Horní a dolní kasárny 

23.08.2022
v roce 1909  (zdroj : https://www.ebay.com ) Ten podlouhlý dům ve středu, to jsou horn kasárny na Horské ulici? A ten zalomený dům vlevo, to by pak byla dnešní ZŠ Lesní, tehdy vojenská nemocnice... Dokonce i ty čtyři domy v popředí dodnes stojí - v ulici Horová kousek od botanické zahrady. No, to jsou věci. (komentář: Tomáš Cvrček)
v roce 1909 (zdroj : https://www.ebay.com ) Ten podlouhlý dům ve středu, to jsou horn kasárny na Horské ulici? A ten zalomený dům vlevo, to by pak byla dnešní ZŠ Lesní, tehdy vojenská nemocnice... Dokonce i ty čtyři domy v popředí dodnes stojí - v ulici Horová kousek od botanické zahrady. No, to jsou věci. (komentář: Tomáš Cvrček)
Horní kasárna v roce 1937 pohledem od Lesní ulice. (archiv František Zikmund)
Horní kasárna v roce 1937 pohledem od Lesní ulice. (archiv František Zikmund)
 Vojín Menzel píše z vojny (10. ledna 1907):  "...in Harzdorf(?) bei guten Humor(?) verbracht, habe oft die Tage an dich gedacht und auch oft wird von dir hier gesprochen. Deiner Waffenrock ist noch bei mir in Aufbewahrung und ich werde denselben gelegentlich mit nach Harzdorf zu deinen lieben Bruder nehmen. Neues ist sonst nichts von hier! In der Hoffnung auf eine baldige Antwort sei herzlichst gegrüßt von deinen Freund  !Noch 596 Tage! Otto Menzel"  "...strávené v Harcově v dobré náladě, často jsme na Tebe v ty dny mysleli a i tady se o tobě často mluví. Tvůj kabátec uniformy je pořád u mě v úschově a až se naskytne příležitost, tak ho vezmu tvému drahému bratrovi do Harcova. Nového tu jinak není nic. V naději na brzkou odpověď tě co nejsrdečněji zdraví Tvůj přítel  !Už jen 596 dní! Otto Menzel" (Přeložil Tomáš Cvrček)
Vojín Menzel píše z vojny (10. ledna 1907): "...in Harzdorf(?) bei guten Humor(?) verbracht, habe oft die Tage an dich gedacht und auch oft wird von dir hier gesprochen. Deiner Waffenrock ist noch bei mir in Aufbewahrung und ich werde denselben gelegentlich mit nach Harzdorf zu deinen lieben Bruder nehmen. Neues ist sonst nichts von hier! In der Hoffnung auf eine baldige Antwort sei herzlichst gegrüßt von deinen Freund !Noch 596 Tage! Otto Menzel" "...strávené v Harcově v dobré náladě, často jsme na Tebe v ty dny mysleli a i tady se o tobě často mluví. Tvůj kabátec uniformy je pořád u mě v úschově a až se naskytne příležitost, tak ho vezmu tvému drahému bratrovi do Harcova. Nového tu jinak není nic. V naději na brzkou odpověď tě co nejsrdečněji zdraví Tvůj přítel !Už jen 596 dní! Otto Menzel" (Přeložil Tomáš Cvrček)

Horní kasárna

v roce 1913 - a dnes

. Tenkrát to bylo na vidrholci za městem, dnes uprostřed vilové zástavby (autor Tomáš Cvrček)

Horní kasárny na Žižkově náměstí před rokem 1915

Pro vzrůstající počty vojska rakouskouherské armády byla v letech 1911 až 1912 postavena dnešní "horní kasárna" nazvaná Erzherzog Franz Ferdinand a Infanterie Kaserne. Byly v nich již od prvopočátku umisťovány oddíly dělostřelecké. O tom svědčí i dnešní ulice "Dělostřelecká" v jejich blízkosti. Kasárenské objekty tvoří osm budov rozestavěných kolem obdélníkového nádvoří o stranách 150 x 46 metrů. Do všech objektů byla zavedena elektřina a vodovod, byl zde štáb, ubytovna poddůstojníků, světnice pro mužstvo, stáje pro koně a věznice. Objekty kasáren jsou ukázkou pozdně secesní architektury. Projektovali je Rudolf Šimon a Adolf Kaulfers, postavili liberečtí stavitelé Adolf Horn, Alfred Hübner, Ernest Schäfer a Anton Wolf. V čele na straně k městu, byla umístěna vstupní budova štábu, zdůrazněná věžičkou. Před ní bylo upraveno prostorné náměstí pojmenované po malíři Albrechtu Dürerovi (dnes Žižkovo), které bylo ve třicátých letech téměř zastaveno třemi řadovými najemnými domy. Pod ním je na snímku dosud nastavěná Údolní ulice.

Název "Kasárna Jana Žižky" pochází až z období po druhé světové válce.

(zdroj 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany)

Horní kasárny na Žižkově náměstí před rokem 1915
Horní kasárny na Žižkově náměstí před rokem 1915
archiv o.Musil
archiv o.Musil
Horní kasárna
Horní kasárna
Horní kasárna
Horní kasárna
Náměstí Žižkovo a horní kasárna v roce 1925 (archiv Kamil Syrovátka) a 6.12.2020
Náměstí Žižkovo a horní kasárna v roce 1925 (archiv Kamil Syrovátka) a 6.12.2020
Horní kasárna před sto lety a dnes
Horní kasárna před sto lety a dnes
Žižkovo náměstí a horní kasárna před sto lety a 14.5.2020
Žižkovo náměstí a horní kasárna před sto lety a 14.5.2020
1906 (L.Mencl)
1906 (L.Mencl)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Reichenberg - horní kasárna. Zde jsem v 70.letech 2 roky sloužil. Ve vyšší budově v levo byl útvar spojařů, v prostřední budově byl hlavní vchod a vojenské vězení, v budově v pravo byl umístěn část štábu dělostřelecké brigády z Č. Budějovic. Silniční vojsko sídlilo v dalších budovách uvnitř areálu. Pohlednice prošlá poštou v roce 1916. (Kamil Syrovátka)
Reichenberg - horní kasárna. Zde jsem v 70.letech 2 roky sloužil. Ve vyšší budově v levo byl útvar spojařů, v prostřední budově byl hlavní vchod a vojenské vězení, v budově v pravo byl umístěn část štábu dělostřelecké brigády z Č. Budějovic. Silniční vojsko sídlilo v dalších budovách uvnitř areálu. Pohlednice prošlá poštou v roce 1916. (Kamil Syrovátka)
Liberec - horní kasárna. Dělostřelci měli v této budově tradici, sídlili zde i v 70. letech minulého století. V komplexu budov vpravo sídlilo silniční vojsko, pod budovou byl rozsáhlý autopark, kde většinu techniky obhospodařovala mostní rota. Foceno ve směru od ulice Letců. Pohlednice prošlá poštou v roce 1925. (Kamil Syrovátka)
Liberec - horní kasárna. Dělostřelci měli v této budově tradici, sídlili zde i v 70. letech minulého století. V komplexu budov vpravo sídlilo silniční vojsko, pod budovou byl rozsáhlý autopark, kde většinu techniky obhospodařovala mostní rota. Foceno ve směru od ulice Letců. Pohlednice prošlá poštou v roce 1925. (Kamil Syrovátka)

Střelnice (kolem roku 1870)

Fotografie W.F.Jantsche zachycuje objekt střelnice, které jsme podle reliéfu krajiny lokalizovali do míst dnešních dolních kasáren. V pozadí vidíme dosud nezalesněné koryto Jizerského potoka, nad ním táhlé holé návrší, kde dnes stojí budovy TU, a zcela na obzoru za praporem vrch Kovadlina. Hlavní budova pod krematoriem sloužila v té době již jen reprezentačním účelům.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Nejspíše vypadají přesně takto: (Ivan Rous)
Nejspíše vypadají přesně takto: (Ivan Rous)

Neznáte někdo historii parku u kasáren (Kaštanka)?

Jako malí jsme si tam chodili hrát a prý tam jsou zakopané bunkry. Dochovaly se nějaké záznamy nebo fotky těchto bunkrů? (Ondřej Bělohoubek)

Dříve se těmto krytům říkalo "kryté zákopy", v němčině se užíval termín "Splitterschutzgraben".

Jsou to vybetonované úzké chodby, těsně pod povrchem (tedy hloubené, nikoliv ražené), a vchody jsou už několik desítek let zasypané. V parku jsou dva. (Ivan Rous)

1901 (zdroj: https://www.pslib.cz )
1901 (zdroj: https://www.pslib.cz )
 (archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlky)
(archiv J.Hůlky)

Něco málo z historie kasáren v Liberci......

Stálá přítomnost značného množství vojsk ve městě od roku 1848, nutnost zřízení nouzových kasáren v městském domě v ulici U Sirotčince v roce 1852 a využívání střelnice pro ubytování vojáků vedla radní města v roce 1867 k rozhodnutí požádat o zřízení stálé posádky s nabídkou zajištění společného ubytování v kasárnách. K tomu účelu byla zakoupena bývalá Demuthova továrna, tehdy situovaná mezi dnešní Blažkovou a Fügnerovou ulicí. Po nezbytných úpravách zde bylo ubytováno 25 důstojníků a 494 mužů 4. praporu polních myslivců, určených k ochraně města.

Pro umístění dalších vojenských útvarů již nevyhovovala a městští radní se rozhodli, že vybudují nová kasárna na tehdejším vojenském cvičišti na severovýchodním okraji Liberce při staré cestě do Jizerských hor. V letech 1891-93 byla tedy postavena dnešní "dolní kasárna", nazvaná Kaiser Franz Josef Infanterie Kaserne, sloužící potřebám pěchoty a polních myslivců, kteří byli v rakouské armádě organizováni od roku 1801 jako lehká pěchota.

Pro vzrůstající počty vojska Rakousko-Uherské armády byla v letech 1911-12 postavena dnešní "horní" kasárna, nazvaná Erzherzog Franz Ferdinand Kaserne. Byly v nich již od prvopočátku umísťovány oddíly dělostřelecké. O tom svědčí i dnešní ulice "Dělostřelecká" v jejich blízkosti.

Současně s výstavbou horních kasáren bylo nutno přemístit původní vojenskou střelnici z prostoru dnešního muzea do Starého Harcova na tzv. Medvědí louku.

(autor příspěvku Luboš Mencl)

cca 1920 (archiv Jana Zahurancová) Jak je vidět vojenský špitál tu měl tradici, v letech 1970 - 72 jsme sem docházeli na marodku z horních kasáren. (komentář Kamil Syrovátka)
cca 1920 (archiv Jana Zahurancová) Jak je vidět vojenský špitál tu měl tradici, v letech 1970 - 72 jsme sem docházeli na marodku z horních kasáren. (komentář Kamil Syrovátka)
1910 (archiv O.Musil)
1910 (archiv O.Musil)
 1910 (zdroj Historické fotografie)
1910 (zdroj Historické fotografie)
rakouskouherský voják
rakouskouherský voják
pěší pluk
pěší pluk
jeden voják je praděda - Rudolf Josef Schicht, nar. 1889 v Rynolticích. Třetí z prava, první řada sedících Po II. sv. v odsunuti a majetek zkonfiskován. (archiv Niky Hrdy)
jeden voják je praděda - Rudolf Josef Schicht, nar. 1889 v Rynolticích. Třetí z prava, první řada sedících Po II. sv. v odsunuti a majetek zkonfiskován. (archiv Niky Hrdy)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
Vždy, když si prohlíží tuhle pohlednici z mé sbírky mám takový divný pocit. Rok 1933. Ale určitě poznáte kde se naši vojáci fotili. (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Vždy, když si prohlíží tuhle pohlednici z mé sbírky mám takový divný pocit. Rok 1933. Ale určitě poznáte kde se naši vojáci fotili. (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Fotografoval A.Madle  10.11 1915 (archiv M.Ban)
Fotografoval A.Madle 10.11 1915 (archiv M.Ban)
4.4.1925 (archiv Jaroslav Hůlka )
4.4.1925 (archiv Jaroslav Hůlka )
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban

Jaroslav Výborný - Vojna krotká i vážná, 1932 aneb připomínka 36. mladoboleslavského pěšího pluku, který 16. prosince 1918 obsadil Liberec (archiv Petr Ruprecht)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
Věž Libereckých kasáren je novorománská stavba postavená v letech 1891-1893 ❤ Poprvé v historii se věž otevřela veřejnosti v roce 2014 (foto Toni Vlček)
Věž Libereckých kasáren je novorománská stavba postavená v letech 1891-1893 ❤ Poprvé v historii se věž otevřela veřejnosti v roce 2014 (foto Toni Vlček)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Dolní kasárna - kasárna 6. října

V letech 1891 - 1893 byla postavena současná "dolní kasárna" nazývaná Kaiser Franz Josef Infanterie Kaserne (Kasárna císaře Františka Josefa) sloužící potřebám pěchoty a polních myslivců, kteří byli v rakouské armádě organizováni od roku 1801 jako lehká pěchota. Sídlil v nich 94. pěší pluk rakousko-uherské armády, od října 1920 do 3. 10. 1938 pěší pluk 44 československé armády. Bylo v nich umístěno i posádkové velitelství.

Celý komplex dolních kasáren byl původně tvořen souborem osmi budov a čtyř menších. Dominantou je novorománská budova štábu zdůrazněná čtyřbokou věží. Kasárenské budovy postavilo sdružení libereckých stavitelů podle projektu tehdejšího říšského ministerstva války a městského architekta Adolfa Kaulferse.
Pro zlepšení obranné sestavy pěšího pluku 44 byly s nárůstem krize koncem třicátých let do Liberce přemístěny 29. a 30. strážný prapor a 2. samostatná strážní rota. Záborem pohraničí 8. 10. 1938 vstoupily do Liberce útvary německého Wehrmachtu a zabraly horní i dolní kasárna. Od října 1945 byl pěší pluk 44 přejmenován na 30. pěší pluk.
Název "Kasárna 6. října" byl udělen pravděpodobně v roce 1947. Během tzv. Karpatsko-Dukelské operace v době 2. světové války vstoupily československé jednotky poprvé na československé území 6. října 1944. Tento den se v minulém období slavil jako Den československé armády.

Pozn. Karpatsko - Dukelská operace

(8. 9. - 1. 11. 1944)

Cílem operace měl být rychlý průnik Dukelským průsmykem na Slovensko a poskytnutí pomoci Slovenskému národnímu povstání. Pod velením generála Jana Kratochvíla byl do bojů na Dukle nasazen i 1. československý armádní sbor v SSSR, jež byl součástí 38. armády generála Moskalenka. Generál Kratochvíl byl později odvolán z postu velitele a na jeho místo byl jmenován generál Ludvík Svoboda.
Ofenzíva byla zahájena 8. 9. 1944 a o den později vstoupili do bojů i českoslovenští vojáci. Více než dva měsíce sváděly československé jednotky v obtížném terénu krvavé boje (boj o kótu 543, dobytí města Dukla), které působily československým i sovětským jednotkám těžké ztráty. Boje trvaly až do 15. 11. 1944. Českoslovenští vojáci poprvé vstoupili na československé území a ovládli Dukelský průsmyk 6. října 1944.

Horní kasárna - kasárna J. Žižky

Pro vzrůstající počty vojska rakouskouherské armády byla v letech 1911 až 1912 postavena dnešní "horní kasárna" nazvaná Erzherzog Franz Ferdinand a Infanterie Kaserne. Byly v nich již od prvopočátku umisťovány oddíly dělostřelecké. O tom svědčí i dnešní ulice "Dělostřelecká" v jejich blízkosti. Kasárenské objekty tvoří osm budov rozestavěných kolem obdélníkového nádvoří. Do všech objektů byla zavedena elektřina a vodovod, byl zde štáb, ubytovna poddůstojníků, světnice pro mužstvo, stáje pro koně a věznice. Objekty kasáren jsou ukázkou pozdně secesní architektury. Název "Kasárna Jana Žižky" pochází až z období po druhé světové válce.

Pozn.
Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (+1360 Trocnov - ┼11. 10. 1424 u Přibyslavi) byl významným husitským vojevůdcem českého původu, jenž je pokládán za otce husitské vojenské doktríny a současně za autora či prvního reprezentanta defenzivní bojové techniky, tzn. vozové hradby. Roku 1408 vyhlásil nepřátelství Rožmberkům a královskému město České Budějovice a jako záškodník působil ve spolku jistého Matěje vůdce. Následujícího roku byl ze spáchání zločinů Václavem IV. omilostněn. Pod vedením Jana Sokola z Vamberka se účastnil tažení proti řádu německých rytířů, historicky však není doloženo, zda bojoval v bitvě u Grunwaldu. Po návratu z Polska pobýval jako královský čeledín v Praze, kde se seznámil s kázáním mistra Jana Husa. V létě 1419 byl jedním z čelních účastníků první české defenestrace. Poté odcestoval do Plzně. Poblíž této bašty husitství dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci vozové formace. Po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl nucen město opustit. Nové působiště našel v Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej zvolila jedním ze čtyř hejtmanů, kterému náležel post vojenského velitele. V průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka (o první oko přišel zhruba ve věku 10 až 12 let úderem sečné zbraně do tváře) a s největší pravděpodobností zcela oslepl (obléhání hradu Rábí v červnu 1421). Ani slepota mu však nezabránila pokračovat v boji s domácím i zahraničním nepřítelem. V roce 1423 se rozešel s představiteli Tábora a odešel do východních Čech, kde začal formovat nové bratrství. Během husitských výprav na Moravě při obléhání hradu v Přibyslavi podlehl v roce 1424 Jan Žižka hlíznatému onemocnění, jehož příčinou byl patrně neléčený zánětlivý proces.

(zdroj 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany)

pohled na dolní kasárnu ze Zborovské ulice před 100 lety a dnes
pohled na dolní kasárnu ze Zborovské ulice před 100 lety a dnes
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Sokolská pyramida v Liberci - pohled do historie, v pozadí Liberecká kasárna, neznámý rok (archiv Miroslav Brožek)
Sokolská pyramida v Liberci - pohled do historie, v pozadí Liberecká kasárna, neznámý rok (archiv Miroslav Brožek)
Vánoce v kasárnach Liberec v roce 1933 (archiv J.Hůlka)
Vánoce v kasárnach Liberec v roce 1933 (archiv J.Hůlka)
NĚCO pro milovníky autíček Liberec 1937 z alba pana Adolfa Odrážky st. (dědeček K. Odrážkové)
NĚCO pro milovníky autíček Liberec 1937 z alba pana Adolfa Odrážky st. (dědeček K. Odrážkové)
1939 archiv Luboš Mencl
1939 archiv Luboš Mencl
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
Dolní kasárny s parkem v roce 1938 a 2001
Dolní kasárny s parkem v roce 1938 a 2001
J.Hůlka
J.Hůlka
Pohled na vilovou čtvrť z místa dnešního bazénu  (archiv Jaroslav Hůlka)
Pohled na vilovou čtvrť z místa dnešního bazénu (archiv Jaroslav Hůlka)
archiv j. Hůlka
archiv j. Hůlka
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1925 (L.Mencl)
1925 (L.Mencl)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
16.10.1930 (zdroj : https://gallery.hungaricana.hu )
16.10.1930 (zdroj : https://gallery.hungaricana.hu )
(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Dvořáková x Gorkého 1906 (archiv M.Gergelčík)
Dvořáková x Gorkého 1906 (archiv M.Gergelčík)
V domě mimo záběr vpravo jsem bydlel 1948 až 1964 a tento pohled je mi dobře známý. I tu rokli pamatuji. Později část výstaviště, ještě později plavecký bazén. . (komentář František Zikmund, Dle starousedlíka je to foceno z vysoké hasičské věže, která tam stávala, právě někde v místě začínajícího výstaviště. archiv Zdenka Posledníková)
V domě mimo záběr vpravo jsem bydlel 1948 až 1964 a tento pohled je mi dobře známý. I tu rokli pamatuji. Později část výstaviště, ještě později plavecký bazén. . (komentář František Zikmund, Dle starousedlíka je to foceno z vysoké hasičské věže, která tam stávala, právě někde v místě začínajícího výstaviště. archiv Zdenka Posledníková)
letecký snímek (archiv Ladislav Dáda Šesták)
letecký snímek (archiv Ladislav Dáda Šesták)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl

Nádherná fotka z vojny z roku 1900.

Šlo o pohled s dlouhou adresou, tak se vzkaz musel vtěsnat na čelní stranu. Za Rakouska Uherska odvedenci absolvovali buď zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo celou tříletouprezenční vojenskou službu u své jednotky. Výjimkou byli absolventi středních škol a jim na roveň postavených ústavů a studenti škol vysokých, kteří měli tzv. právo jednoročního dobrovolníka - pokud ho využili, absolvovali namísto celé služby jen základní výcvik (8 týdnů) a důstojnický kurz (několik měsíců). V případě jeho úspěšného zakončení získali poddůstojnickou hodnost, ve které dosloužili zbytek ze své 12měsíční prezenční služby. Tito muži byli předurčeni k tomu stát se později záložními důstojníky. V případě neúspěchu u závěrečných zkoušek se však museli vrátit ke své jednotce bez hodnosti a absolvovat celou (tříletou) prezenční službu.

V letech 1891 - 1893 byla postavena současná "dolní kasárna" zobrazená na fotografii nazývaná Kaiser Franz Josef Infanterie Kaserne (Kasárna císaře Františka Josefa) sloužící potřebám pěchoty a polních myslivců, kteří byli v rakouské armádě organizováni od roku 1801 jako lehká pěchota. Sídlil v nich 94. pěší pluk rakousko-uherské armády, od října 1920 do 3. 10. 1938 pěší pluk 44 československé armády. Bylo v nich umístěno i posádkové velitelství.

Celý komplex dolních kasáren byl původně tvořen souborem osmi budov a čtyř menších. Dominantou je novorománská budova štábu zdůrazněná čtyřbokou věží. Kasárenské budovy postavilo sdružení libereckých stavitelů podle projektu tehdejšího říšského ministerstva války a městského architekta Adolfa Kaulferse.

(autor příspěvku Karel Krenk)

Sbírat pohlednice znamená i dotknout se osudů jiných lidí. Zvláštní kategorii tvoří pohlednice z vojny . Tuhle pohlednici psal v roce 1906 Julius Bartoš , který končil vojenskou službu v Liberci, svému bratrovi Jaroslavu Bartošovi, majiteli vodního mlýna ve Splzově . Psal mu , že mu končí vojna za 8 dní a aby mu bratr poslal peníze . 8 korun či víc . ( Bylo by to dnešních cca 800 ) . Jak to dopadlo s bratry nevím. Vîm ovšem jak to dopadlo s mlýnem . https://vodnimlyny.cz/.../estates/detail/2670-mlyn-ve-splzove (autor příspěvku Karel Krenk)
Sbírat pohlednice znamená i dotknout se osudů jiných lidí. Zvláštní kategorii tvoří pohlednice z vojny . Tuhle pohlednici psal v roce 1906 Julius Bartoš , který končil vojenskou službu v Liberci, svému bratrovi Jaroslavu Bartošovi, majiteli vodního mlýna ve Splzově . Psal mu , že mu končí vojna za 8 dní a aby mu bratr poslal peníze . 8 korun či víc . ( Bylo by to dnešních cca 800 ) . Jak to dopadlo s bratry nevím. Vîm ovšem jak to dopadlo s mlýnem . https://vodnimlyny.cz/.../estates/detail/2670-mlyn-ve-splzove (autor příspěvku Karel Krenk)

Dolní kasárny s parkem v roce 1938

Na počátku 90.let 19.století se v Liberci vojenské posádce dostalo vlastního areálu, dokončeného roku 1892 podle plánů libereckého architekta Adolfa Kaulferse. Tehdy stala na okraji města a přístupové cesty se k ní budovaly postupně ve vztahu na zástavbu okolí, která v následujících dvaceti letech areál kasáren obklopila. Prostor před kasárnami byl parkově upraven.

(Zdroj: Karel Čtveráček / Jan Mohr Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)

Parkově upravená plocha pochází z 2. poloviny 19. století. V rámci sadových úprav zde byly vysázeny některé dřeviny, které jsou pro město významné: tsugy kanadské (Tsuga canadensis), platany javorolisté (Platanus acerifolia) a duby letní ve formě pyramidální (Quercus robur ‚Fastigiata'), dále duby letní, břízy bradavičnaté (Betula pendula), javory mléče (Acer platanoides), vrba bílá (Salix alba) a nová výsadba cypřišků (Chamaecyparis sp.). Směrem ke kasárnům je plocha uzavřena zbytkem lipové aleje podél chodníku a směrem k ulici Vítězné se nachází alej javorová.
Parkově upravená plocha pochází z 2. poloviny 19. století. V rámci sadových úprav zde byly vysázeny některé dřeviny, které jsou pro město významné: tsugy kanadské (Tsuga canadensis), platany javorolisté (Platanus acerifolia) a duby letní ve formě pyramidální (Quercus robur ‚Fastigiata'), dále duby letní, břízy bradavičnaté (Betula pendula), javory mléče (Acer platanoides), vrba bílá (Salix alba) a nová výsadba cypřišků (Chamaecyparis sp.). Směrem ke kasárnům je plocha uzavřena zbytkem lipové aleje podél chodníku a směrem k ulici Vítězné se nachází alej javorová.
Liberec 1955 – odhalení pomníku Josef Vissarionovič Stalinovi na náměstí sovětské armády v Liberci (archiv T.Majer)
Liberec 1955 – odhalení pomníku Josef Vissarionovič Stalinovi na náměstí sovětské armády v Liberci (archiv T.Majer)
socha neznámého sovětského vojáka od Rudolfa Svobody , která byla v roce 1995 přemístěna na vojenský hřbitov v Ruprechticích.
socha neznámého sovětského vojáka od Rudolfa Svobody , která byla v roce 1995 přemístěna na vojenský hřbitov v Ruprechticích.

Park před kasárnami

Park u kasáren v roce 1957 a 2001


protínala od počátku 20. století cesta a schody vedoucí na osu Radeckého ulice (dnešní Vítězné ).
Park je historicky památný, měnily se zde v minulosti sochy podle různých historických etap. Na počátku padesátých let byl celý park přebudován a uprostřed architektonického řešení se objevila socha J. V. Stalina od Josefa Malejovského, první svého druhu v tehdejším Československu (1951) a počátkem 60.let byla socha odstraněna a na soklu se objevila kovová váza věčného ohně. Od roku 1965 pak byla plocha upravena jako památník druhého odboje, posléze i prvního, byly nainstalovány pískovcové desky s tesanými reliéfy a nápisy sochaře Jiřího Seiferta (1966) . Vzhledem k autorské účasti po roce 1968 nežádoucího sochaře Jiřího Seiferta na tomto pomníku byla část odstraněna a nahrazena roku 1974 sochou neznámého sovětského vojákar od Rudolfa Svobody , která byla v roce 1995 přemístěna na vojenský hřbitov v Ruprechticích. V roce 2000 byl v prostorách parku u příležitosti pětapadesátého výročí ukončení druhé světové války odhalen interaktivní výtvarný objekt z dílny Ing. Arch. Petra a Mgr. A. Jana Stolínových a Ing. Arch. Moniky Mitášové. Památník je věnovaný bojovníkům a obětem za svobodu vlasti.

(zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)


(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
sochu na vojenském hřbitově v Ruprechticích vyfotila Dana Šmídová
sochu na vojenském hřbitově v Ruprechticích vyfotila Dana Šmídová

Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti

společné dílo bratrů Stolínových se vymyká ustálené představě o památníku. Oba autoři za tuto realizaci získali v roce 2001 Čestné uznání Grand Prix architektů v kategorii Výtvarné dílo v architektuře.
Památník je tvořen dvěma síťovanými stěnami z kovu a "ožívá" teprve při vstupu návštěvníka, kdy se automaticky zapnou světla, proudění vzduchu a pohyblivé elektronické texty o datech a místech bojů, jejichž obětem je památník zasvěcen. Do vnitřku památníku byla uložena prsť z 9 bojišť 2. sv. války. Dodejme ještě, že památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti je výstižně umístěn v parku na náměstí, jehož celou jednu stranu tvoří historická budova - kasárna - kde sídlí vojáci nepřetržitě již od roku 1867. (zdroj archiweb)

Jsem válečný veterán a vstupují do uličky mezi dvěma bloky králíkárny. Zničehonic mě osvítí reflektory a po obou stranách se rozsvěcují ledkové tramvajové displeje. K smrti mě to vyděsilo. Zprava mi něco fouklo do ucha. Srdce vynechává. Padám na kolena a zbytek atrakce dolezu po čtyřech. Přežil jsem další válečnou scénu... Petr Ruprecht