bylo zveřejněno mnoho článků o tomto významném architektovi, dovolujeme si citovat z článku "Otec Ještědu" Václava Hnátka v Mf Dnes v roce 2014:
Konstrukce Ještědu kombinuje ocel, beton a plastové hmoty. Naprosto splňuje závazek, který si Hubáček dal, tedy projektovat stavby, které by mohly "morálně přežít i delší dobu, aniž by urážely vkus příštích generací". Obdivoval funkcionalismus, ale dokázal jeho vliv posunout dál.
(zdroj: https://stavbaroku.lk/karel-hubacek