Výstava českých Němců v roce 1906

28.08.2022

Gruss aus der Jubiläums Gartenbau Ausstellung in Reichenberg Böhmen, 1898

zdroj: https://www.ebay.com
zdroj: https://www.ebay.com
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Karl Wilhelm Schubsky
archiv Karl Wilhelm Schubsky
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
členové správy výstavy
členové správy výstavy
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
Tato hlavní budova (pavilóny) co vidíte na pohlednici, stávala na mistě, kde nyní stojí Technická univerzita. (archiv Jiří Jan Kolner)
Tato hlavní budova (pavilóny) co vidíte na pohlednici, stávala na mistě, kde nyní stojí Technická univerzita. (archiv Jiří Jan Kolner)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf
archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf

Výstava českých Němců

v Liberci

Výstava českých Němců v Liberci (17.5. - 30.10. 1906) prezentovala výsledky kulturního a hospodářského úsilí německých firem a organizací v Čechách. Velkoryse a možná až velikášsky pojatá akce měla být jakousi odpovědí na úspěšnou Všeobecnou zemskou výstavu v Praze (1891), na níž nakonec Němci odmítli účast. Při zahájení byl přítomen arcivévoda Ferdinand Karel a ve dnech 21. - 24.6. císař František Josef I. Vystavovalo se ve 25 skupinách, počínaje těžbou nerostů přes řemeslnou produkci až k průmyslovým odvětvím a zemědělství a stavebnictví ,školství, zdravotní péči a sportu.
Před ústředním průmyslovým pavilonem stál model kašny se sochou od Franze Metznera ,realizované později před radnicí (od roku 1926). V domě umění se konala přehlídka německých umělců z Čech a Dům města Liberce nabízel rozsáhlou kulturně historickou expozici. Řada podniků si postavila vlastní pavilony (např. vratislavický pivovar ). Výstavní areál se rozkládal podél dnešní Husovy ulice a zabíral celý pravý břeh přehrady. K branám výstaviště vedla jen pro tento účel vybudovaná a pouze po dobu trvání fungující odbočka tramvajové linky ze Šaldova náměstí. Záměr vybudovat při této příležitosti tramvajové spojení mezi Libercem a Jabloncem zmařili představitelé železnice, kteří v něm pravém spatřovali velkou konkurenci. Návrh byl realizován až o půl století později ,v roce 1954.
Výstava splnila svůj cíl - upevnit sebevědomí českých Němců a dát signál o jejich průmyslovém potenciálu. Po finanční stránce ale skončila deficitem. Zdá se, že při organizaci převládly politické záměry a s vložením prostředků se nehospodařilo s dlouhodobějším výhledem tak, aby přinesly víc i samotnému městu. Vždyť z celé výstavy zbyly pouhé tři domy. Ironií zůstává, že na projekt galerie, plánované nedaleko zhořelého Domu umění, pak už město nikdy nenašlo prostředky. Nepočítalo se dokonce ani s opakováním menších průmyslových výstav. Na ty si Liberec musel počkat do roku 1920. Tehdy však organizátoři neopomněli zdůraznit, že navazují na tradici, která začala rokem 1906.

Ústřední budovu završenou kopulí, k níž se po obou stranách přimykaly haly seskupené do mírného oblouku, navrhl hlavní architekt výstavy, vídeňský profesor Max Fabiani. V nice středového pavilonu našla umístění kruhová kašna sochaře Franze Metznera, v té době profesora vídeňské uměleckoprůmyslové školy a významného představitele německých umělců v Čechách. Metznerův návrh převedl do štuku pražský sochař Jakob Kozourek. Teprve po dvaceti letech byla kašna realizována v kameni a bronzu a osazena na náměstí před radnicí.

Na třetím obrázku je vzorová pekárna Společenstva pekařů. Potravinářský průmysl měl na výstavě nejenom významné zastoupení, ale podílel se také velkou částkou na financování celé akce.

Hned na počátku výstaviště vyrostl Dům města Liberce. Budova navržená architektem Rudolfem Scholzem a postavená na půdorysu ve tvaru písmene "L" s nárožní kupolí poskytla přístřeší expozici představující dějiny Liberce ostatních měst zúčastněných na výstavě. Ze sbírek Vlastněného muzea byla instalována světnice libereckého soukeníka a veřejnost zde také poprvé spatřila mimořádně hodnotnou sbírku obrazů, kterou odkázal městu Heinrich Liebieg.

Pivovary byly na výstavě zastoupeny největším počtem pavilonů. Nejrozsáhlejší a dobře viditelný ze všech stran patřil Plzeňskému pivovaru. Vlevo do snímků č.5 zasahuje podlouhlá budova s kopulí, patřící pavilonu umění. Poskytla přístřeší expozici současných německých malířů, grafiků a sochařů pocházejících z Čech.

Pohled na východní část areálu zachycuje menší pavilony roztroušené kolem ústřední výstavní tepny, dnešní Husovy třídy. Proti Jizerským horám se vypínala vysoká nakašírovaná horská stěna, pod níž se rozkládala malá alpská vesnička. Návštěvníci zde mohli spatřit i kopii Liberecké boudy, kterou zbudoval a provozoval agilní liberecký alpinistický spolek v tyrolských horách nad Cortinou D' Ampezzo.

Výstava nesložila jen prezentaci firem a vzdělávacím účelům . Byla samozřejmě i velkou turistickou atrakcí, k jejímuž věhlasu přispěla řada originálních akcí a zábavních podniků. Jen namátkou připomeňme třeba sudánskou karavanu - divadlo pod širým nebem se šedesáti aktéry na koních. oslech a velbloudech, kteří předváděli několikrát denně scénu přepadení poutníků.
Nemohl samozřejmě chybět ani kulečník, patřící neodmyslitelně vybavení restauračních a spolkových místností té doby. Zvlášť oblíbená byla vodní dráha vedoucí dolů ze svahu nad údolní přehradou, po níž se sjíždělo ve člunech. Promenádni pobřežní cesta ji křížila romanticky pojatým můstkem.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv Karl Wilhelm Schubsky
archiv Karl Wilhelm Schubsky
Hlavní pavilon výstavy (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970, archiv L.Janků)
Hlavní pavilon výstavy (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970, archiv L.Janků)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
výstava a pavilony nad přehradou. A je to pohled jako od vysokoškolskych kolejí. Alpská vesnička, alespoň dle mých informací, byla v místech za dnešní KHES,pod Henleinovou vilou, kde Třída Svobody klesá k Harcovu.
výstava a pavilony nad přehradou. A je to pohled jako od vysokoškolskych kolejí. Alpská vesnička, alespoň dle mých informací, byla v místech za dnešní KHES,pod Henleinovou vilou, kde Třída Svobody klesá k Harcovu.
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf
archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner

Jezerní terasa na Výstavě německých Čech

Výstava německých Čech, která se konala v létě roku 1906 v Liberci, byla mamutím podnikem. V době vypjatého nacionalismu reagovala na úspěšnou Všeobecnou výstavu, kterou uspořádali Češi roku 1891 v Praze. Na výstavní ploše o úctyhodné výměře 400 tisíc m² se nacházelo na 80 staveb a pavilonů. Dominantou a symbolem výstavy se stalo pět propojených hal podél dnešní Husovy třídy, které navrhl hlavní architekt výstavy, Rakušan slovinského původu Max Fabiani. Stavební práce na rozsáhlých plochách nad právě budovanou Harcovskou přehradou začaly v roce 1904. Vodní plocha hrála v urbanistickém konceptu výstaviště významnou roli. Návštěvníci ji mohli obdivovat při sklence zlatavého moku ze dvou jezerních teras, ti bujnější pak na ni mohli vklouznout po vodní skluzavce.


Restaurace jabloneckého pivovaru von Medinger & Co.

Restaurant Na kopci, tak nazval svůj stánek na liberecké výstavě jablonecký pivovar, vedený v té době zámožnou vídeňskou pivovarnickou rodinou Medingerů. Zakoupili jej roku 1903 od Ludwiga von Oppenheimera, a dva roky nato pivovar postihl zničující požár. Stal se impulsem pro stavební a technologický rozvoj; na výstavě se tak již mohl prezentovat moderní podník na výši doby. Odrazilo se to i ve stylovém ztvárnění pavilonu, který navrhli významní architekti Max Kůhn a Heinrich Fanta. Ti jej pojali v duchu geometrické moderny blízké Otto Wagnerovi, která se výrazně projevila také v luxusním a stylově čistém interiéru. Hosté v něm mohli vychutnávat vysoce chmeleného kozla z karamelového sladu, specialitu jabloneckého pivovaru.

Pivovar Arnošta hraběte z Valdštejna v Klášteře Hradiště n. J.

Nedaleko horského dioráma, zhruba v dnešní Boční ulicí, rozbil svůj stánek Valdštejnský pivovar z Kláštera Hradiště. Jeho historie je spjata s cisterciáckým klášterem vypáleným husity, po kterém získalo místo své jméno. Klášter sehrál velkou roli při středověké kolonizaci jihu našeho kraje - Českodubska, Turnovska, ale i Železnobrodska. Na jeho místě vznikl později renesanční zámek. Připomínkou kláštera zůstává brána se vzácným raně gotickým portálem v areálu dnešního pivovaru. Ten se původně nacházel pod klášterním návrším, a teprve v průběhu druhé poloviny 19. století postupně expandoval do někdejšího zámku. Počátkem 20. století byl sedmým největším pivovarem v Čechách a jeho výstav ve druhé polovině století také patřil k solidním. Pivo s mnichem ve znaku dodnes dělá svému jménu čest.

Restaurace Akciového pivovaru Vrchlabí na liberecké výstavě v roce 1906

V neděli 17. května 1906 se otevřely brány ambiciózní Výstavy německých Čech. A výstava bez piva, to je jak pivo bez pěny! Kromě nezbytného Plzeňského Prazdroje nemohly chybět pivovary z Vratislavic a Jablonce, z Kláštera Hradiště, Trutnova, ale také z Vrchlabí. Akciový pivovar z Hohenelbe umístil svou pivnici přímo na břeh přehrady, do míst, kde se dnes rozkládá sluneční louka. Měl se čím chlubit. Zbrusu nový parostrojní pivovar, postavený v letech 1899 -1902, vybavil strojním zařízením pražský Ringhoffer. Nechyběla ani novinka té doby, umělé chlazení. Poslední pivo uvařil roku 1973, dnes je konvertovaná budova součástí bytového resortu.

zdroj: kalendář Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015

Výstaviště o 440 tisících čtverečních metrech vyrostlo během roku nad přehradou.Výstavba začala v srpnu 1904 a bourání 1907.Když se v roce 1906 otevíraly brány čerstvě dokončeného rozsáhlého výstaviště nad novou libereckou přehradou, netušili organizátoři Německočeské výstavy Liberec 1906 [Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906], že se bude jednat o největší výstavní aktivitu města, která nenajde svého pokračovatele. I přes mnohaletou tradici LVT - Libereckých výstavních trhů -, jejichž historie spadá do počátku dvacátých let 20. století, nebyla obdobná přehlídka ve městě pod Ještědem znovu zorganizována. (autor příspěvku Luboš Mencl)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
(zdroj https://gallery.hungaricana.hu )
(zdroj https://gallery.hungaricana.hu )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
maketa Reichenberger Hütte , která je v Tyrolsku (archiv Jiří Jan Kolner)
maketa Reichenberger Hütte , která je v Tyrolsku (archiv Jiří Jan Kolner)
Nastávající námořní bitva mezi Čechy a Němci na přehradě. Německá "Kaiserliche marine " zde utrpěla drtivou porážku a jejích lodě se dodnes válejí na dně přehrady. 😁😁😁
Nastávající námořní bitva mezi Čechy a Němci na přehradě. Německá "Kaiserliche marine " zde utrpěla drtivou porážku a jejích lodě se dodnes válejí na dně přehrady. 😁😁😁
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
Jablonecký pivovar (archiv Jiří Jan Kolner)
Jablonecký pivovar (archiv Jiří Jan Kolner)
interier pavilonu Jabloneckého pivovaru (archiv Petr Ruprecht)
interier pavilonu Jabloneckého pivovaru (archiv Petr Ruprecht)
pavilon jabloneckého pivovaru (archiv Petr Ruprecht)
pavilon jabloneckého pivovaru (archiv Petr Ruprecht)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
Pohlednice odeslána 12.9. 1920 (archiv Jiří Jan Kolner)
Pohlednice odeslána 12.9. 1920 (archiv Jiří Jan Kolner)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Truc českých Němců: obří výstava 1906

V roce 1906 si čeští Němci zvedli sebevědomí na vzdorovýstavě v Liberci. Trumfla výhradně českou zemskou výstavu v Praze v roce 1891-

Hlavní vstup na Německo - českou výstavu v roce 1906 a speciální výstavní tramvajová linka 

Hlavní vstup se nacházel před dnešní základní školou na Husově ulici. Jeho podobu stejně jako architektonické řešení celého areálu navrhl profesor vídeňské techniky Max Fabiani. Koleje výstavní tramvajové linky končily těsně před osmnáctimetrovou dřevěnou pagodou v popředí. Bílý pavilon vystupující za ní je restaurace plzeňského pivovaru, helmicová střecha vpravo patří slavnostní hale s vratislavickou pivnici, kde se večer po otevření konalo shromáždění s tabulí pro tisíc hostů. Z vyobrazených objektů dnes stojí jen na levém okraji zachycená vila čp.742 - I, která ale nebyla součástí výstaviště.

Na druhém snímku je vůz linky Nádraží - Výstaviště v dnešní Husově ulici před domem čp.680 - I naproti vchodu do nemocnice, zbořeném v roce 1993. Nový úsek trati mezi Šaldovým náměstím a konečnou stanicí nacházející se před dnešní ZŠ na Husově třídě měřil 730 metrů a sloužil pouze po dobu výstavy. Pro zajištění přepravy musely být půjčeny tři motorové a čtyři vlečné vozy z Jablonce nad Nisou.

(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Slavnostně vyzdobená brána na třídě 1.máje k výstavě v roce 1891 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Slavnostně vyzdobená brána na třídě 1.máje k výstavě v roce 1891 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)

Humorné koláže 1905 - 1906

Námořní flotila na Liberecké přehradě


Přehrada poskytla velkolepé Výstavě českých Němců v roce 1906 překrásný přírodní rámec.
Ve vodě končila dlouhá skluzavka, na hladině pluly loďky a dobové zprávy hovoří i o námořní bitvě lodních modelů.
Zda to vypadalo skutečně jako na pohlednici, však nemůžeme zaručit.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Najít pohlednici s #Liberec #Reichenberg a navíc Velikonoční tematikou je nadlidský úkol (archiv Starý Liberec)
Najít pohlednici s #Liberec #Reichenberg a navíc Velikonoční tematikou je nadlidský úkol (archiv Starý Liberec)

Přehlídky, slavnosti, vojenské parády 1908

Některé pohlednice ani montáž lidí neskrývaly. To je případ přehlídky artilerie 25.8. 1906 návštěvy Císaře Františka Josefa I. nebo vojenské hudby před kasárnami.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)