Žitavská ulice a okolí

04.10.2021
1932 (archiv O.Musil) Pohled z vlakového nádraží. Budova byla postavena v letech 1928 až 1930 podle projektu pana Františka Vahala. V budově bylo finanční ředitelství, kancelář politické okresní správy, daňová správa, obchodní dozor a v podkroví prádelna, žehlírna, bytové parcely a archivy kanceláří. V suterénu, vedle provozoven (heizkeller, uhelný sklep), byl rozsáhlý sklad celní správy, obchody, v přízemí byla pošta a celní úřad i časopis Liebieg.
1932 (archiv O.Musil) Pohled z vlakového nádraží. Budova byla postavena v letech 1928 až 1930 podle projektu pana Františka Vahala. V budově bylo finanční ředitelství, kancelář politické okresní správy, daňová správa, obchodní dozor a v podkroví prádelna, žehlírna, bytové parcely a archivy kanceláří. V suterénu, vedle provozoven (heizkeller, uhelný sklep), byl rozsáhlý sklad celní správy, obchody, v přízemí byla pošta a celní úřad i časopis Liebieg.

Budova státních úřadů....později Skloexport v roce 1930


Rozložitá budova na třídě 1.máje přímo na proti nádraží, upoutá každého, kdo přijede do Liberce.

Byla vystavěna v letech 1927 - 28 pro okresní hejtmanství a další úřady, které se, jak bylo tehdy zvykem, umísťovaly poblíž dopravního spojení. Po válce zde měly sídlo krajské orgány, a když LIBEREC klesl v roce 1960 na okresní město, obsadil uvolněné prostory podnik zahraničního obchodu Skloexport, který se za více než třicetiletou existenci v Liberci stal pojmem a rekonstrukcí zámku se viditelně zapsal i do tváře města.
V zámku vytvořil jednu z největších vzorkoven skla na světě.
Dnes je již bohužel vše jinak 😢

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

25.10.1928 ... před libereckým nádražím, v pozadí stavba budovy Skloexportu (tehdy státních úřadů) (archiv Boveraclubu)
25.10.1928 ... před libereckým nádražím, v pozadí stavba budovy Skloexportu (tehdy státních úřadů) (archiv Boveraclubu)
Skloexport před 30.léta 20.století a 2020
Skloexport před 30.léta 20.století a 2020
zajímavá fotografie z archivu Boveraclubu - v pozadí je vidět celní úřad, který stál naproti nádraží místo současného parčíku. Budova vyhořela 7.11.1931
zajímavá fotografie z archivu Boveraclubu - v pozadí je vidět celní úřad, který stál naproti nádraží místo současného parčíku. Budova vyhořela 7.11.1931
1935 (archiv M.Holubová)
1935 (archiv M.Holubová)
1931 (archiv M.Ban)
1931 (archiv M.Ban)
1979
1979
Žitavská ulice kolem roku 1970 a 2.1.2022
Žitavská ulice kolem roku 1970 a 2.1.2022

Budova státních úřadů v Liberci

Někdejší sídlo okresního úřadu čp. 750-III (bývalá budova Skloexportu) představovalo největší státní zakázku v meziválečném Liberci. Poněvadž se po roce 1918 v Liberci nenašla vhodná budova, československé úřady hledaly pozemek pro novostavbu. Zakoupit se ho podařilo pro obstrukce ze strany místních nacionalistů až v roce 1925 od firmy Liebieg. Zpracováním projektu na rohové parcele v místech styku Žitavské ulice a třídy 1. máje byl v roce 1928 pověřen František Vahala. Výslednou stavbu provedlo konsorcium, složené ze dvou německých (Josef Bayer & Co., Karl Hocke) a dvou českých (Otakar Pavlů, František Zejdl) stavebních firem, zvolených tak, aby se zamezilo případným výtkám, že stát podporuje pouze české stavitele a naopak. Pětipodlažní puristický objekt s nepřehlédnutelnými klasicizujícími reminiscencemi má hlavní vchod z třídy 1. máje. Vahala ho umístil do nápaditě koncipovaného uskakujícího nároží s předsazeným schodištěm a výrazným arkýřem. V celkové koncepci budovy byl kladen důraz na monumentalitu a reprezentativní účin, neboť měla deklarovat silné postavení centrální vlády mladé republiky v "německém" městě. Význam objektu potrhuje i jeho umístění na lukrativní parcele naproti nádraží, při ústí hlavní urbanistické osy města. Nápadným prvkem prosté fasády je parter, zdůrazněný pilastry s překladem a upravený coby podnož (čímž bylo docíleno vyrovnání svažujícího se pozemku s novostavbou), sloužící k obchodním účelům. V suterénu se nacházelo vedle provozních prostorů (kotelna, uhelné sklepy) rozsáhlé skladiště celní správy, obchody, v přízemí byl situován poštovní a celní úřad a skladiště firmy Liebieg. První patro pak bylo vyhrazeno finančnímu ředitelství, druhé úřadovně okresní správy politické, třetí berní správě, čtvrté živnostenskému inspektorátu a v podkroví prádelna, žehlírna, půdy k bytům a archívy úřadů, sídlících v budově. Zadní trakt obrácený k dnešní pobočce magistrátu a autobusovému náměstí obsahovalo byty určené pro zaměstnance jednotlivých úřadů. Centrální prostor budovy tvoří prosklená dvorana. Technickým unikátem je dochovaný (a stále funkční) prvorepublikový výtah typu páternoster.


Interiér celního úřadu
Interiér celního úřadu
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
1935 – skloexport (archiv T.Majer)
1935 – skloexport (archiv T.Majer)
Ještě fungující Skloexport. (z domácího alba) (archiv Michal Bárta)
Ještě fungující Skloexport. (z domácího alba) (archiv Michal Bárta)
archiv FL
archiv FL
Žitavská ulice (foto Leoš Kobr)
Žitavská ulice (foto Leoš Kobr)

Mlékárnu v Žitavské ulici

čp. 392 vlastnil od roku 1924 do konce války Anton Bittner. (Pro účely mlékárny sloužila do roku 1964.) (Zdroj: Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

Dvůr liberecké mlékárny (čp. 392), která stávala na rohu dnešní Žitavské a Matoušovy ulice (foto 1895)
Dvůr liberecké mlékárny (čp. 392), která stávala na rohu dnešní Žitavské a Matoušovy ulice (foto 1895)
Prodejní objekt u mlékárny čp. 392 v Žitavské ulici (před 1918, SOKA )
Prodejní objekt u mlékárny čp. 392 v Žitavské ulici (před 1918, SOKA )
Prodejní objekt u mlékárny čp.392 v Žitavské ulici před rokem 1918. Zdroj: kniha Liberec III- Městská čtvrť v proměnách doby. (archiv J.Peterka)
Prodejní objekt u mlékárny čp.392 v Žitavské ulici před rokem 1918. Zdroj: kniha Liberec III- Městská čtvrť v proměnách doby. (archiv J.Peterka)
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Poslední den mlékárny a druhé foto opačným směrem. (18.3.1994) (archiv F.Zikmund)
Poslední den mlékárny a druhé foto opačným směrem. (18.3.1994) (archiv F.Zikmund)

Město nechalo opravit dům u autobusáku. Vznikly tu sociální byty

V zrekonstruovaném domě vzniklo jedenáct bytů. "Projekt je jedním ze souboru dílčích projektů, jejichž společným výstupem je zvýšení počtu bytů sociálního určení, jimiž statutární město Liberec v současné době disponuje," uvedl Jan Král z tiskové kanceláře radnice.

Byty jsou různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a budou využívány pro zajištění dostupného bydlení pro osoby v aktuální bytové nouzi v ekonomicky aktivním věku, které buď nemají žádné, nebo mají pouze nevyhovující bydlení. "Jedná se o rozmanitou cílovou skupinu, která může zahrnovat absolventy, matky samoživitelky, rodiny i jednotlivce," dodal Král.

Aby zájemci na pronájem sociálního bytu dosáhli, nesmí jejich příjem po dobu dvanácti měsíců přesáhnout 0,6násobek průměrné mzdy. (zdroj Liberecká drbna)


oprava domu na Žitavské ul. (M.Gergelčík)
oprava domu na Žitavské ul. (M.Gergelčík)

autobusové nádraží a okolí - Vaňurova ulice a třída 1.máje v roce 1988 a 2020.

(archiv Milda Domino)

V sedmdesátých letech měla Preciosa reklamu v podobě KOČKY na domě ve Františkovské ulici .

(zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)

1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
autobusové nádraží dříve a dnes
autobusové nádraží dříve a dnes
Staré autobusové nádraží s ještě stojícími domy mezi Matoušovou a Františkovskou ulicí (60.léta 20.století)  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Staré autobusové nádraží s ještě stojícími domy mezi Matoušovou a Františkovskou ulicí (60.léta 20.století) (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Autobusové nádraží
Autobusové nádraží

Autobusové nádraží ČSAD ve Vaňurově ulici v roce 1970.

Tehdy denně vyjíždělo přes 200 spojů na 28 linkách, z toho 7 dálkových.

(zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

zdroj Kniha o Liberci
zdroj Kniha o Liberci
Starý autobusáku (archiv Radomíra Malá)
Starý autobusáku (archiv Radomíra Malá)
kolorováno (Starý Liberec)
kolorováno (Starý Liberec)
náš barák focený právě z autobusáku (archiv Radomíra Malá)
náš barák focený právě z autobusáku (archiv Radomíra Malá)
mapy.cz
mapy.cz
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
Kdo nejel s poschoďákem na Florenc jako by nebyl Liberečák 😃 (foto z roku 2003)(archiv Mirek Zika)
Kdo nejel s poschoďákem na Florenc jako by nebyl Liberečák 😃 (foto z roku 2003)(archiv Mirek Zika)
Matoušova ulice (M.Gergelčík)
Matoušova ulice (M.Gergelčík)

Matoušova ulice

tam stal dům, ve kterém bydleli mi prarodiče... kvůli tunelu byl zbourán, stejně, jako spousty dalších....(archiv Peťula Matějková)
Když budova ustupuje silnici... Kolem roku 1988.(Totex    z archivu Jana Jaroslava Stejskala)
Když budova ustupuje silnici... Kolem roku 1988.(Totex z archivu Jana Jaroslava Stejskala)
Cesta do pravěku? Pouhých 34 let - foto z 2. března 1987. (archiv Kateřiny Odrážkové)
Cesta do pravěku? Pouhých 34 let - foto z 2. března 1987. (archiv Kateřiny Odrážkové)
duben 1988 (archiv K.Odrážkové)
duben 1988 (archiv K.Odrážkové)
Žitavská ulice  11.4.1988 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021
Žitavská ulice 11.4.1988 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021
Začátek rekonstrukce Žitavské ulice v Liberci 14.7.1979. (archiv Boveraclubu)
Začátek rekonstrukce Žitavské ulice v Liberci 14.7.1979. (archiv Boveraclubu)
Žitavská ulice, vůz T3SU č. 54 stoupá 12.3.1994 od Viaduktu k nádraží. Foto Gisbert Jakl
Žitavská ulice, vůz T3SU č. 54 stoupá 12.3.1994 od Viaduktu k nádraží. Foto Gisbert Jakl
Žitavská ulice v roce 1979 a 7.11.2021
Žitavská ulice v roce 1979 a 7.11.2021

Bourání v Žitavské ulici

(archiv Boveraclubu)
Pěkně po anglicku si jede T2 č. 7 (ex UnL 162) na křižovatce u Viaduktu a snímku Gisberta Jäkla pořízeném dne 21.6.1980.
Pěkně po anglicku si jede T2 č. 7 (ex UnL 162) na křižovatce u Viaduktu a snímku Gisberta Jäkla pořízeném dne 21.6.1980.
31.5.1980 a liberecká Žitavská ulice v průběhu rekonstrukce. (archiv Boveraclubu)
31.5.1980 a liberecká Žitavská ulice v průběhu rekonstrukce. (archiv Boveraclubu)
Na Rynečku - vpravo pohled do Oldřichovy ulice, v současné době je zde oblast sídliště pod nádražím (archiv Peter Celerin) (archiv O.Musil)
Na Rynečku - vpravo pohled do Oldřichovy ulice, v současné době je zde oblast sídliště pod nádražím (archiv Peter Celerin) (archiv O.Musil)
Oldřichova ulice (archiv K.Odrážkové)
Oldřichova ulice (archiv K.Odrážkové)
Františkovská a Metelková ulice
Františkovská a Metelková ulice