Moskevská ulice

02.10.2022
Zajímavá fotografie neznámého autora z počátku 20. století zobrazuje pohled na dění v Moskevské ulici a část náměstí. Dnešní Moskevská, původně zvaná Česká, od poloviny 19. století Vídeňská ulice je nesporně nejstarší v Liberci, neboť právě tudy procházela obchodní zemská stezka z nitra Čech do Lužice. zdroj: Severočeské muzeum v Liberci (color Fotočas)
Zajímavá fotografie neznámého autora z počátku 20. století zobrazuje pohled na dění v Moskevské ulici a část náměstí. Dnešní Moskevská, původně zvaná Česká, od poloviny 19. století Vídeňská ulice je nesporně nejstarší v Liberci, neboť právě tudy procházela obchodní zemská stezka z nitra Čech do Lužice. zdroj: Severočeské muzeum v Liberci (color Fotočas)

Dnešní Moskevská, původně zvaná Česká, od poloviny 19. století Vídeňská ulice je nesporně nejstarší v Liberci, neboť právě tudy procházela obchodní zemská stezka z nitra Čech do Lužice. Rekonstrukce zastavění v roce 1560, vypracovaná podle údajů panského archivu, dokazuje, že v té době bvl obestavěn pouze horní konec ulice v bezprostřední blízkosu bývalého tržiště. a to čtyřmi právovárečnými domy na místě dnešních čp. 11, 13, 14 a I5-IV a sedmi domy bez tohoto práva. V dolní části a při ulici zvané Hablau (Revoluční) stála už tehdy rovněž řada domů, tvořící zřejmě součást dolní osady. Žádný z nich ale neměl právo várečné, což se dá vysvětlit tehdejším způsobem osídlování kraje, kdy pozdější převážně němečtí kolonizátoři dostávali od vrchnosti různé výsady

Už koncem 16. a v průběhu I7. století se obestavění v horní části zahušťovalo především na východní straně a při odbočce vedoucí k zámku, tedy kolem pozdější Zámecké (Felberovy) ulice.

Domy na východní straně České ulice byly opatřeny loubím protaženým podobně jako v Pražské ulici až na Staroměstské náměstí. O občerstvení a ubytování pocestných se staraly hostince, restaurace a hotely. Nejstarší zařízení tohoto typu stálo v dolní osadě - hospoda. později hotel U Zeleného stromu. Proti odbočce k zámku stála další starobylá hospoda, dnešní Plzeňská restaurace. K občerstvení obyvatel sloužily také právovárečné domy, především čp. II, 15 a 18-IV, jež měly možnost své produkty i prodávat. K nim se během doby připojily další domy obdařené stejným právem (čp. 8,9 a 10-IV), dále hotel U Dubu (Zur Eiche, čp. 27-IV) stojící uprostřed západní části ulice, hostinec U Města Pardubic (čp. 36-IV) hned naprou němu, hospoda Zur deutschen Einheit (U Německé jednoty) a hlavné reprezentační Reichenberger Hof i hotel Ressource (čp. 50-IV), postavený roku 1856 na rohu Jezdecké uličky a vybavený tanečním sálem a několika klubovnami. Mezi pohostinské podniky je možno počítat také různé kořalny a vinárny (např. čp. 29-IV nebo vinárna Alfonse Namary v Zámečnické ulici. Ostatní domy obývali ponejvíce řemeslníci (obuvníci, krejčí, truhláři) a obchodníci, hlavně železáři a vetešníci.

Na dolním konci ulice vytvořila živelná zástavba takovou překážku dopravě, že pro průtah císařské silnice z Prahy (1826) byla vybrána volnější Pražská ulice, přestože měla větší spád a bylo zde nutné upravit niveletu a odstranit mostky spojující chodníky na obou stranách. Velké regulační úpravy, prováděné od poloviny 19. století, zasáhly nejdříve roh s Revoluční ulicí, kde bylo nutno vykoupit a zbourat dva domy nepřijatelně vystupující do vozovky. Mnohem obtížnější situace nastala v dolní části samotné Moskevské ulice, neboť tam přímo uprostřed stál protáhlý ostrůvek sedmi domů (čp. 53, 54, 56, 59, 60, 61, 62-IV), vyplňujících téměř celou šířku vozovky. Tuto dnes těžko představitelnou situaci nám dobře přibližuje plán Liberce z roku 1858 nebo jeden z marginálních obrázků na vedutě ze sedmdesátých let, na němž je zachyceno nároží Jezdecké uličky a nejvýše stojící dům z této skupiny (čp. 53-IV). Všech sedm uvedených domů bylo třeba postupně vykoupit, zbourat a uvolnit tak prostor kolem křižovatky s Revoluční a nově zřízenou Pivovarskou (Rumunskou) ulicí. A tak teprve v roce 1886 dostala Moskevská ulice dnešní šířku po celé délce. Novou překážku jejího průběhu vytvořilo město povolením stavby Perzinova domu, kterým se zúžil průjezd do Malé Moskevské ulice. Tuto závadu se podařilo odstranit až v osmdesátých letech 20. století, před přeložením tramvajové trati do Rumunské ulice.

Malá Moskevská ulice se původně nazývala Špitálská, protože na jejím konci dali roku 1607 postavit Redernové špitál (útulek pro staré a nemocné liberecké občany). K němu byla přistavěna i kaple. do níž byl v polovině 18. století přenesen oltář ze starého kostela sv. Kříže. Špitál byl zrušen až po zřízení nového na Malém náměstí. Zbytky jeho základů byly odkryty při výstavbě Anenského dvora. Na místě dnes zbouraného domu čp. 145-IV, se nacházela šatlava, zrušená v roce 1604, kdy bylo postaveno nové městské vězení na Lazebnickém vrchu (čp. 131-III).

K propojení zástavby podél Moskevské ulice došlo prakticky až koncem 19. století, kdy byla v novorenesančním duchu přestavěna většina objektů. Loubí zůstalo zachováno jen u čtyř domů navazujících na východní stranu Staroměstského náměstí. Felberova ulice byla rozšířena zbouráním domu čp. 14-IV, uzavírajícího její vyústění do Moskevské ulice. Z klasicistních domů se zachovala pouze Plzeňská restaurace a pak hotel U Zeleného stromu.

Pozoruhodné osudy měl dům čp. 27-IV. Po několikeré přestavbě z něj vznikl počátkem 19. století znamenitý hotel U Dubu, k němuž byla postupně přistavěna ještě dvorní křídla. Tato místa jsou spojena s počátky libereckého biografu, lóži zde měla liberecká sekce svobodných zednářů. V roce 1922 se dům změnil na pojišťovnu Union.

Už v polovině 19. století dostala část ulice dlažbu z žulových kostek, její konečnou úpravu ale umožnilo až odstranění překážejících objektů. V dolní čásu bylo nutno při výstavbě Anenského dvora nahradit starý kamenný most přes Harcovský potok, který byl zároveň zčásti zaklenut. V šedesátých letech se v Moskevské ulici rozzářily plynové lampy. Celková úprava byla nadlouho stabilizována položením kolejí tramvaje, která projížděla směrem vzhůru k Staroměstskému náměstí (1897), V období první republiky byly provedeny pouze některé změny ve využití budov, při nichž se jejich vzhled příliš nezměnil.

Brzy po přeložení tramvaje dostala vozovka panelový povrch. Další ruch přinesla stavba polyfunkčního domu.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci,1996)





Roh Felberovy a Moskevské ulice (zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Roh Felberovy a Moskevské ulice (zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
hotel Zur Eiche - U Dubu ( tehdy Vídeňská čp. 27-IV)
hotel Zur Eiche - U Dubu ( tehdy Vídeňská čp. 27-IV)
Moskevská ulice 6.5.1984 a 6.5.2022
Moskevská ulice 6.5.1984 a 6.5.2022
10.9.1983, zřejmě poslední svatební jízda tramvaje až před libereckou radnici. T2 č. 24 v Moskevské ulici (archiv Boveraclubu)
10.9.1983, zřejmě poslední svatební jízda tramvaje až před libereckou radnici. T2 č. 24 v Moskevské ulici (archiv Boveraclubu)
hotel U Dubu (Zur Eiche, čp.  27-IV) stojící uprostřed západní části dnešní Moskevské ulice (zdroj:R.Karpaš a kolektiv -Kniha o Liberci)
hotel U Dubu (Zur Eiche, čp. 27-IV) stojící uprostřed západní části dnešní Moskevské ulice (zdroj:R.Karpaš a kolektiv -Kniha o Liberci)
Moskevská ulice 4.4.1981 (archiv Boveralubu a 15.9.2021
Moskevská ulice 4.4.1981 (archiv Boveralubu a 15.9.2021
Liberec z knihy Retro LB a okolí (archiv Milan Ban)
Liberec z knihy Retro LB a okolí (archiv Milan Ban)
Moskevská ulice 4.4.1981 (archiv Boveraclubu)
Moskevská ulice 4.4.1981 (archiv Boveraclubu)
Článek z libereckého Vpředu ze dne 18.8.1978 popisující problémy s parkováním aut u tramvajových kolejí v Moskevské ulici v Liberci. (archiv Boveraclubu)
Článek z libereckého Vpředu ze dne 18.8.1978 popisující problémy s parkováním aut u tramvajových kolejí v Moskevské ulici v Liberci. (archiv Boveraclubu)
Liberec, Moskevská ulice 6.5.1984 a T2 č. 9 (ex UnL č. 168). Foto Zdeněk Nesiba
Liberec, Moskevská ulice 6.5.1984 a T2 č. 9 (ex UnL č. 168). Foto Zdeněk Nesiba
Moskevská 1984 (foto Tomáš Krebs)
Moskevská 1984 (foto Tomáš Krebs)
1898 (archiv M.|Gergelčík)
1898 (archiv M.|Gergelčík)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(archiv Tomáše Macháčka)
(archiv Tomáše Macháčka)
foto Leoš Kobr
foto Leoš Kobr
Interier Plzeňské restaurace v roce 1909 (Kniha o Liberci)
Interier Plzeňské restaurace v roce 1909 (Kniha o Liberci)

Plzeňská restaurace

Podobně jako Havlov, nejstarší liberecká osada vzniklá u přechodu přes Harcovský potok, měla i hoření německá osada, kdysi zvaná Rychemberk, s tržištem v místě dnešního Benešova náměstí, svoje vlastní, tehdy běžné občanské vybavení. Patřily k němu v první řadě kovárny, ale i hostince, především ty, jež se nacházely při staré obchodní cestě procházející Libercem z Čech do Lužice a dále na sever. Tato důležitá komunikace přicházela do Liberce dnešní ulicí Na Perštýně, překračovala Harcovský potok, procházela dolení osadou (Havlovem) a šla dále v trase dnešní Moskevské, kdysi České ulice přes tržiště hoření osady dnešní Frýdlantskou ulicí směrem k Frýdlantu v Čechách.

Jedním z hostinců poskytujícím pocestným občerstvení, byl starý právovárečný dům čp. 13-IV, dnešní Plzeňská restaurace. O něm je písemná zpráva z roku 1592. V té době se nepochybně jednalo o stavbu dřevěnou, podobně jako byly ostatní domy v Liberci. Stál nedaleko tržiště, naproti cestě odbočující ze zemské cesty východním směrem k panskému domu, pozdějšímu zámku. Jeho proměna na zděný dvoupodlažní se uskutečnila v roce 1800 v období bouřlivé klasicistní výstavby. Přestavbu prováděl liberecký stavitel Josef Arnold, majitelem domu byl tehdy liberecký výrobce plátna Ambrož Worf. Dodnes ho připomínají iniciály A. W. umístěné v kartuši pod římsou nad druhým podlažím. Iniciály jsou doplněny kotvou, symbolem Naděje, jedné z křesťanských ctností. Zděný dům už byl situován podélně s ulicí. Má symetrickou dispozici, hlavní vstup se nachází uprostřed mírně vystupujícího rizalitu ukončeného barokním profilovaným štítem.

Ozdobou domu je kamenný portál elipsovitě ukončený, ve vrcholu s klenákem v podobě stylizovaného akantového listu s festony z vavřínu po stranách. Místnost po pravé straně vstupu sloužila původně za řeznický krám a měla vlastní vstup opatřený rovněž kamenným profilovaným portálem, který byl při pozdějších opravách zrušen. V druhé polovině 19. století dostal hostinec pojmenování U Města Vídně. Jeho nájemce Jan Svěcený, zástupce plzeňského pivovaru, nabízel v roce 1912 hostům znamenitou kuchyň, snídani na vidličku, obědy a večeře, pravá rakouská vína přímo ze sudu, nově upravené hostinské pokoje a pochopitelně i vynikající plzeňské pivo. Hostinec byl přejmenován na Plzeňskou boudu (Pilsner Hütte) a toto pojmenování poněkud pozměněné zůstalo dodnes.

Po skončení války převzala hostinec paní Zdeňka Pešanová, pak se stal součástí podniku Restaurace a jídelny. Od roku 1990 je jeho majitelem Ivan Duleba, který při celkové rekonstrukci provedl patrovou přístavbu s vinárnou a terasou pro letní posezení.

Text: Liberecké domy hovoří III. díl, Ing. arch. Svatopluk Technik, rok 1995

Moskevská , restaurace Plzeňka (M.Gergelčík)
Moskevská , restaurace Plzeňka (M.Gergelčík)
10.5.1983 (archiv p.Odrážkové)
10.5.1983 (archiv p.Odrážkové)

zadní trakty domů v Moskevské ulici

Zadní trakty domů na Benešáku, dnes zde začíná Plaza, v pozadí ul. 5. května - dům, co stojí hned u radnice. (Jaromír Špetla)
Srovnání. Většina domů byla zbourána a postavena znova, tak je to dnes k nepoznání. (Jaromír Špetla)
Srovnání. Většina domů byla zbourána a postavena znova, tak je to dnes k nepoznání. (Jaromír Špetla)

Nároží Felberovy a Moskevské ulice

(autor příspěvku Hans Oldskull)

1978 (archiv Boveraclub)
1978 (archiv Boveraclub)
10.5.1983 po částečném vybourání (archiv p.Odrážková)
10.5.1983 po částečném vybourání (archiv p.Odrážková)
10.4.1986 po úplném zbourání (archiv p.Odrážkové)
10.4.1986 po úplném zbourání (archiv p.Odrážkové)
Ulice Felberova v roce 1978 a 18.10.2020
Ulice Felberova v roce 1978 a 18.10.2020
2020 Hotel Praha ve Felberově ul.nově postaveno po zbourání celého podloubí
2020 Hotel Praha ve Felberově ul.nově postaveno po zbourání celého podloubí
Polyfunkční dům v Moskevské ulici (1996)
Polyfunkční dům v Moskevské ulici (1996)
JEN PRO INFO: Originál fotografie kterou zveřejnil Jirka Peterka a připsal: "Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost". Požádal mě později, jestli bych ji nezkusil okolorovat, protože je to fakt jeden z mnoha starých libereckých unikátů..! Tak jsem zkusil. (Fotočas Mirek)
JEN PRO INFO: Originál fotografie kterou zveřejnil Jirka Peterka a připsal: "Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost". Požádal mě později, jestli bych ji nezkusil okolorovat, protože je to fakt jeden z mnoha starých libereckých unikátů..! Tak jsem zkusil. (Fotočas Mirek)
Dnes jsem objevil další fotografii z roku 1938 (foto 1) kde je i uvedena přesná adresa - Wiener Straße 35. Jedná se tedy nade vší pochybnost o jeden ze tří domků které kdysi stály v dnešní Moskevské ulici (Hans Oldskull)
1905- Wiener Strasse dnešní Moskevská  (archiv J.Peterka)
1905- Wiener Strasse dnešní Moskevská (archiv J.Peterka)
Jen se tak "postavit" do Moskevské a dívat se... V duchu poděkovat fotografovi, uvědomit si, co ho daná fotka stála času, peněz, i když možná neměl co "do huby", a doufal, že fotografii prodá, práce s technikou, vyvoláváním, že potřeboval i štěstí, počasí, možná mu někdo i hrozil, honil ho pes. Možná naopak poznal nové lidi, se kterými se dal do hovoru, zachytil děcka, co se mu přimotala do záběru, zvěčnil pantátu před krámem. Jo, dneska uděláme "tap" a do minuty je tuctová fotka na Facebooku a ve světě, fotky kolorujeme, blázníme s HDR, pomůžeme si Photoshopem nebo Zonerem. Ale tak teď ještě černobíle (autor komentáře Petr Ruprecht)
Jen se tak "postavit" do Moskevské a dívat se... V duchu poděkovat fotografovi, uvědomit si, co ho daná fotka stála času, peněz, i když možná neměl co "do huby", a doufal, že fotografii prodá, práce s technikou, vyvoláváním, že potřeboval i štěstí, počasí, možná mu někdo i hrozil, honil ho pes. Možná naopak poznal nové lidi, se kterými se dal do hovoru, zachytil děcka, co se mu přimotala do záběru, zvěčnil pantátu před krámem. Jo, dneska uděláme "tap" a do minuty je tuctová fotka na Facebooku a ve světě, fotky kolorujeme, blázníme s HDR, pomůžeme si Photoshopem nebo Zonerem. Ale tak teď ještě černobíle (autor komentáře Petr Ruprecht)
Moskevská ulice. Vlevo Plzeňka (M.Gergelčík)
Moskevská ulice. Vlevo Plzeňka (M.Gergelčík)
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
Moskevská ulice (foto V. Víšek)
Moskevská ulice (foto V. Víšek)
Moskevská ulice v roce 1985 a 8.11.2020
Moskevská ulice v roce 1985 a 8.11.2020
prosinec 1984 (archiv Boveraclubu)
prosinec 1984 (archiv Boveraclubu)
Moskevská kolem roku 1920 a 4.4.2020
Moskevská kolem roku 1920 a 4.4.2020
pohled z moskevské ulice do Rumunské
pohled z moskevské ulice do Rumunské
Moskevská ulice v roce 1906 a 2001  ..........Krátký úsek Moskevské ulice v horní části původně tvořil spojnici mezi náměstím a zámkem, když odbočka do dnešní Felberovy ulice vyúsťovala do brány zámku (dodnes i část komunikace podél zámku patří do Felberovy ulice). Zde si ulice zachovlala původní šíři, když klasicistní zástavba se zachovala a novostavba Hlasiwetzovy lékárny si musela uchovat již beztak úzkou parcelu.  Rekonstrukce východní části horního konce Moskevské ulice v druhé polovině osmdesátých let 20.století se snažila více nebo méně o věrný obraz zbouraných domů, ale vrstvení mnohaletého úsilí, které zde vytvářelo genia loci, se pochopitelně zachovat nepodařilo. Sjednocení jednotlivých polí podloubí odstranilo ráz osobnosti jednotlivých domů (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Moskevská ulice v roce 1906 a 2001 ..........Krátký úsek Moskevské ulice v horní části původně tvořil spojnici mezi náměstím a zámkem, když odbočka do dnešní Felberovy ulice vyúsťovala do brány zámku (dodnes i část komunikace podél zámku patří do Felberovy ulice). Zde si ulice zachovlala původní šíři, když klasicistní zástavba se zachovala a novostavba Hlasiwetzovy lékárny si musela uchovat již beztak úzkou parcelu. Rekonstrukce východní části horního konce Moskevské ulice v druhé polovině osmdesátých let 20.století se snažila více nebo méně o věrný obraz zbouraných domů, ale vrstvení mnohaletého úsilí, které zde vytvářelo genia loci, se pochopitelně zachovat nepodařilo. Sjednocení jednotlivých polí podloubí odstranilo ráz osobnosti jednotlivých domů (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Moskevská ulice v roce 1906 a 2001 (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Moskevská ulice v roce 1906 a 2001 (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Moskevská ulice v roce 1906 a 2020
Moskevská ulice v roce 1906 a 2020
Moskevská ulice kolem roku 1920 a 4.3.2022
Moskevská ulice kolem roku 1920 a 4.3.2022
Moskevská ulice
Moskevská ulice
Moskevská ulice v roce 1920 a 2020
Moskevská ulice v roce 1920 a 2020
pohled z Moskevské do Rumunské ulice (archiv Boveraclubu)
pohled z Moskevské do Rumunské ulice (archiv Boveraclubu)
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Moskevská ulice v roce 1977 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous)
Moskevská ulice v roce 1977 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous)
Moskevská ulice kolem roku 1974 a 28.10.2021
Moskevská ulice kolem roku 1974 a 28.10.2021
Moskevská ulice, T2 č. 33, 26.5.1984. (archiv Boveraclubu)
Moskevská ulice, T2 č. 33, 26.5.1984. (archiv Boveraclubu)

2001

(archiv Pav Karel)

Hotel Union (počátek 19.století)

Dům čp. 32 - IV, připomínaný poprvé roku 1620, byl několikrát přestavován, zejména na počátku 19.století, kdy v něm byla zřízena hospoda Reichenberger Hof (Liberecký dvůr).
V roce 1863 ho získalo několik "vážených měšťanů, jak uvádí kronikář, a na jeho místě vyrostl třípodlažní reprezentační hotel Union. Podle průvodce z roku 1902 měl 44 pokojů, velký sál, restauraci, café-salon, letní verandu a kuželník, který tehdy nechyběl u žádné lepší restaurace. V roce 1900 odkoupilo hotel město a po devíti letech sem z radnice přestěhovalo knihovnu a přírodovědné muzeum. Z bývalého hotelu se tak stal jakýsi osvětový dům.
Zůstal jím, s příslušnou proměnou, i po druhé světové válce, kdy tu byla nejprve otevřena česká veřejná knihovna, po roce 1948 přejmenovaná na Ústřední městskou knihovnu V. Kopeckého. Přízemí využívalo Divadlo hudby a poezie. Od roku 1965 zde působilo Severočeské loutkové divadlo a Studio Ypsilon. Divadelní provoz si vyžádal různé stavební úpravy hlavně sálku pro 180 návštěvníků, jeviště a přízemí. Když se nepodařilo uskutečnit velkolepý záměr dostavby, zadaptovaly se pro pomocné provozy sousední domy čp.56 a 59 - IV a využít byl také prostor mezi divadlem a Pražskou ulicí.

(zdroj Kniha o Liberci )

Trochu poničený model dostavby je uložen v Naivním divadle. Pohled na nároží Moskevské a Jezdecké (viz dál). Architektura měla být dost podobná obchodnímu domu Ještěd (i zde měl být použit atmofix a copilit).
Trochu poničený model dostavby je uložen v Naivním divadle. Pohled na nároží Moskevské a Jezdecké (viz dál). Architektura měla být dost podobná obchodnímu domu Ještěd (i zde měl být použit atmofix a copilit).
Situace z projektu. K existujícím stavbám měl přibýt druhý sál s foyerem a hlavním vchodem z Pražské a na parcele do Jezdecké sklady a technické zázemí
Situace z projektu. K existujícím stavbám měl přibýt druhý sál s foyerem a hlavním vchodem z Pražské a na parcele do Jezdecké sklady a technické zázemí
Červeně dnešní divadlo s novým jevištěm, růžově existující dům č. 18 s dnešním zázemím, který měl ustoupit Hubáčkově novostavbě.
Červeně dnešní divadlo s novým jevištěm, růžově existující dům č. 18 s dnešním zázemím, který měl ustoupit Hubáčkově novostavbě.
Ještě celkový pohled na model, vpředu vlevo Pražská (Brouk a Babka, nad tím průčelí nového sálu s hlavním vstupem pod ním - dnes je zde dům s červenými lamelami).
Ještě celkový pohled na model, vpředu vlevo Pražská (Brouk a Babka, nad tím průčelí nového sálu s hlavním vstupem pod ním - dnes je zde dům s červenými lamelami).

Hubáčkův nerealizovaný projekt dostavby Naivního divadla


Když mělo to Naivní výročí a když jsme to tu nedávno zmínili v komentáři k proluce v Pražské... Z Hubáčkova nerealizovaného projektu dostavby Naivního divadla se uskutečnila jen první etapa - oprava domu v Moskevské (původní hotel Union se sálem ve dvoře a s verandou na úzké parcele do Pražské) a stavba nového jeviště (při té hrálo divadlo dvě sezóny v České besedě a na zájezdech). Po odchodu Ypsilonky do Prahy už nebyl důvod pokračovat, v Pražské zůstaly nějakou dobu jen sklady a parcela do Jezdecké je prázdná dodnes... (další popisky u fotografií) (autor příspěvku Jiří Bláha)

Model, pohled vzhůru Moskevskou, vlevo průčelí do Jezdecké ulice.
Model, pohled vzhůru Moskevskou, vlevo průčelí do Jezdecké ulice.
Podobný pohled z nedávné doby - parcela na rohu Moskevské a Jezdecké je pořád prázdná.
Podobný pohled z nedávné doby - parcela na rohu Moskevské a Jezdecké je pořád prázdná.
Řez modelem. K existujícímu sálu (vlevo) s jevištěm (uprostřed) měl přibýt sál pro dospělé s foyerem v přízemí, kudy měl být do divadla hlavní vstup (z Pražské). Oba sály mělo být možné propojit a příležitostně hrát z jeviště na obě strany najednou. Vstup do sálů a východ měl být přes atrium uprostřed bloku.
Řez modelem. K existujícímu sálu (vlevo) s jevištěm (uprostřed) měl přibýt sál pro dospělé s foyerem v přízemí, kudy měl být do divadla hlavní vstup (z Pražské). Oba sály mělo být možné propojit a příležitostně hrát z jeviště na obě strany najednou. Vstup do sálů a východ měl být přes atrium uprostřed bloku.
Projekt - průčelí do Moskevské.
Projekt - průčelí do Moskevské.
Projekt - průčelí do Pražské (vpravo Brouk a Babka).
Projekt - průčelí do Pražské (vpravo Brouk a Babka).
inscenace divadla Ypsilon (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
inscenace divadla Ypsilon (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Projekt - průčelí do Moskevské.
Projekt - průčelí do Moskevské.
interier Naivního divadla (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
interier Naivního divadla (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Skupina Honáci ve foyeru divadla Ypsilon v roce 1973 Moje maličkost ve tmavé vestě. (archiv Zdeněk Morávek)
Skupina Honáci ve foyeru divadla Ypsilon v roce 1973 Moje maličkost ve tmavé vestě. (archiv Zdeněk Morávek)
dům u Zeleného stromu cca 1950 a 19.4.2020
dům u Zeleného stromu cca 1950 a 19.4.2020

Dům U Zeleného stromu

cca 1900

Při bývalém tržišti dolní části původního Liberce stávala prastará zájezdní hospoda. Jeden z řady majitelů, Franz Salomon, byl natolik úspěšným hostinským, že se už po pěti letech rozhodl zděděnou hospodu přestavět. Stavitel Johann Karl Kunze mu roku 1787 vybudoval na místě původního stavení klasicistní zděný dům (čp. 131 - IV), jehož ozdobou je hlavní vstup s jedním nejhezčích portálů v Liberci. Nad vchodem je v medailonu neobvyklého tvaru umístěno domovní znamení. Ještě výše je pod římsou kartuše s nápisem a nad ní reliéf zpodobňující královnu nebes vznášející se nad zeměkoulí.

Po válce byl dům zkonfiskován a v roce 1949 převeden na Jednotný národní výbor Liberec. Až do roku 1959 zde působil národní správce, pak objekt převzala domovní správa a upravila původní hotel s restaurací na malometrážní byty. Přízemí domu později sloužilo jako klub důchodců.

Na druhém snímku je portál téměř rokokového tvarosloví a uprostřed i barokní dvoukřídlové dveře s prominutým poutcem a paprskovitě děleným nadsvětlíkem z roku 1800.(zdroj R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996,

Detail domovního znamení
Detail domovního znamení

Dům U Zeleného stromu

je jeden z nejstarších stále stojících domů v Liberci ("erbaut 1787"). Jak je vidět na přiložené reklamě z roku 1894, sloužil jako hotel. Tenkrát ještě nestál ani Hotel Praha (Schienhof), ani budova Hotelu Zlatý Lev v dnešní Gutenbergově, ani Hotel Imperial. Franz Rummler, tehdejší majitel Zeleného stromu, tu hostům slibuje ubytování za mírné ceny, vybraná rakouská a uherská vína a vratislavické a žatecké pivo. V horním pravém rohu se dokonce chlubí, že hotel je "připojen na státní telefonní síť". (To tenkrát byla relativní novinka: telefonní spojení se v Liberci objevilo teprve v roce 1884).

Druhá fotka je z libereckého adresáře roku 1921. A ta třetí, to je screenshot z Googlemaps roku 2020.
Časy se mění; dům U zeleného stromu zůstává... (autor článku Tomáš Cvrček)
Dům měl štestí, je opraven,je tam vinoteka,zlatnictví.Ten přístavek byl odstraněn již dávno mám fotku v lepším stavu i s okolními domy na jednom je pod oknem mužská plastika muže__že by vzpomínka na milence co šplhal za milou ??? (komentář Jany Ducháčkové)
Dům měl štestí, je opraven,je tam vinoteka,zlatnictví.Ten přístavek byl odstraněn již dávno mám fotku v lepším stavu i s okolními domy na jednom je pod oknem mužská plastika muže__že by vzpomínka na milence co šplhal za milou ??? (komentář Jany Ducháčkové)
Přistavek u Zeleného stromu,později zbourán bylo tam řeznictví :"Johann Gorlach.. (archiv Jany Ducháčkové)
Přistavek u Zeleného stromu,později zbourán bylo tam řeznictví :"Johann Gorlach.. (archiv Jany Ducháčkové)
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
P.Ruprecht
P.Ruprecht
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
křižovatka Revoluční X Moskevská x Rumunská ulice 19.3.1984 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
křižovatka Revoluční X Moskevská x Rumunská ulice 19.3.1984 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
dům U Zeleného stromu 20.7.1982 a 25.3.2020
dům U Zeleného stromu 20.7.1982 a 25.3.2020
Křižovatka Moskevská x Revoluční x Rumunská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
Křižovatka Moskevská x Revoluční x Rumunská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
křižovatka Revoluční a Moskevské ulice v roce 2005 a 2020 (archiv Petr Ruprecht)
křižovatka Revoluční a Moskevské ulice v roce 2005 a 2020 (archiv Petr Ruprecht)
Rumunská ulice (archiv Boveraclubu)
Rumunská ulice (archiv Boveraclubu)
dům U Zeleného stromu v 80. letech 20.století a 25.3.2020
dům U Zeleného stromu v 80. letech 20.století a 25.3.2020
Revoluční ulice po roce 1984 a 7.4.2020
Revoluční ulice po roce 1984 a 7.4.2020
křižovatka Revoluční X Moskevská x Rumunská ulice 15.1.1982 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
křižovatka Revoluční X Moskevská x Rumunská ulice 15.1.1982 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
Křižovatka Revoluční x Moskevské a Rumunské ulice v roce 1978 a 8.10.2020
Křižovatka Revoluční x Moskevské a Rumunské ulice v roce 1978 a 8.10.2020
dům U Zeleného stromu v roce 1995 a 24.2.2021
dům U Zeleného stromu v roce 1995 a 24.2.2021
Dům U Zeleného stromu (M.Gergelčík)
Dům U Zeleného stromu (M.Gergelčík)
Část Malé Moskevské v polovině devadesátých let. (archiv petr Kolín)
Část Malé Moskevské v polovině devadesátých let. (archiv petr Kolín)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)

Malá Moskevská

 v roce 1906

Vjezd do ulice ohraničuje po pravé straně klasicistní hotel U Zeleného stromu a po levé novorenesanční dům obchodníka Josefa Perziny. Ten byl zbudován na místě starého chorobince v roce 1834 a později upraven na ředitelství okresního finančního úřadu. Jeho výstavbou se opět zůžil průjezd do Špitálské (Malé Moskevské) ulice. Před jeho odstřelem 27.listopadu 1976 sloužil jako ubytovna. Vzadu vpravo vidíme vystupovat Möllerův dům a proti němu po levé straně několik dodnes zachovaných domů. Ulice nesla za první republiky jméno Lisse Gasse, česky Lešenská. (zdroj Kniha o Liberci)

pohled přes tzv. Malou Moskevskou na náměstí Českých bratří (foto Otto Vávra starší)
pohled přes tzv. Malou Moskevskou na náměstí Českých bratří (foto Otto Vávra starší)
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
Komentář Jany Ducháčkové: Za němců Wienerstrasse 40/141 v roce 1883 Liberecká spořitelna /Sparcasse a dalších letech byl dům znám jako Múllerův dům stál v Malé Moskevské
Komentář Jany Ducháčkové: Za němců Wienerstrasse 40/141 v roce 1883 Liberecká spořitelna /Sparcasse a dalších letech byl dům znám jako Múllerův dům stál v Malé Moskevské
Malá Moskevská
Malá Moskevská

Möllerův dům

(počátek 20.století)

Obytný dům (čp.141 - IV) ve Špitálské ulici (Malá Moskevská) byl postaven roku 1803 pro výrobce suken a obchodníka Gottfrieda Möllera podle návrhu stavitele Johanna Josefa Kunze. Hlavním barokně tvarovaným štítem zdobeným sochami znázorňujícími křesťanské ctnosti Víru, Naději, Lásku a Věrnost byl orientován do ulice, podobné štíty měl i na dalších třech stranách. Průčelí zdobily četné štuky, vstup byl zdůrazněn kamenným portálem. Dům byl zbourán 1.března 1987 při provádění přeložky tramvajové trati.
Na severním průčelí se nacházela naivně pojatá reliéfní plastika, provedená pouze v omitce. O jejím vzniku kolovaly dvě verze.
Podle jedné se jedná o milence paní domu, jenž se zachránil před manželem skokem z okna, přičemž se mu zázračným způsobem podařilo zachytil se na římse.
Dodatečně, asi až po smrti svého soka v lásce, dal tuto příhodu zvěčnit na fasádě. Podle druhé verze zpodobňuje plastiku zednického tovaryše, který při stavbě domu spadl z lešení a od smrti jej zachránila římsa.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

1978 (archiv Boveraclubu)
1978 (archiv Boveraclubu)
Křižovatka Moskevská x Revoluční x Rumunská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
Křižovatka Moskevská x Revoluční x Rumunská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
Křižovatka Moskevská x Revoluční x Rumunská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
Křižovatka Moskevská x Revoluční x Rumunská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
Möllerův dům 17.3.1983 (archiv paní Odrážkové)
Möllerův dům 17.3.1983 (archiv paní Odrážkové)
křižovatka Revoluční X Moskevská x Rumunská ulice 17.3.1983 a 30.8.2020
křižovatka Revoluční X Moskevská x Rumunská ulice 17.3.1983 a 30.8.2020
Rumunská-Moskevská, 10. 6. 1995 (archiv Petr Ruprecht) (zdroj: www.imago-images.de)
Rumunská-Moskevská, 10. 6. 1995 (archiv Petr Ruprecht) (zdroj: www.imago-images.de)
Hans Oldskull (1968)
Hans Oldskull (1968)
Křižovatka (Malá) Moskevská a Lipová ulice 70.léta a 21.2.2021
Křižovatka (Malá) Moskevská a Lipová ulice 70.léta a 21.2.2021
křižovatka Moskevská a Lipová ulice (M.Gergelčík)
křižovatka Moskevská a Lipová ulice (M.Gergelčík)
Stavba OD Balon (archiv Všichni Čermáci)
Stavba OD Balon (archiv Všichni Čermáci)
Nároží (Malé) Moskevské a Li(í)pové ulice
Nároží (Malé) Moskevské a Li(í)pové ulice
V Z P O M Í N K A přímo tady, jen o 20 metrů více vpravo v Liberci v Moskevský, jsme 21.8 68 "vítali" s Otou Pečenkou, kamarádem, příjezd našich "osvoboditelů". Jeli jsme sem stopem z Jablonce, bo tam se nic nedělo a my u toho přepadení chtěli být.. 🙂 (color Fotočas)
V Z P O M Í N K A přímo tady, jen o 20 metrů více vpravo v Liberci v Moskevský, jsme 21.8 68 "vítali" s Otou Pečenkou, kamarádem, příjezd našich "osvoboditelů". Jeli jsme sem stopem z Jablonce, bo tam se nic nedělo a my u toho přepadení chtěli být.. 🙂 (color Fotočas)
Roh Fügnerovy a Malé Moskevské. Foceno směrem od Annahofu. (archiv Fotočas Mirek)
Roh Fügnerovy a Malé Moskevské. Foceno směrem od Annahofu. (archiv Fotočas Mirek)
archiv Broněk Kettner
archiv Broněk Kettner
křižovatka Lipová (Malá ) Moskevská a Fugnerova ulice 21.8.1968 a 8.11.2020
křižovatka Lipová (Malá ) Moskevská a Fugnerova ulice 21.8.1968 a 8.11.2020
Fügnerova ulice v roce 1971 a 8.9.2021
Fügnerova ulice v roce 1971 a 8.9.2021
Fügnerova ulice 3.3.1973 a 2.4.2021
Fügnerova ulice 3.3.1973 a 2.4.2021
(Malá) Moskevská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
(Malá) Moskevská ulice v roce 1978 a 9.1.2021
O pár desítek metrů dál směrem k Jablonci nad Nisou: jednoho slunečného dne v první polovině 80.let byla zachycena té-trojka č.39 při    sunutí vadné T2 č.9. Stav obou tramvají není z nejlepších.  Oba vozy zajíždějí do smyčky Fügnerova.   (foto Tomáš Krebs)
O pár desítek metrů dál směrem k Jablonci nad Nisou: jednoho slunečného dne v první polovině 80.let byla zachycena té-trojka č.39 při sunutí vadné T2 č.9. Stav obou tramvají není z nejlepších. Oba vozy zajíždějí do smyčky Fügnerova. (foto Tomáš Krebs)