Žitavská ulice a okolí
Budova státních úřadů....později Skloexport v roce 1930
Rozložitá budova na třídě 1.máje přímo na proti nádraží, upoutá každého, kdo přijede do Liberce.
V zámku vytvořil jednu z největších vzorkoven skla na světě.
Dnes je již bohužel vše jinak 😢
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Budova státních úřadů v Liberci
Někdejší sídlo okresního úřadu čp. 750-III (bývalá budova Skloexportu) představovalo největší státní zakázku v meziválečném Liberci. Poněvadž se po roce 1918 v Liberci nenašla vhodná budova, československé úřady hledaly pozemek pro novostavbu. Zakoupit se ho podařilo pro obstrukce ze strany místních nacionalistů až v roce 1925 od firmy Liebieg. Zpracováním projektu na rohové parcele v místech styku Žitavské ulice a třídy 1. máje byl v roce 1928 pověřen František Vahala. Výslednou stavbu provedlo konsorcium, složené ze dvou německých (Josef Bayer & Co., Karl Hocke) a dvou českých (Otakar Pavlů, František Zejdl) stavebních firem, zvolených tak, aby se zamezilo případným výtkám, že stát podporuje pouze české stavitele a naopak. Pětipodlažní puristický objekt s nepřehlédnutelnými klasicizujícími reminiscencemi má hlavní vchod z třídy 1. máje. Vahala ho umístil do nápaditě koncipovaného uskakujícího nároží s předsazeným schodištěm a výrazným arkýřem. V celkové koncepci budovy byl kladen důraz na monumentalitu a reprezentativní účin, neboť měla deklarovat silné postavení centrální vlády mladé republiky v "německém" městě. Význam objektu potrhuje i jeho umístění na lukrativní parcele naproti nádraží, při ústí hlavní urbanistické osy města. Nápadným prvkem prosté fasády je parter, zdůrazněný pilastry s překladem a upravený coby podnož (čímž bylo docíleno vyrovnání svažujícího se pozemku s novostavbou), sloužící k obchodním účelům. V suterénu se nacházelo vedle provozních prostorů (kotelna, uhelné sklepy) rozsáhlé skladiště celní správy, obchody, v přízemí byl situován poštovní a celní úřad a skladiště firmy Liebieg. První patro pak bylo vyhrazeno finančnímu ředitelství, druhé úřadovně okresní správy politické, třetí berní správě, čtvrté živnostenskému inspektorátu a v podkroví prádelna, žehlírna, půdy k bytům a archívy úřadů, sídlících v budově. Zadní trakt obrácený k dnešní pobočce magistrátu a autobusovému náměstí obsahovalo byty určené pro zaměstnance jednotlivých úřadů. Centrální prostor budovy tvoří prosklená dvorana. Technickým unikátem je dochovaný (a stále funkční) prvorepublikový výtah typu páternoster.
Mlékárnu v Žitavské ulici
čp. 392 vlastnil od roku 1924 do konce války Anton Bittner. (Pro účely mlékárny sloužila do roku 1964.) (Zdroj: Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)
Město nechalo opravit dům u autobusáku. Vznikly tu sociální byty
V zrekonstruovaném domě vzniklo jedenáct bytů. "Projekt je jedním ze
souboru dílčích projektů, jejichž společným výstupem je zvýšení počtu
bytů sociálního určení, jimiž statutární město Liberec v současné době
disponuje," uvedl Jan Král z tiskové kanceláře radnice.
Byty jsou různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a budou využívány pro zajištění dostupného bydlení pro osoby v aktuální bytové nouzi v ekonomicky aktivním věku, které buď nemají žádné, nebo mají pouze nevyhovující bydlení. "Jedná se o rozmanitou cílovou skupinu, která může zahrnovat absolventy, matky samoživitelky, rodiny i jednotlivce," dodal Král.
Aby
zájemci na pronájem sociálního bytu dosáhli, nesmí jejich příjem po
dobu dvanácti měsíců přesáhnout 0,6násobek průměrné mzdy. (zdroj Liberecká drbna)
autobusové nádraží a okolí - Vaňurova ulice a třída 1.máje v roce 1988 a 2020.
(archiv Milda Domino)
V sedmdesátých letech měla Preciosa reklamu v podobě KOČKY na domě ve Františkovské ulici .
(zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Autobusové nádraží ČSAD ve Vaňurově ulici v roce 1970.
Tehdy denně vyjíždělo přes 200 spojů na 28 linkách, z toho 7 dálkových.
(zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Matoušova ulice
tam stal dům, ve kterém bydleli mi prarodiče... kvůli tunelu byl zbourán, stejně, jako spousty dalších....(archiv Peťula Matějková)
Bourání v Žitavské ulici
(archiv Boveraclubu)
