Ještěd a jeho historie

20.06.2022
Krása starého libereckého Ještědu, která se nebes dotýká... 😮obraz od neznámého autora  (recolor Fotočas)
Krása starého libereckého Ještědu, která se nebes dotýká... 😮obraz od neznámého autora (recolor Fotočas)
Litografie REICHENBERG - LIBEREC : Jeschkenberg- Ještěd v roce 1830 (zdroj picclick.de)
Litografie REICHENBERG - LIBEREC : Jeschkenberg- Ještěd v roce 1830 (zdroj picclick.de)

Od Tomáše Janků jsem získal inspiraci ke staré mědirytině Ještědu. Má svoji historii - v roce 1831 vyšla v drážďanském díle BILDERCHRONIK DES SÄCHSISCHEN KUNSTVEREINS čili Obrazová kronika saského uměleckého spolku. Autorem je malíř Carl Justus Ludwig Pescheck (1803-1847). Tento Pescheck byl potomkem českých exulantů, kteří přišli na Žitavsko po Bílé hoře, snad z okolí Hradce Králové. Carl Justus Pescheck se narodil již v Žitavě v rodině lékaře Augusta Peschecka a později působil v Drážďanech jako jeden z nejvýznamnějších mědirytců svého věku. Hodně se zabývám myšlenkou, odkud Pescheck Ještěd vlastně uviděl a někdy okolo roku 1830 takto zvěčnil. Po dlouhém uvažování myslím, že to je pohled od severozápadu, od Horních Křižan. Vede mne k tomu to, že výběžek vpravo by mohl být Červený kámen (kdysi někdy zvaný i Malý Ještěd) a trojzubá skála uprostřed by mohly být Důlní skály čili Kukštejn, opředené pověstmi o vlašských hledačích drahokamů. A ta chalupa se skálou? Ta musela stát někde u staré cesty v Horních Křižanech, ta stále existuje a končí Na Výpřeži u obrázku Panny Marie Bolestné. Dnešní Ještědská silnice v té době ještě neexistovala, stejně jako nebyly na Ještědu žádné stavby; jen kříž, ale ten ovšem stál na liberecké straně vrcholu a odsud nebyl vidět. Pescheck to sem neměl ze Žitavy daleko, asi přišel pěšky přes Kryštofovo Údolí. Dráha tu tehdy ještě nevedla... (Marek Řeháček)

Reichenberg : Druck und Verlag von Heinrich T. Stiepel, [1859?]
Reichenberg : Druck und Verlag von Heinrich T. Stiepel, [1859?]
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
1880 (archiv Radomír Roup)
1880 (archiv Radomír Roup)
1906 (archiv J.Hůlka)
1906 (archiv J.Hůlka)
archiv Evžen Šimek
archiv Evžen Šimek
Tak tahle nejstarší pohlednice Ještědu z roku 1892 byla právě vydražena na eBay za 151 euro
Tak tahle nejstarší pohlednice Ještědu z roku 1892 byla právě vydražena na eBay za 151 euro
Reichenberg mit Jeschken. Pohlednice prošlá poštou v roce 1900. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg mit Jeschken. Pohlednice prošlá poštou v roce 1900. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Jeschken. Starý Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1901. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Jeschken. Starý Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1901. (archiv Kamil Syrovátka)
archiv Evžen Šimek
archiv Evžen Šimek
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka
1899 (archiv J.Hůlka)
1899 (archiv J.Hůlka)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Dva pozdravy z Ještědu...🧐🍾 (color Fotočas)
Dva pozdravy z Ještědu...🧐🍾 (color Fotočas)
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
abebooks.com
abebooks.com
abebooks.com
abebooks.com

Ještěd

Jistě, nepletete se. Žádná Čomolunga, či něco, co tu ještě nebylo. Obyčejný kopec o tisíci metrech nahoře s hotelem a televizní věží. Nic víc, než lanovkou nahoru a dolů, pohled do kraje tak bratru do osmdesáti kilometrů. Kdysi hranice panství šlechticů z Frýdlantu v Čechách a Rohanů ze Sychrova. Neprůchodný relikt v cestě k Liberci a pořád dál do Saska k Žitavě a podél Nisy k Baltu. Dědové horu obešli buď zprava po hřebenu z Hodkovic, Záskalím pěkným stoupáním nebo obloukem přes Kuřivody k Jablonnému, Lemberku a rovnou k Žitavě... Tudy a nikudy jinudy, nařídil sám pan král a ostatní ostrouhali.

Až někdy, něco víc než před sto lety, se Ještěd silničkou překlopil pro babky ze Světlé, z Rozstání a z Dubu, co nosily do Liberce na prodej "králici", máslo, vajíčka, to vše v krosně na zádech, pro nespokojené dělníky, co pracovali v textilkách v Liberci, pro dřevaře a vápeníky, kteří hoře brali její poklady. Chodili sí sem zastřílet vojácí, myslivci, houbaři na houby. Pašeráci ten kopec mnohokrát zdolali. V Kryštofově Údolí měli i svou hospodu. A potom přišli turisti, na pláních Ještědu se scházeli nespokojení dělníci. Z Ještědu se stala turistická celebrita. Češi a místní Němci si z hory udělali cíl nedělních výletů.

Rostou tam í houby. Na Výpřeži, kde se kdysi přepřahalo a odpočívalo a kde bylo temeno cesty na cestě tam í zpátky, se dnes nechává auto na parkovišti, Odtud chodí davy do lesa, jak sami říkají na Ještěd na houby. I já tam chodím se střídavým štěstím. Spíš víc než často nenajdu nic, ale je tu legrace, když vídím ostatní, kteří jako lovečtí ohaři jeden druhého předbíhají a snaží se najít o houbičku víc. Oči jim při tom poletují jak na špejlích. Je tu spousta borůvčí a shozených větví a drží se tu všude voda v kalužích.

Ještěd a jeho okolí je jako nočník Evropy, kde prší a je mlhavo téměř pořád. Kácí tu stromy, samé jehličí a nešetrně je vláčí lesem. Houby se tím pádem zastraší, co že se to v lese na Ještědu děje a nechce se jim ven, na světlo boží. A ty ještědské přitom mimořádně dobře chutnají. Lidé zklamaní tou neúrodou jsou naštvaní. Přijdou domů a hádají se s manželkou, tlučou děti a jdou do hospody nadávat na poměry, na korupci na radnici. Co na to všechno říci? Ony houby všeobecně málo rostou a je to dáno, aspoň si to, myslím, počasím. Až porostou, uvidíte je v košících lidí, co pojedou z Hanychova dolů do města tramvají. Někteří tu úrodu zakrývají, nevím proč, houby patří do našeho jídelníčku, co pamatuji...

(Zdroj: Brouzdání kolem Chrastavy - Příběhy, fejetony a dobové pohlednice Egona Wienera, 2013)

1916 (archiv O.Musil)
1916 (archiv O.Musil)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de

JEŠTĚD SYMBOL LIBERECKA 

Ještěd byl vždy dominantou severních Čech a symbolem kraje pod ním. První kříž na vrcholu byl vztyčen údajně již v roce 1737, byl kamenný a vydržel až do roku 1812, kdy byl povalen. Přesto však tradice křížů na vrcholu pokračovala dál, i když po roce 1834 už jen kříži dřevěnými. Roku 1838 byl na vrcholu postaven obelisk na památku návštěvy Adély Rohanové, zvaný dodnes Rohanský kámen(Rohanstein). Tento kamenný objekt stojí na někdejší hranici mezi Rohanským a Clam-Gallasovským panstvím.
Zájem turistů o vrchol se probudil až v polovině 19. století. Turisté však netoužili jen po nádherném výhledu po okolí, ale přáli si také na vrcholu načerpat síly. V tom jim vyšli vstříc manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, kteří zde o letních nedělích roku 1844 zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. O tři roky později nabízel podobnou službu také rohanský lesník Hebelt. Roku 1850 zbudovali Haslerovi na Ještědu vlastní chatu, kterou v následujících letech vylepšovali a návštěvníkům nenabízeli jen občerstvení, ale také nocleh. Stará chata dosloužila roku 1868, byla však záhy nahrazena chatou novou, částečně kamennou, finančně podpořenou i mnoha předními libereckými občany. K této Rohanově chatě byla roku 1885 přistavěna Německým horským spolkem terasa pro 200 lidí. V květnu 1876 byla na vrcholu postavena dřevěná věž. Tato 5 m vysoká vyhlídková věž byla první rozhlednou této části Čech a vydržela až do konce července 1889. Ještě v témže roce však byla postavena rozhledna nová - vysoká 8 metrů. Zároveň s tím se ovšem začalo uvažovat o stavbě honosnější. Liberecká firma Gustav Sachers a synové navrhla kamennou stavbu v podobě středověkého hradu, horský spolek však na takto velkolepou stavbu neměl dostatek prostředků a souhlas s ní nedal ani majitel panství - hrabě Clam-Gallas.

Na přelomu století zařízení na vrcholu již nevyhovovala a sílily hlasy podporující stavbu nového hotelu s vyšší kapacitou i úrovní služeb.

Nový horský hotel vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.
Roku 1945 se hotel stal majetkem Klubu českých turistů, později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku 1959 sloužil kromě turistiky také televiznímu vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.
31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.
Přesto však vrchol neměl zůstat pustý. Nová budova byla od počátku navrhována jako hotel i televizní vysílač. Projekt vypracoval architekt Karel Hubáček z ateliéru SIALLiberec a základní kámen byl položen 30. 7. 1966. Během stavby byla jako ubytovna dělníků Pozemních staveb roku 1966postavena v sedle Černého vrchu horská chata Ještědka. Nový hotel a vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu byl slavnostně otevřen 21. září 1973.
Ještěd je také významným telekomunikačním uzlem. Proto když původní chata vyhořela, bylo nutné postavit vedle horní stanice lanovky provizorní vysílací stanici. Právě z té vysílalo ve dnech 25.-27. srpna 1968Svobodné studio Sever provozované dvěma techniky a rozhlasovým redaktorem Miroslavem Hladíkem, kteří používali vybavení Libereckých výstavních trhů. Sedmadvacátého srpna v něm živě vystoupil herec Jan Tříska a pozdější prezident Václav Havel. Tuto událost dnes připomíná pamětní tabulka na posledním ze zbytku základů bývalé vysílací stanice
Tradiční dřevěný kříž, odstraněný v osmdesátých letech, se na vrchol hory vrátil roku 1990.

První pohlednice patří do skupiny vzácných dopisnic s personifikací hory. V okénkách je rohanský pamětní kámen a stejnojmenná chata.

Na čtvrté pohlednici je zachycena první rozhledna postavené v roce 1876 a stará Rohanská chata s veranandou z roku 1885

Na dalších dvou pohlednicích je rozhledna z roku 1889.

Pro velký zájem návštěvníků přestavět Horský spolek v roce 1885 k chatě manželů Haslerových prostornou verandu pro takřka 200 osob zachycenou na další pohlednici.

Nepominutelnou památkou je rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828.

Další pohlednice ukazuje romantický návrh od liberecké firmy Sachers a synové na vzhled hotelu ve stylu středověkého hradu, který naštěstí nebyl realizován.

Na další pohlednici je ideální model schválené stavby s upraveným okolím i informacemi pro turisty. Na vrcholu se nacházely i další drobné stavby.
Nejstarší historii mají kříže. Již zmíněný kamenný z roku 1737 zničil blesk sám v roce 1787 ho nahradil nový, podřízený lesním radou Lorenzem. Bouře nebo vandalové ho několikrát zničili, ale vždy byl obnoven.
Novější kříž z akátového dřeva byl vztyčen v roce 1935, soudobý pochází z roku 1990.

Nejčastější a nejžádanější byly pohlednice se záběrem budovy nového hotelu v letní i zimní náladě,pořízené z různých stran, vzdáleností a v různém provedení. Zůstávají také jedním z mála dokumentů připomínající bohatou historii této jedinečné stavby, která byla tragicky ukončena požárem 31.ledna 1963.

K zimní idylce patřila i saňkařská, podle původního názvu "rohačková dráha ".
Na pohlednici vidíme, jak přemostěním křižuje cestu na vrchol. Byla vybudována v roce 1910 a ve své době patřila k nejlepším v Evropě. Měřila 3,3 km s převýšením 400 metrů a měla šířku 4 metry. Třináct klopených zatáček bylo opatřeno 3 až 5 metrů vysokými zabránami, chránícími závodníky před opuštěním dráhy.

Na ostatních záběrech je lanovka ,která je na Ještěd v provozu od roku 1933.
Stala se hned od svého vzniku velkým magnetem a do jisté míry zastínila samotný ještědský hotel ..

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv FL
archiv FL
archiv Matthias Schmidt
archiv Matthias Schmidt
pohled na Ještěd r. 1901 🙂 (archiv M.Gergelčík)
pohled na Ještěd r. 1901 🙂 (archiv M.Gergelčík)
abebooks.com
abebooks.com

Historie

Ještěd byl odedávna považován za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města Liberce, rozprostírajícího se pod ním, i celého Libereckého kraje.

Podle kronikáře Johanna Cazla Rohna byl prý v roce 1737 poprvé na vrcholovém skalisku vztyčen kříž, první z řady křížů na Ještědu. Byl kamenný a odolával větrům i bouřím až do roku 1812. Po jeho vzoru byly na vrcholu Ještědu stavěny další kříže, které však již byly dřevěné.

Nepominutelnou památkou na vrcholu je Rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828. Na konci 19. století začal na Ještědu poskytovat služby občanům hanychovský občan Florian Hasler s manželkou Barbarou, kterým se v roce 1868 podařilo postavit první částečně kamennou chatu pojmenovanou právě po knížeti Rohanovi. Pro velký zájem návštěvníků o horu Ještěd přistavěl Horský spolek k chatě manželů Haslerových prostornou verandu pro takřka 200 osob. To povzbudilo návštěvnost a v roce 1876 se na vrcholu Ještědu objevila první rozhledna. Roku 1889 musela být stržena a na jejím místě byla postavena rozhledna nová.

Na přelomu století zařízení na vrcholu již nevyhovovala a sílily hlasy, podporující stavbu nového hotelu s vyšší kapacitou i úrovní služeb. Po několika pokusech zadal Horský spolek projekt i realizaci libereckému staviteli Schäferovi, který stavbu provedl za pouhých 6 měsíců od položení základního kamene. Slavnostní otevření nové dominanty Ještědu se konalo 13. ledna 1907. Mohutná kamenná budova s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, měla 23 hostinských pokojů, noclehárnu, společenskou místnost i rozsáhlou verandu. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, požárem 31. 1. 1963. Stavba nového objektu, který by se stal dominantou Ještědu, byla zahájena v roce 1965, po demolici vyhořelého objektu. Do užívání byla předána 9. 7. 1973. Projekt věže, který navrhli architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman, pochází z let 1963-1966. Stavba proběhla v letech 1966-1973.

Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala věž brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Její tvar i kultivovaný technicismus detailů navozují poetické asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V tomto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí zaujímá věž jedinečné místo v celé české i středoevropské architektuře své doby. Stavba byla ukončena 21. 9. 1973 a tím byl započat i provoz restaurace a hotelu.

Historické milníky v časové ose:

  • 1737 - na vrcholovém skalisku vztyčen první kamenný kříž
  • 1844 - manželé Haslerovi z Hanychova zřídili na vrcholu občerstvovací stanici
  • 1847 - na vrcholu postaven dřevěný domek, který byl pronajat Haslerovým
  • 1868 - postavena kamenná Rohanova chata na Ještědu, která sloužila jako hostinec
  • 1876 - první rozhledna, 5 m vysoká
  • 13. ledna 1907 - slavnostní otevření nové mohutné kamenné budovy s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, hotel
  • červen 1933 - na Ještěd začala jezdit lanovka (vyrobila ji firma František Wiesner z Chrudimi, její stavbu financovaly a lanovku provozovaly Československé státní dráhy, dnes České dráhy)
  • 1. července 1958 - začátek televizního vysílání (Radioklub Svazarmu Liberec)
  • 31. ledna 1963 - požár budovy s rozhlednou
  • 30. července 1966 - položen základní kámen pro současnou stavbu
  • 25. - 27. srpna 1968 - rozhlasová stanice Svobodné studio Sever (provizorní vysílací stanice vedle lanovky)
  • 1969 - projekt architekta Karla Hubáčka získal prestižní Perretovu cenu, nejvyšší ocenění Mezinárodní unie architektů (jako čtvrtý architekt na světě)
  • 1971 - 1975 - celková přestavba lanovky (provoz byl znovu zahájen na Silvestra roku 1975)
  • 21. září 1973 slavnostně otevřen nový hotel a vysílač
  • 1990 - vztyčen současný kříž na vrcholu
  • 2013 - 40 let hotelu a vysílače Ještěd

(zdroj: https://www.jestedliberec.cz )


Ještěd jako z pohádky na pohlednici odeslané v roce 1925. (archiv Jany Zahurancové)
Ještěd jako z pohádky na pohlednici odeslané v roce 1925. (archiv Jany Zahurancové)
archiv Starý Liberec
archiv Starý Liberec

Když u nás prší

První kapky deště ani nevnímáte, to jenom po obočí a po tvářích vám stéká trocha vody, a těch pár kapek nestojí za to otevřít deštník. V nejhorším se schováte pod strom, pod římsu v Pražské ulici, nebo vstoupíte někam do obchodu, nastoupíte, rychleji než jindy, do tramvaje, do autobusu. Zatím se vedle vás na asfaltu vytvořila kaluž, a kdosi neopatrný vás šťouchnul deštníkem do zad. Pokud jste si ho vy sami doma zapomněli, věřte, že neutečete svému osudu.

Déšť v Liberci nebo v Jablonci je o rychlé vodě těžkých černých mraků, o řekách Nise, Smědé, Jeřici, Ploučnici. Tak, jako umí odpočívat voda, správný déšť umí přicházet rychle. Zprvu, jak říkám, je to spíš něco, jako že na paloučku padá rosa, maminčino láskyplné pohlazení. Pak přijde tátovo šťouchnutí, jako když jinde zahřmí. To začnou padat z nebe šňůrky vody a to vás přitlačí ke zdi. Tiskneme se a mačkáme se jeden na druhého...

Voda z nebe padá po vědrech. Lije jako z konve, a co je prapodivné, po chvíli, když už nemá, kam by tekla, tlačí se vzhůru kanály, To je mela! Ulice náhle vypadá jako řeka a zastávka autobusu, dole na Tržním, je ostrůvek v moři. Voda je všude. Auta se tlačí u chodníků a město je plné zkřehlých vodníků. Ulice jsou plné mokrých triček s výraznou křivkou mokrých prsou přitahující pohled kdekterého muže.

Mokří jsou všichni i stromy, větve, listy a poklopy kanalizací jen tlučou o asfalt. Voda kolem se snad vaří. Mokré jsou zdi domů, okapy nestačí, kdo nestačil zavřít okna, ten se domů ani netěší. Kam se schovali ptáci, vůbec netuším. Město se zastavilo a jakoby se zatajeným dechem poslouchalo. Co když nepřestane pršet?

Potoky vody a silnice, jak řeka Nisa, už tlačí před sebou, co jinde vzala ze zahrádky, za ploty, nebo pod okny. Rychlá liberecko-jablonecká voda je jako zlodějovy ruce. Nestačí, že si už vzala vaše boty, ponožky, nohavice od kalhot, které už za nic nestojí. Voda je bubeník, velikánské trouby hlas. Kde zůstalo šumění deště, šustot listí, kam padly první kapky? Teď jde o život.

Živel se rozzuřil, jako pes, co trhá řetězem, uvázaný u boudy. Voda padá kolmo. Je jako stěna, která nás dělí od ostatního světa, kde neprší, kde se slunce na obloze normálně směje a hřeje. Každý, kdo tohle letní vodní drama zažil, má na co vzpomínat. Můžete stát uprostřed města a město doslova hoří - odpařuje se všude kolem vás voda a pára z tisíců kapek stoupá k Ještědu a mizí v oblacích. Déšť pomalu končí. Končí hrůza, doslova apokalypsa. Diváci, užaslí a ještě celý zkoprnělí, se pomalu rozcházejí. To bylo něco uprostřed Evropy.

Městská doprava, osobní auta, lidé se pomalu vzpamatovávají. Všechno se vrací do starých kolejí, ptáci do korun stromů, do koryt potoků a řek ryby s potkany, prádlo na šňůry. Děti se těší do zoo, lidé pootevírají okna, aby se dalo opět doma dýchat. Obchody se plní lidmi. Je po dešti.

(zdroj: Brouzdání kolem Chrastavy - Příběhy, fejetony a dobové pohlednice Egona Wienera)

Probírat se starými odznaky, které máme uložené v muzeu, může být zajímavé dobrodružství. Máme jich ve sbírce několik tisíc a snad každý si mezi nimi najde své oblíbené téma - politiku, spolkovou činnost, zábavu nebo vzpomínky na slavné osobnosti. A také turistiku. Vydavatelé odznaků se totiž rádi chlubili krásou míst, ve kterých žili. Na sportovních, politických nebo firemních odznacích tak najdeme historické památky, panorama hor, klubová sídla nebo slavné výjevy z historie. Třináctý leden 1907 byl skutečně mimořádný den. Horský hotel, který završil geniální dílo přírody a ozdobil vrcholovou partii špičatého Ještědu, se začal stavět v létě 1906 a byl vlastně jedním z "vedlejších produktů" Německočeské výstavy, která se ve stejné době odehrávala v Liberci. Dnes již starý hotel na hřebeni Ještědu nenajdeme, protože v lednu 1963 vyhořel a o několik let později byl nahrazen ještě slavnějším objektem od architekta Karla Hubáčka. Archivní pohlednice ale dodnes prozrazují, že šlo o jednu z nejzajímavějších staveb v historii liberecké architektury. A odznak vydaný k jejímu otevření patří k nejhezčím v naší sbírce.

(archiv Severočeského muzea Liberec)

abebooks.com
abebooks.com
(zdroj: eBay)
(zdroj: eBay)
Ještěd ofrankovaná pohlednice 3.7.1946 (archiv M.Ban)
Ještěd ofrankovaná pohlednice 3.7.1946 (archiv M.Ban)
Nový a starý Ješted. Pohlednice prošlá poštou v roce 1911. (archiv Kamil Syrovátka)
Nový a starý Ješted. Pohlednice prošlá poštou v roce 1911. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Neues Jeschkenhaus. Nový Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1910. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Neues Jeschkenhaus. Nový Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1910. (archiv Kamil Syrovátka)
horský hotel Ještěd, 1939 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de) (archiv Petr Ruprecht)
horský hotel Ještěd, 1939 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de) (archiv Petr Ruprecht)
(archiv L.Mencl)
(archiv L.Mencl)

Od 13.1. 1907 totiž stál na vrcholu tkzv. Ještědský dům , krerý nechal postavit Německý horský spolek v roce 1906 . Stavba podle projektu Ernsta Schafera trvala jen 6 měsíců - Hubáčkův Ještěd se stavěl cca 7 let ) Byla to relativně jednoduchá , napůl dřevěná stavba. A kamenná věž jako rozhledna měla 28 metrů ( pro srovnání rozhledna Císařský kamen má 21 m, královka 23,5 metru ) . Chata byla otevřená celý rok. Kapacitu měla 400 osob, 23 pokojů, turistickou ubytovnu. Zpočátku měl dům v nájmu Ladislav Grund , bývalý šéf hotelu Zlatý Lev . Návštěvníci byli hlavně čeští Němci ,Češi chodili na Pláně, Proseče a na Rašovku . Dům stál na vrcholu až do 31.1. 1963 kdy vyhořel při rozmarazováni topení . (autor příspěvku Karel Krenk)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
pohlednice z roku 1988, že Severografie Červeny Kostelec , která poskytuje přehled staveb na Ještědu .(archiv Karel Krenk)
pohlednice z roku 1988, že Severografie Červeny Kostelec , která poskytuje přehled staveb na Ještědu .(archiv Karel Krenk)

JEŠTĚD

Mohutný křemencový suk byl až do čtyřicátých let 19.století lidmi téměř nedotčený. Odedávna byly na vrcholu vztyčovány jen kříže. Zpočátku zde stávaly kříže dřevěné, v letech 1737 až 1812 dva kříže kamenné a potom opět jen kříže ze dřeva. Poslední, šest metrů vysoký byl slavnostně vztyčen nad Libercem 1.června 1990.
V roce 1844 začali manželé Florián a Barbara Haslerovi z Hanychova vynášet na ještědský vrchol jídlo a pití, protože Ještěd tehdy navštěvovali vojáci, kteří byli do Liberce dočasně převeleni, aby dbali o bezpečnost v době nepokojů zdejších textilních dělníků. O tři roky později postavil lesník Hebelt na Ještědu dřevěný srub, který si Haslerovi pronajali. Chata brzy vyhořela, ale vytrvalá paní Haslerová vybudovala v roce 1850 u skalního výklenku pro návštěvníky nový přístřešek, většinou sestavený jen z okolních balvanů. Návštěv začalo viditelně přibývat až když v letech 1863 - 1867 byla dokončena silnice z Liberce do Podještědí. Tehdy se Haslerovi rozhodni postavit na vrcholu Ještědu bytelnější chatu i s možností ubytování turistů.
Dokončili ji v roce 1868, ale podzimní vítr rozmetal nedbale sroubený krov, a tak chata své první návštěvníky až o rok později. Chatu koupil roku 1909 Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, ale již roku 1885 k ní na svoje náklady nechal přistavět verandu pro 200 osob. Rohanova chata sloužila (po četných úpravách) až do požáru v roce 1964.

Návštěvnost Ještědu stoupala natolik, že Horský spolek se rozhodl vybudovat na vrcholu hory mohutnou chatu, spíš horský hotel. Roku 1906 stavitel Schäfer předložil vlastní plán a v červnu toho roku začal se stavbou.
Dokončil ji za pouhých šest měsíců a nová chata byla otevřena 13.ledna 1907. Byly v ní, kromě velké noclehárny i 23 hostinské pokoje. Společenský sál pojmul 200 osob, veranda pak dalších padesát. Chata měla i vysokou věž. Touto nezaměnitelnou dominantou se Ještěd chlubil na tisících pohlednic a snímku až do 31.ledna 1963. Té noci ještědský hotel vyhořel. Stalo se tak při neopatrném rozmrazování vodního potrubí. Jen i rok později podlehla stejnému živlu i stará chata. Ta tehdy sloužila již jako nouzové ubytování pro dělníky, kteří likvidovali následky požáru hotelu. Během pouhého roku tak oheň zničil staré dějiny Ještědu. Po několika letech rozvažování byl na vrcholu Ještědu položen základní kámen dalšího hotelu, který krášlí horu nad Libercem dodnes. Jeho stavba trvala ale o něco déle než stavba hotelu stavitele Schäfera. Teprve v roce 1973 byl dokončen pozoruhodný, do té doby v Čechách nevídaný stříbrný kužel.
K historii Ještědu patří i jeho dvě dřevěné rozhledny. Ta starší stála na vrcholu v letech 1876 - 1889. Byla jen 7,6 m vysoká, ale protože horu pokrýval jen nizoučký porost, postačovala. Druhá ještědská rozhledna zdobila vrchol hory v letech 1889 - 1903. O čtyři roky později se již mohli návštěvníci Ještědu rozhlížet dodaleka z mohutné věže ještědského hotelu.

(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)

1935 (zdroj: Ještěd v roce 1935  (zdroj: https://www.ebay.com/ )
1935 (zdroj: Ještěd v roce 1935 (zdroj: https://www.ebay.com/ )
Karel Hubáček
Karel Hubáček
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
druhá nejstarší pohlednice Ještědu vyrobena v roce 1888 a odeslaná 18.7.1893
druhá nejstarší pohlednice Ještědu vyrobena v roce 1888 a odeslaná 18.7.1893
Přestože temeno hory bylo holé a poskytovalo vynikající výhledy, byla na Ještědu postavena již v roce 1876 první rozhledna.
Tato nejstarší rozhledna byla dřevěná a drsným klimatickým podmínkám na vrcholu Ještědu vzdorovala zhruba 13 let.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Dvě nejstarší ještědské rozhledny (1876 - 1889, 1889 - 1903) a stará rohanská chata s verandou (1885) a celkový pohled na LIBEREC od dnešního krematoria
Dvě nejstarší ještědské rozhledny (1876 - 1889, 1889 - 1903) a stará rohanská chata s verandou (1885) a celkový pohled na LIBEREC od dnešního krematoria
nejstarší pohlednice Ještědu . Snímek zobrazuje Rohanovu chatu po přístavbě verandy v roce 1885.
nejstarší pohlednice Ještědu . Snímek zobrazuje Rohanovu chatu po přístavbě verandy v roce 1885.
V dávných dobách procházkou na Ještěd jedině pěšky..  (archiv Fotočas Mirek)
V dávných dobách procházkou na Ještěd jedině pěšky.. (archiv Fotočas Mirek)
Dobová pohlednice vydaná Německým horským spolkem před rokem 1906 s odvážnou přestavbou rozhledny a hotelu na Ještědu.  (zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Dobová pohlednice vydaná Německým horským spolkem před rokem 1906 s odvážnou přestavbou rozhledny a hotelu na Ještědu. (zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)

Výhled na 4 světové strany z Ještědu v roce 1884.

 (archiv Zdenek Holý)

Vydal Kalendář Liberecka v roce 2006 jako příspěvek ke 100 letům otevření ještědské chaty
Vydal Kalendář Liberecka v roce 2006 jako příspěvek ke 100 letům otevření ještědské chaty
Probuzení Ještědu 1899
Probuzení Ještědu 1899
Kříž postavený Německým horským spolkem pro Ještědské a Jizerské hory vysvěcený 27.října 1935
Kříž postavený Německým horským spolkem pro Ještědské a Jizerské hory vysvěcený 27.října 1935
ještědská chata postavená 1885
ještědská chata postavená 1885
pohlednice byla vydána horským spolkem roku 1907
pohlednice byla vydána horským spolkem roku 1907
Chata na Ještědu od severozápadu_vydána roku 1916 a existuje v mnoha mutacích
Chata na Ještědu od severozápadu_vydána roku 1916 a existuje v mnoha mutacích
model Ještědu se sáňkařskou dráhou_pohlednice byla vydaná horským spolkem jako jejím zřizovatelem roku 1909
model Ještědu se sáňkařskou dráhou_pohlednice byla vydaná horským spolkem jako jejím zřizovatelem roku 1909
Ještědský kříž před postavením horní stanice lanové dráhy
Ještědský kříž před postavením horní stanice lanové dráhy
Ještědská bouda a Rohanský kámen_odesláno 10.10.1890
Ještědská bouda a Rohanský kámen_odesláno 10.10.1890
Zimní nálada_od roku 1885 byla ještědská bouda otevřena celoročně
Zimní nálada_od roku 1885 byla ještědská bouda otevřena celoročně
etradiční pohled od vrcholového kříže v době těsně před dokončením
etradiční pohled od vrcholového kříže v době těsně před dokončením
vydáno horským spolkem 1908
vydáno horským spolkem 1908
jedna z úplně prvních fotografií prezentuje projekt nové stavby na vrcholu Ještědu
jedna z úplně prvních fotografií prezentuje projekt nové stavby na vrcholu Ještědu

Motiv Rohanského kamene

na Ještědu vytvořil malíř Heinrich Hönich (1873-1957), který sice pocházel z Dolního Hanychova, ale v době vzniku obrazu působil v bavorském Mnichově. Kámen byl před dvěma lety obnoven díky vytrvalosti kamaráda Kuby Šreka a jeho spolupracovníků a podpoře hotelu Ještěd. V té době jsme řešili i ne úplně jasnou historii kamene. Až letos jsem k ní našel zásadní zmínku. Prokurista Stiepelových tiskáren v Liberci Karl Borda v roce 1925 vzpomínal: "Důvody pro zřízení tohoto pamětního kamene byly pro rohanskou panskou a lesní správu pravděpodobně hned trojí. Předně šlo o památku návštěvy samotného majitele panství (Camill Rohan coby 66let starý muž měl na Ještěd vystoupit v roce 1866); poté šlo i o mimořádné zvýraznění nejvyššího bodu Rohanova panství a zatřetí je třeba jej vnímat jako jasně rozeznatelný a pevný hraniční kámen mezi hranicemi dvou panství. Podle informací paní Marie Vaterové, manželky obchodníka Adolfa Vatera z Liberce, pochází žulový blok z lomu v Dobré Vodě u Jablonce. Dne 8. září 1866 jej otec paní Vaterové, obchodník a stavitel mlýnů Franz Preißler z Rychnova přivezl s kočím Hütterem na povoze taženém dvěma koňmi k lesníkovi do Horního Hanychova. Zde byly připřáhnuty navíc ještě 2 páry koní a těchto 6 koní tento kamenný blok pak vytáhlo na řetězech téměř nesjízdnou strmou cestou až na vrchol Ještědu." (autor příspěvku Marek Řeháček)

Humorná koláž  z roku1905

Ještěd jako sopka

Další z pohlednic, díky nimž se nám podařilo vyvrátit některé zatvrzelé omyly.
Navzdory všem báchorkám učených geologů, že Ještěd nikdy nebyl sopkou, máme konečně důkaz opaku.
Nezbývá než se ptát, co se za tím vším skrývá, proč se veřejnost nemůže dozvědět pravdu!?
Přes intenzivní pátrání se nám zatím ještě nepodařilo nalézt žádného z hasičů,
kteří při svém odvážném letu možná nahlédli pod pokličku tajemství. Jakmile se nám to podaří zjistit , přineseme neprodleně zprávu.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Pohlednice jsou odrazem doby. Ve své sbírce mám 2 pohlednice odeslané 06.06.1942 z Ještědu .

Rodiče byli na dovolené, navštívili Ještěd a odtud poslali pohledy svým synům sloužící ve wehrmachtu . Záhadou mi je , jak se oba pohledy opět setkaly. Dlužno poznamenat, že právě probíhala druhá heydrichiáda a v sousedním Protektorátu bylo vyhlášeno stanné právo . Lidé se svými osudy jsou jen hříčkou dějin. (autor příspěvku Karel Krenk)

Z výletu na Ještěd (datováno 1932) (archiv Fenomén Ještěd)
Z výletu na Ještěd (datováno 1932) (archiv Fenomén Ještěd)
1943 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
1943 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1941 (zdroj: https://www.ebay.com )
1941 (zdroj: https://www.ebay.com )
1943 (archiv Jiří Peterka)
1943 (archiv Jiří Peterka)
VÝLETY NA J E Š T Ě D (color Fotočas)
VÝLETY NA J E Š T Ě D (color Fotočas)
koloroval Fotočas Mirek
koloroval Fotočas Mirek
Pozdrav z Ještědu, datovaný 1960 (archiv Fenomén Ještěd)
Pozdrav z Ještědu, datovaný 1960 (archiv Fenomén Ještěd)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
J E Š Ť E D ještě v 60-tých letech minulého století... (color Fotočas)
J E Š Ť E D ještě v 60-tých letech minulého století... (color Fotočas)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
2.3.1908 pod Ještědem (foto R.Ginzel)
2.3.1908 pod Ještědem (foto R.Ginzel)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
vyhlídková terasa na střeše zastávky lanovky (archiv Starý Liberec)
vyhlídková terasa na střeše zastávky lanovky (archiv Starý Liberec)
archiv Zdeněk Vávra
archiv Zdeněk Vávra
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Krása starého Ještědu před vyhořením, jak ho ještě mnozí pamatujeme...😉🌻 (color Fotočas)
Krása starého Ještědu před vyhořením, jak ho ještě mnozí pamatujeme...😉🌻 (color Fotočas)
(zdroj kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
(zdroj kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Jedna rodinná babička, máma a já v roce 1946 na Ještědu. (archiv Jan Bartoš)
Jedna rodinná babička, máma a já v roce 1946 na Ještědu. (archiv Jan Bartoš)
(Zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích 2014)
(Zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích 2014)
archiv Zdeněk Vávra
archiv Zdeněk Vávra
archiv L.Janků)
archiv L.Janků)
1931 (archiv Evžen Šimek)
1931 (archiv Evžen Šimek)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještěd v roce 1909  (zdroj : https://www.ebay.com/ )
Ještěd v roce 1909 (zdroj : https://www.ebay.com/ )
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
1962 L.Bauer s rodinou (archiv Peter Flögel )
1962 L.Bauer s rodinou (archiv Peter Flögel )
archiv Evžen Šimek
archiv Evžen Šimek
Na Ještědu 1962 (archiv Petr Funda)
Na Ještědu 1962 (archiv Petr Funda)
Na Ještěd 1962. Naposledy před vyhořením hotelu (archiv Petr Funda)
Na Ještěd 1962. Naposledy před vyhořením hotelu (archiv Petr Funda)

Horský hotel

vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory[zdroj?] majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.

Roku 1945 se hotel stal majetkem Klubu českých turistů, později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku 1959 sloužil kromě turistiky také televiznímu vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.

31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
cca 1932 (archiv Jarda Svasta)
cca 1932 (archiv Jarda Svasta)
Ještěd 26.08.1922 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
Ještěd 26.08.1922 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
archiv Petr Karlíček a Kaiser
archiv Petr Karlíček a Kaiser
Stará budova Ještědu  (color Fotočas) Černobílou fotografii jsem náhodně našel někde tady na nettu, a vzhledem ke krásné památce na starou budovu Ještědu jsem se ji rozhodl trochu obarvit. Doufám že to nebude moc vadit, děkuji autorovi...🙂(Fotočas Mirek, originál z archivu Petra Fundy)
Stará budova Ještědu (color Fotočas) Černobílou fotografii jsem náhodně našel někde tady na nettu, a vzhledem ke krásné památce na starou budovu Ještědu jsem se ji rozhodl trochu obarvit. Doufám že to nebude moc vadit, děkuji autorovi...🙂(Fotočas Mirek, originál z archivu Petra Fundy)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv Lucia Rousková
archiv Lucia Rousková
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
archiv Luboš Maruškevič
archiv Luboš Maruškevič
Stará budova hotelu JEŠTĚD. 31. ledna 1963, kdy ji při neopatrném rozmrazování vodovodního potrubí zachvátil požár. Nezachránila ji ani rychlá pomoc ve formě hasicích přístrojů, dopravovaných sem lanovkou. 🧐😱 (color Fotočas)
Stará budova hotelu JEŠTĚD. 31. ledna 1963, kdy ji při neopatrném rozmrazování vodovodního potrubí zachvátil požár. Nezachránila ji ani rychlá pomoc ve formě hasicích přístrojů, dopravovaných sem lanovkou. 🧐😱 (color Fotočas)
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
Ještěd v roce 1964 (archiv Vladimír Vencl)
Ještěd v roce 1964 (archiv Vladimír Vencl)

Horský hotel JEŠTĚD

(Color Fotočas)

Nový horský hotel vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.31. ledna 1963 vyhořela horská chata, která vrchol Ještědu zdobila před známým vysílačem. 31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.Foto na color- úpravu mi poslal Jarda Svasta - díky Jarko

archiv J.Svasta
archiv J.Svasta
archiv Vl.Vencl
archiv Vl.Vencl

Ještěd v dramatickém osvětlení ve 40.letech minulého století

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Stavba Ještědu (červenec 1906 - leden 1907)
Stavba Ještědu (červenec 1906 - leden 1907)
půdorys
půdorys
Půdorys prvního patra s hotelovými pokoji
Půdorys prvního patra s hotelovými pokoji
Ještěd zamrzlý (zima cca 1907)
Ještěd zamrzlý (zima cca 1907)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Dluhopisy vydané Německým horským spolkem pro stavbu Ještědského domu . (archiv K.Krenk)
Dluhopisy vydané Německým horským spolkem pro stavbu Ještědského domu . (archiv K.Krenk)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
Liberec, Ještěd, (Reichenberg, Jeschken), 1929 (archiv Evžen Šimek)
Liberec, Ještěd, (Reichenberg, Jeschken), 1929 (archiv Evžen Šimek)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci

Starý hotel Ještěd

Několik fotografií dokumentujících stavbu a fungování toho starého Jeschkenhausu, který tu vystavěl Deutsche Gebirgsverein (neboli německý horalský spolek) a který fungoval od 13. ledna 1907 do 31. ledna 1963 (kdy vyhořel).

Fotky pocházejí ze dvou ročenek zmíněného Gebirgsvereinu. Ta z roku 1907 slavnostně představovala nově postavený Jeschkenhaus svým členům, takže fotodokumentace v ní ukazuje jeho interiéry zářící novotou. Ta z roku 1932 obsahovala pětadvacetiletou retrospektivu a z ní pocházejí fotky ze stavby a jeden interiér.

(autor příspěvku Tomáš Cvrček)
Hlavní restaurace (1907).
Hlavní restaurace (1907).
Prosklená veranda (1907)
Prosklená veranda (1907)
Restaurace po redesignu (1932) Foto Heinrich Walter.
Restaurace po redesignu (1932) Foto Heinrich Walter.
Interiér dvoulůžkového pokoje s koupelnou (Koupelnou se myslí ten džbán v míse před zrcadlem v levém popředí. Nechci se domýšlet, jestli ten kýbl čouhající zpoza almárky měl sloužit jako záchod, i když podle předchozího plánku byly na chodbě záchody společné...)
Interiér dvoulůžkového pokoje s koupelnou (Koupelnou se myslí ten džbán v míse před zrcadlem v levém popředí. Nechci se domýšlet, jestli ten kýbl čouhající zpoza almárky měl sloužit jako záchod, i když podle předchozího plánku byly na chodbě záchody společné...)
maminka a strýc, na lehátku. foto p. Kříž (archiv P.Bláha)
maminka a strýc, na lehátku. foto p. Kříž (archiv P.Bláha)
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
1939 (archiv O.Musil)
1939 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
1899 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1899 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
březen 1938 😉 z alba pana Adolfa Odrážky (dědeček Kateřiny Odrážkové)
březen 1938 😉 z alba pana Adolfa Odrážky (dědeček Kateřiny Odrážkové)
kolorováno Fotočas Mirek
kolorováno Fotočas Mirek

Starý Ještěd ještě s veřejnosti přístupnou terasou

nad horní stanicí lanovky a stará, ještě původní, kabinová lanovka z filmu Ošklivá slečna z roku 1959 s koncertem hereckých es Dany Medřické a Karla Högera.(archiv Luboš Janků )

abebooks.com
abebooks.com
1913 (archiv O.Musil)
1913 (archiv O.Musil)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Starý hotel na Ještědu. Z archivu Otakara Binara
Starý hotel na Ještědu. Z archivu Otakara Binara
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1985 (https://www.ebay.com)
1985 (https://www.ebay.com)
Ta pěkně houpala přes stožáry (archiv Jarda Veselský)
Ta pěkně houpala přes stožáry (archiv Jarda Veselský)
60.léta
60.léta
1951 (archiv Zuzana Kudrnová)
1951 (archiv Zuzana Kudrnová)
archiv Aleš Melichar
archiv Aleš Melichar
1982 (archiv Marcela Holubářová)
1982 (archiv Marcela Holubářová)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček

JEŠTĚD A LANOVKA

Česko má hned několik lanovek, které jsou v některém ohledu nejstarší. Lanovka, která jezdí na Ještěd, k nim patří - je nejstarší dosud jezdící kabinovou lanovkou. Vznikla na počátku 30. let minulého století a v provozu je od 27. června 1933. V té době však první svého druhu nebyla. Již o pět let dříve vznikla lanovka na krkonošskou Černou horu, která však dnes již jezdí jako kabinková v jiné trase.

Záměr vybudovat zde lanovku předložil už roku 1924 Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který byl majitelem hotelu na Ještědu. Návrh vypracoval ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.

Později však byl projekt i samotná realizace na náklady ČSD zadána známé chrudimské strojírně František Wiesner. Byla to druhá lanová dráha v tehdejším Československu. Měla šikmou délku tratě 1183 m s převýšením 400 m a na trase dvě podpěry s výškou 20 a 26 m.

Kabinová lanovka s kyvadlovým provozem dosahovala maximální rychlosti 5 m/s, hodinová kapacita činila 330 osob. Její provoz běžel bez závad i během temné nacistické okupace. Až koncem roku 1971 musela být lanovka odstavena pro krajní opotřebení. Byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce

Po zásadní rekonstrukci, zahájené v prvních měsících roku 1972 a ukončené r. 1975, zbyla z původního zařízení jen nepatrná část konstrukce v dolní a horní stanici. Liberecká dráha je však dnes označována za nejstarší provozní kabinovou lanovku v Česku. Starší lanovka v krkonošských Janských Lázních byla totiž zrušena a nahrazena na jiném místě odlišnou konstrukcí.
Trať byla rekonstruována jako dvoulanová. Původní podpěry byly nahrazeny jedinou o výšce 30 m. Nové kabiny mají nosnost 35 osob. Šikmá délka tratě je nyní 1188 m, převýšení 401,7 m, přepravní rychlost 10 m/s. Lanovka přepraví až 525 osob za hodinu.

V říjnu 2000 byla při pravidelné kontrole po letní sezoně vyměněna celá jedna kabina, která prošla generální opravou.

Zájem turistů se zvyšoval a v červenci 2001 svezla lanovka za jediný měsíc více než 50 000. To si vyžádalo úpravu jízdního řádu z hodinových intervalů na půlhodinové. V některých dnech začala lanovka jezdit bez přestávek.

V současné době vyveze lanovka v průměru ročně přes 250 tisíc turistů. Když jí bylo v roce 2003 (na snímku) 70 let, svezlo se na ní během celé její historie na 19 milionů lidí.

Lanovka slouží i k zásobování horského hotelu na Ještědu. Za celou dobu provozu lanovky nedošlo k žádné větší závadě ani k ohrožení cestujících.

Horní stanice na Ještědu stojí ve výšce rovných 1000 m. n. m.
Dolní stanice Horní Hanychov je ve výšce 600 m n. m. (zdroj ČT24)

archiv Zdeňka Posledníková
archiv Zdeňka Posledníková
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Aleš Melichar
archiv Aleš Melichar
1961 (archiv T.Majer)
1961 (archiv T.Majer)
1945 (archiv Evžen Šimek)
1945 (archiv Evžen Šimek)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
60.léta
60.léta
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
Zdroj : Liberecko - obrazový soubor barevných listů v obálce Foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Zdroj : Liberecko - obrazový soubor barevných listů v obálce Foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Liberec - lanovka na Ještěd (razítko 1951) (archiv Eva Blum)
Liberec - lanovka na Ještěd (razítko 1951) (archiv Eva Blum)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Laurel Isabel
archiv Laurel Isabel
Poštou prošlo 13. IV. 1937 (archiv T.Stracke)
Poštou prošlo 13. IV. 1937 (archiv T.Stracke)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Zaměstnanci lanovky provádějí pravidelnou údržbu a roční kontrolu celého zařízení. Každé dva roky zároveň mění uchycení tažného lana vždy jedné lanovky. Technici odstraní asi třicet centimetrů z konce lana a nový konec upraví pro další dvouleté tahání kabiny lanovky. Celá tato oprava podléhá přísné kontrole, včetně rentgenování navazujících součástí. Listopad 2011. (foto Petr Šimr)
Zaměstnanci lanovky provádějí pravidelnou údržbu a roční kontrolu celého zařízení. Každé dva roky zároveň mění uchycení tažného lana vždy jedné lanovky. Technici odstraní asi třicet centimetrů z konce lana a nový konec upraví pro další dvouleté tahání kabiny lanovky. Celá tato oprava podléhá přísné kontrole, včetně rentgenování navazujících součástí. Listopad 2011. (foto Petr Šimr)

31. 10. 2021

Na Ještědu spadla jedna kabina lanovky. Na místě neštěstí je jeden mrtvý, lidé z druhé kabiny jsou bez zranění.

Článek K pádu jedné z kabin došlo v neděli kolem půl druhé odpoledne. Kabina spadla u prvního pilíře lanovky a je zcela zdemolovaná. Uvnitř byl v tu chvíli pouze průvodčí, který při pádu přišel o život. "Průvodčí lanovku neřídí, ta se řídí mimo prostor kabin ze spodní stanice. Průvodčí může se stanicí jen komunikovat vysílačkou," vysvětluje Lukáš Kubát, mluvčí Českých drah, které lanovku na Ještěd provozují.

"V souvislosti s událostí na lanové dráze jsme už zahájili úkony trestního řízení pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Zároveň žádáme dosud nevyslechnuté svědky pádu kabiny, aby se nám ozvali na linku 158," uvedla na Twitteru policie. Vyšetřování příčin nehody může trvat několik měsíců. "Příčina neštěstí bude předmětem vyšetřování Drážní inspekce.

Jediné, co je teď zřejmé, je, že došlo k destrukci tažného lana," řekl ředitel Odboru provozu osobní dopravy Českých drah Tomáš Mohr. Upozornil také, že lanovka procházela pravidelnými testy, které neodhalily žádný hrozící defekt. "I proto teď nelze určit, co a proč se přesně stalo," dodal Mohr.

Druhá kabina, ve které se v době neštěstí nacházelo 14 lidí, zůstala viset na laně. Hasiči všechny cestující i druhého průvodčího evakuovali pomocí záchranné techniky z výšky zhruba 15 metrů.

foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Michael Myers
foto Michael Myers

S velkým obdivem vzpomínáme na pana architekta Karla Hubáčka,

který by dnes slavil narozeniny. Díky Ještědu proslavil Liberec u nás, a u odborníků i části veřejnosti pak celou Českou republiku po světě. Jsme rádi, že po dobu našeho působení na Ještědu jsme jej mohli několikrát na Ještěd pozvat a setkat se s ním osobně. A jak na Karla Hubáčka dnes vzpomínal jeho kolega i přítel Otakar Binar? "Pro mne byl Karel Hubáček osudovým člověkem. Způsob, jakým vedl ateliér a jak sháněl zakázky byl prostě výjimečný. Ovlivnil tím moji i mnohých dalších kolegů celou profesní dráhu. A přitom to byl velmi rodinný člověk, jeho rodina pro něj byla vždycky důležitá." Pan architekt Binar vzpomíná i na společné dovolené u nás i po Evropě. Vzpomínky - osobní či zprostředkované - jsou to, co nás s ostatními lidmi spojuje. S architektem Karlem Hubáčkem to jsou i jeho významné stavby, mezi kterými se Ještěd tyčí až nad oblaka...

(zdroj: https://www.facebook.com/hoteljested/ )

Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
1966 (archiv T.Majer)
1966 (archiv T.Majer)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
zdroj Fenomén Ještěd
zdroj Fenomén Ještěd
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv Vladimír Vencl
archiv Vladimír Vencl
archiv Ji Sta
archiv Ji Sta
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
Náš Ještěd, když byl ještě "nahý 😯, když se "rodil"...... cca rok 1967 (?) Dnes jsem se trochu probírala fotoarchivem po mé mamince (Soňa Fikejsová)
Náš Ještěd, když byl ještě "nahý 😯, když se "rodil"...... cca rok 1967 (?) Dnes jsem se trochu probírala fotoarchivem po mé mamince (Soňa Fikejsová)
archiv Petr Kapeš
archiv Petr Kapeš
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
archiv Thomas Mayer
archiv Thomas Mayer
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
1969 (zdroj T.Majer)
1969 (zdroj T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech  (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Na Ještědu je nejen restaurace, kavárna nebo salónek. Velkou pýchou unikátní stavby je i bar Avion s původním barovým pultem a osvětlením nad ním. A díky milé spolupráci s panem architektem Otakarem Binarem 🧡 a díky podpoře české veřejnosti najdete v baru i repliky originálních křesílek a barovým stoliček. (archiv Hotel Ještěd)
Na Ještědu je nejen restaurace, kavárna nebo salónek. Velkou pýchou unikátní stavby je i bar Avion s původním barovým pultem a osvětlením nad ním. A díky milé spolupráci s panem architektem Otakarem Binarem 🧡 a díky podpoře české veřejnosti najdete v baru i repliky originálních křesílek a barovým stoliček. (archiv Hotel Ještěd)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)

Restaurace na Ještědu před 45 lety v roce 1975.

(archiv Jaroslav Dostál)
1985
1985

Soutěžní návrhy hotelu a televizního vysílače na Ještědu od jedenácti renomovaných architektů z roku 1963.


Karel Hubáček "porušil " zadání a funkci obou budov sloučil do jedné věže, antény pro rozhlasové a televizní vysílání skryl za laminátovou stěnu, neboť kovový plášť nepropouští rádiový signál. Návrhy byly vystaveny k posouzení veřejnosti v budově České spořitelny, veřejnost přijímala návrhy rozporuplně - zápis jako "obecný kopec" od obyvatel Liberce, kteří byli zvyklí na romantickou stavbu chaty před požárem. (zdroj Jiří Jiroutek ' Fenomén Ještěd)

Karel Hubáček a jeho Ještěd

(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd )

Čtvrt století uplynulo od pořízení snímků (1995).

(archiv Jaroslav Dostál)

Montáž nástavce - listopad 1996

(foto Petr Šimr)

Antény 2009

Foto Petr Šimr
1907
1907
1963
1963
1966 - začala stavba
1966 - začala stavba

Historie Ještědu

Na vrcholu Ještědu vznikla nová horská chata

13.ledna 1907 byla slavnostně otevřena nová horská chata na Ještědu, o kterou se léta snažil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Stavba trvala pouhých šest měsíců. Kamenná budova s dvaceti osmi metry vysokou vyhlídkovou věží zahrnovala hostinské pokoje, noclehárnu, společenskou místnost a šenkovnu. Záhy se stala novou siluetou hory Ještěd a oblíbeným místem nespočetných návštěvníků vrcholu nad Libercem.

Tragický požár

Ve čtvrtek 31.ledna 1963 horská chata při neopatrném rozmrazování zamrzlého potrubí vyhořela. Mnoho lidí z okolí mohlo jen smutně sledovat, jak se na nočním nebi odráží požár budovy, viditelný ze širokého okolí. 

Liberečtí projektanti okamžitě začali s plány

Hned druhý den po požáru se na vrchol Ještědu vydali liberečtí projektanti, aby zhodnotili, zda je možné vyhořelou chatu opravit. Na první pohled bylo jasné, že požár chatu zničil úplně. Byla proto vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu vysílače a hotelu s restaurací. Jen pár měsíců po požáru vybrala komise vítězný návrh architekta Karla Hubáčka, který jako jediný umístil vysílač i hotel s restaurací do jedné stavby. (únor 1963 )

Započala stavba unikátní budovy

Základní kámen nového hotelu a vysílače na Ještědu byl položen 30.července 1966. Samotná stavba však nakonec trvala 10 let. K velkému zpomalení došlo zejména po roce 1968, kdy byla téměř zastavena. Na stavbě je použito několik - v té době - zcela nových technologií i materiálů. Mnoho ze zvolených technických řešení bylo v budoucnu použito na dalších stavbách u nás i ve světě. (červenec 1966)

Ještěd získal prestižní ocenění

Za projekt Ještědu byl architekt Karel Hubáček oceněn Mezinárodní unií architektů a získal prestižní Cenu Augusta Perreta. Ještěd je jediná stavba v zemi s tímto nejvyšším odborným oceněním. K předání mělo dojít v Buenos Aires v Argentině a kolegové Karla Hubáčka vzpomínají na to, jak se na cestu chystal. Měl připravený předepsaný frak i krátkou řeč. Státní režim mu však na poslední chvíli vycestovat zakázal. Se smutkem i humorem na to vzpomínají tehdejší kolegové Karla Hubáčka v publikaci Vzpomínky na Ještěd.  (leden 1969)

Nová stavba na Ještědu je konečně hotová

V létě 1973 byla stavba na Ještědu dokončena a v září byla předána veřejnosti. I když si lidé z počátku těžko zvykali na novou siluetu nad Libercem, záhy po svém otevření se Ještěd stal novou atrakcí a oblíbeným místem výletů. (červen 1973)

Začíná výměna soukromých vlastníků

Po Sametové revoluci se Ještěd stal předmětem privatizace a přešel do soukromých rukou. V té době také došlo k obměně vnitřního vybavení Ještědu a původní mobiliář, vyrobený v 70. letech na míru pro Ještěd, se levně rozprodával zájemcům nebo likvidoval. (prosinec 1989)

Ještěd v konkurzu

Firma vlastnící Ještěd se dostala do problémů a byl na ni uvalen konkurz. Restaurace i hotel byly uzavřeny a lidé mířící na vrchol Ještědu našly jen zavřené dveře. To chtěl změnit tehdejší správce konkurzní podstaty, který oslovil nové provozovatele, aby restauraci i hotel znovu otevřeli. V září 1996 tak na Ještědu začíná působit společnost Ještěd spol. s r.o., která hotel i restauraci provozuje v nájmu do dnes. Na vyřešení vlastnických vztahů si však unikátní stavba musela ještě čtyři roky počkat. (leden 1996)


Ještěd zapsán mezi kulturní památky

Ministerstvo kultury ČR zapsalo Ještěd mezi nemovité kulturní památky 26. března 1998.

Ještěd konečně našel stálého majitele

V roce 2000 objekt kupují České radiokomunikace a.s. a zahajují jeho nutnou údržbu. Restauraci i hotel pronajímají stejnému nájemci, společnosti Ještěd spol. s r.o.. (leden 2000)

Ještěd Stavbou století

Ve stejném roce zvolila odborná i laická veřejnost Ještěd Stavbou století v české architektuře.  (duben 2000)

Stavba prohlášena národní kulturní památkou

Od 1. ledna 2006 je vládním unesením Ještěd prohlášen za národní kulturní památku České republiky.  (leden 2006)


Nová naděje pro Ještěd

V létě 2012 vzniklo občanské sdružení Ještěd 73. Číslovka odkazuje na rok 1973, kdy byl Ještěd dokončen a otevřen. Cílem sdružení je vrátit Ještědu jeho dřívější lesk a přitom zachovat jeho původní tvář. Sdružení také chtělo rozhýbat další instituce a pomoci ke vzniku podkladů pro potřebnou rekonstrukci Ještědu.  (květen 2012)

Salónek má repliky původního nábytku

Sdružení Ještěd 73 představilo v září nově vybavený salónek na Ještědu, pro který nechalo z peněz veřejnosti a sponzorů vyrobit repliky původního nábytku dle technických výkresů arch. Otakara Binara. V dalších letech pokračovalo sdružení, transformovaného mezitím na spolek, v obnově dalších částí interiérů. Vždy za přispění Hotelu Ještěd, Libereckého kraje a Českých Radikokomunikací. Na každé akci se významnou měrou podíleli i lidé, kteří přispívali do veřejné sbírky. (září 2013)

Startují přípravy na rekonstrukci Ještědu

V létě 2015 vstupují do spolku Ještěd 73 jako členové Liberecký kraj, České Radiokomunikace a Hotel Ještěd. Všichni vkládají díl peněz, ze kterých se platí studie potřebné pro zpracování projektové dokumentace. Začíná postupná práce, která není na první pohled vidět, ale je po letech reálnou nadějí pro unikátní stavbu, která nutně potřebuje celkovou rekonstrukci. (červen 2015)

(zdroj: https://www.jested.cz/cs/historie )

archiv Pav Karel)
archiv Pav Karel)

archiv Karel Vlach

Inverze 1999

(archiv Petr Šimr)
Ještěd v roce 1928 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
Ještěd v roce 1928 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Helena Svobodová
archiv Helena Svobodová
1945 (archiv O.Musil)
1945 (archiv O.Musil)
Jana Zahurancová
Jana Zahurancová
1940  (zdroj: https://www.ebay.com )
1940 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Koloroval Fotočas Mirek
Koloroval Fotočas Mirek
1957
1957
Ještěd v roce 1907  (AKON)
Ještěd v roce 1907 (AKON)
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
Bedřich Kopejska
Bedřich Kopejska
archiv David Stolín
archiv David Stolín
Fenomén Ještěd
Fenomén Ještěd
archiv Pavlína Kourová
archiv Pavlína Kourová
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
(archiv Jiří Brožek)
(archiv Jiří Brožek)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Milana Šíra st.
archiv Milana Šíra st.
Zimní Ještěd. Pohlednice prošlá poštou v roce 1951. (Kamil Syrovátka)
Zimní Ještěd. Pohlednice prošlá poštou v roce 1951. (Kamil Syrovátka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1941
1941
Liberec sítotiskem (archiv Luboše  Janků)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)
archiv Jaroslav Svoboda
archiv Jaroslav Svoboda
1937 (zdroj: https://www.pslib.cz)
1937 (zdroj: https://www.pslib.cz)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
1932 (J.Hůlka)
1932 (J.Hůlka)
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
1931 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/ )
1931 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/ )
Ještěd v roce 1940 (zdroj: https://www.ebay.com )
Ještěd v roce 1940 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Jan Cidrych
archiv Jan Cidrych
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
Ještěd v roce 1950 a 2001  dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Ještěd v roce 1950 a 2001 dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Porovnávačka, archiv FL z roku 2016
Porovnávačka, archiv FL z roku 2016
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
archiv Martina Zebriová
archiv Martina Zebriová
archiv Jirka Hanousek
archiv Jirka Hanousek
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
(zdroj: https://www.ebay.com )
(zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
1918 (archiv O.Musil)
1918 (archiv O.Musil)
https://i.colnect.net/b/5688/613/Liberec-Je%C5%A1t%C4%9Bd-Mountain-Hotel.jpg?fbclid=IwAR2OWBE6TXxFALVRrD0wSfyEvFdi8F6n35i3jwyAPRn1HTr-K6nShafR-GM
https://i.colnect.net/b/5688/613/Liberec-Je%C5%A1t%C4%9Bd-Mountain-Hotel.jpg?fbclid=IwAR2OWBE6TXxFALVRrD0wSfyEvFdi8F6n35i3jwyAPRn1HTr-K6nShafR-GM
1974 (Miloš Halama Srvv)
1974 (Miloš Halama Srvv)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještěd cca 1922 (zdroj: https://www.ebay.com )
Ještěd cca 1922 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještěd v roce 1928 (zdroj: https://www.ebay.com )
Ještěd v roce 1928 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1946 (archiv Zuzana Kudrnová)
1946 (archiv Zuzana Kudrnová)
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
pohled na Ještěd od Křižan v roce 1910 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
pohled na Ještěd od Křižan v roce 1910 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988  (zdroj: eBay)
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988 (zdroj: eBay)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
 (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Poštovní razítko z 22.IX. 1934 ( archiv Tomáš Stracke)
Poštovní razítko z 22.IX. 1934 ( archiv Tomáš Stracke)
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
razítko 1942
razítko 1942
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)
1952 (archiv J.Zahurancová)
1952 (archiv J.Zahurancová)
1945 (archiv Evžen Šimek)
1945 (archiv Evžen Šimek)
abebooks.com
abebooks.com
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
archiv Leoše Kobra
archiv Leoše Kobra
archiv FL
archiv FL
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
Cesta na Ještěd v roce 1927 (archiv O.Musil)
Cesta na Ještěd v roce 1927 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
foto Vilém Boháč
foto Vilém Boháč
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
1959 archiv Jiří J. Horčička
1959 archiv Jiří J. Horčička
1938 (archiv J.Peterka)
1938 (archiv J.Peterka)
pohled k Ještědu z Hvozdu v roce 1919 (zdroj: https://www.ebay.com )
pohled k Ještědu z Hvozdu v roce 1919 (zdroj: https://www.ebay.com )
poslední obrázek od Jaroslav Hůlka "PULEC" ( asi olejomalba, autora bohužel nerozluštím)
poslední obrázek od Jaroslav Hůlka "PULEC" ( asi olejomalba, autora bohužel nerozluštím)
1940 (archiv O.Musil)
1940 (archiv O.Musil)
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka
cca 1939 (archiv O.Musil
cca 1939 (archiv O.Musil
archiv J.Cvrček
archiv J.Cvrček
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
archiv Jürgen Wegerich
archiv Jürgen Wegerich
archiv Jürgen Wegerich
archiv Jürgen Wegerich
JEŠTĚD - 🎄 sváteční, fotogenický za každého počasí, v každé době, ze všech stran. Jana Zahurancová z archivu Zdeňka Šimka
JEŠTĚD - 🎄 sváteční, fotogenický za každého počasí, v každé době, ze všech stran. Jana Zahurancová z archivu Zdeňka Šimka
Lanovková nostalgie - pohlednice odeslaná roku 1955.  (archiv Jana Zahurancová)
Lanovková nostalgie - pohlednice odeslaná roku 1955. (archiv Jana Zahurancová)
Jana Zahurancová
Jana Zahurancová
Zajímavý záběr na Ještěd z archivu Kateřiny Odrážkové. Její tatínek fotil 26. 10. 1985 z Bramberka (jak zapsal na zadní stranu fotografie).
Zajímavý záběr na Ještěd z archivu Kateřiny Odrážkové. Její tatínek fotil 26. 10. 1985 z Bramberka (jak zapsal na zadní stranu fotografie).
1925 (archiv Jany Zahurancové)
1925 (archiv Jany Zahurancové)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Pav Karel
Pav Karel
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (zdroj Historické fotografie a také „Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje“)
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (zdroj Historické fotografie a také „Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje“)
Stavba silnice na Ještěd (u odbočky k můstkům) (archiv L. Janků)
Stavba silnice na Ještěd (u odbočky k můstkům) (archiv L. Janků)
(V.Šesták)
(V.Šesták)
Starý kalendář Ještěd (archiv Všichni Čermáci)
Starý kalendář Ještěd (archiv Všichni Čermáci)
Ještě jeden Ještěd, tentokrát skleněný z domácí vitríny. Ještědu sluší každý materiál. (archiv Všichni Čermáci)
Ještě jeden Ještěd, tentokrát skleněný z domácí vitríny. Ještědu sluší každý materiál. (archiv Všichni Čermáci)
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
Ještěd z LEGO kostek na výstavě v Lipno nad Vltavou (foto Mirek Endrle)
Ještěd z LEGO kostek na výstavě v Lipno nad Vltavou (foto Mirek Endrle)

Taková hezká zima a tady je uzavřeno.

foto Petr Mareš - únor 2021
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek

Ještědu se vrátí podoba ze 70. let, oprava za půl miliardy přinese i UFO

Hotel a vysílač na Ještědu u Liberce se vrátí do 70. let minulého století. Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce za půl miliardy počítá nejen s opravami samotné stavby, ale obměnou projdou i interiéry.

Hotelová restaurace, foyer i pokoje by měly vypadat jako v roce 1973, kdy se Ještěd otevřel. A to možná i s charakteristickými vajíčkovými telefonními budkami a popelníky.

"Největší zásahy se ale odehrají v technologických částech, do kterých nemá veřejnost přístup," vysvětlil architekt Jiří Krejčík z ARN STUDIA z Hradce Králové, který na projektu pracoval se synem Michalem.

Velkou renovací projde betonová konstrukce ve spodní části stavby, která je podle architekta v některých místech výrazně narušena.

"Čtyřicet let jejího užívání a kyselé deště směrem od Polska a Německa udělaly své. Severozápadní strana je natolik poškozena klimatem, že bude nutné některé části rozebrat a nahradit replikami. Místy už se beton sype," upozornil Krejčík.

Stávající zimní vstup zmizí

Z pozice návštěvníka projde nejviditelnější proměnou zimní vstup, který se stane bezbariérovým. Navážou na něj výstavní prostory, kde bude expozice ke stavbě Ještědu.

V návrhu je také nové prosklení vyhlídkového okruhu. "Rádi bychom, kdyby bylo provedeno velkoformátovými skly s antireflexní úpravou. Dosáhne se tak maximální průhlednosti," vysvětlil Krejčík.

Rekonstrukce zahrnuje i úpravy hotelového patra. Kromě běžných pokojů se autoři věnovali i apartmánu, kterému by rádi vrátili původní historizující styl Ludvíka XIV. Ten byl zamýšlen jako kontrast k jinak modernímu ladění interiérů hotelu.

"Chceme vytipovat sadu nábytku přímo ve Versailles. Oskenovat 3D skenerem a pak vybrousit vybavení z průhledného polykarbonu," nastínil mladší z dvojice architektů.

Na terase přistane UFO

Změny naplánovali architekti i na obou terasách. Na západní by si mohli návštěvníci koupit občerstvení v netradičně pojatém kiosku ve tvaru blyštivé koule. "Je to takové UFO, které by dopovědělo příběh Malého Marťana," připomněl Krejčík sochu Jaroslava Róny.

Ještě výraznějšího prvku se dočká východní vyhlídka, kde tvůrci počítají s velkou terasou směrem na Liberec. Vznikla by na střeše stanice lanovky a pokrytá by byla dřevěnými paletami. "Bylo by vhodná i k pořádání akcí," dodali architekti.

V průběhu zpracování studie spolupracovali autoři s odborníky na tuto stavbu architektem Otakarem Binarem, který navrhl interiér, a profesory Miroslavem Masákem a Jiřím Suchomelem. K projektu přistoupili podle Krejčíka pietně, ovšem se zřetelem na současné požadavky.

"Na Ještědu je nejzajímavější, že je opatřen nejvyšším stupněm ochrany památek, ale zároveň je to funkční stavba, která musí splňovat současné hygienické a provozní parametry i standard, který vyžadují návštěvníci," vysvětlil Michal Krejčík.

Podle něj jde o unikátní projekt, který by jednou mohl posloužit jako manuál pro přípravu rekonstrukcí podobných staveb. "Není moc referencí na opravy památek z dvacátého století," poznamenal.

Dva roky papírování

Soutěž na architektonickou studii obnovy Ještědu vypsal spolek Ješted 73. Své zástupce v něm má mimo jiné Liberecký kraj, provozovatel hotelu Ještěd, i České Radiokomunikace (CRA), které jsou od roku 2000 vlastníkem objektu.

Ředitel CRA Vít Vážan předpokládá, že další dva až tři roky se bude pracovat na vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení, která by měla i přesně zmapovat, co vše je potřeba udělat.

"Jakmile ji budeme mít, tak budeme vědět přesně, o co se jedná, a můžeme v dalším kroku začít pracovat na získávání financí na stavbu," sdělil Vážan.

Podle něj už radiokomunikace do hotelu a vysílače investovaly 60 milionů. "Uvědomujeme si význam Ještědu jako památky," dodal.

Architektonickou studii přijal i Národní památkový ústav, se kterým spolek Ještěd 73 od počátku spolupracoval, a kladné stanovisko vydal i Krajský úřad Libereckého kraje.

Autor: Gabriela Volná Garbová

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jested-nova-podoba-oprava-vizualizace.A200604_121451_liberec-zpravy_jape?
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
Park Boheminium v Mariánských Lázních - Ještěd je všude 👌😊 Foto zaslal Jan Koucký 👍 (archiv Fandíme Liberci)

Tohle bylo v Kecskemétu v Uhrách,

byla tam vazba na pěší pluk z Liberce (archiv Jaroslav Hůlka, komentář Marek Řeháček)


                              Začátky zimních sportů na Ještědu


archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
(zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových fotografiích (2014))
(zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových fotografiích (2014))
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
(zdroj: Jaroslav Hůlka)
(zdroj: Jaroslav Hůlka)
1944 (archiv Bedřich Kopejska)
1944 (archiv Bedřich Kopejska)
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
Aktuálně jezdí jen sjezdovka Skalka , ale zato i večer .  Pamatujete , kdy sjezdaři jezdili nahoru kabinovou lanovkou ( permanetku na 10 nebo 5 jízd procvakávsl průvodčí kleštičkami ) . Nrjvětši borci se pak vrhli dolů po Sjezdovce pod Lany, ti dobří pak sjeli níž a jeli po dvojce , ti průměrní psk sjeli na Pláně a na Turistickou a my mistři modrých tratí jsme pak jeli po Tobogánu až na Spáleniště (archiv Karel Krenk)
Aktuálně jezdí jen sjezdovka Skalka , ale zato i večer . Pamatujete , kdy sjezdaři jezdili nahoru kabinovou lanovkou ( permanetku na 10 nebo 5 jízd procvakávsl průvodčí kleštičkami ) . Nrjvětši borci se pak vrhli dolů po Sjezdovce pod Lany, ti dobří pak sjeli níž a jeli po dvojce , ti průměrní psk sjeli na Pláně a na Turistickou a my mistři modrých tratí jsme pak jeli po Tobogánu až na Spáleniště (archiv Karel Krenk)
Lyžařský závod z roku 1939 a určitě víte kde. Nápověda v pozadí je naprosto jasně identifikovatelná. Z ročenky Německého horského spolku z roku 1940. (Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge - Ročenka Německého horského spolku pro Ještěd a Jizerské hory.) (archiv Luboš Janků)
Lyžařský závod z roku 1939 a určitě víte kde. Nápověda v pozadí je naprosto jasně identifikovatelná. Z ročenky Německého horského spolku z roku 1940. (Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge - Ročenka Německého horského spolku pro Ještěd a Jizerské hory.) (archiv Luboš Janků)
Nejlepší kopeček pro začátečníky sjezdaře je v našem kraji samozřejmě JEŠTĚD (kolorováno Fotočas Mirek)
Nejlepší kopeček pro začátečníky sjezdaře je v našem kraji samozřejmě JEŠTĚD (kolorováno Fotočas Mirek)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1920 (archiv O.Musil)
1920 (archiv O.Musil)
Sáňkařská dráha na Ještědu, kterou my už nepamatujeme...😒 (color Fotočas)
Sáňkařská dráha na Ještědu, kterou my už nepamatujeme...😒 (color Fotočas)
Ještědská sáňkařská dráha při mistrovství ČSSR v roce 1960. Zdroj: Kniha Liberec minulosti a budoucnosti (archiv Všichni Čermáci)
Ještědská sáňkařská dráha při mistrovství ČSSR v roce 1960. Zdroj: Kniha Liberec minulosti a budoucnosti (archiv Všichni Čermáci)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Časopis Český svět, 1925 (archiv Petra Ruprechta)
Časopis Český svět, 1925 (archiv Petra Ruprechta)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Výpřež (archiv J.Hůlka)
Výpřež (archiv J.Hůlka)
1938 Výpřež (zdroj: https://www.ebay.com )
1938 Výpřež (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra
1935
1935

Mám rád toulky po Ještědském hřbetu .

Zajímavé jsou málofrekventovaneé cesty kolem Malého Ještědu . Kdysi v této části stála ( na trase Hřebenovky ) velmi hojně navštěvovaná a celoročně otevřená Jäckel baude, postavena v roce 1906 v roce liberecké německé výstavy a stržena pro zchátralost v 60 Letech . ( kdyz předtím patřila Optice a nakonec Lesní správě ) Tato část Ještědského hřbetu nebyla v té době zalesněna . Na terase byl dalekohled a rozhled do okolí . V zimě hosté sjížděli do Křižan na saních . Bývaly tam taneční zábavy . Dnes , když tudy půjdete , je tam les, žádné výhledy a ani živáčka. Pro toho , kdo by tam chtěl zamířit , připojuji historickou mapu ,na těch novych už bouda vyznačena není . ( Na té mapě je též trasa zaniklé sáňkařské dráhy )

(autor příspěvku Karel Krenk)

Dřevěný skokanský můstek v Pilínkově byl postaven v poválečných letech. V roce 1960 se zde konaly pravidelné pohárové soutěže. Můstek byl postaven podle návrhu Miloslava Bělonožníka a k tréninku ho využívali především mladí skokani z Liberce. (Zdroj: Skisprungschanzen)

zdroj : Josef Slavík - Naše skokanské můstky ,2003

archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci

V zimním středisku Ještěd

byly z iniciativy a pod vedením zasloužilého mistra sportu Miloslava Bělonožníka svépomocí libereckých sportovců, mládeže i armády vybudovány přírodní lyžařské skokanské můstky 90 m a 70 m. Na mistrovství republiky ve skocích na lyžích jezdí se sem podívat až 20 000 diváků.

(foto i text Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

60.léta
60.léta
Severáček retro 1975 foto kniha Severní Čechy 70
Severáček retro 1975 foto kniha Severní Čechy 70
kolem roku 1972 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
kolem roku 1972 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)

Krásný zimní den jak k lyžování dělaný (60.léta)

Ještěd 2007 - úpravy před MS

(archiv Zdenek Holý)

Fotografové na lyžařském šampionátě v Liberci 2009 a jejich fota.

(archiv Jany Zahurancové)

Rudolf Burkert


Československý lyžař, skokan a sdruženář německé národnosti


Rudolfu Burkertovi by ocenění "lyžař století" náleželo právem. Jako jediný před Jiřím Raš­kou přivezl medaile ze zimní olympiády i z mistrovství světa.
Vybojoval všechny tři:


zlatou medaili z MS 1927, Cortina d'Ampezzo
Disciplína: severská kombinace / střední můstek + 10km


stříbrnou medaili z MS 1933, Innsbruck
Disciplína: skoky na lyžích / velký můstek


bronzovou medaili ze ZOH 1928, St. Moritz
Disciplína: skoky na lyžích / střední můstek


Doba třicátých let, kdy jeho kometa jasně zářila, však řešila odlišné problémy, spojené hlavně se světovou ekonomickou krizí
Jaký byl závodník z pomezí Jizerských hor a Krkonoš, z klubu, který měl zvláštní poetické pojmenování SC Windsbraut Polaun?
Lyžaři z Polubného, korporace založené v roce 1907, byli pod vedením předsedy Josefa Lauera čipernou cháskou. Počtem členů šlo spíše o menší společenství mezi 33 skikluby kraje Jeschken und Isergebirge.
Překlad názvu Windsbraut - větrná nevěsta - vystihuje klima Polubného. Na hřebínku mezi Štěpánkou a Bukovcem, kde se porůznu objevují chalupy polubenských hospodářů, sklářů, tkalců a dřevařů, si vskutku užívají větru ve všech ročních obdobích.
A čtyřicítka údů místního Skiklubu Větrná nevěsta Polubný má ve svém středu bratry Burkertovy, Josefa a Rudolfa. Běžce, skokany, sdruženáře a nakonec i sjezdaře. Extra specializace se v době začátků závodního sjezdaření nevedla ve velkých klubech, natož v horských vískách. Větrný Polubný, stejně jako Vysoké nad Jizerou v počátcích skokanského sportu, neměl stálý skokanský můstek. Proto Ruda Burkert hobloval dopady můstků v sousedních střediscích. Blízko měl na Štěpánku, tam se skákalo na Stefansruh 30 metrů; zkraje zimy byl sníh nad Smědavou. To bylo trošku z ruky, ale těch 12 km tam a zase zpátky byla dobrá průprava pro běh. Můstek to byl ale také menší. Poměrně blízko byla Teichschanze nad lázněmi v Kořenově. Tu nechal postavit v Burkertových dorosteneckých letech Walter Riedel, pozdější skokanův zaměstnavatel a mecenáš top lyžařů z HDW. Kořenovská šance dovolovala skoky do 40 m. Pak tu byly můstky v Josefově Dole a v Harrachově Ptačinec a Čerťák.
Skokačky polubenských kluků je prověřovaly opakovaně a do úmoru. Rudolfovi, který se narodil v roce 1904, zpočátku tolik nevoněly. Díky abnormálním dynamickým odrazovým vlastnostem vynikal ve škole a při cvičení v turnerském spolku v gymnastice při akrobacii a přeskocích. Švédský stůl a koně nadél ovládal s takovou bravurou, že zatímco ostatní spolucvičenci používali při skocích půlmetrový pérový můstek, žák Burkert skákal bez něj. Při vzpomínkách žertem glosoval, že pokud by šel přes pérák, odřel by nohama malbu na stropě.
Se závodní činností začal poměrně pozdě, s největší pravděpodobností až v roce 1925. Prožil nelehké životní peripetie, a to nejenom jako sportovec-lyžař. Jeho a bratrovu jménu náhodně změnili souhlásku na začátku příjmení. Jestli to bylo v počátcích Rudolfova závodění, kdy se na nemistrov­ské soutěže lyžaři přihlašovali před startem ústně, už dnes nikdo nedoloží. Jistý je pouze fakt, že dobový československý tisk, měsíčník Zimní sport a jeho obdoba, německý Der Winter, jakož i Skichronik, uvádějí skokana z Windsbraut Polaun jako Purkerta. Se stejnou chybou je zapsal do monumentálních publikací z historie československého lyžování jejich autor O. Kulhánek. R. Pur­kert se objevuje jak v Malé encyklopedii lyžování, tak ve Zlaté knize lyžování. Správně jako Burkerta ho vedou soukmenovci v ročenkách HDW. Alfabetická chyba ho pochopitelně mrzela, leč provázela ho ve většině tuzemských výsledkových listin. I ve výsledcích FIS závodů to bylo jednou tak a podruhé onak.
Přesto jeho doménu skok a jeho provedení uznávali a obdivovali přední švédští a norští skokani, tvořící v té době světovou extratřídu. Obzvláště jim imponovala razance a nádherná technika vlastního letu. Burkertovu lyžařskou suverenitu a osobnost popisuje Günter Krusche příběhem z Orlických hor. Když obhajoval jeden ze skokanských titulů na Hindenburgově můstku ve slezských Dušníkách, vzal svoji nevěstu a pozdější manželku do náruče a na skokanských lyžích svým přirozeně jistým sjezdařským postojem ujížděl. Sjel dopad můstku a mírnými stráněmi pod můstkem, lemovanými však terénními skoky, odvážel své sladké břímě až ke kostelním vratům místního svato­stánku
Tím svým přihlížejícím příznivcům naznačil na trase skokanský můstek-kostel svou další životní pouť. Jeho fandové a obdivovatelé tehdejších lyžařských ikon takovéto kousky milovali
Bohužel jiný takový majstrštyk ukončil zářivou kariéru úžasného skokana. Při jedné velice odvážné jízdě skrz rokli nad Hrádkem nad Nisou si zlomil nohu a bylo po velkolepém lyžování. Vážné zranění ho na druhé straně ochránilo před nástupem na frontu; 2. světová vojna ho tak minula.
X. mistrovství světa v lyžování bylo pro československou výpravu veleúspěšné. Bartoň druhý ve sdruženém závodě, běžecká štafeta v sestavě Šimůnek, Novák, Bartoň a Musil na 4×10 km také stříbrná. Úspěch Čechoslováků v Innsbrucku dovršil Rudolf Burkert druhým místem ve skoku. Dolétl tehdy na 68 a 70 m. Od té doby ho s vysockým Tondou Bartoněm pojilo přátelství, psali si o závodech, přípravě, novinkách ve výzbroji. Rudla, jak ho Bartoň tituloval, se mu nejednou chlubil, jak si při slalomových jízdách do údolí Dolního Polubného do Riedlovy sklárny, kde pracoval jako řidič náklaďáku, testuje lyžařské mazání. Toužil po receptu lyžařského vševosku, jakéhosi univerzálu. Takový, který by byl vhodný ke sjezdu i vzestupu na všech druzích sněhu, jak psal kamarádu Bartoňovi. Generace bývalých i současných lyžařů ví, že jde o čirou teorii a utopii. Burkert to však bral vážně a receptury dával všem, kteří s ním z Horního do Dolního Polubného denně jezdili do práce. I své kolegy z Winsbrautu potěšil čas od času nějakou špulkou extravosku. Mezi jeho zvláštní substance patřila šelaková politura s příměsí rozpuštěných gramofonových desek, vepřové sádlo a dehet z březového dříví.
Burkert překvapil činovníky HDW i Svazu už třetím rokem své závodní kariéry. V roce 1927 na mistrovství světa v italské Cortině se stal mistrem světa mezi sdruženáři, tedy nekorunovaným lyžařským králem. O rok později při II. ZOH ve Svatém Mořici šokoval odborníky ziskem bronzové medaile ve skoku. (Takový kousek se podařil dalšímu "neseveřanovi" až o osmadvacet let později, kdy si Němec Harry Glas v Cortině na olympiádě také doskočil pro 3. místo.)
Měl své zázemí a postavení v Riedlově gardě, kam tehdy patřil i bratr Josef, Anton a Franz Lauerovi a také Alois Horn. Cen a medailí si Burkert z lyžařských klání přivážel nepočítaně. V roce 1927 to byla Španielova cena při mistrovství republiky v Harrachově, 3× byl mistrem HDW - na Klínovci, v Harrachově a v Rýmařově. Byl i držitelem titulu mistr Karpat. K jeho vítězství v Rýmařově: ve statistické části ročenky jsou umístění borců z HDW při republikovém mistrovství v Harrachově. To se konalo týden po rýmařovských závodech a strohá ročenka uvádí u 12. místa v běhu na 18 km: "Burkert po svém těžkém pádu v Rýmařově nebyl zdravotně v pořádku, přesto se značným sebezapřením nastoupil k běhu." Pozoruhodný je i jeho start na 1. sudetoněmeckém mistrovství v lyžování v Harrachově (přihlížel mu Konrád Henlein), kde vybojoval stříbrnou medaili ve sjezdu ve své kategorii. Přestože mu vítězný Otto Berauer nadělil 20 s, byl zisk druhého místa důkazem osobní vitality, kterou nezlomil ani vážný úraz při vzpomenutém sjezdu v Hrádku
Po válce bydlel Rudolf Burkert v Jiřetíně pod Bukovou. Před důchodem pracoval jako vlekař na Tanvaldsku. V novém bydlišti v Jiřetíně si středně rostlého, možná spíš pomenšího snědého chlapíka s plnými rty prohlíželi noví osídlenci s trochou despektu, což v poválečné době bylo běžné. Z původních německých obyvatel jich v pohraničí moc nezůstalo a Burkertovi říkali hanlivě Germán
Podle očitých svědků mu to pod nos moc nešlo. Možná, že i tato přezdívka byla jedním z důvodů, proč se v šedesátých letech přestěhoval do SRN, kde také v roce 1985 ve věku osmdesáti let vydechl naposledy
Aleš Suk, Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Zdroj: https://1url.cz/@KRNAPburkert
A jaký byl osud první olympijské československé
a zároveň jizerskohorské medaile?
Dlouhá léta se myslelo, že je uložena v archívu Českého olympijského výboru nebo v Národním muzeu. Tam skutečně medaili ze Svatého Mořice ve svých sbírkách objevili. Ta však byla zlatá a nikoliv bronzová, takže Burkertovi stoprocentně nepatřila. A dodnes se neví, komu vlastně patří...
Ta pravá medaile se v roce 2013 dostala do vlastnictví jabloneckého senátora Jaroslava Zemana, kterému se ji společně s dalšími Burkertovými medailemi a archiváliemi podařilo získat z pozůstalosti po Burkertových potomcích.
Všechny tyto památky na Rudolfa Burkerta, včetně bronzové olympijské medaile, jsou dnes vystaveny v muzeu továrny DETOA Albrechtice , v Jiřetíně pod Bukovou. Tato expozice je tedy pomyslným pomníčkem, připomínajícím úspěšného lyžaře z Jizerských hor.
  • (zdroj: Protržená přehrada)
Chata KČT za války
Chata KČT za války

Pláně pod Ještědem

Jsou vzdálené 2,5 km od vrcholu, mají bohatou turistickou tradici.
Chaty, horské samoty a křížovatka cest daly tomuto vyhledávanému místu věhlas, který již bohužel odvál čas.
Byly zde tři chaty poskytující turistům potřebné služby.
Nejstarší je připomínána již v 19.století a po přestavbě se nazývala Gregorova bouda.
Dvakrát vyhořela, nejprve v roce 1930 a pak roku 1938, ale to již nebyla obnovena.
Majitelé dalších dvou chat, Klub českých turistů a pražský Spolek pro zimní sporty, vytvořily z tohoto místa nejvýznamnější centrum české turistiky.
První pohlednice zachycuje tři chalupy pod dodnes existující restaurací.
Úplně vpravo je Gregorova bouda.
Na další ukázce je pohled na chatu KČT.
Německý nápis ve štítě se objevil po záboru pohraničí v roce 1938.
Třetí pohlednice s perspektivním pohledem na turistickou chatu ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT.
Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtistěným textem na adresní steane5i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.


(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Šamánkova chata - 30. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 30. léta - dnes depandance
Chata Pláně pod Ještědem- 1943 (archiv Jiří Peterka)
Chata Pláně pod Ještědem- 1943 (archiv Jiří Peterka)

Pláně Pod Ještědem ( Kynai, V kýně, Kuhnei ) - nadmořská výška 780 n.m. - na starých mapách 788 n.m

Původně horská osada, obydlená zemědělci a lesníky, nyní středisko zimních sportů takřka bez stálých obyvatel. První dům zde byl postaven v roce 1805, nejvýše položeným objektem byl od roku 1863 obytný hostinec hajného Františka Sluky. Hajný jej postavil pro sebe a svoji ženu,proslulou svojí krásou. Němci pojmenovali hostinec Zum Bohmischen Franz. Dalším nájemcem byl Karel Altmann. Koncem 20 tých let provozoval hostinec František Gregor. Roce 1930 hostinec vyhořel, byl obnoven a v roce 1938 definitivně podlehl ohni a nebyl již obnoven. Dnes z něho zbyl je sklep porostlý křovím napravo od cesty na Dolní Pláně. V roce 1909 pražský spolek pro zimní sporty vybudoval tzv. Šamánkovu chatu-dnes vedlejší budova-depandance. ( Šamánek-zakladatel českého odboru KČST v Liberci ) Chata KČST byla postavena v roce 1926 a v roce 1927 ji Jan Kogler- (předseda libereckého odbor KČST v letech 1926-1938 i po válce) získal pro KČST, kterému patří dodnes, protější chatu koupil pražský spolek pro své členy. První organizovaný výlet členů libereckého odboru KČST vedl právě na Pláně. Pláně dlouho byly hlavní základnou liberecké turistiky. Chata nesla různé názvy a měla různé provozovatele. (Chata KČST Pláně, Turistická chata Jana Koglera). Dnes používáme oficiální název Turistická Chata KČT Pláně. Dlouho byla osada špatně dostupná. V roce 1938 byla postavena horská silnička ( Dělaná ) Za okupace čeští turisté z Plání zmizeli. V roce 1938 zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) později objekty sloužili rekreaci Hitlerjugend. Po válce opět všechny chaty převzal KČST. V roce 1948 se turisté rozhodli hlavní chatu rozšířit o dřevěnou přístavbu. Kvůli tomu byla na jižním svahu Ještědu rozebrána roubená Stejskalova usedlost a dřevo bylo vynášeno na Pláně. Od jara 1951 nadšenci vynášeli v batozích cihly na rekonstrukci, která byla dokončena v zimě 1951. Při slavnostním otevření chaty musel hostinský Franců ubytovat 200 turistů. V roce 1957 byl KČST převeden pod ČSTV. Jeho činnost byla obnovena po roce 1989.

V letech 1945-49 bylo na Pláních letiště vybudované vysokou školou leteckého dorostu pro plachtařský výcvik. Slavnostní otevření v roce květen 1946 - Letecký den ( Hangár byl odstraněn až v 50-tých letech). Později zde byl lyžařský skokanský můstek. Podobně jako na Ještědu, kde se jednalo o akci německého DGV f JI) zde se soutěžilo KČST v počtu výstupů. Čestný odznak si vysloužil ten, kdo na Pláně vystoupil za rok alespoň 100 krát. První vítěz byl František Pokorný v roce 1926 se 123 výstupy na chatu. Konaly se i chodecké závody např.v roce 1936-38 chodecký závod Pláně-Hoření Paseky, Malý Ještěd, Pláně. Na loukách na Pláních se též pořádala představení amatérských divadel. V roce 1954 došlo na Pláních k ustavení Horské služby pro Jizerské hory. Na Pláních se též závodilo na lyžích-v běhu, ve sjezdu i ve skocích a to vše již v roce 1909 !!! I dnes jsou na Pláních sjezdovky a vleky : Přímo pod Chatou je Sluneční Pláň - a nový 2 kotvový vlek z roku 2007 nahradil starý kotvový vlek Meta ( Staré Pláně,délka 290 m, převýšení 102 m,kapacita 1200 osob/hodinu západněji Nové Pláně - U transformátoru délka 450 m , vlek sedačkový 2 místný, kapacita 1200 (přemístěný starší vlek z Ještědu Černé Hory - nahradil dva vleky Kotva a TVL ) a hlavně a poprvé v historii jsou Pláně propojeny se ostatními sjezdovkami na Ještědu propojeny 2 kotvovým vlekem Na hřeben (450 m,1200 os/hod.). Z Plání vychází i sjezdovka tzv. Pláňská nebo. Turistická a vedla odtud i sjezdovka tzv. Tobogan dnes nepoužívaná. (zdroj: https://chataplane.cz )


archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Miloslav Kačírek 27.12.2020
Miloslav Kačírek 27.12.2020