Textilana

09.09.2022
křižovatka u Textilany! Mostek je přes Harcovský potok, dnes zatrubněný pod vozovkou. Vpravo příjezd od průmyslovky a podél plotu směr Na Bídu. (komentář Hana Ulrichová)
křižovatka u Textilany! Mostek je přes Harcovský potok, dnes zatrubněný pod vozovkou. Vpravo příjezd od průmyslovky a podél plotu směr Na Bídu. (komentář Hana Ulrichová)

Clam - Gallasova barvírna (počátek 19.století) v Josefinině údolí

Dům čp. 46 - V ve spodní části dnešní Jablonecké ulice, součást manufaktury firmy Clam - Gallas, Frankie a spol. zaregistrované 7.října 1806. Dvě hlavní budovy (čp. 47 - V) ale stály před ní více vlevo, už mimo obrázek. V pozadí vidíme komplex pánského dvora.

Tuto barvírnu příze vybudoval hrabě Kristián Kryštof Clamm - Gallas a po dvou letech ji prodal pražskému bankéři Karlu Ballabenovi, od něhož přešla na Johanna Liebiega a ten z ní vybudoval proslulý vlnařský podnik. Hraběcím společníkem v podnikání byl Anton Franke, který poblíž zámku v dnešní ulici 8.března zřídil vlastní přádelnu vlny o 5 strojích se 702 vřeteny (1811)

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Josefinino údolí

(olej na dřevě, 1833)

Vlevo v pozadí jsou dvě původní budovy bývalé Clam - Gallasovy manufakrury (čp. 47 - V), které koupili 28.3.1828 bratří Liebiegové za 18500 zlatých, z nichž zaplatili hotově jen 8000 a zbytek museli splácet. Vpravo od nich je téměř zakryt stromy další dům včleněný do Liebiegova podniku (čp.46) a kousek blíž vystupuje ze zeleně střecha hraběcího domu čp.48), oddělený cestou od rozložitého, rovněž bíle natřeného objektu, clam-gallasovské vinopalny (čp.11).

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci,1996)

Komplex Liebiegových závodů (1868)

Pohled od dnešní Hašlerovy ulice. Nejvyšší komín patří nové kotelně, za níž se táhne dlouhý objekt přiléhající k přádelně. Vlevo od něj je sklad a původní kotelna s menším komínem. Ke kancelářské budově přiléhá z boku tříobloukový vjezd, situovaný do mezery mezi někdejšími budovami hraběcí manufactury, kudy vedla na nádvoří Mlynská ulice, probíhající až do roku 1954 celým komplexem. Dva větší komíny patří barvírně a mechanické tkalcovně, z níž vidíme část zubovité střechy.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

1900 (archiv M.Gergelčík)
1900 (archiv M.Gergelčík)

Mlynská ulice a Liebiegovy závody (30.léta)

Mlynská ulice procházelo původně přímo středem závodu, jenž se postupně rozrostl po obou jejích stranách. Proto se už před rokem 1900 snažili majitelé továrny docílit její přeložení. Tuto finančně i stavebně náročnou akci se ale podařilo realizovat teprve v roce 1953, kdy byla Mlynská ulice v souvislosti s budováním tramvajové linky z Jablonce do Liberce přemístěna na okraj továrního areálu, až za vysoký objekt vystupující vlevo. Vpředu vidíme závodní mateřskou školu v Klicperově ulici.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci)

Nahoře na skále měla Textilana reklamní středisko, aranžéra p. Krupičku (archiv a foto Hans Oldskull)
Nahoře na skále měla Textilana reklamní středisko, aranžéra p. Krupičku (archiv a foto Hans Oldskull)
V popředí Textilana, v pozadí Králův Háj (1962) (archiv Danča Zerzánová)
V popředí Textilana, v pozadí Králův Háj (1962) (archiv Danča Zerzánová)
Fotografie Textilany. Na zalesněném vrchu v pozadí stojí nyní sídliště Broumovská (60.léta). (Dáda Zerzánová)
Fotografie Textilany. Na zalesněném vrchu v pozadí stojí nyní sídliště Broumovská (60.léta). (Dáda Zerzánová)
U Textilany 7.5.1967 (foto archiv Boveraclub)
U Textilany 7.5.1967 (foto archiv Boveraclub)
Textilana oblékala moderního člověka (foto archiv Boveraclubu)
Textilana oblékala moderního člověka (foto archiv Boveraclubu)
Jablonecká ulice - na horním snímku ještě s Textilanou (M.Gergelčík)
Jablonecká ulice - na horním snímku ještě s Textilanou (M.Gergelčík)
Jablonecká ulice (M.Gergelčík)
Jablonecká ulice (M.Gergelčík)
Obytný a hostinský dům firmy Liebieg č.p.169-V s polygonální mýtnicí v Jablonecké ulici od architekta Jakoba Schmeissnera, 1923.  Foto: M. Čtveráček, 2013 V suterénu byla pekárna s mýtnicí, v patře hostinec s verandou a ostatní patra sloužila k ubytování personálu zaměstnanců firmy Liebieg. V roce 1932 firma prodala dům nájemci, pekaři Gustavu Breuerovi. Ten ale neměl o provozování mýtnice zájem a tak se rozběhla nová jednání mezi firmou a městem o umístění nové mýtnice v prostoru Jablonecké ulice. Nové stanoviště bylo posléze vybráno hned naproti stávající mýtnici a výběrčí místo bylo situováno uvnitř tělesa dnes již zbořené přádelny č.p. 99-V. (archiv Luboše Janků)
Obytný a hostinský dům firmy Liebieg č.p.169-V s polygonální mýtnicí v Jablonecké ulici od architekta Jakoba Schmeissnera, 1923. Foto: M. Čtveráček, 2013 V suterénu byla pekárna s mýtnicí, v patře hostinec s verandou a ostatní patra sloužila k ubytování personálu zaměstnanců firmy Liebieg. V roce 1932 firma prodala dům nájemci, pekaři Gustavu Breuerovi. Ten ale neměl o provozování mýtnice zájem a tak se rozběhla nová jednání mezi firmou a městem o umístění nové mýtnice v prostoru Jablonecké ulice. Nové stanoviště bylo posléze vybráno hned naproti stávající mýtnici a výběrčí místo bylo situováno uvnitř tělesa dnes již zbořené přádelny č.p. 99-V. (archiv Luboše Janků)
Když ještě byla Textilana v pořádku. 2.4.1976 (Jiří Holeček)
Když ještě byla Textilana v pořádku. 2.4.1976 (Jiří Holeček)
70.léta
70.léta
Liebigova továrna  (zdroj: kniha Architektura pohybu a proměn, Emil Hlaváček, Praha, 1985)
Liebigova továrna (zdroj: kniha Architektura pohybu a proměn, Emil Hlaváček, Praha, 1985)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Textilana kolem roku 1974  (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Textilana kolem roku 1974 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
https://prazdnedomy.cz
https://prazdnedomy.cz
archiv Radomír Cerman
archiv Radomír Cerman
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Pav Karel)
archiv Pav Karel)
archiv T.Majer
archiv T.Majer
I v Textilaně bylo veselo😉 (archiv J.Majer)
I v Textilaně bylo veselo😉 (archiv J.Majer)
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1946 –Textilana (arhiv T.Majer)
1946 –Textilana (arhiv T.Majer)
archiv T.Majer
archiv T.Majer
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1968 (archiv T.Majer)
1968 (archiv T.Majer)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Textilana (archiv Jarda Veselský)
Textilana (archiv Jarda Veselský)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Textilana (tehdy tedy ještě Liebiegova továrna) v roce 1858. Z Anschiringerova Alba severočeského průmyslu. (Tomáš Cvrček)
Textilana (tehdy tedy ještě Liebiegova továrna) v roce 1858. Z Anschiringerova Alba severočeského průmyslu. (Tomáš Cvrček)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
Textilana (archiv Luboš Mencl)
Textilana (archiv Luboš Mencl)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Textilana Liberec

 byl průmyslový podnik založený ve druhé polovině 19. století průmyslníkem Johannem Liebiegem. Postupně se vypracoval na největší textilní podnik v severních částech Čech. Jeho areál, který čítal asi sto objektů.
Textilana zaměstnávala v dobách své největší slávy osm tisíc lidí, v roce 2001, v době prohlášení konkurzu, tam už bylo jen 700 zaměstnanců a o tři roky později výroba vlněných látek s touto značkou zcela zmizela.
Zakoupil ji v roce 2006 investor z Nizozemí.

Ještě před prodejem ale průmyslové objekty v letech 2003 a 2004 srovnaly bagry se zemí. Zůstal stát jediný objekt, pětipodlažní budova od architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty z roku 1908, jež představuje první železobetonovou industriální stavbu ve městě Liberci. Roku 2018 přestala mít nizozemská společnost o pozemky zájem, neb se sama ocitla ve finančních nesnázích a chtěla se parcel zbavit.

Nyní mají pozemky po bývalé Textilaně nového vlastníka. Město se nakonec rozhodlo pozemky nekoupit. Pozemky získala investiční společnost Middle Europe Investments (MEI). Pro devítihektarový areál plánuje společnost výstavbu více než 1000 bytů a část hodlá využít pro kanceláře a podnikatelský inkubátor.
(zdroj: Wikipedia, Prázdné domy.cz)
(https://prazdnedomy.cz)
(https://prazdnedomy.cz)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Jiří Kladivo
archiv Jiří Kladivo
Úderník z Textilany. "Nejlepší textilák kraje úderník Josef Podlipný z liberecké Textilany. Za necelý rok splnil pět ročních norem na dvaceti širokých stavech." Padesátá léta dvacátého století. (archiv L.Janků)
Úderník z Textilany. "Nejlepší textilák kraje úderník Josef Podlipný z liberecké Textilany. Za necelý rok splnil pět ročních norem na dvaceti širokých stavech." Padesátá léta dvacátého století. (archiv L.Janků)
archiv T.Majer
archiv T.Majer
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1958 –Textilana (arhiv T.Majer)
1968 (archiv T.Majer)
1968 (archiv T.Majer)
1968 (archiv T.Majer)
1968 (archiv T.Majer)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Zbytek  komína v roce 2020 (Luboš Janků)

Hlavní provozy Textilany. (archiv Jany Ducháčkové)
Hlavní provozy Textilany. (archiv Jany Ducháčkové)
Textilana ,správní budova ,laboratoře ,v pozadí česárna ,barevna atd.
Textilana ,správní budova ,laboratoře ,v pozadí česárna ,barevna atd.

Výběr z knihy Textilana v obrazech a datech

Něco málo z dějin liberecké Textilany (retro)

První část celého komplexu budov základního závodu Textilany v Liberci byla postavena již v roce 1806: barvírna příze firmy místního majitele panství hraběte Kristiana Clam-Gallase, A.Franka, K.Settele. První dal na stavbu peníze, kámen, dřevo, písek a vodní sílu, druhý zajišťoval prosperitu po stránce nákupu a prodeje a třetí odpovídal za výrobu (a kromě toho byl výborný barvíř).
Je až pozoruhodné, jak rychle stavba postupovala. Zjara se koplo do země, na podzim se začalo v obou budovách po straně hlavního vchodu (u bývalé zastávky tramvaje do Jablonce) vyrábět. K původní manufaktuře náležela i přádelna, která stála za Libereckým zámkem v bývalém panském ovčínu v místech dnešní textilní průmyslovky.
Společnost tří nesourodých spolumajitelů se záhy rozešla a přišel nový majitel, pražská bankovní firma Karl Balabene z Prahy a její liberecký zástupce Josef Kittel, který se stal v Textilaně ředitelem. Barevnu změnil na přádelnu a že se jednalo o podnikavého člověka, záhy si výrobu najmul do vlastní režie. Vydělával tolik, že peníze mohl vložit do přádelny v Markvarticích u Jablonného v Podještědí, kde roku 1823 začal pracovat první parní stroj v Čechách.
Anglický inženýr Thomas, který dohlížel na instalaci prvního stroje, vybavil manufakturu (Textilanu) ústředním topením a plynovým osvětlením, a to už téměř před 190 lety. Inženýr Thomas si v roce 1829 zařídil v Liberci strojírnu a dodával potřebné stroje do všech libereckých textilek, a tak měnil staré manufaktury v textilní továrny Liberecka. Tím došlo v našem kraji ke skutečné průmyslové revoluci.
Kittel měl libereckou Textilanu v nájmu do roku 1826, po něm se stali nájemci Rieger a Redelhammer. Ti v Liberci vyráběli bavlněné látky až do jara 1828, kdy se pražská banka Balabene rozhodla textilku prodat. Zájemců bylo několik. Největší zájem měli liberečtí obchodníci s látkami bratři Liebiegové.
Do Prahy se vydal mladší z obou bratří Johan. Na liberecké poště, která zabezpečovala dopravu mezi Libercem a Prahou na úrovni dnešních dopravních služeb Student Agency, si najal zvláštní bryčku, kterou cestoval do Prahy celou noc. S připravenou zálohou čekal již před otevřením kanceláře a uzavřel s Pražáky kupní smlouvu, která byla podepsána 28. března 1828.
Pikantní je, že když byla smlouva o zakoupení Textilany podepsána, dorazil z Liberce další zájemce o koupi. Žel, bylo prodáno. Nepřipomíná vám to doručení zprávy o bitvě u Waterloo, kde Napoleon dostal naposledy napráskáno a londýnský Rothschild využil toho, že obdržel zprávu dřív, než druzí a tím nechutně zbohatl? Ano právě tímto způsobem se dopracovali majetku ti veleúspěšní. V Liberci, jako v Londýně.
Liebiegové Balabenům zaplatili 18.500 zlatých, obratem do Textilany pořídili nové parní stroje a stavebně začali továrnu v Liberci rozšiřovat. Ta se stala základem obrovského majetku rodu Liebiegů, který byl koncem 2. světové války odhadován asi na 60 miliónů marek. To je dnes kolem miliardy korun.

Více najdete v brožuře V.Rudy - Počátky textilního průmyslu v Liberci. Liberec a ve Zprávách České besedy 1973 svazek 13.


(zdroj:  https://egonovypohledy.blogspot.com/2016/  )

archiv Kleofáš Čuhadinger
archiv Kleofáš Čuhadinger
Padesátá léta 20.století - úderníci v Lbc Textilaně (Zdroj: SOkA Liberec)
Padesátá léta 20.století - úderníci v Lbc Textilaně (Zdroj: SOkA Liberec)
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
2003 (https://prazdnedomy.cz)
2003 (https://prazdnedomy.cz)
2006 (https://prazdnedomy.cz)
2006 (https://prazdnedomy.cz)
(zdroj Hasičský kalendář rodinný na obyčejný rok, 1897)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Motorový vůz č. 39 (1940 - 1968) přijíždí 7.5.1967 od Vratislavic k výhybně Textilana.
Motorový vůz č. 39 (1940 - 1968) přijíždí 7.5.1967 od Vratislavic k výhybně Textilana.
TEXTILANA LIBEREC "vystupovat"..!!  (color Fotočas)
TEXTILANA LIBEREC "vystupovat"..!! (color Fotočas)
Křižování tramvají u Textilany v roce 1998. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Křižování tramvají u Textilany v roce 1998. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
V roce 1973 bylo pro právě rekonstruovanou tramvajovou trať z Liberce do Jablonce nad Nisou dodáno 14 nových tramvají T3. Vůz č. 36 na snímku přijíždí od Liberce v červenci 1984 na křižování do výhybny Textilana. (archiv Boveraclubu)
V roce 1973 bylo pro právě rekonstruovanou tramvajovou trať z Liberce do Jablonce nad Nisou dodáno 14 nových tramvají T3. Vůz č. 36 na snímku přijíždí od Liberce v červenci 1984 na křižování do výhybny Textilana. (archiv Boveraclubu)
Liberec zastávka "Textilana" 6.7.2002. Toto místo už dnes v této podobě budeme hledat v Liberci marně (Dalibor Melecky)
Liberec zastávka "Textilana" 6.7.2002. Toto místo už dnes v této podobě budeme hledat v Liberci marně (Dalibor Melecky)
lávka mezi dvěma částmi Textilany končí ve vzduchu, budova u tramvajové trati spadla. Vůz T3 č.38 má za sebou mírnou srážku při zatahování do vozovny, což mu nebrání v jízdě na lince z Jablonce nad Nisou do Liberce. (polovina 80.let, foto Miroslav Grisa ml.)
lávka mezi dvěma částmi Textilany končí ve vzduchu, budova u tramvajové trati spadla. Vůz T3 č.38 má za sebou mírnou srážku při zatahování do vozovny, což mu nebrání v jízdě na lince z Jablonce nad Nisou do Liberce. (polovina 80.let, foto Miroslav Grisa ml.)
Textilana ještě stojící, ale už spící. 10.7.2004. (Jiří Holeček)
Textilana ještě stojící, ale už spící. 10.7.2004. (Jiří Holeček)
Křižovatka ulic Jablonecká x Dvorská x Zvolenská v roce 2004 a 26.6.2022
Křižovatka ulic Jablonecká x Dvorská x Zvolenská v roce 2004 a 26.6.2022
2.11.1994 (archiv František Zikmund)
2.11.1994 (archiv František Zikmund)
Montážní vlak při montáži trolejového vedení u Textilany. (Zdroj: Liberecký deník) (archiv Všichni Čermáci)
Montážní vlak při montáži trolejového vedení u Textilany. (Zdroj: Liberecký deník) (archiv Všichni Čermáci)

Textilana 6.6.2002 (archiv M.Plešinger)

Tady měla Textilana sběr šrotu .Bylo to po bouračce jedné provozovny.(archiv Luboš Janků)
Tady měla Textilana sběr šrotu .Bylo to po bouračce jedné provozovny.(archiv Luboš Janků)

Textilní továrna byla vybudována na místě bývalé hraběcí Clam-Gallasovské manufaktury z roku 1806. Počátkem 20. století se postupně rozrostla v největší tovární komplex ve městě, po válce fungoval koplex jako Textilana, n.p. a po revoluci jako Textilana a.s. Kromě budovy tkalcovny vlny architekta Maxe Kühna a Heinricha Fanty byl celý areál v roce 2003 zbořen.

(zdroj: Otto Spamer - Johann Liebieg Ein Arbeiterleben, 1871) (archiv Petra Ruprechta)
(zdroj: Otto Spamer - Johann Liebieg Ein Arbeiterleben, 1871) (archiv Petra Ruprechta)
 (archiv Václava Exnera)
(archiv Václava Exnera)

Tvar křižovatky a nepřirozenost rozlehlé prázdné plochy uprostřed města napovídají, že zde kdysi stálo něco velkého. Právě tady, přímo u Harcovského potoka, založil v první polovině 19. století Johann Liebieg slavnou textilní továrnu, která měla lví podíl na tom, že se Liberec stal z maloměsta regionálním centrem. Liebiegova kapitalistická velkotovárna se později přeměnila v socialistický státní podnik Textilana. Pro Liberec je příznačné, že má ke své historii přezíravý vztah a o svou paměť se příliš nestará. Jak jinak si vysvětlit, že z továrny, které město vděčí za svůj současný význam, nezbylo v podstatě nic?

Před 48 lety přišla Textilana na trh československé republiky se zcela novým výrobkem. Počátkem roku 1971 to byla mimo jiné zcelá nová dámská šatovka z čisté střižní vlny ,polyesterového vlákna a tvarovaného polyesterového hedvábí Slotera. Velmi odbrých vlastností klasických a syntetických vláken použitých poprvé v této zcela nové kombinaci se přenesly i na vlastní tkaninu ,která se vyznačovala vynikající stálostí tvaru s velkou odolností proti pomačkání ,dokonalou splývavostí a prodyšností ,příjemným vlněným omakem.

A co je důležité dnes ,jako před 48 lety -jen s nepatrými nároky na ošetření a čictění. Araxa -ona půvabná textilie (dnes by byla již šestatřicátnice) byla stálá v oděru a odolná proti žmolkování. Dala se snadno prát a po vyprání rychle schla. Textilana v Liberci ji vyráběla v šíři 140 cm a ve velké škále módních barev ,které se všechny vyznačovaly vysokou stálostí na světle a i v potu. Dámská šatovka Araxa byla oceněna medailí LVT 71 a na základě posudků státní zkušebny č. 219 v Praze, Výzkumného ústavu vlnařského v Brně a Ústřední technické kontroly jakosti,byla šatovka Araxa uznána rozhodnutím ministerstva výstavby a tehniky za Technicky pokrokový výrobek.

Co víc dodat. 3 zkušebny a jedno ministerstvo před 48 lety potvrdilo vynikajíí kvalitu libereckého výrobku. Výrobku ,nak kterém se podílela řada občanů našeho města. Výrobku ,který svou kvalitou by převálcoval vše ,co dnes obchod nabízí v tomto sortimentu a to ještě pod hlavičkou dovozu Made in China. (zdroj Textilana - zmizelé město)

Liberec, Textilana (bývalá) dne 19.9.2004. (archiv Boveraclubu)
Liberec, Textilana (bývalá) dne 19.9.2004. (archiv Boveraclubu)
Deset let zpátky, 28.11.2010, Liberec - Textilana (archiv Boveraclubu)
Deset let zpátky, 28.11.2010, Liberec - Textilana (archiv Boveraclubu)
Souprava T2R.PX projíždí dne 26.8.2006 podél bývalé Textilany na výlukové lince k Ústavu sociální péče. (archiv Boveraclubu)
Souprava T2R.PX projíždí dne 26.8.2006 podél bývalé Textilany na výlukové lince k Ústavu sociální péče. (archiv Boveraclubu)

Textilana

(archiv Josefa Zušťáka)

Textilana Liberec 2004.

(foto Petr Šimr)

červenec 2022

(foto Jiří Louda)

Textilní impérium v městě pod Ještědem vybudoval v druhé polovině 19. století Johann Liebieg. Do roku 1949 patřila Textilana do koncernu Českých vlnařských závodů. Posléze se osamostatnila a zlatou éru zažila v 60. a 70. letech minulého století díky modernizaci. V roce 1971 zaměstnávala podle informací uvedených v publikaci Textilana v obrazech a datech autorky Vlasty Bergmanové 6500 lidí, kteří ročně vyráběli asi 18 milionů metrů tkanin.
Po roce 1989 došlo ke snížení stavu pracovníků a na objemu výroby se podepsala konkurenceschopnost na západních trzích. Po uzavření započala demolice výrobních hal včetně ikonického symbolu továrny v podobě komínu s logem Textilana. Dodnes stojí takzvaný Modrý bod, ze kterého se stala ruina.
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/textilana-liberex-urbex-20220715.html?fbclid=IwAR3BzycQM8rBMDP2P-h7pW6WQ74e2j-KxyG7fkJwqVIWmE_ST6C8o4bE4Zk#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

výhled z budovy směrem k prostoru , kde stávala Textilana
výhled z budovy směrem k prostoru , kde stávala Textilana
VIZUALIZACE - PROMENÁDA LIBEREC. Nákupní a zábavní centrum přinese liberečanům přes sto obchodů, chybět nebudou služby, restaurace a také například vnitřní kluziště.
VIZUALIZACE - PROMENÁDA LIBEREC. Nákupní a zábavní centrum přinese liberečanům přes sto obchodů, chybět nebudou služby, restaurace a také například vnitřní kluziště.

Začátek výstavby obřího centra se stále zpožďuje

10.7.2007

LIBEREC - Komplikace s vykoupením soukromého pozemku, který brání výstavbě přeložky tramvajové trati, stále zdržuje začátek výstavby obchodního a nákupního centra Promenáda Liberec, jež má výrůst na území bývalé Textilany.

Přeložka tramvajové trati je přitom nutnou podmínkou začátku výstavby.

"Díky přeložce je všechno komplikovanější. Stále tak čekáme na vyřízení potřebných stavebních povolení. Začít se stavbou bychom chtěli nejpozději na začátku října," uvedl generální ředitel koinvestorské společnosti Labyrint Real Estate, Vladimír Bihary.

Zahájení výstavby se prodlouží o další dva měsíce. Hlavním problémem zůstává soukromý pozemek stojící v místě plánované tramvajové trati v Mlýnské ulici.

"Podle posledních zpráv je jednání na dobré cestě. Soukromý majitel obdržel nabídku, ke které se vyjádřil velmi pozitivně," konstatoval Vladimír Bihary.

Průtahy v udělování stavebních povolení potvrzuje i stavební úřad.

"Už jsou to tři roky od prvního územního rozhodnutí a stavba stále ještě nezačala," potvrdil Václav Řezáč z oddělení územního řízení libereckého magistrátu.

Investorovi se podařilo vyřídit alespoň jeden problém, týkající se dvou potoků v zadní části budoucího centra.

"Povolení od vodoprávního úřadu k vybudování přeložek těchto potoků jsme již obdrželi," doplnil Vladimír Bihary.

Zábavní komplex Promenáda bude mít tři nadzemní patra a vyroste na ploše 32 tisíc metrů čtverečních. V jeho areálu bude moci parkovat až 1500 vozidel.

Součástí centra bude hypermarket, multikino, fitness centrum, několik restaurací, kaváren a mnoho dalších, převážně kulturních prostor.

(zdroj archiv Libereckého deníku)

 leaderboard 1/1  Na vizualizaci můžete vidět, jakou podobu by mohlo jíž za několik let mít bytové městečko na území bývalé Textilany. Nová zástavba je ve světlejších barvách.  Zdroj: Vizualizace/ TRESS Real ESTATE  Na vizualizaci můžete vidět, jakou podobu by mohlo jíž za několik let mít bytové městečko na území bývalé Textilany. Nová zástavba je ve světlejších barvách.
leaderboard 1/1 Na vizualizaci můžete vidět, jakou podobu by mohlo jíž za několik let mít bytové městečko na území bývalé Textilany. Nová zástavba je ve světlejších barvách. Zdroj: Vizualizace/ TRESS Real ESTATE Na vizualizaci můžete vidět, jakou podobu by mohlo jíž za několik let mít bytové městečko na území bývalé Textilany. Nová zástavba je ve světlejších barvách.

Stavba bytového městečka začne do roka

24.4.2009

Liberec - Svou konečnou podobu má nový projekt, který má vyrůst na území bývalé Textilany. Poté co se město, dopravní podnik a holandský investor nedávno domluvili na přesunutí tramvajové trati mimo plánovanou zástavbu, zmizely všechny otazníky ohledně konkrétního zastavění a velkolepý projekt může postoupit do další fáze.

Cílem holandského investora je vytvořit na pozemcích bývalé Textilany živou a moderní část města se všemi funkcemi, které k tomu patří. "Součástí projektu je tedy i řešení okolních vazeb v území," dodal Josef Hlavička, právní zástupce holandského investora.

Součástí projektu podle Tomáše Kadeřábka bude i zeleň, několik pěších zón, úprava toků obou potoků, zakomponování zastávky tramvaje, nezbytná obchodní a občanská vybavenost. "Ve své snaze vybudovat na pozemcích bývalé Textilany bytové městečko byl a je investor ze strany Města Liberec a Dopravního podniku podporován. Spolupráce s oběmi institucemi je velmi dobrá," doplnil Josef Hlavička z pražské advokátní kanceláře Havel a Holásek, která zastupuje investora.

Prvotní záměr byl takový, že na obří stavební parcele vzniknou jen byty, tento plán však město navrhlo upravit. Ještě před několika měsíci měl investor v záměru postavit na území bývalé Textilany obchodní centrum Promenáda. Od projektu ale nakonec odstoupil, a to kvůli stále se zvyšující konkurenci obchodních komplexů v centru Liberce. (Autor: Petra Rejsková, Liberecký deník)

Takto by mohl vypadat areál bývalé Textilany.

Soukromý investor chce na svých pozemcích postavit asi tisíc bytů s kancelářemi a obchody.Liberečtí radní schválili koncept územní studie. Ten řeší hlavně prostorové vazby, dopravu nebo infrastrukturu. Počítá mimo jiné s vedením tramvajové trati v blízkosti stávající zastávky "Textilana" vnitroblokem navržené zástavby. Tramvaj by tak nadále měla jezdit areálem bývalé textilní továrny. Na tramvajové trati by měla přibýt nová zastávka v obou směrech. "Přibližně v polovině mezi tramvajovými zastávkami "Textilana" a "U Lomu" je nově navržena zastávka z důvodu lepší dopravní obslužnosti území veřejnou hromadnou dopravou a menší docházkové vzdálenosti z nově navržené zástavby a z části sídliště Králův Háj," popisuje náměstek primátora pro technickou správu Jiří Šolc s tím, že tramvaj po výstavbě při průjezdu místem zpomalí.

(zdroj: Liberec.cz, 2021)