Pivovar 

15.10.2021
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Pivovar Vratislavice nad Nisou je průmyslový podnik vyrábějící alkoholické nápoje. Vratislavice bývaly samostatnou obcí, ale postupně se staly součástí Liberce, města na severu České republiky. Pivovar vznikl roku 1872, kdy byly vydány jeho akcie. Ty se povedlo rozprodat a za stržené finanční prostředky se mohlo roku 1873 začít se stavbou pivovaru. Jeho slavností otevření se uskutečnilo v sobotu 24. ledna 1874. Zdejší pivo se postupně dováželo nejenom do blízkého Liberce, ale také až do Vídně. Během prvního roku výroby dosáhl pivovar výstav 34 680 hl. Věhlas pivovaru stoupal, a tak jej roku 1891 navštívil i rakouskouherský císař František Josef I. Na počátku 20. století proběhlo sloučení s pivovarem ve Vrkoslavicích, což je městská část Jablonce nad Nisou. Vznikla tak společnost Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (tedy Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Během dvacátého století docházelo postupně ke zvyšování objemu ročně uvařeného piva (například v roce 1989 zde vyrobili 305 190 hl piva).

Výstav pivovaru se zvyšoval i po sametové revoluci a podnik své výrobky exportoval na zahraniční trhy nejenom v Evropě, ale i ve Spojených státech. Avšak 25. května 1998 najednou došlo z rozhodnutí tehdejších zahraničních majitelů k uzavření pivovaru a k propouštění jeho zaměstnanců. Po dvou letech se ale opět ve Vratislavicích začalo pivo vařit, když česká společnost Hols odkoupila od původních majitelů zdejší nemovitosti a technologické vybavení. Protože však původní obchodní značka ("Vratislav") zůstala v majetku původních majitelů, začali noví vlastníci vratislavického pivovaru vařit své pivo pod značkou "Konrad". Od roku 2000, kdy byl pivovar znovu otevřen, se jeho výstav opětovně zvyšuje (například roku 2010 dosahoval 155 000 hl).

Vyráběné pivo získává úspěchy ve světových soutěžích. V roce 2013 získal na soutěži v Žatci Stříbrnou pivní pečeť a také třetí místo v soutěži Pivo České republiky. Zdejší dvanáctistupňové pivo dosáhlo první místo v kategorii "Ležák českého typu" na soutěžním klání World Beer Awards 2013, jež se uskutečnilo v Londýně. (autor článku Čestmír Ježek)

Z roku 1921,ale ten grafický znak se používal už za Rak-Uh (archiv Martin Plešinger)
Z roku 1921,ale ten grafický znak se používal už za Rak-Uh (archiv Martin Plešinger)

Brožura vydaná ke 100. výročí vratislavického pivovaru.

(archiv L. Janků)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Dům č.p. 361,369 ulice Sladovnická. - archiv J.Hůlka
Dům č.p. 361,369 ulice Sladovnická. - archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Víte, že historie pivovarnictví v Liberci spadá až do roku 1560, kdy město obdrželo právo vařit pivo od císaře Rudolfa II.? Po neúspěších s provozem pivovarů v centru Liberce byly vybrány pro stavbu pivovaru Vratislavice (Maffersdorf). Ne náhodou jsou se stavbou spojena jména místních podnikatelů Ingnaze Ginzkeye nebo Johanna Liebiega. Vždyť právě otevření pivovaru v Liberci by ještě více zvýšilo prestiž, v té době rozvíjejícího se textilního města. A tak byl 24. 1. 1874 slavnostně otevřen vratislavický pivovar. 

(zdroj: https://www.facebook.com/photo/?fbid=901928951939710&set=a.141973554601924)

Pohled od Vesce
Pohled od Vesce
Pivovarská vlečka .
Pivovarská vlečka .
Pivovarský kočár
Pivovarský kočár
Ložná váha 12 tun, tak si převeď na flašky nebo sudy 🙂 Bohužel jediná doposud známá fotka devíti pivovarských vozů co pivovar pro svou potřebu koupil u Ringhoffera na Smíchově, odkud taky fotka novýho vozu v roce 1897 vznikla...(komentář Jarda Wagner)
Ložná váha 12 tun, tak si převeď na flašky nebo sudy 🙂 Bohužel jediná doposud známá fotka devíti pivovarských vozů co pivovar pro svou potřebu koupil u Ringhoffera na Smíchově, odkud taky fotka novýho vozu v roce 1897 vznikla...(komentář Jarda Wagner)

Založení pivovaru 1872

Za začátek vratislavického pivovaru lze považovat inzerát, který vyšel v neděli 21. července 1872 v Reichenberger Zeitung: "Společnost Libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích n. N. nabídne v pondělí 22. 7. 1872 především u liberecké banky své akcie s obvyklými podmínkami." Akcie byly rychle prodány a už na jaře 1873 se začalo stavět. V sobotu 24. ledna 1874 byl pivovar slavnostně otevřen a za další čtyři měsíce poté bylo do Liberce a okolí vysláno první pivo. Pro velký zájem bylo expedováno i do Vídně. Pivovar okamžitě rozvíjel širokou propagační kampaň a vystavěl hned vedle závodu výletní restauraci. Výstav v prvním roce výroby dosáhl výše 34 680 hl a to vcelku splnilo očekávání.

Od počátečních úspěchů k továrnické záchraně 1877

Od počátečních úspěchů k továrnické záchraně Po optimistickém začátku ale přišly první problémy – finanční ztráty, neúroda chmele, pokles prodeje a velká konkurence. Proto 18. dubna 1877 valná hromada a. s. rozhodla o zastavení výroby. Správa majetku byla vložena do rukou likvidačního výboru, který tvořili nejvlivnější akcionáři. Po dvou letech ale akcionáři požádali Vídeň o obnovení výroby s výstavem 48 000 hl. Za další dva roky pivovar získala vratislavická rodina Ginzkeyů, která v té době vlastnila místní továrnu na koberce. Spojení vratislavického pivovaru a místní rodiny továrníků znamenalo záchranu pivovaru a zachování výroby piva. Po překonání krize pivovar pokračoval v rozmachu. V roce 1887 vyráběl pivovar 77 643 hl pěnivého moku a zaměstnával 76 dělníků. Závod se podle velikosti řadil na druhé místo v Čechách, hned za Plzeň. Polovinu roční produkce spotřeboval samotný Liberec a okolí, druhá půle výroby piva se vozila do Vídně a do Saska, hlavně na Žitavsko.

Vytvoření nové společnosti RMGB 1908

31. 08. došlo ke sloučení dvou největších podniků v okolí. Z původního Libereckého pivovaru a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a.s. a Pivovaru Meddinger a.s. ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou vznikla úplně nová společnost s názvem Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Došlo ke značným majetkovým a kapitálovým přesunům. Výrobně ale zůstaly oba pivovary samostatné a byla jim ponechána i původní místa odbytu. Správní rada nedoznala až do konce první světové války žádných změn. Pouze se v ní střídali příslušníci rodin, které stály u zrodu společnosti. Roku 1909 byla instalována pneumatická doprava ječmene z vagonů do sladovny. Další investicí bylo vybudování zařízení na výrobu umělého ledu (1910) a již v roce 1911 se zavedlo umělé chlazení ležáckých sklepů. V témže roce byla v pivovaru založena takzvaná nemocenská pokladna a proběhla ještě rekonstrukce varny.

První světová válka 1914

došlo ke sloučení dvou největších podniků v okolí. Z původního Libereckého pivovaru a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a.s. a Pivovaru Meddinger a.s. ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou vznikla úplně nová společnost s názvem Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Došlo ke značným majetkovým a kapitálovým přesunům. Výrobně ale zůstaly oba pivovary samostatné a byla jim ponechána i původní místa odbytu. Správní rada nedoznala až do konce první světové války žádných změn. Pouze se v ní střídali příslušníci rodin, které stály u zrodu společnosti. Roku 1909 byla instalována pneumatická doprava ječmene z vagonů do sladovny. Další investicí bylo vybudování zařízení na výrobu umělého ledu (1910) a již v roce 1911 se zavedlo umělé chlazení ležáckých sklepů. V témže roce byla v pivovaru založena takzvaná nemocenská pokladna a proběhla ještě rekonstrukce varny.

Od vzniku Československa a v meziválečném období 1918

Stagnace, kterou válka přinesla, pomalu mizela a poptávka po pivu naopak rychle rostla. Společnost si uvědomovala důležitost péče o své zaměstnance a již v roce 1921 předala svým pracovníkům k užívání první obytný dům s devíti byty. Ve 20. letech minulého století se opět do pivovaru mohutně investovalo: v roce 1922 se rozšířila spilka a byla postavena propagační stanice (kvasnice z vratislavického pivovaru byly potom vyhlášeny po celé republice), v ležáckých sklepech byly instalovány betonové tanky s vnitřním chlazením a pivovar získal první tři nákladní auta. Vybudována byla autodílna s benzínovou pumpou. V roce 1927 byl instalován parní kotel a rekonstruována lahvovna. Ležácký sklep se rozšířil o další dvě oddělení a byla postavena nová budova bednárny a truhlárny pro jedenáct zaměstnanců. Po krachu na newyorské burze v roce 1929 ztratil pivovar zahraniční trhy, ale přes veškeré obtíže pokračoval vpřed. V roce 1937 se postavila mj. nová vrátnice a silnice do závodu. Na jaře roku 1938 přibyla na varně nová vystírací káď. Německý fašismus vytvářel v pohraničních oblastech nepokoje. Ty se bohužel nevyhnuly ani Vratislavicím a místnímu pivovaru. Národnostní rozpory vznikaly i mezi pivovarskými zaměstnaci…

Druhá světová válka 1939

Po připojení Sudet k německé říši byl pivovar veden jako německý, a proto byl protěžován před mnoha dalšími podniky obdobného typu. V závodě zůstali i nadále někteří čeští zaměstnanci. Vlivem války odcházeli němečtí zaměstnanci do armády a do pivovaru byli přidělováni váleční zajatci různých národností.Opět (jako za první světové války) byl nedostatek surovin a sahalo se k náhražkám, vyráběla se nízkostupňová piva. Hlavní podíl tvořilo 3° pivo, pro německou armádu se vyráběla 10°.

V letech 1939 až 1941 probíhala rekonstrukce sladovny, přešlo se na pneumatický systém a byly zabudovány saladinové skříně. Ještě téhož roku byla provedena rekonstrukce kotelny a byl instalován nový parní kotel. Dopravu převážně obstarávali koně a volské potahy, v provozu byla také auta na dřevoplyn.

Národní podnik Severočeské pivovary 1948

V roce 1948 byl odvolán národní správce a vznikl národní podnik Severočeské pivovary, jehož součástí byl i vratislavický pivovar. Od roku 1950 se přešlo k pravidelným várkám 10° piva. Od roku 1968 se lahve plnily na nové lince o výkonu 15.000 lahví za hodinu. Na této lince se pracovalo až do roku 1989.

Velký význam pro rozvoj pivovaru měla výstavba nové varny s kapacitou 500.000 hl mladiny za rok. Varna byla uvedena do trvalého provozu v roce 1976. O tři roky později byla uvedena do provozu nová propagační stanice, včetně rozkvasných kádí a zásobních van na kvasnice. V roce 1986 byla dokončena výstavba nové spilky, která byla vybavena 21 ks nerezových kádí.

Nelze opomenout škody, které si vyžádal požár v roce 1983, kdy byla zasažena kotelna, centrální rozvod páry a sklady surogátů. Výroba sladu, piva a nealkoholických nápojů probíhala i nadále v plném rozsahu. Bylo však nutno investovat do rychlé obnovy zasažených lokalit.

V 80. letech byla zahájena výstavba velkokapacitní výrobny nealkoholických nápojů s ročním výstavem 230.000 hl. V roce 1985 byla stavba dokončena a sodovkárna uvedena do trvalého provozu.

V roce 1989 vystavil vratislavický pivovar 305.190 hl piva a v sodovkárně vyrobili 141.872 hl nealkoholických nápojů.

Společensko-ekonomické změny v Československu, resp. v České republice, které odstartovaly listopadové události roku 1989 se nevyhnuly ani vratislavickému pivovaru.

Zavření pivovaru 1998

Jako šok zapůsobila zpráva ze dne 25.5.1998, že vratislavický pivovar končí. Tehdejší majitelé se rozhodli pro rychlé a rázné řešení: odpolední směna nesměla již nastoupit do práce a zaměstnancům byly na vrátnici dávány k podpisu výpovědi. Všude vládly emoce a politická vyjádření o podpoře vratislavickému pivovaru. Během léta, tak jak se postupně doprodávalo pivo z vratislavických sklepů, tak se i emoce uklidňovaly.

Mimochodem nejedná se o první uzavření vratislavického pivovaru, ale již o druhé. V letech 1877-1879 byl na dva roky uzavřen. Kdo mohl v roce 1998 tušit, že se situace bude opakovat, a že do dvou let bude pivovar zase fungovat.

Pivovar je zachráněn 2000

25.5.2000, přesně dva roky od uzavření, se začalo zase vařit pivo. Měsíc na to byla veřejnost pozvána na ochutnávku piva Konrad. Přišly přes 3 tisíce lidí a všichni odcházeli s hrdým pocitem, že ve Vratislavicích se zase vaří pivo.

Začátky pro pivo Konrad nebyly vůbec jednoduché, přesto se pivovaru dařilo každoročně zvyšovat výstav na novodobý rekord v roce 2010: 155 tis hl. Část se prodala "kolem komína" a velká část šla na export zejména do Německa, Francie, Španělska, Maďarska, Itálie a Švédska.

V současné době vratislavický pivovar nabízí deset druhů piv Konrad, včetně originálního červeného piva a Svatopavelského, které je vařeno podle původní receptury z počátku 20. století. Z každé degustační soutěže si sládek se svými kolegy přiváží diplomy potvrzující vysokou kvalitu místního piva.

Ing. Pavel Regner

zdroj:https://pivo-konrad.cz/category/historie/

I vratislavický pivovar

prošel temnou minulostí henleinovců.Přední budova sladovny si dodnes uchovala svůj původní vzhled, i když okolní objekty na kráse utrpěly řadou přestaveb v dobách socialismu. Zde jí vidíme na jednom ze série obrázků z časů, kdy se vratislavičtí henleinovci konečně mohli po záboru pohraničí Německem projevit ve své lásce k nacistickému režimu a pivovar a jeho okolí doslova omotali vlajkami s hákovým křížem. Pivovarníkům se v té době velkých oslav spojených s konzumací piva velmi dařilo a podnik vedený ředitelem dr. Juliem Rösslerem vystavil v těch časech o celou pětinu piva více než předtím - nějakých 120 tisíc hektolitrů. Ale tato sláva opravdu neměla trvat dlouho.Příloha z Vratislavického zpravodaje Obrázky z Vratislavic nad Nisou.

Z archiv Václava Černého. autor příspěvku Luboš Janků

Hezký pohled na Pivovar a Novou Rudu.
Hezký pohled na Pivovar a Novou Rudu.
Pohledem na Vratislavický pivovar 👍 Foto od J.Průška.
Pohledem na Vratislavický pivovar 👍 Foto od J.Průška.
archiv Emil Karkos
archiv Emil Karkos
Liberec-Vratislavice nad Nisou - pivovar Konrád (M.Gergelčík)
Liberec-Vratislavice nad Nisou - pivovar Konrád (M.Gergelčík)

Vratislavice nad Nisou v roce 1907 a 2013


V roce 1874 byl na pečlivě vybraném místě, kde byl dostatek křišťálově čisté vody, dostavěn komplex budov průmyslového pivovaru. Rozsáhlý objekt byl realizován podle plánů drážďánského architekta Philippa Lippse, který se specializoval na potravinářské provozy. Budova s dominantním objektem sladovny vepředu se do současnosti téměř nezměnila, zajímavé ale je, že původní umistění komína vedle ní později nevyhovovalo a při jedné z přestaveb musel být proto postaven komín zcela nový. Pivovar zde fungoval více jak 120 let, po nucené přestávce mezi léty 1998-2000 se zde opět vaří vynikající pivo.

(zdroj Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes - třetí kniha, 2016, nakladatelství Petr Polda,s. r.o., ISBN 978-80-905590-7-3)

archiv Emil Karkos
archiv Emil Karkos
29.12.2020 foto Ing. Rudolf Kittler
29.12.2020 foto Ing. Rudolf Kittler
Vrátnice vratislavického pivovaru v roce 1960 a po šedesáti letech...(archiv Hans Oldskull)
Vrátnice vratislavického pivovaru v roce 1960 a po šedesáti letech...(archiv Hans Oldskull)
Vratislavice n. Nisou - pivovarská hospoda (M.Gergelčík)
Vratislavice n. Nisou - pivovarská hospoda (M.Gergelčík)
archiv Emil Karkos
archiv Emil Karkos
archiv Emila Karkose
archiv Emila Karkose
Zaměstnanci pivovaru před účtárnou, "hradem", který byl v areálu za vrátnicí a před vrátnicí. S nimi je tehdejší pošťák, který roznášel důchody, poštu a noviny za každého počasí po Nové Rudě. Něco dnes nepředstavitelného! (archiv Emila Karkose)
Zaměstnanci pivovaru před účtárnou, "hradem", který byl v areálu za vrátnicí a před vrátnicí. S nimi je tehdejší pošťák, který roznášel důchody, poštu a noviny za každého počasí po Nové Rudě. Něco dnes nepředstavitelného! (archiv Emila Karkose)
archiv Emila Karkose
archiv Emila Karkose
archiv Emila Karkose
archiv Emila Karkose
Brauerei-Restauration (pivovarská restaurace) Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou) (archiv L.Janků)
Brauerei-Restauration (pivovarská restaurace) Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou) (archiv L.Janků)
Zámeček-Pivovar-Pivovarská hospoda
Zámeček-Pivovar-Pivovarská hospoda
Na fotce jsou ještě vidět koleje vlečky a vpravo plot tenisových kurtů. (archiv Emila Karkose)
Na fotce jsou ještě vidět koleje vlečky a vpravo plot tenisových kurtů. (archiv Emila Karkose)
Pivovarská restaurace a jak jsou krásně vidět domy U sila.
Pivovarská restaurace a jak jsou krásně vidět domy U sila.
Vratislavice nad Nisou v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Vratislavice nad Nisou v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Silo a lékarna a zaniklá vlečka do pivovaru
Silo a lékarna a zaniklá vlečka do pivovaru