Liberec III - Jeřáb - část 1.  (Pražská ulice a Soukenné náměstí + Široká, Barvířská, Orlí ulice)

27.05.2020

Náměstí Dr. Edvarda Beneše

Náměstí Dr. Edvarda Beneše je jedním z nejvýznamnějších náměstí v Liberci, na pomezí částí Staré Město, Nové Město, Perštýn a Jeřáb.

Přestože se náměstí v minulosti jmenovalo Staroměstské, tak do čtvrti Liberec I - Staré město patří pouze část od radnice na sever, východní strana náměstí patří do čtvrti Liberec IV - Perštýn, západní strana náměstí s hotelem Praha patří do čtvrti Liberec II - Nové Město, a plocha náměstí a jižní strana do čtvrti Liberec III - Jeřáb.

Náměstí se nachází v horní části libereckého centra. Do jeho hlavní části (takzvaně před radnicí) ústí ulice Moskevská, Pražská, Kostelní, Frýdlantská, Železná a 5. května. Náměstí ovšem pokračuje i směrem dále za radnicí, kde do něj ústí ulice Mariánská, Rumjancevova a Sokolská.

Na náměstí se nachází významné městské objekty, především zdejší radnice a divadlo F. X. Šaldy. V jeho hlavní části je umístěna Neptunova kašna a také vydlážděný půdorys původní radnice zbourané v roce 1894. V části za radnicí se nachází stejnojmenné zastávky autobusů městské hromadné dopravy. Do roku 1984 přes náměstí vedla také tramvajová trať, ta však byla přeložena do Rumunské ulice.

Náměstí v minulosti neslo různé pojmenování, jako byla Margktt (podle dřívější tržnice), Ring, Altstädter Platz, Alte Markt, Radniční náměstí nebo Staroměstské náměstí. Pro část za radnicí se používal název Divadelní náměstí, pro ulici vedenou po severozápadní straně náměstí pak název Kronen Gasse.

  • Dr. Ed. Beneš Platz / náměstí Dr. Edvarda Beneše (1937-1938) - podle československého prezidenta Edvarda Beneše
  • Adolf Hitler Platz (1938-1945) - podle německého nacistického vůdce Adolfa Hitlera
  • náměstí Presidenta Dr. Edvarda Beneše (1945-1952)
  • náměstí Bojovníků za mír (1952-1991)
  • náměstí Dr. E. Beneše (od roku 1991)

(zdroj Wikipedie)

Nám. Dr. E. Beneše, 1939. Kvalita nic moc, ale běžně fotky v daném směru nejsou. (zdroj: eBay)(Petr Ruprecht)
Nám. Dr. E. Beneše, 1939. Kvalita nic moc, ale běžně fotky v daném směru nejsou. (zdroj: eBay)(Petr Ruprecht)
kolem roku 1970 (zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
kolem roku 1970 (zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
náměstí Dr. E. Beneše v roce 1938 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
náměstí Dr. E. Beneše v roce 1938 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Náměstí Dr.E.Beneše
Náměstí Dr.E.Beneše
Náměstí Dr.E.Beneše (foto M.Gergelčík)
Náměstí Dr.E.Beneše (foto M.Gergelčík)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
archiv j.Hůlka
archiv j.Hůlka
zdroj Pinterest Fandíme Liberci
zdroj Pinterest Fandíme Liberci
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
cca 1970
cca 1970
Benešovo náměstí kolem roku 1970. (Kniha Kouzlo starých pohlednic Liberecka) (archiv Všichni Čermáci)
Benešovo náměstí kolem roku 1970. (Kniha Kouzlo starých pohlednic Liberecka) (archiv Všichni Čermáci)
část pohlednice z archivu p.Odrážkové
část pohlednice z archivu p.Odrážkové
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1964 - foto Vilém Boháč
1964 - foto Vilém Boháč
Náměstí Dr.E.Beneše 28.11.1989 (archiv p.Odrážkové ) a 30.8.2020
Náměstí Dr.E.Beneše 28.11.1989 (archiv p.Odrážkové ) a 30.8.2020
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1940
1940
1964 - Vilém Boháč
1964 - Vilém Boháč
rok 1964 (archiv Kompis Radek)‎
rok 1964 (archiv Kompis Radek)‎
1991
1991
1940 (zdroj ansichtskarten-markt.com)
1940 (zdroj ansichtskarten-markt.com)
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
"Nikdo nemůže popřít, že Staroměstské náměstí v Liberci s krásnou Metznerovou kašnou působí celistvě. Také Jablonec vlastní vynikající dílo Německo-českého sochaře, které přetvořeno v kašnu, by mělo najít své místo na volném prostranství před radnicí ".Ze zprávy pro zasedání městského zastupitelstva 30.10.1929 (Soka Jablonec n.N.)
"Nikdo nemůže popřít, že Staroměstské náměstí v Liberci s krásnou Metznerovou kašnou působí celistvě. Také Jablonec vlastní vynikající dílo Německo-českého sochaře, které přetvořeno v kašnu, by mělo najít své místo na volném prostranství před radnicí ".Ze zprávy pro zasedání městského zastupitelstva 30.10.1929 (Soka Jablonec n.N.)
Metznerova kašna na Liberecké výstavě českých Němců v roce 1906
Metznerova kašna na Liberecké výstavě českých Němců v roce 1906
Odhalení tzv.Metzenerovy kašny před radnicí 2.4. 1926 . V létě 1945 byla jako symbol němectví odstraněna. Po sejmutí bronzové sochy byl rozebrán i celý travertinový korpus. (Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka  -  Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Odhalení tzv.Metzenerovy kašny před radnicí 2.4. 1926 . V létě 1945 byla jako symbol němectví odstraněna. Po sejmutí bronzové sochy byl rozebrán i celý travertinový korpus. (Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Metznerova kašna skončila po válce v drti. Češi ji použili pod chodníky

Velkou diskusi vyvolal nedávný návrh na navrácení Metznerovy kašny s rytířem Rüdigerem do Jablonce nad Nisou. Obdobné umělecké dílo od téhož sochaře v minulosti stávalo i v Liberci na náměstí před radnicí. Od slavnostního odhalení uplynulo přesně devadesát let (v roce 2016).

S myšlenkou podobné výzdoby města přišli liberečtí stavitelé a výtvarníci již v roce 1904.
"V roce 1906 se v Liberci Metzner, tehdy nejrenomovanější českoněmecký sochař, představil. Pro zdejší výstavu českých Němců v Liberci navrhl figurální kašnu. Zároveň se s představiteli města dohodl, že toto dílo se stane novým výtvarným doplňkem náměstí před radnicí," popsal Jan Mohr ze Severočeského muzea, odborník na Metznerovo dílo.

K umístění kašny na náměstí ale nedošlo pro odpor místních architektů i nedostatku peněz.
Teprve v roce 1922 obnovilo město objednávku, jejíhož vyřízení se ujala Metznerova manželka Else. Metzner totiž v roce 1919 zemřel.
Odhalení fontány se konalo počátkem dubna 1926. Dílo vytvořili berlínský sochař, někdejší Metznerův spolupracovník Roman Schletterer s kovolitcem Martinem Piltzingem. Architektonické části z travertinu zpracoval kameník Andreas Hartner z dolnofranského Markbreitu.

Po válce dílo Češi odstranili jako symbol němectví

Na počátku války byl osud kašny ohrožen sbírkou barevných kovů, ale starosta ji s památkáři uhájil. Aniž to tušil, jen na pár let. V létě 1945 ji totiž Češi jako symbol němectví odstranili.
"Jako u mnoha jiných symbolů poraženého Německa nebyl brán zřetel na její skutečný umělecký i lidský smysl, byla naprosto mylně označena za Siegfrieda, symbol germánské rozpínavosti, a záhy po osvobození stržena," doplnil Jan Mohr.
Kamenné články byly rozebrány a uskladněny v technických službách města. Po roce 1948 spolu s jinými sochařskými díly byly rozbity a zavezeny jako podklad nově dlážděných ulic.

Kašnu z Jablonce odkoupili Němci, stojí ve městě Kaufbeuren
Metznerovo dílo však poznamenalo i jiná města v Čechách, Německu a Rakousku. Obdobná kašna jako v Liberci stávala i v Jablonci nad Nisou. Na dnešní Horní náměstí byla umístěna v roce 1930. Po válce ji postihl stejný osud jako tu libereckou.

Socha byla v květnu roku 1945 českými vlastenci stržena, opatřena nápisem "Rüdiger se hlásí jako antifašista Národnímu výboru" a jako symbol tehdy nenáviděného Německa tažena za nákladním autem.

Socha naštěstí přežila a je v současnosti umístěna ve čtvrti Neugablonz v německém Kaufbeurenu. Nový domov tam nalezlo několik tisíc Němců vysídlených po válce z Jablonce nad Nisou a okolí. Město kašnu a sochu odkoupilo v šedesátých letech minulého století.

Autor článku Jan Mikulička, 2016

Metznerova kašna před libereckou radnicí v 30.letech minulého století.
Metznerova kašna před libereckou radnicí v 30.letech minulého století.
Metznerova kašna před libereckou radnicí v 30.letech minulého století.
Metznerova kašna před libereckou radnicí v 30.letech minulého století.
(zdroj Liberecký adresář roku 1926)
(zdroj Liberecký adresář roku 1926)
archiv Bob Baloun
archiv Bob Baloun
eBay
eBay
(zdroj Liberecký adresář roku 1926)
(zdroj Liberecký adresář roku 1926)
Kalendář z Liberce všemi směry 2014 s texty Petra Freiwilliga
Kalendář z Liberce všemi směry 2014 s texty Petra Freiwilliga
1932 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
1932 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj Liberecký adresář roku 1926)
(zdroj Liberecký adresář roku 1926)


Neptunova kašna

Kašna byla poprvé umístěna na liberecké náměstí v roce 1826, kde nahradila starší dřevěnou kašnu. V roce 1896 došlo k přesunu kašny blíže do středu a přidání kovového zábradlí. V roce 1925 byla zhotovena kašna podle návrhu Franze Metznera, která nahradila Neptunovu kašnu. Ta musela poté být přemístěna na Nerudovo náměstí. V roce 1964 byla vyhlášena za nemovitou kulturní památku.

Z Nerudova náměstí byla odebrána v roce 1994 socha Neptuna se soklem a zábradlí. V následujících letech došlo k restaurátorským pracím na zábradlí a soklu a zároveň byla vytvořena kopie plastiky Neptuna. V roce 2004 byla odstraněna poničená vana kašny.

V roce 2009 bylo získáno povolení pro navrácení kašny na náměstí Dr. E. Beneše a začalo se s využitím dotace Ministerstva kultury ČR s restaurátorskými pracemi na samotné kašně. Kašna byla sesazena na náměstí v červenci 2010 a do provozu byla uvedena 31. července 2010

(zdroj Wikipedie)

Staroměstské náměstí (nám. Dr.E.Beneše) v roce 1920  Neptunova kašna zůstala až do roku 1925 jednou z mála pozůstatků architektury klasicismu na náměstí, přestože již roku 1896, po zbourání staré radnice a úpravě náměstí, došlo k jejímu přenesení do středu této plochy. Ve zmíněném roce 1925 byla přenesena na Nerudovo náměstí. (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr - LIBEREC mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)
Staroměstské náměstí (nám. Dr.E.Beneše) v roce 1920 Neptunova kašna zůstala až do roku 1925 jednou z mála pozůstatků architektury klasicismu na náměstí, přestože již roku 1896, po zbourání staré radnice a úpravě náměstí, došlo k jejímu přenesení do středu této plochy. Ve zmíněném roce 1925 byla přenesena na Nerudovo náměstí. (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr - LIBEREC mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)
1852
1852
Náměstí Dr.E.Beneše - jížní strana - Hlasivcův dům 1852 a 2019
Náměstí Dr.E.Beneše - jížní strana - Hlasivcův dům 1852 a 2019

Hlasivcův dům (2.polovina 19.století)

jížní průčelí náměstí tvoří od založení šest domů. Odlišným vzhledem je dodnes nápadný dům čp. 1 - III na nároží Moskevské ulice, zvaný Hlasivcův. Na jeho místě stával dřevěný právovárečný dům. Roku 1528 je jako majitel uváděn Valentin Tutschek. V roce 1781 přišel z Jičína Josef Kittel, který dostal od vrchnosti povolení provozovatel v Liberci bez omezení "umění chirurgie" a lékárnictví, v němž získal potřebné znalosti od svého otce, lékárníka v Jičíně. Kittel po delších tahanících koupil roku 1786 od Franze X.Meissnera neprosperující lékárnu U Zlaté koruny a přeložit ji do Pražské ulice (čp 15 - II). Byla založena za doby panování Albrechta z Valdštejna, písemně je však doložena až roku 1769 spolu s prvním nám známým lékárníkem jménem Ferdinand Alexius. Nacházela se v Pražské ulici, odkud byla roku 1721 přemístěna do domu čp. 10 - IV v dnešní Moskevské ulici. Roku 1792 ji se všemy právy loupil Ignaz Kittel ze Šumburku, další příbuzný rodiny široko daleko proslulého léčitele, "severočeského Fausta", J.J.A.E.Kittela. Toho roku koupil Kittel i starý dřevěný dům na náměstí, na jehož místě postavil o deset let později zděný dvoupatrový dům, kam přemístil i lékárnu, která zde přečkala dvě světové války a pak byla přenesena o dva domy vedle. Jeho dceru Johanku si vzal zaměstnanec Filip Hlasiwetz, pocházející z Příbrami. Po Kittelově smrti (1831) vlastnil rod Hlasiwců (1826 - 1875), dvorní rada a profesor vídeňské techniky, známý badatel v oboru chemie léčivých rostlin. Dům dostal v padesátých letech 19.století přístavbu podél moskevské ulice, jeho průčelí se změnilo z klasicistního na novogotické a loubí bylo zrušeno. Obraz zachycuje stav ještě před touto úpravou, kdy stály v jeho sousedství dva právovárečné dřevěné domy (čp. 2 a 3 - III). Majitelem prvního z nich, uváděným poprvé v roce 1568, byl krejčí Bartl Beyer. Další z majitelů, řezník Franz Hofmann, si zde počátkem 19.století otevřel hospodu U Bažanta (Zum Fasan). Po přestavbě na zděný dvoupatrový dům (1863) v něm zahájil prodej místního zboží Josef Trenkler. Jako majitel sousedního domu je roku 1568 uveden v knize majitelů domu, uložené ve Státním okresním archivu, Hans Henisch, v letech 1576 - 84 starosta Liberce. Svého času v něm bydlel i lékárník Josef Ehrlich, otec dalšího ze starostů. Na zděný dvoupatrový dům ho přestavěl obchodník se smíšeným zbožím Franz Schubert (1859). Obraz znázorňuje pohřeb řeznického mistra Franze Hoffmanna, otce arciděkana pátera Antona Hoffmanna, který zemřel roku 1852.

(zdroj Kniha o Liberci)

Zde je obrázek, který namaloval můj pra-pra-strýc. Na zadní straně je napsáno „Alt-Reichenberg“. (archiv Jürgen Wegerich)
Zde je obrázek, který namaloval můj pra-pra-strýc. Na zadní straně je napsáno „Alt-Reichenberg“. (archiv Jürgen Wegerich)

Staroměstské náměstí (dnes náměstí Dr .Edvarda Beneše) na dobové pohlednici z roku 1917.


Liberecká elektrická dráha vznikla po Praze a Teplicích třetí v Čechách. Psal se rok 1897. V minulosti byla největším přepravcem cestujících v Liberci. Například roku 1929 přepravila kolem osmi miliónů osob. Před radnicí se tramvaje projely naposledy v roce 1984. V tom roce byla trať odkloněna mimo střed města.
- z knihy Liberec/město/the city of/stadt (archiv Jitka Horušická)
archiv Václav Honzejk‎
archiv Václav Honzejk‎
30. léta
30. léta
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
30. léta
30. léta
40.léta
40.léta
Liberec, (Reichenberg), 1939 (Evžen Šimek)
Liberec, (Reichenberg), 1939 (Evžen Šimek)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Náměstí Dr.E.Beneše v proudu času

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
40.léta
40.léta
70.léta
70.léta
70.léta
70.léta
90.léta
90.léta
archiv p.Odrážkové
archiv p.Odrážkové
Podloubí na náměstí Dr.E.Beneše v 70.letech 20.století a 28.6.2020
Podloubí na náměstí Dr.E.Beneše v 70.letech 20.století a 28.6.2020
fotka prapradědy, jak jde kolem podloubí před Pražskou ulicí... (archiv Gabriela Fialová)
fotka prapradědy, jak jde kolem podloubí před Pražskou ulicí... (archiv Gabriela Fialová)

Pražská ulice

Zajimavé je, že ta ulice se jmenovala Schückerstrasse po někdejším krátce úřadujícím starostovi Carlu Schückerovi (tuším 1890 - 1892), který byl tak vybičovaný německý nacionalista, že ho musel sám český místodržící hrabě Thun přijet z Prahy sesadit. (Po něm brzo nastoupil Franz Bayer, který byl starostou Liberce přes dvacet let.) Čili pojmenovat tu ulici po něm byl tak trochu takový truc libereckých německých nacionalistů (ze stejného soudku bylo i pojmenování náměstí před radnicí Bismarckplatz). (Tomáš Cvrček)
Zajimavé je, že ta ulice se jmenovala Schückerstrasse po někdejším krátce úřadujícím starostovi Carlu Schückerovi (tuším 1890 - 1892), který byl tak vybičovaný německý nacionalista, že ho musel sám český místodržící hrabě Thun přijet z Prahy sesadit. (Po něm brzo nastoupil Franz Bayer, který byl starostou Liberce přes dvacet let.) Čili pojmenovat tu ulici po něm byl tak trochu takový truc libereckých německých nacionalistů (ze stejného soudku bylo i pojmenování náměstí před radnicí Bismarckplatz). (Tomáš Cvrček)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Pražská ulice v roce 1909 a 2020 (M.Gergelčík)
Pražská ulice v roce 1909 a 2020 (M.Gergelčík)
Pražská ulice
Pražská ulice
Pražská ulice v roce 1871  (Zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Pražská ulice v roce 1871 (Zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
Pražská 70. léta
Pražská 70. léta
Výloha v Pražské ulici čp. 8-III před rokem 1911  (zdroj Kniha o Liberci)
Výloha v Pražské ulici čp. 8-III před rokem 1911 (zdroj Kniha o Liberci)
Libereckou Pražskou ulicí ještě 2.12.1984 sjíždí tramvajová souprava složená ze zánovních vozů T3SU. (archiv Boveraclubu)
Libereckou Pražskou ulicí ještě 2.12.1984 sjíždí tramvajová souprava složená ze zánovních vozů T3SU. (archiv Boveraclubu)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1979
1979
1918 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1918 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
Pražská ulice před sto lety a 29.3.2020
Pražská ulice před sto lety a 29.3.2020
Pražská ulice 1992 a 2020
Pražská ulice 1992 a 2020
Pražská ulice
Pražská ulice
spojka z Pražské ul. do ul.Široká (M. Gergelčík)
spojka z Pražské ul. do ul.Široká (M. Gergelčík)
Pohled Pražskou ulicí vzhůru ke Staroměstskému (náměstí Dr.E.Beneše) v 90.letech 19.století. Zcela vpravo u Jezdecké uličky je nárožní dům. (čp. 16 -III), secesně přestavěný roku 1909, za ním vystupuje štít starého dřevěného hostince Zur Sandschenke, posledního pamětníka původní zástavby. Stál na podezdívce vyrovnávající výškový rozdíl vzniklý regulací ulice. (zdroj Knihao Liberci)
Pohled Pražskou ulicí vzhůru ke Staroměstskému (náměstí Dr.E.Beneše) v 90.letech 19.století. Zcela vpravo u Jezdecké uličky je nárožní dům. (čp. 16 -III), secesně přestavěný roku 1909, za ním vystupuje štít starého dřevěného hostince Zur Sandschenke, posledního pamětníka původní zástavby. Stál na podezdívce vyrovnávající výškový rozdíl vzniklý regulací ulice. (zdroj Knihao Liberci)
Kino v Pražské ulici
Kino v Pražské ulici
Petr Šimr 1982
Petr Šimr 1982
Uprostřed na rohu Jezdecké ulice v domě čp.16 bývalo vyhlášené lahůdkářství a později cukrárna - foto interiéru cukrárny v roce 1972  (zdroj Jiří Bock-Jeřáb Liberec III)
Uprostřed na rohu Jezdecké ulice v domě čp.16 bývalo vyhlášené lahůdkářství a později cukrárna - foto interiéru cukrárny v roce 1972 (zdroj Jiří Bock-Jeřáb Liberec III)
Ukázka vybavění libereckých hostinců v období monarchie. Hostinec v čp. 135/II v Pražské ulici v roce 1906.  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Ukázka vybavění libereckých hostinců v období monarchie. Hostinec v čp. 135/II v Pražské ulici v roce 1906. (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Pleštilovi - v levo lahůdky, v pravo pultovka, v poschodí super bufík. (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Pleštilovi - v levo lahůdky, v pravo pultovka, v poschodí super bufík. (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
(zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv Luboše  Mencla
archiv Luboše Mencla
Pražská ulice v roce 1985
Pražská ulice v roce 1985
Pražská ulice v roce 1992
Pražská ulice v roce 1992
Pražská ulice před cca sto lety a 25.3.2020
Pražská ulice před cca sto lety a 25.3.2020
16.7.2016 (archiv Tomáš Macháček)
16.7.2016 (archiv Tomáš Macháček)
Katka Tanaka Procházková
Katka Tanaka Procházková
Katka Tanaka Procházková
Katka Tanaka Procházková

Výstavní síň Metznerbundu


Hrázděný pavilon v Pražské ulici, otevřený členskou výstavou v rámci veletrhů 15.8.1920. Pod ním se právě bourá stará hospoda Zur Sandwirt, na jejímž místě později vyrostl obchodní dům Brouk & Babka. V místech výstavní síně byl vjezd do Naivního divadla, nyní je M-Bank (zdroj Kniha o Liberci)

Pražská ulice a Brouk a Babka

Pohled do míst, kde se Pražská ulice mírně lomí a odbořuje z ní Jezdecká ulička. Nad secesním domem z roku 1909 vystupuje do ulice hospoda Zum Sandwirt, postavena roku 1697. Za ní vyčníva část poutače výstavní síně uměleckého spolku Metznerbund, který zde až do poloviny třicátých let pořádal četné výstavy. Na místě roubené hospody byl v roce 1936 postaven obchodní dům pražské společnosti Brouk a Babka, projektovaný architektem Janem Gillarem, který se o tři roky později podílel na vybavení interiéru Bílé Labutě v Praze. Podobnost obou staveb je zřejmá a byla by určitě ještě výraznější, kdyby se investorům podařilo získat i vedlejší pozemek.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Obchodní dům Brouk a Babka (30.léta)

Původně na jeho místě stávala starobylá hospoda Zur Sandschenke. tento poslení roubený dům, připomínající nejstarší zastavění Pražské ulice, přečkal až do roku 1936, kdy zde byl vybudován šestipodlažní obchodní dům pražské firmy B + B. Záměr využít také sousední volné parcely se pro odpor německýc obchodníků nepodařilo prosadit. Obchodní dům, který nesl od 5.11.1950 jméno Jiskra, je skvělou ukázkou funkcionalistického slohu z meziválečného období. Projektoval ho pražský architekt Jan Gillar, prováděcí plány dodala liberecká firma Peukert a Henke a postaven byl pražskou firmou B. Nekvasil.

Otevření obchodního domu B+B (5.7.1936)

Zahájení prodeje v nově postaveném obchodním domě bylo opravdovou událostí.
Před budovou připomínající poněkud zmenšenou pražskou Bílou labuť se už od časného rána shromažďovaly stovky zvědavců. K všeobecnému zmatku ještě přispělo vypuštění balónků s poukázkami na zboží. Přesně i půl deváté se otevřely dveře a nedočkaví nakupující c několika minutách zaplavili všechna oddělení. Na první z nich čekaly jako pozornost malé dárky. Sortiment nabízeného zboží zahrnoval prakticky veškeré druhy látek a oblečení včetně obuvi, dále potřeby pro domácnost, nábytek, elektrické přístroje a širokou paletu sportovního vybavení. Letáček vydaný k otevření propagoval nákupní systém B+B, který by se dal vyjádřit hesly: prodáváme jen kvalitní zboží, rychlé vyúčtování při bohatém výběru, záruka měsíčních splátek, žádné zálohy ani platové záznamy, poskytování úvěru pouze do výše znemožňující předlužení, úslužné vyřízení žádostí o poshovění při prokazatelné a nezáviněné platební neschopnosti.

(zdroj Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci)

Staré domy v Pražské ulici

(Část oleje na plátně, autor Josef Pohl, počátek 20.století , kresba ze 70.let 19.století)

Kašna s pitnou vodou byla původně na pravé straně ulice ve směru od radnice u domu čp. 249 - II, ale při jeho přestavbě roku 1826 musela být přesunuta naproti, vedle starobylé dřevěné hospody Zur Sandschenke, postavené v roce 1697. Po zřízení vodovodu počátkem 20.století byla odstraněna a na jejím místě vznikl později obchodní dům Brouk a Babka.

Jinou ukázkou ještě napůl dřevěné zástavby je dům čp.8 - III (orientační číslo 7). Na jeho špatný stavební stav bylo poukazováno už v roce 1861, novorenesanční přestavby se ale dočkal až za 30 let.

(zdroj Kniha o Liberci)

zadní trakty v Pražské ulici (archiv J.Hůlka)
zadní trakty v Pražské ulici (archiv J.Hůlka)
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)

Neony v Pražské ulici (polovina 60.let)

Neonové reklamy se začaly objevovat počátkem šedesátých let. V roce 1961 zřídily komunální služby zvláštní oddělení pro jejich výrobu a údržbu. O tom, že jejich zavádění nebylo bezproblémové, svědčí jeden z výroků: "Ještě nedávno jsme se domnívali, že socialistické město nebude mít světelnou reklamu, poněvadž tu nebude kapitalistická obchodní konkurence. Není sporu o tom, že světelnou reklamu skutečně nepotřebujeme, a přece ji máme, prostě proto, že chceme mít ulice veselé. " Koncem šedesátých let už Pražská ulice večer svítila skoro jako některá západní města. Během normalizace opět potemněla a ještě v době vzniku tohoto článku (1996) měla k dřívějšímu lesku daleko.

(Zdroj Kniha o Liberci)

Pražská ulice v 80.letech
Pražská ulice v 80.letech
Dnes místo drahých bonbónů levné knihy! (Hans Oldskull)
Dnes místo drahých bonbónů levné knihy! (Hans Oldskull)
Pražská ulice (M.Gergelčík)
Pražská ulice (M.Gergelčík)
OD Ještěd a OC Forum
OD Ještěd a OC Forum
1989
1989
Nároží Pražské ulice a Soukenného náměstí v 50.letech a v roce 2019  ....Fronty na potraviny a další výrobky každodenní spotřeby patřily neodmyslitelně k obrazu 50.let.
Nároží Pražské ulice a Soukenného náměstí v 50.letech a v roce 2019 ....Fronty na potraviny a další výrobky každodenní spotřeby patřily neodmyslitelně k obrazu 50.let.
Pohled z Pražské ulice na dům bratří Bayerů (archiv Boveraclubu)
Pohled z Pražské ulice na dům bratří Bayerů (archiv Boveraclubu)
Pražská ulice v květnu 1938 (i toto je liberecká historie)  (zdroj Kniha o Liberci)
Pražská ulice v květnu 1938 (i toto je liberecká historie) (zdroj Kniha o Liberci)
Ještěd a Ještěd duben 1997 optimistický obrázek pro dnešní sychravý den (Jana Zahurancová)
Ještěd a Ještěd duben 1997 optimistický obrázek pro dnešní sychravý den (Jana Zahurancová)
pohled z Pražské ulice před rokem 1930 a 4.7.2020
pohled z Pražské ulice před rokem 1930 a 4.7.2020
pohlednice z přelomu 19. a 20.století (archiv Boveraclubu)
pohlednice z přelomu 19. a 20.století (archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí. Vpravo bude později stát Dunaj a za tramvají Baťa. Vůz č. 2 jede z Pražské do Náchodské ulice a dále do Rochlice. (archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí. Vpravo bude později stát Dunaj a za tramvají Baťa. Vůz č. 2 jede z Pražské do Náchodské ulice a dále do Rochlice. (archiv Boveraclubu)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
staví se palác Dunaj
staví se palác Dunaj
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
(archiv Boveraclubu)
(archiv Boveraclubu)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla

PROMĚNY SOUKENNÉHO NÁMĚSTÍ

Na počátku století tu převládala značně chaotická zástavba menších domů a na místě pozdějšího parčíku stál blok renesančních budov, doplněný roku 1905 secesním obchodním domem bratří Bayerů, dvoupatrovou stavbou, jejíž část vyčnívá na levé straně snímku.

Jen o málo mladší druhá pohlednice zachycuje stavby na kraji dnešní Revoluční ulice. Nízký domek s Mrazovým železářstvím, zužující výjezd z Pražské ulice, ustoupil i se svým sousedem až při výstavbě obchodního domu Baťa.

Mezi nejhodnotnější doklady stavitelství konce 18.a počátku 19.století, známé jako liberecký kamenný měšťanský dům, patřil klasicistní hostinec Německý dům. Postavil ho roku 1802 stavitel J.J.Kunz, nejplodnější liberecký architekt své doby. Mansardový dům se štukami zdobenou fasádou nakonec podlehl i s vedlejším neméně hodnotným domem stavbě paláce pojišťovny Dunaj. Z vyobrazených objektů dnes osaměle stojí vedle obchodního domu už jen jediný svědek: Novorenesanční dům továrníka Adolfa Jakoba, který vidíme v pozadí Náchodské ulice.

Jednou z prvních výškových budov se v Liberci stal palác Dunaj, který zaplnil celou východní stranu Soukenného náměstí a dal mu tak nový rozměr. Malebné klacicistní domky nahradila strohost monumentalizující architektury. Město dostalo první polyfunkční dům s množstvím obchodů v přízemí a úřadů a bytů ve vyšších patrech. Náročná stavba byla realizována podle plánů architekta Adolfa Foehra ve velmi krátkém čase v letech 1926 - 1928.

Liberec se může chlubit pouze dvěmi stavbami českého funkcionalismu. V obou případech se jedná o obchodní domy. Mladší Brouk +Babka a starší, který vyrostl na nároží Pražské a Revoluční ulice. Podle plánů architekta Vladimíra Karfíka z roku 1930 ho v následujících dvou letech nachala postavit firma Baťa. Půdorys vymezený malým pozemkem, zmenšeným navíc o část, jež padla na rozšíření Pražské ulice, předurčil projekt výškové stavby, kterou se dosud nepodařilo zharmonizovat s okolní zástavbou.

Na počátku třicátých let byly definitivně odstraněny zbytky staré zástavby v ploše náměstí, střed dostal parkovou opravu a u tramvajové zastávky vznikly podzemní toalety. Podle původních plánů předložených v říjnu 1931 měly koleje elektrické dráhy křižovat plochu náměstí úhlopříčně. Tento záměr byl korigován a po sedmi měsících vznikl nový plán, který se již dočkal realizace.
Zcela vpravo zasahuje do snímku neorenesancní dům, pojmenovaný Liberečany podle známé drogerie sídlící v přízemí: U Černého psa. Dům ustoupil po válce rozšiřujícímu se náměstí, stejně jako hřiště YMCA, které vidíme v přehledu podél Dunaje.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Soukenné náměstí s pohledem do Pražské ulice, na jejímž rohu ještě stojí Mrázův dům čp. 23 - III (dvacátá léta minulého století)
Soukenné náměstí s pohledem do Pražské ulice, na jejímž rohu ještě stojí Mrázův dům čp. 23 - III (dvacátá léta minulého století)
Soukenné náměstí se secesním obchodním domem " Brüder Bayer" před rokem 1928
Soukenné náměstí se secesním obchodním domem " Brüder Bayer" před rokem 1928
Soukenné náměstí s čekárnou kolem roku 1920
Soukenné náměstí s čekárnou kolem roku 1920
Soukenné náměstí s vyústěním Náchodské ulice, vlevo významný hostinec Německý dům (před rokem 1918)
Soukenné náměstí s vyústěním Náchodské ulice, vlevo významný hostinec Německý dům (před rokem 1918)
Soukenné náměstí v době konání výstavy "Německých Čech" v roce 1906
Soukenné náměstí v době konání výstavy "Německých Čech" v roce 1906

Soukenné náměstí a okolí

Vybudování železnice mělo nesporný vliv i na vznik a utváření dnešního Soukenného náměstí (v roce 1883 nazvaného "Tuchplatz"), kam se postupně přesouval i obchodní život. V letech 1854 - 1856 byla tato stále spíše rozšířená ulice s okolím vyměřena do roviny a regulována. V roce 1887 byl při jejím okraji postaven obchodní dům firmy Brüder Bayer (čp. 129 - III), v roce 1903 byl přestavěný b secesním slohu. Výjezd z budoucího náměstí směrem nádraží byl postupně do roku 1890 rozšířen zbouráním tří nízkých stavení čp. 35, 36, 37 - III. Po roce 1891 došlo částečně k zakrytí Harcovského potoka a překlenutí mlýnského náhonu. Jeho nezakrytá část obtékala až do roku 1929 dům firmy Brüder Bayer. Dopravní význam prostoru se zvýšil zavedením tramvajové trati na lince Nadraží - Lidové sady (1897) a později dalších tras. V roce 1912 byla na náměstí postavena tramvajová čekárna s provozní místností a veřejnými záchodky.
I v okolí náměstí se nacházela textilní průmyslová zatížení. Stavebními úpravami prošel bývalý městský mlýn (čp 26 - III), který v roce 1870 získala firma Franz Josef Jacob, produkující jemná vojenská sukna, a vlastnila ho do roku 1927. V dnes již neexistující ulici U splavu, která zanikla stavbou obchodního domu Ještěd a vyúsťovala na Soukenném náměstí podél náhonu, stály tři drobné průmyslové objekty. V čp. 40 - III měl od roku 1850 Josef Illchmann tkalcovnu, kterou po něm do sedmdesátých let provozovala jeho vdova. Barvírnu v čp. 42 - III provozoval již v roce 1863 Anton Jantsch a jeho potomci zřejmě do konce první světové války. V čp. 136 - III měl barvírnu od roku 1894 Gustav Anton Jantsch. Několik barvíren a jiných průmyslových provozoven využívalo starého náhonu za mlýnem. Protékal otevřeným kanálem mezi ulicemi Barvířskou a Širokou, pokračoval podél ulice Myslivecké a dále za ní se náhon vléval do Nisy. Spolu s přilehlými trakty domů, můstky a schodišti i s okolím Harcovského potoka, který se zde vlévá do Nisy, se tento celý komplex od konce 19.století nazývá Liberecké Benátky ("Reichenberger Venedig).

(zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

Bývalý objekt mlýna tvořící nároží Široké a Barvířské ulice. Vpravo nezakrytá část náhonu se zábradlím i domu čp. 129 (kolem roku 1910)
Bývalý objekt mlýna tvořící nároží Široké a Barvířské ulice. Vpravo nezakrytá část náhonu se zábradlím i domu čp. 129 (kolem roku 1910)
"Liberecké Benátky "mezi zadními trakty domů v Barvířské a Široké ulici (dvacátá léta minulého století)
"Liberecké Benátky "mezi zadními trakty domů v Barvířské a Široké ulici (dvacátá léta minulého století)
Zaklenutí zbylé části Harcovského potoka na Soukenném náměstí (1928)
Zaklenutí zbylé části Harcovského potoka na Soukenném náměstí (1928)
Pohled z opačné strany k čp. 34 - III, kolem něhož zakrytý potok protékal
Pohled z opačné strany k čp. 34 - III, kolem něhož zakrytý potok protékal
Zakrývání Harcovského potoka na Soukenném náměstí před ulici U splavu
Zakrývání Harcovského potoka na Soukenném náměstí před ulici U splavu
V pozadí budova - dnes Equa Bank (čp. 112 - III) na třídě 1.máje
V pozadí budova - dnes Equa Bank (čp. 112 - III) na třídě 1.máje
Soukenné náměstí s pohledem na nový výškový dům s kavárnou Grand Café Generali (kolem roku 1936)
Soukenné náměstí s pohledem na nový výškový dům s kavárnou Grand Café Generali (kolem roku 1936)

Soukenné náměstí

Zaklenutí Harcovského potoka a ústup staré zástavby

Staré městské jádro se stávalo na mnoha místech překážkou silně se rozvíjející dopravě, která přesunula své těžiště do nového středu města - Soukenného náměstí. Ve zprávě k novému územnímu plánu z roku 1927 se stala jedním z hlavních úkolů přestavba dolního centra. Stavba rozložitého paláce pojišťovny Dunaj v roce 1928 položila základ k vytvoření náměstí po celé dnešní ploše. V letech 1928 - 1929 byl regulován a zakryt zbytek Harcovského potoka na Soukenném náměstí a pro případ povodně postaven obchvatný kanál. V roce 1929 byl zbořen mlýn a vypuštěn kanál bývalého dolního a horního mlýnského náhonu vedoucího od jezu až k vyústění do Nisy, který byl využit pro vedení dešťové kanalizace a následně zásypán. Z obrazu starého Liberce tím definitivně zmizel zabarvený a páchnoucí mlýnský náhon s libereckými Benátkami. V roce 1929 byly po zboření mlýna nejprve postaveny nové pětipodlažní budovy čp. 33 - III v ulici Barvířské a čp. 35 - III v Široké. V letech 1930 - 1931 pak uprostřed náměstí zlikvidovány budovy čp. 25 - III, čp. 24 - III a čp. 129 - III ( obchod bratří Bayerů) a tramvajová čekárna. Vznikla zde zelená plocha a na jejím okraji u nové tramvajové stanice podzemní veřejné záchodky. Na nároží Pražské a dnešní Revoluční ulice si firma Baťa postavila v letech 1931 - 1932 na místě starší budovy (železářství Mráz) svůj největší obchodní dům (čp. 23 - III) v republice. V místech bývalého mlýna si pojišťovna Asicurazioni Generali a Moldavia Generali z Terstu vystavěla v letech 1936 - 1937 desetipodlažní dům a v prvních dvou podlažích vznikla jedna z nejznámějších libereckých kaváren - Grand Café Generali a vinárna Winkler. K vytvoření moderního vzhledu náměstí příspěl pětipodlažní dům s lékárnou U orla (čp. 114 - III), který nahradil původní secesní dvoupodlažní objekt.
V dolní části Pražské ulice si firma Brouk & Babka postavila v letech 1935 - 1936 v místech starobylého hostince "Zum Sandwirt" obchodní dům (čp. 15 - III). Výraznou přestavbou v Pražské ulici je obchodní dům čp. 11 - III. V přízemí byl obchod Aloise Weisskopfa s punčochovým zbožím a patra byla využívána k bydlení. V Pražské ulici stál od roku 1920 výstavní pavilón liberecké pobočky uměleckého spolku Metznerbund (čp. 14 - III), zbořený zřejmě krátce po roce 1943. (dnes je v tomto místě budova M - Bank)

(zdroj Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - Městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

Zakrývání Harcovského potoka na Soukenném náměstí - druhá budova napravo lékárna U orla čp. 114 - III
Zakrývání Harcovského potoka na Soukenném náměstí - druhá budova napravo lékárna U orla čp. 114 - III
Pražská ulice s výstavní síní uměleckého spolku "Metznerbund" a pod ní starobylá hospoda " Zum Sandwirt ", na jejímž místě vyrostl obchodní dům Brouk a Babka (před rokem 1936)
Pražská ulice s výstavní síní uměleckého spolku "Metznerbund" a pod ní starobylá hospoda " Zum Sandwirt ", na jejímž místě vyrostl obchodní dům Brouk a Babka (před rokem 1936)
Soukenné náměstí po odstranění staré zástavby a parkové úpravě, uprostřed zasahuje do náměstí dům s drogerií "Zum schwarzen Hund". Druhý dům vlevo od něj v ulici U splavu čp. 136 - III "Tuchplatz - Restaurant" , po válce známý hostinec " U Stalingradu " (kolem roku 1935)
Soukenné náměstí po odstranění staré zástavby a parkové úpravě, uprostřed zasahuje do náměstí dům s drogerií "Zum schwarzen Hund". Druhý dům vlevo od něj v ulici U splavu čp. 136 - III "Tuchplatz - Restaurant" , po válce známý hostinec " U Stalingradu " (kolem roku 1935)
30.léta 20.století
30.léta 20.století
60.léta 20.století
60.léta 20.století
1970
1970
začátek 70.let 20.století
začátek 70.let 20.století

Proměny dolního centra od 30.let 20.století po současnost

V prostoru mezi Soukenným náměstím a řekou Nisou docházelo postupně k odstraňování staré zástavby. Na prvním snímku vidíme ještě nároží ulice U Splavu a Jánské trojboký dům s drogerií U Černého psa (čp. 34 - III), zbouraný z dopravních důvodů jako první už v roce 1948.

Jak můžeme pozorovat na dalším snímku, brzy vzaly za své i dožívající domy na nároží ulic Náchodské a U Splavu, kde vznikl malý parčík. V té době už byla zbouráním domu čp. 120 - IV (1955) uvolněna nově vzniklá Fügnerova ulice. Koleje vedoucí Náchodskou ulicí, po nichž jezdila linka číslo 2 z Růžodolu I do Rochlice, sloužily od 31.10.1960 už jen ke spojení s vozovnou.Jánskou ulicí vede po jejím rozšíření na 21 metrů (1958) tramvajová doprava oběma směry.

Před kinem Lípa byl po zbouraném domě (čp.57 - III) upraven trojúhelníkovitý parčík a do budovy kina proražen v šedesátých letech nový hlavní vchod, obrácený směrem do Soukenného náměstí.

Na třetím snímku vidíme staveniště nového obchodního domu. Zemní práce byly značně ztížené menší únosností základové půdy, tvořené náplavy Nisy a podmáčené spodní vody. Není divu, vždyť zde po několik století vedl zrušenou ulicí U Splavu náhon ke mlýnu stávajícímu na nároží Barvířské a Široké ulice. Náchodskou a Švédskou ulicí vede pomocná spojovací kolej mezi vozovnou a meziměstskou tratí do Jablonce, která byla v roce 1971 během stavby obchodního domu nahrazena novou kolejí z Fügnerovy ulice na Soukenné náměstí. Úplně vlevo je část domu bývalé firmy Jakob (čp.116 - IV), který se jako jediný zachoval v dnes již neexistující Náchodské ulici, v jejichž místech bylo parkoviště (dnes OC Forum).

Čtvrtý snímek pochází ze začátku 70.let s již rozestavěným budoucím obchodním domem.

Na dalším snímku vidíme dolní centrum po všech hlavních úpravách ve 20 století. Větší část ploch mezi Jánskou ulicí zabíral tehdy nový obchodní dům Ještěd.

Generálním projektantem stavby i jejich interiérů byl Stavoprojekt Liberec (vedoucí projektant architekt Karel Hubáček), hlavním dodavatelem byly Severočeské konstrukce Ústí nad Labem.

Na žulové pamětní desce umístěné v průchodu byl uveden jako hlavní investor Textilana Liberec. Kromě ní se však na vzniku obchodního domu a pak provozu podílelo ještě devět dalších libereckých podniků.

(zdroj: R. Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)


Poslední fotografie od Oty Bartovského z roku 2019 ukazuje, jak moc se změnil výhled z obchodního domu Baťa ve 21. století. OD Ještěd nahradilo obchodní centrum Forum

1992
1992
2019 (foto Ota Bartovský)
2019 (foto Ota Bartovský)

Hotel Německý dům kolem roku 1900


Jeden z nejhezčích libereckých klasicistních domů (čp.122 - IV) na nároží Soukenného náměstí a dnešní Revoluční ulice musel přes protesty památkářů ustoupit stavbě pojišťovny Dunaj (1928). Snímek dokumentuje i zvýšení nivelity Revoluční ulice, po níž se okna na rohu dostala téměř na úroveň chodníku. (zdroj Kniha o Liberci)

(archiv Boveraclubu)
(archiv Boveraclubu)

Staveniště Pojišťovny Dunaj (rok 1927)

Na snímku pořízeném z budovy YMCA je velmi dobře patrný blok domů uprostřed budoucího náměstí - obchodní dům Bayer, přízemní obchod proslulé firmy na cukrovinky Körber a dům na rohu Mostecké ulice, se známou drogerií U Černého psa (čp.24 - III), která se po zboření přestěhovala do domu, který vidíme zcela vlevo. Budování hlubokých a rozsáhlých základů se neobešlo bez problémů, neboť celá jižní strana stavby spočívá na nánosech, promáčených ještě navíc Harcovským potokem, probíhajícím těsně vedle levého okraje snímku, který byl už předtím sveden do betonového koryta. Část paláce Dunaj bylo proto nutno založit na pilotách Se všemi těmito nástrahami se úspěšně vypořádaly stavební firmy E.A. Stroner a spol. z Liberce a Mok z Ostravy a během dvou let postavily podle návrhu pražského architekta profesora Adolfa Foehra konstrukčně náročnou budovu s rozlehlou dvoranou uprostřed.

(zdroj Kniha o Liberci)

archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové

Palác Dunaj

 byl postaven podle projektu Adolfa Foehra v roce 1928. Stavební práce provedla liberecká filiálka prestižní vídeňské firmy Ed. Ast, Stroner & Co. Část budovy byla kvůli problematickému podloží a svedení Harcovského potoka do podzemí postavena na 820 čtyřmetrových pilotech. V přízemí se nacházelo 14 obchodů, v 1. patře pojišťovna a v dalších patrech obytné prostory. Centrální prostor domu, do kterého vedly 4 pasáže, byl krytý nadsvětlíkem. Po roce 1948 sídlily v budově Energetické rozvodné závody, v roce 1958 byla v přízemí otevřena samoobsluha. Centrální prostor sloužil k výstavám, ale v letech 1962 - 1964 byl přestavěn na velkoprodejnu potravin. V roce 2013 proběhla rekonstrukce podle projektu Petra Stolína.
Dunaj, 1929 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Dunaj, 1929 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)

Samoobsluha potravin (1958)


Samoobsluhy se v Liberci objevily roku 1958. Třetí potravinářská prodejna tohoto druhu byla v přízemí Dunaje (otevřená 3.11.1958). Už v září 1962 byla za nemalé kritiky veřejnosti uzavřena a po důkladné rekonstrukci se změnila na první libereckou velkoprodejnu s názvem Dunaj. Zabírá celé přízemí včetně bývalé dvorany (celková plocha 2300 m², prodejní plocha 1000 m²), sklady byly také v bývalém sále YMCA. Mléčný bar s cukrárnou byl v části prvního patra. V otevírací den (18.7.1964) praskal Dunaj ve švech a tržba dosáhla čtvrť milionu korun. V září 1982 prošla prodejna rekonstrukcí. Od roku 1993 ji provozuje firma Akexandr Kendik Junior, která v září 1996 dokončila úplnou přestavbu na moderní supermarket.

(zdroj Kniha o Liberci z roku 1996)

potn. V roce 2013 byla rekonstruována celá stavba paláce Dunaj podle návrhu architekta Petra Stolína a dostala zpět svou noblesu.

foto Petr Ruprecht 2020
foto Petr Ruprecht 2020
foto Petr Ruprecht 2020
foto Petr Ruprecht 2020
foto Petr Ruprecht 2020
foto Petr Ruprecht 2020
železářství Jana Mráze.
železářství Jana Mráze.

rok 1932 - staví se dům obuvi Baťa - funkcionalistická výšková budova.

Devítipodlažní budova s železobetonovou nosnou konstrukcí byla postavena na místě původní klasicistní zástavby,ve které původně bylo železářství Jana Mráze.

Podle projektů Baťovy projekční kanceláře pod vedením Vladimíra Karfíka stavbu realizovala místní firma Fanda a spol. Budova je považována za nejčistší a nejelegantnější příklad funkcionalistické architektury v Liberci. Obchodní dům je od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek. (zdroj Wikipedie)

železářství Jana Mráze. (archiv Boveraclubu)
železářství Jana Mráze. (archiv Boveraclubu)
19.10.1931 (archiv Boveraclubu)
19.10.1931 (archiv Boveraclubu)
Tak který Baťa svítí líp? (zdroj: Der Monat illustrierte Zeitschrift, Brno, 1933) (archiv Petr Ruprecht)
Tak který Baťa svítí líp? (zdroj: Der Monat illustrierte Zeitschrift, Brno, 1933) (archiv Petr Ruprecht)

Moderní podoba Soukenného náměstí


Na nároží, kde měl železářství Jan Mráz, byla jedna z mála tabulí psaných jak německy, tak česky. Dvojjazyčné nápisy dodržovala i firma Baťa, která si v těchto místech postavila moderní obchodní dům (1932).Reklama v prvním a druhém patře hlásá: "Naše nízké ceny dovolují ke každým šátečkům nové střevíčky" a "Navštivte naše oddělení pro ošetření nohou".Německé firmy češtinu téměř všechny ignorovaly. Provoz na křižovatce Pražské a Revoluční ulice byl tehdy tak silný, že ho musel řídit strážník, pro něhož bylo vybudováno vyvýšené stanoviště. Na druhém snímku vidíme v Grand Café Generali probíhat poslední stavební úpravy před otevřením.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Soukenné náměstí s ulicí Jánskou, kde před kinem Lípa ještě stojí dům čp, 57. Naproti němu domy v ulici U Splavu. Uprostřed nich čp. 136 hostinec "U Splavu" nazývaný "U Stalingradu" před rokem 1960  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Soukenné náměstí s ulicí Jánskou, kde před kinem Lípa ještě stojí dům čp, 57. Naproti němu domy v ulici U Splavu. Uprostřed nich čp. 136 hostinec "U Splavu" nazývaný "U Stalingradu" před rokem 1960 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Vilém Boháč 1964
Vilém Boháč 1964

Soukenné náměstí

Ústí do něj sedm ulic (Fügnerova, Revoluční, Pražská, Široká, Barvířská, 1. máje a Jánská). Na náměstí se nachází několik významných objektů, jako je palác Dunaj, dům obuvi Baťa, palác Nisa, či obchodní centrum Forum, které v roce 2010 nahradilo zbouraný obchodní dům Ještěd architekta Karla Hubáčka. V podzemí jsou zde umístěny dnes již nevyužívané veřejné toalety, kterým se přezdívalo "Liberecké metro".Zajímavostí je také ikonická kruhová trafika, která přestala své služby poskytovat v roce 2018 a místo ní zde začala sloužit prodejna kebabu. Na začátku druhé dekády jednadvacátého století prošlo náměstí velkou kontroverzní rekonstrukcí, při které bylo mimo jiné osazeno pětasedmdesáti lavičkami. Od roku 1897 vede skrz náměstí tramvajová trať z nádraží do Lidových sadů. Tehdy se na obou stranách náměstí větvila, v jižním směru vedly koleje dnešními ulicemi Jánská i 1. máje, ze severního směru pak tramvaje přijížděly na náměstí dnešní ulicí Pražskou, zatímco z něj vyjížděly do ulice Revoluční. V roce 1899 zde vznikla odbočka do Rochlice a v roce 1910 i odbočka do Horního Hanychova (dnešní ulicí Barvířská). Provoz na odbočce do Hanychova skončil ve třicátých letech, provoz na trati do Rochlice pak v roce 1960. V roce 1955 sem naopak byla zaústěna trať z Jablonce nad Nisou. Zastávky tramvaje se nacházely ve středu náměstí až do devadesátých let dvacátého století, kdy nedaleko vznikl přestupní terminál Fügnerova a tramvajová trať byla přetrasována právě tam. Od té doby tak trať vede po obvodu náměstí, stejnojmenná zastávka byla přesunuta do ulice Jánská a v roce 2009 zrušena bez náhrady. Kolejový oblouk na Soukenném náměstí prošel postupnou rekonstrukcí v letech 2016 a 2019. Pojmenování Náměstí v minulosti neslo různé pojmenování, jako byla Neuplatz, Tuchplatz či Stuff Platz. Konrad Henlein Platz (1938-1945) - podle předsedy Sudetoněmecké strany Konrada Henleina , Soukenné náměstí (1945-1948),  Gottwaldovo náměstí (1948-1990) - podle československého prezidenta Klementa Gottwalda , Soukenné náměstí (od roku 1990) (zdroj Wikipedie)

archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Palác Dunaj v roce 1927 a 28.6.2020
Palác Dunaj v roce 1927 a 28.6.2020
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí a pohled do Pražské ulice v roce 1916 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Soukenné náměstí a pohled do Pražské ulice v roce 1916 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
foto Milda Domino
foto Milda Domino
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí - hotel Německý dům a palác Dunaj
Soukenné náměstí - hotel Německý dům a palác Dunaj
Křižovatka Revoluční a Pražské uluce (foto M.Gergelčík)
Křižovatka Revoluční a Pražské uluce (foto M.Gergelčík)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
1964 Vilém Boháč
1964 Vilém Boháč
archiv Jan Mikulička
archiv Jan Mikulička
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Soukenné náměstí 1906 a 8.3.2020
Soukenné náměstí 1906 a 8.3.2020
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí - hotel Německý dům a palác Dunaj
Soukenné náměstí - hotel Německý dům a palác Dunaj
Palác Dunaj
Palác Dunaj
železářství Mráz a obchodní dům Baťa
železářství Mráz a obchodní dům Baťa
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí
archiv Pavel Šubrt
archiv Pavel Šubrt
Soukenné náměstí v roce 1938 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Soukenné náměstí v roce 1938 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
archiv Boveraclubu)
archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí v čase 1938 až 2019
Soukenné náměstí v čase 1938 až 2019
Pátek 23. září 1983, Gottwaldovo náměstí, souprava tramvají T3SU č. 55 a 56 vyjíždí z Pražské ulice.
Pátek 23. září 1983, Gottwaldovo náměstí, souprava tramvají T3SU č. 55 a 56 vyjíždí z Pražské ulice.
(zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
Gottwaldovo náměstí - Jas a Liberecké energetické závody se podle mě prostě nevidí na fotkách tak často.  (zdroj: hippostcard.com) Petr Ruprecht
Gottwaldovo náměstí - Jas a Liberecké energetické závody se podle mě prostě nevidí na fotkách tak často. (zdroj: hippostcard.com) Petr Ruprecht
eBay
eBay
archiv Jaroslav Vondra
archiv Jaroslav Vondra
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Pátek 23. září 1983, Gottwaldovo náměstí, sólo T2 č. 9 (ex. Ústí nad Labem č. 168).
Pátek 23. září 1983, Gottwaldovo náměstí, sólo T2 č. 9 (ex. Ústí nad Labem č. 168).
Soukenné náměstí a květinová výzdoba
Soukenné náměstí a květinová výzdoba
Mirek Endrle 1964
Mirek Endrle 1964
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Výborný nápad dostal fotograf Jiří Holeček dne 27.9.1982, když pořídil hned dva snímky tehdejšího Gottwalďáku s průhledem do Fügnerky z ředitelny dopravního podniku v domě, kde je dnes Potrefená husa. A oba snímky jdou pěkně spojit.
Výborný nápad dostal fotograf Jiří Holeček dne 27.9.1982, když pořídil hned dva snímky tehdejšího Gottwalďáku s průhledem do Fügnerky z ředitelny dopravního podniku v domě, kde je dnes Potrefená husa. A oba snímky jdou pěkně spojit.
leden 2010 (Jaroslav Eliasek)
leden 2010 (Jaroslav Eliasek)
leden 2010 (Jaroslav Eliasek)
leden 2010 (Jaroslav Eliasek)
1970
1970
60.léta 20.století a bourá se stará zástavba v Jánské ulici pro výstavbu OD Ještěd
60.léta 20.století a bourá se stará zástavba v Jánské ulici pro výstavbu OD Ještěd
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
zdroj Pinterest
zdroj Pinterest
Obchodní dům Baťa v roce 1934. (Liberec:Reichenberg -architektura na severu Čech)(archiv Všichni Čermáci)
Obchodní dům Baťa v roce 1934. (Liberec:Reichenberg -architektura na severu Čech)(archiv Všichni Čermáci)
(archiv Jiřího Jana Kolnera)
(archiv Jiřího Jana Kolnera)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
(kolorování Fotočas Mirek)
(kolorování Fotočas Mirek)
koloroval Fotočas Mirek
koloroval Fotočas Mirek
Gottwaldovo náměstí 27.9.1982 (archiv Boveraclubu)
Gottwaldovo náměstí 27.9.1982 (archiv Boveraclubu)
cca 1980 z archivu Luboše Mencla
cca 1980 z archivu Luboše Mencla
archiv Fandíme Liberci)
archiv Fandíme Liberci)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
Soukenné náměstí kolem roku 1970 a 3.10.2020
Soukenné náměstí kolem roku 1970 a 3.10.2020
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Archiv Luboše Mencla
Archiv Luboše Mencla
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Pobočka významné rakouské banky, Creditanstaltu - stála na Soukenném náměstí (Tuchplatz Nr. 3)  (zdroj Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes z roku 1904 , archiv Tomáš Cvrček)
Pobočka významné rakouské banky, Creditanstaltu - stála na Soukenném náměstí (Tuchplatz Nr. 3) (zdroj Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes z roku 1904 , archiv Tomáš Cvrček)
Pro zajímavost: Otto Epstein - český žid z Turnova, zemřel v roce 1937, obchod ještě rok provozovala jeho dcera Marta Weissová. V roce 1938 utekla před nacisty do Prahy a emigrovala do Brazílie s manželem a 2 dětmi, zemřela v roce 1993 v israelské Haifě. (komentář Mantin Dostál, fotoarchiv Jany Ducháčkové)
Pro zajímavost: Otto Epstein - český žid z Turnova, zemřel v roce 1937, obchod ještě rok provozovala jeho dcera Marta Weissová. V roce 1938 utekla před nacisty do Prahy a emigrovala do Brazílie s manželem a 2 dětmi, zemřela v roce 1993 v israelské Haifě. (komentář Mantin Dostál, fotoarchiv Jany Ducháčkové)
Budova v popředí byla čekárna a veřejné toalety, byla zbořena v roce 1932 (archiv Boveraclubu)
Budova v popředí byla čekárna a veřejné toalety, byla zbořena v roce 1932 (archiv Boveraclubu)
Pohled ze Soukenného náměstí směr Fügnerova ulice (archiv Jana Ducháčková)
Pohled ze Soukenného náměstí směr Fügnerova ulice (archiv Jana Ducháčková)
Na pravé straně asi restaurace Stalingrad. Všechno zbouráno rok .nevím asi 60tá léta (archiv Jana Ducháčková)
Na pravé straně asi restaurace Stalingrad. Všechno zbouráno rok .nevím asi 60tá léta (archiv Jana Ducháčková)
Restaurace U splavu (archiv Boveraclubu)
Restaurace U splavu (archiv Boveraclubu)
Něco se bourá a něco staví (archiv Boveraclubu)
Něco se bourá a něco staví (archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí (Gergelčík)
Soukenné náměstí (Gergelčík)
60.léta tehdejší Gottwaldovo náměstí a zaniklá ulice U Splavu  (zdroj: Jiří Jiroutek -  Už nejdu do Ještědu)
60.léta tehdejší Gottwaldovo náměstí a zaniklá ulice U Splavu (zdroj: Jiří Jiroutek - Už nejdu do Ještědu)
(archiv Boveraclubu)
(archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí
Petr Šimr 1982
Petr Šimr 1982
pohled z ulice 1.máje na Soukenné náměstí
pohled z ulice 1.máje na Soukenné náměstí
Soukenné náměstí a pohled na Fügnerovu ulici
Soukenné náměstí a pohled na Fügnerovu ulici
(M.Gergelčík)
(M.Gergelčík)
Soukenné náměstí v roce 1960
Soukenné náměstí v roce 1960
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Archiv Jana Zahurancová
Archiv Jana Zahurancová

Na procházku po pasáži OC Forum s Boveraclubem


krásná prezentace od Boveraclubu z roku 2011, dnes už vypadá i OC Forum zase trošku jinak

Kruhová trafika na Soukenném náměstí


, která v těchto dnech (8.11.2020) mizí, byla podle fotografií postavena v závěru roku 1992. Nahradila nejen klasickou trafiku PNS mezi vstupy (dámským a pánským) do libereckého metra, ale i kovový přístřešek na zastávce tramvaje na Hanychov. Ten byl zde postaven v roce 1965 a postupně doplněn o tabuli s linkovým vedením městské dopravy, telefonní budkou, automatem na jízdenky a zasklenou vitrínou na jízdní řády. S tím, jak zmizela tramvajová zastávka, snížila se i návštěvnost trafiky, což vedlo nakonec k jejímu zániku. (archiv Boveraclubu)

Soukenné náměstí - mlýn je zbouraný, ale ještě nestojí Kavárna Nisa (archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí - mlýn je zbouraný, ale ještě nestojí Kavárna Nisa (archiv Boveraclubu)
archiv Boverclubu
archiv Boverclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
eBay
eBay
1928
1928
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
1950 (archiv Hana Ulrichová)
1950 (archiv Hana Ulrichová)
Každodenní tlačenice na Gottwaldově náměstí, kdy se do už tak přeplněného vozu T2 č.27 snaží dostat další jízdy chtiví zájemci. "Sólo" je prostě málo. (1.12.1982 fotil Jiří Holeček)
Každodenní tlačenice na Gottwaldově náměstí, kdy se do už tak přeplněného vozu T2 č.27 snaží dostat další jízdy chtiví zájemci. "Sólo" je prostě málo. (1.12.1982 fotil Jiří Holeček)
archiv Petr Bláha
archiv Petr Bláha
Pohled z dispečinku (KFC) (archiv Boveraclubu)
Pohled z dispečinku (KFC) (archiv Boveraclubu)
1963 (archiv Hana Ulrichová)
1963 (archiv Hana Ulrichová)
Fügnerova ulice
Fügnerova ulice
Fügnerova ulice
Fügnerova ulice
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
Soukenné náměstí - Náchodská ulice
Soukenné náměstí - Náchodská ulice
Soukenné náměstí v 80.letech a 8.3.2020
Soukenné náměstí v 80.letech a 8.3.2020
31.7. 1961, (archiv Jířího Jana Kolnera)
31.7. 1961, (archiv Jířího Jana Kolnera)
Soukenné náměstí (foto V. Víšek)
Soukenné náměstí (foto V. Víšek)
Soukenné náměstí (foto V. Víšek)
Soukenné náměstí (foto V. Víšek)
horní foto z archivu Boveraclubu, dolní 28.6.2020
horní foto z archivu Boveraclubu, dolní 28.6.2020
Nároží Barvířské ulice a Soukenného náměstí před sto lety a v roce 2020
Nároží Barvířské ulice a Soukenného náměstí před sto lety a v roce 2020
Soukenné náměstí 1.6.1924 a 1.3. 2020
Soukenné náměstí 1.6.1924 a 1.3. 2020
pohled z Revoluční ulice na Soukenné náměstí
pohled z Revoluční ulice na Soukenné náměstí
Dům bratří Bayerů (archiv Boveraclubu)
Dům bratří Bayerů (archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí v roce 1920 a 2001 - v roce 1920 sál uprostřed dnešního náměstí obchodní dům bratří Bayerů (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Soukenné náměstí v roce 1920 a 2001 - v roce 1920 sál uprostřed dnešního náměstí obchodní dům bratří Bayerů (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
(archiv Jana Jiřího Kolnera)
(archiv Jana Jiřího Kolnera)
Soukenné náměstí kolem roku 1970 a 3.10.2020
Soukenné náměstí kolem roku 1970 a 3.10.2020
Fügnerova ulice v roce 1958 , a motorové vozy č.18 a 19 z roku 1907 na okraji Náchodské ulice a Soukenného náměstí 15.3.2020
Fügnerova ulice v roce 1958 , a motorové vozy č.18 a 19 z roku 1907 na okraji Náchodské ulice a Soukenného náměstí 15.3.2020
Soukenné náměstí
Soukenné náměstí
archiv Jířího Jana Kolnera
archiv Jířího Jana Kolnera
Soukenné náměstí 1981 a 2020
Soukenné náměstí 1981 a 2020
Archiv Tomáše Macháčka
Archiv Tomáše Macháčka
Kavárna Nisa. (Leporelo Liberecko) (archiv Všichni Čermáci)
Kavárna Nisa. (Leporelo Liberecko) (archiv Všichni Čermáci)
cca 1940
cca 1940
1969 (archiv Mike Bike)
1969 (archiv Mike Bike)
Soukenné náměstí (foto V. Víšek)
Soukenné náměstí (foto V. Víšek)
2020 (foto Kája Karlos Hrníčko)
2020 (foto Kája Karlos Hrníčko)
Soukenné náměstí - kavárna Nisa (v současné době Sberbank) v roce 1946 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Soukenné náměstí - kavárna Nisa (v současné době Sberbank) v roce 1946 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Soukenné náměstí v roce 1900 a 29.3.2020
Soukenné náměstí v roce 1900 a 29.3.2020
Starý mlýn na nároží Široké ulice (na fotografii z roku 1910) a kavárna Nisa (rok 2001) (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Starý mlýn na nároží Široké ulice (na fotografii z roku 1910) a kavárna Nisa (rok 2001) (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Jan Šebelka : Dnešní Soukenné náměstí neslo již od roku 1946 jméno Klementa Gottwalda. ... kniha Liberec/město/the city of/stadt
Jan Šebelka : Dnešní Soukenné náměstí neslo již od roku 1946 jméno Klementa Gottwalda. ... kniha Liberec/město/the city of/stadt
archiv Petra Ruprechta
archiv Petra Ruprechta

Průhled Mosteckou ulicí (20.léta)

Dva pohledy z jednoho místa. Na druhém snímku je bývalý městský mlýn tvořící nároží Barvířské a Široké ulice. Na prvním fotu je pohled opačným směrem od dnešní kavárny Nisa do Revoluční ulice. Dlouhá fronta patří domům uprostřed náměstí. Proti nim měla v přízemí reprezentační prodejnu známá liberecká firma na výrobu pian Koch a Korselt.

(zdroj Kniha o Liberci)

Stavba pojišťovny v místě městského mlýna (1928 - 29)

První z pásu tři snímku zachycuje bourání mlýna. V době pořízení fotografie na protější straně se ještě nevědělo, jaká budova zde bude stát. Nápis na ohradě oznamuje, že stavební místa jsou na prodej. Další foto zachycuje budování těžkopádné stavby v německém duchu, kterou dokončily roku 1929 sdružené liberecké firmy Pittel a Brausewetter spolu s G. Sachersem (návrh prof. Franz Lehmann). Tradičně se pro ni používal název podle kavárny v přízemí. Tak se v průběhu padesáti let vystřídala jména Cafe Generali, kavárna Nisa, Winkler, Procházka a Nisa.

(zdroj Kniha o Liberci, 1996)

pozn. V současné době Sber bank.

Když se stavěla kavárna Nisa

Na první fotografií z roku 1910 je ještě městský mlýn , který se ve třicátých letech zboural ,na druhém snímků je již vidět prázdné místo určené pro stavbu nové výškové budovy pojišťovny Moldavia Generali.
Tento objekt postavený podle plánů architekta Fritze Lehmanna v roce 1936 zachycuje třetí snímek. Tento polyfunkční dům proslul především kavárnou zabírající celé přízemí v průčelí traktu, jejíž interiér vytvořený za zaoblených linií a vylehčený navíc průhledy mezi nízkoúrovňovými prostorami kontrastoval s vnější strohostí bosovaného zdiva, připomínající říšskou pompézní architekturu třicátých let.
Na posledním snímku je zachycen výhled z budovy obchodního domu Baťa na jihozápadní část Soukenného náměstí, kde později stál obchodní dům Ještěd a dnes OC Forum v pravo je vidět lešení na stavbě kavárny Nisa

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
 delcampe.net...
delcampe.net...

Kavárna Nisa 

byl postaven v roce 1936 na místě zbořeného renesančního mlýna, adaptovaného roku 1854 na továrnu pro výrobu vojenských suken Franzem Josefem Jakobem a znovu přestavěného v roce 1889. Jádrem budovy s výraznou korunní římsou a nízkou valbovou střechou je železobetonový skelet, obložený nahrubo otesanými kvádry liberecké žuly. Vyznačuje se klidným výrazem fasád, členěných pravidelným rastrem oken. Konkávně prohnuté průčelí odlehčil Lehmann provzdušněným parterem, osvětleným velkými okny, v němž se nacházela oblíbená kavárna Grandcafé Generali, později Winkler, nejmodernější podnik svého druhu v meziválečném Liberci, vybudovaný po vzoru pařížských kaváren. Jejím nájemcem byl Hermann Winkler, mj. provozovatel neméně proslulé kavárny Savoy v Ústí nad Labem. Dominantou netradičně řešené kavárny, do které se vstupovalo karuselovými dveřmi, byla tribuna pro orchestr mezi dvěma nosnými sloupy z granitu. Motiv hlavního vstupu Lehmann nápaditě zopakoval na mohutné kryté lodžii pod korunní římsou, zabírající výšku dvou pater. Po dokončení stavby, provedené místní firmou Gustav Sachers Söhne a pobočkou společnosti Pittel & Brausewetter, byly v domě kanceláře, 48 bytů, podkrovní ateliéry a kavárna. Vstup do obytné a administrativní části domu umožňovala elegantní zaoblená pasáž, spojující Barvířskou a Širokou ulici. Z ní se vcházelo do prostoru s trojramenným schodištěm a dvojicí výtahů. Pojišťovna, sousedící s kavárnou, zde měla pro svůj provoz vyhrazenou část přízemí a mezaninu. Zbylá patra byla obytná, přičemž první, druhé, třetí a čtvrté podlaží mělo identickou dispozici. Na každém se nacházelo šest mimořádně luxusních, kompletně elektrifikovaných velkých bytů s halou a kabinetem, vybavených tekoucí teplou vodou a centrálním topením. Stejně tak mělo identický půdorys i páté, šesté, sedmé a osmé patro v užší, vyšší partii domu, obrácené do náměstí. U čelní části se nacházely vždy dva větší třípokojové byty a zadním traktu podél ulic Barvířská a Široká čtyři garsoniéry. Z bytů v osmém podlaží pak byl navíc i přístup na velkou lodžii. V podkroví byly situovány ateliéry, podél trojúhelníkové chodby obíhající střední světlík. Vzhledem ke kvalitě bytů lze usuzovat, že nájemci se rekrutovali především z řad výše postavených zaměstnanců pojišťovny. Vytápění rozsáhlého objektu obstarávaly tři automatické nízkotlakové parní kotle od firmy ČKD Praha, situované v suterénu. Dům byl později poškozen řadou utilitárních přestaveb, největší ztrátou je pak znehodnocení interiéru kavárny a exteriéru parteru, kdy došlo k odstranění elegantní zděné předzahrádky a zajímavého vstupu s karuselovými dveřmi. O nedochovanou sochařskou výzdobu se postaral Willhelm Srb-Schlossbauer.
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Pan Gottfried Wurbs z Frýdlantu v roce 1938 pořídil zase trochu jiný pohled na kavárnu Nisa a hlavně svůj objektiv zaostřil dál za ní. (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de) (archiv P.Ruprecht)
Pan Gottfried Wurbs z Frýdlantu v roce 1938 pořídil zase trochu jiný pohled na kavárnu Nisa a hlavně svůj objektiv zaostřil dál za ní. (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de) (archiv P.Ruprecht)
pohled z budovy bývalého Elitexu (dnes S - tower) na dolní centrum
pohled z budovy bývalého Elitexu (dnes S - tower) na dolní centrum
Na této fotografií, kdy v domě sídlila již zmíněná drogerie, je vidět, jak dům silně zasahoval do náměstí.
Na této fotografií, kdy v domě sídlila již zmíněná drogerie, je vidět, jak dům silně zasahoval do náměstí.

Začátek Nádražní ulice

(dnes třída 1.máje) kolem roku 1900


Ústí ulice do Soukenného náměstí, jež bylo v devadesátých letech 19.století rozšířeno zbouráním tři nízkých stavení, vévodí vlevo trohúhelníkovitý dům čp. 34 - III. Na místě bývalé hospody Zur Plumbe si ho roku 1892 zbudoval stavitel Horn. V přízemí vidíme firmu v pořadí třetí liberecké lékárny U Říšského orla. Ta byla založena roku 1871 Josefem Leopoldem Kittelem, synovcem vyhlášeného léčitele, tzv. šumburského Fausta. Sídlila původně v Široké ulici (čp.177 - II), a když ji počátkem roku 1894 koupil Adolf R. Schmidt, přenesl ji po sedmi měsících do Hornova domu. Ve třicátých letech se lékárna přestěhovala naproti do nového domu (čp. 114 - III), kde je dodnes. Na její místo se přestěhovala známá drogerie U Černého psa, jejíž jméno se přeneslo na celý dům. Ten se mezitím stal velkou překážkou pro rozšíření náměstí, ale zbořen byl až po druhé světové válce. Vzadu uprostřed vidíme domek čp. 37 - III (stojící před budovou, ve které bylo kino Lípa), napravo od něj je štít Demuthovy továrny, navazující na západní frontu náměstí. Úplně vpravo zasahuje do záběru novorenesanční dům na nároží Barvířské ulice a Soukenného náměstí, c němž od roku 1911 úřadovala Všeobecná dělnická nemocenská pojišťovna (dnes Potrefená husa). V popředí je most přes Harcovský potok

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Kolem roku 1900 a 3.4.2020
Kolem roku 1900 a 3.4.2020

Jižní část Soukenného náměstí

(dnes tu stojí "Forum" vlevo s domem čp.40, ulicí U Splavu a vpravo čp. 34. Podél nich protékala část ještě nezaklenutého Harcovského potoka, oddělená zábradlím

(foto před rokem 1922)


Zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové

Zakrývání Harcovského potoka v ulici U Splavu v roce 1928

Československý občan Walter Mikulec z Liberce byl zaměstnán před válkou jako inženýr v petrohradské odbočce firmy Arnstein & Koppel. Na počátku války byl jako tisíce jiných internován a vrátil se do vlasti teprve v září minulého roku, když se mu podařilo opatřiti si soukromými výpůjčkami na cestu, při čemž zanechal celé své jmění v Petrohradě. Přes opětovné zakročení u ministerstva zahraničních záležitostí, jež si od něho vyžádalo již zodpovědění dotazníku (čís. 30274), nepodařilo se mu doposud docílit žádného odškodnění (Interpelace na ministra zahraničních záležitostí, podaná v zasedání senátu dne 16. června 1920). (komentář Petr Ruprecht)
rok 1930
rok 1930
1930 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
1930 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
pohled z paláce Dunaj na ulici U splavu a okolí. V těchto místech je dnes OC Forum  (foto z knihy Už nejdu do Ještědu)
pohled z paláce Dunaj na ulici U splavu a okolí. V těchto místech je dnes OC Forum (foto z knihy Už nejdu do Ještědu)
Secesní obchodní dům bratří Bayerů v průběhu demolice v roce 1931 (Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb)
Secesní obchodní dům bratří Bayerů v průběhu demolice v roce 1931 (Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb)
Demolice městského mlýna v roce 1929 - na jeho místě byl později vystaven palác Nisa
Demolice městského mlýna v roce 1929 - na jeho místě byl později vystaven palác Nisa
pohled z kavárny Nisa dozadu Širokou ulicí
pohled z kavárny Nisa dozadu Širokou ulicí
Široká ulice (archiv Jana Ducháčková)
Široká ulice (archiv Jana Ducháčková)
e-Bay
e-Bay
restaurace Žitava na konci Široké ulice U schůdků vedoucích do Jungmannovy ulice začátkem 20.století a rok 2020
restaurace Žitava na konci Široké ulice U schůdků vedoucích do Jungmannovy ulice začátkem 20.století a rok 2020
Restaurace Žitava (Archiv Tomáše Macháčka)
Restaurace Žitava (Archiv Tomáše Macháčka)
bourání městského mlýna - prostor na stavbu kavárny NISA (archiv Jana Ducháčková)
bourání městského mlýna - prostor na stavbu kavárny NISA (archiv Jana Ducháčková)
pohled ze Soukenného náměstí přes Papírové náměstí na kostel sv. Antonína,vlevo by měla stát kavárna Nisa (archiv Jana Ducháčková)
pohled ze Soukenného náměstí přes Papírové náměstí na kostel sv. Antonína,vlevo by měla stát kavárna Nisa (archiv Jana Ducháčková)
Široká ulice (M.Gergelčík)
Široká ulice (M.Gergelčík)
Široká ulice - vpopředí křižovatka s ulicí Na svahu (archiv Petr Ruprecht)
Široká ulice - vpopředí křižovatka s ulicí Na svahu (archiv Petr Ruprecht)
Křižovatka Široké a Mysliveckého ulice (M.Gergelčík)
Křižovatka Široké a Mysliveckého ulice (M.Gergelčík)
Široká ulice a schody do Jungmannovy ulice cca před 100 lety a 8.11.2020
Široká ulice a schody do Jungmannovy ulice cca před 100 lety a 8.11.2020
Pátek 23. září 1983, ulice Hrazená, a neb parkoviště za "Kokosem".
Pátek 23. září 1983, ulice Hrazená, a neb parkoviště za "Kokosem".
liberecké Benátky mezi ulicemi Barvířská a Široká (archiv Jana Ducháčková)
liberecké Benátky mezi ulicemi Barvířská a Široká (archiv Jana Ducháčková)
liberecké Benátky mezi ulicemi Barvířská a Široká (archiv Jana Ducháčková)
liberecké Benátky mezi ulicemi Barvířská a Široká (archiv Jana Ducháčková)
Vilém Boháč 1964
Vilém Boháč 1964
Jan Líný 2020
Jan Líný 2020
23.11.2020
23.11.2020

Liberecké Benátky (22.11.1906, 9.2.1909)


Tímto názvem bylo označováno nábřeží Nisy mezi mosty v Orlí ulici a 1.máje a část Harcovského potoka za kavárnou Nisa. Na druhém snímku, pořízeném z jedné z několika lávek, je část náhonu u bývalé barevny (čp.296 - III, zbořeno 1991), za níž stála další o patro vyšší barevna (čp.298 - III, rekonstruovaná pro tiskárnu Ruch). Vzdálenější komín patří trhárně na konci Myslivecké ulice (bývalý Retex). První snímek je pořízen ze stejného místa, ale na opačnou stranu, směrem k Soukenného náměstí. V pozadí je ukončen lávkou v Resslově ulici.
(zdroj Kniha o Liberci )
"Liberecké Benátky " mezi zadními trakty domů v Barvířské a Široké ulici ve dvacátých letech 20.století  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
"Liberecké Benátky " mezi zadními trakty domů v Barvířské a Široké ulici ve dvacátých letech 20.století (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
liberecké Benátky mezi ulicemi Barvířská a Široká (archiv Jana Ducháčková)
liberecké Benátky mezi ulicemi Barvířská a Široká (archiv Jana Ducháčková)
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
Pohled z věže kostela sv. Antonína na dolní průmyslovou čtvrť kolem Široké a barvířské ulice v roce 1959. Mnoho domů dnes již neexistuje
Pohled z věže kostela sv. Antonína na dolní průmyslovou čtvrť kolem Široké a barvířské ulice v roce 1959. Mnoho domů dnes již neexistuje
historický Liberec - město komínů (archiv Miroslav Robikon)
historický Liberec - město komínů (archiv Miroslav Robikon)
Idealizovaná podoba Linserova továrního komplexu v Resslově, Široké a Proboštské ulici (konec 19.století)
Idealizovaná podoba Linserova továrního komplexu v Resslově, Široké a Proboštské ulici (konec 19.století)
Christian Linser, výrobce prvního libereckého automobilu s vlastnoručním podpisem na kartě k volnému vstupu na výstavu českých Němců v Liberci roku 1906
Christian Linser, výrobce prvního libereckého automobilu s vlastnoručním podpisem na kartě k volnému vstupu na výstavu českých Němců v Liberci roku 1906

Linserova továrna


Významný průmyslový komplex vznikl na konci 19.století v Resslově ulici. Christian Linser (1834 - 1915), který před rokem 1863 poskytoval měděnářské a mosaznické práce v čp. 122 v Barvířské ulici, koupil krátce před rokem 1894 domy čp. 110 - III, 111 - III, 263 - III, kolem roku 1900 čp. 271 - III a před rokem 1911 čp. 270 - III. Z původně klempíŕské dílny se rozrostl na strojírenský závod, v němž se od roku 1902 vyráběly motocykly. V letech 1906 - 1907 se Linser pokoušel rovněž o výrobu automobilů, kterou pak přenechal nově založené automobilce RAF. Poté zde pokračovala kovodělná výroba, od roku 1910 odlévání železa, hliníku a výroba měděného zboží. V roce 1926 byl tovární komplex prodán městu.

(zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby)

Linserův podnik na odlévání železa a výrobu měděného zboží
Linserův podnik na odlévání železa a výrobu měděného zboží
Než Linser přenechal výrobu automobilů liberecké firmě RAF... (archiv Petr Ruprecht)
Než Linser přenechal výrobu automobilů liberecké firmě RAF... (archiv Petr Ruprecht)

Linserův podnik

 v Resselově ulici po roce 1913

Pohled na vjezd do slévarny a kovárny firmy Linser. Vlevo na okraji část již zbořeného domu čp.169-III. Dům čp.271-III uprostřed postavil roku 1700 soukeník Gottfried Tanner. V roce 1763 zde bydlel krejčí Anton Ressel a po něm syn stejného jména i povolání. Tomu se 28.9.1809 narodil syn Wenzel Zacharias, později vynikající profesor dějepisu. Vystudoval gymnázium v Litoměřicích, filozofii v Praze a teologii ve Vídni. Roku 1831 byl u pražských piaristů vysvěcen na kněze. Působil pak jako učitel na reálce v Liberci až do roku 1843, kdy přešel na vyšší reálku do Rakovníka. Po krátkém působení ve Vídni se v roce 1846 opět vrátil do Rakovníka, odkud později odešel na gymnázium v Mostě, kde učil až do důchodu (1872). Zemřel zcela slepý 9.9.1876 klášteře piaristů v Mostě. Je autorem několika dějepisných publikací. Jeho rodný dům prošel v roce 1845 přestavbou získal podobu zachycenou na snímku. Roku 1900 ho koupil Christian Linser a začlenil do svého podniku. V září 1912 vyrostl na jeho místě nový tovární objekt. (později zde byl např. již zaniklý Elitron ).
Na místě vpravo stojícího domu čp.274-III z roku 1784 je dnes parčík.
Na dalších snímcích jsou dvouválcový motocykl a auto značky Linser (1906) (zdroj Kniha o Liberci)

Náměstí mezi Barvířskou a Širokou ulicí

(lavírované kresby tuží, zesvětlované bělobou a modře kolorované, v dobových paspartách s ražbou na papíru, autor Josef König, bytem Na Můstku (čp.274 - III)

Osudy prostranství, které mělo vzniknout v místech dnešního parčíku při Široké ulici, pojmenované do roku 1945 Demuthovo náměstí, dokumentují snad nejlépe nápisy na zadních stranách obou kreseb: Stará cechovní barvírna, která byla koupena firmou Anton Demuth a po letech chátrání nově vybudována. Vlevo tiskárna šátků Franze Schütze před rekonstrukcí, vpravo městská vínopalna vedle cechovní hasičské zbrojnice. Před barvírnou se nachází prádelna vln. V místech barvírny, kterou cech nabidl městu ke koupi, bylo - po jejím zbourání - projektováno náměstí. Harcovský potok měl být překlenut, zřízena studna a městská vinopalna přestavěna na národní školu. Projekt ztroskotal na nezájmu městské správy, načež cech prodal barvírnu za 17 000 zlatých firmě Anton Demuth a synové, jež ji dala dnešní podobu".
Cechovní barvírna stála v těchto místech už v roce 1657. Historii novější budovy dodnes připomíná deska od kamenického mistra Johanna Wewerky průčelí levého křídla objektu. Německý nápis uvádí, že dům byl postaven 2.července 1814 za starších soukenického cechu Ignatze Sallomona, Josepha Röhna, Friedricha Tschörnera a Franze Müllera. Roku 1909 byla barvírna přestavěna na požární zbrojnici.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Dobová fotografie, na které je zachyceno slavnostní otevření a předání hasičské zbrojnice hasičskému sboru v Liberci dne 17. října 1909.
Dobová fotografie, na které je zachyceno slavnostní otevření a předání hasičské zbrojnice hasičskému sboru v Liberci dne 17. října 1909.

Otevření nové požární zbrojnice v bývalé Demulthově barvírně (čp.29 a 30) v 17.10. 1909


Bývalou cechovní barvírnu v Barvířské ulici prodal soukenický cech roku 1856 firmě Anton Demuth & Söhne, která ji vlastnila do roku 1908. V roce 1909 byla přestavěna na hasičskou zbrojnici.(zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)

archiv Marek Řeháček)
archiv Marek Řeháček)
Pravá a levá polovina objektu hasičské zbrojnice v Barvířské ulici po přestavbě provedené ve dvacátých letech 20. století, kdy došlo k odstranění nádvorní stěny, která již nevyhovovala tehdejším požadavků na rozměry požární techniky v souvislosti se zakoupením prvních benzínových automobilů.
Pravá a levá polovina objektu hasičské zbrojnice v Barvířské ulici po přestavbě provedené ve dvacátých letech 20. století, kdy došlo k odstranění nádvorní stěny, která již nevyhovovala tehdejším požadavků na rozměry požární techniky v souvislosti se zakoupením prvních benzínových automobilů.
Cvičení libereckých hasičů za použití záchranné plachty, kterou vynalezl liberecký velitel čety lezců František Pilze | foto: Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje
Cvičení libereckých hasičů za použití záchranné plachty, kterou vynalezl liberecký velitel čety lezců František Pilze | foto: Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje
První český požární sbor v Liberci byl založen 12. června 1945
První český požární sbor v Liberci byl založen 12. června 1945
Hromadná fotografie členů hasičského sboru v Liberci v nádvorní části budovy hasičské zbrojnice v Barvířské ulici ve třicátých letech 20. století.
Hromadná fotografie členů hasičského sboru v Liberci v nádvorní části budovy hasičské zbrojnice v Barvířské ulici ve třicátých letech 20. století.
V polovině dvacátých let 20. století disponoval hasičský sbor kromě jiného také benzínovým nákladním automobilem.
V polovině dvacátých let 20. století disponoval hasičský sbor kromě jiného také benzínovým nákladním automobilem.
Pohled na hasičskou zbrojnici z ulice Barvířská ve směru od Soukenného náměstí – počátek 20. Století.
Pohled na hasičskou zbrojnici z ulice Barvířská ve směru od Soukenného náměstí – počátek 20. Století.
Garážová stání dobové výjezdové zásahové techniky – hasičská zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci.
Garážová stání dobové výjezdové zásahové techniky – hasičská zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci.
Fotografie z doby přestavby zastaralého objektu hasičské zbrojnice v roce 1989.
Fotografie z doby přestavby zastaralého objektu hasičské zbrojnice v roce 1989.
Fotografie pamětních desek umístěných na průčelí levé části budovy. Starší z desek je připomínkou založení původní budovy v roce 1814. Novější deska instalovaná v roce 2019 nám připomíná založení hasičského záchranného sboru v Liberci v roce 1863. Na budovu byla umístěna u příležitosti oslav 110. výročí otevření hasičské zbrojnice v Barvířské ulici.
Fotografie pamětních desek umístěných na průčelí levé části budovy. Starší z desek je připomínkou založení původní budovy v roce 1814. Novější deska instalovaná v roce 2019 nám připomíná založení hasičského záchranného sboru v Liberci v roce 1863. Na budovu byla umístěna u příležitosti oslav 110. výročí otevření hasičské zbrojnice v Barvířské ulici.

Hasiči v Liberci mají online kroniku od roku 1945

Nová kronika zachycuje největší požáry v Liberci od konce druhé světové války. Od roku 1990 až do současnosti je možné podívat se na požáry i v dalších částech Libereckého kraje.

Za minulého režimu patřil k největším zásahům požár státní knihovny v únoru 1954. Byla tehdy v ulici U Věže, v místech, kde je dnes areál výrobní společnosti, bývalé Energomontáže. Oheň v roce 1954 zničil většinu ze zpracovaných 250 000 svazků knihovny. Nová online kronika obsahuje i autentické vyprávění strůjce úspěšného pokusu o nezvyklém zdolání dominanty krajského města z roku 1989, kdy osmičlenné družstvo požárníků z libereckého požárního útvaru natáhlo nepřetržitého vedení požárních hadic z liberecké radnice na Ještěd, tedy vzdálenost 13 300 metrů s převýšením 660 metrů, a to v čase 3 hodiny 40 minut 23 sekund.

Hasičská online kronika vznikla k 75. výročí vzniku českého Požárního sboru v Liberci.

autor: Eva Malá | zdroj: Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje

Liberečtí hasiči s výjezdovou technikou na dvoře hasičské zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci. Fotografie pochází z období let 1909 – 1910.
Liberečtí hasiči s výjezdovou technikou na dvoře hasičské zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci. Fotografie pochází z období let 1909 – 1910.
Fotografie členů hasičského sboru v Liberci v nádvorní části budovy hasičské zbrojnice v Barvířské ulici ve třicátých letech 20. století.
Fotografie členů hasičského sboru v Liberci v nádvorní části budovy hasičské zbrojnice v Barvířské ulici ve třicátých letech 20. století.
Nádvoří hasičské zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci v roce 1910.
Nádvoří hasičské zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci v roce 1910.
Garážová stání dobové výjezdové zásahové techniky – hasičská zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci.
Garážová stání dobové výjezdové zásahové techniky – hasičská zbrojnice v Barvířské ulici v Liberci.
Fotografie z doby přestavby zastaralého objektu hasičské zbrojnice v roce 1989.
Fotografie z doby přestavby zastaralého objektu hasičské zbrojnice v roce 1989.

Budova čp.118 v Barvířské ulici,

kde byl v letech 1850 - 1877 umístěn okresní soud
(foto před rokem 1933 a v roce 2020)

(zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)

Nároží Soukenného náměstí a Barvířské ulice 70.léte 19.století a 2.4.2020
Nároží Soukenného náměstí a Barvířské ulice 70.léte 19.století a 2.4.2020
Barvířská ulice před sto lety a 19.4.2020
Barvířská ulice před sto lety a 19.4.2020
Barvířská ulice (M.Gergelčík)
Barvířská ulice (M.Gergelčík)
objekty bývalé Linserovy továrny v Barvířské (čp.269) a Resslově ulici (čp.270)
objekty bývalé Linserovy továrny v Barvířské (čp.269) a Resslově ulici (čp.270)
Hurá na prázdniny ZŠ Barvířská - 1964 (foto Vilém Boháč)
Hurá na prázdniny ZŠ Barvířská - 1964 (foto Vilém Boháč)
Barvířská ulice (M.Gergelčík)
Barvířská ulice (M.Gergelčík)
klasicistní "Soykův" dům v Barvířské ulici v 30.letech 20.století  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
klasicistní "Soykův" dům v Barvířské ulici v 30.letech 20.století (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Hostinec U města Salzburku v Barvířské ulici  v druhé polovině 19.století a 27.3.2020
Hostinec U města Salzburku v Barvířské ulici v druhé polovině 19.století a 27.3.2020
Chátrající objekty bývalé Linserovy továrny v Barvířské (čp.269) a Resslově ulici (čp.270) v 70. letech 20.století a 19.4.2020
Chátrající objekty bývalé Linserovy továrny v Barvířské (čp.269) a Resslově ulici (čp.270) v 70. letech 20.století a 19.4.2020
foto od Kateřiny Odrážkové. Poznáte, kde její tatínek fotil v březnu 1992 (Široká a Resslova ulice)
foto od Kateřiny Odrážkové. Poznáte, kde její tatínek fotil v březnu 1992 (Široká a Resslova ulice)
Stavokombinát,  Barvířská ulice (1979, foto Petr Šimr)
Stavokombinát, Barvířská ulice (1979, foto Petr Šimr)
foto Petr Šimr 1995 (To je někdejší Linser v pohledu od Široké/Resslovy ulice)
foto Petr Šimr 1995 (To je někdejší Linser v pohledu od Široké/Resslovy ulice)
2020
2020
Orlí ulice
Orlí ulice
Již neexistující domy na rohu Orlí a Františkovské ulice. Napravo čp.234, do roku 1905/1906 bývalá hospoda "Zur Schmiede" Foto před rokem 1932  (Zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Již neexistující domy na rohu Orlí a Františkovské ulice. Napravo čp.234, do roku 1905/1906 bývalá hospoda "Zur Schmiede" Foto před rokem 1932 (Zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Pohled na Františkovskou ulici s tratí tramvaje před sto lety. Zmizely jak koleje, tak i všechny domy v popředí (archiv Boveraclubu)
Pohled na Františkovskou ulici s tratí tramvaje před sto lety. Zmizely jak koleje, tak i všechny domy v popředí (archiv Boveraclubu)
Františkovská ulice - pokus spojit staré s novým (Jaroslav Reichenberg Karel)
Františkovská ulice - pokus spojit staré s novým (Jaroslav Reichenberg Karel)
ul. Františkovská křižovatka u Besedy (M.Gergelčík)
ul. Františkovská křižovatka u Besedy (M.Gergelčík)
Orlí ulice (M.Gergelčík)
Orlí ulice (M.Gergelčík)
Orlí ulice (archiv Jaroslav Hůlka)
Orlí ulice (archiv Jaroslav Hůlka)
Orlí 183/3 (foto P.Ruprecht)
Orlí 183/3 (foto P.Ruprecht)
Františkovská a Orlí ulice s tramvají z Horního Hanychova
Františkovská a Orlí ulice s tramvají z Horního Hanychova
křižovatka Františkovská - Orlí (archív Vlastimíra Hájka)
křižovatka Františkovská - Orlí (archív Vlastimíra Hájka)
Na Zápraží ..........Na prvním snímku povodeň z července 1897.Po této katastrofě se 27.6.1903 začala stavět Liberecká přehrada a stavba trvala jen něco málo přes půl roku.
Na Zápraží ..........Na prvním snímku povodeň z července 1897.Po této katastrofě se 27.6.1903 začala stavět Liberecká přehrada a stavba trvala jen něco málo přes půl roku.
Obytný dům na rohu Františkovské a Metelkovy ulice. (Kniha Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čermáci)
Obytný dům na rohu Františkovské a Metelkovy ulice. (Kniha Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čermáci)
Roh Františkovské a ul.Na rybníčku , vlevo hotel Česká beseda
Roh Františkovské a ul.Na rybníčku , vlevo hotel Česká beseda
Pohled do Proboštské ulice a most do Orlí ulice. Uprostře dům čp. 265, kde sídlilo od roku 1893 první vojenské velitelství v Liberci (rok 1904)(zdroj Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb)
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka