Jablonecká ulice

01.10.2021
Jablonecká 1344/14 (archiv V.Hájek)
Jablonecká 1344/14 (archiv V.Hájek)
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
Ne každý případ vloupání maskovaný žhářstvím se podařilo příslušníkům VB vyřešit. Tenhle z Jablonecké ulice z roku 19 84už zůstane jako kriminalistický pomníček. (autor píspěvku Petr Kolín)

Dvůr Clam- Gallasů v Jablonecké ulici.

zdroj ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka

Das Böhmen und Mähren-BuchVolkskampf und Reichsraum Das Böhmen und Mähren-Buch Heiss, Friedrich Prag: Volk und Reich Verlag, 1943
Das Böhmen und Mähren-BuchVolkskampf und Reichsraum Das Böhmen und Mähren-Buch Heiss, Friedrich Prag: Volk und Reich Verlag, 1943
Čerpací stanice pohonných hmot na Jablonecké ulici v proměnách času - třicátá léta a RECORD STOP!, čtyřicátá a ROHOL STANDARD a konečně BENZINA z let šedesátých. (Hans Oldskull)
Čerpací stanice pohonných hmot na Jablonecké ulici v proměnách času - třicátá léta a RECORD STOP!, čtyřicátá a ROHOL STANDARD a konečně BENZINA z let šedesátých. (Hans Oldskull)
Pumpa na Jablonecké ulici.  Autor: archiv Jaroslava Zemana
Pumpa na Jablonecké ulici. Autor: archiv Jaroslava Zemana
pohled od sokolovny na benzinovou pumpu směrem k Šaldovu náměstí, foto Jan Kabíček, 1975 (archiv SM Liberec)
pohled od sokolovny na benzinovou pumpu směrem k Šaldovu náměstí, foto Jan Kabíček, 1975 (archiv SM Liberec)
Na Jabloneckou se pro benzín jezdilo ještě začátkem osmdesátých let. (archiv Petr Kolín)
Na Jabloneckou se pro benzín jezdilo ještě začátkem osmdesátých let. (archiv Petr Kolín)
Jablonecká ulice
Jablonecká ulice
Jablonecká ulice cca 1974  (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Jablonecká ulice cca 1974 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Jablonecká ulice (archiv Sveročeské muzeum)
Jablonecká ulice (archiv Sveročeské muzeum)

Sokolovna v Jablonecké ulici

Od roku 1868 začalo být na libereckých školách zaváděno povinné vyučování tělocviku, jež řídil DTR, který poskytl tři učitele. Tělocvična, jež se stala chloubou Liberce, musela však být v roce 1893 při přestavbě centra zbořena a nahrazena novou v Jablonecké ulici. Tuto tělocvičnu vyprojektoval v novorománském slohu člen DTR Julius Keil, stavbu provedl v letech 1892-1893 Adolf Bürger. Velký sál s galerií má rozměry 27,60 X 18,80 m a výšku 11,50 m. K tělocvičně patří letní hřiště a malá zahrada. Byla otevřena při sportovních slavnostech Ještědskojizerské župy (13.8.1893). Členstvo pocházelo ze všech vrstev obyvatel Liberce a jeho počet brzy dosáhl 1200 osob . Sál byl největší ve městě a proto se zde konalo také mnoho kulturních a zábavních akcí - přednášek, koncertů, divadelních a filmových představení, plesů, výstav a různých shromáždění. Po roce 1945 převzal tělocvičnu Sokol, pak TJ Lokomotiva Liberec. (zdroj Kniha o Liberci)

Sokolovna v roce 1936 (archiv Všichni Čermáci)
Sokolovna v roce 1936 (archiv Všichni Čermáci)
Reichenberg - Turnhalle. Pohlednice prošlá poštou v roce 1911. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Turnhalle. Pohlednice prošlá poštou v roce 1911. (archiv Kamil Syrovátka)
Sokolovna (foto Jan Bartoš)
Sokolovna (foto Jan Bartoš)
1904 (archiv Luboš Mencl)
1904 (archiv Luboš Mencl)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Jablonecká ulice v roce 1912 a 2001
Jablonecká ulice v roce 1912 a 2001
Lazaret v sokolovně (archiv J.Hůlka)
Lazaret v sokolovně (archiv J.Hůlka)
Sokolovna v Jablonecké ulici v roce 1938 a 3.5.2020
Sokolovna v Jablonecké ulici v roce 1938 a 3.5.2020
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
Jablonecká ulice (M.Gergelčík)
Jablonecká ulice (M.Gergelčík)
Jablonecká ulice v roce 1912 a 3.5.2020
Jablonecká ulice v roce 1912 a 3.5.2020
1915 (zdroj beta.lot - tissimo.com/de)
1915 (zdroj beta.lot - tissimo.com/de)
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
sokolovna 17.10.1938
sokolovna 17.10.1938
tenisový kurt v Jablonecké ulici u Sokolovny
tenisový kurt v Jablonecké ulici u Sokolovny

Secesní vila v Jablonecké ulici

v roce 1991

Rodinná vila továrníka Otto Goltze (čp.7-V), postavená roku 1912 na pozemcích bývalého panského dvora, je pozoruhodnou ukázkou pozdně secesní architektury. Autorem projektu je drážďanský architekt Rudolf Bitzan. V roce 1963 byla provedena adaptace na mateřskou školu. V zadním montovaném traktu našel umístění denní stacionář pro děti s kombinovanými vadami nadace Alvalida.

(zdroj Kniha o Liberci)