Starý Harcov  

26.08.2022
60.léta 20.století
60.léta 20.století
Starý Harcov 1926 – v pozadí je vidět pozdější státní podnik Obnova (archiv T. Majer)
Starý Harcov 1926 – v pozadí je vidět pozdější státní podnik Obnova (archiv T. Majer)
stojíte cca v místě křížku a díváte se směrem těch čar. (autor Honza Keokotah)
stojíte cca v místě křížku a díváte se směrem těch čar. (autor Honza Keokotah)
hasiči r. 1907 (archiv Vlastimír Hájek )
hasiči r. 1907 (archiv Vlastimír Hájek )

Harcov

byl založen někdy v 15. století. Písemně je poprvé připomínán ve frýdlantské městské knize pod jménem "Hartmanstorff bey Reichenbergk" (1522). Stejný název uvádí zápis v nejstarší liberecké městské knize (1550) a urbáři (1560). Později se vyskytovaly také názvy: Harttelstorff (1561-94), Hartsdorff (1563) a Hartzdorff (1575). Německý název Harzdorf se užíval až do roku 1945, český ekvivalent Harcov oficiálně od roku 1918.

Uspořádání obce jakou dvouřadé lesní lánové vsi ukazuje na německé založení. Na pravé letní straně údolí se rozkládalo deset lánů a na opačné zimní straně čtyři, z nichž ale dva náležely rychtáři a ještě jednomu hospodáři z protějšího břehu. Vedle těchto dvanácti sedláků zde dále žilo osm zahradníků a šest domkářů. Rychtář sídlil poblíž rozcestí ulic Na Výběžku a Lukášovské v čp.57. Podle urbáře z roku 1591 zde už bylo 24 usedlostí. Nejvýchodnější lán získal 26. 1. 1586 Kryštof Redern a založil zde panský dvůr pro chov telat a ovcí, který byl později rozšířen i o sousední grunt (9. 8. 1619). Počátkem června 1623 přikoupil panský hejtman ke dvoru část kunratických luk a pastvin a následujícího roku byl rychtáři a dvěma sedlákům odtržen od jejich gruntů kus "volných niv" Protože ani pak panský dvůr nedosahoval očekávaných výnosů, byly na sedmnácti dílech postaveny domy, které panský hejtman začal předávat počátkem roku 1681 novým osídlencům. Ti byli na tři roky osvobozeni od robotních povinností a dědických daní a dostalo se jim i dalších úlev. Parcelování pokračovalo i v následujících šesti letech, a tak vznikla osada s 54 domy a asi 350 obyvateli, jež dostala název Nový Harcov (Neuharzdorf). Toto jméno se poprvé objevuje v kupní smlouvě datované 12. dubna 1682, zatímco označení Starý Harcov (Altharzdorf) je zapsáno v liberecké kostelní matrice až 15. července 1683. Více než dvě století zůstal Harcov po Vratislavicích druhou nejlidnatější obcí na Liberecku.

Obyvatelé byli především zemědělci zabývající se chovem dobytka, dále dřevorubectvím, pálením milířů a domáckým tkalcováním. V Novém Harcově bylo rozšířeno punčochářství. Příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj se projevily v přílivu osadníků, takže za sto let (do prvního číslování obou Harcovů v roce 1775) přibylo 61 domů. Nová sídelní skupina vznikla na návrší při staré cestě do Jablonce. Dostala jméno Aloisina výšina, na počest hraběnky Aloisie z Clamu. Do roku 1869 vzniklo 40 novostaveb kolem ulice Svobody a prvních 6 domů u Jizerské ulice.

Kostela se Harcovští dočkali poměrně pozdě. Dlouho jim sloužil jenom zvonek (1784), který připomíná název ulice Na Zvonku. V roce 1841 vznikla při Kadlické cestě kaple, ale základní kámen ke stavbě kostela byl položen až 7. června 1858. Plány i jejich realizace jsou dílem jabloneckého stavitele a harcovského rodáka Josefa Schwarzbacha. Dne 25. listopadu 1860 vikář Franz Moysel kostel vysvětil. Nad hlavním vchodem je umístěna socha Immaculaty od libereckého sochaře Josefa Gahlera, který je i autorem dnes téměř zničené kalvárie na lesním návrší opodál (1861). Hlavní oltář pozdně empírového svatostánku s obrazem Navštívení P. Marie libereckého rodáka Eduarda Appelta sem byl přenesen ze zrušené špitální kaple v Liberci. Obraz Narození Páně (1861) od libereckého profesora Rudolfa Müllera věnoval J. Liebieg. Původní varhany dovezené ze Závidova poprvé rozezvučel Anton Proksch (1862). Později byly vyměněny za nástroj z krnovské dílny bratří Riegrů (1890). Dvakrát zavěšené zvony (1887, 1922) padly pokaždé za oběť válce. Instalace věžních hodin (1898) si vyžádala zvýšení věže o půldruhého metru. Filiální kostel donedávna sloužil jako archiv správy liberecké nemocnice.

Hřbitov vznikl po cholerové epidemii na strání mezi kostelem a hasičskou zbrojnicí (1835). V roce 1881 byl nad kostelem zřízen nový hřbitov, u něhož byl později založen urnový háj (1939). Z religiózních památek připomeňme kříže v ulicích Lukášovské (u čp. 46 -snad 1790, a u čp. 27-1871), Kadlické (u čp. 70-1864), Kunratické (u čp. 233) a ulici Svobody (u čp. 423 - kolem 1890).

V roce 1850 se Starý a Nový Harcov sloučil v jednu obec. Tehdy k němu byly přičleněny pozemky mezi dnešní Riegrovou a Fibi chovou ulicí, zvané Sedmidomky, které mají zajímavou histori. Roku 1700 je prodal liberecký měšťan Kneschke vrchnosti a od ní si je začali v říjnu 1791 kupovat ruprechtičtí občané, kteří zde vystavěli první dřevěné boudy. Brzy jich bylo sedm a odlehlá kolonie dostala přechodně i jméno Nové Ruprechtice. Tehdy ji ještě Liberec odmítl připojit k městu, protože měla lepší spojení s Harcovem a od srpna 1876 dostala také harcovská čísla. Po druhé světové válce byla tato část připojena k Liberci.

Rekreačním a ozdravným účelům slouží již celé století západní část Harcova, zasahující do Lidových sadů . Za první republiky vyrostla pod Wolkerovým sanatoriem během deseti let ucelená skupina asi čtyřiceti vilek zámožných Liberečanů . Také na Aloisině výšině se počet domů do druhé světové války zvýšil na padesát. Výstavbu nezastavila ani hospodářská krize. Vždyť v třicátých letech přibylo v Harcově 55 domů.

Harcov míval kdysi také rašelinné lázně se zajímavou historií. Jednu z budov bývalého panského dvora (čp. 1) přestavěl Georg Pilz na mlýn (1705), který pozdější majitel Josef Wóhl přeměnil na prosperující pletárnu punčoch a přibudoval valchu. Roku 1906 mlýn vyhořel a za dva roky lehly popelem i nádvorní budovy. Na spáleništi pak vyrostla brusírna skla Brosche - Schóller - Simm. Protože podnik nepřinášel užitek, byl roku 1928 přeměněn na vanové, sprchové a teplovzdušné lázně, doplněné od léta následujícího roku rašelinnými koupelemi. August Moller je později dále rozšířil a vylepšil a léčil zde revmatismus, dnu a různá neuralgická onemocnění. Po druhé světové válce byly bývalé lázně pronajaty sportovnímu klubu (1948). Později byla budova součástí Lesostaveb a bývalé využití připomíná jen jméno ulice Ve Slatinách. Za první republiky byly nad Jizerskou ulicí také sluneční lázně (čp. 127).

Výletníkům hledajícím osvěžení na překrásných jižních svazích Jizerských hor sloužilo celkem 23 hostinců (1936). Nejznámějším zůstala dodnes oblíbená vyhlídková restaurace Liberecká výšina a nedávno zavřená studentská hospoda Březová alej (čp. 192) na konci Husovy ulice. Největší hostinec Nový svět s prostorným sálem v Cidlinské ulici (čp. 208) převzala po smrti majitele (1925) firma Franz J. Schmitzer, výroba pestrobarevných papírů a stínidel na lampy. Podobný osud čekal po druhé světové válce i další velkou restauraci Deutsches Haus (čp.57) pod kostelem, která byla přeměněna v provozovnu 03, opravy chladicích zařízení, Montážních závodů.

Hlavní dopravní tepnu sledující tok Harcovského potoka tvořila Harcovská třída, dnes ulice Svobody, a na ní směrem k Jablonci navazující Lukášovská ulice, upravená na okresní silnici v letech 1873-74 resp. 1888-89. Původní a dlouho jediná tzv. Stará cesta do Jablonce vedla po hřebeni přes Aloisinu výšinu a dnešní sídliště Kunratická. Později se od ní oddělila odbočka spadající do středu Harcova (Na Nivách), uvedená v městské knize roku 1550. Jizerská silnice do Rudolfova na opačné straně údolí byla vybudována v letech 1910-11. O jejím rozšíření na pět metrů a opatření chodníky se dlouho uvažovalo, ale záměr realizovali až francouzští zajatci v roce 1940. Po válce byly všechny silnice několikrát rekonstruovány a mnoho nezpevněných lesních cest dostalo živičný povrch (např. kolem bývalého penzionu Radium - 1986). Největší změnou bylo vybudování nové rychlostní komunikace, odbočující u sběrny léčivých bylin na sídliště Kunratická (1984).

Pravidelnou autobusovou dopravu z Liberce do Jablonce přes Harcov zahájil 25. května 1926 Ladislav Grund. Ve třicátých letech tudy projížděly soukromé linky do Jablonce a Rudolfova, třetí měla konečnou stanici u kostela. V polovině roku 1995 vedly Harcovem čtyři linky (č. 15, 19,27, 29). Společná pošta pro Starý i Nový Harcov byla otevřena 1. listopadu 1892 a po pěti letech byla rozšířena o telegrafní úřad. Stále sídlí na hlavní ulici v domě čp. 178. (rok 1996)

Prvních dvě stě metrů kanalizace začalo být budováno v roce 1926 a s výstavbou se pokračovalo v roce 1933 a po válce. Na liberecký vodovod, prodloužený roku 1934 od restaurace Březová alej asi o dvě stovky metrů do ulice Na Hrázi, bylo napojeno jen pár okolních vil. Další zájemci se dočkali přípojek až po válce a v nejvzdálenějších místech Nového Harcova jsou obyvatelé dodnes odkázáni na vodu ze studní, Čtyři povodně během roku 1926 přiměly zastupitelstvo k rozhodnutí regulovat Harcovský potok. Technická příprava a dohadování o vodním právu mezí majiteli pozemků odsunulo zahájení prací až na červen 1930. Mezi novoharcovskými sousedy k dohodě vůbec nedošlo, a tak se regulace zastavila na hranici Starého Harcova. Zároveň byl přesunut starý most, jehož kameny nesly letopočty 1754 a 1838. Naposledy se rozsáhlé úpravy koryta potoka prováděly v druhé polovině osmdesátých let. Tehdy byl také přebudován most na začátku Rýnovické ulice (1987).

Vyučování probíhalo zpočátku po domech a až roku 1793 postavila obec pod hraběcí patronací u hlavní cesty školní budovu s jedinou třídou a bytem pro učitele. Ta brzy nestačila a musely se pronajmout jestě dvě místnosti v domě čp. 142, jemuž se dodnes říká stará škola. Dalších deset let trvalo, než se podařilo sehnat prostředky na novou školu (čp. 118), otevřenou v září 1886. Protože v důsledku války klesl počet dětí a také harcovští Češi se přihlásili o své právo na vzdělání v mateřském jazyce, počet tříd se za první republiky zmenšil. Pro české děti byla zřízena ve Franklinově ulici čp.5 státní obecná jednotřídka (1925) a brzy po ní mateřská škola. V letech 1929-31 si německý Turnverein (zal. 1885) postavil vedle hřiště tělocvičnu s restaurací (čp. 58). Ta se do paměti dnešních Liberečanů zapsala nezapomenutelnými mysliveckými bály.

Obecní úřad, který původně sídlil v čp. 219, se roku 1933 přesunul do budovy poštovního úřadu. V Harcově si dlouho udržovali silné pozice sociální demokraté a teprve ve zvláštních obecních volbách 1936 i zde zvítězila Henleinova SdP. Dne 1. května 1939 byly oba Harcovy připojeny k Liberci jako XV. a XVI. městská čtvrť.

K nejdynamičtějšímu rozvoji Starého Harcova došlo v sedmdesátých a hlavně osmdesátých letech v souvislosti s výstavbou sídlišť Aloisina výšina , Kunratická a velkoryse pojatého vysokoškolského areálu . Pozadu nezůstala ani individuální výstavba. Za Aloisinou výšinou a na Březovém vrchu vznikla příjemná sídliště rodinných domků. Stavební firma Syner připravuje výstavbu pěti bloků terasovitých domů. (1996)

Harcov s více než osmi tisíci obyvateli se znovu stal po Rochlici druhou nejlidnatější městskou čtvrtí. Opačná je situace v Novém Harcově, kde počet obyvatel od poloviny 19. století neustále klesá. Dá se předpokládat, že zde ani v dohledné době k větší výstavbě nedojde, a tak budoucnost tohoto romantického koutu přírody na okraji CHKO Jizerské hory náleží spíše rekreaci.

(zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)


Harcov kolem roku 1920 (archiv J.Zahurancové)
Harcov kolem roku 1920 (archiv J.Zahurancové)
Harcov - 1910 (archiv M.Gergelčík)
Harcov - 1910 (archiv M.Gergelčík)
Starý Harcov (zdroj: pastvu.com)
Starý Harcov (zdroj: pastvu.com)
Harcov v roce 1939 a 11.7.2000
Harcov v roce 1939 a 11.7.2000
Harcov v roce 1915 a 11.7.2000
Harcov v roce 1915 a 11.7.2000

Harcov v roce 1939 a 11.7.2000

První doložená zmínka o Harcově je datovaná rokem 1522, dá se však předpokládat, že počátky obce sahají ještě o několik desetiletí zpět. Nejprve byla uváděna pod názvem Hartmannsdorff, z čehož lze usuzovat, že byla pojmenvána podle nekterých z prvních osadníků. Byli jimi nejspíš uhlíři hledající obživu ve zdejších lesích. Harcov se rozložil v chráněném údolí a jeho obydlí se pomalu šířila vzhůru protu toku Harcovského potoka. Dnes už je součástí Liberce a jeho dominantním prvkem se stalo akademické městečko, vybudované v letech 1977 až 1992.

(zdroj :Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurti)


Harcov / kostel (M.Gergelčík)
Harcov / kostel (M.Gergelčík)

Harcov v roce 1915 a 11.7.2000

V Harcově, nad údolím stejnojmenného potoka, vyniká stavba pozdně empírového filiálního kostela Navštívení Panny Marie z let 1858 až 1860. Dne 25. listopadu 1860 byl slavnostně vysvěcen za přítomnosti hraběte Eduarda Clam-Gallase a jeho choti Klotildy. Rudolfovský kameník Josef Gahler zhotovil mariánskou sochu umístěnou nad vchodem a byl také tvůrcem figurálního sousoší na blízkém návrší, zvaném Kalvárie.

(zdroj :Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurti)

Harcov 1932 (Jiří Peterka)
Harcov 1932 (Jiří Peterka)
archiv K.Krenk
archiv K.Krenk
archv Jaroslav Hůlka
archv Jaroslav Hůlka
Harcov kolem roku 1938 (archiv J.Hůlka)
Harcov kolem roku 1938 (archiv J.Hůlka)
archiv Jakub Bartoš
archiv Jakub Bartoš
Harcov v roce 1911 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
Harcov v roce 1911 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
Harcov v roce 1943 (archiv M.Gergelčík) Vpředu je sodovkárna Mittig, vpravo část hospody s tanečním sálem Deutsche Haus, vprostřed snímku Turnhalle s hospodou v přízemí a vysoká dřevěná věž na sušení hasičských hadic. (komentář Libor Mičan)foceno od lomu ( tam co se otáčí autobus) na budovu sokolovny a “ledničkárnu”( ta budova v pravo nahoře ) takže škola tam nemůže být vidět ! Ale na jiném snímku a ze starší doby už tam škola stojí ! (kometář Gabi Dousek) Škola je v pravo...za rohem. Z místa focení u lomu u otočky konečné Harcov kostel se dá jít přes les a vyšlo se i na hřiště u školy, nebo nahoru na kopec ke křížku... Co jsem se tam nachodil...(kometář Jakub Bartoš)
Harcov v roce 1943 (archiv M.Gergelčík) Vpředu je sodovkárna Mittig, vpravo část hospody s tanečním sálem Deutsche Haus, vprostřed snímku Turnhalle s hospodou v přízemí a vysoká dřevěná věž na sušení hasičských hadic. (komentář Libor Mičan)foceno od lomu ( tam co se otáčí autobus) na budovu sokolovny a “ledničkárnu”( ta budova v pravo nahoře ) takže škola tam nemůže být vidět ! Ale na jiném snímku a ze starší doby už tam škola stojí ! (kometář Gabi Dousek) Škola je v pravo...za rohem. Z místa focení u lomu u otočky konečné Harcov kostel se dá jít přes les a vyšlo se i na hřiště u školy, nebo nahoru na kopec ke křížku... Co jsem se tam nachodil...(kometář Jakub Bartoš)
archiv Jakub Bartoš
archiv Jakub Bartoš
Harcovské údolí. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 3207 (archiv J.Peterka)
Harcovské údolí. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 3207 (archiv J.Peterka)
jižní stráň nad Potůčkem čp. 62
jižní stráň nad Potůčkem čp. 62
foto Ilona Chválová 2020
foto Ilona Chválová 2020
Harcov nad kostelem (M.Gergelčík)
Harcov nad kostelem (M.Gergelčík)
Starý Společenský dům 1930 až 32 Liberec Harcov (archiv Jan Myslivec)
Starý Společenský dům 1930 až 32 Liberec Harcov (archiv Jan Myslivec)
kdesi v Harcově
kdesi v Harcově
Ak Böhmen Harzdorf Bei Reichenberg Gasthaus Zum Deutschen Rhein Um 1910 (archiv M.Gergelčík)
Ak Böhmen Harzdorf Bei Reichenberg Gasthaus Zum Deutschen Rhein Um 1910 (archiv M.Gergelčík)
Harcov v roce 1901 (zdroj Historické fotografie)
Harcov v roce 1901 (zdroj Historické fotografie)
Nám důvěrně známý čurbes u harcovské školy :-)
Hřiště, fotbal. branky, věčné kaluže, trámy na kterých se u hřiště sedělo, válec na úpravu povrchu hřiště, foliovníky a ve svahu u transformátoru dlouhodobě parkující stará Praga S5T. I školníkův Zetor Major opatrně vykukuje ze svého přístřešku


Vozová skříň motorového vozu typu 6MT, výrobce vagonka Česká Lípa 1952-53. (foto achiv Boveraclubu, text Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf)

Na hřišti se připravuje focení. Vpravo na dvoře je stará tramvaj, která sloužila jako šatna nebo uložiště nářadí na "pozemky" (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )
Na hřišti se připravuje focení. Vpravo na dvoře je stará tramvaj, která sloužila jako šatna nebo uložiště nářadí na "pozemky" (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )
Boveraclub mi zaslal ještě jednu krásnou fotku, která je z období poloviny 50.let 20.stol. na které je sám autor části skvělého archivu libereckých tramvají Erwin Cetineo. Harcov - U Terstu. (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf)
Boveraclub mi zaslal ještě jednu krásnou fotku, která je z období poloviny 50.let 20.stol. na které je sám autor části skvělého archivu libereckých tramvají Erwin Cetineo. Harcov - U Terstu. (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf)
Pózování v ulici Svobody
Pózování v ulici Svobody
Erwin Cettineo sedící poblíž ulice Svobody. Ani jeden z objektů již nestojí. Dva spodní byly zbourány před stavbou tělocvičny TUL, horní řada vilek zase ustoupila kolejím D,E,F. Roubená chaloupka č.p. 77 zasahuje do půdorysu dnešní tělocvičny. Viz dále mapky z roku 1938. Před osobami není ulice Svobody, je to cestička výše v louce.
Erwin Cettineo sedící poblíž ulice Svobody. Ani jeden z objektů již nestojí. Dva spodní byly zbourány před stavbou tělocvičny TUL, horní řada vilek zase ustoupila kolejím D,E,F. Roubená chaloupka č.p. 77 zasahuje do půdorysu dnešní tělocvičny. Viz dále mapky z roku 1938. Před osobami není ulice Svobody, je to cestička výše v louce.
Letecké foto z roku 1938 1/ místo focení osob na chodníku ul. Svobody 2/ místo kde osoby sedí na trávníku 3/ Roubená chalupa č.p. 77 / před válkou patřila Adolfu Hübnerovi 4/ Zbořené vilky č.p. 300,301,314,315. Dnes jsou na místě koleje D,E,F
Letecké foto z roku 1938 1/ místo focení osob na chodníku ul. Svobody 2/ místo kde osoby sedí na trávníku 3/ Roubená chalupa č.p. 77 / před válkou patřila Adolfu Hübnerovi 4/ Zbořené vilky č.p. 300,301,314,315. Dnes jsou na místě koleje D,E,F
Vyznačený půdorys tělocvičny při ul. Svobody Červené body- neexistující budovy v oblasti Žluté body- existující budovy v oblasti
Vyznačený půdorys tělocvičny při ul. Svobody Červené body- neexistující budovy v oblasti Žluté body- existující budovy v oblasti
Konec 70.let. Vlevo za potokem je ještě zahradnctví, které vedl p. Schejbal, naproti s červenou střechou bývalá cukrárna a vpravo místo kde mělo původně být fotbalové hřiště ale zřejmě kvůli skalám a tehdejším omezeným možnostem nebylo nedokočeno. Někteří z nás tam pamatují pálení čarodějnic s předchozím lampionovým průvodem od sokolovny 🙂 Dnes je v tom místě ulice Březový vrch.
Konec 70.let. Vlevo za potokem je ještě zahradnctví, které vedl p. Schejbal, naproti s červenou střechou bývalá cukrárna a vpravo místo kde mělo původně být fotbalové hřiště ale zřejmě kvůli skalám a tehdejším omezeným možnostem nebylo nedokočeno. Někteří z nás tam pamatují pálení čarodějnic s předchozím lampionovým průvodem od sokolovny 🙂 Dnes je v tom místě ulice Březový vrch.
Harcovská sokolovna (archiv M.Gergelčík)
Harcovská sokolovna (archiv M.Gergelčík)

Historie TJ Starý Harcov

V roce 1885 byl založen v tehdejší obci Hartmansdorf v restauraci U Hvězdy 1. Německý tělovýchovný spolek, který již tehdy organizoval společenský a sportovní život v obci. Prvním předsedou spolku byl německý starousedlík s českým jménem Jindřich Tomas. Svojí sportovní činnost provozovali tehdejší sportovci tzv.pod širým nebem, nebo po hospodách, protože vlastní tělocvičnu v té době ještě neměli k dispozici. To se změnilo až v roce 1930, kdy byla zahájena výstavba víceúčelového sportovního stánku. Pouze během jednoho roku, svépomocí a při využití jen jednoduché mechanizace se podařilo tělocvičnu postavit a dokončit.

Celá stavba stála tehdejších 1 200 000 korun. Spolek si musel na stavbu vypůjčit a ještě před začátkem druhé světové války měli dluh 80 000 marek, tj. 800 000 korun. Budova tělocvičny se správní budovou byla navržena stavitelem Ottou Hütterem a stavba byla zrealizována stavební firmou František Hiebel a synové z Vratislavic - Nové Rudy s významnou pomocí mnoha dobrovolníků z řad tehdejších sportovců.

V roce 1931 byla slavnostně otevřena pod tehdejším názvem : Gastwirtschaft Turnhalle Harzdorf a sloužila tehdejšímu 1. Německému tělovýchovnému spolku k provozování gymnastiky a obecné sportovní zdatnosti svých členů. Motem tehdejšího sportovního spolku zejména během výstavby sportovní haly bylo toto heslo:

S veselou myslí jsme začali,
plni radosti odstraňovali potíže,
vytrvalostí vše překonali a
v jednotě dílo dokonali.

To jsou myšlenky, které jsou nadčasové a dávají nám přehled o velké morální síle tehdejších, zejména německých obyvatel Starého Harcova.

Po skončení 2.světové války se spolek přejmenoval na Dělnický sportovní spolek ve Starém Harcově.
Až v roce 1948 byla tělocvična převzata do tehdejšího Československého svazu tělesné výchovy, nám již známé jako ČSTV. Je zajímavé, že ačkoliv fungovala v té době jednota pod hlavičkou ČSTV, její běžně používaný název v té době byl : Tělovýchovná jednota SOKOL Starý Harcov. Přitom náš spolek nikdy nepatřil k jednotě sokolské. Tento název se zřejmě odvodil od zlidovělého názvu sokolovna, jak se tehdy naší tělocvičně běžně říkalo a více či méně říká dodnes. Tělocvična se na dlouhá léta stala střediskem sportovního a kulturního života městské části Starý Harcov. Nejznámější kulturní akcí je tradiční lidová maškarní veselice tzv. Šibřinky, které se, snad s vyjímkou jednoho ročníku, konají nepřetržitě již od roku 1964. V roce 1992 byl založeno občanské sdružení sportovců TJ Starý Harcov Liberec, které funguje do současné doby.

Celou poválečnou éru až do dnešních dní jsou základní součástí jednoty oddíly všeobecné sportovní zdatnosti dospělých i mládeže, dnes sdružených v rámci celostátní organizace ASPV, a oddíly volejbalu žen a mužů. Bohužel oddíl gymnastiky po jistých neshodách s ostatními členy o dalším směřování jednoty v roce 1995 ukončil u nás svojí činnost. Až do konce roku 2010 zažívala jednota poměrně úspěšné roky, kdy fungovalo nejvíce sportovních oddílů a jednota měla nejvíce členů. Od období tzv. ekonomické krize po r.2008 došlo jednak k odchodu stárnoucí generace volejbalistů a začaly potíže s financováním sportu obecně. Tento trend bohužel přetrvává do dnešní doby.

V posledních letech vznikly sice nové oddíly jako oddíl cvičení rodičů s dětmi, sportovního kulečníku a oddíl bojových umění. Jako většina tzv. menšinových sportů se ale potýkáme již léta s nedostatkem cvičitelů i mladých sportovců. Konkurence mnoha moderních a atraktivních sportů, které nelze v naší tělocvičně provozovat, je obrovský. Na druhé straně se snažíme zpřístupnit cvičení mládeže cenově přístupnými členskými příspěvky tak, aby u nás mohl cvičit skutečně téměř každý, i z méně situovaných rodin. Již tradičně spolupracujeme i s místní ZŠ Na Výběžku, jejichž žáci k nám chodí zejména v zimním období pravidelně sportovat v hodinách tělocviku. Za tuto spolupráci jsme vděčni a velice si toho ceníme, protože nám to významně pomáhá v ekonomice provozu, který není při současných cenách energií levný. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom všem sportovcům mohli poskytnout větší komfort při cvičení na modernějších nářadích a provést celkovou opravu interiéru i exteriéru tělocvičny.

Současná situace s podfinancováním sportovních jednot obecně v posledních letech významně zdecimovalo nejen naší členskou základnu. Dalším zvyšováním členských příspěvků zbývajícím členům jednoty a zdražování pronajímaných hodin již dosáhlo svého maxima a proto nezbývá než se obracet na sponzory a trpělivě žádat o vypsané dotační tituly statutárního města Liberec, Krajského úřadu Libereckého kraje a ČUS, resp. MŠMT. Díky všem těmto snahám jsme sice schopni jakž takž fungovat, resp. přežívat, ale k uspokojivému rozvoji jednoty to nestačí. Předpokládáme, že velmi blízká budoucnost rozhodne, zda a v jaké formě budeme nadále existovat. Podle našeho názoru je škoda, že ve Starém Harcově není zřízena samostatná městská část, jak je tomu např. ve Vratislavicích, kde vidíme rozvoj tělovýchovy formou spolupráce městské části, základní školy a jednotlivých spolků jako velice dynamický. Přesto však věříme, tak jako naši předchůdci, že nakonec všechny potíže překonáme a budoucnost sportování ve Starém Harcově bude zachována. Nabízíme všem zájemcům, aby se přišli do naší tělocvičny podívat a případně se zapojili do sportovní činnosti, nebo v případě zájmu i do činnosti organizační. Upřednostňujeme sportování dětí, jejich zvyšování všeobecné zdatnosti, kterou u nás bereme jako přípravu pro jejich další specializované sportovní odvětví.

Za TJ Starý Harcov napsal:

Ing. Radim Šourek

zdroj:  https://tjstaryharcov.cz/historie-tj/

harcovská sokolovna cca 1970 (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )
harcovská sokolovna cca 1970 (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )
Prázdninové stanování v Harcově, Na Skřivanech cca v roce 1960 (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )
Prázdninové stanování v Harcově, Na Skřivanech cca v roce 1960 (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )