Liberec XI - Růžodol I

23.08.2022
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
kde se nachází nebo spíše nacházel tento hostinec v Růžodole I.? Znal někdo hostinec pod názvem U Tří lip? Pohlednice (litografie) je z roku 1899. (archiv Jindřich Nosek)
kde se nachází nebo spíše nacházel tento hostinec v Růžodole I.? Znal někdo hostinec pod názvem U Tří lip? Pohlednice (litografie) je z roku 1899. (archiv Jindřich Nosek)
( zdroj: https://deutschboehmen.de )
( zdroj: https://deutschboehmen.de )
Protože zima je stále v nedohlednu, mám tu ještě vzpomínku na předchozí "sklad" Mototechny na letišti 13.12.1981.(Jiří Holeček)

Kampak se tentokrát zatoulal tatínek Kateřiny Odrážkové ?

1. 4. 1984

Žitavská ulice
Žitavská ulice 1.4.1984 (archiv K.Odrážkové) a 2.1.2021
Žitavská ulice 1.4.1984 (archiv K.Odrážkové) a 2.1.2021
vlevo dům  Žitavská 246/11
vlevo dům Žitavská 246/11
2.1.2021
2.1.2021
Žitavská ulice čp.158/47 (foto Jan Rosek)
Žitavská ulice čp.158/47 (foto Jan Rosek)
19.4.2022
19.4.2022
1.4.1984 (foto pan Odrážka)
1.4.1984 (foto pan Odrážka)
Žitavská ulice
Žitavská ulice
10.5.1981. I tohle je Liberec. Přes nadjezd vedla Zelná ulice v Růžodole. V době pořízení snímku se pro špatný stav už nepoužíval. (archiv Jiří Holeček)
10.5.1981. I tohle je Liberec. Přes nadjezd vedla Zelná ulice v Růžodole. V době pořízení snímku se pro špatný stav už nepoužíval. (archiv Jiří Holeček)
Most Letka 1987 a 2020. (archiv Milda Domino)
most k letišti po válce (archiv V.Hájek)
most k letišti po válce (archiv V.Hájek)
archiv Kateřiny Odrážkové
archiv Kateřiny Odrážkové
pohled na Liberec v roce 1924
pohled na Liberec v roce 1924
1986 (trať na hrádek nad Nisou (archiv Thomas Majer (Je to focený na souběhu tratí, někde nad dnešním "sněhulákem".(komentář Tomáš Šreiber)
1986 (trať na hrádek nad Nisou (archiv Thomas Majer (Je to focený na souběhu tratí, někde nad dnešním "sněhulákem".(komentář Tomáš Šreiber)

6.6.1983 vyfotografoval pan Odrážka zanikající část Mírové ulice

https://marushkapub.liberec.cz
https://marushkapub.liberec.cz
Sokolská a Londýnská ulice v 70.letech a 23.11.2020
Sokolská a Londýnská ulice v 70.letech a 23.11.2020
Sokolská ulice 28. srpna 1920 a 21.4.2020
Sokolská ulice 28. srpna 1920 a 21.4.2020
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
Konec Sokolské a za mostem začátek Londýnské ulice (archiv Luboš Mencl) U zastávky Dožínková v 60.letech. Autobus Š706RTO jede z Růžodolu I.
Konec Sokolské a za mostem začátek Londýnské ulice (archiv Luboš Mencl) U zastávky Dožínková v 60.letech. Autobus Š706RTO jede z Růžodolu I.
Londýnská a Sokolská ulice  kolem roku 1970 a 21.4.2020
Londýnská a Sokolská ulice kolem roku 1970 a 21.4.2020
Londýnská a Sokolská ulice 14.11.1974 (archiv K.Odrážkové) a 23.11.2020
Londýnská a Sokolská ulice 14.11.1974 (archiv K.Odrážkové) a 23.11.2020

Pražský arcibiskup Josef Beran, jehož komunistický režim internoval a věznil, kvůli jeho tažení proti katolické církvi na území Československa. V roce 1948 odmítl vyslovit souhlas s tím, aby se katolická církev podřídila dohledu KSČ, a dokonce nechal z církevních řad vyloučit kněze, kteří s režimem spolupracovat začali, to se týkalo zejména Josefa Plojhara, ten Komunistům na stříbrném podnose naservíroval Československou stranu lidovou, z vedoucích postů s pomocí StB vypudil všechny, kteří Komunistům přisluhovat nechtěli. Za odměnu se stal ministrem zdravotnictví.Od roku 1949 byl i v rozporu s tehdejším právem držen v internaci, propuštěn byl až v roce 1963 a to pod podmínkou, že opustí Československo a už se do něj nikdy nevrátí.To jsou obecně známá fakta, ale už se tolik neví o tom, že ho StB krátce držela i na území našeho města.

Dočasným vězením se na dva roky (1951 - 53) stala vila č.p 167 , kterou si roku 1904 nechal nedaleko dnešního letiště postavit továrník Josef Brosche. Zde byl kardinál pod neustálým dohledem StB, která se na něj snažila vyrobit kompromitující materiály, hodlala je využít k likvidaci Beranovy dobré pověsti u českých a slovenských katolíků.Do pití a jídla mu byla údajně byla přidávána afrodiziaka. Cílem bylo přistihnout Berana při porušení celibátu, celý záměr však selhal, když kardinál za oknem zahlédl agenta StB, který ho měl při pohlavním styku natočit. (autor příspěvku Vojta Fojt Miler)

archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
Z archivu Kateřiny Odrážkové fotil Rudolf Odrážka 14. 11. 1974
Z archivu Kateřiny Odrážkové fotil Rudolf Odrážka 14. 11. 1974
Londýnská a vpravo odbočka do Norské (M.Gergelčík)
Londýnská a vpravo odbočka do Norské (M.Gergelčík)
Londýnská ulice (M.Gergelčík)
Londýnská ulice (M.Gergelčík)
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
1924 (archiv Boveraclubu)
1924 (archiv Boveraclubu)

Ve středu 28.8.1929

proběhla zatěžkávací zkouška nového mostu přes regulovanou Nisu v místě setkání dnešních ulic Londýnská - Sokolská - Chrastavská. Jak jinak, než prostřednictvím tramvají, které později mohly vyjet na prodlouženou trasu do Růžodolu I. k Letce.

1921 (archiv Boveraclubu)
1921 (archiv Boveraclubu)
Poslední dny "dvojky" zaznamenal Erwin Cettineo v zastávce Dožínková dne 9.10.1960. Motorový vůz č. 9 z roku 1912 začínal po libereckých ulicích jezdit po číslem 26. V roce 1938 byla vozová skříň zničena požárem a po obnově vůz vyjel s novým číslem. Vůz byl vyřazen po ukončení provozu "dvojky", tedy ještě v roce pořízení snímku.
Poslední dny "dvojky" zaznamenal Erwin Cettineo v zastávce Dožínková dne 9.10.1960. Motorový vůz č. 9 z roku 1912 začínal po libereckých ulicích jezdit po číslem 26. V roce 1938 byla vozová skříň zničena požárem a po obnově vůz vyjel s novým číslem. Vůz byl vyřazen po ukončení provozu "dvojky", tedy ještě v roce pořízení snímku.
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura
foto Jiří Cvrček 2021
foto Jiří Cvrček 2021

Růžodolská ulice počátkem 20.století

Vpravo nahoře vystupuje čp.100, dnes ZŠ. Pod ním vyrostly za první republiky tři domy. V čp.271 fungovala od září 1991 firma Jungmann CLC, poskytující jako jediná v Liberci nonstop kopírující služby. Tři roky zde byla i fotografická minigalerie.

(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura
Růžodol 1., Slunečná ulice(archiv V.Hájek)
Růžodol 1., Slunečná ulice(archiv V.Hájek)
od energomontáží k Letce, tedy kus Londýnské na fotce... a dole knihovna (archiv J.Hůlky)
Růžodol I. (foto M.Gergelčík)
Růžodol I. (foto M.Gergelčík)
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
ZŠ Růžodol I.  v roce 1938 a 23.4.2020
ZŠ Růžodol I. v roce 1938 a 23.4.2020
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
Do Letky chodili moji rodiče tancovat. A v tom sále jsme se spolužáky měli vystoupení v rámci spartakiády v roce 1965. Později sál vyhořel a zbyla jen hodpoda. (komentář Pavla Steklého)
Do Letky chodili moji rodiče tancovat. A v tom sále jsme se spolužáky měli vystoupení v rámci spartakiády v roce 1965. Později sál vyhořel a zbyla jen hodpoda. (komentář Pavla Steklého)
2001 (archiv Karel Pav)
2001 (archiv Karel Pav)

Centrum Růžodolu I

(kolem roku 1918)

Vlevo budova hostince Altdeutsche Bierstube (Staroněmecká pivnice), dnešní restaurace Letka (čp. 80), kterou si v roce 1887 postavil Josef Berner. Její další majitel Vilém Mai k ní roku 1909 přistavěl podél Londýnské ulice, tehdy Drážďanské, zasklenkou verandu. K velkému rozkvětu přivedl hostinec Josef Möller, jenž roku 1922 vybudoval podle projektu stavitele Julia Möllera sál s jevištěm (čp. 364) pro 1000 sedících a 300 stojících diváků. V přístavbě vznikly také hostinské pokoje a objekt byl pak přejmenován na hotel Möller.
V roce 1937 si před ním společnost Vacuum Oil Company postavila benzinové čerpadlo. Möllerové zůstali majiteli objektu až do konce války. V roce 1942 se sál proměnil na zajatecký tábor pro Poláky, Rusy a Ukrajince. O dva roky později město Möllerovi povolilo zbourání verandy pro špatný stav. Po válce se objekt změnil na hotel Letka. Po národním správci ho převzal POL (Sdružený komunální podnik - pohostinství), který v roce 1953 provedl generální opravu. Letka se stala oblíbeným místem pro pořádání tanečních zábav a plesů. V roce 1960 nový majitel, Restaurace a jídelny, odstranil nevyhovující staré přístavby u sálu, takže zůstal pouze vlastní sál a v patře hotelové pokoje, propojené s adaptovanou původní hospodou, kde se nachází menší sál s krásným dřevěným stropem. Jak se střídali provozovatelé, sál postupně chátral, až se z něj stalo skladiště. V listopadu 1994 sál vyhořel a z celého hotelu Letka zůstala pouze původní část, v níž se dosud udržuje hostinský provoz.
Objekt byl rekonstruován a v současné době je zde kromě restaurace také ubytovna.
V pozadí je továrna na nábytek a kulečníky firmy August Leier & Co., založená roku 1906 (čp. 234), která zaměstnávala asi 80 dělníků. V letech 1914 - 35 nevyráběla. Koncem 20.století ji využívaly Pozemní stavby a byla zde svářečská škola. Dnes je zde několik firem, které podnik zadaptovaly.

(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Restaurace Slovanský dům, Letka 1992 (archiv Petr Kolín)
Restaurace Slovanský dům, Letka 1992 (archiv Petr Kolín)
Restaurace Slovanský dům, Letka 1992 (archiv Petr Kolín)
Restaurace Slovanský dům, Letka 1992 (archiv Petr Kolín)
zdroj: https://deutschboehmen.de komentář Ivy Löfflerové:  Pamětníci říkali, že podlaha sálu byla zavěšená na řetězech a mírně se houpala , když tanečníci tančili. Jestli je to opravdu tak, to nevim... každopádně byl sál už s pevnou podlahou socialisticky využívaný jako sklad koberců.
zdroj: https://deutschboehmen.de komentář Ivy Löfflerové: Pamětníci říkali, že podlaha sálu byla zavěšená na řetězech a mírně se houpala , když tanečníci tančili. Jestli je to opravdu tak, to nevim... každopádně byl sál už s pevnou podlahou socialisticky využívaný jako sklad koberců.
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
Růžodol I."letka" - křižovatka Londýnské a Ostašovské ulice (foto M.Gergelčík)
Růžodol I."letka" - křižovatka Londýnské a Ostašovské ulice (foto M.Gergelčík)
Při pořádání leteckých dnů na blízkém letišti či sportovních akcí na stadionu byl provoz do Růžodolu I. posilován vloženými motorovými vozy. Tři z nich se tak sešly na konečné dne 3.8. 1958. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Při pořádání leteckých dnů na blízkém letišti či sportovních akcí na stadionu byl provoz do Růžodolu I. posilován vloženými motorovými vozy. Tři z nich se tak sešly na konečné dne 3.8. 1958. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Londýnská ulice 3.8.1958 a 26.5.2022
Londýnská ulice 3.8.1958 a 26.5.2022
budova hostince Altdeutsche Bierstube (Staroněmecká pivnice), dnešní restaurace Letka (čp. 80) v roce 1918 a 24.5.2020
budova hostince Altdeutsche Bierstube (Staroněmecká pivnice), dnešní restaurace Letka (čp. 80) v roce 1918 a 24.5.2020
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Růžodol I. (foto M.Gergelčík)
Růžodol I. (foto M.Gergelčík)
26.6.1983 (archiv Kateřiny Odrážkové)
26.6.1983 (archiv Kateřiny Odrážkové)
Londýnská ulice 10.1..1982 (archiv K. Odrážkové) a 1.7.2021
Londýnská ulice 10.1..1982 (archiv K. Odrážkové) a 1.7.2021
Londýnská ulice 24.9.1983 (archiv K. Odrážkové) a 1.7.2021
Londýnská ulice 24.9.1983 (archiv K. Odrážkové) a 1.7.2021
11.1963 (archiv K.Odrážkové)
11.1963 (archiv K.Odrážkové)
archiv K.Odrážkové
archiv K.Odrážkové
Londýnská 19.6.1982 (archiv K.Odrážkové)
Londýnská 19.6.1982 (archiv K.Odrážkové)
Londýnská ulice 10.1. 1982 (archiv K.Odrážkové)
Londýnská ulice 10.1. 1982 (archiv K.Odrážkové)
Londýnská ulice 24.9.1983 (archiv Kateřiny Odrážkové)
Londýnská ulice 24.9.1983 (archiv Kateřiny Odrážkové)
Londýnská ulice 26.6.1983 (archiv K. Odrážkové) a 1.7.2021
Londýnská ulice 26.6.1983 (archiv K. Odrážkové) a 1.7.2021
tehdy pastviny, dnes Bauhaus a nákupní zóna sever (archiv Zlatka Mizerová)
tehdy pastviny, dnes Bauhaus a nákupní zóna sever (archiv Zlatka Mizerová)
Růžodol, Točka autobusu u ČSAO...teď tam stojí v pozadí Hotel Valdštejn (archiv Zlatka Mizerová)
Růžodol, Točka autobusu u ČSAO...teď tam stojí v pozadí Hotel Valdštejn (archiv Zlatka Mizerová)
vlevo v pozadí Útulek Archa,  vpravo v pozadí DECATHLON (archiv Zlatka Mizerová)
vlevo v pozadí Útulek Archa, vpravo v pozadí DECATHLON (archiv Zlatka Mizerová)
duben 1977 (archiv Kateřiny Odrážkové) - foceno v Úvozní ulici směr Pavlovice) (Ty paneláky ve středu mírně vlevo jsou u pavlovického Lidlu. (komentář Jan Emmer)
duben 1977 (archiv Kateřiny Odrážkové) - foceno v Úvozní ulici směr Pavlovice) (Ty paneláky ve středu mírně vlevo jsou u pavlovického Lidlu. (komentář Jan Emmer)
Mlýn v Růžodole v roce 1938
Mlýn v Růžodole v roce 1938

památník obětem 1. svět. války - Liberec

(foto Miroslav Gergelčík)

Podobu pomníku původně navrhoval architekt a herec David Vávra. Z jeho návrhu ale zůstala podle Brestovanského jen základní myšlenka, a to vytvoření pomníku z cortenu - speciální ocelové slitiny s rezavou patinou. Vávra tam chtěl mít i vodní prvek a využít světlo a větší velikost písma. Podle Brestovanského od toho ale museli z praktických a finančních důvodů upustit.

Torzo pomníku původně s büstou T.G.Masaryka v roce 2004. Pomník stál v rohu dnešní zahrady MŠ v Žitavské ulici. (foto Petr Šimr)
Torzo pomníku původně s büstou T.G.Masaryka v roce 2004. Pomník stál v rohu dnešní zahrady MŠ v Žitavské ulici. (foto Petr Šimr)
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
V sobotu 15.6.1947, tedy přesně před 75 lety, se v Liberci odhaloval dnes již dávno zapomenutý pomníček, přičemž z povzdálí tomu asistovala odstavená tramvaj. (archiv Boveraclubu)
V sobotu 15.6.1947, tedy přesně před 75 lety, se v Liberci odhaloval dnes již dávno zapomenutý pomníček, přičemž z povzdálí tomu asistovala odstavená tramvaj. (archiv Boveraclubu)
Růžodol I. - Letka, pomníček TGM odhalený za účasti jeho syna Jana.
Růžodol I. - Letka, pomníček TGM odhalený za účasti jeho syna Jana.
Růžodolská 73 -  leden 1992 (dnes hotel Valdštejn) (archiv Kateřiny Odrážkové)
Růžodolská 73 - leden 1992 (dnes hotel Valdštejn) (archiv Kateřiny Odrážkové)
DÍKY vám všemvašim návrhům, domněnkám, připomínkám, úvahám... jsme se dopátrali správnému místu činu, kde pan Odrážka pořídil v roce 1992 své foto. Přiložené mapy, které vypátral Petr Ruprecht, to potvrzují, na té staré ortofotomapě je vidět pěšinka, ze které je to pravděpodobně focené, ta dnes již bohužel není, a tak srovnávací foto nelze vyfotit úplně přesně. (Jana Zahurancová, srovnávací foto 5.3.2021)

...když nebyl ani "sněhulák", ani pumpa, ani vjezd do nákupní zóny.

(archiv František Zikmund)
(Zlatka Mizerová)
(Zlatka Mizerová)
Ano, tam bylo ČSAO v Londýnské ul. Růžodole.... Byl tam velký dům, ten byl přímo v tom objektu ČSAO, asi tak uprostřed areálu byl ostrůvek z krásnými stříbrnými smrky, z nádherně kvetoucími rododendróny a záhonky! Na stráni za barákem k zahrádkám rostli úžasné maliny, u plotu k silnici zas velké ostružiny a taky tam byl velký stožár, kryt(ten tam zůstal) Babička tam měla krásnou zahradu, nejen zeleninu ale i kytinky. Jo, jo.... Já tam strávila krásné dětství (Zlatka Mizerová)
Ano, tam bylo ČSAO v Londýnské ul. Růžodole.... Byl tam velký dům, ten byl přímo v tom objektu ČSAO, asi tak uprostřed areálu byl ostrůvek z krásnými stříbrnými smrky, z nádherně kvetoucími rododendróny a záhonky! Na stráni za barákem k zahrádkám rostli úžasné maliny, u plotu k silnici zas velké ostružiny a taky tam byl velký stožár, kryt(ten tam zůstal) Babička tam měla krásnou zahradu, nejen zeleninu ale i kytinky. Jo, jo.... Já tam strávila krásné dětství (Zlatka Mizerová)
70.léta 19.století
70.léta 19.století
1883 (zdroj: Die Heimatkunde des kreiles Reichenberg, Sudetenland, 1938)
1883 (zdroj: Die Heimatkunde des kreiles Reichenberg, Sudetenland, 1938)

Růžodolská valcha

V roce 1732 byla hrabětem Gallasem vybudována v údolí Nisy ( za dnes už bývalou mlékárnou ) nová růžodolská valcha (čp.32-XI). Jedna ze dvou dosud existujících valch, umístěna v tzv. Špitálském mlýně v Mlýnské ulici (čp.216-IV), totiž trpěla nedostatkem vody a byla později přeměněna na obilní mlýn. K nové valše byla voda priváděna z Nisy od jezu stojícího dosud u hřiště Slovanu pomocí náhonu, jehož zbytky jsou dodnes dobře patrny zejména pod mlékárnou. Rok po výstavbě byl zaveden holandský způsob valchování, o němž nevíme nic bližšího, můžeme však předpokládat, že znamenal zdokonalení práce. Cech začal od té doby také zaměstnávat valchařské mistry. Roku 1802 přešla budova do majetku cechu. Původní dílnu se stoupou (8 děr, 16 tlouků ) nahradil po rozšíření (1830) rychloválec s dalšími stroji a valcha se stala natolik vynosnou, že nájemné se vyšplhalo na 3400 zlatých ročně (1871). Valchovat se přestalo roku 1893, kdy ji nový majitel Ferdinand A. Klinger z Liberce změnil na trhárnu. Ješte v 90.letech 20. stoleti využívaly mnohokrát přepracovaný objekt Prádelny a čistírny. Dnes je v tomto místě parkoviště (Norská čp. 32)

(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

* Nisa u mlýna * velikonoce 1960 - takový je popisek na rubu fotky 😉 z alba Adolfa Odrážky st. (dědeček Kateřiny Odrážkové)
* Nisa u mlýna * velikonoce 1960 - takový je popisek na rubu fotky 😉 z alba Adolfa Odrážky st. (dědeček Kateřiny Odrážkové)

Plovárna - koupaliště Růžodol I.

archiv SM v Liberci
archiv SM v Liberci

V rámci uvažovaného prodloužení letiště bylo provedeno zatrubnění potoka v údolí a zřízena městská skládka pod slévárnou. Bohužel tehdy moc neorganizovaná a naváželo se tam vše včetně dnes tak zvaného nebezpečného odpadu což se projevilo až po několika letech průsakem odpadu do podzemní kanalizace a tím pádem k uzavření a zlikvidování koupaliště. Největší pohyb v sesedání navážky došlo však až v 80. letech, kdy se v letové dráze objevovali až půlmetrové propadliny a tehdy jsem jako správce letištní plochy řešil dosyp propadlin a třeba i náhradu za vykopaný gauč a pod. Výška navážky byla přes 20 metrů. (komentář Jiří Halíř)

1938
1938
archiv Miroslava Calty
archiv Miroslava Calty
Jaroslav Reichenberg Karel
Jaroslav Reichenberg Karel
Pavel Klesal - tady bylo koupaliště.
Pavel Klesal - tady bylo koupaliště.

Mlékárna (v roce 1970)

Mlékárenský závod v Liberci - Růžodole, se zpracovatelskou kapacitou až 120 000 litrů denně, byl uveden do provozu v srpnu 1964. Jeho bohatý sortiment mlékárenských výrobků, včetně smetanových krémů, čerstvých sýrů a mražených krémů doplňuje jídelní stoly a kuchyně. Závod je již tři roky držitelem "závod vzorně jakosti" a dosahuje výrazných úspěchů na úseku technického rozvoje, zlepšovatelského hnutí a hygienické úrovně výroby. Dvě stě padesát pracovníků, z nichž více než polovina jsou ženy, dosahuje nejvyšší produktivity mlékárenského průmyslu. Závod se stará i o vlastní dorost a každoročně výchová 20 mlékárenských dělnic pro všechny mlékárny v kraji.
(zdroj: foto i text Liberec slovem a obrazem 1945 - 70, 1970)
Rudé právo 16.7.1987 (archiv ing. Rudolf Kittler)
Rudé právo 16.7.1987 (archiv ing. Rudolf Kittler)

Růžodolská mlékárna Milko

v roce 1993


Liberecký závod Severočeských mlékáren vybudovala podle projektu Sdružení mlékáren Praha a Pozemních staveb Liberec v letech 1960 - 1962 druhá že zmíněných organizací (vlastní provoz zahájen 4.8.1964). Podnik s denní kapacitou 80 000 litrů mléka nahradil starou mlékárnu na rohu Matouškovy a Žitavské ulice (čp.392-III) i další provozy v Rychnově, Osečné a Rýnolticích. Sortiment výrobků se postupně rozšiřoval o mléko v sáčcích (1970), acidofilní mléko (1972) a oblíbenou řadu termixů. V říjnu 1986 byla dána do provozu nová stáčecí linka a v březnu 1988 bylo zavedeno balení tvarohů do vaniček. O rok později byla zprovozněna dánská linka na výrobu smetanových krémů Čokomix a Polárka.

Podnik se k 1.lednu 1991 osamostatnil pod názvem Milko Liberec a krátce na to si otevřel prodejnu v zadaptované bývalé cukrárně na rohu Růžodolské a Zahradní ulice (čp. 148). V září 1992 dokončila firma Syner dlouho odkládanou výstavbu nové haly pro výrobu mléka s tříměsíční zárukou, balené v kartonových krabicích, v nichž se expedují jogurty. Do nového obchodu s veškerým sortimentem se z nevyhovujících prostorů v Široké ulici přestěhoval i sklad sýrů. Až do března 1995 provozovalo Milko populární mléčnou jídelnu na Šaldově náměstí (čp.172- I). V srpnu 1996 se podnik dobře vybavený zahraniční technologií dostal do konkursu.

(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

objekt bývalé mlékárny v roce 2011
objekt bývalé mlékárny v roce 2011
ulice V zátočině - konec 80.let (archiv Kateřiny Odrážkové)
ulice V zátočině - konec 80.let (archiv Kateřiny Odrážkové)