ZŠ U školy

29.09.2022
1907 (www.fotohistorie.cz)
1907 (www.fotohistorie.cz)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Obecná škola v Horním Růžodole, kde cvičila místní jednota Sokola. (rok 1948)  (zdroj: https://www.esbirky.cz)
Obecná škola v Horním Růžodole, kde cvičila místní jednota Sokola. (rok 1948) (zdroj: https://www.esbirky.cz)
Jeronýmova ulice v 80.letech minulého století a 3.7.2021
Jeronýmova ulice v 80.letech minulého století a 3.7.2021
začíná se stavět hala Dukly Liberec (archiv Ludmila Kučerová)
začíná se stavět hala Dukly Liberec (archiv Ludmila Kučerová)
gymnázium Jeronýmova (archiv J.Hůlka)
gymnázium Jeronýmova (archiv J.Hůlka)
1963 9.B. (archiv P.Šípek)
1963 9.B. (archiv P.Šípek)
1963 turistický kroužek (archiv P.Šípek)
1963 turistický kroužek (archiv P.Šípek)
1994
1994

Z rané historie českého školství v Horním Růžodolu:

Počátky moderního českého školství v Liberci sahají do 19.století. Vzdělávání českých dětí v jejich rodném jazyce však nemělo vzhledem k národnostnímu složení libereckého regionu vůbec jednoduchou pozici. V posledním desetiletí 19. století se začala rodit v hlavách představitelů české národní menšiny, v tehdy silně německy osídleném městě Reichenberg, myšlenka na podporu českého vzdělání a založení české školy. A byl to právě Horní Růžodol, kde se díky početné české enklávě podařilo myšlenku první obecné školy pro české děti na území Liberce zrealizovat a prosadit i přes odpor německých občanů.

První budova pro německou školu byla v obci postavena už roku 1887 (čp. 94-VII v ulici 8. března, za první republiky zde sídlil obecní úřad). V roce 1893 si podali manželé Patočkovi žádost, aby v jejich domku (čp. 102-VII v dnešní ulici 28. října) byla zřízena soukromá jednotřídní česká škola. Dohadování trvalo přes pět let. Na žádost o zřízení české školy se v roce 1899 podepsali 43 rodiče, ale 17 jich svůj podpis pod hrozbou propuštění z práce nebo výpovědi z bytu odvolalo. Jak vidíme, nebylo nikterak lehké vybojovat pro děti školu v rodném českém jazyce. Svědčí o tom i zápisy v kronice obce Horní Růžodol, v níž se mimo jiné dočteme, že ze strany obce byly využity všechny možnosti, jak rozvoj českého školství brzdit včetně mnohých stížností na ministerstvo kultury a vyučování. Ministerstvo ve Vídni však všechny neopodstatněné stížnosti ze strany německých obyvatel zamítlo. Velký boj se vedl i o umístění českého nápisu na školu. Dnes to může připadat mladým lidem jako absurdita, ale je třeba chápat atmosféru doby počátku 20. století zjitřenou národnostními nesváry. Zároveň je i nutné ocenit a připomenout si obětavost českých lidí, kteří vybojovali pro své děti školu v rodném jazyce. Za všechny vzpomeňme alespoň manžele Patočkovy, Vojtěcha Technika, Josefa Kubů a Josefa Votočka.

V roce 1903 položili zástupci obce základní kámen budovy nové německé školy "Volks und Bürgerschule in Oberrosenthal" (dnešní ZŠ v ulici U Školy, č.p.222). Obsahovala 18 učeben. Budovu ve stylu novorenesance s patrnými secesními prvky vyprojektovala a postavila liberecká firma Gustav a Ferdinand Mikschové. Stavba byla dokončena, jak dokládá pamětní kámen umístěný v mezipatře hlavního schodiště, 10.září 1905.

Boje o českou školu a vznik české obecné školy (v ulici 28.října)

Horní Růžodol je z historie Liberecka znám tím, že byl od prvopočátků obydlen českým etnikem, které patřilo k nejpočetnějším v okolních obcích. Za první republiky zde dokonce Češi získali nadpoloviční většinu. Jednou ze sporných otázek byla i výstavba české školy, která se několik let řešila na zasedáních obecní rady. Podívejme se tedy v krátkostí na historii, která vešla do povědomí obyvatel jako boje o českou školu.

Již 30. listopadu 1901 c. k. zemská školní rada výnosem č. 44413 zřídila v Horním Rosentalu (jak se tenkrát obec nazývala) českou jednotřídku. Obec, ve které žila silná část obyvatel německé národnosti, podala proti tomuto výnosu protest, jenž byl Vídní jako neopodstatněný zamítnut. A tak dne 5. prosince 1904 byl okresní školní radou v Liberci vypsán konkurz na místo učitele a správce školy v Horním Rosentalu. Učitelem se stal Josef Baudisch, který do té doby působil v Trutnově. Službu nastoupil 29. srpna 1905 jako správce školy, v roce 1908 byl prohlášen řídícím učitelem a v této funkci setrval až do roku 1921. Již 30. ledna 1905 byla v Horním Růžodolu zvolena školní rada, jejíž členové složili předepsaný slib "prohlásivše, že jsou nejen řeči české úplně mocni, ale i k národnosti české se přiznávají".Protože obec neposkytla budovu, prozatímně byl postaven dřevěný pavilon systému Dóker.

Stavba školy v ulici U Školy

Historický zápis do české školy se konal 29. - 31. srpna 1905 v místnosti obecního úřadu. V prvním školním roce se zapsalo 167 školou povinných dětí a 9 mladších než šestiletých. Obec proti zápisu podala protest. I tak se však česká školní mládež shromáždila 1. září a průvodem šla do arciděkanského chrámu Páně v Liberci, kde se konala po deváté hodině mše. Pro rozestavěnost pavilonu, který byl zkolaudován 14. 9., byly hlavní prázdniny prodlouženy do 16. 9. 1905 a následující den se vyučování v české škole stalo skutečností.

Kronika české školy, jejíž originál se jakoby zázrakem zachoval do dnešních dnů, líčí na svých stránkách boje, které byly v Růžodole sváděny mezi občany české a německé národnosti v souvislosti s vyučováním v české škole. Již 10. 10. 1905 podali čeští poslanci na sněmu Království českého interpelaci místodržícímu, protože několik českých dětí přestoupilo do německé školy. Proč tak učinily? Musely totiž před vyučováním čekat před školou v dešti a nepohodě, protože budova měla jen malou nedostačující předsíňku. A tak 29. září začala školní stávka. Děti - až na nepatrný počet - vůbec nechodily do školy. Vzniklou situací se zabývala školní rada a 24. ledna 1906 byl zamítnut obci Horní Rosental další rekurs proti české škole a také bylo zavedeno polodenní vyučování. Počet dětí v roce 1906 byl 167. Spory obce se školou trvaly nadále, a tak 10. 5. 1906 pod číslem 15720 zamítlo c. k. ministerstvo kultury a vyučování rekurs obce proti české škole a nařídilo ihned opatřiti pro školu dvě malé místnosti a další rekursy zamítlo předem. Proto se 30. června konalo komisionelní řízení v hostinci U Votočků. Obě místnosti byly shledány jako způsobilé. Z této doby se nám zachovala i pohlednice, která zobrazuje budovu české školy (dřevěný pavilon) a vedle ní budovu dnešní ZŠ v ulici 28.října.

Jedná se o pohlednici, která byla vydána na podporu české školy. Ta vůbec musela v počátcích počítat s dary mecenášů, a tak se i v kronice vyskytují jejich jména a popisy darů. Některé zápisy působí dnes úsměvně, např. dr. Fiedler z Vysokého Mýta daroval pět vycpanin, z toho jednu veverku. Josef Zahradník, výrobce skleněných výrobků, fyzikální pomůcky a c. k. okresní školní rada věnovala globus. Odbor Národní jednoty severočeské přispěl sešity, deskami a papíry na kreslení a také vánoční nadílkou pro chudé žáky.

Kronika české školy uvádí dále každý školní rok počtem žáků a popisem hlavních událostí a svátků. Je pro nás cenným historickým pramenem. Její zápisy končí školním rokem 1921-1922. Závěrečné stránky jsou však velmi špatně čitelné. Poslední celý dochovaný zápis je ze školního roku 1918-1919, ve kterém navštěvovaly českou školu 294 děti, z toho 140 chlapců a 154 děvčat.

Doba usmíření

Od počátků své existence se česká obecná škola musela vyrovnávat s nedostačující kapacitou tříd vzhledem k počtu svých žáků a malou podporou ze strany úřadů.Tento stav trval do konce roku 1918. Konec 1.světové války a vznik samostatné Československé republiky přinesly do pohraničí velké změny. V prvních poválečných obecních volbách v roce 1919 měli Češi poprvé samostatnou kandidátku. Od té doby až do roku 1938 stáli v čele obce Horní Růžodol čeští starostové, kteří podporovali rozvoj českého školství. V roce 1919 byla v Horním Růžodole zřízena česká měšťanská škola. Její žáci našli útočiště v budově německé měšťanky, kde byly rovněž umístěny některé třídy české obecné školy. Konečně se podařilo to, co dříve bylo nemyslitelné. Děti obou národností se tu učily a setkávaly se pod jednou střechou a ze školních lavic školy v ulici U Školy poprvé zazněla česká řeč.

V roce 1922 se uvažovalo o přístavbě školy, protože počet učeben nedostačoval. Nakonec bylo rozhodnuto o stavbě nové školy a 26. června byl položen základní kámen školy v ulici Jeronýmova (dnešní gymnázium). Budova nové "Masarykovy obecné a měšťanské školy" byla slavnostně otevřena 22.října 1933.

Základní škola

Historie škol v Horním Růžodole byla přesným odrazem soudobé historie města a naší země. Musely se vyrovnávat s národnostními antipatiemi a spory českých a německých obyvatel města. Byly ovládány střídavě německým a českým šovinismem. Po Mnichovském záboru československého pohraničí česká obecná škola zanikla a budova měšťanské školy (č.p.222) sloužila během druhé světové války v letech 1944 - 1945 dokonce jako vojenský lazaret.

Po válce byly obě školy obnoveny. V červnu 1945 na základě nařízení ministerstva školství byla budova bývalé německé měšťanky č.p. 222přidělena potřebám českých škol. Vznikla zde jedna z tehdejších devíti škol Velkého Liberce - obecná škola, v čele s řídícím učitelem Oldřichem Peterkou. Měšťanskou školu, která nesla hrdý název Masarykova státní škola měšťanská, řídil pan Josef Halamíček. V souvislosti s odsunem německé většiny obyvatel se školy v Horním Růžodole polarizovaly ve výhradně české vzdělávací instituce. Z historie obou škol v této době vyplývá, že byly, stejně jako celá společnost, poznamenány sílícím bolševickým vlivem a komunistický převrat v roce 1948 školy citelně zasáhl. Z čela obou institucí smetl jejich ředitele (pan ředitel Halamíček byl v následujících letech komunistickým režimem dále perzekvován) a obě školy byly sloučeny do jediné.

V šedesátých letech byly provedeny rozsáhlé opravy interiéru budovy v ulici U Školy č.p.222, protože školu sloužící po mnoho let pouze 1. - 5. postupnému ročníku bylo třeba přizpůsobit žákům starším. Od roku 1959 byla v budově zřízena 16. osmiletá střední škola, později 16. základní devítiletá škola.

Ve školním roce 1979/1980, kdy školu řídil Vladimír Drnec, byly zřízeny první dvě sportovní třídy pro pohybově talentovanou mládež se zaměřením na lední hokej. V tomto směru výchovy a vzdělávání sportovní mládeže se škola dále rozvíjela i v následujících letech až do současnosti.

V posledních deseti letech prošla škola výraznou modernizací a rekonstrukcemi. S výrazným přispěním zřizovatele školy, magistrátu města Liberec, se podařilo zrekonstruovat a zvětšit tělocvičnu školy. V roce 2002 rozšířilo sportovní možnosti školy nově vybudované multifunkční hřiště s umělým povrchem na pozemku mezi školou a budovou gymnázia. Rovněž učebny a učební materiály prošly radikální proměnou. Byla vybudována učebna výpočetní techniky, modernizací prošla učebna fyziky a od roku 2006 se společenské vědy vyučují v multimediálně vybavené učebně.

V roce 2009 škola vybudovala v areálu Městského stadionu Liberec Víceúčelový dětský park s využitím finančních prostředků z fondů EU prostřednictvím Regionálního operačního programu. Škola tak poskytuje možnost dětem, rodinám a široké veřejnosti z oblasti Horního Růžodolu k vol nočasovému aktivnímu vyžití.

V září 2011 byla ve škole založena Školní tréninková skupina krasobruslení, která tak rozšířila sportovní základnu sportovních tříd zaměřených na lední hokej o další sportovní odvětví.

(zdroj: https://www.zsuskoly.cz/o-skole/historie-skoly/ )

1981-1983 se soudružkou Melichrovou (archiv Helena Hatinová Forman)
1981-1983 se soudružkou Melichrovou (archiv Helena Hatinová Forman)
archiv Michala Bárty
archiv Michala Bárty
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek

ZŠ U Školy - cca 2009 (archiv T.Majer)

Město Liberec letos zmodernizuje další ze svých školních budov. Jde o Základní školu U Školy, naproti Sport parku Liberec. "Budova školy je ve velmi špatném stavu, především kvůli vlhkosti. Projekt tedy řeší nejen zajištění moderní výuky prostřednictvím vybudování odborných učeben a jejich vybavení, ale zároveň bezpečí a zdraví žáků. Stavební úpravy zajistí nejen bezbariérový přístup do školy a vnitřní bezbariérovost, ale také odvlhčení prostor," popisuje náměstkyně pro strategický rozvoj a dotace Radka Loučková Kotasová.Stavební úpravy zasáhnou díky nové kanalizaci, imobilním WC a novému výtahu celou budovu. Také odborné učebny budou ve 3 různých podlažích, a to v 1. PP, 2. a 3. NP. Jedná se o multimediální jazykovou učebnu, učebnu fyziky a chemie. Začneme letos v červnu a hotovo by mělo být do konce roku.Projekt bude spolufinancován Evropskou unií a předpokládané celkové náklady na modernizaci školy včetně nového vybavení činí 49,7 milionů korun.

(zdroj: Liberec.cz )