Keilův vrch a kostel sv.Máří Magdaleny

16.11.2021
1932– Keilův vrch (archiv T.Majer)
1932– Keilův vrch (archiv T.Majer)
Kostel sv. Máří Magdaleny v Jungmannově ulici 1911 (archiv L.Mencl)
Kostel sv. Máří Magdaleny v Jungmannově ulici 1911 (archiv L.Mencl)
V jemných lukách se Nisa táhne kolem Keilova vrchu, korunovaného březovou zemí. Svatý Ogelton zvoní z kostela k výročí...(archiv O.Musil)
V jemných lukách se Nisa táhne kolem Keilova vrchu, korunovaného březovou zemí. Svatý Ogelton zvoní z kostela k výročí...(archiv O.Musil)
archiv Jarda Veselský
archiv Jarda Veselský
Keilův vrch (“Keilsberg”) - někdy z počátku 20.století ....(archiv Ondra Musil)
Keilův vrch (“Keilsberg”) - někdy z počátku 20.století ....(archiv Ondra Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Údolí Nisy pod Keilovým vrchem v roce 1913 (Zdroj . Kouzlo starých pohlednic Liberecka / Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 )
Údolí Nisy pod Keilovým vrchem v roce 1913 (Zdroj . Kouzlo starých pohlednic Liberecka / Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 )
Kostel svaté Máří Magdalény Kapucínský Kostel svaté Máří Magdalény byl postavený v letech 1908–1911 v liberecké Jungmannově ulici na úpatí Keilova vrchu. Patří k nejmladším v Liberci. (archiv J.Peterka)
Kostel svaté Máří Magdalény Kapucínský Kostel svaté Máří Magdalény byl postavený v letech 1908–1911 v liberecké Jungmannově ulici na úpatí Keilova vrchu. Patří k nejmladším v Liberci. (archiv J.Peterka)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Kostel svaté Máří Magdalény (nazývaný též Jubilejní kostel) je bývalý kapucínský klášterní kostel. Byl postaven v letech 1908–1911 v novobarokním slohu s prvky secese. Nachází se v Liberci v Jungmannově ulici, na rozhraní městských částí Nové Město a Jeřáb. Od roku 1966 chráněn jako kulturní památka České republiky (zdroj Wikipedie)
Kostel svaté Máří Magdalény (nazývaný též Jubilejní kostel) je bývalý kapucínský klášterní kostel. Byl postaven v letech 1908–1911 v novobarokním slohu s prvky secese. Nachází se v Liberci v Jungmannově ulici, na rozhraní městských částí Nové Město a Jeřáb. Od roku 1966 chráněn jako kulturní památka České republiky (zdroj Wikipedie)

KEILŮV VRCH

....1913

Pohled na novotou zářící kostel postavený v letech 1908 - 1911 dnes vyvolává vzhledem k dlouhodobé zanedbamosti budovy i okolí spíše pocit smutku . Jednolodní chrám v historizujících formách barokizujícího klasicismu umístili autoři projektu Heinrich Fanta a Max Kühn do svahu Keilova vrchu s velkou citlivostí a znalostí prostředí . Stavba celého areálu kláštera kapucínů prováděla místní firma Alberta Hübnera v obtížném terénu , který byl třeba vyrovnat navezením terasy a jejím zpevněním dlažbou od firmy Wander , jejíž majitel bydlel neďaleko v ulici Na Ladech . (Zdroj. Kouzlo starých pohlednic Liberecka / Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 )

Keilův vrch (M.Gergelčík)
Keilův vrch (M.Gergelčík)
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
1910 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1910 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
Postavena 1909 až 1911 Maxem Khünem a Heinrichem Fantou z podnětu baroniny Marie Pauliny von Liebieg (archiv O.Musil)
Postavena 1909 až 1911 Maxem Khünem a Heinrichem Fantou z podnětu baroniny Marie Pauliny von Liebieg (archiv O.Musil)
Kostel sv. Máří Magdalény  r.1950 (archiv M.Gergelčík)
Kostel sv. Máří Magdalény r.1950 (archiv M.Gergelčík)
autor příspěvku Pav Karel
autor příspěvku Pav Karel
Kostel Máří Magdaleny cca 1935 - Biřmování (archiv Niky Hrdy)
Kostel Máří Magdaleny cca 1935 - Biřmování (archiv Niky Hrdy)

KLÁŠTERNÍ KOSTEL sv. MAŘÍ MAGDALENY 'KAPUCÍNSKÝ


Na cestě z Františkova do Liberce pod Keilovým vrchem stávala kaplička Zvěstování P. Marie, kterou dal r. 1735 postavit GerhardRieger. Na jejím místě a na přilehlém pozemku stojí dnes klášterní kostel řádu kapucínů zasvěcený sv. Marii Magdalské (Maří Magdaleně).

S rychlou výstavbou a zástavbou města Liberce vyvstala i zvýšená potřeba nových kostelů. Roku 1908 bylo mezi církevními úřady a měst­skou radou v Liberci rozhodnuto o stavbě nového kostela v nově vzniklé čtvrti, jehož správu by převzal kapucínský řád 2 tyrolské provincie.

Protože rok 1908 byl v Rakousku-Uhersku jubilejním rokem šedesátileté vlády císaře Františka Josefa I. (1848-1908), dostal kostel jako mnohé jiné novostavby té doby název: Kaiser-Franz-josef-jubiláumskirche in Reichenberg. Poloha pozemků pro kostel nebyla nijak příznivá. Dalším problé­mem bylo, že kostel musel zapadnout do celkového rámce zástavby Keilova vrchu. Projektanti stavby, architekti Max Kůhn a Heinrich Fanta však všechny těžkosti terénu i stavby zvládli vynikajícím způso­bem a nově zbudovaný kostel harmonicky zapadl do celé čtvrti.

Stavební práce byly zadány Alfredu Hůbnerovi. Hloubení základů bylo velmi náročné, ale pak šly práce rychle kupředu, takže v r. 1910 byla hrubá stavba dokončena. Následující rok byly prováděny vnitřní omítky,budovány terasy, pořízeno vnitřní vybavení. Dne 11. června 1911 byl kostel vysvěcen novým litoměřickým biskupem dr. Josefem Grossem. V témže roce byl postaven i klášter pro kapucíny. Kostel je ve stylu pozdního baroka (proto má jen malou věž), sálový, klenutý, s třemi páry postranních kaplí, členěných toskánskými sloupy a s půlkruhovým zakončeným presbytářem. Vnitřek dává vynik­nout hlavnímu oltáři zhotovenému v Mnichově. Kostel je 44 m dlouhý (hala 5 m, loď 28 m, presbytář 11 m). Hlavní loď je sloupy rozdělena na osm kaplí. V suterénu je umístěn sklep na palivo k ústřednímu topení. Exteriér je bohatě členěn terasou s velkými schody a balustrádou. I když kostel působí dojmem bohatosti, přece z něho dýše duch kapucínského řádu. Kostel toho času neslouží bohoslužebným účelům a je pronajat k. p. Kniha.

(zdroj: JOSEF DOBIÁŠ - LIBERECKÉ CHRÁMY LIBEREC , 1983 )

pozn. bohužel v roce 2021 je stav tohoto kostela více než žalostný

Chrám byl za socialismu využíván jako sklad národního podniku Kniha, pak jako depozitář, později jako obytná vila a následně byl na několik desítek let ponechán svému osudu. V roce 2006 poničený kostel od církve koupila společnost Iberus. O pět let později obecně prospěšná společnost GEPO (Geotermální energie pro občany) zahájila jeho rekonstrukci - náklady byly odhadovány na 64 milionů korun, z nichž 56 milionů měla zaplatit dotace Evropská unie. Později však vyšlo najevo, že společnost nevyvíjela žádnou činnost a že cena rekonstrukce byla uměle navýšena. Skutečná potřebná částka se měla pohybovat kolem 39 milionů korun. V případu je obviněno 18 lidí, mj. liberecký hejtman Martin Půta nebo podnikatel a iniciátor projektu Jiří Zeronik. Ten je také zakladatelem společnosti GEPO, která firmě Metrostav, jež kostel opravovala, dluží přes 43 milionů korun. Rekonstrukce tak zůstala nedokončena, stavba je zakonzervována

(zdroj:  https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/5590-kostel-sv-mari-magdaleny-a-kapucinsky-klaster?fbclid=IwAR2lOygY9TPwCCpoNUBcKbh1ckvxdffXQcswsTkCfc2n-bv9mklASHKhA2w )

Původní mariánská kaple z roku 1735
Původní mariánská kaple z roku 1735
Kostel sv. Máří Magdaleny kolem roku 1912
Kostel sv. Máří Magdaleny kolem roku 1912
Hlavní průčelí, 20.léta 20.století
Hlavní průčelí, 20.léta 20.století
Budova konventu na archivním snímku z 20.let 20.století
Budova konventu na archivním snímku z 20.let 20.století
V roce 2009
V roce 2009
V roce 2009
V roce 2009
Detail dedikační kartuše v roce 2009
Detail dedikační kartuše v roce 2009
Klenba hlavní lodi v roce 2009
Klenba hlavní lodi v roce 2009

Historie a současná podoba kapucínského hospice v Liberci


Nedávno jsem zde psal o historii kostela sv. Máří Magdaleny, teď ještě doplním pár fotek ze studie z článku z roku 2009 od Aleny Říčánkové a Jaroslava Zemana a pár fotografií z roku 2021 na závěr.

(zdroj: Památky libereckého kraje 2009 - Národní památkový ústav Liberec)

Pohled na boční vstupní terasu s veřejnými toaletami na archivní fotografii z roku 1912
Pohled na boční vstupní terasu s veřejnými toaletami na archivní fotografii z roku 1912
Stav v roce 2009
Stav v roce 2009
Pohled z lodi na hlavní oltář, vlevo původní kazatelna. Stav kolem roku 1912
Pohled z lodi na hlavní oltář, vlevo původní kazatelna. Stav kolem roku 1912
Pohled z lodi na hlavní oltář v roce 2009
Pohled z lodi na hlavní oltář v roce 2009
Nerealizovaný plán kostela s konventem, srpen 1909
Nerealizovaný plán kostela s konventem, srpen 1909
Nerealizovaný plán kostela, řez, září 1909
Nerealizovaný plán kostela, řez, září 1909
Krucifix u ohradní zdi konventu. 30.léta 20.století
Krucifix u ohradní zdi konventu. 30.léta 20.století
Varhanní kruchta v roce 2009
Varhanní kruchta v roce 2009
Mariánská kaple v roce 2009
Mariánská kaple v roce 2009

2021

Detail hlavního oltáře 30.léta 20.století
Detail hlavního oltáře 30.léta 20.století
Mariánská kaple. Archivní fotografie z roku 1912
Mariánská kaple. Archivní fotografie z roku 1912
Ocelový krov kostela z příhradových vazníků
Ocelový krov kostela z příhradových vazníků
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
Puchmajerova ulice v roce 1968 (archiv Jany Zahurancové)
1916 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1916 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1917
1917
Jedna z mých nejoblíbenějších panoramatických pohlednic. Pohlednice z roku 1898. (Jaroslav Reichenberg Karel)
Restaurování ohrožených sbírkových předmětů je v plném proudu 🙂 Na počátku prosince se do muzea vrátila zrestaurovaná vedutní kresba perem a čínskou tuší od Augustina Felgenhauera z 1. poloviny 19. století. Kresba zachycuje Liberec s kostelem Nalezení sv. Kříže, děkanským kostelem sv. Antonína, radnicí a zámkem. Grafický list byl výrazně ohrožen zvýšenou kyselostí a degradací papíru, včasný zásah byl tedy nezbytný.  Kresba byla restaurována v Ateliéru restaurování papíru a muzejních předmětů pod vedením MgA. Milany Vanišové na Grafická škola Praha - Hellichovka, se kterou na restaurování a konzervaci předmětů spolupracujeme již od roku 2017. Studenti vybrané předměty restaurují v rámci svých ročníkových, maturitních i závěrečných prací. Studentka, která se restaurování ujala, nejdříve vrátila nutnou alkalickou rezervu do papírového podkladu, poté byl list zbaven nečistot a stop po plísni a vodě a nakonec byl vyrovnán a na okrajích vyspraven japonským papírem. (archiv Severočeské muzeum)
Restaurování ohrožených sbírkových předmětů je v plném proudu 🙂 Na počátku prosince se do muzea vrátila zrestaurovaná vedutní kresba perem a čínskou tuší od Augustina Felgenhauera z 1. poloviny 19. století. Kresba zachycuje Liberec s kostelem Nalezení sv. Kříže, děkanským kostelem sv. Antonína, radnicí a zámkem. Grafický list byl výrazně ohrožen zvýšenou kyselostí a degradací papíru, včasný zásah byl tedy nezbytný. Kresba byla restaurována v Ateliéru restaurování papíru a muzejních předmětů pod vedením MgA. Milany Vanišové na Grafická škola Praha - Hellichovka, se kterou na restaurování a konzervaci předmětů spolupracujeme již od roku 2017. Studenti vybrané předměty restaurují v rámci svých ročníkových, maturitních i závěrečných prací. Studentka, která se restaurování ujala, nejdříve vrátila nutnou alkalickou rezervu do papírového podkladu, poté byl list zbaven nečistot a stop po plísni a vodě a nakonec byl vyrovnán a na okrajích vyspraven japonským papírem. (archiv Severočeské muzeum)
Panoramatický pohled z Keilova vrchu na Liberec před 100 lety
Panoramatický pohled z Keilova vrchu na Liberec před 100 lety
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Pohledy z Keilova vrchu v roce 1903

Pohled pro Liberec počátku minulého století velmi typický.
Na pozadí suluety města s radnicí a kostelem sv. Antonína je zachycena průmyslová čtvrť s továrnami rozesetými okolo Nisy. Vlevo je komplex podniků na konci Myslivecké ulice, kde byla mj.i jedna z kdysi poměrně hojných místních pianivek (Raehse). Střed zabírá několik bývalých barvíren a nenápadná Linserova strojírna, kolébka výroby automobilů v Liberci. Komíny vpravo patří textilním firmám v okolí ulice Na Zápraží.

Druhý snímek, pořízeny ze střechy školy U soudu, zachycuje část města okolo Zhořelecké ulice, kde ještě nestojí Lidový dům (Malé divadlo ) ani areál bývalé Mototechna. V popředí vlevo je patrné velké zahradnictví v Zeyerově ulici,jehož zbytky musely ustoupit b sedmdesátých letech výpadové komunikaci na Chrastavu.

Pohled že stejné střechy směrem k Růžodol I. Nejblíže uprostřed vidíme dnešní Dobrovského ulici, tehdy spíše cestu mezi lukami. V nejbližším domě měl dlouhá léta dílnu liberecký malíř a grafik Jaro Beran. Narodila se zde k velmi dobrá, ale umlčena česká básnířka Ludmila Macešková, která si dala mužský pseudonym Jan Kameník. (Zdroj Kniha o Liberci)

Stále krásné i v roce 2021 - Wintrova ulice - zahrádkářská kolonie (archiv Radek Novák)
Stále krásné i v roce 2021 - Wintrova ulice - zahrádkářská kolonie (archiv Radek Novák)
1913 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1913 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Pohled přes soudní budovy cca r.1909 a v roce 2018. Současný snímek vyfotil můj syn, aniž by viděl starou pohlednici a já s úžasem zjistila, že byl na takřka stejném místě jako tehdejší fotograf (archiv Jany Zahurancové).
Pohled přes soudní budovy cca r.1909 a v roce 2018. Současný snímek vyfotil můj syn, aniž by viděl starou pohlednici a já s úžasem zjistila, že byl na takřka stejném místě jako tehdejší fotograf (archiv Jany Zahurancové).
Václav Exner - Opět zajímavý pohled přes budovu soudu na Malé náměstí a Sokolák (archiv J.Hůlka)
Václav Exner - Opět zajímavý pohled přes budovu soudu na Malé náměstí a Sokolák (archiv J.Hůlka)
Pohlednice s výhledem přes soud na Malé náměstí a Sokolák. Archiv Jaroslava Smoly, odeslaná 1909.
Pohlednice s výhledem přes soud na Malé náměstí a Sokolák. Archiv Jaroslava Smoly, odeslaná 1909.
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Karel Krenk)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Karel Krenk)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Ondřej Musil)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Ondřej Musil)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Petr Ruprecht)
Foceno z Brněnské, vlevo Puchmajerova křižující Truhlářskou, vpravo škola. (archiv Petr Ruprecht)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
foceno z budovy školy u soudu (dnes Brněnská ulice). Post Rash - Domy zcela v popředí stojí/či stávaly na křižovatce dnešních ulic Truhlářská a U Soudu.(zdroj: zeno.org)
foceno z budovy školy u soudu (dnes Brněnská ulice). Post Rash - Domy zcela v popředí stojí/či stávaly na křižovatce dnešních ulic Truhlářská a U Soudu.(zdroj: zeno.org)
Křižovatka ulic Truhlářská versus U Soudu. Úplně vpravo (ne uplně dole) je dnešní exekutorský úřad v Liberci a ulice pod ním (Truhlářská) směřuje k nádraží, resp. k viaduktu. (archiv J.Hůlka, komentář Jiří Cvrček)
Křižovatka ulic Truhlářská versus U Soudu. Úplně vpravo (ne uplně dole) je dnešní exekutorský úřad v Liberci a ulice pod ním (Truhlářská) směřuje k nádraží, resp. k viaduktu. (archiv J.Hůlka, komentář Jiří Cvrček)
Liberec, 1918 (zdroj: eBay)
Liberec, 1918 (zdroj: eBay)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Marin Plešinger
archiv Marin Plešinger
archiv Petr Ruprecht
archiv Petr Ruprecht

Pohled z budovy školy U soudu v roce 1906

Na snímku vidíme nesourodou zástavbu v okolí Chrastavské ulice. Za ní se na ostrohu nad údolím Jizerského potoka a Nisy rozkládá jednotně řešený soubor dělnických domů ve Slunečné ulici. Vpravo za nimi vystupuje dlouhý objekt starobince (dnes Domov mládeže pro dívky). Rozptýlené zástavbě Pavlovic dominuje budova Kolosea.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
(razítko na pohlednici 10.6.1959 - archiv Tomáš Stracke)
(razítko na pohlednici 10.6.1959 - archiv Tomáš Stracke)

Metelkova ulice a Keilův vrch

(1924, 30.léta)

Na před válkou postavené domy navazovaly další, v nichž stále ještě doznívaly prvky secese. V popředí probíhá zleva doprava Jungmannova ulice, při níž stojí zcela vpravo rodinná vila čp.396-II z roku 1910 a pod ní je o rok mladší dům čp.407-II. Na nároží Šafaříkovy ulice se tehdy právě dokončoval patrový dům čp.427-II se dvěma dvoupokojovými byty a bytem pro domovníka ve zvýšeném suterénu.
Projekt vypracoval liberecký architekt Alfred Koschek. Nad ním stojící soused čp.417-II s domovnickým a dvěma čtyřpokojovými byty si postavil roku 1912 liberecký stavitel Robert Ernst Peuker. Vpravo dole je zachycena část zahrady u kostela sv. Máří Magdaleny.
V uceleném bloku mezi ulicemi Okružní, Jungmanovou a Metelkovou byl jako první postaven roku 1929 nárožní dům čp.471-II, dominující poslednímu obrázku. Na něj navázal o deset let později sedmipodlažní obytný dům (čp.474 - II) se dvěma suterény, postavený družstvem Heimstätte podle návrhu Ernsta Englera (stavitel Emil Hübner, druhý snímek).
Vztahovala se na něj jako na mnoho jiných značná státní podpora dle zákona i stavebním ruchu (45/1930 Sb.). Činila 886 000 korun a stát převzal záruku i hypotekární půjčku, poskytnutou na zbývající část nákladů.
Celý obytný blok byl dokončen v roce 1946.

(Zdroj Kniha o Liberci)

Keilův vrch kolem roku 1910
Keilův vrch kolem roku 1910
archiv Zuzana Kudrnová
archiv Zuzana Kudrnová
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
srovnání (archiv Jiří Cvrček)
srovnání (archiv Jiří Cvrček)
Unikátní snímek z archivu Kateřiny Odrážkové - podzim 1965. (vlevo Keilův vrch, vpravo dole koupaliště Růžodol I.)
Unikátní snímek z archivu Kateřiny Odrážkové - podzim 1965. (vlevo Keilův vrch, vpravo dole koupaliště Růžodol I.)