Dálková autobusová doprava

20.09.2022

Autobusová zastávka v Liberci.

Z 9. na 10. listopadu 1938, během křišťálové noci, byla vypálena liberecká synagoga. O čtyři roky později na jejím místě vznikla autobusová zastávka s dřevěnou čekárnou.

Ze zastávky se jezdilo směrem na Hejnice, Nové Město pod Smrkem. (archiv Ivan Rous)

... a kolik slávy i ta čekárna zažila. (archiv T.Krebs)
... a kolik slávy i ta čekárna zažila. (archiv T.Krebs)
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
Sokolovské náměstí a okolí v 50.letech 20.století  Záběr z radniční věže směrem k Sokolovskému náměstí, kde až do konce padesátých let parkovaly autobusy ČSAD.   (zdroj: Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta  -  Kouzlo starých pohlednic Liberecka)
Sokolovské náměstí a okolí v 50.letech 20.století Záběr z radniční věže směrem k Sokolovskému náměstí, kde až do konce padesátých let parkovaly autobusy ČSAD. (zdroj: Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta - Kouzlo starých pohlednic Liberecka)
Sokolovské náměstí v roce 1960 (archiv P.Šubrt)
Sokolovské náměstí v roce 1960 (archiv P.Šubrt)

V 50.letech 20.století  parkovaly autobusy ČSAD na Sokolském náměstí

Sokolovské náměstí 13.6.1953 (archiv Boveraclubu)
Sokolovské náměstí 13.6.1953 (archiv Boveraclubu)
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
1974
1974
kolorováno (Starý Liberec)
kolorováno (Starý Liberec)

Autobusové nádraží před rokem 1996


Dálkové autobusové spoje ČSAD, která se v roce 1949 vydělila z ČSD, odjížděly ze Sokolovského náměstí. Když se jeden z vozů propadl do starého sklepení, bylo stanoviště zčásti přeneseno do Vaňurovy ulice. Základní vybavení (nástupní ostrůvky apod.) se pro nedostatek financí začalo budovat až koncem roku 1959. Provoz byl zahájen 21.12.1960. ale dostavba pokračovala ještě dva roky. Garáže byly v Šumavské ulici a od poloviny padesátých let se začal rozšiřovat komplex v ulici České mládeže. Od března 1985 se Liberec napojil jako páté město v republice na počítačový prodej místenek.

Při budování dálničního tunelu muselo být nádraží ČSAD koncem října 1988 přesunuto před Českou besedu. Tehdy také naposled vyjely autobusy značky ŠM 11, používané od roku 1967.

Od dubna 1994 se začalo s výstavbou nového, podstatně rozšířeného nádraží na původním místě, které podle plánů Pragoprojektu postavil místní SSŽ) předáno 11.8.1995). Liberečanům však přineslo velké zklamání. Naddimenzovaná nástupiště špatně chránící před deštěm, betonem ohrazené záhonky překážející volnému průchodu a hlavně opět jen provizorní (už potřetí) montovaná odbavovací část, kterou cestující postrádali nejvíce - to vše může být (nehledě na zastaralou koncepci) označeno za příklad bezhlavého investování.

Starý autobusáku (archiv Radomíra Malá)
Starý autobusáku (archiv Radomíra Malá)
Staré autobusové nádraží s ještě stojícími domy mezi Matoušovou a Františkovskou ulicí (60.léta 20.století)  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Staré autobusové nádraží s ještě stojícími domy mezi Matoušovou a Františkovskou ulicí (60.léta 20.století) (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)

Autobusové nádraží ČSAD ve Vaňurově ulici v roce 1970.

Tehdy denně vyjíždělo přes 200 spojů na 28 linkách, z toho 7 dálkových.

(zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
rok 1988 - archiv V.Hájek
rok 1988 - archiv V.Hájek
1996
1996
mapy.cz
mapy.cz
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
Kdo nejel s poschoďákem na Florenc jako by nebyl Liberečák 😃 (foto z roku 2003)(archiv Mirek Zika)
Kdo nejel s poschoďákem na Florenc jako by nebyl Liberečák 😃 (foto z roku 2003)(archiv Mirek Zika)
autobusové nádraží dříve a dnes
autobusové nádraží dříve a dnes
Autobusové nádraží
Autobusové nádraží

autobusové nádraží  v roce 1988 a 2020.

(archiv Milda Domino)