Kostel Nejsvětější trojice 

14.10.2021
15.5.1954 ve Vratislavicích u kostela ještě v době, kdy tam dojely tramvaje pouze od Jablonce a na Liberec se přesedalo na autobus.
15.5.1954 ve Vratislavicích u kostela ještě v době, kdy tam dojely tramvaje pouze od Jablonce a na Liberec se přesedalo na autobus.
Rok 1954 a první tramvaje, které sem začaly zajíždět od Jablonce nad Nisou.
Rok 1954 a první tramvaje, které sem začaly zajíždět od Jablonce nad Nisou.
6MT č. 117 s vlekem č. 44 den před otevřením rekonstruované trati, 14. dubna 2015.
6MT č. 117 s vlekem č. 44 den před otevřením rekonstruované trati, 14. dubna 2015.
T3R.P č. 13+11, 8. listopadu 2021.
T3R.P č. 13+11, 8. listopadu 2021.
Sobota 15.5.1954 a jablonecké 6MT čekající na autobus od Liberce u vratislavického kostela. (archiv Boveraclubu)
Sobota 15.5.1954 a jablonecké 6MT čekající na autobus od Liberce u vratislavického kostela. (archiv Boveraclubu)

Vratislavický kostel Nejsvětější trojice a meziměstské tramvaje patří k sobě již 68 let.

(archiv Boveraclubu)

T2R č. 18+19, 24. září 2017.
T2R č. 18+19, 24. září 2017.
EVO2 č. 84, 31. října 2021.
EVO2 č. 84, 31. října 2021.
Tanvaldská ulice - Vratislavice nad Nisou - kostel 15.5.1954 a 17.5.2022
Tanvaldská ulice - Vratislavice nad Nisou - kostel 15.5.1954 a 17.5.2022
cca 1953
cca 1953
Kostel Nejsvětější Trojice s farou -  Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou). Foceno pravděpodobně od staré školy. Dnes je na místě fotografa bývalý areál Bytexu. (archiv L.Janků)
Kostel Nejsvětější Trojice s farou - Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou). Foceno pravděpodobně od staré školy. Dnes je na místě fotografa bývalý areál Bytexu. (archiv L.Janků)
Kostel Nejsvětější trojice ve Vratislavicích    Zastavte se, nenechte si ukrást předvánoční kouzlo a užívejte v poklidu adventní čas i poslední dny v roce 2020 (foto J. Vynikal)
Kostel Nejsvětější trojice ve Vratislavicích Zastavte se, nenechte si ukrást předvánoční kouzlo a užívejte v poklidu adventní čas i poslední dny v roce 2020 (foto J. Vynikal)

FARNÍ CHRÁM NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE ve VRATISLAVICICH NAD NISOU


Obec Vratislavice ležela po obou březích řeky Nisy, která dělila panství liberecké a českodubské (levý břeh). Roku 1412 prodal rytíř Petr Tysta z Albrechtic své platy, které měl ve vsích Vesec, Doubí a Vratislavice českodubskému klášteru.

Vesnice byla ve středověku uváděna českým názvem, poprvé roku 1360. V letech 1363 -1764  byl vratislavický kostel filiálním chrámem rochlickým. Do Vratislavic proni­kali od 16. století němečtí osadníci a obec se pozvolna poněmčovala. Německý název obce je uveden poprvé roku 1527. Roku 1563 byl posta­ven kostel péčí libereckého zámeckého hejtmana  J. Ulrycha z Rosen­feldu. Tomu nasvědčuje skutečnost, že na cínové křtitelnici v dnešním kostele se nalézá odlitek jeho znaku (v levé polovině horizontálně půle­ného štítu labut', v pravé příčné pole se třemi růžemi) a stuha s iniciály: . U. V. R. Na hořejší části křtitelnice je vyznačen letopočet ANNO 1563. Křtitelnice byla jistě prvním nářadím kostela a rok 1563 na ní uvedený je jistě shodný s rokem výstavby kostela. Jako tvůrce křtitelnice je na podstavci uveden Paul Weisse.

Z rozhodnutí hraběte Jana Václava Gallase z r. 1700 byl na místě dosavadního kostelíka zbudován kostel nový, kamenný. Se stavbou bylo začato 16. září 1700 a již 6. října 1701 byla barokní stavba dokončena. V pamětní listině uložené v makovici věže je jako den zahájení stavby uvedeno datum 27. července 1700. Stavební práce vedl známý pražský stavitel Mark Antonio Canevalle, který postavil rovněž Křížový kostel v Liberci. V r. 1701 byla přistavěna sakristie. V dalších letech byly provedeny některé opravy, hlavně v letech 1900 -1901 firmou Sachersund Sóhne z Liberce podle plánů vídeňského architekta Friedricha Ohmanna. Při nich byl portál ozdoben štukaturou symbolizující Nej­světější Trojici (reliéf oka v trojúhelníku zasazeném do obláčků a pa­prsků). Zároveň byla zvýšena věž a opatřena novými hodinami, v noci elektricky osvětlenými. Tehdy dal farář Hynek Heyne zřídit z vlastních prostředků na žulové zdi před kostelem balustrádu, která obohatila nejen hlavní portál, nýbrž celou chrámovou frontu. Balustráda byla v r. 1945 válečnými dozvuky značně poškozena a dosud není opravena.

Kostel je jednolodní s čtvercovým oltářním prostorem. Na jižní straně lodi je předsíň, na západní straně čtvercová věž. Vnější stěny jsou členěny svislými pruhy, v oltářním prostoru pilastry ukončenými mo­hutnou římsou. Okna leží vysoko a mají segmentové oblouky. Nad oltář­ním prostorem je sanktusní věžička z r. 1859. Rohové pilastry v oltářním prostoru nesou klenutí sahající neobvykle hluboko. Ve výklencích vidíme pozlacené sochy sv. Antonína a Františka. Triumfální oblouk je půl­kruhový, opatřený nahoře datem stavby a generální opravy: 1701-1902,a s citací žalmu 115: Ne nám, ne nám, Pane, ale jménu svému dej slávu. Loď chrámová je prostorná, 16,45 rn dlouhá a 12 m široká, se šesti okny, klenba zaoblená. Oltářní prostor i strop byly původně zdobeny freskami, jež byly r. 1779 obnoveny. Ve středu presbytáře je znázorněn Mojžíš na hoře Sinaj přejímající desky Desatera. Okolo této fresky jsou v medailóncích čtyři evangelisté se svými atributy. Všechna pole jsou rámována úponky. Výzdobu doplňují dva clam-gallasovské rodovéznaky. Autor maleb není znám.

Na stropě lodi je znázorněno velkolepé podání legendy o sv. Augusti­nu bádajícím o tajemství Nejsvětější Trojice. Na fabionech oboustranněpo délce zdi je pět medailónů s obrazy apoštolů. Sv. Petr a Pavel mají své nástěnné malby přímo nad postranními oltáři v průčelí lodi.

Empory z r. 1779 byly v r. 1902 Friedrichem Ohmannem pozmě­něny a zkráceny. Jsou hladké, na západní straně přistavěno druhé poschodí, které slouží jako kůr s varhanami (dnešní z r. 1911).

Empory na severní a jižní straně byly pro dezolátní stav (napadeny houbou) v r. 1983 odstraněny.

Hlavní oltář navrhl pražský sochař Josef Max, zhotovili jej Wenzel Schumann z Prahy a Ignaz Staften ze Smržovky r. 1836. Výzdoba jedílem Franze Ginzela z Liberce. Nad mensou je nízká nadstavba, uprostřed s beránkem, po stranách s klasicistními vázami. Nad postran­ními oltářními vchody sochy zemských patronů sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice je dílem F. Leubneraz r. 1782. Jižní stěnu presbytáře zdobí olejomalba sv. Aloise od nezná­mého autora, zasazená do starobylého zlaceného rámu.

Oltáře sv. Anny (sever) a sv. Josefa (jih) jsou architektonickystejné, bez svérázu. Obraz sv. Anny pochází z 18. století. Sochy sv. Petra a Pavla jsou novějšího data, podobně jako sochy sv. Dominika a Ignácena oltáři sv. Josefa.

Baroková kazatelna na severní straně triumfálního oblouku pochází z doby postavení kostela. Vytvořil ji Jeremiáš Langer z Osečné. je osmi­hranná s představenými sloupky, v polích obrazy evangelistů. Vesměs dobrá práce. Přístřešek je ukončen volutovými pásy stýkajícími se nahoře a nesoucími tabule Desatera.

Křtitelnice stojí na válcovitém kamenném podstavci obnoveném r. 1741. Je to cínová zvoncovitá pánev na vysoké noze. Nápisy na okraji ji datují k r. 1563. Krásné barokní dřevěné sousoší (křest Páně) na víku křtitelnice je dílem Jana Hájka z Mnichova Hradiště (1764).

Zvláštní pozornosti se těší překrásný lustr v chrámové lodi z r. 1902 a figurální okna s výjevy narození a křtu Kristova, Božského přítele dětí, uzdravení slepce, vzkříšení dcery Jairovy, zázračného rybolovu, Matky bolestné a vzkříšení Páně. Na těchto oknech lze studovat dovednost různých firem.

Obraz "Ježíš v Emauzích" je dílem Jakuba Ginzela z Liberce. Nese datum 1841 stejně jako obraz Zmrtvýchvstání Krista. Hřbitov kolem kostela byl zrušen r. 1878. Křížová cesta vně chrámu pochází z r. 1779.

Od r. 1764 je vratislavický kostel samostatným farním chrámem. V r. 1970 byl presbytář kostela upraven podle směrnic II . vatikán­ského sněmu. V r. 1977 dostal kostel nový střešní plášť z červeného akrylu. Fara naproti kostelu byla postavena r. 1764 Johannem Josefem Kunzem z Liberce. Je to budova libereckého typu, jejíž původní vzhled byl později opravami pozměněn.

(zdroj: JOSEF DOBIÁŠ - LIBERECKÉ CHRÁMY LIBEREC,  1983)

Vratislavice-zastávka U kostela ve 2.polovině 50.let (Zdroj: Historie a kronika Vratislavic) (archiv Všichni Čermáci)
Vratislavice-zastávka U kostela ve 2.polovině 50.let (Zdroj: Historie a kronika Vratislavic) (archiv Všichni Čermáci)
Kostel zastávka a stánek PNS jak ho mnozí znás pamatují.
Kostel zastávka a stánek PNS jak ho mnozí znás pamatují.
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)
2010 (archiv Jany Zahurancové)

Vratislavický kostel

byl postaven tak, aby pohled
na jeho barokní krásu budil respekt těch, kteří přicházeli od Liberce či stoupali od mostku přes Nisu na cestě z levobřežní vsi. Louka,
z níž byl pořízen tento snímek, patřila k Pohlmannově hospodářství č. p. 30, které muselo ve druhé půli 19. století ustoupit konírně naproti.
Archiv Ondřej Marčák, text: Marek Řeháček

Kostel ,stará i nová škola.
Kostel ,stará i nová škola.
Hodinový strojek na kostele.
Hodinový strojek na kostele.
Při zvonění na náměstí: Manželé Ginzkey a paní Pelzerová uprostřed, odcházeli s kulatým kloboukem paní Bullirsch (obchod se zeleninou)
Při zvonění na náměstí: Manželé Ginzkey a paní Pelzerová uprostřed, odcházeli s kulatým kloboukem paní Bullirsch (obchod se zeleninou)
svěcení zvonů
svěcení zvonů
Stodola za farou dnes kaple.
Stodola za farou dnes kaple.
Tanvaldská -Fara ještě se stodolou vzadu
Tanvaldská -Fara ještě se stodolou vzadu

Vratislavický kostel.

Namaloval pan Rudi Lucke. "Křest, první přijímání, biřmování, svatby, slavnostní bohoslužby a smuteční mše. Věrní lidé spojují mnoho vzpomínek s Božím domem. Tak to je. Není divu, že ani po desetiletích loučení to není v srdci vybledlé." Přeloženo z německého textu. Maffersdorf - Erinnerungen in Bildern - © 2004 Inge Schwarz. (archiv L.Janků)

Na obrázku svěcení zvonu 3. května 1925 je to myslím ještě ten velký Zvon je vidět vlevo. Plno naděje a jistě za cenu velkých obětí bylo zvonění opět zvýšeno na 4 zvony. Podrobný popis festivalu a zvonů nemám, ale obrázky mluví za vše. Nebyla jim dána ani dvě desetiletí. Roland Bartmann si dodnes pamatuje, že tam byl v roce 1943 nebo 1944, když byly zvony znovu staženy; asi ty dva velké. Zvon udeřil do zdi věže a odvalil malý kousek omítky. To zasáhlo sakristiána dole, byl to pravděpodobně pan Pochmann, prorazilo mu klobouk a poranilo mu čelo. Krvácel a na ránu dostal náplast. To samozřejmě na malého chlapce udělalo dojem. Tímto způsobem nám událost zaznamenal svědek.
Na obrázku svěcení zvonu 3. května 1925 je to myslím ještě ten velký Zvon je vidět vlevo. Plno naděje a jistě za cenu velkých obětí bylo zvonění opět zvýšeno na 4 zvony. Podrobný popis festivalu a zvonů nemám, ale obrázky mluví za vše. Nebyla jim dána ani dvě desetiletí. Roland Bartmann si dodnes pamatuje, že tam byl v roce 1943 nebo 1944, když byly zvony znovu staženy; asi ty dva velké. Zvon udeřil do zdi věže a odvalil malý kousek omítky. To zasáhlo sakristiána dole, byl to pravděpodobně pan Pochmann, prorazilo mu klobouk a poranilo mu čelo. Krvácel a na ránu dostal náplast. To samozřejmě na malého chlapce udělalo dojem. Tímto způsobem nám událost zaznamenal svědek.
interier kostela
interier kostela

Kostel Nejsvětější Trojice s farou -

Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou). Foceno pravděpodobně od staré školy. Dnes je na místě fotografa bývalý areál Bytexu. (archiv L.Jánků)

(foto L.Janků)
(foto L.Janků)
Často opomíjená i tak krásná kaplička v ulici Za Tratí.
Často opomíjená i tak krásná kaplička v ulici Za Tratí.
autor příspěvku Pav Karel
autor příspěvku Pav Karel