Mlékárna

14.10.2021

Mlékárnu v Žitavské ulici

čp. 392 vlastnil od roku 1924 do konce války Anton Bittner. (Pro účely mlékárny sloužila do roku 1964.) (Zdroj: Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

Dvůr liberecké mlékárny (čp. 392), která stávala na rohu dnešní Žitavské a Matoušovy ulice (foto 1895)
Dvůr liberecké mlékárny (čp. 392), která stávala na rohu dnešní Žitavské a Matoušovy ulice (foto 1895)
Prodejní objekt u mlékárny čp.392 v Žitavské ulici před rokem 1918. Zdroj: kniha Liberec III- Městská čtvrť v proměnách doby. (archiv J.Peterka)
Prodejní objekt u mlékárny čp.392 v Žitavské ulici před rokem 1918. Zdroj: kniha Liberec III- Městská čtvrť v proměnách doby. (archiv J.Peterka)
Poslední den mlékárny a druhé foto opačným směrem. (18.3.1994) (archiv F.Zikmund)
Poslední den mlékárny a druhé foto opačným směrem. (18.3.1994) (archiv F.Zikmund)

Mlékárna (v roce 1970)

Mlékárenský závod v Liberci - Růžodole, se zpracovatelskou kapacitou až 120 000 litrů denně, byl uveden do provozu v srpnu 1964. Jeho bohatý sortiment mlékárenských výrobků, včetně smetanových krémů, čerstvých sýrů a mražených krémů doplňuje jídelní stoly a kuchyně. Závod je již tři roky držitelem "závod vzorně jakosti" a dosahuje výrazných úspěchů na úseku technického rozvoje, zlepšovatelského hnutí a hygienické úrovně výroby. Dvě stě padesát pracovníků, z nichž více než polovina jsou ženy, dosahuje nejvyšší produktivity mlékárenského průmyslu. Závod se stará i o vlastní dorost a každoročně výchová 20 mlékárenských dělnic pro všechny mlékárny v kraji.
(zdroj: foto i text Liberec slovem a obrazem 1945 - 70, 1970)
Rudé právo 16.7.1987 (archiv ing. Rudolf Kittler)
Rudé právo 16.7.1987 (archiv ing. Rudolf Kittler)

Růžodolská mlékárna Milko

v roce 1993


Liberecký závod Severočeských mlékáren vybudovala podle projektu Sdružení mlékáren Praha a Pozemních staveb Liberec v letech 1960 - 1962 druhá že zmíněných organizací (vlastní provoz zahájen 4.8.1964). Podnik s denní kapacitou 80 000 litrů mléka nahradil starou mlékárnu na rohu Matouškovy a Žitavské ulice (čp.392-III) i další provozy v Rychnově, Osečné a Rýnolticích. Sortiment výrobků se postupně rozšiřoval o mléko v sáčcích (1970), acidofilní mléko (1972) a oblíbenou řadu termixů. V říjnu 1986 byla dána do provozu nová stáčecí linka a v březnu 1988 bylo zavedeno balení tvarohů do vaniček. O rok později byla zprovozněna dánská linka na výrobu smetanových krémů Čokomix a Polárka.

Podnik se k 1.lednu 1991 osamostatnil pod názvem Milko Liberec a krátce na to si otevřel prodejnu v zadaptované bývalé cukrárně na rohu Růžodolské a Zahradní ulice (čp. 148). V září 1992 dokončila firma Syner dlouho odkládanou výstavbu nové haly pro výrobu mléka s tříměsíční zárukou, balené v kartonových krabicích, v nichž se expedují jogurty. Do nového obchodu s veškerým sortimentem se z nevyhovujících prostorů v Široké ulici přestěhoval i sklad sýrů. Až do března 1995 provozovalo Milko populární mléčnou jídelnu na Šaldově náměstí (čp.172- I). V srpnu 1996 se podnik dobře vybavený zahraniční technologií dostal do konkursu.

(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

objekt bývalé mlékárny v roce 2011
objekt bývalé mlékárny v roce 2011