Johann Liebieg

25.08.2022
 Johann Liebieg (1802–1870) se s textilkami v Liberci a okolí vypracoval mezi nejbohatší podnikatele v celé habsburské monarchii. Ve světě konkuroval tradičním britským vývozcům. autor: Wikimedia Commons - Adolf Dauthage (CC-PD)
Johann Liebieg (1802–1870) se s textilkami v Liberci a okolí vypracoval mezi nejbohatší podnikatele v celé habsburské monarchii. Ve světě konkuroval tradičním britským vývozcům. autor: Wikimedia Commons - Adolf Dauthage (CC-PD)

2,5 mil.
zlatých představoval roční obrat podniků Johanna Liebiega. Zaměstnával především na Liberecku více než osm tisíc lidí a patřil v polovině 19. století k největším evropským vývozcům textilu.

Johann Liebieg (Foto: Josef Kriehuber, Wikimedia Commons, CC0)
Johann Liebieg (Foto: Josef Kriehuber, Wikimedia Commons, CC0)
Rodina Jana Josefa Liebiega v altánu na zahradě u smiřického zámku v červnu 1880 | Foto: Fotoalbum Gabriely Liebiegové provd. hraběnky Radecké, uložené ve Státním okresním archivu v Liberci. Fotografoval Martin Kareš
Rodina Jana Josefa Liebiega v altánu na zahradě u smiřického zámku v červnu 1880 | Foto: Fotoalbum Gabriely Liebiegové provd. hraběnky Radecké, uložené ve Státním okresním archivu v Liberci. Fotografoval Martin Kareš

Johann Liebieg: Liberecký textilní magnát, který začínal jako pašerák

Budování kapitalismu v českých zemích bylo v 19. století zprvu v rukou aristokratů, židovských podnikatelů a německých továrníků. Ztělesněním posledně jmenovaných byl i liberecký textilní magnát Johann Liebieg. Šlo o selfmademana, který se z obchodního příručího vypracoval pílí a nevšední dravostí a zařadil se během několika let mezi nejzdatnější průmyslníky Habsburské monarchie. Zaměstnával tisíce lidí a vyvážel bavlněné látky do celého světa.

Skvrnou na jeho pověsti dodnes je krvavé potlačení stávky jeho dělníků v severočeském Svárově, při němž vojáci a četníci zastřelili sedm lidí.

Anglická zkušenost

Ačkoliv se Johann Liebieg narodil v rodině soukenického mistra, měl se na přání své matky stát knězem. Nakonec ale musel pomáhat živit početnou rodinu, a tak nastoupil do soukenické dílny.

V šestnácti letech vyměnil jednotvárnou práci za podomní prodej. Nabízel břitvy, nůžky, rukavice, šle, čepice nebo dýmky a tabák. Přivydělával si i pašováním zboží přes česko‑slezskou, respektive rakousko‑pruskou hranici. Přitom ho také chytili a odsoudili k pokutě.

I tak zakrátko shromáždil dostatek peněz, pomohlo i dědictví po rodičích, aby s bratrem Franzem mohl odejít do Liberce. V tomto textilním centru s desítkami manufaktur a továren si v roce 1822 otevřeli obchod s látkami a módou z Lipska. Vedle toho vykupovali plátno od okolních tkalců.

O tři roky později Johann vyrazil na studijní cestu do Francie a pak do tehdejší Mekky textilního průmyslu, do Anglie. Zjišťoval, jakých strojů se v tamních továrnách využívá a jaké látky se na nich nejvíce vyrábějí. Po návratu domů bratři najali soukenickou dílnu s 12 ručními stavy, kde vyráběli tibetové, saténové a merinové látky, tedy látky jemné a luxusní, které se i na náročném britském trhu objevily jen o málo let dříve.

Obchodní pobočky měl v Paříži a v Hamburku, ale také v Mexiku, Brazílii nebo Argentině. Látky vyvážel rovněž do Asie.

Za další dva roky koupili za 19,5 tisíce zlatých od pražského bankéře opuštěnou továrnu v Josefině údolí v Liberci. A k tomu i velký pozemek. Šlo už o nemalou investici, protože dělnický plat v té době představoval 200 zlatých ročně.

Patřilo jim několik budov s vodním kolem, ale později už také s parními stroji. Zprvu se v nich topilo rašelinou a hnědým uhlím, později uhlím černým. V roce 1833 tam již pracovalo 300 lidí na 213 stavech. Tyto stroje si Liebieg většinou dovezl z Anglie a při jejich nákupu mu pomohly peníze manželky. Přibyly i další tkalcovny, přádelny a barvírny, v Josefově Dole, Heralticích, Mildenavě, Železném Brodě a Rochlicích‑Vestci.

Vyráběly se především polovlněné tkaniny. Soukenictví zpracovávající domácí vlnu totiž i kolem poloviny 19. století zůstávalo v českých zemích nejvýznamnějším odvětvím textilního průmyslu. Kvetlo v Brně a právě v Liberci. Liebieg kopíroval anglické výrobky a s nimi rychle pronikl na trhy celé habsburské monarchie.

Anglickou konkurenci nakonec vyřadil zásah vídeňské vlády. Ta domácí textilní podniky vehementně podporovala, ačkoliv v případě nového bavlnářství zprvu váhala. Podnikatel měl i štěstí - jak rakouská, tak i nedaleká německá ekonomika procházely konjunkturou a po textilu byla velká poptávka.

(zdroj: https://ekonom.cz/c1-67082650-johann-liebieg-liberecky-textilni-magnat-ktery-zacinal-jako-paserak?utm_source=texty+&utm_id=facebook&fbclid=IwAR29Hq_EwtCFlpuoOp2bVrXZTuXWXgeEYnxppjc4EAjJKoCT1obkgRQLnKg  )