Liberec I - Staré město - část 2.  (okolí ulice 5.května a Šaldova náměstí)

30.05.2020

Rudolfova škola

kolem roku 1920

Škola pojmenovaná na počest korunního prince Rudolfa, nápadně vystupuje z regulační čáry. Je to proto, že byla postavena na místě staršího domu čp.64 - I v letech 1878-79, tedy v době, kdy ani ulice 5.května, ani Masarykova třída neměly ještě určenou dnešní šířku.
Její poloha se stala terčem kritiky a Liberečané jí začali posměšně přezdívat "purkmistrův nos". Novorenesanční stavbu navrhli a provedli stavitelé Franz Sachers a Heinrich Gärtner ve spolupráci s Adolfem Kaulfersem. Přední průčelí projektoval profesor liberecké průmyslovky Artur Brausewetter. Tehdy největší školní budova byla původně určena pro pětitřídní obecnou dívčí a chlapeckou školu spolu s chlapeckou měšťankou. Dopravní potíže poněkud zmírnilo proražení průchodu (1967). Současně proběhla nákladná generální oprava.

(zdroj Kniha o Liberci)

Ulice U Náspu a Na Kopečku (30.léta)

Dvě souběžné ulice Filipova města před přestavbou. Na prvním snímku vidíme dům, který získala roku 1908 dobrovolná záchranná služba (Die Freiwillige Rettungsgellschaft, zřízena 18.1.1895).  Poskytovala první pomoc při úrazech a převoz nemocných, později rozšířila služby o půjčovnu přístrojů a pomůcek pro péči o nemocné (1911). V letech 1937 - 38 postavila v sousedství moderní dům čp. 476 - I s garážemi pro záchranné vozy, v němž dnes sídlí okresní sekretariát Českého svazu požární ochrany. Snímek zachycuje hloubení základů. Původní dům za ním ustoupil stavbě dnešní budovy H Technické univerzity .

(zdroj Kniha o Liberci, 1996)

Ulice Na Kopečku v 30.letech 20.století a 24.5.2020
Ulice Na Kopečku v 30.letech 20.století a 24.5.2020
ulice Na Kopečku (M.Gergelčík)
ulice Na Kopečku (M.Gergelčík)

C.K. tkalcovská škola (1904)


Nová novorenesanční budova Tkalcovské školy byla postavena roku 1887 Adolfem Bürgerem podle projektu firmy Sachers a Gärtner. K hlavnímu objektu obrácenému průčelím do Šamánkovy ulice byl zezadu napojen dvoupodlažní trakt přádelny a přízemní mechanická dílna se strojovnou, nad níž se tyčil padesátimetrový komín. Pro Obchodní akademii, která sem byla přeložena roku 1911,zůstala zachována jen přední část. Její budova prošla několika nákladnými adaptacemi a mezi ní a Rudolfovou školou vznikla tělocvična (1971) sloužící okolním školám a o prázdninách také pro LVT.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

A ještě jednou ČERNÝ ĶŮŇ z kalendáře z roku 1907.Teď už víme, kde ENZO FERRARI okopíroval svůj znak (archiv Jiří Jan Kolner)
A ještě jednou ČERNÝ ĶŮŇ z kalendáře z roku 1907.Teď už víme, kde ENZO FERRARI okopíroval svůj znak (archiv Jiří Jan Kolner)
archiv Jaroslav A. Pivrnec‎
archiv Jaroslav A. Pivrnec‎
archiv Jaroslav Zeman
archiv Jaroslav Zeman
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
Nerudovo náměstí (foto M.Gergelčík)
Nerudovo náměstí (foto M.Gergelčík)

Černý kůn

je restaurace, která fungovala již v roce 1782, v současné době funguje, byť její interiér vypadá zcela jinak

Nerudovo náměstí (M.Gergelčík)
Nerudovo náměstí (M.Gergelčík)
Neptunova kašna na Nerudově náměstí v roce 1925 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
Neptunova kašna na Nerudově náměstí v roce 1925 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
Liliová ulice (dnes zde stojí nová budova spojů). (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970,archiv Luboš Janků
Liliová ulice (dnes zde stojí nová budova spojů). (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970,archiv Luboš Janků
Nerudovo náměstí (zdroj: deutschboehmen.de)
Nerudovo náměstí (zdroj: deutschboehmen.de)

Proměna Nerudova náměstí (1961, 1994)

Na místě starých domků v popředí prvního snímku začaly být v létě 1962 hloubeny libereckými Pozemními stavbami základy pro novou telekomunikační budovu, navrženou Stavoprojektem Praha (arch. F. Kovář). Výkopové práce se protáhly, protože žulové podloží letělo hlouběji, než se předpokládalo. Objekt má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží první telefonní stanice s pětimístnými čísly byly na ústřednu připojeny 29.9.1966. V březnu 1976 vyzvedl vrtulník na střechu parabolickou anténu pro nově budované radioreléové telefonní trasy. Po instalaci maďarského zařízení zde otevřel ministr spojů 21.12.1977 první automatickou telefonní ústřednu v ČSSR. Stanice zajišťuje styk pro okresy Liberec, Jablonec a Česká Lípa.
Spojení umožňovaly dvě místní ústředny o kapacitě 12900 účastníků, jeden meziměstský uzel, radiouzel rozhlasu po drátě a zesklovací stanice. V letech 1993 - 94 byla provedena kompletní oprava a zateplení vnějšího pláště budovy. Výkon stanice se zvýšil instalací nové digitální ústředny systému AGATEL S 12, která umožnila v první etapě napojení dalších dvanácti tisíc účastníků. V roce 1996 byla kapacita znovu rozšířena dalších 8 000 přípojek.

(zdroj Kniha o Liberci, 1996)

Za těch 24 let od napsání tohoto článku se svět posunul trošku nějam jinam 😉

z libereckého adresáře roku 1926.

Firma Metzner & Co., lajntuchy a tepichy (včetně pravých perských z importu!), avizuje svou luxusní prodejnu v "Schützengasse 22". To by dnes odpovídalo ulici 5. května - ale kde přesně?

Ten Metznerův dům - amfory na střeše, zdobná okna v patře, prý až devět výkladních skříní - mi není vůbec povědomý a na číslování domů z roku 1926 se dnes člověk nemůže automaticky spoléhat. Musí se to odhadnout z detailu obrázku, kde jsou vidět dva sousedi.

Krátké hledání v satelitním snímku naznačuje, že dva sousední domy sice dodnes stojí a mají se k světu, ale Metznerův výstavní obchod bohužel nahradila jakási nevzhledná šedá krabice. Anebo... že by to byl von, zmrzačen běsy socialismu?

(autor příspěvku Tomáš Cvrček)

Horní část ulice 5.května

(kolem roku 1870)


Na sérii snímků je řada dřevěných stavení, dokládajících obestavění z doby, kdy byla tato dříve samostatná část dnešní ulice 5.května, zvaná Kammerberggasse, pouhou vozovou cestou. Po severozápadní straně měla zděné dvoupodlažní domy Filipova města, jejichž výšku si zachovalo i několik objektů v horní části. Opačnou stranu vroubila stavení zabudovaná nepravidelně nad úvozem původní cesty. Na horním snímku je uprostřed roubený dům čp.35-I. Jeho roh, už po přestavbě (1872) a posunutí dopředu na novou regulační čáru, vidíme zcela vpravo i na dalších dvou snímcích.
Na druhém obrázku jsou tři původní domky (čp. 38, 37 a 36-I), z nichž nejdéle vytrval poslední. Byly vmáčknuty do proluky dobře patrné na prvním obrázku, jež nebyla dlouho v plné šíři zastavěna až roku 1967 ji zaplnil přízemní objekt klubu mládeže SSM Plamen. (zdroj Kniha o Liberci)

Horní část ulice 5.května a okolí


ul. 5 května x Šamánkova x Masarykova třída (M.Gergelčík)
ul. 5 května x Šamánkova x Masarykova třída (M.Gergelčík)
Hostinec U naděje v ulici 5.května ve 30.letech a 11.4.2020
Hostinec U naděje v ulici 5.května ve 30.letech a 11.4.2020
Smutný osud jedné staré liberecké restaurace, dnes pozvolna chátrající... (autor příspěvku Hans Oldskull)
Smutný osud jedné staré liberecké restaurace, dnes pozvolna chátrající... (autor příspěvku Hans Oldskull)
průvod v ulici 5.května v roce 1932
průvod v ulici 5.května v roce 1932
Vzdušná ulice 25.8.1951 a v roce 1996  Místo po bývalém uhlířství bylo před výstavou Budujeme osvobozené kraje (1946) osázené rododendrony. Stařičké domky ustoupily koncem šedesátých let zajímavě řešené budově fotolaboratoří družstva Fotografia (architekt Otakar Binar), zhotovující stálobarevné fotografie progresivní technologií švýcarské firmy Cibachrom-Print. Na místě bývalé restaurace Chaloupka byla otevřena 2.května 1996 oblastní pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny postavená Libereckou firmou Syner projektu Ark (architekt Pavel Janoušek a Boris Šonský).(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Vzdušná ulice 25.8.1951 a v roce 1996 Místo po bývalém uhlířství bylo před výstavou Budujeme osvobozené kraje (1946) osázené rododendrony. Stařičké domky ustoupily koncem šedesátých let zajímavě řešené budově fotolaboratoří družstva Fotografia (architekt Otakar Binar), zhotovující stálobarevné fotografie progresivní technologií švýcarské firmy Cibachrom-Print. Na místě bývalé restaurace Chaloupka byla otevřena 2.května 1996 oblastní pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny postavená Libereckou firmou Syner projektu Ark (architekt Pavel Janoušek a Boris Šonský).(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
křižovatka ulic 5.května a Vzdušná (M.Gergelčík)
křižovatka ulic 5.května a Vzdušná (M.Gergelčík)
Vzdušná ulice
Vzdušná ulice
Ulice 5. května kolem roku 1910
Ulice 5. května kolem roku 1910
Klub SSM - Plamen.....ul.5.Května (archiv L.Mencla)
Klub SSM - Plamen.....ul.5.Května (archiv L.Mencla)
Jejdanánku, co to na nás dnes vykouklo? Dnes již historická T3M č. 8106 v ulici 5. května, tehdy 13.11.1993 na návštěvě v Liberci.
Jejdanánku, co to na nás dnes vykouklo? Dnes již historická T3M č. 8106 v ulici 5. května, tehdy 13.11.1993 na návštěvě v Liberci.
ulice 5.května (M.Gergelčík)
ulice 5.května (M.Gergelčík)
5. května za přechodem po pravé straně, (archiv K.Odrážkové - 1981)
5. května za přechodem po pravé straně, (archiv K.Odrážkové - 1981)
foto P.Ruprecht
foto P.Ruprecht
ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Jaroslava Hůlky
archiv Jaroslava Hůlky
V devadesátých letech se chodilo pro elektro 📻 📺📡 na 5. květen.(archiv Petr Kolín)
V devadesátých letech se chodilo pro elektro 📻 📺📡 na 5. květen.(archiv Petr Kolín)
ulice 5.května (M.Gergelčík)
ulice 5.května (M.Gergelčík)
1945 (archiv Jany Ducháčkové)
1945 (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
ulice 5.května (archiv Boveraclubu)
ulice 5.května (archiv Boveraclubu)
ulice 5. května cca v roce 1941 a v roce 2020
ulice 5. května cca v roce 1941 a v roce 2020
ulice 5. května
ulice 5. května
archiv Boveraclubu)
archiv Boveraclubu)
ulice 5.května začátkem minulého století a 9.4.2020
ulice 5.května začátkem minulého století a 9.4.2020
Ulice 5.května a Šaldovo náměstí
Ulice 5.května a Šaldovo náměstí
ulice 5. května
ulice 5. května
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí

Tři strany Šaldova náměstí kolem roku 1907

Pohled k Lidovým sadům. Sloup pouličního osvětlení z roku 1906 patřil k trase směřující na výstaviště, situované v místech dnešního areálu vysoké školy.
V horní části Sokolské ulice vyrostly v devadesátých letech 19.století dva činžovní domy, které stojí dosud.
Levý z roku 1896 uzavíral uliční frontu od pošty,
Protější objekt takovou zástavbu směrem dolu začínal. Obě věžovité nároží opět upomenou na vídeňský vzor.

Dole průhled Střeleckou ulicí směrem k radnici.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Bývalá Střelecká ulice

(dnes ulice 5.května) v roce 1906

Pohlednice zachycuje pohled na severní stranu ulice z dnešního Šaldova náměstí. Na místě nárožního domu s kopulí (čp. 170 - I) stával v dobách, kdy ještě Sokolská ulice neexistovala, izolovaný dřevěný domek, který byl přestavěn roku 1837 na zděný dvoupodlažní. K jeho přestavbě do podoby na snímku mohlo dojít, teprve až byly roku 1888 vymezeny regulační čáry nové ulice dolů k divadlu. Vlevo od něj je tzv. Poláčkův dům (čp.352 - I), sloužící od poloviny 19.století c.k. městského okresního soudu a státnímu návladnímu. Okresní správa ho využívala o po novorenesanční přestavbě v sedmdesátých letech, doplněné roku 1876 dvoupodlažní přístavbou obepínající čtvercové nádvoří. Před druhou světovou válkou v něm byla kavárna Expresso, od počátku padesátých let Krajská loutková scéna, která tu měla dílny až do února 1963, kdy byl Poláčkův dům zbořen

.(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

padesátá léta 20.století
padesátá léta 20.století
Šaldovo náměstí  v roce 1906 a 2018  (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí v roce 1906 a 2018 (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí a ulice 5.května v roce 1906 a 2001.
Šaldovo náměstí a ulice 5.května v roce 1906 a 2001.
Šaldovo náměstí v roce 1906 a 2019
Šaldovo náměstí v roce 1906 a 2019

Severní kout Šaldova náměstí

1911 - 1962

Od roku 1935 se plocha náměstí, které neslo až do roku 1945 jméno Jablonecké, stala jednou z nejkomplikovanějších křižovatek.
Zatímco se jižní strana Šaldova náměstí během šedesátých let výrazně změnila, zůstávala severní část téměř beze změny. Přispívaly k tomu i dvě prodejny s více jak čtyřicetiletou tradicí.
Mléčné lahůdky jsou dnes minulostí, zatímco prodejna Káva- čaj existuje doposud v původním interiéru z doby okolo roku 1920.
Dům klavíru na nároží Jablonecké a Husovy ulice slouží od roku 1975 Malé výstavní síni.
V roce 1964 přestala tramvaj projíždět Sokolskou ulicí a koleje se napřímily.
O dvacet let později pak zahnuly do Palachovy ulice

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
1974
1974
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
30.léta 20.toletí
30.léta 20.toletí
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
1988
1988

Rozšíření Šaldova náměstí

Domy zachycené na prvním snímku stávaly uprostřed dnešní křižovatky. V průhledu mezi nimi vidíme dům čp. 431 - I, zvaný lidově Papoušek, podle obrovské neonové reklamy zoologické a botanické zahrady s červeným papouškem s mávajícími křídly (instalován 21.8.1964). Na druhém záběru je těsně před odstřelem.Nároží mezi ulicemi Jabloneckou a Palachovou, tvořící východní stranu Šaldova náměstí, uzavřela roku 1988 s konečnou platností rozložitá budova Domu rekreace, dnes hotelu Liberec, která je odstrašujícím příkladem tehdejšího plánování. Roku 1978 se rozhodla ústecká Severočeská konstruktiva postavit zde ubytovnu pro své zaměstnance, kteří měli pracovat na stavbě hotelu, olánovaného na Šaldově náměstí v místech dnešní Plazy. Po roce převzal stavbu projektovanou Jiřím Pavlů z Liberce Průmstav Pardubice. Noviny psaly o rekordním pracovním tempu a přinášely podrobnosti o novátorské technologii zvedání stropů (byla použita i u SVÚT). Když ale ze záměru postavit hotel sešlo (1980), zpomalily se i stavební práce na ubytovně a nakonec ještě ne zcela dokončený objekt převzala Ústřední radaodborů (1983). Po nákladné přestavbě interiérů byl v roce 1988 otevřen na nejrušnější liberecké křižovatce Dům rekreace. Budova se 150 hotelovými lůžky v pokojích s vlastním příslušenstvím, se společenskými prostorami, rstaurací, barem, saunou a terasou v posledním podlaží se stala dominantou náměstí.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

cca 1981 - 1983 (foto Kobr)
cca 1981 - 1983 (foto Kobr)
14.4.1982 (archiv p.Odrážková)
14.4.1982 (archiv p.Odrážková)
Šaldovo náměstí 4.8.1982 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
Šaldovo náměstí 4.8.1982 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
1961
1961
Loutkárna ,dilny
Loutkárna ,dilny

přestavba ve fotografiích Jany Ducháčkové

Začíná se stavět hotel Liberec
Začíná se stavět hotel Liberec

Bufet na "Šalďáku" (foto Petr Šimr 1982)

Uvažovaná dostavba Šaldova náměstí v roce 1994 Galerie Galas a konečná verze. Galerie Plaza

V roce 1994 bylo v plánu, že mezi budovou Komerční banky a Českou pojišťovnou vyroste ucelená fronta domů, jež uzavře zadní trakty východní strany Benešova náměstí. Měla být využita i nádvorní část, přístupná uličkou pod Komerční bankou a průchodem z Benešova náměstí. Studii zpracoval ateliér UNION ARCH (P.Vaněček) a ARK (P.Janoušek a B.Šonský), stavbu měl začít na podzim 1996 provádět EUROSTAV a dokončit v roce 1998 . V plánu byla v další etapě i protější část ulice v místech bývalých divadelních dílen.

Galerie Galas byla navržena jako polyfunkční komplex ve 2.etapách. 1. etapa byla rozestavěna a zastavena.
Následně v daném prostoru bylo realizováno obchodní centrum PLAZA. V 1.etapě Galerie Galas bylo navrženo polyfunkční a obchodní centrum. V jednotlivých podlažích bylo navrženo halové parkoviště, supermarket, obchodní jednotky, administrativa, služby, bytové jednotky v nadstandartní kvalitě.
Mezi objekty první a druhé etapy byla navržena pěší ulice s alejí stromů a vodními prvky. Osa ulice vedla od Komerční banky na osu věže zámecké kaple. Zásobování a parking bylo navrženo ze Zámeckého náměstí. https://www.unionarch.cz/project/26
.
Výstavba Galerie Liberec Plaza byla zahájena v únoru 2007 na místě lidově zvaného "labutího jezera" přímo v historickém centru Liberce. Společnost Integra stavby zajistila pro investora technologicky náročný výkop 70 000 m3 zeminy, zajištění stavební jámy pro stavbu tří nadzemních a čtyřech podzemních podlaží a drenážemi odvedla vyvěrající podzemních vodu. Výjimečná stavba polyfunkční budovy o ploše 50 000 m2 nabízí 19 500 m2 ploch k pronájmu a 490 pro centrum města potřebných parkovacích míst...takhle nadšeně o budoucí stavbě psala společnost Integra Stavby.
Otevření se stále odkládalo pro nedostatek nájemců. Nakonec
se 16. března 2009 otevřelo.

26.9.2003

(foto Mirek Dušín)

Keramická socha se smutným názvem "Opuštěná"

od moravského sochaře Jaroslava Podmola na svém původním místě a na svém novém stanovišti v Pavlovicích.

(https://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/opustena-0)

 (autor příspěvku Hans Oldskull)
(archiv Hans Oldskull)
(archiv Hans Oldskull)

Památník odboje

Prostor k poctě Adolfa Loose  Sedící žena

Solovjev Jan, tepaná měď, 1965, Staré Město, vytvořena pro Šaldovo náměstí, dále přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku, později odstraněna.

(zdroj Spolek za estetiku veřejného prostoru, archiv Jiří Bláha)

archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull
 Foto: Ladislav Ovsík a Miroslav Krob.
Foto: Ladislav Ovsík a Miroslav Krob.

Šaldovo náměstí v roce 2011 (foto Mirek Endrle)

Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 9.4.2020
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 9.4.2020
archiv K.Odrážkové
archiv K.Odrážkové
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí
ulice 5.května
ulice 5.května
Radnice zase trochu jinak.  (archiv Jany Zahurancové)
Radnice zase trochu jinak. (archiv Jany Zahurancové)
Šaldovo náměstí cca 70.léta a 9.5.2020
Šaldovo náměstí cca 70.léta a 9.5.2020
To bylo na Šaldáčku zeleně ;) (kolorováno z černobílého negativu) rok cca 1982 (Leoš Kobr)
To bylo na Šaldáčku zeleně ;) (kolorováno z černobílého negativu) rok cca 1982 (Leoš Kobr)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 3.4.2020
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 3.4.2020
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
Šaldovo náměstí v roce 1974 a 28.9.2020
Šaldovo náměstí v roce 1974 a 28.9.2020
rok 1977 (archiv Luboše Mencla)
rok 1977 (archiv Luboše Mencla)
ulice 5.května
ulice 5.května
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
60.léta
60.léta
Loutkárna ,dílny (archiv Jana Ducháčková)
Loutkárna ,dílny (archiv Jana Ducháčková)
Šaldovo náměstí v roce 1968, 1992 a 2019
Šaldovo náměstí v roce 1968, 1992 a 2019
Šalďák... Ještěd... vyberte si...  březen 1997 (Jana Zahurancová)
Šalďák... Ještěd... vyberte si... březen 1997 (Jana Zahurancová)
(část pohlednice paní Odrážkové)
(část pohlednice paní Odrážkové)
Nevelké živé prostranství v blízkosti městského středu je rušnou křižovatkou dopravy a střediskem obchodu. Název náměstí je věnován památce významného libereckého rodáka a spisovatele F. X. Šaldy. (archiv Jitky Horušické)
Nevelké živé prostranství v blízkosti městského středu je rušnou křižovatkou dopravy a střediskem obchodu. Název náměstí je věnován památce významného libereckého rodáka a spisovatele F. X. Šaldy. (archiv Jitky Horušické)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
(zdroj kalendář  z nakladatelství Buk  Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
Šaldovo náměstí (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
Šaldovo náměstí (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
(zdroj: delcampe.net)
(zdroj: delcampe.net)
Mirek Endrle 1964
Mirek Endrle 1964
(zdroj: delcampe.net)
(zdroj: delcampe.net)
(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Zdroj Kniha Liberec  1977 (Milena Petráčková)
Zdroj Kniha Liberec 1977 (Milena Petráčková)
Zdroj Kniha Liberec  1977 (Milena Petráčková)
Zdroj Kniha Liberec 1977 (Milena Petráčková)
Vzpomínka z roku 1997. Mnohokrát fotografovaná - ještě častěji diskutovaná. (Jana Zahurancová)
Vzpomínka z roku 1997. Mnohokrát fotografovaná - ještě častěji diskutovaná. (Jana Zahurancová)
Leoš Kobr 26.8.2020
Leoš Kobr 26.8.2020
ulice 5.května
ulice 5.května
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
ulice 5. května
ulice 5. května
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Roh ulice 5.května a náměstí Dr.E.Beneše (M.Gergelčík)
Roh ulice 5.května a náměstí Dr.E.Beneše (M.Gergelčík)
Na rohu náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května
Na rohu náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května
z libereckého adresáře roku 1932. (archiv Tomáš Cvrček)
z libereckého adresáře roku 1932. (archiv Tomáš Cvrček)
V roce 1964 se začalo směrem od Šalďáku bourat a zdvojkolejňovat a za rok už bylo dokonáno. Foto: Erwin Cettineo
V roce 1964 se začalo směrem od Šalďáku bourat a zdvojkolejňovat a za rok už bylo dokonáno. Foto: Erwin Cettineo
Minibar 1983 (foto Petr Šimr)
Minibar 1983 (foto Petr Šimr)

Arnoldův dům (pohlednice 1904)

Na nároží dnešní ulice 5.května stával původně přízemní domek obrácený štítem do ulice. Roku 1866 ho nahradil dům obchodníka Josefa Arnolda, orientovaný štítem k náměstí. Po výstavbě fronty domů vedle pošty se ocitl na mimořádně exponovaném nároží a bylo nutné nahradit ho objektem odpovídajícím důležitosti místa. Podařilo se to až roku 1928, kdy zde vyrostla moderní budova.
Střeleckou ulici zužovaly na pravé straně domy čp.3 a 4 - I. O jejich zbourání a rozšíření ulice na 16 metrů se začalo vážně jednat až roku 1932. K realizaci ale došlo až v roce 1946, kdy byly zbořeny domy čp. 4, 5 a 524 - I. Ve zbylém byl nejdříve proražen průchod (1966) a nakonec o on musel ustoupit novostavbě Komerční banky (1993).

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

nároží náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května kolem roku 1920 a 4.4.2020
nároží náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května kolem roku 1920 a 4.4.2020
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
ulice 5. května
ulice 5. května
roh náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května (M.Gergelčík)
roh náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května (M.Gergelčík)

Váhy!! Osobní váhy!!! 

Pomozte prosím zmapovat všechna místa v Liberci kde se nacházely osobní váhy, které po vhození mince vydávaly kartičku s vytisklým či vyraženým údajem (velmi podobnou bývalým vlakovým jízdenkám). Stávaly, pokud je mi zatím známo, na vlakovém a autobusovém nádraží, v terminálu ve Fügnerově ulici, v průchodech po obou stranách radnice, v podloubí směřujícím do Pražské ulice u nynější prodejny Moira, u stánku se zeleninou u starého kamenného portálu vstupu do ZOO, v bývalých Lázních, v polkiklinice a v klášteře, v kině Moskva vedle vchodu do bufetu, ve vstupní hale Musea a poslední mohykánka vydržela až téměř do konce devadesátých let na ulici 5.května, hned vedle bývalého Cyklosportu Bradský. Kde se nacházely další váhy? Máte nějaká fota vah či na památku schované kartičky? Ve fotogalerii jsou zatím pouze tři - první v bývalém podchodu u radnice kde je dnes budova KB, druhá v bývalém podchodu v dnešním hotelu Praha a třetí je záběr z vlakového nádraží z filmu Ošklivá slečna. Snad se časem podaří ještě nějaké doplnit... (Hans Oldskull)

Komerční banka (1995)


Projekt pobočky Komerční banky, a.s., na Benešově náměstí zpracoval UNION ARCH (Pavel Švancer, Pavel Vaněček) a ARK (Pavel Janoušek, Boris Šonský) a postavila ho Bohemia IPS. Železobetonový monolitický skelet je dílem liberecké firmy První regionální stavební. Komerční banka byla založena 1.1. 1990 jako jedna z bank, jež vznikly delimitací Státní banky československé. Prošla bouřlivým vývojem, který se projevil zejména v podstatném rozšíření poboček, zavedením nejmodernější výpočetní techniky, radikální změnou v nabídce bankovních produktů a služeb apod. Je pokračovatelem nejstarší liberecké banky, jejíž budova byla v ulici 8.března.

(zdroj. R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull

Fouskův dům (80.léta 19.století)

Fouskův dům (čp.2 - I) byl postaven na místě jednoho z nejstarších právovarečných stavení v Liberci. Před výstavbou radnice se nacházel už mimo prostor náměstí, a proto patřil do první liberecké čtvrti, k níž náležely i všechny domy na severní straně náměstí. Na rozdíl od sousedního domu (čp 1 - IV) neměl loubí. Jako první majitel se uvádí Michael Klösel (1605), městský soudce a v letech 1614 - 18 starosta. Jeho syn protestantského vyznání se raději odstěhoval do Saska, než aby se zřekl své víry. Roku 1802 se stal majitelem domu řezník Antonín Fousek, pocházející z Městce Králové u Poděbrad, který si vzal dceru punčocháře Peuker Elišku ,s níž měl 14 dětí, mezi nimi i Josefa Aloise Fouska, váženého městského lékaře. Další z jeho synů si otevřel o několik domů dál hospodu U Zlaté koruny. Fouskové provozovali ve svém domě vinárnu U Zlatého hroznu a později obchod s vínem. Nade dveřmi vidíme viset reklamní štíty obchodníka se střižním zbožím Emila Mellera a prodavačky vina Barbary Fouskové, posledních uživatelů domu.
Vlevo je část domu čp. 3 - I, přestavěného již padesátých letech na zděný. Vpravo zasahuje do snímku část domu čp. 1 - IV, vysunutého před líc Fouskova domu, který s ním sdílel stejné osudy. V roce 1889 byly v souvislosti s úpravou celého náměstí oba strženy. Na jejich místě byl vystavěn dvojdům s renesanční fasádou, jehož průčelí končí vysokými profilovanými štíty. Přestavbu provedla firma Heinrich Sachers a Franz Gärtner, na návrhu se podílel i projektant radnice Franz Neumann z Vídně, který si tak ohlídal, aby oba nové domy ladily s právě započatou stavbou radnice.
Přízemí dostalo dnešní vzhled roku 1927 při úpravách pro Kreditanstalt der Deutschen (Úvěrový ústav Němců). Za okupace zde měla sídlo Říšská skupina bank a okresní vedení několika dalších organizací. Po osvobození užíval prostory Komunální podnik města Liberce, v přízemí byly kanceláře Svatky . V roce 1994 byla dokončena generální rekonstrukce. Přízemí a první patro sloužilo přechodné prodejně Díla Českého fondu výtvarných umění a výstavní síní v patře. Vyšší podlaží využívala mj. Česká spořitelna.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

rok 2020
rok 2020
1990
1990
1928
1928
eBay
eBay

Přestavba v ulici 5.května

(1990, 1928, 1929)

Nároží dominuje od roku 1928 dům (čp. 176 - I), postavený Ernstem Schäferem. Původní jméno ulice 5.května, která se do okupace jmenovala Střelecká, připomínají 4 sochy v čele domu, znázorňující střelce v různých historických obdobích.
Na zbořeništi po patrovém domku (čp.159-I) vyrostl v roce 1928 obytný dům podle návrhu libereckého architekta Ernsta Schäfera. Jeho střízlivou fasádu a uspořádání poněkud zjemňují mělké ornamenty vyvedené v omítce.
I sousední domem (čp 171 - I) s vetešnictvím E.Diamanta nahradil roku 1930 pětipodlažní objekt podle návrhu Karla Hockeho z Liberce.

(zdroj Kniha o Liberci)

1929
1929
Blumenstock - pozdější budova/dílna/kostymérna divadla F. X. Šaldy na Šaldově náměstí (stála do února 1995). Původně tedy Blumenstocková továrna na kartáče do průmyslových prádelen. ( z Anschiringerova Alba, 1858).(autor článku Tomáš Cvrček)
Blumenstock - pozdější budova/dílna/kostymérna divadla F. X. Šaldy na Šaldově náměstí (stála do února 1995). Původně tedy Blumenstocková továrna na kartáče do průmyslových prádelen. ( z Anschiringerova Alba, 1858).(autor článku Tomáš Cvrček)
Blumenstock v 50.letech
Blumenstock v 50.letech
Blumenstock v roce 1992
Blumenstock v roce 1992

C.K.PRIVILEGOVANÁ TOVÁRNA J.FRANZE BLUMENSTOCKA

(cca 1858)

Tento podnik se zabýval výrobou mykacích povlaků tvořených koženými nebo kaučukovými pásy, do nichž byly zasazeny drobné drátěné háčky, kterých bylo až 900 na čtvereční coul. Tato zdlouhavá práce byla na počátku 19.století v USA zmechanizována a první stroje tohoto druhu se objevily ve dvacátých letech také v Rakousku. Výroba mykacích povlaků byla náročná na kvalitu surovin, které musely být většinou dováženy z ciziny (kůže z Francie a Belgie, dráty z Anglie nebo Švédska), a tak se příliš nerozšířila. V celé monarchii bylo všehovšudy osm takových továren, z toho tři na Liberecku - Herknerova továrna na ulici 1.máje a dále Josef Schöller ve Stráži nad Nisou čp. 60. Další dvě byly v Brně a po jedné v Jihlavě, Vídni a Biale. Výrobou potřeb pro mykání vlny se zabýval už dědeček Franze Blumenstocka, který přišel do Liberce z Polska (1739). Jeho následník provozoval výrobu v Bednářské ulici (čp. 116 - II) a později i v Jablonecké ulici (čp. 6 - I). Proto Franz Blumenstock koupil roku 1844 vyobrazené budovy (čp. 5 a 479 - I), dříve soukenku s barvírnou a strojírenskou dílnou. Koncem padesátých let tu měl, vedle svého bytu a kanceláře, sál na úpravu kůže, dva sklady, opravnu strojů, stoupu a strojovnu s parním strojem. V přístavbě byla drátovna vybavená na anglický způsob, kde se zpracovával švédský drát, ve vedlejší budově byla koželužna. Vybavení tvořilo 5 anglických a francouzských řezaček kůže, dále 3 francouzské upravovací stroje a hlavně 52 sázecích strojů anglické a francouzské konstrukce na uchycování háčků do podložky. Podnik zaměstnával 5 pracovníků v koželužně, 8 v drátovně, 4 až 8 v úpravně. U sázecích stroje bylo 6 lidí, 4 řezali kůže. Po jednom firemním zástupci bylo ve Vídni, Brně a Liberci a další byl zaměstnán jako obchodní cestující. Továrna byla později zvýšena o patro a po požáru (2.7.1895) na několik měsíců opuštěna. Od roku 1918 sloužilo přízemí až do začátku šedesátých let jako tržnice a stánky stávaly i kolem. Po druhé světové válce mělo v budově krejčovny a sklady divadlo. Od roku 1990 byly v přízemí obchody, v únoru 1995 byl dům zbořen.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Rozšíření ulice 5.května

(dnes už historické fotografie (50.léta a rok 1992 a 2018)

Před bíle svítícím Poláčkovým domem vidíme vchod do tržnice. Dva domy před ním padly jako poslední v lednu 1965. Občané kritizovali, že byly zbořeny jen tři roky staré záchodky, které musely být znovu zřízeny v přízemí tzv. blumenštoku. (zdroj Kniha o Liberci)

ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
Obecní dům
Obecní dům
odstrojená stíhačka MiG 15
odstrojená stíhačka MiG 15

Oblíbený a jediný dětský vláček a dětský koutek

v Liberci vyrobený roku 1971 v dílně T. J. Tatra Smíchov prošel v roce 2017 kompletní rekonstrukcí. Vláček, kterému neřekne nikdo jinak než "Mašinka", byl znovu zprovozněn a opět může přinášet radost dětským návštěvníkům. Přestože Mašinka byla od počátku ve správě dřívějšího Parku kultury a oddechu Liberec, sloužila prvních devět let dětem na Šaldově náměstí. Odtud byla roku 1980 převezena a instalována v Dětském koutku a za 46 let své existence svezla téměř milion dětí. Opravou neprošla pouze vozová soustava složená z elektrické lokomotivy s třemi vagóny, ale také celé kolejiště. "Po téměř padesáti letech odpracovaného a bezproblémového provozu si to už zasloužila a z opravy mám obrovskou radost. Pevně doufám, že se stane oblíbenou atrakcí i pro další generace", dodává vedoucí Kulturního a společenského střediska Lidové sady, Petr Vostřák. (zdroj. Atlas Česka)

archiv Petr Pitrmuc
archiv Petr Pitrmuc
rok 1966. (archiv Petr Pitrmuc)
rok 1966. (archiv Petr Pitrmuc)
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht

Sochy Olbrama Zoubka se do Liberce vrátily po padesáti letech. Ozdobily nároží radnice

Nároží radnice v Liberci zdobí od srpna čtyři bronzové sochy od Olbrama Zoubka, zůstanou tam zhruba rok. Budou připomenutím ojedinělého libereckého sochařského projektu Socha a město 1969, do kterého se Zoubek také zapojil. Jeho dílo bude v Liberci vystavené poprvé po 50 letech, za tu dobu ve městě neměl ani jednu výstavu.

Před půl stoletím se sochařského projektu účastnilo 30 českých autorů, svá díla měli rozmístěné po Liberci. Zoubek měl svůj soubor "Chodci, kteří se zdraví" na Šaldově náměstí a získal za něj Cenu Matyáše Brauna. Na nároží u radnice bude mít jiná díla. Půjde o bronzové sochy v životní velikosti Kúros, Klytaimnéstra, Jidáš a Ifigenie. Každé z těchto děl váží zhruba 150 kilogramů.

Pojistka na deset milionů

"Idea je, aby byly umístěné pohromadě. Uvidíme ale, jak se to vyvine, až to budeme řešit na místě," řekla Jitka Mrázková, která pro město sochy na nároží vybírá. Sochy do Liberce bezplatně zapůjčí Nadační fond Kmentová Zoubek, radnice je ale bude muset pojistit na deset milionů korun. Mrázková předpokládá, že sochy by mohly být na nároží od druhé poloviny srpna.

Umělecká díla od různých autorů se u radnice střídají od roku 2005. Prvním dílem byla Židle sochařky Magdaleny Jetelové. Naposledy tam byla 2,5 metru vysoká bronzová socha koně s jezdcem od pražského výtvarníka Michala Gabriela.

Některé sochy v Liberci zůstaly

Některé vystavené sochy v Liberci zůstaly natrvalo. Sem patří dřevění ptáci, kteří jsou nyní u zoo. Na rohu náměstí seděl i zbloudilý Marťan Jaroslava Róny, který je umístěn na vrcholu Ještědu. U radnice bylo také sousoší tří koček od liberecké výtvarnice Martiny Klouzové-Niubo, které nyní stojí u vodotrysků u obchodního centra Plaza nedaleko radnice. (zdroj Liberecké zprávy)

foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
Na Židovských pecích, září 1963, foto Kateřina Irmanovová
Na Židovských pecích, září 1963, foto Kateřina Irmanovová
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora
Ateliér v Salmovské, 1972, foto. Emanuel Křenek
Ateliér v Salmovské, 1972, foto. Emanuel Křenek
Ateliér v Salmovské, 1975, foto. Ivo Loos
Ateliér v Salmovské, 1975, foto. Ivo Loos
„Václav Havel ve své kanceláři v červenci roku 1992 poté, co odstoupil z úřadu prezidenta ČSSR. Odnáší si své drobnosti z kanceláře, kde funkci prezidenta reprezentoval.“ Autor fotografie Tomki Němec na rubu zvětšeniny.
„Václav Havel ve své kanceláři v červenci roku 1992 poté, co odstoupil z úřadu prezidenta ČSSR. Odnáší si své drobnosti z kanceláře, kde funkci prezidenta reprezentoval.“ Autor fotografie Tomki Němec na rubu zvětšeniny.
V ateliéru v Salmovské, listopad 1994, foto.Ota Hájek
V ateliéru v Salmovské, listopad 1994, foto.Ota Hájek
V ateliéru v Salmovské, září 2013, foto. David Stecker
V ateliéru v Salmovské, září 2013, foto. David Stecker

OLBRAM ZOUBEK

Narodil se 21. dubna 1926 v Praze.

Umírá 15. června 2017 v Praze.


Jeho dílo je zastoupeno Národní galerii v Praze, Museu Kampa - Nadaci Jana a Medy Mládkových, Moravské galerii v Brně, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Muzeu umění Olomouc, v řadě regionálních galerií a v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Největší soubor jeho prací je v majetku Města Litomyšle a je vystaven ve stálé expozici ve sklepení litomyšlského zámku.

(autor Polana Bregantová)

Čtyři bronzové sochy Olbrama Zoubka před libereckou radnicí - září 2019
Čtyři bronzové sochy Olbrama Zoubka před libereckou radnicí - září 2019
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora 1
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora 1
Ateliér v Salmovské, září 1983, foto. Karel Kestner
Ateliér v Salmovské, září 1983, foto. Karel Kestner
Předání posmrtné masky Jana Palacha studentům, Rudolfinum, 16. leden 1990, foto. Jiří Všetečka
Předání posmrtné masky Jana Palacha studentům, Rudolfinum, 16. leden 1990, foto. Jiří Všetečka
Václav Havel koriguje stélu Marie pro hrobku rodiny Havlových na Olšanech, ateliér v Salmovské, 9. červenec 1996, foto. archiv autora
Václav Havel koriguje stélu Marie pro hrobku rodiny Havlových na Olšanech, ateliér v Salmovské, 9. červenec 1996, foto. archiv autora
Výstava na Bastionu v Praze 2, srpen 2012, foto. Jiří Sláma
Výstava na Bastionu v Praze 2, srpen 2012, foto. Jiří Sláma
Se Lvem pro televizní vysílač v Ostravě-Hošťálkovicích, ateliér v Salmovské, leden 1981, foto. Emanuel Křenek
Se Lvem pro televizní vysílač v Ostravě-Hošťálkovicích, ateliér v Salmovské, leden 1981, foto. Emanuel Křenek
Předkládám článek z publikace Architektura ČSR z roku 1968 o libereckých architektech. Věděli jste o návrhu obchodního domu Tesla na Šaldově náměstí, viděli jste jinou (a pro mě dost ujetou) podobu obchodního domu Atlas?Detail:https://drive.google.com/.../1-h2TThG7k23PK8kXOXwqZ8MxySt...


(autor článku Petr Ruprecht)

bourá se, staví se ....19.3.1984 (archiv p.Odrážková)
bourá se, staví se ....19.3.1984 (archiv p.Odrážková)
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
Pohled z Felberovy ulice na  Palachovu třídu 19.3.1984 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
Pohled z Felberovy ulice na Palachovu třídu 19.3.1984 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020

Proměny Palachovy ulice

Palachova ulice a Šaldovo náměstí ( foto Boveraclub)
Palachova ulice a Šaldovo náměstí ( foto Boveraclub)
Místo mého učňáku, je dnes DINOPARK/ "Tyranosaurium"...📷:-D  Uprostřed do toho baráčku, jsem chodil v 65 tém do první třídy na učňák  (Fotočas Mirek)
Místo mého učňáku, je dnes DINOPARK/ "Tyranosaurium"...📷:-D Uprostřed do toho baráčku, jsem chodil v 65 tém do první třídy na učňák (Fotočas Mirek)