Ulice Na Bídě a Mlýnská

03.10.2022

Ulice Na Bídě a barevna Kryštofa Altmanna

Roku 1701 si přímo naproti redernovskému špitálu v místech bývalé střelnice postavil barevnu a mandl barvíř Kryštof Altmann (čp. 163 - IV). Už v roce 1730 si v sousedství staví další dům (čp. 165 - IV), přebudovaný roku 1877 na výrobnu klavírů firmy Proksch. Za dalšího člena rodu Altmannů přibylo třípodlažní křídlo, navazující kolmo na původní budovu, a přízemní sušárnu, vystupující až do ulice Na Bídě (1863).V sedmdesátých letech už Altmannův podnik vlastnil barvíř Kratzmann z Frýdlantu, specializující se na barvení lněných látek, a potom se tady vystřídalo několik dalších majitelů, vesměs barvířů. Už v roce 1930, kdy probíhala úprava okolních komunikací a regulace přilehlé části Harcovského potoka, usilovalo město o vykoupení části objektu. Po druhé světové válce sloužily budovy barevny jako sklady a byly odstraněny až při přestavbě severní strany ulice v šedesátých letech (pozn. přední dům byl zbourán až v roce 1975)


(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, fotografie z archivu Jany Ducháčkové)
(pozn. dnes je v tomto prostoru Lidl)
Na Bídě kolem roku 1930 (archiv Jany Ducháčkové)
Na Bídě kolem roku 1930 (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Petr Šimr
archiv Petr Šimr
Regulace Harcovského potoka v roce 1930  Harcovský potok v místech dnešní Fügnerovy ulice byl zaklenut až v roce 1928. Jeho tok původně obcházel Anenský dvůr, ale při regulaci byl, jak je patrno ze snímku, odkloněn a Anenský dvůr se tak ocitl na opačném břehu. V průhledu je původní nároží ulic Lipové a Malé Moskevské, kde dnes stojí obchodní dům Balon. Vpravo vystupuje roh Altmannovy barvírny.
Regulace Harcovského potoka v roce 1930 Harcovský potok v místech dnešní Fügnerovy ulice byl zaklenut až v roce 1928. Jeho tok původně obcházel Anenský dvůr, ale při regulaci byl, jak je patrno ze snímku, odkloněn a Anenský dvůr se tak ocitl na opačném břehu. V průhledu je původní nároží ulic Lipové a Malé Moskevské, kde dnes stojí obchodní dům Balon. Vpravo vystupuje roh Altmannovy barvírny.
F279 Hotel zum grünen Baum. Liberec, staroliberecký domek v Moskevské ulici.  (archiv Severočeského muzea v Liberci)
F279 Hotel zum grünen Baum. Liberec, staroliberecký domek v Moskevské ulici. (archiv Severočeského muzea v Liberci)
cca 1954
cca 1954
Ulice na Pláni a Na Bídě před rokem 1955 a 31.12.2021
Ulice na Pláni a Na Bídě před rokem 1955 a 31.12.2021
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
Na Bídě (kolem roku 1930 - archiv Jany Ducháčkové)
Na Bídě (kolem roku 1930 - archiv Jany Ducháčkové)
To jsem v té tramvaji dělal jako brigádník průvodčího. 1957 (archiv František Zikmund)
To jsem v té tramvaji dělal jako brigádník průvodčího. 1957 (archiv František Zikmund)
ulice Na Bídě v 60.letech a 15.5.2021
ulice Na Bídě v 60.letech a 15.5.2021
... a tohle z něj v roce 1975 zbylo (archiv Boveraclubu)
... a tohle z něj v roce 1975 zbylo (archiv Boveraclubu)
1996 (archiv T.Majer)
1996 (archiv T.Majer)
ulice Na Bídě 17.8.1958 a 18.8.2021
ulice Na Bídě 17.8.1958 a 18.8.2021
ulice Na Plání cca 70.léta (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
ulice Na Plání cca 70.léta (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
Ještě bych se vrátil ke svému nedávnému příspěvku týkajícího se Lipové ulice - trochu mne zmátlo foto domu stojícího částečně na místě dnešního domu s Lidlem a přilehlým parkovištěm ☺️ Zde tedy několik fotek na kterých se onen dům nachází - na fotech je označen šipkou a pro lepší představu přidávám i srovnávací fotografii s Annahofem. (autor příspěvku Hans Oldskull)
křižovatka ulic Na Pláni, Mlýnská a Na Bídě v 70.letech a 6.9. 2020
křižovatka ulic Na Pláni, Mlýnská a Na Bídě v 70.letech a 6.9. 2020
ulice Na Bídě 31.10.1933 a 15.5.2021
ulice Na Bídě 31.10.1933 a 15.5.2021
Na Bídě - cca 1971 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Na Bídě - cca 1971 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)

Josef Zušťák, nedalo mi to a našel jsem vám foto, nebo vytáhl jsem je ze starého videa na youtube (1992 TMB Liberec, tramvaje) kvalita nic moc ale snad potěší. (Jan Zavřel)

archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
ulice Na Perštýně 17.8.1958 a 18.8.2021
ulice Na Perštýně 17.8.1958 a 18.8.2021
pohled směr ulice Na Bídě 17.8.1958 a 18.8.2021
pohled směr ulice Na Bídě 17.8.1958 a 18.8.2021
ulice Na Pláni v 70.letech (archiv p.Odrážkové) a 11.10.2020
ulice Na Pláni v 70.letech (archiv p.Odrážkové) a 11.10.2020
ulice Na Bídě cca v roce 1974 a 1.5.2022
ulice Na Bídě cca v roce 1974 a 1.5.2022
Při rekonstrukci tratě byly k vidění i pozoruhodné soupravy: motorová lokomotiva T 211.029 sunula na Perštýně jeden z vozů T3 z roku 1973 a jeho prostřednictvím trolejovou věžku č. 125. Byla tak prověřována správná klikatost nové troleje, které ještě nebyla pod napětím. (pravděpodobně léto 1976, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Při rekonstrukci tratě byly k vidění i pozoruhodné soupravy: motorová lokomotiva T 211.029 sunula na Perštýně jeden z vozů T3 z roku 1973 a jeho prostřednictvím trolejovou věžku č. 125. Byla tak prověřována správná klikatost nové troleje, které ještě nebyla pod napětím. (pravděpodobně léto 1976, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
ulice Na Perštýně 1.4.1973 a 24.12.2021
ulice Na Perštýně 1.4.1973 a 24.12.2021
Trolejová věž Jabloneckých elektrických drah postavená na vagonku z roku 1899 vyfotografoval Erwin Cettineo 4.7.1975 při montáži trolejového vedení rekonstruované tramvajové trati Jablonec nad Nisou - Liberec. Přesně za 14 dní se vůz, který je kulturní památkou, podívá úplně naposled do svého původního působiště v rámci rozlučky s metrovým rozchodem.
Trolejová věž Jabloneckých elektrických drah postavená na vagonku z roku 1899 vyfotografoval Erwin Cettineo 4.7.1975 při montáži trolejového vedení rekonstruované tramvajové trati Jablonec nad Nisou - Liberec. Přesně za 14 dní se vůz, který je kulturní památkou, podívá úplně naposled do svého původního působiště v rámci rozlučky s metrovým rozchodem.
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
i na balkoně v Mlýnské se to v roce 1996 zelenalo jedna radost (na tom sousedním bylo sice smetiště, ale komu by to vadilo...) (archiv Miroslav Fogl)
i na balkoně v Mlýnské se to v roce 1996 zelenalo jedna radost (na tom sousedním bylo sice smetiště, ale komu by to vadilo...) (archiv Miroslav Fogl)
archiv paní Odrážkové
archiv paní Odrážkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
Jablonecké 6MT č. 115 dne 23.6.1955 na liberecké Bídě. (archiv Boveraclubu)
Jablonecké 6MT č. 115 dne 23.6.1955 na liberecké Bídě. (archiv Boveraclubu)

ulice Na Bídě v 80.letech

Pohled od Anenského dvora směrem k Textilaně. Čtyři panelové domy na severní straně ulice, kterými začala přestavba této části města, vyprojektoval liberecký architekt Jaromír Vacek ze Stavoprojektu, generálním dodavatelem byly Pozemní stavby Liberec. Domy jsou dálkově vytápěny z městské teplárny, což podstatně zlepšilo ovzduší v poměrně sevřeném údolí Harcovského potoka, zvláště když se později změnila technologie vytápění také v kotelně Textilany, jejíž jediný komín vidíme kouřit na obzoru.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

cca 1995 (archiv Jaya  Apache)
cca 1995 (archiv Jaya Apache)
Mlýnská ulice kolem roku 2000 (archiv Jan Zavřel)
Mlýnská ulice kolem roku 2000 (archiv Jan Zavřel)
2009 (Mike Bike)
2009 (Mike Bike)
31.10.1933
31.10.1933
začátek 60.let
začátek 60.let

Pohled od Anenského dvora směrem k Liebiegově továrně


V pravo na prvním snímku vidíme téci před mandlem tehdy ještě nezakrytý Harcovský potok. Na levém okraji snímku je zachycená část domu (167 - IV, patřící k továrně na klavíry firmy Proksch. Vedle něho stojí dvojdům (Čp 169 a 170 - IV) se dvěma barokizujícími štíty. Další přízemní stavení (čp. 171 - IV) si zachovalo výšku i vzhled původního domku z roku 1730. V roce 1910 bylo přestavěnopro potřeby barvíře Michlera a Scharfenbergera, hlavně v zadním traktu, kde byl umístěn také vysoký komín barevny. proti jeho zplodinám podal roku 1912 protest na magistrát řídící učitel sousední obecné školy v Oblačné ulici, neboť při převládajících západních větrech trpěla škola kouřem tak, že nebylo možné větrat třídy. Mezi dvěma válkami se barevna změnila na výrobnu mýdla a později se z ní stal

a chemická čistírna. Po roce 1945 využíval tyto prostory liberecký Stavokombinát. Na sousední parcele čp.173 - IV, široké pouze 9,55 m, vybudoval v roce 1740 výrobce kořalky Anton Gähler stavení, jehož půdorysné rozměry zůstaly zachovány i při přestavbě na poněkud kuriózní úzký třípodlažní dům s obchodem v přízemí, provedené obchodníkem s minerálními oleji Gustavem Schirmerem ( 1897),

Všechny tyto příbytky byly zbořeny v roce 1964 při celkové přestavbě severní strany ulice Na Bídě.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, fotografie z archivu Jany Ducháčkové)

ulice Na Bídě cca před 100 lety a 5.5.2022
ulice Na Bídě cca před 100 lety a 5.5.2022
ulice Na Bídě a povodeň v roce 1897 (foto z archivu SM v Liberci)
ulice Na Bídě a povodeň v roce 1897 (foto z archivu SM v Liberci)

Stará barevna v Mlýnské ulici

(kolem roku 1909)

Dům čp. 236 - IV spadající boční stěnou do Harcovského potoka si postavil roku 1680 kovář Gottfried Sachers, v roce 1744 V něm bydlel barvíř látek na černo Kristian Wiederholz. Přestavbu staré chalupy do podoby zachycené na snímku provedl další barvíř Altmann (1826). V sedmdesátých letech zde provozoval mandl Leopold Posselt, s jehož jménem jsou spojeny i počátky jezdeckého sportu v Liberci.

Posselt vlastnil dva koně, s nimiž rád vyjížděl do přírody, a měl proto pochopení pro zálibu mladých v jezdectví. Ochotně jim poskytoval koně i základní školení přímo ve své živnosti. Později si pořídil další zvířata, složil příslušné zkoušky, opatřil si v Praze koncesí učitele a otevřel si v Nádražní ulici jezdeckou školu, přestěhovanou později k hostinci U města Norimberka. Od roku 1874 si otevřel veřejnou jízdárnu se stájemi pro 6 koní nad dnešním náměstím Českých bratří, ve dvoře v současné době zbořeného domu čp. 43 - V. Se žáky podnikal vyjížďky do okolí i delší túry do Libverdy, Žitavy, Tanvaldu a dalších míst. Posseltovy služby zpočátku využívali i členové nově ustanoveného jezdeckého klubu (2.10.1879).
V roce 1909 zakoupili mezitím značně zchátralý mandl stavitelé Josef Möldner a Josef Michler a na jeho místě vybudovali dnešní třípodlažní zděný obytný dům.
Další majitel docílil roku 1936 toho, že byla zaklenuta přilehlá část Harcovského potoka.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, fotografie z archivu Jany Ducháčkové)

Mlýnská ulice začátkem 20.století (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Mlýnská ulice začátkem 20.století (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Mlýnská ulice čp. 236 / 22  v roce 1905 (mandl zbořen v roce 1908) a 15.5.2021
Mlýnská ulice čp. 236 / 22 v roce 1905 (mandl zbořen v roce 1908) a 15.5.2021
Mlýnská ulice v roce 1905 (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Mlýnská ulice v roce 1905 (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Staroliberecký domek v Mlýnské ulici směrem na Perštýn. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 2841 (archiv J.Peterka)
Staroliberecký domek v Mlýnské ulici směrem na Perštýn. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 2841 (archiv J.Peterka)
ulice Na Bídě v 70.letech a 7.5.2021
ulice Na Bídě v 70.letech a 7.5.2021
Na Bídě v 30.letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Na Bídě v 30.letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Na Bídě v 70.letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Na Bídě v 70.letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
dům, který vystřídal v roce 1909 zbořenou barevnu
dům, který vystřídal v roce 1909 zbořenou barevnu
Mlýnská ulice (archiv Hans Oldskull)
Mlýnská ulice (archiv Hans Oldskull)
Mlýnská ulice (archiv Hans Oldskull)
Mlýnská ulice (archiv Hans Oldskull)
1916 (archiv Ondra Musil)
1916 (archiv Ondra Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
www.fotohistorie.cz
www.fotohistorie.cz
archiv Václav Exner
archiv Václav Exner

Mlýnská ulice

(30.léta)

Roku 1931 vybudovali stavitelé Gustav Ferdinand Miksch a Eduard Beckert na místě několika starých domků a v prostoru bývalého žulového lomu celý blok čtyřpodlažních a pětipodlažních nájemných obytných domů, seskupených kolem čočkovitého nádvoří.
Ve dvorním traktu byla zřízena i veřejná očistná lázeň Okresního stavebního společenství (ve dvoře domu čp. 534 - IV). Na snímku vidíme průčelí centrální budovy (čp. 223 -IV) s balkony a průjezdem do nádvoří. K dalším větším stavebním změnám v okolí ulic Na Bídě a Mlýnské došlo teprve v padesátých letech.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Mlýnská

archiv Fotočas Mirek
archiv Fotočas Mirek
archiv Luboše Janků
archiv Luboše Janků
Mlýnská ulice 21.4.1957 a v současnosti (archiv Boveraclubu)
Mlýnská ulice 21.4.1957 a v současnosti (archiv Boveraclubu)
Mlýnská, parkoviště na Perštýně u kruháče..
Mlýnská, parkoviště na Perštýně u kruháče..
Mlýnská v roce 2001 (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Mlýnská v roce 2001 (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Mezi původní zástavbou Perštýna se protáhl vůz 6MT 57" a podél Harcovského potoka míří 1.4.1973 Mlýnskou ulicí do Proseče, Kdo chce dosáhnout místa, uváděného v linkové orientaci, musí tam přestoupit na autobus.Dnes naposled. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Mezi původní zástavbou Perštýna se protáhl vůz 6MT 57" a podél Harcovského potoka míří 1.4.1973 Mlýnskou ulicí do Proseče, Kdo chce dosáhnout místa, uváděného v linkové orientaci, musí tam přestoupit na autobus.Dnes naposled. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Na Bídě v 70letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Na Bídě v 70letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
OŽIVOVÁNÍ MINULOSTI ...tento obraz jsem malovala na zakázku ze staré černobílé fotografie,formát A2,pastel. Visí v domě,který stojí dnes na místě  chaloupky🙂.. Místo poznáte jistě podle budovy za ní.. "RETRODOMY"(jak říkám oživování minulosti) mě moc baví... (Hana Sýkorová)
OŽIVOVÁNÍ MINULOSTI ...tento obraz jsem malovala na zakázku ze staré černobílé fotografie,formát A2,pastel. Visí v domě,který stojí dnes na místě chaloupky🙂.. Místo poznáte jistě podle budovy za ní.. "RETRODOMY"(jak říkám oživování minulosti) mě moc baví... (Hana Sýkorová)
Na Bídě (foto M.Gergelčík))
Na Bídě (foto M.Gergelčík))
Dům Na Bídě pod školou v Oblačné ulici. (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970., archiv L.Janků)
Dům Na Bídě pod školou v Oblačné ulici. (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970., archiv L.Janků)
Dům Na Bídě pod školou v Oblačné ulici. Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost. zdroj: Liberecké muzeum - 🙂  (color Fotočas)
Dům Na Bídě pod školou v Oblačné ulici. Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost. zdroj: Liberecké muzeum - 🙂 (color Fotočas)
ulice Na Bídě č.p. 236, starý mandl (foto Rudolf Ginzel, archiv SM Liberec)
ulice Na Bídě č.p. 236, starý mandl (foto Rudolf Ginzel, archiv SM Liberec)
nakladatelství bratří Stiepelů Reichenberger Zeitung Předchůdcem tiskárny byl podnik H. T. Stiepela z roku 1857, který byl na dnešním Benešově náměstí. Stiepel později zakoupil dům v ulici 8. března a s pomocí bratra a následně syna rozjel tiskařské impérium, které patřilo svého času k největším v Rakousku-Uhersku a následně Československu. V době největší slávy tam pracovalo přes 700 lidí. V období mezi válkami vyráběl podnik i úřední knihy a kufry, za nacistů produkoval potravinové lístky. Ještě 28. 4. 1945 se tu tiskly dvacetimarkovky pro německou armádu. Po únoru 1948 vznikl národní podnik Severočeské tiskárny s učilištěm. Mimo knih a učebnic produkovala tiskárna i umělecké tisky nebo formuláře řidičských průkazů. Konec jí přivodila nepodařená privatizace. Na fotografii z roku 1925 je znázorněná stavba  šestipodlažní železobetonové budovy ve stylu art deco, kterou stavěla  firma E. A. Stroner.
nakladatelství bratří Stiepelů Reichenberger Zeitung Předchůdcem tiskárny byl podnik H. T. Stiepela z roku 1857, který byl na dnešním Benešově náměstí. Stiepel později zakoupil dům v ulici 8. března a s pomocí bratra a následně syna rozjel tiskařské impérium, které patřilo svého času k největším v Rakousku-Uhersku a následně Československu. V době největší slávy tam pracovalo přes 700 lidí. V období mezi válkami vyráběl podnik i úřední knihy a kufry, za nacistů produkoval potravinové lístky. Ještě 28. 4. 1945 se tu tiskly dvacetimarkovky pro německou armádu. Po únoru 1948 vznikl národní podnik Severočeské tiskárny s učilištěm. Mimo knih a učebnic produkovala tiskárna i umělecké tisky nebo formuláře řidičských průkazů. Konec jí přivodila nepodařená privatizace. Na fotografii z roku 1925 je znázorněná stavba šestipodlažní železobetonové budovy ve stylu art deco, kterou stavěla firma E. A. Stroner.
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
Na Bídě v roce 1921 (archiv Jany Ducháčkové)
Na Bídě v roce 1921 (archiv Jany Ducháčkové)

Okolí ulice Na Bídě

Starobylé německé pojmenování těchto míst "Sorge" bývá překládáno jako "Bída", i když pravému významu slova by asi více odpovídalo označení uvedené na jedné z českých předválečných pohlednic: "Ve Starosti". Pozemky na úpatí svahu Kristiánova totiž kdysi patřily městskému špitálu, který stával někde v místech dnešního Anenského dvora (dům trojúhelníkového půdorysu, patřící pojišťovně).

Až do dvacátých let si ulice Na Bídě udržovala vzhled širokého prostranství (daný původním meandrem potoka) lemovaného izolovanými nízkými domky s mansardovými střechami. Tuto podobu dostaly při svém vzniku na přelomu 18. a 19. století.

Konaly se zde pravidelné velké zeleninové trhy, ale jednotlivé trhovce bylo možno spatřit téměř každý den. Stavební činnost se zaměřovala hlavně na Harcovský potok, který byl napřímen, regulován kamenným korytem a zčásti překryt.

Jak je vidět na poslední reprodukci, spíše dokumentární fotografii než tradiční pohlednici, která se možná ani nedostala do prodeje, nestačilo ani toto opatření zabránit občasnému rozlití potoka. Doby ničivých povodní už ale byly ty tam.

(zdroj: Roman Karpaš - Jan Mohr - Pavel Vursta - Kouzlo starých pohlednic Liberecka, 1997)

archiv M.Ban
archiv M.Ban
ulice Na Bídě v roce 1899 (archiv  Seberočeského muzea v Liberci)
ulice Na Bídě v roce 1899 (archiv Seberočeského muzea v Liberci)
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
Na Bídě v 30.letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Na Bídě v 30.letech (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Mlýnská ulice
Mlýnská ulice
tržnice Na Bídě
tržnice Na Bídě
Mlýnská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
Mlýnská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
Mlýnská ulice začátkem minulého století a 2.4.2020
Mlýnská ulice začátkem minulého století a 2.4.2020
Ulice Na Bídě (M.Gergelčík)
Ulice Na Bídě (M.Gergelčík)
František Zikmund: Vůz ev. číslo 37 až 40 dodaných v roce 1941 tentokrát na lince č.5 v ulici Mlýnské/Na bídě asi někdy v roce 1960.?:. Už má přidělané blinkry a číslo v rohovém okně. Také měly tzv. "volnoběžný" kontrolér, t.j. jednotlivé stupně "nezacvakávaly". Pouze mezi první a druhou polohou (motory sériově, paralelně). (archiv L.Mencl)
František Zikmund: Vůz ev. číslo 37 až 40 dodaných v roce 1941 tentokrát na lince č.5 v ulici Mlýnské/Na bídě asi někdy v roce 1960.?:. Už má přidělané blinkry a číslo v rohovém okně. Také měly tzv. "volnoběžný" kontrolér, t.j. jednotlivé stupně "nezacvakávaly". Pouze mezi první a druhou polohou (motory sériově, paralelně). (archiv L.Mencl)
Na Bídě před desetiletími, foto M. Lack.
Na Bídě před desetiletími, foto M. Lack.
Mlýnská ulice (v pozadí Textilana)
Mlýnská ulice (v pozadí Textilana)

Když jsem fotil tramvajový most přes Harcovský potok v Mlýnské ulici, tak jsem ještě netušil, že jej brzy nahradí most nový. Ale ani ten neměl dlouhou budoucnost. (komentář Jiří Holeček)

Když ještě stála Textilana a do Jablonce se jezdilo na metrovém rozchodu po původní trase. (archiv Všíchni Čermáci)
Když ještě stála Textilana a do Jablonce se jezdilo na metrovém rozchodu po původní trase. (archiv Všíchni Čermáci)

Rekonstrukce tramvajové trati a nový most přes Harcovský potok, 1997

(foto Petr Šimr)

Sorgegasse (Mlýnská), 1924 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Sorgegasse (Mlýnská), 1924 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv Severočeského muzea
archiv Severočeského muzea
Moc pěkný pohled na starý Christian Stadt s kostelem přes Bídu ... koleje na Jablonec ještě scházejí #Liberec #Reichenberg
Moc pěkný pohled na starý Christian Stadt s kostelem přes Bídu ... koleje na Jablonec ještě scházejí #Liberec #Reichenberg
30.léta (arciv Jany Ducháčkové)
30.léta (arciv Jany Ducháčkové)
Ulice Na Bídě, pravděpodobně 30. léta XX. století. Snímek převzat z webu znicenekostely.cz – zdroj: Státní oblastní archiv Liberec – nahrál: Mgr. Jana Pažoutová.
Ulice Na Bídě, pravděpodobně 30. léta XX. století. Snímek převzat z webu znicenekostely.cz – zdroj: Státní oblastní archiv Liberec – nahrál: Mgr. Jana Pažoutová.
Archiv Hájek
Archiv Hájek
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Martina Kučery
archiv Martina Kučery
Liberec - Prof. R.H.Schlindenbuch: Die "Sorge" in Reichenberg 1935 (archiv Jana Zahurancová)
Liberec - Prof. R.H.Schlindenbuch: Die "Sorge" in Reichenberg 1935 (archiv Jana Zahurancová)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Liberec od jihovýchodu v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Liberec od jihovýchodu v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Na Bídě 1940
Na Bídě 1940
ulice Na Bídě v r. 1960 (zdroj Technik, Ruda - Liberec Minulosti a současnosti)
ulice Na Bídě v r. 1960 (zdroj Technik, Ruda - Liberec Minulosti a současnosti)
zdroj Čarověník Egona Wienera
zdroj Čarověník Egona Wienera
Litografie Richarda Teschnera - Sorgegasse (dnes ul. Na Bídě) 1909 (archiv David Liška)
Litografie Richarda Teschnera - Sorgegasse (dnes ul. Na Bídě) 1909 (archiv David Liška)
fotoarchiv 30.léta (Michael Lack)
fotoarchiv 30.léta (Michael Lack)
Bylo tam stavědlo na vodu, vchod do podzemního toku. a čerpací stanoviště evidovaného u hasičského sboru. Od kdy tam ten domeček stál to nevím, ale k jeho demolici došlo zřejmě při rekonstrukci tramvajové linky a novém zatrubnění Harcovského potoka. Sám si pamatuji starou "Bídu" i ten domek. Informace jsem získal od bývalého velitele požárního útvaru, který bydlel hned vedle a měl na starosti i vodočet na Nise a Harcovském potoku. Takže je možné, že tam bylo i vodoměrné místo. Bývalý velitel hasičů mjr. Přibyl byl v této funkci do roku 1974, kdy jsem od něho převzal tuto funkci osobně. S tím jsem převzal i některé dokumenty mezi nimiž byl i seznam čerpacích stanovišť pro požární účely na území města. Z mapových podkladů si pamatuji, že v Mlýnské ulici na Harcovském potoce byly dvě čerpací stanoviště a to 11 a 12 - možná jsem to přehodil, ono je to přes 50 let. Několikrát jsme tento nově zatrubněný potok, který vede z bývalé Textilany ( od Liberecké přehrady) celou Mlýnskou ulicí, pod Fugnerovou a náměstím a vyúsťuje za lékárnou, resp. Bankou prolézali v dýchacích přístrojích z několika důvodů. To byla 70-90 léta minulého stol. (Jiří Halíř)
Bylo tam stavědlo na vodu, vchod do podzemního toku. a čerpací stanoviště evidovaného u hasičského sboru. Od kdy tam ten domeček stál to nevím, ale k jeho demolici došlo zřejmě při rekonstrukci tramvajové linky a novém zatrubnění Harcovského potoka. Sám si pamatuji starou "Bídu" i ten domek. Informace jsem získal od bývalého velitele požárního útvaru, který bydlel hned vedle a měl na starosti i vodočet na Nise a Harcovském potoku. Takže je možné, že tam bylo i vodoměrné místo. Bývalý velitel hasičů mjr. Přibyl byl v této funkci do roku 1974, kdy jsem od něho převzal tuto funkci osobně. S tím jsem převzal i některé dokumenty mezi nimiž byl i seznam čerpacích stanovišť pro požární účely na území města. Z mapových podkladů si pamatuji, že v Mlýnské ulici na Harcovském potoce byly dvě čerpací stanoviště a to 11 a 12 - možná jsem to přehodil, ono je to přes 50 let. Několikrát jsme tento nově zatrubněný potok, který vede z bývalé Textilany ( od Liberecké přehrady) celou Mlýnskou ulicí, pod Fugnerovou a náměstím a vyúsťuje za lékárnou, resp. Bankou prolézali v dýchacích přístrojích z několika důvodů. To byla 70-90 léta minulého stol. (Jiří Halíř)

Okolí ulice Na Bídě


Svahy vrchu nebyly příliš vhodné pro výstavbu, a proto se tu první dřevěná stavení drobných řemeslníků a dělníků začala objevovat až někdy koncem 18. století. Převážně nízká zástavba kolem víceméně nahodile vedených uliček přetrvala až do konce osmdesátých let 20. století. Tehdy zanikly Žulová a Hrnčířská ulička, z dalších - Pískové, Fialkové a Poutnické - zbyly jen části. Doufejme, že takto vzniklé stavební prostory poblíž centra budou zastavěny daleko lépe a s větším citem pro konfiguraci terénu než svahy kolem ulice Na Bídě.

Údolím vyhloubeným Harcovským potokem mezi Textilanou a Anenským dvorem probíhá po pravém břehu ulice Na Bídě (Sorge), po levém ulice Mlýnská. Ta je položena značně výše, a proto byla alespoň zčásti chráněna před záplavami, jež pravidelně postihovaly celé široké údolí. Název ulice je odvozen od toho, že vedla k tzv. Špitálskému mlýnu (Spittelmühle, čp. 216-IV). Tento zajímavý objekt má zřejmě souvislost s redernským špitálem. Kdysi v něm byla i pila, počátkem 18. století se změnil na valchu, pak na obilní mlýn, až ho roku 1860 koupil Johann Liebieg, začlenil do svého podniku a po požáru (1869) přebudoval.

Je přirozené, že zástavba v prostoru Na Bídě navazovala na původní usedlosti kolem špitálu, umístěného při staré zemské cestě od Turnova, vedoucí ulicí Na Perštýně do středu města. Byly to především domy čp. 236 a 239-IV umístěné na samém začátku Mlýnské cesty, odbočující z dnešní ulice Na Perštýně, a potom stavení čp. 169-IV na pravém břehu Harcovského potoka, které si někdy počátkem 17. století zbudovali místní kováři. S postupem času se v tomto prostoru usazovali také tkalci, barvíři a další řemeslníci využívající čisté vody potoka. Teprve od počátku 18. století začalo být údolí postupně rozdělováno na úzké parcely, na nichž si stavěli dřevěné domky obrácené štítem ke klikatícímu se potoku ponejvíce soukeníci. V polovině 19. století byla Mlýnská ulice obestavěna z větší části po obou stranách, zatímco ulici Na Bídě lemovala pouze jedna fronta domů sledující zákruty potoka.

Pravidelné ovocné trhy a několik hospod (Zum Krebs, Zum frischen Baum, Zur Stadt Prag aj.) patřilo neodmyslitelně k tehdejšímu obrazu života. Do jisté míry se prostor Na Bídě stal i součástí zástavby klasicistního Kritiánova, doplněného dominantou protestantského kostela (1868) a školou v Oblačné ulici (1870).

Harcovský potok svými záplavami znepříjemňoval bydlení okolních obyvatel a působil škody i Liebiegově továrně. Popud k jeho regulaci daly zejména velké zátopy v roce 1846. Jakub Schwab z pražského technického oddělení zemského úřadu vypracoval roku 1852 projekt, který posoudil a doporučil zrealizovat inženýr Josef Gotschy z krajského úřadu v Mladé Boleslavi. Regulace ale probíhala po etapách, protože bylo nutné vybourat značný počet domků. Teprve když průtrž mračen v roce 1857 strhla nejen mosty, ale i některá stavení (čp. 256, 227-IV) a další silné poškodila, bylo v letech 1861-64 řečiště zregulováno až k čp. 192-IV uprostřed údolí. Později se podařilo vykoupit a odstranit téměř všechny domy na přípotoční strně Mlýnské ulice, a tak v letech 1886-88 pokročily práce natolik, že alespoň horní část domů v ulici Na Bídě byla ušetřena záplav při průtržích a jarním tání. Přesto i pak byly při zvýšené hladině potoka zaplavovány sklepy blízko stojících domů. Zlepšení přinesla teprve výstavba přehrady.

Stavební ruch vyvolaný regulací se přenesl i na okolní zachované domy. Dosud dřevěné objekty byly přebudovávány na zděné, nebo byly alespoň obkládány a omítány, ponechávaly si však i na dále původní štítovou orientaci. Novými majiteli se stávali bohatí měšťané, obchodníci i továrníci (v polovině 19. století zde např. patřilo továrníku Keilovi sedm domů) a ve stísněných podmínkách zde vznikaly také nejrůznější provozovny a dílny. Přestavované domy podél ulice Na Bídě si ale i po napřímení Harcovského potoka zachovaly uprostřed údolí zakřivenou uliční čáru.

Ve druhé poloviné 19. století se i v této okrajové části Liberce objevují výstavnější objekty, v první řadě Anenský dvůr. Naproti němu vznikla rozložitá Altmannova barevna a mezi Mlýnskou ulicí a potokem vyrostlo na počátku 20. století několik vysokých domů postavených na parcelách původních dřevěných stavení, které zůžily Mlýnskou ulici do dnešní šířky. Nároží mezi ní a ulicí Na Perštýně vyplnil dům čp. 241-IV, postavený roku 1880 Ferdinandem Mikschem pro truhláře Josefa Krause. Roku 1920 patřil konzumnímu družstvu Vorwärts, od roku 1930 měl českého majitele Fridolína Lutze.

Na opačné, východní straně údolí se rozkládají tovární objekty bývalé firmy J. Liebieg &Comp., před nimiž vyrostl roku 1855 na místě domu čp. 225-IV, zrušeného při regulaci potoka, vysoký sklad vlny. V údolí za ním vzniklo v prvních desetiletích 20. století tzv. Liebiegovo městečko. V šedesátých letech se začalo s panelovou sídlištní výstavbou, která změnila "celý prostor kolem ulic Na Bídě a Mlýnské k nepoznání. Dnes už jen několik jednotlivých domů pamatuje původní podobu údolí.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, fotografie ze svého úžasného archivu opět poskytla Jana Ducháčková )

Mlýnská v roce 1910
Mlýnská v roce 1910
ulice Na Bídě ve 30.letech a 15.5.2021
ulice Na Bídě ve 30.letech a 15.5.2021
Mlýnská čp.29 / 232
Mlýnská čp.29 / 232
ulice Na Bídě v 60.letech a 15.5.2021
ulice Na Bídě v 60.letech a 15.5.2021
1900 okolí ulice Na  Bídě (archiv M.Gergelčík)To je tak krásná fotka!!! Zůstalo jen pár domů kolem školy Oblačná a Perštýn, který tam není moc vidět (kromě rohového domu úplně dole v ulici). Jinak, kostel a zástavba ulic Žulová, Poutnická a Fialková je nenávratně pryč. Zato máme velkou jámu s nelegálním jezírkem.☹ (komentář Jana Havránková)
1900 okolí ulice Na Bídě (archiv M.Gergelčík)To je tak krásná fotka!!! Zůstalo jen pár domů kolem školy Oblačná a Perštýn, který tam není moc vidět (kromě rohového domu úplně dole v ulici). Jinak, kostel a zástavba ulic Žulová, Poutnická a Fialková je nenávratně pryč. Zato máme velkou jámu s nelegálním jezírkem.☹ (komentář Jana Havránková)
archiv Calvin West
archiv Calvin West

Liberec od jihovýchodu

(kolem roku 1920 a 2001)

Pět věží na počátku dvacátých let 20.století dalo napočítat na pohledu, který se stal jedním z nejcharakterističtějších. Dominuje mu vpravo stavba evangelického kostela na náměstí Českých bratří, postavená podle projektu libereckého stavitele Gustava Sacherse. Pro Liberec charakteristická je v popředí řada domků v ulici Na Bídě.

Zástavba svahu Na Perštýně panelovými domy zabraňuje dokumentaci předchozího výhledu. Ve dvacátých letech 20.století toto panorama narušila rozměrná budova Stiepelovy tiskárny a od šedesátých let výstavba sídliště V ulici Na Bídě. Dominanta evangelického kostela naopak od roku 1976 chybí.

(zdroj: Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)

Na Bídě (archiv Jany Ducháčkové)
Na Bídě (archiv Jany Ducháčkové)

Ulice Na Bídě a Kristiánov

v roce 1906 a kolem roku 1920.

Na konci uličky sbíhající od budovy v Oblačné ulici byl v nárožním domku (čp.183-IV, na první fotografií za mostkem) zbudován roku 1907 útulek pro bezdomovce, přenesený později do bývalých kasáren v Blažkově ulici (1921), odkud byl po šesti letech přestěhován do bývalé Linserovy továrny)

(Zdroj Kniha o Liberci)

archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Ebay
Ebay
1906 (archiv O.Musil)
1906 (archiv O.Musil)
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv J.hůlka
archiv J.hůlka
Jedna historická srovnávačka, horní pohlednice tisk 1906, spodní pohlednice odeslána 2. února 1938 (archiv Tomáš Stracke)
Jedna historická srovnávačka, horní pohlednice tisk 1906, spodní pohlednice odeslána 2. února 1938 (archiv Tomáš Stracke)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl

Bývalý Plischkeho hostinec kdysi a dnes. .

(autor příspěvku Hans Oldskull)

Zde ještě jeden záběr na Plischkeho hostinec, bohužel nepříliš kvalitní - zajímavé je, že u pravého dolního okna se již nenachází poštovní schránka
Zde ještě jeden záběr na Plischkeho hostinec, bohužel nepříliš kvalitní - zajímavé je, že u pravého dolního okna se již nenachází poštovní schránka
Pohlednice prošlá poštou 15.10.1912 (archiv O.Musil)
Pohlednice prošlá poštou 15.10.1912 (archiv O.Musil)
Zeleninový trh Na Bídě na konci 30.let
Zeleninový trh Na Bídě na konci 30.let
Pohled na Liberec od jihu v roce 1909         .........Pohled z Hrnčířského vrchu k centru zachytil hlavní prolínající se tváře města. V popředí vidíme dosud stojící sklad Liebiegovy textilky, za ním nejchudší, ještě napůl dřevěné domky v ulici zvané příznačně Na Bídě a na obzoru věže nových reprezentativních staveb. Evangelický kostel vpravo byl zbourán v roce 1976 (Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka  -  Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Pohled na Liberec od jihu v roce 1909 .........Pohled z Hrnčířského vrchu k centru zachytil hlavní prolínající se tváře města. V popředí vidíme dosud stojící sklad Liebiegovy textilky, za ním nejchudší, ještě napůl dřevěné domky v ulici zvané příznačně Na Bídě a na obzoru věže nových reprezentativních staveb. Evangelický kostel vpravo byl zbourán v roce 1976 (Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Ulice na Bídě
Ulice na Bídě
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1925 (archiv M.Gergelčík)
1925 (archiv M.Gergelčík)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
www.fotohistorie.cz
www.fotohistorie.cz
Na fotce jsem vyzdvihl všechny domy, které Češi po válce vyhodili do povětří. Reichenberg je město, které bylo nejvíce likvidováno v letech po válce a stále je bouráno. (Vojtěch Symeon)
Na fotce jsem vyzdvihl všechny domy, které Češi po válce vyhodili do povětří. Reichenberg je město, které bylo nejvíce likvidováno v letech po válce a stále je bouráno. (Vojtěch Symeon)
To takhle dělník od Liebiga vstal, podíval se na tu libereckou bídu a mastil dolů do práce. (zdroj: eBay, rok cca 1900)
To takhle dělník od Liebiga vstal, podíval se na tu libereckou bídu a mastil dolů do práce. (zdroj: eBay, rok cca 1900)
1900 (archiv M.Gergelčík)
1900 (archiv M.Gergelčík)
Na Bídě a okolí v roce 1940 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/ )
Na Bídě a okolí v roce 1940 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/ )
1932 (archiv J.Peterka)
1932 (archiv J.Peterka)
1941 (archiv O.Musil)
1941 (archiv O.Musil)
Vedle sedící paní je dnešní pneuservis Na Bídě (zdroj: picclick.de)
Vedle sedící paní je dnešní pneuservis Na Bídě (zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
(zdroj internet, archiv Petr Ruprecht)
(zdroj internet, archiv Petr Ruprecht)
archiv Jaromír Peterka
archiv Jaromír Peterka
1932 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1932 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Milan Bezucha: Tipuji že je to foceno že střechy Liebigova městečka (Svatoplukova ulice) 🤔(foto: archiv Miroslav Gergelčík)
Milan Bezucha: Tipuji že je to foceno že střechy Liebigova městečka (Svatoplukova ulice) 🤔(foto: archiv Miroslav Gergelčík)
www.fotohistorie.cz
www.fotohistorie.cz
1932 (zdroj: https://www.portafontium.eu ) z místa dnešní Sametové ulice č.p. 729/15 ( dnes tam stojí panelový dům )(komentář Lukáš Paclt)
1932 (zdroj: https://www.portafontium.eu ) z místa dnešní Sametové ulice č.p. 729/15 ( dnes tam stojí panelový dům )(komentář Lukáš Paclt)
1940 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
1940 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
1906 (archiv M.Gergelčík)
1906 (archiv M.Gergelčík)
Na Bídě (Zdroj Mirek Endrle)
Na Bídě (Zdroj Mirek Endrle)
archiv Jus Jusl
archiv Jus Jusl
domy, které byly po pravé straně ulice na Bídě, hned vedle schodů (Kominická), co vedly na Perštýn.  (archiv Karla Favrinová)
domy, které byly po pravé straně ulice na Bídě, hned vedle schodů (Kominická), co vedly na Perštýn. (archiv Karla Favrinová)
domy již zbourané (archiv Karla Favrinová)
domy již zbourané (archiv Karla Favrinová)
ulice Na Bídě (archiv Jany Ducháčkové)
ulice Na Bídě (archiv Jany Ducháčkové)
Firma Johann Liebig & Comp. 1927 (archiv O.Musil)
Firma Johann Liebig & Comp. 1927 (archiv O.Musil)

Mlýnská ulice a Liebiegovy závody v 30.letech

Mlýnská ulice procházela původně přímo středem závodu, jenž se postupně rozrostl po obou jejich stranách. Proto se už před rokem 1900 snažili majitelé továrny docílit její přeložení. Tuto finančně i stavebně náročnou akci se ale podařilo realizovat teprve v roce 1953, kdy byla Mlýnská ulice v souvislosti s budováním tramvajové linky z Jablonce do Liberce přemístěna na západní okraj továrního areálu, až za vysoký objekt vystupujícího vlevo. Vpředu první fotografie vidíme závodní mateřskou školu v Klicperově ulici, zobrazené i na druhé fotografii.

(zdroj Kniha o Liberci)