Jezdecká hala v Tyršově ulici

01.10.2021

TJ Sever

Dřevěná jezdecká škola v Tyršově ulici roku 1929
Dřevěná jezdecká škola v Tyršově ulici roku 1929

Jezdecká hala v Tyršově ulici

Už roku 1878 byl uspořádán klusácký závod v Horním Růžodole, spojený se závodem jednospřežných drožek a tažných psů. Téhož roku byly na silnici z Liberce do Rochlice uspořádány klusácké a cvalové závody, jejichž výtěžek byl věnován vdovám a sirotkům po vojácích padlých za okupace Bosny a Hercegoviny. Jednatřicet milovníků turfu založilo brzy nato v hostinci U Zlatého beránka (2.10. 1879) jezdecký klub, který pak každoročně pořádal překážkové i lovecké a v zimě kliusácké závody a také tradiční hony na lišku. V březnu 1891 byla dána do provozu klubová jezdecká škola s dráhouv ulici Na Zápraží (sklady divadla F.X.Šaldy - v současné době Plaudit). Dráha měřila 32 x 17 m a v objektu byly stáje pro osm koní, byt učitele jízdy, šatny a sedlárny. První nájemce pan Deiss z Prahy s sebou přivezl pět nájemných koní. Později pomohl hrabě Clamm-Gallas opatřit pozemek ve Skalní ulici vedle textilní školy (0,6 ha), kde byl v roce 1922 zahájena výstavba jízdárny s cvičištěm. Členové klubu mezi sebou vybrali 305 000 Kč a dalších 120 000 Kč věnovaly Liberecké veletrhy za podmínky, že jízdárna i cvičiště budou po tři roky sloužit jako výstavní prostory. Základy vyhlubila firma Christoph a Unmack z Černous. Dílo bylo hotovo za necelé tři měsíce (10.12.1922) a společně oslaveno obědem ve Zlatém lvu. K největším událostem patřil První severočeský jezdecký turnaj, jehož se po čtyři červnové dny roku 1925 zůčastnilo 40 jezdců z civilních i vojenských kruhů se 70 koňmi. Předváděly se obtížné drezúry a skoky přes překážky až 180 cm vysoké. Za rok už startovalo 100 koní, mezi nimi i skupina lipicánských hřebců z jezdecké školy ve Vídni. Za krize byl klub nucen prodat závodní dráhuv Pavlovicích městu, které zde začalo budovat stadion. Po druhé světové válce se jezdecký klu přestěhoval do Norské ulice, kde byl vybudován moderní parkur, jízdárna, stáje a výběhy. Ve staré jízdárně se v šedesátých letech konaly aukční trhy dobytka. Po zboření zchátralého objektu koupila v dubnu 1982 pozemky Textilana pro sportovní halu.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Jiřina Vévodová
archiv Jiřina Vévodová
archiv Jiřina Vévodová
archiv Jiřina Vévodová
otec a já (archiv M.Bergl)
otec a já (archiv M.Bergl)
Uvnitř kryté jízdárny v Tyršově ulici po druhé světové válce
Uvnitř kryté jízdárny v Tyršově ulici po druhé světové válce
archiv Jiřina Vévodová
archiv Jiřina Vévodová
archiv Jiřina Vévodová
archiv Jiřina Vévodová
1955 točí Vávra Jana Žižku. Všechny jezdecké oddíly vč. libereckého musí k Sudoměři. Zde jezdec Bergl s koněm Ipel. (archiv M.Bergl)
1955 točí Vávra Jana Žižku. Všechny jezdecké oddíly vč. libereckého musí k Sudoměři. Zde jezdec Bergl s koněm Ipel. (archiv M.Bergl)

Byla v Tyršově ulici jízdárna,  vchod byl z Humpolecké. Mám jen pár nekvalitnich fotek prázdného místa, které bylo dlouho zarostlé. Teď je tam bytový komplex s krámky.

(archiv Alena Veitová Gürtlerová)