Vratislavický pivovar 

Pivovar Vratislavice nad Nisou je průmyslový podnik vyrábějící alkoholické nápoje. Vratislavice bývaly samostatnou obcí, ale postupně se staly součástí Liberce, města na severu České republiky. Pivovar vznikl roku 1872, kdy byly vydány jeho akcie. Ty se povedlo rozprodat a za stržené finanční prostředky se mohlo roku 1873 začít se stavbou pivovaru. Jeho slavností otevření se uskutečnilo v sobotu 24. ledna 1874. Zdejší pivo se postupně dováželo nejenom do blízkého Liberce, ale také až do Vídně. Během prvního roku výroby dosáhl pivovar výstav 34 680 hl. Věhlas pivovaru stoupal, a tak jej roku 1891 navštívil i rakouskouherský císař František Josef I. Na počátku 20. století proběhlo sloučení s pivovarem ve Vrkoslavicích, což je městská část Jablonce nad Nisou. Vznikla tak společnost Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (tedy Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Během dvacátého století docházelo postupně ke zvyšování objemu ročně uvařeného piva (například v roce 1989 zde vyrobili 305 190 hl piva).

Výstav pivovaru se zvyšoval i po sametové revoluci a podnik své výrobky exportoval na zahraniční trhy nejenom v Evropě, ale i ve Spojených státech. Avšak 25. května 1998 najednou došlo z rozhodnutí tehdejších zahraničních majitelů k uzavření pivovaru a k propouštění jeho zaměstnanců. Po dvou letech se ale opět ve Vratislavicích začalo pivo vařit, když česká společnost Hols odkoupila od původních majitelů zdejší nemovitosti a technologické vybavení. Protože však původní obchodní značka ("Vratislav") zůstala v majetku původních majitelů, začali noví vlastníci vratislavického pivovaru vařit své pivo pod značkou "Konrad". Od roku 2000, kdy byl pivovar znovu otevřen, se jeho výstav opětovně zvyšuje (například roku 2010 dosahoval 155 000 hl).

Vyráběné pivo získává úspěchy ve světových soutěžích. V roce 2013 získal na soutěži v Žatci Stříbrnou pivní pečeť a také třetí místo v soutěži Pivo České republiky. Zdejší dvanáctistupňové pivo dosáhlo první místo v kategorii "Ležák českého typu" na soutěžním klání World Beer Awards 2013, jež se uskutečnilo v Londýně. (autor článku Čestmír Ježek)

Brožura vydaná ke 100. výročí vratislavického pivovaru.

(archiv L. Janků)

Sudárna ve vratislavickém pivovaru v roce 1930

Pro každý pivovar byli bednáŕi velmi důležití , a to až do 70. let minulého století, kdy nastoupily sudy z hliníku.Na fotografii vidíme součást výrobní linky na dřevěné sudy, kterou si Vratislavičtí postavili v roce 1928. Zdejší bednářská parta čítala jedenáct členů. Dosud jsme se nezmínili o namáhavé, nebezpečné a nevoňavé, nicméně nezbytné součásti práce pivovarských bednářů - smolení nebo též požahování sudů. To bylo nutné pro zachování chuťových vlastností piva, které přicházelo do styku se dřevem. Pro smolení se používala pryskyřice z borovic rozehřátá na 200 *C, která se nalila do sudů, jež se následně převalovaly - tzv. štorcovaly, aby smola zatekla. Její zbytek se pak vylil a sudy bednáři znovu rozkutáleli po pivovarském dvoře.

zdroj: kalendář Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015

Stáčírna sudů ve Vratislavicích v roce 1930

Pracovní výjev z vratislavického pivovaru nám ukazuje poloautomatickou plničku sudů, která byla v provozu ještě v 70. letech 20. století. Dnes jsou minulostí nejen dřevěné sudy, ale i jejich mladší hliníkoví sourozenci. Používají se již jen keg sudy z nerezové oceli s výčepním zařízením uvnitř. Kromě snazší manipulace je jejich největší výhodou, že se plní izobarometricky. To znamená, že prázáný sud je předem natlakován vzduchem nebo oxidem uhličitým a teprve poté ze do něj stáčí pivo. [o pak nejen že si uchovává svůj přirozený stav, ale pří manipulaci se sudem nepění. Zařízení vlevo je deskový naplavovací filtr. Tyto tzv. pivní filtry se často zhotovovaly z bronzu. V rámech byly napnuty bavlněné nebo syntetické plachetky.

zdroj: kalendář Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015