Liberecký zámek

01.10.2021
Liberecký zámek na pohlednici z roku 1910. (archiv Vladimír Trégl)
Liberecký zámek na pohlednici z roku 1910. (archiv Vladimír Trégl)
Liberecký zámek v 17.století - model dle vyobrazení na víku skleněného poháru z roku 1697. (zdroj Kniha o Liberci)
Liberecký zámek v 17.století - model dle vyobrazení na víku skleněného poháru z roku 1697. (zdroj Kniha o Liberci)

Liberecký zámek vznikl jako městské sídlo renesanční šlechty v 70.letech 16.století a ve své podstatě se uchoval v následně rozvinutých původních hmotách, doplňovaných v dalších stoletích.
Přestavěná nejstarší část, obrácená k městu, navázala na renesanční budovu, ale změnila vstupy, takže starý portál po odstranění staré přístupové cesty se ocitl v rovině oken přízemí.

archiv O.Musil
archiv O.Musil
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka  -  Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
Křižovatka ulic Palachova - Rumunská - Felberova a Guttenberova  v roce 1987 a 5.6.2022
Křižovatka ulic Palachova - Rumunská - Felberova a Guttenberova v roce 1987 a 5.6.2022

Když v letech 1773 - 76 stavěl J.J.Kunze třetí zámecké křídlo, tzv. Nový zámek, a pak přestavoval (1785-86) redernskou část do dnešní podoby, začalo století přeměn zámeckého komplexu. Symbolické opevnění, spíše jen ohradní zeď, ztratilo přesunutím hlavního vstupu do dnešních míst opodstatnění a bylo odstraněno. Do prostoru Zámeckého náměstí posléze ústilo pět ulic, které vznikly až na Zámeckou (Felberovu) v poslední čtvrtině 19.století. Nejstarší z nich byla Klotyldina (Palachova), proražená v roce 1875. Kolem ní začaly po obou stranách vyrůstat činžovní domy. Zvýšeny byly i dvě budovy na Zámeckém náměstí, které zasahují zleva do druhé pohlednice. Sídlila v nich panská správa, pak pošta a po ní více než půl století Jeřábkova tiskárna. Za ní vystupuje boční štít Gerlachova domu, v němž bylo v letech 1986-1990 nákladnou rekonstrukcí pro potřeby Skloexportu. Kromě rozsáhlé vzorkovny se zde nacházely reprezentační prostory podniku, jejichž součástí se stala i zámecká kaple (1604) s jedinečnou pozdně renesanční výzdobou.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Liberecký zámek před 100 lety a  22.11.2020
Liberecký zámek před 100 lety a 22.11.2020
Zámek (foto V. Víšek)
Zámek (foto V. Víšek)
Zámek (foto V. Víšek)
Zámek (foto V. Víšek)
Tak to máme jeden zámeček, jeden Zlatý ... co? No ještě skoro dva roky nemáme, podle zdroje eBay rok 1904. (Petr Ruprecht)
Tak to máme jeden zámeček, jeden Zlatý ... co? No ještě skoro dva roky nemáme, podle zdroje eBay rok 1904. (Petr Ruprecht)
Šmankote – ona byla u věže zámečku brána. (zdroj: Vítezslav Šimák, Čechy, 1905) (archuv Petr Ruprecht)
Šmankote – ona byla u věže zámečku brána. (zdroj: Vítezslav Šimák, Čechy, 1905) (archuv Petr Ruprecht)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci

Zámek je jednou z prvních zděných staveb v Liberci. Dali ho postavit na místě staršího panského domu tehdejší majitelé frýdlantského panství bratři Kryštof a Melchior z Redernů v letech 1582-1587. Podle nejstaršího vyobrazení z konce 17. století, jež se zachovalo na víku skleněného poháru, jednalo se o poměrně jednoduchou renesanční stavbu. Její sedlovou střechu ukončovaly na obou stranách vysoké profilované štíty, nad římsou vystupovaly ozdobné vikýře. Vstup do zámku, umístěný na straně obrácené k městu, zdůrazňoval kamenný portál se znakem Redernů a Šliků. K hlavní budově, označované jako Redernský zámek, dala Kateřina z Redernů, vdova po Melchiorovi, přistavět v letech 1602 - 1604 zámeckou kapli, jejíž věž - sloužící současně jako zvonice, dominovala celému zámeckému komplexu rozšířenému o Nosticovské křídlo, napojené kolmo na kapli. Kateřina ho dala postavit pro svou sestru Mikulášku Nosticovou, rozenou Šlikovou, v roce 1609.

Už v roce 1615 postihla zámek pohroma v podobě požáru, který zničil přední budovu až po přízemí a silně poškodil i Nosticovské křídlo. Obnovu zámku po požáru řídil stavitel italského původu Jan Arkon, působící v Žitavě. Nejcennější část zámku - kaple - nebyla naštěstí požárem zasažena. Za její prostou fasádu s okny zachovávajícími dosud lomený gotický oblouk, zůstal zachován pozdně renesanční interiér, který je znamenitou ukázkou dovednosti neznámých mistrů ze 17. století. Nejcennější částí tohoto interiéru je nesporně hlavní oltář. I když během staletí utrpěl mnohou újmu a některé části dokonce už chybějí, dokládá dodnes jak v celkovém pojetí vlivy holandské, tak v samotném provedení mistrovství svých tvůrců. Oltář stojí volně v prostorné nice na západní straně kaple. Další částí kaple - kazetový dřevěný strop - dělený profilovanými trámy na 42 pole se středy zdobenými rozetami, dále osmiboká kazatelna, varhanní kruchta a panská oratoř podepřená dřevěnými toskánskými sloupy, přístupná po samostatném schodišti ze starého zámku, jsou barevností a použitými ornamenty vzájemně sladěny.

V letech 1773-1778 byl zámek rozšířen o další budovu zvaný Nový neboli Zahradní zámek. Jeho stavbu řídil a projektoval panský stavitel J. J. Kuntze. On také v letech 1785-1786 provedl rozsáhlou přestavbu Redernského zámku a dal mu dnešní podobu. Tehdy byly odstraněny zdi obepínající zámecký areál a z věží na nárožích zůstala pouze severní, před kaplí. Když byla roku 1787 založena Panská ulice (dnešní 8. března), obestavěná po obou stranách roztomilými klasicistními domy, získal zámek důstojný, vskutku reprezentační nástup při příjezdu od jihu ve směru od Prahy, ústící do čestného nádvoří před Nostickým zámkem.

Velkou přestavbu prodělal také nový zámek v letech 1852 - 1854 pod vedením vídeňského architekta H. Ferstela. Z té doby pochází i čtvercová věž, vytvářející zajímavý spojovací článek mezi Nosticovským křídlem a Novým zámkem. Koncem 19. století se změnilo také bezprostřední okolí zámku na jeho západní straně, kde vznikla nová ulice Klotyldina (dnes Palachova) a Pivovarská (dnešní Rumunská), odlehčující dopravě ve středu města. Jejich vzájemné propojení a navázání na ulici Panskou si vyžádalo snížení terénu před zámkem téměř o 4 metry. Tím došlo k obnažení značné části suterénu Redernského zámku a původní vstup se ocitl vysoko nad terénem a byl zazděn. Z ulice Gutenbergovy musel být upraven i vstup do zámecké kaple.

Postupně přestal zámek sloužit svému původnímu poslání. Už v roce 1850 byl v Redernském zámku umístěn okresní soud, Nový zámek se od roku 1927 proměnil na ubytovnu zaměstnanců správy zámku, přičemž došlo ke zničení krásných interiérů, zejména pak bohaté štukové výzdoby stěn a stropů, provedené podle návrhu francouzského architekta Louise Greniera pražským štukatérem Josefem Bossim. Z rozlehlého zámeckého parku, založeného velkoryse rovněž z popudu Kateřiny z Redernu v 17. století, zůstaly po proražení Gutenbergovy ulice pouhé zbytky. V roce 1933 převzal zámek stát pro ředitelství státních lesů a statků a od té doby sloužily jeho prostory většinou jako kanceláře. Část parku se staletými stromy padla v roce 1950 za oběť při zřízení letního kina.

Nová, šťastnější éra zámku nastala, když Zahradní zámek a Nosticovské křídlo převzal v 70. letech Skloexport pro zřízení stálé expozice skla. Nakonec mu předala Vysoká škola strojní a textilní i zbývající části zámku a podle projektu zpracovaného v libereckém Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem byla zahájena rozsáhlá a nákladná rekonstrukce a přestavba nejen celého zámku, ale i jeho nejbližšího okolí. Všechny objekty byly pod odborným dohledem památkářů upraveny pro potřeby Skloexportu. Nový zámek a Nosticovské křídlo budou dále sloužit především výstavním účelům. U Nosticovského křídla, kde vznikla prostorná vstupní hala, bylo arkádové přízemí rozšířeno pro hlavní vstup. Velkými změnami prošly interiéry Redernského zámku a kaple. Po zajištění stability byly v této nejstarší části zámku upraveny reprezentační místnosti potřebné pro obchodní jednání a ubytování hostů. Zámecká kaple se stala rovněž součástí reprezentačních prostor a bude sloužit jako menší společenská místnost pro slavnostní příležitosti. V jejím interiéru byly odborně zrestaurovány vzácné polychromované dřevěné části i vyřezávaný hlavní oltář, na kruchtě byly umístěny nové varhany. Doplňkem interiéru se staly unikátní výrobky našich sklářů. Prostorů v suterénu bylo využito na zřízení vinárny Kaplanky, přístupné také přímo z Gutenbergovy ulice. Novou úpravu dostaly parkové plochy v okolí zámku, zejména hlavní nástup končící širokým schodištěm před vstupem v Nosticově křídle. Nástupnímu prostoru dominuje štíhlý obelisk.
Text: Liberecké domy hovoří I. díl, Ing. arch. Svatopluk Technik, rok 1992
.

Liberecký zámek v roce 1979 (zdroj Svatopluk  Technik – Vladimír Ruda – Liberec minulosti a současnosti, 1980, Severočeské nakladatelství)
Liberecký zámek v roce 1979 (zdroj Svatopluk Technik – Vladimír Ruda – Liberec minulosti a současnosti, 1980, Severočeské nakladatelství)
 Kdysi ještě (super)žlutý zámeček (zdroj delcampe.net)
Kdysi ještě (super)žlutý zámeček (zdroj delcampe.net)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Liberecký zámek - foto Miloslav Kalík, 80.léta 20.století - archiv SM Liberec
Liberecký zámek - foto Miloslav Kalík, 80.léta 20.století - archiv SM Liberec
(zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Zámecká kaple v 70.letech - pohled z Felberovy ulice (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Zámecká kaple v 70.letech - pohled z Felberovy ulice (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
liberecký zámek začátkem minulého století a 9.1.2021
liberecký zámek začátkem minulého století a 9.1.2021
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Venku na nás čeká první sněhová nadílka letošního roku ❄️ takže připravte sáně, lyže a hrnce a hned jak to půjde, rychle na kopec (bezpečně‼️) 👀 pohled na kapli zámku s průhledem do dnešní Palachovy ulice #Liberec #Reichenberg
Venku na nás čeká první sněhová nadílka letošního roku ❄️ takže připravte sáně, lyže a hrnce a hned jak to půjde, rychle na kopec (bezpečně‼️) 👀 pohled na kapli zámku s průhledem do dnešní Palachovy ulice #Liberec #Reichenberg
https://www.gda.bayern.de/
https://www.gda.bayern.de/
Liberecký zámek v roce 1906 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Liberecký zámek v roce 1906 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
V.Hájek
V.Hájek
Zámek (foto V. Víšek)
Zámek (foto V. Víšek)
Při hloubení základů pro dům na nároží ulice 8.března v roce 1899 byly odkryty zbytky jihozápadní věže libereckého zámku.  (zdroj Kniha o Liberci)
Při hloubení základů pro dům na nároží ulice 8.března v roce 1899 byly odkryty zbytky jihozápadní věže libereckého zámku. (zdroj Kniha o Liberci)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
liberecký zámek
liberecký zámek
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
z aukce (archiv J.Hůlka)
z aukce (archiv J.Hůlka)
Zámecké náměstí - archiv J.Hůlka
Zámecké náměstí - archiv J.Hůlka
Pohled na dnešní Palachovu ulici v roce 1910 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Pohled na dnešní Palachovu ulici v roce 1910 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Felberova ulice v roce 1906 a 2001 (vlevo budova České Pojišťovny, vpravo České Spořitelny) a uprostřed vzadu liberecký zámeček)(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Felberova ulice v roce 1906 a 2001 (vlevo budova České Pojišťovny, vpravo České Spořitelny) a uprostřed vzadu liberecký zámeček)(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970, archiv L.Janků)
(zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970, archiv L.Janků)
1927 (archiv T.Majer)
1927 (archiv T.Majer)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
(zdroj: kniha Severní Čechy, Milada Einhornová, Ústí nad Labem, 1985)
(zdroj: kniha Severní Čechy, Milada Einhornová, Ústí nad Labem, 1985)
Liberecký zámek v roce 1979
Liberecký zámek v roce 1979
archív Luboše Mencla
archív Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Stará reklamní pohlednice Skloexportu (archiv Věra Donátová)
Stará reklamní pohlednice Skloexportu (archiv Věra Donátová)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Zámek
Zámek
Zámek (foto V. Víšek)
Zámek (foto V. Víšek)
Guttenbergova ulice (foto V. Víšek)
Guttenbergova ulice (foto V. Víšek)
pohled z Feleberovy ulice na Palachovu ulici (M.Gergelčík)
pohled z Feleberovy ulice na Palachovu ulici (M.Gergelčík)
Felberova (foto V. Víšek)
Felberova (foto V. Víšek)
Liberecký zámek před 100 lety
Liberecký zámek před 100 lety
Nároží libereckého zámku v roce 1915
Nároží libereckého zámku v roce 1915
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Zámek (archiv Jitka Horušická)
Zámek (archiv Jitka Horušická)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
Liberecký zájem v roce 1954  (foto Vilém Boháč)
Liberecký zájem v roce 1954 (foto Vilém Boháč)
archiv M.Ban
archiv M.Ban
Liberecký zámek v roce 1930
Liberecký zámek v roce 1930
Letecký pohled na liberecký zámek v roce 1991
Letecký pohled na liberecký zámek v roce 1991
Zámek (archiv Jitka Horušická)
Zámek (archiv Jitka Horušická)
archiv Jan Polák
archiv Jan Polák
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
Pohled z parku u spořitelny na zámeček v roce 1943. (archiv P.Ruprecht)
Pohled z parku u spořitelny na zámeček v roce 1943. (archiv P.Ruprecht)
Liberecký zámek (60.léta) archiv Jana Zahurancová
Liberecký zámek (60.léta) archiv Jana Zahurancová
(zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
(zdroj: https://gallery.hungaricana.hu )
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
archiv B.Kopejska
archiv B.Kopejska
1909 (archiv J.Peterka)
1909 (archiv J.Peterka)
foceno z již neexistujícího kostela na Náměstí Českých bratří
foceno z již neexistujícího kostela na Náměstí Českých bratří
pod libereckým zámkem. (foto Ivan Rous)
pod libereckým zámkem. (foto Ivan Rous)

2002

foto Pav Karel
Kryštof z Redernu si v letech 1582-1587 postavil tento zámek jako jeden z prvních kamenných domů v Liberci. Dnešní podobu získal po požáru v roce 1615, kdy vdova po Melicharovi, Kateřina z Redernů, dala vybudovat zámeckou kapli a rozšířit zámecký komplex o nové Nosticovské křídlo. V letech 1850-1854 je zámek přestavěn na letní sídlo hraběcí rodiny, jsou zde upraveny prostory pro nově vznikající okresní soud. Při této přestavbě a později i za první republiky při přestavbě na byty státních lesů vzala bohužel za své výzdoba 18. a 19. století. Za 2. světové války v objektu sídlí německé vojsko a útvary, po válce zámek přechází pod stát. (autor příspěvku Luboš Mencl)

Liberecký cyklistický klub v roce 1886


Cyklisté stojící před vchodem do Zahradního zámku. Mezi tzv. kostitřasy vidíme uprostřed i zajímavou dvoukolku. Výrobou kol se v Liberci zabývala továrna Möldner a Skreta (čp.154 - III), která sice v dubnu 1899 vyhořela, ale výrobu obnovila. (zdroj Kniha o Liberci)

Vzorkovna skla byly po rekonstrukci zámku (1991) výrazně rozšířena a zabírala většinu prostor tzv. Nového zámku včetně věže. (Zdroj Stalo se na severu Čech 1900 - 2000)
Vzorkovna skla byly po rekonstrukci zámku (1991) výrazně rozšířena a zabírala většinu prostor tzv. Nového zámku včetně věže. (Zdroj Stalo se na severu Čech 1900 - 2000)

Liberecký zámek a vzorkovna skla Skloexport


v devadesátých letech 20.století (archiv Jany Zahurancové)

Skleněný poklad je na střepy. Prodaný

Největší expozice skla na světě z libereckého Zámečku je pryč. Sen o městě jako pupku sklářské Evropy se rozplynul.

Tajemný Redernovský zámek uprotřed Liberce už neskrývá žádný poklad. Je prázdný. A to ještě před deseti lety existovaly plány udělat z něj muzeum evropského sklářství.
Firma Ústí Development, která zhruba před čtyřmi lety objekt koupila i se sbírkou bývalého Skloexportu, sklo odvezla.
"Zámek je prázdný. Sbírku jsme prodali. Zbyla tam jen světla na chodbách," oznámila jednatelka firmy Lenka Wilkelmanová. Souhlasila s prohlídkou kaple. "Jen tam můžete fotit," upozornila.
Kaple je jediným místem, kam firma zájemce pustí. Majitel má totiž s libereckou radnicí dohodu, že v ní úředníci mohou oddávat.
Hlavní vchod ze zahrady působí opuštěně. Mříž ze žlábku nad schodištěm někdo ukradl. Když si člověk povyskočí, zahlédne v oknech "bílého" Zahradního křídla prázdné regály. V dobách slávy Skloexportu byly plné mís a číší z olovnatého křišťálu od sklářů z Poděbrad a Světlé nad Sázavou.
Sbírka, kterou liberecký Skloexport, jediný vývozce československého skla, shromažďoval desítky let, se rozplynula. Měla "kusově" hodnotu od desíti do patnácti milionů. Jako kolekce ale nevyčíslitelnou.
"Bylo to to nejcennější, co v zámku bylo, ale hovořit se mi o tom nechce. Je to moje srdeční záležitost," přiznal dříve bývalý generální ředitel Skloexportu Jaroslav Křivánek.

Trhliny expozice dostala v době, kdy se do Skloexportu dostala jako předsedkyně představenstva Regina Rázlová. Přišla s holdingem, který sjednotí všechny sklářské firmy a posílený bohatým investorem vybuduje české sklářské impérium. "Tehdy se odtrhl Crystalex Nový Bor a šéfové Skloexportu jeho sbírku odvezli. Nechtěli vystavovat konkurenci," říká správce zámečku. Projekt Rázlové zkrachoval. Zbyly dluhy u bank a státu za dvě miliardy. Šéfové firmy s obchodními partnery čelili obžalobě z "tunelu" za více než půl miliardy korun. Soud je ale po deseti letech vyšetřování osvobodil. Exherečka Rázlová před soud nikdy nepředstoupila. Kvůli zdravotním problémům. Bývalí zaměstnanci Skloexportu chtěli sbírku i se zámkem zachovat a najít pro ni využití.
"Existoval projekt na Muzeum evropského sklářství. Měli jsme kontakt na novináře z odborných časopisů a ti zase napojení na evropské sklárny. Chtěli jsme o ně sbírku rozšířit," vzpomíná Petr Máslo, bývalý pracovník propagace Skloexportu.
Plán nedopadl. "Myšlenka to byla hezká, ale nikdo už do toho nechtěl jít," tvrdil tehdejší liberecký primátor Jiří Kittner.
Před lety zámeček koupila holandská firma Ústí Development. Údajně za cenu od šedesáti do osmdesáti milionů. Chtěla zámek přebudovat na pětihvězdičkový hotel. K tomu nikdy nedošlo..

Zámek je pustý

Zní to jako pohádka. Dlouhé chodby, ověšené gigantickými hrozny křišťálových lustrů, které se postupně rozsvěcely, obrovské sály s nekonečnými vitrínami, tisíce sklenic, pohárů, mís, váz, karaf, džbánů. Pokojová světla, lampy a lampičky nejrůznějších tvarů. Technické křivule, pipety, baňky a měrky, ladné i rozdováděné figurky, plastiky špičkových českých umělců i absolventů sklářských škol. To byl Redernovský zámek v Liberci, Skleněný zámek Skloexportu.
"Bylo to neskutečné. Každý, kdo vstoupil, byl z toho úplně paf. Ať to byl prezident Havel, nebo obchodník nějaké firmy," vzpomíná na sbírku českého skla Liberečan Petr Máslo.
Ve Skloexportu pracoval celý život od umělecké průmyslovky v Kamenickém Šenově. Zažil největší slávu i pád po příchodu rodiny Rázlových.

Skleněný zámek Liberec

- našel jsem doma prospekt společnosti Skloexport z roku 1989, kde jsou fotografie tehdejších prostor a expozic českého skla v zámku, které Skloexport využíval pro obchodní jednání s klienty z celého světa. Jako kluk jsem měl tu možnost tyto prostory po revoluci vidět a bylo to úchvatné (snad někdy najdu fotky z té návštěvy a dám je sem). Pamatuju si hlavně tu dlouhou chodbu plnou krásných lustrů, které se rozsvěcely postupně jeden za druhým. Všude se píše, že tyto expozice nebyly veřejnosti přístupné. Teď je zámek veřejnosti stále ne zcela přístupný (jen příležitostně na nějaké akce) a  patří společností ÚSTÍ DEVELOPMENT s většinovým společníkem v Holandsku. (autor příspěvku Jaromír Peterka)

Musel jsem jít


"Kdybych nemusel, neodešel bych. Tu práci jsem miloval," říká Máslo. Začínal na zakázkách pro Spojené státy a Kanadu, pak navrhoval design a obaly na varné sklo Simax a poslední tři roky byl šéfem propagace. Jezdil do Frankfurtu nad Mohanem na veletrh skla. "To bylo něco jako Ženeva pro auta. Provázel jsem i delegace zákazníků. Těmi nejvýznamnějšími byli Japonci. Byli po našem skle posedlí. A myslím, že jim to zůstalo dodnes," říká Máslo.

Putoval po českých sklárnách s novináři zahraničních odborných časopisů i filmaři. Ti natáčeli o skle. "Film mám. Ale nikdo ho nechce. Přitom je na něm celá historie výroby českého skla. Technologie, které jsme uměli jen my. Pamatuji se třeba na číše z harrachovské sklárny, které měly stonky tenké dva milimetry, a takových majstrštyků bylo v zámečku spousta. Byly to vzorky, unikáty," poznamenal.
Pamatuje i rekonstrukci zámečku v osmdesátých letech. Největší stavební dílo v dějinách Skloexportu. Po ní se sbírka z původně jednoho zahradního křídla zámečku rozšířila na všechny tři části sídla. Kromě Nosticova i na Redernovské a Clam-Gallaské. Co patro, to jiný druh skla.
Po opravách se ze zámečku stala rezidence pro nejluxusnější klientelu.

VIP rezidence

Hosté přijeli vstupní zahradou, prohlédli si sbírky, uzavírali smlouvy v saloncích českém, anglickém, německém, italském či španělském. Nahoře se vyspali ve stylových pokojích s vybavením z interiérů českých zámků. Ti lepší ve svatebním apartmá s nebesy. A večer popili archivní víno ve sklepní vinárně Kaplance. Věřící zašli do renesanční Redernské kaple a svůj pokoj, modlitebnu s oknem k Mekce, měli v zámku i muslimové.
Nynější správce ochotně provede ohlášené návštěvy a svatby do zdejší kaple, ale povídat nechce. "O kapli vám řeknu všechno, o sbírce povídat nebudu. Vidíte sami, už tu není," dodává. Jméno nechce uvést ani další dlouholetá pracovnice Skloexportu, která měla na starosti inventuru v části olovnatého skla.

"Na celou sbírku bylo šest uklízeček, které nedělaly nic jiného, než umývaly exponáty. Ty byly ale jen pro zákazníky. My, zaměstnanci, jsme nic kupovat nesměli," dodala. Když sbírku definitivně zavřeli a Skloexport zkrachoval, před zhruba devíti lety, přešla na prodejnu přímo v sídle firmy pod libereckým vlakovým nádražím.
"Tam jsme prodávali kusy ze skladů. A pak skončilo i to," dodala.
Zámeček je dnes obestřený tajemstvím. Je to liberecký hrad v Karpatech. Dovnitř mohou jen ti, kdo mají zájem o koupi anebo svatby. Lidem je přístupná pouze kaple.
"Je původní ze šestnáctého století, ale taky ji opravovali. Například vitráže měly mít motivy z Erbenovy Kytice. Památkářům se ale zdály moc morbidní, takže sem nakonec dali tabulky nažloutlé a bílé," vysvětluje správce. Cestou zpět ukazuje na panel nad schody nalevo od velké vstupní síně - recepce. Připomíná přestavbu zámečku, pod níž se podepsala polská stavební firma Budimex. Dále už je jen mříž a dlouhá chodba s ověsovými lustry. Ty jediné tam zůstaly jako památka na skleněnou pohádku.

(zdroj  :https://www.e15.cz/magazin/skleneny-poklad-je-na-strepy-prodany-844230?fbclid=IwAR2H0OLM5Jhgt5iLmUwh0uo3F88eBVX5mPn11B6gJvVzc5vuEWltSNZJoXo )

archiv P.Ruprecht
archiv P.Ruprecht

Interiér zámecké kaple

Za historií libereckého zámku se musíme ohlédnout do roku 1538, kdy Jáchym z Bibrštejna koupil od libereckého měšťana Antona Plischkeho rodinnou usedlost. Z té se po dostavění panského domu pro správce stal základ dnešního zámku. Za skutečnou přeměnu této usedlosti však vděčíme bratřím Kryštofu a Melchioru Redernům, kteří roku 1583 začali nedaleko správcova domu budovat renesanční zámek. Dokončen byl po čtyřech letech. Jednalo se patrně o jednoduchou, pozdně renesanční dvoupodlažní stavbou se sedlovou střechou.
Když v roce 1591 Kryštof zemřel, přešel majetek na Melchiora a po jeho smrti o devět let později se stala správkyní rodového majetku jeho manželka Kateřina - hraběnka Šliková. Ta se v roce 1604 rozhodla vystavět na severní straně libereckého zámku kapli. Postavena byla také věž na severním nádvoří. Ta sloužila jako zvonice i bašta a je jedinou zachovanou do současnosti. Dále následovala výstavba druhého, tzv. nosticovského křídla.
V roce 1615 zničil požár celé redernské křídlo kromě hradní kaple.
Nové křídlo zámku zvané Nový zámek nechal ke stávajícímu areálu přistavět hrabě Kristián Filip Clam-Gallase. Navrhl a postavil jej clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze. Křídlo má podobu dvoupodlažní klasicistní budovy, zdobené černým štukem s vchodem směřujícím do parku. Do této klasicistní podoby bylo v letech 1785-86 přestavěno také původní redernské křídlo, které tím bylo obohaceno o mansardovou lomenou valbovou střechu. Z obranných prvků po přestavbě zůstala pouze severní bašta.
Následovala přestavba v letech 1852-54 a to ve stylu romantismu. Tuto novou podobu navrhl vídeňský architekt Friedrich von Stache a realizoval Heinrich Ferstel. V rámci této přestavby byla vybudována nová čtyřboká věž propojující Nový zámek a nosticovské křídlo. V této době však zámek již nesloužil jako šlechtické sídlo. Od poloviny 19. století byl do redernského křídla umístěn okresní soud a Nový zámek od roku 1927 sloužil jako ubytovna zámecké správy.
Po pozemkové reformě v roce 1933 přešel zámek do vlastnictví státu a stává se sídlem ředitelství Státních lesů a statků. Za druhé světové války zde sídlilo posádkové velitelství a Německá pracovní služba. V padesátých letech převzala redernské křídlo Vysoká škola strojní. V sedmdesátých letech převzal Nosticovské křídlo a Nový zámek Skloexport, který v roce 1986 získal také křídlo redernské. Podnik plánoval v zámku zřídit stálou expozici skla, z tohoto důvodu byla provedena nákladná rekonstrukce celého areálu a objekty byly upraveny jako reprezentativní prostory pro potřeby Skloexportu. Rekonstrukce skončila v roce 1990. Po krachu Skloexportu je však v současné době zámecký komplex nepřístupný, a tak můžete obdivovat pouze jeho exteriér v samém srdci města Liberce. (zdroj Kniha o Liberci)

archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
foto Zdena Ina Bergger
foto Zdena Ina Bergger
foto Zdena Ina Bergger
foto Zdena Ina Bergger
foto Zdena Ina Bergger
foto Zdena Ina Bergger
foto Zdena Ina Bergger
foto Zdena Ina Bergger