Kino Varšava

07.09.2022
Jubilejní kino (později Městské, pak Kapitol, dnes Varšava ve Frýdlantské ulici čp. 285-I)
Jubilejní kino (později Městské, pak Kapitol, dnes Varšava ve Frýdlantské ulici čp. 285-I)
Podélný řez budovou.
Podélný řez budovou.
Frýdlantská ulice s kinem Varšava na snímku z roku 1977
Frýdlantská ulice s kinem Varšava na snímku z roku 1977
Interiér kina Varšava před uzavřením a následnou probíhající rekonstrukcí. (archiv Všichni Čermáci)
Interiér kina Varšava před uzavřením a následnou probíhající rekonstrukcí. (archiv Všichni Čermáci)
Detail reliéfu s maskaronem na fasádě
Detail reliéfu s maskaronem na fasádě
Art decový vstup do dílny.
Art decový vstup do dílny.
Pohled do spojovacího krčku ve foyer před rekonstrukcí směrem k hlavnímu vstupu kina
Pohled do spojovacího krčku ve foyer před rekonstrukcí směrem k hlavnímu vstupu kina
Spojovací krček foyer po rekonstrukci
Spojovací krček foyer po rekonstrukci
Snímek zbořené myčky v rámci Centrogaráží Sieber, pořízený v roce 2002
Snímek zbořené myčky v rámci Centrogaráží Sieber, pořízený v roce 2002
Předchůdce kina Varšavy, tvořila stavba původního kinosálu z roku 1908, která využívala pouze spodní část pozemku. Dle dochované plánové dokumentace se jednalo o jednoduchou, horizontální přízemní stavbu, vybudovanou na základě návrhu stavitele Alfreda Hübnera, která měla sloužit zprvu k obchodním účelům. Projekt financovaný majitelem pozemku Heinrichem Sieberem byl posléze upraven Robertem a Ernstem Peukertovými na výrazně hloubkově orientovaný sál o rozměrech 5,85 m × 22 m. Vstupní průčelí řešené ve stylu geometrické secese uzavíral dekorativní volutový štít s nápisem Elektrisches Jubiläums-Theater. Protože kino brzy kapacitně přestalo dostačovat, rozhodli se Heinrich Sieber s Theodorem Bayerem pro jeho výrazné rozšíření a oslovili berlínskou kancelář Elstner & Mauve, v níž byl činný liberecký architekt Ferdinand Elstner. V projektu z 9. července 1913 navrhli architekti rozložitý a honosný, pozdně secesní dvoupodlažní objekt pro 647 diváků s lóžemi v přízemí i v patře. Vzhledem ke značné finanční náročnosti však projekt nakonec nebyl realizován a stávající budova o rok později prošla pouze dílčí přestavbou na základě návrhu místní stavební firmy Adolfa Bürgera. K zásadní proměně a modernizaci kina do současné podoby dochází až po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa. Z 10. února 1922 pochází žádost Heinricha Siebera a jeho nového společníka Josefa Altmanna na přestavbu biografu a zřízení hromadných garáží na místě někdejší provaznické dílny v Mariánské ulici. Vypracováním projektu pověřili libereckou architektonickou kancelář Effenberger & Noppes, která zhotovila moderní návrh ovlivněný stylem art déco. Stavbu prováděl místní stavitel Gustav Habel a liberecká pobočka stavební firmy Pittel & Brausewetter měla na starosti statické řešení objektu. Unikát pak představuje spojení funkce biografu a hromadné garáže, přístupné z dnešní Mariánské ulice (Zentral-Garagen Sporthaus Sieber), pozdější Centro garáže. Přístup do autohaly se 14 garážovými stáními umožňoval nálevkovitý vjezd z Mariánské ulice, po jehož stranách byla situována kancelář a místnost určená k přespání řidiče. Na kancelář navazovala myčka, zbořená v roce 2004 a na místnost pro řidiče drobný byt správce s obytnou kuchyní a toaletou, sousedící s krytou dílnou, kde se nacházel autorizovaný servis rakouské automobilky Steyr. Budova kina je dokladem fascinace dobovým technickým pokrokem. Propojení zdánlivě nesourodých funkcí, kina a garáží, vyzdvihuje ve své době aktuální principy a potřeby moderního městského života.Architektonické řešení pak v sobě pojímá kombinaci moderního výtvarného názoru ve smyslu omezení na elementární hmotu a tvar, doplněné ovšem odkazy na tradiční tvarosloví.
 
Projekt kina z roku 1908
Projekt kina z roku 1908
Kino Varšava se sousedním, již zbořeným domem na snímku z 80. let 20. století.
Kino Varšava se sousedním, již zbořeným domem na snímku z 80. let 20. století.
Kino Varšava (archiv Luboše Mencla)
Kino Varšava (archiv Luboše Mencla)
Frýdlantská ulice - Kino Varšava
Frýdlantská ulice - Kino Varšava
Někdejší nálevkovitý vjezd do autohaly.
Někdejší nálevkovitý vjezd do autohaly.
Pohled do zrekonstruovaného foyer směrem ke vstupu v roce 2015
Pohled do zrekonstruovaného foyer směrem ke vstupu v roce 2015
Pohled do zrekonstruovaného foyer směrem od vstupu
Pohled do zrekonstruovaného foyer směrem od vstupu
Půdorys autohaly s hromadnými garážemi.
Půdorys autohaly s hromadnými garážemi.
Kino Varšava. Archivní foto Artur Irma Kino Varšava. Archivní foto Artur Irma
Kino Varšava. Archivní foto Artur Irma Kino Varšava. Archivní foto Artur Irma

"Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku bude vydáno v nejbližších dnech," uvedla Awwadová.

Varšava je nejstarším kamenným kinem ve stotisícovém městě, jehož historie se píše od roku 1908. Promítání v budově postavené ve stylu art deco málem definitivně skončilo v roce 2008 po 100 letech provozu. Radnice tehdy neměla peníze na nákladnou opravu za desítky milionů korun, navíc další fungování kina považovala za zbytečné a uzavřela ho, neboť v Liberci začala tehdy fungovat dvě multikina. Nadšenci ze spolku Varšava provoz kina částečně obnovili po šesti letech, v roce 2014. Zázemí kina postupně vylepšují, v provozu je kavárna ve foyeru, částečně opravený je malý sál Barrandoff a zprovozněný i velký sál pro 250 lidí. Interiér sice postupně opravuje spolek ze vstupného, dotací i veřejné sbírky, budova ale potřebuje velkou rekonstrukci, na kterou spolek ani radnice nemají peníze.

O zapsání kina mezi památky usilovalo město, aby mělo větší šanci na získání dotací na opravu. "Takže můžeme pokračovat v přípravách projektu, kdy by mělo vlastně vzniknout další kreativní centrum, tentokrát takového komorního filmového charakteru," uvedla náměstkyně primátora Šárka Prachařová (ANO). Rekonstrukci kina zařadila liberecká radnice mezi projekty, na které chce čerpat evropské peníze v rámci takzvaných integrovaných teritoriálních investic (ITI). Na opravu kina chce získat město 28,6 milionu korun.

Liberec bude mít na seznamu 110 již zapsaných kulturních památek další dvě stavby. Do "klubu" se nově dostaly kino Varšava a základní škola Husova

Dobrá zpráva Liberec 12. 04. 2023 | 12:30

Liberec bude mít mezi kulturními památkami další dvě více než stoleté stavby. Jde o kino Varšava v centru města a Základní školu Husova nad přehradou. Vyplývá to z vyjádření mluvčí ministerstva kultury Ivany Awwadové pro ČTK. V případě kina už podle ní prohlášení za památku nabylo právní moci, u školy se tak zřejmě stane v nejbližší době.

Ve stotisícovém městě je přes 110 zapsaných kulturních památek. Ministerstvo se nyní zabývá podnětem, aby mezi ně patřila i lanová dráha na Ještěd, která je od předloňské tragické nehody mimo provoz. "Vypracování řádného návrhu bude pravděpodobně s ohledem na určení rozsahu kulturní památky (pozemky pod lanovou dráhou) a vymezení účastníků řízení časově náročnější. Správní řízení v této věci nebylo tudíž ještě zahájeno," uvedla Awwadová.

zdroj: https://genus.cz/Liberec/liberec-bude-mit-na-seznamu-110-jiz-zapsanych-kulturnich-pamatek-dalsi-dve-stavby-do-quot-klubu-quot-se-nove-dostaly-kino-varsava-a-zakladni-skola-husova-n568226.htm?fbclid=IwAR2O1sxbztRg5tuF6mekAy8bic4oLPD5lcGS3cCpHM7PNWh1ApLTay5OEz0