Kino Varšava
07.09.2022


Jubilejní kino (později Městské, pak Kapitol, dnes Varšava ve Frýdlantské ulici čp. 285-I)

Podélný řez budovou.

Frýdlantská ulice s kinem Varšava na snímku z roku 1977

Interiér kina Varšava před uzavřením a následnou probíhající rekonstrukcí. (archiv Všichni Čermáci)

Detail reliéfu s maskaronem na fasádě

Art decový vstup do dílny.

Pohled do spojovacího krčku ve foyer před rekonstrukcí směrem k hlavnímu vstupu kina

Spojovací krček foyer po rekonstrukci

Snímek zbořené myčky v rámci Centrogaráží Sieber, pořízený v roce 2002

Předchůdce kina Varšavy, tvořila stavba původního kinosálu z roku 1908,
která využívala pouze spodní část pozemku. Dle dochované plánové
dokumentace se jednalo o jednoduchou, horizontální přízemní stavbu,
vybudovanou na základě návrhu stavitele Alfreda Hübnera, která měla
sloužit zprvu k obchodním účelům. Projekt financovaný majitelem pozemku
Heinrichem Sieberem byl posléze upraven Robertem a Ernstem Peukertovými
na výrazně hloubkově orientovaný sál o rozměrech 5,85 m × 22 m. Vstupní
průčelí řešené ve stylu geometrické secese uzavíral dekorativní volutový
štít s nápisem Elektrisches Jubiläums-Theater. Protože
kino brzy kapacitně přestalo dostačovat, rozhodli se Heinrich Sieber s
Theodorem Bayerem pro jeho výrazné rozšíření a oslovili berlínskou
kancelář Elstner & Mauve, v níž byl činný liberecký architekt Ferdinand Elstner.
V projektu z 9. července 1913 navrhli architekti rozložitý a honosný,
pozdně secesní dvoupodlažní objekt pro 647 diváků s lóžemi v přízemí i v
patře. Vzhledem ke značné finanční náročnosti však projekt nakonec
nebyl realizován a stávající budova o rok později prošla pouze dílčí
přestavbou na základě návrhu místní stavební firmy Adolfa Bürgera.
K zásadní proměně a modernizaci kina do současné podoby dochází až po
skončení první světové války a vzniku samostatného Československa. Z 10.
února 1922 pochází žádost Heinricha Siebera a jeho nového společníka
Josefa Altmanna na přestavbu biografu a zřízení hromadných garáží na
místě někdejší provaznické dílny v Mariánské ulici. Vypracováním
projektu pověřili libereckou architektonickou kancelář Effenberger &
Noppes, která zhotovila moderní návrh ovlivněný stylem art déco. Stavbu
prováděl místní stavitel Gustav Habel a liberecká pobočka stavební firmy Pittel & Brausewetter
měla na starosti statické řešení objektu. Unikát pak představuje
spojení funkce biografu a hromadné garáže, přístupné z dnešní Mariánské
ulice (Zentral-Garagen Sporthaus Sieber), pozdější Centro garáže.
Přístup do autohaly se 14 garážovými stáními umožňoval nálevkovitý vjezd
z Mariánské ulice, po jehož stranách byla situována kancelář a místnost
určená k přespání řidiče. Na kancelář navazovala myčka, zbořená v roce
2004 a na místnost pro řidiče drobný byt správce s obytnou kuchyní a
toaletou, sousedící s krytou dílnou, kde se nacházel autorizovaný servis
rakouské automobilky Steyr.
Budova kina je dokladem fascinace dobovým technickým pokrokem.
Propojení zdánlivě nesourodých funkcí, kina a garáží, vyzdvihuje ve své
době aktuální principy a potřeby moderního městského
života.Architektonické řešení pak v sobě pojímá kombinaci moderního
výtvarného názoru ve smyslu omezení na elementární hmotu a tvar,
doplněné ovšem odkazy na tradiční tvarosloví.

Projekt kina z roku 1908

Kino Varšava se sousedním, již zbořeným domem na snímku z 80. let 20. století.

Kino Varšava (archiv Luboše Mencla)

Frýdlantská ulice - Kino Varšava

Někdejší nálevkovitý vjezd do autohaly.

Pohled do zrekonstruovaného foyer směrem ke vstupu v roce 2015

Pohled do zrekonstruovaného foyer směrem od vstupu


Půdorys autohaly s hromadnými garážemi.
