Historie Františkova 

15.11.2021
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka

Františkov před 100 lety

Obrazová část světlotiskové pohlednice, kterou vydal obchodník Herman Herkner ve 20.letech minulého století, zachycuje dolní část Františkova kolem dnešní Svermovy ulice. Vlevo dům čp. 44 zbořený při budování otočky tramvaje, vpravo čp. 113 (bývalá pošta). V pozadí vystupuje škola s věžičkou.

(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

Historie

1657-1848 - Založení Františkova a jeho existence v rámci libereckého panství

Za Bibrštejnů byla v průběhu tzv. vrcholné německé kolonizace, pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století při rozšiřování osídlení v této části jejich državy, založena velmi rozlehlá kolonizační ves Růžodol. Táhla se od Machnína až po ves Rochlici v délce pěti kilometrů. Pokrývala i dnešní území Růžodol I, Františkov, Janův Důl, Horní Růžodol a Jeřáb. Většinu území pokrývaly lesy a neobdělaná půda.

Za Redernů se od roku 1558 datuje nový samostatný vývoj libereckého panství s centrem Libercem. Následuje vlastnictví Albrechtem z Valdštejna, po jehož zavraždění spadá liberecké panství Gallasům. Na počest mladého hraběte Františka Ferdinanda Gallase (1635-1697) byla založena 13. srpna 1657 obec Franzendorf (od roku 1918 úředně Františkov).

Zajímavost...... Na území Františkova dodnes stojí dům pamatující založení naší čtvrti. Jedná se o č.p. 19 u SVEDu. Zároveň se jedná o nejstarší známý dochovaný obytný dům na území velkého Liberce. Dřevo roubené části a stropních trámů pochází z let 1656-1658. Dům je od roku 2020 památkově chráněn.

První etapa osídlování začala roku 1658 v Dolním Františkově (poblíž soutoku Nisy s Františkovským potokem), kde bylo postaveno 32 domů. Horní Františkov (část směrem k Ostašovu) byl osídlen v letech 1735-1771, kde vzniklo 15 domkařských usedlostí. Nová ves byla začleněna do struktury šlechtického velkostatku s centrem v Liberci. Omezenou samosprávu vykonává do roku 1848 rychtář. Základní církevní úkony obstarával farní kostel v Liberci společně s filiální svatyní v Janově Dole (postavena 1716) u které byl i hřbitov. V roce 1834 byl založen nový hřbitov (1940 zrušen). V roce 1720 se Františkov poprvé objevuje i na mapovém zobrazení českých zemí na tzv. Mullerově mapě.

Františkov se rozrůstal velmi pozvolně. Zdrojem obživy bylo primárně zemědělství a tkaní látek podomácku. Výjimku tvořil mlýn na drcení barvířského dřeva na barvivou moučku (zmíněn již 1796, v provozu údajně do roku 1903) v dnešní ulici Na Nábřeží, kde býval i rybník.

1850-1918 - Období rozvoje průmyslu a občanské společnosti

Zrušení poddanství v roce 1848 a následné reformy vedly k zavedení nového obecního zřízení od 1. července 1850. Zpočátku byl Františkov sloučen s Růžodolem I a obec se nazývala Rosenthal I - Franzendorf. Samostatnost získal roku 1883. Františkov neměl vlastní úřad a agenda se prováděla v domech obecních představených. Mezi zaměstnance obce patřil strážník a od roku 1901 též školník.

Zajímavost...... V západní části Františkova se rozprostíral tzv. Černý les (vymýcen roku 1874). Dnes na něj upomíná ulice U Lesíčka.

Výstavbou libereckého nádraží a železnice byla obec v letech 1856-1859 rozdělena na dvě části. Stavbě musely ustoupit dva domy. Roku 1899 byla nově vybudována dnešní Švermova ulice. V druhé polovině 19. století vznikla řada průmyslových podniků podél Františkovského potoka a železniční tratě. Mezi podniky patřila např. sodovkárna, dílna na výrobu pivních a výčepních aparátů, strojírna, slévárna, textilní výrobna, výrobna pekařských strojů, chemická továrna a pěstírna kaktusů.

Zajímavost...... Na území Františkova se nacházelo původně 5 rybníčků, zanikly patrně do roku 1850.

Liberec se rychle rozrůstal až k hranicím okolních obcí včetně Františkova. Nedostatek volných pozemků byl jedním z důvodů snah o připojení několika okolních obcí k městu. O Františkově se jednalo už roku 1887, ale ke spojení došlo až v květnu 1939.

Zajímavost...... Na území Františkova se nacházel větrný mlýn. Jednalo se o mlýn německého typu (proti větru se otáčí celá dřevěná budova okolo středního sloupu). Nacházel se směrem k Růžodolu I, byl zbourán roku 1911.

Do roku 1904 se staví výhradně podél hlavní ulice, poté se začaly stavět ulice příčné (Tovární 1890-1927, Vltavská 1904-1932, Vojanova 1912-1930). Od roku 1894 má obec poštovní úřad v pronajatých prostorách, od roku 1938 ve vlastní pobočce. Od konce 19. století do roku 1941 je v úředních záznamech připomínáno 14 hospod, některé i s tanečními a pěveckými sály. Na území obce působilo několik spolků např. divadelní, pěvecký, hasičský, kuřácký i tělocvičný. Dne 23. prosince 1913 otevřelo kino Zentralkino Bondy. V letech 1900-1901 se staví nová škola (měla svou školní zahradu, knihovnu, tělocvičnu a hřiště, dnes ubytovna). Za první světové války bylo z obce povoláno 631 mužů, z nichž 48 padlo.


 Zajímavost...... Méně známá informace je ohledně hornické činnosti ve Františkově. Nejvýznamnější hornické lokality byly historicky v okolí Nového Města pod Smrkem, ale ani Liberec nezůstal mimo. Ve zprávě Horního úřadu z 13.8. 1865 je zmíněn i důl u Františkova. Důlní práce zde trvaly nejméně dvě desetiletí a nalezišti se říkalo Rudý vrch. Jednalo se o železný důl se dvěma žílami. Důl se nacházel v místech, kde ještě v polovině minulého století bylo koupaliště (v dolíku za Severochemou) . Část skrývky zakryl roku 1873 železniční násep a zbytek zmizel při stavbě nové komunikace. Nyní zde naleznete skládku stavebního materiálu.

1918-1945 - Období první republiky a válečné období

V roce 1930 byl zřízen rozvod pitné vody. Vznikají nové ulice Vysoká, V Zahradách, Klášterského a Mánesova. Podíl Čechů v roce 1921 dosáhl 20,4% , čímž vznikla povinnost dvojjazyčnosti v úředním styku. Pravděpodobně od roku 1926 nesou ulice dvojjazyčné názvy. V roce 1920 vzniká česká škola v Sázavské ulici (společná pro Františkov, Janův Důl, Hanychov, Suchou a Karlinky). Roku 1931 v obci podniká 75 obchodníků, 12 hostinských, 20 prodavačů potravin, 8 obchodníků s textilem, 6 krejčích, 6 ševců, 6 natěračů, 5 řezníků, 5 kadeřníku, 4 truhláři, 3 pekaři, tiskař a další. V roce 1921 byla zřízena obecní knihovna, od roku 1930 umístěná v nové budově obecního úřadu (vybudovaný nákladem 500 000 Kč), kde byla uložena i obecní kronika. Od roku 1923 má obec veřejnou mateřskou školku. V budově obecního úřadu byly i prostory pro ubytování chudých.

Zajímavost...... Katastr Františkova je na dvou místech proťat železniční tratí, ale žádná stanice se na jeho území nenacházela ani nenachází. Od října 1912 staví u viaduktu tramvaj.

Soužití Čechů a Němců bylo vcelku bezkonfliktní. Hospodářská krize nejvíce postihla oblasti s převážně německým obyvatelstvem, kde se soustředil většinou lehký průmysl. Úpadek exportu zasáhl především textilní výrobu. Bídu a nespokojenost Němců využívala Henleinova strana, která ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1938 získává 66% hlasů. Německá armáda vstupuje do města 8. října 1938. Dne 1. května 1939 došlo k vytvoření Velkého Liberce a tímto dnem bylo k městu připojeno 11 okolních obcí včetně Františkova.


1945-1989 - Období socialismu

V souvislosti s odsunem Němců, který trval od konce války až do roku 1949, nastala nová etapa dějin Františkova, kdy bylo německé obyvatelstvo nahrazeno českým etnikem. Dne 27. října 1945 se Liberec stal statutárním městem, čímž bylo stvrzeno připojení 11 obcí k tzv. Velkému Liberci. Františkov zůstal připojenou městskou částí a od té doby se nazývá Liberec X - Františkov. Od roku 1954 je Františkov spravován centrálně městským úřadem. Po válce byla obnovena činnost spolků, z průmyslu je uváděna chemická továrna, továrny na nábytek, poživatiny, pekařské stroje, mýdlo, krabice, žíněné vložky aj. Veškerý průmysl se dostává na základě Benešových dekretů do českých rukou a postupně je znárodňován.

V padesátých letech byly postaveny garáže MHD a Severochema Liberec. Na křižovatce Uralská - Švermova vyrostla provozovna družstva SVED (vzniklo spojením desítek živnostenských firem). Od 60. let vyrůstá podél Jáchymovské ulice sídliště s 1057 byty. Škola byla rozšířena a vybudován byl i první školní bazén v Liberci. Dále vznikly jesle (dnes slouží jinému účelu) a mateřská škola. V horní i dolní části Františkova byly otevřeny prodejny potravin.

V letech 1945-2000 bylo zbořeno 61 domů. V souvislosti se stavbou průtahu Libercem, který byl otevřen 18.7.1989, prakticky zanikla stará východní část Františkova, oddělená v roce 1859 železničním náspem.

1989 - současnost

V devadesátých letech přichází tržní hospodářství, probíhají restituce a privatizace. Bývalý závod Textilana 05 přechází do soukromých rukou, výroba několik let pokračuje, ale následně končí. V roce 2022 je areál demolován a plánuje se výstavba 300 bytů. V roce 1996 vzniká smyčka tramvaje na viaduktu s níž souvisela demolice starých objektů. Prodejny potravin v horní a spodní části postupně končí. Horní prodejna se mění na cyklosport Kerda, spodní na nonstop bar a prodejnu nábytku. Tu v roce 2022 opět nahrazují potraviny. V roce 1998 byla zřízena služebna městské policie v Jáchymovské ulici č.p. 261. V roce 2000 se mění prodejna obuvi na supermarket Billa. Mezi lety 2000 a 2003 vzniká dům seniorů s přilehlým parkem.

Zajímavost...... Softbal se v Liberci začal hrát v roce 1980. V září 1984 bylo otevřeno svépomocně vybudované speciální sportoviště v Krušnohorské ulici na Františkově. V roce 1986 sehrál domácí celek Softbalklub Textilana zápas se zámořským týmem N.Y. Ambassadors s účastí 600 diváků.

(zdroj:https://liberec-frantiskov.cz )

letecký pohled 1938
letecký pohled 1938
letecký pohled 2002
letecký pohled 2002
letecký pohled 1989
letecký pohled 1989
letecký pohled 2022
letecký pohled 2022
Proměna okolí ústí Františkovského potoka do Nisy rok 1890 a 1993 Dva pohledy z železničního náspu názorně ukazují proměnu města. U rybníčm ku na Františkovském potoce, který byl zasypán až za první republiky, stojí mlýn čp. 55 - X a za ním meandruje Nisa. Na novodoběm snímku se opakují jen některé městské dominanty a obrys hor v pozadí. Jinak se změnilo téměř vše. Dvouproudový úsek státní silnice I/35 od Růžodolu I před mimoúrovňovou křižovatku v centru záběru byl otevřen 18.7.1989. K úplnému zprovoznění celého průtahu zbývalo dokončit 1,8 km dlouhou nejnáročnější část s tunelem pod nádražím, otevřenou roku 1993. Do druhého železničního viaduktu, pod nímž dříve protékal jen Františkovský potok, byla od roku 1995 svedena Švermova ulice.
Proměna okolí ústí Františkovského potoka do Nisy rok 1890 a 1993 Dva pohledy z železničního náspu názorně ukazují proměnu města. U rybníčm ku na Františkovském potoce, který byl zasypán až za první republiky, stojí mlýn čp. 55 - X a za ním meandruje Nisa. Na novodoběm snímku se opakují jen některé městské dominanty a obrys hor v pozadí. Jinak se změnilo téměř vše. Dvouproudový úsek státní silnice I/35 od Růžodolu I před mimoúrovňovou křižovatku v centru záběru byl otevřen 18.7.1989. K úplnému zprovoznění celého průtahu zbývalo dokončit 1,8 km dlouhou nejnáročnější část s tunelem pod nádražím, otevřenou roku 1993. Do druhého železničního viaduktu, pod nímž dříve protékal jen Františkovský potok, byla od roku 1995 svedena Švermova ulice.
Nahoře pohled na dnes již zaniklou nejvýchodnější část Františkova za železničním náspem v roce 1963 a dole téměř identický záběr dokumetuje, že z původní zástavby této části Františkova nezůstalo po vybudování dálničního průtahu téměř nic. (foto z roku 2007)
Nahoře pohled na dnes již zaniklou nejvýchodnější část Františkova za železničním náspem v roce 1963 a dole téměř identický záběr dokumetuje, že z původní zástavby této části Františkova nezůstalo po vybudování dálničního průtahu téměř nic. (foto z roku 2007)

Jaké vidíte rozdíly, krom toho, že je na snímku z dneška sníh?

21-11-2022

V Liberci každopádně skončila bezmála po dvou měsících modernizace frekventované dvojité křižovatky v ulicích Švermova, Jungmannova a Žitavská. Úpravy za více než 19 milionů korun by měly zlepšit průjezdnost tímto dopravním uzlem, kterým denně projede přes 10.000 aut. Obě fotografie: Artur Irma zdroj: Genus

křižovatka Jungmannova - Žitavská 1994

Auta se mění, ale místo i po letech zůstává stejné. (archiv Petr Kolín)

Františkovská ulice (M.Gergelčík)
Františkovská ulice (M.Gergelčík)
Zmrzlinář u Viaduktu v 30.letech minulého století   .Bock  –  Františkov 1657 – 2007 – Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení ,2007, nakladatelství Česká beseda v Liberci
Zmrzlinář u Viaduktu v 30.letech minulého století .Bock – Františkov 1657 – 2007 – Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení ,2007, nakladatelství Česká beseda v Liberci
T2 č. 26 (ex. UnL č. 158) projíždí dne 21.6.1980 u Viaduktu provizorní kolejovou spojkou na jednokolejný úsek právě rekonstruované Žitavské ulice.
T2 č. 26 (ex. UnL č. 158) projíždí dne 21.6.1980 u Viaduktu provizorní kolejovou spojkou na jednokolejný úsek právě rekonstruované Žitavské ulice.

Dva pohledy z náspu železniční trati směrem k Liberci a Jizerským horám.


V popředí tovární rybník na Františkovském potoce těsně před jeho vyústěním do Nisy zřízený v roce 1837 a vypuštěný roku 1924.

Nahoře litografie z roku 1890 a dole asi p čtvrť století mladší pohlednice zachycující tovární objekty čp 55 a 101. 

(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

archiv Petr Ruprecht
archiv Petr Ruprecht
Z Františkova směrem na Jeřáb - vzadu škola Na bojišti. (zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)
Z Františkova směrem na Jeřáb - vzadu škola Na bojišti. (zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)
(zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)
(zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)