Nádraží

04.10.2021
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
Scéna z trhu před nádražím (cca 1866)  Tato grafika nám přes značnou stylizaci (stromy před nádražím nejsou na žádné dochované fotografii) přibližuje příjezd pruského vojska do Liberce. V pozadí je část nádražní budovy, která byla až do roku 1945 v majetku saské dráhy.
Scéna z trhu před nádražím (cca 1866) Tato grafika nám přes značnou stylizaci (stromy před nádražím nejsou na žádné dochované fotografii) přibližuje příjezd pruského vojska do Liberce. V pozadí je část nádražní budovy, která byla až do roku 1945 v majetku saské dráhy.
archiv Z.Posledníková
archiv Z.Posledníková
(archiv Vlastimír Hájek )
(archiv Vlastimír Hájek )
V roce 1972 se před libereckým nádražím nejen točilo pivo, ale při výlukách i tramvaje.
V roce 1972 se před libereckým nádražím nejen točilo pivo, ale při výlukách i tramvaje.
Nádraží (M.Gergelčík)
Nádraží (M.Gergelčík)
Nádraží (foto V.Víšek)
Nádraží (foto V.Víšek)
nádraží začátkem minulého století a 8.3.2020
nádraží začátkem minulého století a 8.3.2020
nádraží a celnice
nádraží a celnice
archiv Zdeňka Posledníková
archiv Zdeňka Posledníková
Nádraží (foto V.Víšek)
Nádraží (foto V.Víšek)
Nákladní ulice - hlavní nádraží v roce 1972 a 19.4.2022
Nákladní ulice - hlavní nádraží v roce 1972 a 19.4.2022
archiv Václava Exnera
archiv Václava Exnera
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
nádraží před cca 40 lety a 28.6.2020
nádraží před cca 40 lety a 28.6.2020
Vlakové nádraží v 50.letech (Zdroj: vlaky.net) (archiv Všichni Čermáci)
Vlakové nádraží v 50.letech (Zdroj: vlaky.net) (archiv Všichni Čermáci)
foto Peter Flögel
foto Peter Flögel
archiv P.Bláha
archiv P.Bláha
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Pohled na nádraží z míst motorestu #Liberec #Reichenberg
Pohled na nádraží z míst motorestu #Liberec #Reichenberg
1940 (archiv O.Musil)
1940 (archiv O.Musil)
cca 1935 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
cca 1935 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Liberecké nádraží. Vpravo je vidět venkovní zahrádka nádražní restaurace. Kolem roku 1911. (archiv J.Peterka)
Liberecké nádraží. Vpravo je vidět venkovní zahrádka nádražní restaurace. Kolem roku 1911. (archiv J.Peterka)
Hans Oldskull: Tady je krásně vidět bývalá trafika. Naproti ní bývalo jeden čas okénko s točenou zmrzlinou. (foto archiv Boveraclubu)
Hans Oldskull: Tady je krásně vidět bývalá trafika. Naproti ní bývalo jeden čas okénko s točenou zmrzlinou. (foto archiv Boveraclubu)
Vlakové nádraží kolem roku 1915 (archiv J.Peterka)
Vlakové nádraží kolem roku 1915 (archiv J.Peterka)
archiv Josef Sebelík
archiv Josef Sebelík
Čarověník Egona Wienera
Čarověník Egona Wienera
archiv O.Musil
archiv O.Musil
nádražní restaurace
nádražní restaurace
K fotce je jen poznámka Reichenberg, nejspíš podle razítka na druhé straně. (zdroj: eBay) Ivan Tukan - Liberec lze odvodit opravdu jen podle razítka na 2. straně neprošlé pohlednice. Dobu lze stanovit přesněji - podle označení lokomotivy půjde o začátek 40. let, kdy byl Liberec součástí Říše.
K fotce je jen poznámka Reichenberg, nejspíš podle razítka na druhé straně. (zdroj: eBay) Ivan Tukan - Liberec lze odvodit opravdu jen podle razítka na 2. straně neprošlé pohlednice. Dobu lze stanovit přesněji - podle označení lokomotivy půjde o začátek 40. let, kdy byl Liberec součástí Říše.
nádražní hala kolem roku 1910 a 31.12.2021
nádražní hala kolem roku 1910 a 31.12.2021

Liberecké nádraží začátkem minulého století

Původní vzhled nádraží, postavené roku 1859 pro Pardubicko-libereckou a Žitavsko-libereckou dráhu je na poslednicích jen vzácně. Častější záběry na průčelí jsou až po přestavbě v roce 1906. Vzácné jsou rovněž pohlednice zachycující interiéry, nástupiště či kolejiště s vlakovými soupravami.
Trať z Pardubic do Liberec byla zprovozněna 1.května 1859.
Náklady na výstavbu nádraží částečně hradila i saská železnice, a to částkou 48 tisíc tolarů .
První vlak této společnosti přijel z Žitavy do Liberce 1.prosince téhož roku.
V roce 1875 přibylo spojení do Černous a v roce 1888 následovala trať do Jablonce nad Nisou.
Poslední trať z České Lípy do Liberce, postavená významnou společností Ústecko-teplické dráhy, byla zaústěna do nádraží až v roce 1903,přestože byla zprovozněna už v roce 1900.
Téměř 3 roky totiž končila bývalé stanici Růžodol a po spojení s centrem města sloužila tramvajová trať do Rochlice.
Železniční uzel i nádraží prodělaly celou řadu přestaveb, z nichž nejrozsáhlejší byla dokončena při příležitosti Výstavy českých Němců 1906.
Tehdy bylo nádraží rozšířeno, řada budov stržena a nahrazena novými.
Původní návrh vybudovat tunel pod tělesem dráhy, který by propojoval část tehdy ještě samostatných obcí jihozápadně od města, nebyl realizován.
Spojení musela i nadále postačit lávka pro pěší, která však byla úplně přestavěna a sloužila až do roku 1990.
Při přestavbě,na níž se podílely všechny železniční společnosti a která stála tehdy 5,6 miliónů korun, bylo zřízeno nové kolejiště a nástupiště . Vznikla nová budova, tzv.Ostrov, s rozsáhlým zázemím pro cestující, s dopravní kanceláří a restaurací s velkým sálem. Stavební úpravy neminuly ani původní budovu, kde byly zbudovány nové pokladny, úřední místnosti, policejní stanice, služební byty, obchody, holičství a prosperující restaurace s hostinskými pokoji.
Nádražní hostinec byl ve své době jedním z významných center kulturního i společenského života ve městě.
K nástupištím vedly podchody ,které slouží dodnes.
Severní křídlo budovy patřilo až do roku 1945 saské dráze, provozující na našem území jednu že svých tří železničních tras, s to dost frekventovanou trať z Žitavy do Liberce. 

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

foto Vladimír Truxa
foto Vladimír Truxa
lazaret na nádraží (Ebay)
lazaret na nádraží (Ebay)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Kamenný viadukt v Novině je ozdobou trati Česká Lípa - Liberec, překonávají v těchto místech Ještědský hřbet čtyřmi tunely. Čtrnáctiobloukový most je 27 metrů vysoký a 202 metrů dlouhý. První zkušební vlak se v Kryštofově Údolí objevil 8.7.1900 dopoledne. Pro veřejnost otevřela Ústecko-teplická dráha tento poslední, bezmála šedesátikilometrový úsek svých tratí slavnostně 16.9.1900 a provozovala ho až do zestátnění v roce 1923. Sloužil hlavně dopravě uhlí , a přestože měl charakter místní dráhy, patří vybavením a hustotou provozu stále k významným tratím. K zaústění do libereckého nádraží došlo ale až po třech letech dne 1.10.1903. Do té doby končily vlaky Ústecko-teplické dráhy na nádraží v Horním Růžodolu. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Kamenný viadukt v Novině je ozdobou trati Česká Lípa - Liberec, překonávají v těchto místech Ještědský hřbet čtyřmi tunely. Čtrnáctiobloukový most je 27 metrů vysoký a 202 metrů dlouhý. První zkušební vlak se v Kryštofově Údolí objevil 8.7.1900 dopoledne. Pro veřejnost otevřela Ústecko-teplická dráha tento poslední, bezmála šedesátikilometrový úsek svých tratí slavnostně 16.9.1900 a provozovala ho až do zestátnění v roce 1923. Sloužil hlavně dopravě uhlí , a přestože měl charakter místní dráhy, patří vybavením a hustotou provozu stále k významným tratím. K zaústění do libereckého nádraží došlo ale až po třech letech dne 1.10.1903. Do té doby končily vlaky Ústecko-teplické dráhy na nádraží v Horním Růžodolu. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
1962 – vlakové nádraží kulturní středisko (archiv T.Majer)
1962 – vlakové nádraží kulturní středisko (archiv T.Majer)
krásná fotografie hlavního libereckého nádraží kolem roku 1920 (archiv Jaroslav Hůlka )
krásná fotografie hlavního libereckého nádraží kolem roku 1920 (archiv Jaroslav Hůlka )
Pav Karel
Pav Karel
Podařilo se mne koupit tuto pěknou fotku za 70 + 65 poštovné. Je tam 555.093 a místo je Liberec, datování odhaduji podle uniforem okolo roku 1955. Akorát mne tam chybí alespoń jeden pionýr se šátkem. Třeba se někdo ozve a upřesní datum. Já osobně byl v pionýru okolo let 1972 - 77. (archiv Roman Jeschke)
Podařilo se mne koupit tuto pěknou fotku za 70 + 65 poštovné. Je tam 555.093 a místo je Liberec, datování odhaduji podle uniforem okolo roku 1955. Akorát mne tam chybí alespoń jeden pionýr se šátkem. Třeba se někdo ozve a upřesní datum. Já osobně byl v pionýru okolo let 1972 - 77. (archiv Roman Jeschke)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
Mašinky v roce 1973 (archiv Fandíme Liberci)
Mašinky v roce 1973 (archiv Fandíme Liberci)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
archiv FL
archiv FL
1986 - archiv J.Hůlka
1986 - archiv J.Hůlka
Liberec 4.9.1978 556.0280 a 434.2206  (archiv Ilona Jirka Heracek )
Liberec 4.9.1978 556.0280 a 434.2206 (archiv Ilona Jirka Heracek )
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
serie fotek 475.1142 tak jedna z výstavy v Liberci v roce 1980 spolu se svou větší škodováckou sestrou (archiv Ilona Jirka Heracek )
serie fotek 475.1142 tak jedna z výstavy v Liberci v roce 1980 spolu se svou větší škodováckou sestrou (archiv Ilona Jirka Heracek )
2013 (archiv Fandíme Liberci)
2013 (archiv Fandíme Liberci)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
snímek vznikl v Červenci roku 1980 v Liberci. ( 556.042 Liberec 7.1980 ) (archiv Jiří Šenk)
snímek vznikl v Červenci roku 1980 v Liberci. ( 556.042 Liberec 7.1980 ) (archiv Jiří Šenk)
archiv Honza Kalisek
archiv Honza Kalisek
1980 (archiv T.Majer)
1980 (archiv T.Majer)
Pozvánka na výstavu parních lokomotiv u příležitosti ukončení parního provozu v ČSSR (archiv Všichni Čermáci)
Pozvánka na výstavu parních lokomotiv u příležitosti ukončení parního provozu v ČSSR (archiv Všichni Čermáci)
1992 (archiv Thomas Majer)
1992 (archiv Thomas Majer)
Únor 1976 .....liberecké nádraží
Únor 1976 .....liberecké nádraží
Nádraží v roce 1974 (archiv všichni Čermáci)
Nádraží v roce 1974 (archiv všichni Čermáci)
 příjezd zvláštního vlaku, po kterém byla výstava dne 23.8.1980 zahájena. (archiv Všichni Čermáci)
příjezd zvláštního vlaku, po kterém byla výstava dne 23.8.1980 zahájena. (archiv Všichni Čermáci)
Snímek parní lokomotivy 556.0280 při ošetření v depu Liberec dne 13.Března 1976 foto Vladimír Truxa
Snímek parní lokomotivy 556.0280 při ošetření v depu Liberec dne 13.Března 1976 foto Vladimír Truxa
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Snímek parní lokomotivy 556.0323 pred Libereckým nádražím dne 28.Května 1978 foto Vladimír Truxa Sbírka Ivo Kapl
Snímek parní lokomotivy 556.0323 pred Libereckým nádražím dne 28.Května 1978 foto Vladimír Truxa Sbírka Ivo Kapl
11.2.1986
11.2.1986
25.3.1984
25.3.1984
Parní lokomotiva 556.042 perla depa Liberec šibuje k 1 nastupišti dne 23.8.1980 foto Ivan Šnábl sbírka Ivo Kapl
Parní lokomotiva 556.042 perla depa Liberec šibuje k 1 nastupišti dne 23.8.1980 foto Ivan Šnábl sbírka Ivo Kapl
Cca 1982 nebo 1983. (Leoš Kobr)
Cca 1982 nebo 1983. (Leoš Kobr)
1989
1989
1999 (archiv Thomas Majer)
1999 (archiv Thomas Majer)
1993 (archiv T.Majer) .....Komentář Alexandra Knížková: Kde je jí konec?😢 Okna na kliku, sedačky, potažené temně červenou ( nebo zelenou) koženkou, s pérama a jako malá jsem na nich zadkem pohopsávala a otce to vytáčelo...po stranách ještě otvírací popelníky, a na stolečku jsem s bratry hrála se starými kartonovými jízdenkami Větší bere...
1993 (archiv T.Majer) .....Komentář Alexandra Knížková: Kde je jí konec?😢 Okna na kliku, sedačky, potažené temně červenou ( nebo zelenou) koženkou, s pérama a jako malá jsem na nich zadkem pohopsávala a otce to vytáčelo...po stranách ještě otvírací popelníky, a na stolečku jsem s bratry hrála se starými kartonovými jízdenkami Větší bere...
foto Václav Kaděra 2020
foto Václav Kaděra 2020
foto Václav Kaděra 2020
foto Václav Kaděra 2020

Stěhování ,,Adolfa" z depa k technickému muzeu

(Foto Václav Kaděra)

Depo Liberec v roce 1980 (archiv Všichni Čermáci)
Depo Liberec v roce 1980 (archiv Všichni Čermáci)

Čtvrt století staré zátiší z libereckého pátého nástupiště jsem již před časem zveřejnil v "železniční" skupině, ale tu patrně většina z vás nesleduje...
Schválně - kdo si pamatuje na legendární nápis "PŘECHOD POUZE PRO ZAMĚSTNANCE STANICE ČSD A POŠTY" (a na příslušníky OSOŽ vybírající pokuty)? (autor Miroslav Fogl)

výtah předělaný na trafiku (natáčí se film) (foto Pavel Němeček)
výtah předělaný na trafiku (natáčí se film) (foto Pavel Němeček)
"Kredenc" na třetím nástupišti... věřte x nevěřte, ale celých šedesát let pravidelně sloužil tenhle typ motoráku, nám, cestujícím. Letos slaví od prvovýroby 72 let. (foto  Matyáš Gál)
"Kredenc" na třetím nástupišti... věřte x nevěřte, ale celých šedesát let pravidelně sloužil tenhle typ motoráku, nám, cestujícím. Letos slaví od prvovýroby 72 let. (foto Matyáš Gál)

Vždy odpoledne přijížděl na liberecké nádraží nákl. vlak z NDR. Kromě zemědělských strojů vozil třeba Robury, Barkasy, či Multikáry. 30.5.1982. "jely" Volva. (archiv Jíří Holeček)

Na přelomu srpna a září 1980 probíhaly na libereckém nádraží oslavy k ukončení parního provozu na ČSD. Nové stavědlo na 2. nástupišti ještě není hotové, ale po jeho zprovoznění zmizí všechna mechanická návěstidla. (archiv Jiří Holeček)
Na přelomu srpna a září 1980 probíhaly na libereckém nádraží oslavy k ukončení parního provozu na ČSD. Nové stavědlo na 2. nástupišti ještě není hotové, ale po jeho zprovoznění zmizí všechna mechanická návěstidla. (archiv Jiří Holeček)

10.1.2019 došlo k železniční nehodě na vlakovém nádraží, kdy spěšný vlak od České Lípy nezastavil před návěstidlem, prorazil zarážedlo kusé koleje a zastavil se až na nástupišti.

(Zdroj: Deník.cz, iDnes)

foto 2022 - Luboměr Mikyska
foto 2022 - Luboměr Mikyska

Točny (foto Pav Karel)

1997 (archiv T.Majer)
1997 (archiv T.Majer)
25.11.1978.  Při pořizování tohoto snímku odjezdových návěstidel na libereckém nádraží jsem byl přistižen bdělou železničářkou. To bylo řečí!!! No hlavně, že světový mír nebyl ohrožen a nikdo mi nevytáhl film z foťáku, takže se můžeme kochat pohledem na zašlé časy. (archiv J.Holeček)
25.11.1978. Při pořizování tohoto snímku odjezdových návěstidel na libereckém nádraží jsem byl přistižen bdělou železničářkou. To bylo řečí!!! No hlavně, že světový mír nebyl ohrožen a nikdo mi nevytáhl film z foťáku, takže se můžeme kochat pohledem na zašlé časy. (archiv J.Holeček)

26. -27.10.2008.

Když tady řešíte lávku/podchod, tak se musím vyjádřit. Každopádně se měla postavit náhrada před zbouráním a ne nás nechat chodit téměř 20 let přes koleje! Nebýt toho povedeného MS, tak by asi žádná náhrada nebyla. Podchod se stavěl na poslední chvíli, protože snílkové na radnici očekávali davy návštěvníků od vlaků z Polska a Německa, jak proudí k pekárnám, kde na ně měly čekat autobusy, které je dovezou až k můstkům. (jiří Holeček)

27.10.2008
27.10.2008
Jedna památeční  z libereckého nádraží...(archiv Ramon Saudek)
Jedna památeční z libereckého nádraží...(archiv Ramon Saudek)
Práce na nádraží byla příjemná a čistá. (archiv Petr Funda)
Práce na nádraží byla příjemná a čistá. (archiv Petr Funda)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Když byla nuda zpoždění vlaku atd. tak se točilo válci jízdní řády pamatujete😉🖐🖐🖐 (archiv M.Ban)
Když byla nuda zpoždění vlaku atd. tak se točilo válci jízdní řády pamatujete😉🖐🖐🖐 (archiv M.Ban)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Petr Funda
archiv Petr Funda
Špioni z Ameriky jen číhali, aby vyfotili nádraží. Proto lokomotivy hustě zadýmovaly kolejiště. Podezřelá individua navíc odháněly vypouštěním páry. Státní dráhy dokonce platily své zaměstnance, aby svými čvaňháky zamlžili i vnitřní strategické nádražní prostory. (archiv Petr Funda)
Špioni z Ameriky jen číhali, aby vyfotili nádraží. Proto lokomotivy hustě zadýmovaly kolejiště. Podezřelá individua navíc odháněly vypouštěním páry. Státní dráhy dokonce platily své zaměstnance, aby svými čvaňháky zamlžili i vnitřní strategické nádražní prostory. (archiv Petr Funda)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Na foto uprostřed vyvýšené drážní těleso, za ním pohled do centra. V popředí domy městské části Jeřáb, vpravo dole ulice Americká.
Na foto uprostřed vyvýšené drážní těleso, za ním pohled do centra. V popředí domy městské části Jeřáb, vpravo dole ulice Americká.
1976 (archiv T.Majer)
1976 (archiv T.Majer)
Foceno z věže školy na Jeřábu směr k nádraží. V domě vlevo dole jsem bydlel. 1943.(archiv L.Mencl)
Foceno z věže školy na Jeřábu směr k nádraží. V domě vlevo dole jsem bydlel. 1943.(archiv L.Mencl)
dolni nadrazi 17.5.1972
dolni nadrazi 17.5.1972
20.4.1981
20.4.1981
 Srovnávačka z archivu tatínka Kateřiny Odrážkové
Srovnávačka z archivu tatínka Kateřiny Odrážkové

Tunely

(zdroj: Ivan Rous, Příčiny plánování dopravních podzemních staveb do roku 1945, Sborník Severočeského muzea 2008, str. 63-72)

V roce 1899 byl plánován tunel pod nádražím. Měl být dlouhý 559 m (podzemní část 318 m), začínat u tramvajové vozovny, a končit v Husitské ulici. Návrh byl zamítnut. V roce 1905 se návrh opakoval. Tunel pro pěší, tramvaje i automobily měl být veden v ose nádražní lávky (stržena 1990). Ještě před přestavbou v roce 1906 se objevil návrh se dvěma tunely v osách příjezdové a odjezdové haly. Výsledkem veškerého snažení bylo pouze proražení příjezdového podchodu v roce 2008...V letech 1939-1941 byl plánován dálniční tunel pod Ještědským hřbetem coby součást nacisty připravovaných dálnic (Štětín-Liberec-Hradec Králové, Liberec-Vratislav, Cheb-Liberec). Podle ing. Hubera měl být dlouhý asi 1500 m, a vedl by z Panského lomu do Padouchova. Z projektů ale nakonec sešlo, a prakticky jediným důkazem jsou fotografie ze slavnostního "výkopu" dálnice v místech známého jako Spáleniště v Horním Hanychově.Sokolovský tunel (cca 203 m) byl plánován z Frýdlantské ulice za dnešní ZUŠ do místa styku ulic Lucemburská a U Stoky. Od počátku války do roku 1944 byla vyražena pouze páteřní štola. V roce 1944 byl navíc podán návrh na přestavbu na protiletecký kryt. Stavitelé stihli vyrazit ještě část s názvem "Knappenstollen" s východem do Tovaryšské ulice. Chystaná ražba na Malé náměstí nebyla nikdy dokončena. Další práce na krytu pokračovaly až v roce 1953. (Na snímku níže plán podzemí pod Sokolovským náměstí přiložený na dnešní mapu.)Pozn. Průtah I/35 Libercem skončil zprovozněním tunelu v srpnu 1993 (autobusové nádraží v provozu až 1995).

(archiv Petr Ruprecht)