Keilův vrch a kostel sv.Máří Magdaleny

16.11.2021
1932– Keilův vrch (archiv T.Majer)
1932– Keilův vrch (archiv T.Majer)
Kostel sv. Máří Magdaleny v Jungmannově ulici 1911 (archiv L.Mencl)
Kostel sv. Máří Magdaleny v Jungmannově ulici 1911 (archiv L.Mencl)
V jemných lukách se Nisa táhne kolem Keilova vrchu, korunovaného březovou zemí. Svatý Ogelton zvoní z kostela k výročí...(archiv O.Musil)
V jemných lukách se Nisa táhne kolem Keilova vrchu, korunovaného březovou zemí. Svatý Ogelton zvoní z kostela k výročí...(archiv O.Musil)
archiv Jarda Veselský
archiv Jarda Veselský
Keilův vrch (“Keilsberg”) - někdy z počátku 20.století ....(archiv Ondra Musil)
Keilův vrch (“Keilsberg”) - někdy z počátku 20.století ....(archiv Ondra Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Údolí Nisy pod Keilovým vrchem v roce 1913 (Zdroj . Kouzlo starých pohlednic Liberecka / Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 )
Údolí Nisy pod Keilovým vrchem v roce 1913 (Zdroj . Kouzlo starých pohlednic Liberecka / Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 )
Kostel svaté Máří Magdalény Kapucínský Kostel svaté Máří Magdalény byl postavený v letech 1908–1911 v liberecké Jungmannově ulici na úpatí Keilova vrchu. Patří k nejmladším v Liberci. (archiv J.Peterka)
Kostel svaté Máří Magdalény Kapucínský Kostel svaté Máří Magdalény byl postavený v letech 1908–1911 v liberecké Jungmannově ulici na úpatí Keilova vrchu. Patří k nejmladším v Liberci. (archiv J.Peterka)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Kostel svaté Máří Magdalény (nazývaný též Jubilejní kostel) je bývalý kapucínský klášterní kostel. Byl postaven v letech 1908–1911 v novobarokním slohu s prvky secese. Nachází se v Liberci v Jungmannově ulici, na rozhraní městských částí Nové Město a Jeřáb. Od roku 1966 chráněn jako kulturní památka České republiky (zdroj Wikipedie)
Kostel svaté Máří Magdalény (nazývaný též Jubilejní kostel) je bývalý kapucínský klášterní kostel. Byl postaven v letech 1908–1911 v novobarokním slohu s prvky secese. Nachází se v Liberci v Jungmannově ulici, na rozhraní městských částí Nové Město a Jeřáb. Od roku 1966 chráněn jako kulturní památka České republiky (zdroj Wikipedie)

KEILŮV VRCH

....1913

Pohled na novotou zářící kostel postavený v letech 1908 - 1911 dnes vyvolává vzhledem k dlouhodobé zanedbamosti budovy i okolí spíše pocit smutku . Jednolodní chrám v historizujících formách barokizujícího klasicismu umístili autoři projektu Heinrich Fanta a Max Kühn do svahu Keilova vrchu s velkou citlivostí a znalostí prostředí . Stavba celého areálu kláštera kapucínů prováděla místní firma Alberta Hübnera v obtížném terénu , který byl třeba vyrovnat navezením terasy a jejím zpevněním dlažbou od firmy Wander , jejíž majitel bydlel neďaleko v ulici Na Ladech . (Zdroj. Kouzlo starých pohlednic Liberecka / Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 )

Keilův vrch (M.Gergelčík)
Keilův vrch (M.Gergelčík)
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
1910 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1910 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
Postavena 1909 až 1911 Maxem Khünem a Heinrichem Fantou z podnětu baroniny Marie Pauliny von Liebieg (archiv O.Musil)
Postavena 1909 až 1911 Maxem Khünem a Heinrichem Fantou z podnětu baroniny Marie Pauliny von Liebieg (archiv O.Musil)
Kostel sv. Máří Magdalény  r.1950 (archiv M.Gergelčík)
Kostel sv. Máří Magdalény r.1950 (archiv M.Gergelčík)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
foceno zhruba odsud - komentář: Miroslav Wosmeeg
foceno zhruba odsud - komentář: Miroslav Wosmeeg
autor příspěvku Pav Karel
autor příspěvku Pav Karel
Kostel Máří Magdaleny cca 1935 - Biřmování (archiv Niky Hrdy)
Kostel Máří Magdaleny cca 1935 - Biřmování (archiv Niky Hrdy)

KLÁŠTERNÍ KOSTEL sv. MAŘÍ MAGDALENY 'KAPUCÍNSKÝ


Na cestě z Františkova do Liberce pod Keilovým vrchem stávala kaplička Zvěstování P. Marie, kterou dal r. 1735 postavit GerhardRieger. Na jejím místě a na přilehlém pozemku stojí dnes klášterní kostel řádu kapucínů zasvěcený sv. Marii Magdalské (Maří Magdaleně).

S rychlou výstavbou a zástavbou města Liberce vyvstala i zvýšená potřeba nových kostelů. Roku 1908 bylo mezi církevními úřady a měst­skou radou v Liberci rozhodnuto o stavbě nového kostela v nově vzniklé čtvrti, jehož správu by převzal kapucínský řád 2 tyrolské provincie.

Protože rok 1908 byl v Rakousku-Uhersku jubilejním rokem šedesátileté vlády císaře Františka Josefa I. (1848-1908), dostal kostel jako mnohé jiné novostavby té doby název: Kaiser-Franz-josef-jubiláumskirche in Reichenberg. Poloha pozemků pro kostel nebyla nijak příznivá. Dalším problé­mem bylo, že kostel musel zapadnout do celkového rámce zástavby Keilova vrchu. Projektanti stavby, architekti Max Kůhn a Heinrich Fanta však všechny těžkosti terénu i stavby zvládli vynikajícím způso­bem a nově zbudovaný kostel harmonicky zapadl do celé čtvrti.

Stavební práce byly zadány Alfredu Hůbnerovi. Hloubení základů bylo velmi náročné, ale pak šly práce rychle kupředu, takže v r. 1910 byla hrubá stavba dokončena. Následující rok byly prováděny vnitřní omítky,budovány terasy, pořízeno vnitřní vybavení. Dne 11. června 1911 byl kostel vysvěcen novým litoměřickým biskupem dr. Josefem Grossem. V témže roce byl postaven i klášter pro kapucíny. Kostel je ve stylu pozdního baroka (proto má jen malou věž), sálový, klenutý, s třemi páry postranních kaplí, členěných toskánskými sloupy a s půlkruhovým zakončeným presbytářem. Vnitřek dává vynik­nout hlavnímu oltáři zhotovenému v Mnichově. Kostel je 44 m dlouhý (hala 5 m, loď 28 m, presbytář 11 m). Hlavní loď je sloupy rozdělena na osm kaplí. V suterénu je umístěn sklep na palivo k ústřednímu topení. Exteriér je bohatě členěn terasou s velkými schody a balustrádou. I když kostel působí dojmem bohatosti, přece z něho dýše duch kapucínského řádu. Kostel toho času neslouží bohoslužebným účelům a je pronajat k. p. Kniha.

(zdroj: JOSEF DOBIÁŠ - LIBERECKÉ CHRÁMY LIBEREC , 1983 )

pozn. bohužel v roce 2021 je stav tohoto kostela více než žalostný

Chrám byl za socialismu využíván jako sklad národního podniku Kniha, pak jako depozitář, později jako obytná vila a následně byl na několik desítek let ponechán svému osudu. V roce 2006 poničený kostel od církve koupila společnost Iberus. O pět let později obecně prospěšná společnost GEPO (Geotermální energie pro občany) zahájila jeho rekonstrukci - náklady byly odhadovány na 64 milionů korun, z nichž 56 milionů měla zaplatit dotace Evropská unie. Později však vyšlo najevo, že společnost nevyvíjela žádnou činnost a že cena rekonstrukce byla uměle navýšena. Skutečná potřebná částka se měla pohybovat kolem 39 milionů korun. V případu je obviněno 18 lidí, mj. liberecký hejtman Martin Půta nebo podnikatel a iniciátor projektu Jiří Zeronik. Ten je také zakladatelem společnosti GEPO, která firmě Metrostav, jež kostel opravovala, dluží přes 43 milionů korun. Rekonstrukce tak zůstala nedokončena, stavba je zakonzervována

(zdroj:  https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/5590-kostel-sv-mari-magdaleny-a-kapucinsky-klaster?fbclid=IwAR2lOygY9TPwCCpoNUBcKbh1ckvxdffXQcswsTkCfc2n-bv9mklASHKhA2w )

Původní mariánská kaple z roku 1735
Původní mariánská kaple z roku 1735
Kostel sv. Máří Magdaleny kolem roku 1912
Kostel sv. Máří Magdaleny kolem roku 1912
Hlavní průčelí, 20.léta 20.století
Hlavní průčelí, 20.léta 20.století
Budova konventu na archivním snímku z 20.let 20.století
Budova konventu na archivním snímku z 20.let 20.století
V roce 2009
V roce 2009
V roce 2009
V roce 2009
Detail dedikační kartuše v roce 2009
Detail dedikační kartuše v roce 2009
Klenba hlavní lodi v roce 2009
Klenba hlavní lodi v roce 2009

Historie a současná podoba kapucínského hospice v Liberci


Nedávno jsem zde psal o historii kostela sv. Máří Magdaleny, teď ještě doplním pár fotek ze studie z článku z roku 2009 od Aleny Říčánkové a Jaroslava Zemana a pár fotografií z roku 2021 na závěr.

(zdroj: Památky libereckého kraje 2009 - Národní památkový ústav Liberec)

Pohled na boční vstupní terasu s veřejnými toaletami na archivní fotografii z roku 1912
Pohled na boční vstupní terasu s veřejnými toaletami na archivní fotografii z roku 1912
Stav v roce 2009
Stav v roce 2009
Pohled z lodi na hlavní oltář, vlevo původní kazatelna. Stav kolem roku 1912
Pohled z lodi na hlavní oltář, vlevo původní kazatelna. Stav kolem roku 1912
Pohled z lodi na hlavní oltář v roce 2009
Pohled z lodi na hlavní oltář v roce 2009
Nerealizovaný plán kostela s konventem, srpen 1909
Nerealizovaný plán kostela s konventem, srpen 1909
Nerealizovaný plán kostela, řez, září 1909
Nerealizovaný plán kostela, řez, září 1909
Krucifix u ohradní zdi konventu. 30.léta 20.století
Krucifix u ohradní zdi konventu. 30.léta 20.století
Varhanní kruchta v roce 2009
Varhanní kruchta v roce 2009
Mariánská kaple v roce 2009
Mariánská kaple v roce 2009

2021

Detail hlavního oltáře 30.léta 20.století
Detail hlavního oltáře 30.léta 20.století
Mariánská kaple. Archivní fotografie z roku 1912
Mariánská kaple. Archivní fotografie z roku 1912
Ocelový krov kostela z příhradových vazníků
Ocelový krov kostela z příhradových vazníků
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
1916 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1916 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1917
1917
Jedna z mých nejoblíbenějších panoramatických pohlednic. Pohlednice z roku 1898. (Jaroslav Reichenberg Karel)
Restaurování ohrožených sbírkových předmětů je v plném proudu 🙂 Na počátku prosince se do muzea vrátila zrestaurovaná vedutní kresba perem a čínskou tuší od Augustina Felgenhauera z 1. poloviny 19. století. Kresba zachycuje Liberec s kostelem Nalezení sv. Kříže, děkanským kostelem sv. Antonína, radnicí a zámkem. Grafický list byl výrazně ohrožen zvýšenou kyselostí a degradací papíru, včasný zásah byl tedy nezbytný.  Kresba byla restaurována v Ateliéru restaurování papíru a muzejních předmětů pod vedením MgA. Milany Vanišové na Grafická škola Praha - Hellichovka, se kterou na restaurování a konzervaci předmětů spolupracujeme již od roku 2017. Studenti vybrané předměty restaurují v rámci svých ročníkových, maturitních i závěrečných prací. Studentka, která se restaurování ujala, nejdříve vrátila nutnou alkalickou rezervu do papírového podkladu, poté byl list zbaven nečistot a stop po plísni a vodě a nakonec byl vyrovnán a na okrajích vyspraven japonským papírem. (archiv Severočeské muzeum)
Restaurování ohrožených sbírkových předmětů je v plném proudu 🙂 Na počátku prosince se do muzea vrátila zrestaurovaná vedutní kresba perem a čínskou tuší od Augustina Felgenhauera z 1. poloviny 19. století. Kresba zachycuje Liberec s kostelem Nalezení sv. Kříže, děkanským kostelem sv. Antonína, radnicí a zámkem. Grafický list byl výrazně ohrožen zvýšenou kyselostí a degradací papíru, včasný zásah byl tedy nezbytný. Kresba byla restaurována v Ateliéru restaurování papíru a muzejních předmětů pod vedením MgA. Milany Vanišové na Grafická škola Praha - Hellichovka, se kterou na restaurování a konzervaci předmětů spolupracujeme již od roku 2017. Studenti vybrané předměty restaurují v rámci svých ročníkových, maturitních i závěrečných prací. Studentka, která se restaurování ujala, nejdříve vrátila nutnou alkalickou rezervu do papírového podkladu, poté byl list zbaven nečistot a stop po plísni a vodě a nakonec byl vyrovnán a na okrajích vyspraven japonským papírem. (archiv Severočeské muzeum)
Panoramatický pohled z Keilova vrchu na Liberec před 100 lety
Panoramatický pohled z Keilova vrchu na Liberec před 100 lety
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Pohledy z Keilova vrchu v roce 1903

Pohled pro Liberec počátku minulého století velmi typický.
Na pozadí suluety města s radnicí a kostelem sv. Antonína je zachycena průmyslová čtvrť s továrnami rozesetými okolo Nisy. Vlevo je komplex podniků na konci Myslivecké ulice, kde byla mj.i jedna z kdysi poměrně hojných místních pianivek (Raehse). Střed zabírá několik bývalých barvíren a nenápadná Linserova strojírna, kolébka výroby automobilů v Liberci. Komíny vpravo patří textilním firmám v okolí ulice Na Zápraží.

Druhý snímek, pořízeny ze střechy školy U soudu, zachycuje část města okolo Zhořelecké ulice, kde ještě nestojí Lidový dům (Malé divadlo ) ani areál bývalé Mototechna. V popředí vlevo je patrné velké zahradnictví v Zeyerově ulici,jehož zbytky musely ustoupit b sedmdesátých letech výpadové komunikaci na Chrastavu.

Pohled že stejné střechy směrem k Růžodol I. Nejblíže uprostřed vidíme dnešní Dobrovského ulici, tehdy spíše cestu mezi lukami. V nejbližším domě měl dlouhá léta dílnu liberecký malíř a grafik Jaro Beran. Narodila se zde k velmi dobrá, ale umlčena česká básnířka Ludmila Macešková, která si dala mužský pseudonym Jan Kameník. (Zdroj Kniha o Liberci)

Stále krásné i v roce 2021 - Wintrova ulice - zahrádkářská kolonie (archiv Radek Novák)
Stále krásné i v roce 2021 - Wintrova ulice - zahrádkářská kolonie (archiv Radek Novák)
1913 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1913 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Pohled přes soudní budovy cca r.1909 a v roce 2018. Současný snímek vyfotil můj syn, aniž by viděl starou pohlednici a já s úžasem zjistila, že byl na takřka stejném místě jako tehdejší fotograf (archiv Jany Zahurancové).
Pohled přes soudní budovy cca r.1909 a v roce 2018. Současný snímek vyfotil můj syn, aniž by viděl starou pohlednici a já s úžasem zjistila, že byl na takřka stejném místě jako tehdejší fotograf (archiv Jany Zahurancové).
Václav Exner - Opět zajímavý pohled přes budovu soudu na Malé náměstí a Sokolák (archiv J.Hůlka)
Václav Exner - Opět zajímavý pohled přes budovu soudu na Malé náměstí a Sokolák (archiv J.Hůlka)
Pohlednice s výhledem přes soud na Malé náměstí a Sokolák. Archiv Jaroslava Smoly, odeslaná 1909.
Pohlednice s výhledem přes soud na Malé náměstí a Sokolák. Archiv Jaroslava Smoly, odeslaná 1909.
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Karel Krenk)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Karel Krenk)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Ondřej Musil)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Ondřej Musil)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Petr Ruprecht)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Petr Ruprecht)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
foceno z budovy školy u soudu (dnes Brněnská ulice). Post Rash - Domy zcela v popředí stojí/či stávaly na křižovatce dnešních ulic Truhlářská a U Soudu.(zdroj: zeno.org)
foceno z budovy školy u soudu (dnes Brněnská ulice). Post Rash - Domy zcela v popředí stojí/či stávaly na křižovatce dnešních ulic Truhlářská a U Soudu.(zdroj: zeno.org)
Křižovatka ulic Truhlářská versus U Soudu. Úplně vpravo (ne uplně dole) je dnešní exekutorský úřad v Liberci a ulice pod ním (Truhlářská) směřuje k nádraží, resp. k viaduktu. (archiv J.Hůlka, komentář Jiří Cvrček)
Křižovatka ulic Truhlářská versus U Soudu. Úplně vpravo (ne uplně dole) je dnešní exekutorský úřad v Liberci a ulice pod ním (Truhlářská) směřuje k nádraží, resp. k viaduktu. (archiv J.Hůlka, komentář Jiří Cvrček)
Liberec, 1918 (zdroj: eBay)
Liberec, 1918 (zdroj: eBay)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Marin Plešinger
archiv Marin Plešinger
archiv Petr Ruprecht
archiv Petr Ruprecht

Pohled z budovy školy U soudu v roce 1906

Na snímku vidíme nesourodou zástavbu v okolí Chrastavské ulice. Za ní se na ostrohu nad údolím Jizerského potoka a Nisy rozkládá jednotně řešený soubor dělnických domů ve Slunečné ulici. Vpravo za nimi vystupuje dlouhý objekt starobince (dnes Domov mládeže pro dívky). Rozptýlené zástavbě Pavlovic dominuje budova Kolosea.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
(razítko na pohlednici 10.6.1959 - archiv Tomáš Stracke)
(razítko na pohlednici 10.6.1959 - archiv Tomáš Stracke)

Metelkova ulice a Keilův vrch

(1924, 30.léta)

Na před válkou postavené domy navazovaly další, v nichž stále ještě doznívaly prvky secese. V popředí probíhá zleva doprava Jungmannova ulice, při níž stojí zcela vpravo rodinná vila čp.396-II z roku 1910 a pod ní je o rok mladší dům čp.407-II. Na nároží Šafaříkovy ulice se tehdy právě dokončoval patrový dům čp.427-II se dvěma dvoupokojovými byty a bytem pro domovníka ve zvýšeném suterénu.
Projekt vypracoval liberecký architekt Alfred Koschek. Nad ním stojící soused čp.417-II s domovnickým a dvěma čtyřpokojovými byty si postavil roku 1912 liberecký stavitel Robert Ernst Peuker. Vpravo dole je zachycena část zahrady u kostela sv. Máří Magdaleny.
V uceleném bloku mezi ulicemi Okružní, Jungmanovou a Metelkovou byl jako první postaven roku 1929 nárožní dům čp.471-II, dominující poslednímu obrázku. Na něj navázal o deset let později sedmipodlažní obytný dům (čp.474 - II) se dvěma suterény, postavený družstvem Heimstätte podle návrhu Ernsta Englera (stavitel Emil Hübner, druhý snímek).
Vztahovala se na něj jako na mnoho jiných značná státní podpora dle zákona i stavebním ruchu (45/1930 Sb.). Činila 886 000 korun a stát převzal záruku i hypotekární půjčku, poskytnutou na zbývající část nákladů.
Celý obytný blok byl dokončen v roce 1946.

(Zdroj Kniha o Liberci)

Keilův vrch kolem roku 1910
Keilův vrch kolem roku 1910
archiv Zuzana Kudrnová
archiv Zuzana Kudrnová
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
srovnání (archiv Jiří Cvrček)
srovnání (archiv Jiří Cvrček)
Unikátní snímek z archivu Kateřiny Odrážkové - podzim 1965. (vlevo Keilův vrch, vpravo dole koupaliště Růžodol I.)
Unikátní snímek z archivu Kateřiny Odrážkové - podzim 1965. (vlevo Keilův vrch, vpravo dole koupaliště Růžodol I.)