Autobusová doprava MHD

20.09.2022
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
1939 (archiv J.Hůlka)
1939 (archiv J.Hůlka)

AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

První autobusová linka Liberecké pouliční dráhy zahájila provoz 1. října 1927 na trati Benešovo náměstí - Ruprechtice. Nastala tak nová etapa rozvoje městské hromadné dopravy, která však v následujících desetiletích musela překonat ještě mnoho těžkostí. Pro první linku byly objednány tři autobusy u firmy Fross-Bussig v Praze, později byl dodán další vůz s karoserií z lehkých kovů.

Na přelomu dvacátých a třicátých let začalo také několik soukromých dopravců provozovat autobusové spojení do blízkého 1 vzdálenějšího okolí: do Chrastavy, Hrádku nad Nisou, Stráže nad Nisou, Pavlovic, Kateřinek (přes Ruprechtice), Rudolfova, Bedřichova, Janova nad Nisou, Doubí, Vesce, Dlouhého Mostu, Františkova a Karlinek.

Město však neprojevilo o tento druh dopravy větší zájem. Teprve začátkem třicátých let zahájila Liberecká pouliční dráha provoz na dalších dvou autobusových linkách: č. 5 do Harcova (15.5. 1932) a č.6 do Janova Dolu ke kostelu (10. 6.1932). Číslem 4 byla označena již zavedená linka do Ruprechtic. Všechny tři tratě začínaly na Benešově náměstí. Další rozvoj nepříznivě ovlivnilo rozhodnutí vlády o odvodu 30 % daně z provozu linek, jež vedly za hranice města. Linka č. 6 byla proto ukončena již Na Jeřábu (6.1.1933) a později spojena v jedinou průběžnou trať s linkou č.5 (1.5.1933). Také provoz do Ruprechtic byl omezen a 11. září 1933 byla tato linka spolu s autobusy předána společnosti K.V.G. (Kraftwagenverkehrsgeselischaft), která o několik dní později převzala i linku č.5 (16.9.). Zároveň byla trať č. 6 zrušena. Po zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd byla po dobu tří let udržována kyvadlová doprava jedním autobusem od konečné stanice tramvaje v Horním Hanychově ke stanici lanovky (od 8.5. 1933). Policejní příručka z roku 1936 zaznamenává celkem 15 soukromých autobusových linek a dvě státní dálkové linky ČSD do Frýdlantu a Hamru na Jezeře.

K obnovení autobusového provozu Liberecké pouliční dráhy došlo až koncem třicátých let, kdy byly převzaty soukromé linky do Pavlovic, Stráže nad Nisou, Krásné Studánky, Mníšku. Chrastavy, dále do Starých Pavlovic ke stadionu, Nových Pavlovic (I. 5. 1939) a o něco později i do Františkova a Karlinek s prodloužením do Ostašova - 1. 7. 1939). Tyto tratě dosud provozovali dopravci Heinrich Thomas ze Starých Pavlovic a Richard Müller z Liberce.

Začátkem čtyřicátých let zabezpečovala Liberecká pouliční dráha dopravu na autobusových Iinkách do Stráže nad Nisou a Pavlovic (č. 6), do Mníšku a Chrastavy (č.7) a do Františkova, Karlinek a Ostašova (č.. Později k nim pŕibyla i linka č 5 do Ruprechtic, Kateřinek a Rudolfova, převzatá od společnosti K.V.G. (1.1.1942).

Nejdříve byl provoz udržován starými vozidly, v roce 1939 se však podařilo zakoupit pět nových autobusů značek Škoda, Opel-Blitz a Magirus. Ve válečných letech bylo dodano jestě jedenáct nových autobusů značek Gräf a Stift a znovu Magirus. V této době docházelo často pro nedostatek pohonných hmot k omezování či krátkodobému zastavování provozu. V rámci úspor byl zrušen souběžný provoz autobusů a tramvají. Konečná stanice linky do Ostašova byla přesunuta z Benešova náměstí k nádraží (6.11.1941) a konečná linky do Stráže nad Nisou do Růžodolu I (1.1.1942). Jeden autobus upravený na pohon svítiplynem zcela shořel už při zkušební jízdě. Dva další byly předány jako válečná výpomoc do Saarsbrückenu. V roce 1945 byly všechny autobusy použity pro přepravu uprchlíků před rychle se blížící frontou. Počátkem května byl autobusový provoz úplně zastaven a doprava obnovena až v červenci.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996

Luxusní autokar Walter D-Bus během předváděcí jízdy před libereckou radnicí v roce 1932. (Zdroj: Wikipedia)
Luxusní autokar Walter D-Bus během předváděcí jízdy před libereckou radnicí v roce 1932. (Zdroj: Wikipedia)
Jeden z prvních autobusů ŠM11 dne 6.4.1969. (archiv Boveraclubu)
Jeden z prvních autobusů ŠM11 dne 6.4.1969. (archiv Boveraclubu)
Benešovo náměstí kolem roku 1970. (Kniha Kouzlo starých pohlednic Liberecka) (archiv Všichni Čermáci)
Benešovo náměstí kolem roku 1970. (Kniha Kouzlo starých pohlednic Liberecka) (archiv Všichni Čermáci)
Pressfoto 1975 (archiov M.Ban)
Pressfoto 1975 (archiov M.Ban)
V úterý 11.12.1984 projela tramvaj naposledy z Moskevské ulice přes náměstí Bojovníků za Mír až do Lidových Sadů. (archiv Boveraclubu)
V úterý 11.12.1984 projela tramvaj naposledy z Moskevské ulice přes náměstí Bojovníků za Mír až do Lidových Sadů. (archiv Boveraclubu)
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
Pohled do ulic Jánská a 1.máje (kino Lípa) (archiv Jiří Peterka)
Pohled do ulic Jánská a 1.máje (kino Lípa) (archiv Jiří Peterka)
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
 třída 1. máje s obchodním domem Ještěd a Domem kultury, Miloslav Kalík, cca 1987 (archiv SM Liberec)
třída 1. máje s obchodním domem Ještěd a Domem kultury, Miloslav Kalík, cca 1987 (archiv SM Liberec)
Jan Šebelka : Dnešní Soukenné náměstí neslo již od roku 1946 jméno Klementa Gottwalda. ... kniha Liberec/město/the city of/stadt
Jan Šebelka : Dnešní Soukenné náměstí neslo již od roku 1946 jméno Klementa Gottwalda. ... kniha Liberec/město/the city of/stadt
Jánská ulice  v roce 1987 a 5.6.2022
Jánská ulice v roce 1987 a 5.6.2022
Škoda 706 RTO právě najíždí do Fügnerovi ulice k nástupišti linky 15 směr Starý a Nový Harcov. Rok 1966 (všiměte si že skutečně má za předním sklem ceduli s č. linky 15 )
Škoda 706 RTO právě najíždí do Fügnerovi ulice k nástupišti linky 15 směr Starý a Nový Harcov. Rok 1966 (všiměte si že skutečně má za předním sklem ceduli s č. linky 15 )
archiv Petr Bláha
archiv Petr Bláha
60.léta
60.léta
první polovina 70.let (archiv Severočeského muzea v Liberci)
první polovina 70.let (archiv Severočeského muzea v Liberci)
Textilana ještě stojící, ale už spící. 10.7.2004. (Jiří Holeček)
Textilana ještě stojící, ale už spící. 10.7.2004. (Jiří Holeček)
archiv Michal Bárta
archiv Michal Bárta
2002 (archiv Thomas Majer)
2002 (archiv Thomas Majer)
Liberec 1979 (foto Petr Šimr)
Liberec 1979 (foto Petr Šimr)
Rok 1960 v Liberci  (archiv Milan Péč)
Rok 1960 v Liberci (archiv Milan Péč)
1992 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
1992 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
1996 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
1996 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

NÁDRAŽÍ MHD (poč. 50. let, 1960, 1992, 1996)


Městský autobusový provoz byl obnoven 16. 7. 1945. Po zestátnění 26. 10. 1945 byl provozován pod jménem Národní správa města Liberce, pak Podniky města Liberce (tramvaj, autobusy a vodárna a od roku 1949 Dopravní podnik. Postupně bylo obnoveno pět linek, označených písmeny (číslování bylo zavedeno od 1. 3. 1956), na nich byl dodržován pravidelný interval (20-120 min., později 830 mn.

Dne 15. 5. 1949 bylo stanoviště autobusů přeneseno z Benešova náměstí na nově vybudované ústřední nádraží městské aulobusové dopravy v místech vypálené synagogy. Autobusy meziměstské statní dopravy, které zde dosud parkovaly, byly přesunuty na Sokolovské náměstí. Nové garáže ve Vilové ulici ve Františkově byly dokončeny v roce 1952. Dopravu obstarávala vozidla různých značek: Gräf/Swift, Škoda, Magirus, Opel-Benz, MAN, Praga a Tatra. Na snímku je asi Opel a před ním autobus Škoda 706 RO. Tato značka tvořila od roku 1957 spolu s vylepšeným typem 706 RTO jednotný vozový park.

Nové nádraží vzniklo roku 1954 v souvislosti s výstavbou konečné stanice tramvajové trati Liberec - Jablonec. V roce 1957 byl na rohu Náchodské ulice a Soukenného náměstí zbudován kolejový trojúhelník, sloužící pro obracení prototypu nového velkoprostorového vozu T2, jezdícího ve zkušebním provozu (1957-58) na trati do Jablonce. V roce 1970 byl na opačném konci vybudován nový trojúhelník, nahrazený pak (1976) kolejovou smyčkou. První autobusové zastávky byly jen vedle výhybny tramvají. Obě nástupiště dostala později společné zastřešení a v roce 1958 bylo celé nádraží nově osvětleno. Novinkou byl noční provoz, avšak pouze ze soboty na neděli a před svátky. Počátkem roku 1960 bylo ve večerních hodinách zkušebně zavedeno autobusové spojení na tramvajové lince z Rochlice do Růžodolu I. Samoobslužné odbavování cestujících bylo poprvé vyzkoušeno na lince č. 19 do Harcova střelnice a ještě v první polovině šedesátých let rozšířeno na všechny autobusové linky. V roce 1967 byly zavedený rekreační spoje do Rudolfova a k sychrovskému zámku, druhý z nich ale musel být pro nezájem po třech měsících zrušen.

V padesátých a šedesátých letech přebíral Dopravní podnik od Poslužného kombinátu postupně nákladní dopravu (11 vozidel), taxislužbu (11 vozů), potahovou službu (traktor, 4 koně a 3 valníky) a půjčovnu motorových vozidel (1 osobní auto a 7 motocyklů). Kromě taxi však většinu těchto služeb brzy zrušil. Do vozového parku byly průběžně dodávány autobusy převážně městského provedení (Škoda 706 RO a RTO > 781) a od roku 1967 i tehdy nejmodernější velkoprostorové vozy ŠM 11s automatickou převodovkou. Pro městský provoz v Liberci nevhodné maďarské vozy Ikarus 620 byly po pěti letech provozu prodány.

Od počátku osmdesátých let byly kupovány již jen Karosy B 731 a 732 v městském provedení a několik vozů C 734 a LC 735 - především pro zájezdy. Po rekonstrukci v roce 1976 bylo autobusové nádraží rozšířeno do podoby zachycené na prvním snímku.

V roce 1990 provozoval Dopravní podnik 19 autobusových linek a vozový park tvořilo 87 autobusů. Úplná přestavba nádraží MHD podle projektu architekta Kotase začala koncem roku 1994. Od listopadu 1995 sem přijíždí tramvaj z Malé Moskevské ulice. Na začátku následujícího roku začala liberecká firma Eurostav budovat odbavovací halu s provozně administrativním zázemím, která bylo hotové i s úpravou Soukenného náměstí před koncem roku 1996.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Fügnerova ulice  13.2.1977 (archiv Boveraclubu)
Fügnerova ulice 13.2.1977 (archiv Boveraclubu)
Fügnerka dne 8. října 1980.
Fügnerka dne 8. října 1980.
27.9.1982 (foto Jiří Holeček)
27.9.1982 (foto Jiří Holeček)

Liberecké autobusy  - archiv od Jardy Kahouna

archiv Mirek Zika
archiv Mirek Zika

Liberecké autobusy  - archiv od Jardy Kahouna


 v letech 1975 - 1987.

Přesně před deseti lety najížděly hranaté Karosy řady 700 své poslední kilometry na libereckých linkách. Dne 20. června 2012 si zajel na lince 15 do Lukášova (dnes Lukášovské údolí) vůz Karosa B732.40 č. 465. Zdejší zajímavostí je obratiště autobusů, které se musí i za pomoci couvání otáčet v "cizí zahradě". Autobusy sem přitom jezdí již od 2. listopadu 1959, kdy do Lukášova byla prodloužena "patnáctka" z Harcova. Rovněž historie vozu je zajímavá. Vyroben byl v roce 1989 a dodán do DP Ústí nad Labem, kde jezdil do roku 1998 pod číslem 168. Poté ho získal opravce autobusů Zliner, který ho o rok později prodal dopravci Tourbus. V únoru 2008 zamířil k ČSAD Liberec pro provoz liberecké MHD, kde jezdil pod číslem 624. V září téhož roku se dostal pod DPML a v lednu 2009 byl přeznačen na 465. Vyřazen byl v červenci roku 2012.  (archiuv Boveraclubu)
Přesně před deseti lety najížděly hranaté Karosy řady 700 své poslední kilometry na libereckých linkách. Dne 20. června 2012 si zajel na lince 15 do Lukášova (dnes Lukášovské údolí) vůz Karosa B732.40 č. 465. Zdejší zajímavostí je obratiště autobusů, které se musí i za pomoci couvání otáčet v "cizí zahradě". Autobusy sem přitom jezdí již od 2. listopadu 1959, kdy do Lukášova byla prodloužena "patnáctka" z Harcova. Rovněž historie vozu je zajímavá. Vyroben byl v roce 1989 a dodán do DP Ústí nad Labem, kde jezdil do roku 1998 pod číslem 168. Poté ho získal opravce autobusů Zliner, který ho o rok později prodal dopravci Tourbus. V únoru 2008 zamířil k ČSAD Liberec pro provoz liberecké MHD, kde jezdil pod číslem 624. V září téhož roku se dostal pod DPML a v lednu 2009 byl přeznačen na 465. Vyřazen byl v červenci roku 2012. (archiuv Boveraclubu)

V pátek 29. června 2012, byl oficiálně ukončen provoz Karos řady 700. Oba vozy, č. 408 a 465, ještě vyjely do provozu na konci července na lince 81 během festivalu Benátská. Vůz B732.40 č. 408 byl poté převeden mezi služební služební vozy, vůz č. 465 shodného typu byl vyřazen a odprodán Celní správě.