Liberec I - Staré město - část 4.  (okolí ulice 5.května a Šaldova náměstí)

30.05.2020

Rudolfova škola

kolem roku 1920

Škola pojmenovaná na počest korunního prince Rudolfa, nápadně vystupuje z regulační čáry. Je to proto, že byla postavena na místě staršího domu čp.64 - I v letech 1878-79, tedy v době, kdy ani ulice 5.května, ani Masarykova třída neměly ještě určenou dnešní šířku.
Její poloha se stala terčem kritiky a Liberečané jí začali posměšně přezdívat "purkmistrův nos". Novorenesanční stavbu navrhli a provedli stavitelé Franz Sachers a Heinrich Gärtner ve spolupráci s Adolfem Kaulfersem. Přední průčelí projektoval profesor liberecké průmyslovky Artur Brausewetter. Tehdy největší školní budova byla původně určena pro pětitřídní obecnou dívčí a chlapeckou školu spolu s chlapeckou měšťankou. Dopravní potíže poněkud zmírnilo proražení průchodu (1967). Současně proběhla nákladná generální oprava.

(zdroj Kniha o Liberci)

C.K. Učitelský ústav

(část pohlednice 1907)

Neoklasicistní budova čp. 400 - I v Šamánkově ulici byla postavena libereckým stavitelem Hansem Streitem v roce 1873 původně jako Rudolfův chudobinec. Byla zde umístěna také část průmyslové školy (1876) a od roku 1885 první česká veřejná škola, jejíž žáci, mezi nimi i Vlasta Burian a Karel Vacek, používali boční vstup.

Když byl v roce 1899 chudobinec přemístěn do nového vhodnějšího objektu v Zeyerově ulici, převzal budovu učitelský ústav a od té doby slouží pouze školním účelům.

Před postrannim vstupem byl 28.7.1901 odhalen pomník Josefa Müllera, zakladatele spolku rakouských veteránů v Liberci, od libereckého profesora Emanuela Gerharta. Učitelský ústav měl být v roce 1924 zrušen, ale o rok později dostal povolení otevřít nový první ročník. Existovala při něm čtyřtřídní zkušební škola, kde vykonávali praxi budoucí učitelé a od roku 1919/20 I učitelky.

Roku 1931 tu našla umístění i česká škola pro ženské povolání. Nyní je zde část 3.základní školy. Před hlavním vstupem byla roku 1965 odhalena bysta V. Šamánka st.

(zdroj:R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

A jeden rok - hned po válce (1945-1946) tu byla kasárna dělostřeleckého zaměření. (archiv Josef Šorm)
A jeden rok - hned po válce (1945-1946) tu byla kasárna dělostřeleckého zaměření. (archiv Josef Šorm)

kasárna v Šamankové ulici v Liberci

(1976 prošla poštou)...... ŠDZ polního dělostřelectva v Liberci


Školy pro důstojníky v záloze byly jednoleté vojenské školy, zřizované ve všech hlavních druzích vojsk, jejímiž frekventanty byli vojáci základní služby (absolventi středních škol s maturitou) do roku 1948 pouze po vykonaném základním výcviku, od roku 1948 pouze po absolvování poddůstojnických škol. Během výuky si měli osvojit jak velitelské návyky, tak praktické znalosti z bojové techniky na úrovni nižších důstojníků. Po jejím absolvování byli povyšování do první důstojnické hodnosti - podporučík a odcházeli do zálohy. Ze zálohy byli potom v pravidelných cyklech povoláváni na vojenské cvičení a dále povyšování již v záloze. V Liberci byla tato škola zřízena v říjnu roku 1945. Sídlila v budově dnešní základní školy v Šamánkově ulici. Na nádvoří školy měla škola umístěny protitankové kanóny ráže 86mm, kde se také prováděl výcvik v jejich obsluze. Jízdárna a stáje školy byly umístěny v prostoru kolem nynější Komenského ulice. Cvičiště školy bylo situováno do prostoru nynější zástavby sídliště Ruprechtice (hokejka). Dodnes je jedna ulice v tomto prostoru nazvána Na Cvičišti. Velitelem školy byl jmenován mjr. děl. Pražák a velitelem 1. baterie byl kpt. děl. Votava. Škola byla zrušena v září 1946. (autor článku Miroslav Gergelčík)

1938
1938
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka

Budova čp. 400-|, v níž je umístěna základní škola 3,

má hlavní vstup orientován do Šamánkovy ulice, z boku se do ní vchází od Masarykovy třídy. Tato rozložitá třípodlažní stavba byla postavena v roce 1873 jako městský chudobinec,  sloužící umístění chudých a starých občanů města Liberce. Ve slohu novorenesančním ji postavil liberecký stavitel H. Streit. Z poměrně jednoduché celkové hmoty vystupují na obou koncích a uprostřed o jedno podlaží vyšší rizality. Střední rizalit, v němž se nacházejí tři vstupy s předloženými schodištěm, ukončuje římsa zdobená balustrádou a štítem, v němž byly původně umístěny hodiny.

Hned od počátku se nepodořilo celý objekt obsadit libereckou chudinou. Proto se město rozhodlo r. 1876 umístit zde i první ročník právě založené vyšší c. k. průmyslové školy.

Ta zde psk zůstala celých 15 roků, až do postovení své vlostní budovy hned v sousedství na tehdejší třídě Císaře Josefa (Masarykově). V podkroví našla dále roku 1885 umístění první veřejná česká škola, do níž ale vcházeli žáčci vchodem postranním.

Klid, jaký vyžadovali chovanci chudobince, byl přirozeně narušován nejen dětmi z obou škol, ale i neustále se zvyšujícím provozem na třídě dol Lidových sadů. Kromě toho většina pozemků původně uvažovaných na zřízení zahrady chudobince, byla postupně z větší části zastověna. Tyto skutečnosti přiměly městskou správu, aby uvažovala o vybudovóní vhodnějšího objektu pro nejchudší občany. Rozhodování urychlilo, když byl roku 1892 založen německý učitelský ústov, který bylo třeba umístit ve středu města. Na severním okraji tehdejšího katastru města byl proto r. 1899 postaven nový, rozlehlý, dvoupodlažní, 110 m dlouhý chudobinec (dnes domov mládeže pro dívky)  v Zeyerově ulici.

Celá budovo bývalého chudobince byla pak předána pouze školním účelům. K německému učitelskému ústovu a k české obecné škole přibylo ještě roku 1931 česká škola pro ženské povolání. Do uvedené české obecné školy chodili slavní liberečtí rodácí hudební skladatel Karel Vacek a král komiků Vlasta Burian.

Po skončení druhé světové války převzalo budovu Čp. 400-O základní školství, v současnosti užívá její prostory 3. základní škola. Před hlavním vstupem při ulici Šamánkově byla roku 1965 odhalena busta MUDr Václava Šamánka staršího, který se tak. významně zasloužil o vznik první veřejné české školy v Liberci, umístěné v budově před níž jeho busta stojí. Je dílem libereckého sochaře Karla Koloczka.

(zdroj: Svatopluk Technik - Liberecké domy hovoří)

archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
archiv Josef Šorm
Na kopečku cca 1920 a 24.5.2021
Na kopečku cca 1920 a 24.5.2021

Ulice U Náspu a Na Kopečku (30.léta)

Dvě souběžné ulice Filipova města před přestavbou. Na prvním snímku vidíme dům, který získala roku 1908 dobrovolná záchranná služba (Die Freiwillige Rettungsgellschaft, zřízena 18.1.1895).  Poskytovala první pomoc při úrazech a převoz nemocných, později rozšířila služby o půjčovnu přístrojů a pomůcek pro péči o nemocné (1911). V letech 1937 - 38 postavila v sousedství moderní dům čp. 476 - I s garážemi pro záchranné vozy, v němž dnes sídlí okresní sekretariát Českého svazu požární ochrany. Snímek zachycuje hloubení základů. Původní dům za ním ustoupil stavbě dnešní budovy H Technické univerzity .

(zdroj Kniha o Liberci, 1996)

Ulice Na Kopečku v 30.letech 20.století a 24.5.2020
Ulice Na Kopečku v 30.letech 20.století a 24.5.2020
ulice Na Kopečku (M.Gergelčík)
ulice Na Kopečku (M.Gergelčík)
ulice Na Kopečku (archiv Milan Šír st.)
ulice Na Kopečku (archiv Milan Šír st.)
Na Kopečku (M.Gergelčík)
Na Kopečku (M.Gergelčík)
U náspu (archiv J.Hůlka)
U náspu (archiv J.Hůlka)

C.K. tkalcovská škola (1904)


Nová novorenesanční budova Tkalcovské školy byla postavena roku 1887 Adolfem Bürgerem podle projektu firmy Sachers a Gärtner. K hlavnímu objektu obrácenému průčelím do Šamánkovy ulice byl zezadu napojen dvoupodlažní trakt přádelny a přízemní mechanická dílna se strojovnou, nad níž se tyčil padesátimetrový komín. Pro Obchodní akademii, která sem byla přeložena roku 1911,zůstala zachována jen přední část. Její budova prošla několika nákladnými adaptacemi a mezi ní a Rudolfovou školou vznikla tělocvična (1971) sloužící okolním školám a o prázdninách také pro LVT.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

28.10.1991 a konečná "Na kopečku" se soupravou T3SUCS č. 76 + 77. (archiv Boverclubu)
28.10.1991 a konečná "Na kopečku" se soupravou T3SUCS č. 76 + 77. (archiv Boverclubu)
Někteří z nás pamatují lávku v Šamánkově ulici, která byla nejvíce využívána v době LVT, kdy se po ní chodilo k pavilonu obuvi (jinak tělocvičny dnešní Obchodní akademie). Foto je z doby rozebírání této lávky. (Zdroj: Almanach Obchodní akademie Liberec 1863-2013) (archiv Všichni Čermáci)
Někteří z nás pamatují lávku v Šamánkově ulici, která byla nejvíce využívána v době LVT, kdy se po ní chodilo k pavilonu obuvi (jinak tělocvičny dnešní Obchodní akademie). Foto je z doby rozebírání této lávky. (Zdroj: Almanach Obchodní akademie Liberec 1863-2013) (archiv Všichni Čermáci)
A ještě jednou ČERNÝ ĶŮŇ z kalendáře z roku 1907.Teď už víme, kde ENZO FERRARI okopíroval svůj znak (archiv Jiří Jan Kolner)
A ještě jednou ČERNÝ ĶŮŇ z kalendáře z roku 1907.Teď už víme, kde ENZO FERRARI okopíroval svůj znak (archiv Jiří Jan Kolner)

NERUDOVO NÁMĚSTÍ (1901)

Toto náměstí, kdysi nazývané Hrnčířské, vzniklo ve druhé polovině 18. století při založení Filibova města a sloužilo dlouho jako tržiště. Jedním z mála domů, který si zachoval původní podobu, byl dům čp. 106-I, na snímku vlevo. Postavil si ho pro sebe roku 1772 významný stavitel Johann Josef Kunze. Ještě roku 1858 byl jediným domem stojícím na této straně náměstí a sloužil jako kasárna pro c. k. finanční stráž. V devadesátých letech 19. století dostal vpravo přístavbu, ale jeho celkový klasicistní vzhled zůstal zachován. Současně v něm byl otevřen hostinec Černý kůň. Snímek zachycuje stav nedlouho po provedených úpravách, na vrcholku štítu vidíme symbolickou figuru vzpínajícího se koně. Ve dvoře hostince vznikly rozlehlé stáje bro potahy poštovních vozů, jež se odsud vydávaly na cestu do Prahy.

Vedlejší třípodlažní dům čp. 383-I postavil roku 1869 už v novorenesanční podobě jiný hberecký stavitel Ferdinand Scholze. Až do výstavby nové soudní budovy (1877) zde byl umistěn c. k. okresní soud. Později v něm byly pouze byly a dům dostal ještě jedno podlaží.

Vedle, na rohu dnešních ulic Voroněžské a U Náspu, postavil Adolf Bürger pro továrníka Kahla obytný dům (čb. 546-I), jehož nároží zdůrazňuje ankýř ukončený dlátovitou střechou.

Úplně napravo, na severní straně náměstí, stojí dvoupodlažní dům čp. 102-I. V roce 1861 dostal do ulice U Náspu přístavbu, v níž byla umístěna barvírna. Novorenesanční vzhled mu roku 1884 vtiskl rovněž stavitel Adol Bürger.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Jaroslav Zeman
archiv Jaroslav Zeman
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
Nerudovo náměstí (M.Gergelčík)
Nerudovo náměstí (M.Gergelčík)
Neptunova kašna na Nerudově náměstí 2004 (foto Petr Šimr)
Neptunova kašna na Nerudově náměstí 2004 (foto Petr Šimr)
Liliová ulice (dnes zde stojí nová budova spojů). (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970,archiv Luboš Janků
Liliová ulice (dnes zde stojí nová budova spojů). (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970,archiv Luboš Janků
Liliová ulice 29.12.2020
Liliová ulice 29.12.2020
Liberec I-Staré Město - dům čp. 109 v Řeznické ulici vedle restaurace Černý kůň (demolováno po roce 2006) Petr Dluhoš:  V tomto domě před jeho demolicí byly Vinné sklepy a léta se stáčelo víno, které bylo citit i když se šlo kolem. Snad tam byl i prodej vína, protože ta budova měla výklad s textem ,In vino veritas,, a ve vxloze byl vystavěn i soudek od vina. Adventiste ještě před jejich přestěhováním do nového kostela sídlili v domu , který byl kolmo na ulice Na kopecku a Náspu.Po jeho demolici byly na tomto místě postavené tělocvičny mezi ekonomickou školou a ZDS .
Liberec I-Staré Město - dům čp. 109 v Řeznické ulici vedle restaurace Černý kůň (demolováno po roce 2006) Petr Dluhoš: V tomto domě před jeho demolicí byly Vinné sklepy a léta se stáčelo víno, které bylo citit i když se šlo kolem. Snad tam byl i prodej vína, protože ta budova měla výklad s textem ,In vino veritas,, a ve vxloze byl vystavěn i soudek od vina. Adventiste ještě před jejich přestěhováním do nového kostela sídlili v domu , který byl kolmo na ulice Na kopecku a Náspu.Po jeho demolici byly na tomto místě postavené tělocvičny mezi ekonomickou školou a ZDS .
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca 1920
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca 1920

Černý kůn

je restaurace, která fungovala již v roce 1782, v současné době funguje, byť její interiér vypadá zcela jinak

Iselin-Ressel Karin - Tady v tomto hostinci oslavili moji rodiče svou svatbu 18. března 1944
Iselin-Ressel Karin - Tady v tomto hostinci oslavili moji rodiče svou svatbu 18. března 1944
Nerudovo náměstí (foto M.Gergelčík)
Nerudovo náměstí (foto M.Gergelčík)
Neptunova kašna na Nerudově náměstí v roce 1925 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
Neptunova kašna na Nerudově náměstí v roce 1925 (zdroj Liberecký adresář roku 1926)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Neptunova kašna na Nerudově náměstí 2004 (foto Petr Šimr)
Neptunova kašna na Nerudově náměstí 2004 (foto Petr Šimr)
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca před 100 lety a 11.10.2021
Nároží Řeznické a Liliové ulice cca před 100 lety a 11.10.2021
Řeznická ulice (archiv Karel Čárlí Milský) a 16.10.2021
Řeznická ulice (archiv Karel Čárlí Milský) a 16.10.2021
archiv Karel Čárlí Milský - Řeznická ulice
archiv Karel Čárlí Milský - Řeznická ulice
Nerudovo náměstí (zdroj: deutschboehmen.de)
Nerudovo náměstí (zdroj: deutschboehmen.de)

Po prusko-rakouské bitvě u Liberce 21. 4. 1757

byli ranění vojáci převážení do lazaretu (nejspíš místa původní liberecké střelnice) na dnešním Nerudově náměstí. Tam umírali na následky zranění, a naneštěstí i v důsledku epidemie břišního tyfu. V roce 2011 zde byl objeven hromadný hrob a nelezeny ostatky cca 25letých mužů a malá dětská rakev.(zdroj: Michaela Bradáčová - kniha Bitva u Liberce)

(archiv Petr Ruprecht)

Nerudovo náměstí v roce 1961 (foto Jana Ducháčková)
Nerudovo náměstí v roce 1961 (foto Jana Ducháčková)

Proměna Nerudova náměstí (1961, 1994)

Na místě starých domků v popředí prvního snímku začaly být v létě 1962 hloubeny libereckými Pozemními stavbami základy pro novou telekomunikační budovu, navrženou Stavoprojektem Praha (arch. F. Kovář). Výkopové práce se protáhly, protože žulové podloží letělo hlouběji, než se předpokládalo. Objekt má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží první telefonní stanice s pětimístnými čísly byly na ústřednu připojeny 29.9.1966. V březnu 1976 vyzvedl vrtulník na střechu parabolickou anténu pro nově budované radioreléové telefonní trasy. Po instalaci maďarského zařízení zde otevřel ministr spojů 21.12.1977 první automatickou telefonní ústřednu v ČSSR. Stanice zajišťuje styk pro okresy Liberec, Jablonec a Česká Lípa.
Spojení umožňovaly dvě místní ústředny o kapacitě 12900 účastníků, jeden meziměstský uzel, radiouzel rozhlasu po drátě a zesklovací stanice. V letech 1993 - 94 byla provedena kompletní oprava a zateplení vnějšího pláště budovy. Výkon stanice se zvýšil instalací nové digitální ústředny systému AGATEL S 12, která umožnila v první etapě napojení dalších dvanácti tisíc účastníků. V roce 1996 byla kapacita znovu rozšířena dalších 8 000 přípojek.

(zdroj Kniha o Liberci, 1996)

Za těch 24 let od napsání tohoto článku se svět posunul trošku nějam jinam 😉

z libereckého adresáře roku 1926.

Firma Metzner & Co., lajntuchy a tepichy (včetně pravých perských z importu!), avizuje svou luxusní prodejnu v "Schützengasse 22". To by dnes odpovídalo ulici 5. května - ale kde přesně?

Ten Metznerův dům - amfory na střeše, zdobná okna v patře, prý až devět výkladních skříní - mi není vůbec povědomý a na číslování domů z roku 1926 se dnes člověk nemůže automaticky spoléhat. Musí se to odhadnout z detailu obrázku, kde jsou vidět dva sousedi.

Krátké hledání v satelitním snímku naznačuje, že dva sousední domy sice dodnes stojí a mají se k světu, ale Metznerův výstavní obchod bohužel nahradila jakási nevzhledná šedá krabice. Anebo... že by to byl von, zmrzačen běsy socialismu?

(autor příspěvku Tomáš Cvrček)

Kavčí ulice

(archiv O.Musil).
V Úvoze (archiv M.Gergelčík)
V Úvoze (archiv M.Gergelčík)
ulice v Úvoze v prosinci 1989 (archiv K.Odrážkové) a 18.4.2021
ulice v Úvoze v prosinci 1989 (archiv K.Odrážkové) a 18.4.2021
Petr Qualizza - Jsem ten kdo se podílel na realizaci přístavby a rekonstrukci tohoto domu v Husově ulici 21 , pohled je na zadní část domu z ulice v Úvoze kde je prodejna použitého textilu.
Petr Qualizza - Jsem ten kdo se podílel na realizaci přístavby a rekonstrukci tohoto domu v Husově ulici 21 , pohled je na zadní část domu z ulice v Úvoze kde je prodejna použitého textilu.
ulice v Úvoze 25.9.1939 a 25.3.2022
ulice v Úvoze 25.9.1939 a 25.3.2022
V Úvoze v prosinci 1989 (foto pan Odrážka)
V Úvoze v prosinci 1989 (foto pan Odrážka)

Post Rash: tvá srovnávačka z ulice V Úvoze dost sedí. V tom dvoře stával do konce 80. let menší domek, který pak byl zdemolován, stejně jako dvorní trakty těch dvou domů vlevo. Na jejich místě pak vznikla nová přístavba, která je na té fotografii ze současnosti. Ten dům na staré fotografii v pozadí (s takřka plochou střechou) není na té Tvé fotce vidět, ale hmota jeho fasády i tektonika oken je dodnes zcela stejná. Stejně tak lze na historické ortofotomapě zkontrolovat střešní krajinu (komíny, vikýře, křídla domů...) - a ta by taky seděla. Myslím, že pan Odrážka to fotil trochu z nadhledu - z pozice nad schodištěm do Tkalcovské ulice. Zkusil jsem připojit současný pohled takto z nadhledu ze streetview (přibližně, pan Odrážka mohl stát víc vpravo a nepřekážel mu ten dům vlevo). Na tom domě vpravo mi přijde, že jsou vady na fasádě (patrně po odřezaných konzolích) na stejných místech, jako na historické fotografii. Ruku do ohně za to nedávám, ale těch styčných bodů je tam hodně.

A tady ještě ten dům s takřka plochou střechou z nadhledu- jsou tam hezky vidět jeho okna a fasáda - zcela sedí s tím domem na fotce pana Odrážky.
A tady ještě ten dům s takřka plochou střechou z nadhledu- jsou tam hezky vidět jeho okna a fasáda - zcela sedí s tím domem na fotce pana Odrážky.

Horní část ulice 5.května

(kolem roku 1870)


Na sérii snímků je řada dřevěných stavení, dokládajících obestavění z doby, kdy byla tato dříve samostatná část dnešní ulice 5.května, zvaná Kammerberggasse, pouhou vozovou cestou. Po severozápadní straně měla zděné dvoupodlažní domy Filipova města, jejichž výšku si zachovalo i několik objektů v horní části. Opačnou stranu vroubila stavení zabudovaná nepravidelně nad úvozem původní cesty. Na horním snímku je uprostřed roubený dům čp.35-I. Jeho roh, už po přestavbě (1872) a posunutí dopředu na novou regulační čáru, vidíme zcela vpravo i na dalších dvou snímcích.
Na druhém obrázku jsou tři původní domky (čp. 38, 37 a 36-I), z nichž nejdéle vytrval poslední. Byly vmáčknuty do proluky dobře patrné na prvním obrázku, jež nebyla dlouho v plné šíři zastavěna až roku 1967 ji zaplnil přízemní objekt klubu mládeže SSM Plamen. (zdroj Kniha o Liberci)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Iselin-Ressel Karin
archiv Iselin-Ressel Karin
ulice 5.května čp. 22/35 kolem roku 1870 (archiv Jany Ducháčkové)
ulice 5.května čp. 22/35 kolem roku 1870 (archiv Jany Ducháčkové)
2019
2019

Liliová ulice vedle Šalďáku -

a pamatujete na starého pána, tuším že se jmenoval Zderadička, opravoval zde boty. Nedával stvrzenky, anžtož si všechny lidi pamatoval. Krásně to tam vonělo. Tenkrát snad jediný živnostník v Liberci. (autor příspěvku Jaroslav Vondra)

Frajeři měli boty šitý u Zderadičky a menší frajeři pak alespoň zvýšený podpatky. Dával tam i podkůvky (Petr Martínek)

Pamatuji, asi poslední živnostník v Liberci. Antonín Zderadička. Bohužel jsem byl ještě mladej na to, abych si nechal šít boty, tak jen oprav. (Dan Lucky)

Ano byl to pan Zderadička,pamatuji ho také a jestli se nepletu tak jeho paní prodávala v mlékárně, ktera byla kousek pod opravnou, v tom výklenku na zastávce tramvaje. Tuším,že měli dceru,kterou si tak nějak vybavuji též. (Věra Kočová) Dceru Květu a syna Tondu (Eva Procházková)

Už jsem to úplně zapomněla. Ano kus červené stvrzenky nalepil na podrážku a druhou část nám dal. a ta vůně. (Eva Březíková)

Horní část ulice 5.května a okolí


T3SU č. 53 dne 6.9.1992 po otočení na trianglu v Šamánkově ulici vyčkává času odjezdu do Horního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
T3SU č. 53 dne 6.9.1992 po otočení na trianglu v Šamánkově ulici vyčkává času odjezdu do Horního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
ul. 5 května x Šamánkova x Masarykova třída (M.Gergelčík)
ul. 5 května x Šamánkova x Masarykova třída (M.Gergelčík)
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
29.3.2022 (foto Marie Dytrychová)
29.3.2022 (foto Marie Dytrychová)
archiv Liberecká drbna
archiv Liberecká drbna
Hostinec U naděje v ulici 5.května ve 30.letech a 11.4.2020
Hostinec U naděje v ulici 5.května ve 30.letech a 11.4.2020
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
25.12.2021 (foto Roland Frick)
25.12.2021 (foto Roland Frick)
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
16.3.2022 (archiv CZtko Lukas Hrustinecz )
archiv Liberecká drbna
archiv Liberecká drbna
Existuje několik vrstev "starého Liberce" a jedno z historických dělítek je regulace uliční sítě. Tento dům byl doklad Liberce před regulací. Tím byl cenný. Každá taková "chaloupka" mezi vilami a činžáky by nabývala na ceně. Je úplně jedno co si kdo myslí a jak se mu to líbí, nebo nelíbí. Ve střední a západní Evropě by tomu domu stoupala historická cena tak jako tak. (autor příspěvku Ivan Rous)
Existuje několik vrstev "starého Liberce" a jedno z historických dělítek je regulace uliční sítě. Tento dům byl doklad Liberce před regulací. Tím byl cenný. Každá taková "chaloupka" mezi vilami a činžáky by nabývala na ceně. Je úplně jedno co si kdo myslí a jak se mu to líbí, nebo nelíbí. Ve střední a západní Evropě by tomu domu stoupala historická cena tak jako tak. (autor příspěvku Ivan Rous)
Smutný osud jedné staré liberecké restaurace, dnes pozvolna chátrající... (autor příspěvku Hans Oldskull)
Smutný osud jedné staré liberecké restaurace, dnes pozvolna chátrající... (autor příspěvku Hans Oldskull)
archiv altreichenberg
archiv altreichenberg
ulice 5.května (tehdy Střelecká) (archiv Milan Šír st.)
ulice 5.května (tehdy Střelecká) (archiv Milan Šír st.)
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)
archiv Jiří Helebrant
archiv Jiří Helebrant
Moje babička v roce 1931 v dnešní ulici 5.května (archiv Romcaska Hudson)
Moje babička v roce 1931 v dnešní ulici 5.května (archiv Romcaska Hudson)
průvod v ulici 5.května v roce 1932
průvod v ulici 5.května v roce 1932
Vzdušná ulice 20.4.1987 (později v místě vznikla budova VZP pojišťovny - v současné době ředitelství KNL) (archiv K.Odrážkové)
Vzdušná ulice 20.4.1987 (později v místě vznikla budova VZP pojišťovny - v současné době ředitelství KNL) (archiv K.Odrážkové)
Moje mamina (vpravo) ve Vzdušné ulici (archiv Pavel Höfner)
Moje mamina (vpravo) ve Vzdušné ulici (archiv Pavel Höfner)
Vzdušná ulice 25.8.1951 a v roce 1996  Místo po bývalém uhlířství bylo před výstavou Budujeme osvobozené kraje (1946) osázené rododendrony. Stařičké domky ustoupily koncem šedesátých let zajímavě řešené budově fotolaboratoří družstva Fotografia (architekt Otakar Binar), zhotovující stálobarevné fotografie progresivní technologií švýcarské firmy Cibachrom-Print. Na místě bývalé restaurace Chaloupka byla otevřena 2.května 1996 oblastní pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny postavená Libereckou firmou Syner projektu Ark (architekt Pavel Janoušek a Boris Šonský).(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Vzdušná ulice 25.8.1951 a v roce 1996 Místo po bývalém uhlířství bylo před výstavou Budujeme osvobozené kraje (1946) osázené rododendrony. Stařičké domky ustoupily koncem šedesátých let zajímavě řešené budově fotolaboratoří družstva Fotografia (architekt Otakar Binar), zhotovující stálobarevné fotografie progresivní technologií švýcarské firmy Cibachrom-Print. Na místě bývalé restaurace Chaloupka byla otevřena 2.května 1996 oblastní pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny postavená Libereckou firmou Syner projektu Ark (architekt Pavel Janoušek a Boris Šonský).(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Vzdušná ulice v roce 1969 (foto Erwin Cettineo)
Vzdušná ulice v roce 1969 (foto Erwin Cettineo)
Vzdušná ulice v roce 1978 (foto Erwin Cettineo)
Vzdušná ulice v roce 1978 (foto Erwin Cettineo)
ulice 5.května (tehdy Střelecká) (archiv Milan Šír st.)
ulice 5.května (tehdy Střelecká) (archiv Milan Šír st.)
foto Lukáš Černý
foto Lukáš Černý
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Ulice 5.května (archiv Milan Šír st.) kolem roku 1920 a 25.5.2021
Ulice 5.května (archiv Milan Šír st.) kolem roku 1920 a 25.5.2021
křižovatka ulic 5.května a Vzdušná (M.Gergelčík)
křižovatka ulic 5.května a Vzdušná (M.Gergelčík)
1994 (archiv Thomas Majer)
1994 (archiv Thomas Majer)
Ulice 5.května (archiv Milan Šír st.) kolem roku 1920 a 25.5.2021
Ulice 5.května (archiv Milan Šír st.) kolem roku 1920 a 25.5.2021
Vzdušná ulice
Vzdušná ulice
Ulice 5. května kolem roku 1910
Ulice 5. května kolem roku 1910

Klub CASINO

Park kultury a oddechu v Liberci postavil a moderně vybavil vlastními prostředky hernu pro mládež "Casino". Její hrací automaty a pěkný interiér se staly častým dostaveníčkem mladých lidí v centru města - v ulici 5.května (foto a text Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

(později Klub SSM Plamen)

archiv Iselin-Ressel Karin
archiv Iselin-Ressel Karin
Jejdanánku, co to na nás dnes vykouklo? Dnes již historická T3M č. 8106 v ulici 5. května, tehdy 13.11.1993 na návštěvě v Liberci.
Jejdanánku, co to na nás dnes vykouklo? Dnes již historická T3M č. 8106 v ulici 5. května, tehdy 13.11.1993 na návštěvě v Liberci.
archiv Iselin-Ressel Karin
archiv Iselin-Ressel Karin
uloce 5.května (archiv Boveraclubu) Božena Dardová: To je bomba, z té tramvaje vystupují já no to je let díky za foto vnoučata se smějí,  jak jsem vypadala. Já jezdila na němčinu.
uloce 5.května (archiv Boveraclubu) Božena Dardová: To je bomba, z té tramvaje vystupují já no to je let díky za foto vnoučata se smějí, jak jsem vypadala. Já jezdila na němčinu.
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
18.3.1993 (archiv Kateřiny Odrážkové)
18.3.1993 (archiv Kateřiny Odrážkové)
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
ulice 5.května (M.Gergelčík)
ulice 5.května (M.Gergelčík)
Našel jsem fotku s babičkou Annou Herrgesellovou, mojí matkou Emmou Flögel a mým bratrem Josefem před otcovou cukrárnou Josefem Flögel. (archiv Peter Flögel )
Našel jsem fotku s babičkou Annou Herrgesellovou, mojí matkou Emmou Flögel a mým bratrem Josefem před otcovou cukrárnou Josefem Flögel. (archiv Peter Flögel )
Stále mám velmi působivé a dojemné vzpomínky na podnikání mých rodičů FEINBAKERY & CAFFEE v Reichenbergu. Přečtěte si více v mém životopisu  „Zuckerschlecken reichte ihm nicht“. (autor Peter Flögel)
Stále mám velmi působivé a dojemné vzpomínky na podnikání mých rodičů FEINBAKERY & CAFFEE v Reichenbergu. Přečtěte si více v mém životopisu „Zuckerschlecken reichte ihm nicht“. (autor Peter Flögel)
ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
 Za tímto oknem (v druhém rohu) byla zmrzlinová hala. Na konci války zde byly uloženy plynové masky, se kterými jsme s bráchou stavěli malé hrady; tohle jsem popsal ve svém životopise. (Peter Flögel)
Za tímto oknem (v druhém rohu) byla zmrzlinová hala. Na konci války zde byly uloženy plynové masky, se kterými jsme s bráchou stavěli malé hrady; tohle jsem popsal ve svém životopise. (Peter Flögel)
5. května za přechodem po pravé straně, (archiv K.Odrážkové - 1981)
5. května za přechodem po pravé straně, (archiv K.Odrážkové - 1981)

Filmová hádanka 2

Kde se nacházíme?

Jaký je rok?

Z jakého filmu je snímek?

Kdo vyjde ze dveří?

Odpovědi: Ulice 5. května, mléčný bar. Křehké vztahy, 1979, čas cca 01:11:00. Vladimír Kratina a Helena Žaludová. Další snímky za úvodním.

archiv O.Musil
archiv O.Musil
1992 matka Emma Flögel. (archiv Peter Flögel)
1992 matka Emma Flögel. (archiv Peter Flögel)
foto P.Ruprecht
foto P.Ruprecht
V devadesátých letech se chodilo pro elektro 📻 📺📡 na 5. květen.(archiv Petr Kolín)
V devadesátých letech se chodilo pro elektro 📻 📺📡 na 5. květen.(archiv Petr Kolín)
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura
ulice 5.května (M.Gergelčík)
ulice 5.května (M.Gergelčík)
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura
ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
1945 (archiv Jany Ducháčkové)
1945 (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
ulice 5.května (archiv Boveraclubu)
ulice 5.května (archiv Boveraclubu)
ulice 5. května cca v roce 1941 a v roce 2020
ulice 5. května cca v roce 1941 a v roce 2020
archiv J.Ducháčkové
archiv J.Ducháčkové
ulice 5.května začátkem minulého století a 9.4.2020
ulice 5.května začátkem minulého století a 9.4.2020
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
ulice 5. května
ulice 5. května
archiv Boveraclubu)
archiv Boveraclubu)
foto Toni Vlček
foto Toni Vlček
Ulice 5.května a Šaldovo náměstí
Ulice 5.května a Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
1.9.1981 Šaldovo námětí, autobus ŠM 11 č.388 náhradní dopravy za tramvaj. Na snímku je náhodně zachycený i tehdejší ředitel DPML Ing. Stanislav Červený
1.9.1981 Šaldovo námětí, autobus ŠM 11 č.388 náhradní dopravy za tramvaj. Na snímku je náhodně zachycený i tehdejší ředitel DPML Ing. Stanislav Červený
Šaldovo náměstí v roce 1988 (foto Ivo Kapl) a 1.7.2021
Šaldovo náměstí v roce 1988 (foto Ivo Kapl) a 1.7.2021
Šaldovo náměstí v roce 1988 (foto Ivo Kapl)
Šaldovo náměstí v roce 1988 (foto Ivo Kapl)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
ulice 5. května
ulice 5. května
archiv P.Ruprecht
archiv P.Ruprecht

Spodní část ulice 5.května 24.11.1984.

Zbývá už jen několik dní, než tu tramvaje zazvoní naposled. (3 krát foto Jiří Holeček)

Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí

Ulice 5.května a Šaldovo náměstí na konci 19. a začátku 20.století


Nyní se na naší procházce po měnícím se Liberci přesuneme do míst na sever od radnice, kde je hlavní komunikační páteří ulice 5. května, zvaná dříve Střelecká.

O tom, že už z původní staré horní liberecké osady vybíhala cesta směrem k Jizerským horám, svědčí proluka v severním rohu pravidelně obestavěného tržiště (mezi domem čp. 178-I, stávajícím v místech dnešní radnice, a čp. 1-IV, posledním domem na východní straně Benešova náměstí . Původně tu stály jenom čtyři domy a podle bratří Klossových, kteří vlastnili právě ty u vjezdu, se jí říkalo Klossova cesta. Její obestavění postupovalo jen zvolna. Ještě v polovině 18. století to bylo pouze několik stavení navazujících na zástavbu kolem Staroměstského náměstí. Teprve založení Filipova města v okolí dnešního Nerudova náměstí (první etapa dokončena 1799) v místech střelnice libereckých střelců (odtud název ulice) přinesla zvýšení významu této spojnice s centrem a uspíšila i výstavbu v jejím okolí.

Upravená ulice končila kdysi na dnešním Šaldově náměstí, kde od ní odbočovala cesta k panskému dvoru a na Jablonec. Směrem do Lidových sadů vedl jen úvoz (Buschdorfer Fahrweg, jmenovaný prvně v roce 1609, později ulice zvaná Kammerberg Gasse).

Poměrně úzký vjezd do Střelecké ulice ze Staroměstského náměstí byl částečně rozšířen po vybudování nové radnice a přestavbě Fouskova domu, který tehdy ztratil podloubí, o jehož šířku ustoupil dozadu. Z téhož důvodu došlo při přestavbě roku 1890 k odklonění sousedního domu (čp. 3-I). Dále už ale měla ulice původní šířku, nevyhovující zvyšujícím se dopravním požadavkům. Stav se ještě zhoršil, když sem byla roku 1904 přeložena kolej elektrické dráhy ve směru do Lidových sadů, vedená původně Sokolskou ulicí kolem pošty. Rozšíření Střelecké ulice, o němž se uvažovalo od třicátých let, je ale dílem nedávným.

Dopravní problémy způsobené nedostatečnou šířkou mělo částečně vyřešit vybudování nové Klotyldiny (Ludmiliny) ulice v roce 1875, jež měla odvést část dopravy ze Staroměstského náměstí a také zlepšit spojení městské čtvrti Kristiánov se středem města. Tuto funkci však mohla splnit až po napojení na Pivovarskou ulici (Rumunskou). vybudovanou v roce 1886.

Na křižovatce ulic Střelecké, Jablonecké a Klotyldiny vzniklo koncem 19. století Jablonecké náměstí (dnes Šaldovo). Podobně jako Soukenné vděčí i ono za svůj vznik především dopravě, která si během doby vynutila postupné uvolňování tohoto prostoru. Z původní jednoduché odbočky na Jablonec se v druhé polovině 19. století stala složitá křižovatka sedmi ulic, proťatá navíc tramvajovou tratí, která dodnes působí nemalé potíže, jejichž řešením se už desítky let zabývají odborníci na dopravu.

Vývoj Šaldova náměstí je pozoruhodný. Ještě v sedmdesátých letech 19. století prakticky neexistovalo. Prvním náznakem rodícího se dopravního uzlu bylo proražení Klotyldiny ulice, nemající v cestě téměř žádné překážky mimo zbytků bývalé Liebiegovy přádelny. Mnohem složitější bylo vybudování dnešní Sokolské ulice (1888) naznačující snahu po vytvoření jakéhosi vnitřního dopravního okruhu kolem hustě zastavěného historického jádra. Padl jí za oběť poměrně zachovalý třípodlažní zděný dům čp. 168-I, přes nějž vedla trasa nové komunikace. Na zbytku parcely ve tvaru trojúhelníku pak vyrostl (1890) dnešní dům téhož popisného čísla. Současně magistrát usiloval o rozšíření vjezdu do dnešních ulic Jablonecké a horní části 5. května, kde dva proti sobě vystupující domy (čp. 75 a 30-I) vytvářely jakési dopravní hrdlo. K tomu ale došlo až při přestavbě starých domů, zužujících obě ulice.

Ostatní strany náměstí byly dlouho stavebně neujasněné. Mezi Palachovou a Jabloneckou ulicí stály na ploše dnešního náměstí domy čp. 431-I a hlavně třípodlažní čp. 6-I . Teprve jejich odstraněním ve třicátých letech 20. století se začala původní křižovatka rozšiřovat ve skutečné náměstí.

(zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Tři strany Šaldova náměstí kolem roku 1907

Pohled k Lidovým sadům. Sloup pouličního osvětlení z roku 1906 patřil k trase směřující na výstaviště, situované v místech dnešního areálu vysoké školy.
V horní části Sokolské ulice vyrostly v devadesátých letech 19.století dva činžovní domy, které stojí dosud.
Levý z roku 1896 uzavíral uliční frontu od pošty,
Protější objekt takovou zástavbu směrem dolu začínal. Obě věžovité nároží opět upomenou na vídeňský vzor.

Dole průhled Střeleckou ulicí směrem k radnici.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

jedna zimní ze Šaldova náměstí (archiv Jany Ducháčkové)
jedna zimní ze Šaldova náměstí (archiv Jany Ducháčkové)
Šaldovo náměstí 4.3.1976 a T3 č. 34 z roku 1965. foto Jiří Holeček
Šaldovo náměstí 4.3.1976 a T3 č. 34 z roku 1965. foto Jiří Holeček
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 30.5.2021
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 30.5.2021
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 30.5.2021
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 30.5.2021
V pátek 16.7.1965 zachytil Erwin při cestě do Lidových Sadů vlek s motorákem před papouškem na Šaldově náměstí (archiv Boveraclubu)
V pátek 16.7.1965 zachytil Erwin při cestě do Lidových Sadů vlek s motorákem před papouškem na Šaldově náměstí (archiv Boveraclubu)
Šaldovo náměstí 16.7.1965 a 1.11.2021
Šaldovo náměstí 16.7.1965 a 1.11.2021
Šaldovo náměstí v 70.letech a 1.11.2021
Šaldovo náměstí v 70.letech a 1.11.2021
začátek 20.století
začátek 20.století

Bývalá Střelecká ulice

(dnes ulice 5.května) v roce 1906

Pohlednice zachycuje pohled na severní stranu ulice z dnešního Šaldova náměstí. Na místě nárožního domu s kopulí (čp. 170 - I) stával v dobách, kdy ještě Sokolská ulice neexistovala, izolovaný dřevěný domek, který byl přestavěn roku 1837 na zděný dvoupodlažní. K jeho přestavbě do podoby na snímku mohlo dojít, teprve až byly roku 1888 vymezeny regulační čáry nové ulice dolů k divadlu. Vlevo od něj je tzv. Poláčkův dům (čp.352 - I), sloužící od poloviny 19.století c.k. městského okresního soudu a státnímu návladnímu. Okresní správa ho využívala o po novorenesanční přestavbě v sedmdesátých letech, doplněné roku 1876 dvoupodlažní přístavbou obepínající čtvercové nádvoří. Před druhou světovou válkou v něm byla kavárna Expresso, od počátku padesátých let Krajská loutková scéna, která tu měla dílny až do února 1963, kdy byl Poláčkův dům zbořen

.(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

padesátá léta 20.století
padesátá léta 20.století
archiv Zuzana Bendová
archiv Zuzana Bendová
archiv Zuzana Bendová
archiv Zuzana Bendová
Šaldovo náměstí  v roce 1906 a 2018  (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí v roce 1906 a 2018 (M.Gergelčík)
1922 (Sokol - Ještědská župa) - Sokolskou ulicí přicházejí na Šaldovo náměstí  (archiv M.Brožek)
1922 (Sokol - Ještědská župa) - Sokolskou ulicí přicházejí na Šaldovo náměstí (archiv M.Brožek)
Šaldovo náměstí a ulice 5.května v roce 1906 a 2001.
Šaldovo náměstí a ulice 5.května v roce 1906 a 2001.
Šaldovo náměstí v roce 1906 a 2019
Šaldovo náměstí v roce 1906 a 2019
padesátá léta (archiv Boveraclubu)
padesátá léta (archiv Boveraclubu)
Šadlovo náměstí na konci 50.let a 2.1.2022
Šadlovo náměstí na konci 50.let a 2.1.2022
Šaldovo náměstí a ulice 5.května začátkem minulého století (archiv Jany Ducháčkové)
Šaldovo náměstí a ulice 5.května začátkem minulého století (archiv Jany Ducháčkové)

Severní kout Šaldova náměstí

1911 - 1962

Od roku 1935 se plocha náměstí, které neslo až do roku 1945 jméno Jablonecké, stala jednou z nejkomplikovanějších křižovatek.
Zatímco se jižní strana Šaldova náměstí během šedesátých let výrazně změnila, zůstávala severní část téměř beze změny. Přispívaly k tomu i dvě prodejny s více jak čtyřicetiletou tradicí.
Mléčné lahůdky jsou dnes minulostí, zatímco prodejna Káva- čaj existuje doposud v původním interiéru z doby okolo roku 1920.
Dům klavíru na nároží Jablonecké a Husovy ulice slouží od roku 1975 Malé výstavní síni.
V roce 1964 přestala tramvaj projíždět Sokolskou ulicí a koleje se napřímily.
O dvacet let později pak zahnuly do Palachovy ulice

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

(archiv Jany Ducháčkové)
(archiv Jany Ducháčkové)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
ofrankováno 1964 (archiv Milan Páč)
ofrankováno 1964 (archiv Milan Páč)
1968 (archiv M.Gergelčík)
1968 (archiv M.Gergelčík)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
1974
1974
Šaldovo náměstí v 30.letech minulého století a 14.3.2022
Šaldovo náměstí v 30.letech minulého století a 14.3.2022
archiv O.Musil
archiv O.Musil
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
30.léta 20.toletí
30.léta 20.toletí
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
8.3.1975
archiv Broněk Kettner
archiv Broněk Kettner
Dům rekreace, dnes Hotel Liberec. Budova, která byla postavena někdy v 80.letech a jejímž původním účelem bylo ubytovávat zde rekreanty ROH z celého tehdejšího Československa. Autobusy svážející a odvážející rekreanty blokovaly autobusovou zastávku MHD na kraji Jablonecké ulice. Postavit objekt s tímto účelem na největší liberecké křižovatce bez vlastního parkoviště. to byl dobrý úlet. (archiv Všichni Čermáci)

Rozšíření Šaldova náměstí

Domy zachycené na prvním snímku stávaly uprostřed dnešní křižovatky. V průhledu mezi nimi vidíme dům čp. 431 - I, zvaný lidově Papoušek, podle obrovské neonové reklamy zoologické a botanické zahrady s červeným papouškem s mávajícími křídly (instalován 21.8.1964). Na druhém záběru je těsně před odstřelem.Nároží mezi ulicemi Jabloneckou a Palachovou, tvořící východní stranu Šaldova náměstí, uzavřela roku 1988 s konečnou platností rozložitá budova Domu rekreace, dnes hotelu Liberec, která je odstrašujícím příkladem tehdejšího plánování. Roku 1978 se rozhodla ústecká Severočeská konstruktiva postavit zde ubytovnu pro své zaměstnance, kteří měli pracovat na stavbě hotelu, olánovaného na Šaldově náměstí v místech dnešní Plazy. Po roce převzal stavbu projektovanou Jiřím Pavlů z Liberce Průmstav Pardubice. Noviny psaly o rekordním pracovním tempu a přinášely podrobnosti o novátorské technologii zvedání stropů (byla použita i u SVÚT). Když ale ze záměru postavit hotel sešlo (1980), zpomalily se i stavební práce na ubytovně a nakonec ještě ne zcela dokončený objekt převzala Ústřední radaodborů (1983). Po nákladné přestavbě interiérů byl v roce 1988 otevřen na nejrušnější liberecké křižovatce Dům rekreace. Budova se 150 hotelovými lůžky v pokojích s vlastním příslušenstvím, se společenskými prostorami, rstaurací, barem, saunou a terasou v posledním podlaží se stala dominantou náměstí.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

cca 1981 - 1983 (foto Kobr)
cca 1981 - 1983 (foto Kobr)
14.4.1982 (archiv p.Odrážková)
14.4.1982 (archiv p.Odrážková)
Šaldovo náměstí 4.8.1982 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
Šaldovo náměstí 4.8.1982 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
1988
1988
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
Když se stavěl hotel Liberec. (archiv František Zikmund)
Když se stavěl hotel Liberec. (archiv František Zikmund)
1961
1961
Loutkárna ,dilny
Loutkárna ,dilny

přestavba ve fotografiích Jany Ducháčkové

Lidé přihlíží odstřelu domu zvaného 'Papoušek' Šaldovo náměstí (Jana Ducháčková, 60. léta) Z výstavy Severočeského muzea
Lidé přihlíží odstřelu domu zvaného 'Papoušek' Šaldovo náměstí (Jana Ducháčková, 60. léta) Z výstavy Severočeského muzea
Dolní část ulice 5. května a Šaldovo náměstí 8.3.1975 těsně po odstřelu "Papouška". (archiv Boveraclubu)  staví se pavilon interních oborů
Dolní část ulice 5. května a Šaldovo náměstí 8.3.1975 těsně po odstřelu "Papouška". (archiv Boveraclubu) staví se pavilon interních oborů
Začíná se stavět hotel Liberec
Začíná se stavět hotel Liberec
Šaldovo náměstí, tramvaj T2, 12. března 1997, foto Chr. Ammann (zdroj: eisenbahn-amateur.ch) (archiv Petr Ruprecht)
Šaldovo náměstí, tramvaj T2, 12. března 1997, foto Chr. Ammann (zdroj: eisenbahn-amateur.ch) (archiv Petr Ruprecht)
a po lakovně první zkušebka 🙂 (archiv Tomáš Krebs)
a po lakovně první zkušebka 🙂 (archiv Tomáš Krebs)

Bufet na "Šalďáku" (foto Petr Šimr 1982)

Souprava vozů T3SUCS č. 59+60 vyjela 21.10.1994 ze zastávky Šaldovo náměstí. (archiv Boveraclubu)
Souprava vozů T3SUCS č. 59+60 vyjela 21.10.1994 ze zastávky Šaldovo náměstí. (archiv Boveraclubu)
Šaldovo náměstí v únoru 1995 a 12.12.2021
Šaldovo náměstí v únoru 1995 a 12.12.2021
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
LBC - nám. Šaldovo, divadlo F.X.Šaldy, dílny, fundus, demolice po únor r. 1995
demolice "Blumenstocku" - únor 1995 (foto Jitka Linhartová)
demolice "Blumenstocku" - únor 1995 (foto Jitka Linhartová)
únor 2007 (archiv Hana Kubíková)
únor 2007 (archiv Hana Kubíková)
únor 2007 (archiv Hana Kubíková)
únor 2007 (archiv Hana Kubíková)

Uvažovaná dostavba Šaldova náměstí v roce 1994 Galerie Galas a konečná verze. Galerie Plaza

V roce 1994 bylo v plánu, že mezi budovou Komerční banky a Českou pojišťovnou vyroste ucelená fronta domů, jež uzavře zadní trakty východní strany Benešova náměstí. Měla být využita i nádvorní část, přístupná uličkou pod Komerční bankou a průchodem z Benešova náměstí. Studii zpracoval ateliér UNION ARCH (P.Vaněček) a ARK (P.Janoušek a B.Šonský), stavbu měl začít na podzim 1996 provádět EUROSTAV a dokončit v roce 1998 . V plánu byla v další etapě i protější část ulice v místech bývalých divadelních dílen.

Galerie Galas byla navržena jako polyfunkční komplex ve 2.etapách. 1. etapa byla rozestavěna a zastavena.
Následně v daném prostoru bylo realizováno obchodní centrum PLAZA. V 1.etapě Galerie Galas bylo navrženo polyfunkční a obchodní centrum. V jednotlivých podlažích bylo navrženo halové parkoviště, supermarket, obchodní jednotky, administrativa, služby, bytové jednotky v nadstandartní kvalitě.
Mezi objekty první a druhé etapy byla navržena pěší ulice s alejí stromů a vodními prvky. Osa ulice vedla od Komerční banky na osu věže zámecké kaple. Zásobování a parking bylo navrženo ze Zámeckého náměstí. https://www.unionarch.cz/project/26
.
Výstavba Galerie Liberec Plaza byla zahájena v únoru 2007 na místě lidově zvaného "labutího jezera" přímo v historickém centru Liberce. Společnost Integra stavby zajistila pro investora technologicky náročný výkop 70 000 m3 zeminy, zajištění stavební jámy pro stavbu tří nadzemních a čtyřech podzemních podlaží a drenážemi odvedla vyvěrající podzemních vodu. Výjimečná stavba polyfunkční budovy o ploše 50 000 m2 nabízí 19 500 m2 ploch k pronájmu a 490 pro centrum města potřebných parkovacích míst...takhle nadšeně o budoucí stavbě psala společnost Integra Stavby.
Otevření se stále odkládalo pro nedostatek nájemců. Nakonec
se 16. března 2009 otevřelo.

Stavba Plazy 13 2 2008 (archiv Honza Keokotah)
Stavba Plazy 13 2 2008 (archiv Honza Keokotah)
Stavba Plazy 13 2 2008 (archiv Honza Keokotah)
Stavba Plazy 13 2 2008 (archiv Honza Keokotah)
2008
2008
Liberec, výstavba Jurského střediska, 2007 (trošku satiry Petra Ruprechta)
Liberec, výstavba Jurského střediska, 2007 (trošku satiry Petra Ruprechta)

2001

(archiv Karel Pav )

Šaldovo náměstí v roce 2001 a 1.7.2021
Šaldovo náměstí v roce 2001 a 1.7.2021

2002

(foto Karel Pav)

22.6.2002 (archiv Boveraclubu)
22.6.2002 (archiv Boveraclubu)
Šaldovo náměstí 21.10.1994 a 30.10.2021
Šaldovo náměstí 21.10.1994 a 30.10.2021
26. 9. 2003 (foto Petr Dvorský)
26. 9. 2003 (foto Petr Dvorský)
Šaldovo náměstí 23.10.2003 a 30.10.2021
Šaldovo náměstí 23.10.2003 a 30.10.2021
Šaldovo náměstí 23.10.2003. Foto Gisbert Jakl.
Šaldovo náměstí 23.10.2003. Foto Gisbert Jakl.

26.9.2003

(foto Mirek Dušín)
 Liberec-Staré Město, ulice Palachova © Petr Dvorský vyfoceno 3. 10. 2003
Liberec-Staré Město, ulice Palachova © Petr Dvorský vyfoceno 3. 10. 2003
22. 6. 2004 Šaldovo náměstí (foto Petr Dvorský)
22. 6. 2004 Šaldovo náměstí (foto Petr Dvorský)

19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)

19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
Liberec, Palachova 24.3.2007 a souprava T3m č. 65+66. (archiv Boveraclubu)
Liberec, Palachova 24.3.2007 a souprava T3m č. 65+66. (archiv Boveraclubu)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
 2007 (archiv Martin Plešinger)
2007 (archiv Martin Plešinger)

Keramická socha se smutným názvem "Opuštěná"

od moravského sochaře Jaroslava Podmola na svém původním místě a na svém novém stanovišti v Pavlovicích.

(https://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/opustena-0)

 (autor příspěvku Hans Oldskull)
(archiv Hans Oldskull)
(archiv Hans Oldskull)

Památník odboje

Prostor k poctě Adolfa Loose  Sedící žena

Solovjev Jan, tepaná měď, 1965, Staré Město, vytvořena pro Šaldovo náměstí, dále přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku, později odstraněna.

(zdroj Spolek za estetiku veřejného prostoru, archiv Jiří Bláha)

archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull
archiv Liberec 1945 - 1990
archiv Liberec 1945 - 1990
 Foto: Ladislav Ovsík a Miroslav Krob.
Foto: Ladislav Ovsík a Miroslav Krob.
Šaldovo náměstí - jeden pohled a dva výřezy z dalších dvou pohledů. To bylo oddechové místo jak se patří. Záhony, květiny, bazénky, vodotrysky, sochy, lavičky. (Luboš Janků)
Šaldovo náměstí - jeden pohled a dva výřezy z dalších dvou pohledů. To bylo oddechové místo jak se patří. Záhony, květiny, bazénky, vodotrysky, sochy, lavičky. (Luboš Janků)

Zelené hranoly

Tak po delší době opět zkusím svoje štěstí - najde se nějaký pamětník či pamětnice kteří by nám dokázali spolehlivě a se zárukou osvětlit původ či funkci dvou mýtických zelených hranolů které se nacházely na Šaldově náměstí? Případně i kdy byly instalovány a deinstalovány?

(autor příspěvku Hans Oldskull)

Šaldovo náměstí v roce 2011 (foto Mirek Endrle)

archiv František Zikmund (60.léta)
archiv František Zikmund (60.léta)
Květ Štefana Nejeschleby na Šaldově náměstí (archiv Všichni Čermáci)
Květ Štefana Nejeschleby na Šaldově náměstí (archiv Všichni Čermáci)
Šaldovo náměstí v 60.letech (archiv Františka Zikmunda) a 14.3.2022
Šaldovo náměstí v 60.letech (archiv Františka Zikmunda) a 14.3.2022
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 9.4.2020
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 9.4.2020
Šaldovo náměstí z Jablonecké ulice (ještě stojící papoušek) (archiv Milan Briestanský)
Šaldovo náměstí z Jablonecké ulice (ještě stojící papoušek) (archiv Milan Briestanský)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí
Šaldovo náměstí
Křižovatka Sokolské ulice, 5.května a Šaldova náměstí v 60.letech a 25.3.2022
Křižovatka Sokolské ulice, 5.května a Šaldova náměstí v 60.letech a 25.3.2022

Událo se na Den žen v roce 1975

Píše se rok 1975, březen, Mezinárodní den žen. K zemi, a to doslova, jde "papoušek", skleněná ikona Liberce, neonová reklama dominující Šaldovu náměstí.
My kluci z vesnic v okolí jsme znali Liberec jen povšechně. Středobodem byla radnice a její nejbližší okolí. Šaldovo náměstí s obrovským neonovým papouškem, který žel až moc často kolaboval. Svítil, nesvítil, byl na celé ploše vystrčený do města a každý, každičký ho obdivoval. Došlo i na něj. Vyměňovat skleněné trubice se prý už nevyplatilo, a tak město ztratilo další ze svých kuriozit. Tři kropicí vozy, hasičská auta, auto se žebříkem, sanitky, papaláši, kteří u toho museli být z titulu své funkce na radnici, na partaji, u hasičů, policie. Všechno odnaproti, chodník před mléčným barem, ulice 5. května, všude stály davy lidí okouzlených podívanou, jak "papoušek" sletí, která se každý den nevidí. Stál jsem tam mezi nimi a fotil. Fotil každý druhý, zvedaly se malé děti, dospělí menšího vzrůstu se ptali vyšších, co vidí. Všude byl klid před bouří. O dům přímo naproti, kde bylo v přízemí kadeřnictví, se náležitě na to, co mělo přijít, připravili. Dům obložili prkny. To udělali i v zelenině a ovoci v domě pod "papouškem" v likvidaci.
Pak to bouchlo. Tolik prachu jsem do té doby neviděl. Kdo měl hadici, tak kropil a kropil. Prach se usazoval pomalu a všude. Naštěstí nelétalo vzduchem žádné kamení. Oddychnout si mohli i v mléčném baru obloženém prkny, jak ty chlebíčky a smaženky uvnitř se rychle dobře prodaly. Všichni jsme měli oči navrch hlavy. Chvíli, než se prach usadil, to vypadalo, jako by v okolí vybuchla sopka. Být to u moře, už by se zdvihala hladina vlnou tsunami.
Nic takového se v onen březnový den v roce 1975 nedělo. Byl odstřelen jeden z dalších domů, který uprostřed města měl udělat místo novým, v konkrétním případě hotelu Liberec, který dnes stojí na místě domu s papouškem z neonových trubic.
Doma jsem měl co vyprávět. Vlasy jsem měl šedivé, bunda mohla jít rovnou do prádla, zrovna tak košile, kalhoty, ponožky. Z domu zbyla hromada sutě. Otevřel se pohled do Husovy ulice, na Dům klavírů a do Jablonecké ulice. Odstraněním domu s legendárním papouškem začala vlastně přestavba centra Liberce zakončená o třicet let později nákupní galerií Plaza. Léta, která znamenala pro nás pamětníky a pro ty, co milovali starý Liberec, šok. Změna tváře industriální aglomerace se nezachovala, Liberec se stal městem betonu a skla. Město pod Ještědem navždy ztratilo, co zůstalo snad jen na ostrůvcích, nástupištích centrálního vlakového nádraží. Tvář našich předchozích generacích, umu řemesel, poctivé práce stavbařů. Ztratil se duch města textilního průmyslu, podhorské přírody, ulic a zákoutí, po kterém nám žel zůstalo tak málo. K tomu všemu se počítal i náš "papoušek", který odletěl bůhví kam.

(zdroj: https://egonovypohledy.blogspot.com/2019/02 )

archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
ulice 5.května
ulice 5.května
ulice 5.května v 70.letech a 9.1.2021
ulice 5.května v 70.letech a 9.1.2021
60.léta
60.léta
ulice 5.května 8.8.1965 a 19.9.2021
ulice 5.května 8.8.1965 a 19.9.2021
Šaldovo náměstí v 70.letech a 7.2.2021
Šaldovo náměstí v 70.letech a 7.2.2021
Kočky v 5.května, za nimi vodotrysky a autobus na pravidelné lince, třeba na Králák. Ale jezdily tam i jiné linky. (komentář František Zikmund)
Kočky v 5.května, za nimi vodotrysky a autobus na pravidelné lince, třeba na Králák. Ale jezdily tam i jiné linky. (komentář František Zikmund)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Radnice zase trochu jinak.  (archiv Jany Zahurancové)
Radnice zase trochu jinak. (archiv Jany Zahurancové)
Šaldovo náměstí cca 1972 a 31.12.2021
Šaldovo náměstí cca 1972 a 31.12.2021
Šaldovo náměstí cca 70.léta a 9.5.2020
Šaldovo náměstí cca 70.léta a 9.5.2020
Únor 1974. Dostal jsem foťák a to byly moje první fotky - Šalďák (archiv Jarda Veselský)
Únor 1974. Dostal jsem foťák a to byly moje první fotky - Šalďák (archiv Jarda Veselský)
To bylo na Šaldáčku zeleně ;) (kolorováno z černobílého negativu) rok cca 1982 (Leoš Kobr)
To bylo na Šaldáčku zeleně ;) (kolorováno z černobílého negativu) rok cca 1982 (Leoš Kobr)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí (M.Gergelčík)
Šaldovo náměstí z Jablonecké ulice (současný stav) (archiv Milan Briestanský)
Šaldovo náměstí z Jablonecké ulice (současný stav) (archiv Milan Briestanský)
Šaldovo náměstí 8.3.1975 a 14.3.2022
Šaldovo náměstí 8.3.1975 a 14.3.2022
archiv K.Odrážkové
archiv K.Odrážkové
Šaldovo náměstí 16.7.1965 a 1.11.2021
Šaldovo náměstí 16.7.1965 a 1.11.2021
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 3.4.2020
Šaldovo náměstí začátkem minulého století a 3.4.2020
Šaldovo náměstí v roce 1974 a 28.9.2020
Šaldovo náměstí v roce 1974 a 28.9.2020
(zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
(zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
ulice 5.května
ulice 5.května
Šaldovo náměstí v roce 1964 a 6.2.2021
Šaldovo náměstí v roce 1964 a 6.2.2021
Šaldovo náměstí v 60.letech a 7.2.2021
Šaldovo náměstí v 60.letech a 7.2.2021
Šaldovo náměstí 26.9.2003 (foto Mirek Dušín) a 22.11.2020
Šaldovo náměstí 26.9.2003 (foto Mirek Dušín) a 22.11.2020
Šaldovo náměstí cca 1972 a 2019
Šaldovo náměstí cca 1972 a 2019
únor 1974 (archiv Jarda Veselský)
únor 1974 (archiv Jarda Veselský)

V květnu (26.5.1976),

byly ještě tramvaje ,,za vodou"Tehdejší interval 3 minuty v každém směru, to se to fotilo!   (archiv Jiří Holeček)

60,léta
60,léta
Opět ty mýtické zelené hranoly 💚 A zasněžená Opuštěná...(Hans Oldskull)
Opět ty mýtické zelené hranoly 💚 A zasněžená Opuštěná...(Hans Oldskull)
Šaldovo náměstí v roce 2001 (zdroj: K.Čtveráček / J. Mohr -  Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Šaldovo náměstí v roce 2001 (zdroj: K.Čtveráček / J. Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
60.léta
60.léta
Šaldovo náměstí v roce 2001 (zdroj: Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)
Šaldovo náměstí v roce 2001 (zdroj: Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)
archiv Jana Ducháčková
archiv Jana Ducháčková
Pohled ze střechy (archiv Jany Ducháčkové)
Pohled ze střechy (archiv Jany Ducháčkové)
Pohled ze střechy (archiv Jany Ducháčkové)
Pohled ze střechy (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
Divadelní budova,byla ta kostymerna, vlásenkárna, fundus divadla. (1964) (archiv Jany Ducháčkové)
Divadelní budova,byla ta kostymerna, vlásenkárna, fundus divadla. (1964) (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Jaromír Peterka
archiv Jaromír Peterka
A je dokonáno. Jirka Holeček při sváteční procházce 25.12.1984 nafotil odpojené koleje do horního centra Liberce, kam přestaly tramvaje zajíždět po 87 letech. Ulice 5. května a Šaldovo náměstí.
A je dokonáno. Jirka Holeček při sváteční procházce 25.12.1984 nafotil odpojené koleje do horního centra Liberce, kam přestaly tramvaje zajíždět po 87 letech. Ulice 5. května a Šaldovo náměstí.
kavárna a živá hudba .CELESTYNKA (rchiv Jany Ducháčkové)
kavárna a živá hudba .CELESTYNKA (rchiv Jany Ducháčkové)
Loutkárna ,dílny (archiv Jana Ducháčková)
Loutkárna ,dílny (archiv Jana Ducháčková)
(část pohlednice paní Odrážkové)
(část pohlednice paní Odrážkové)
Šalďák... Ještěd... vyberte si...  březen 1997 (Jana Zahurancová)
Šalďák... Ještěd... vyberte si... březen 1997 (Jana Zahurancová)
Šaldovo náměstí v 2.polovině 70.let a 29.3.2022
Šaldovo náměstí v 2.polovině 70.let a 29.3.2022
Šaldovo náměstí v roce 1968, 1992 a 2019
Šaldovo náměstí v roce 1968, 1992 a 2019
Nevelké živé prostranství v blízkosti městského středu je rušnou křižovatkou dopravy a střediskem obchodu. Název náměstí je věnován památce významného libereckého rodáka a spisovatele F. X. Šaldy. (archiv Jitky Horušické)
Nevelké živé prostranství v blízkosti městského středu je rušnou křižovatkou dopravy a střediskem obchodu. Název náměstí je věnován památce významného libereckého rodáka a spisovatele F. X. Šaldy. (archiv Jitky Horušické)
Šaldovo náměstí cca rok 1974  (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Šaldovo náměstí cca rok 1974 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Od odstřelu objektu na Šaldově náměstí bylo upuštěno, protože se nachází ve středu města uprostřed husté zástavby. Budova, do které si pamětníci chodívali zatancovat, kde se kdysl nacházely jedny z mála veřejných WC ve městě a kde se v poslední době vystřídalo několik nájemců provozujících především rychlé občerstvení a kde mělo Divadlo F.X.Šaldy vlásenkárnu a krejčovnu, bude prostě rozebrána stylem cíhla po cihle.  Havarijní stav budovy přimět Úřad města Liberce k nalezení firmy, která by město této „ozdoby“ zbavila. Výběrové řízení vyhrála machninská Integra a v pátek 3. února 1995 dělníci Kadastavu s rozebíráním začali —pochopitelně od střechy. Demoliční práce budovy na Šaldově náměstí budou ukončeny koncem března a vzniklý prostor bude výhledově využit pro dostavbu horního centra města mezi ulicemi Palachovou a 5. května.  Snímek: FOTOFAKT/B. ČERNÝ
Od odstřelu objektu na Šaldově náměstí bylo upuštěno, protože se nachází ve středu města uprostřed husté zástavby. Budova, do které si pamětníci chodívali zatancovat, kde se kdysl nacházely jedny z mála veřejných WC ve městě a kde se v poslední době vystřídalo několik nájemců provozujících především rychlé občerstvení a kde mělo Divadlo F.X.Šaldy vlásenkárnu a krejčovnu, bude prostě rozebrána stylem cíhla po cihle. Havarijní stav budovy přimět Úřad města Liberce k nalezení firmy, která by město této „ozdoby“ zbavila. Výběrové řízení vyhrála machninská Integra a v pátek 3. února 1995 dělníci Kadastavu s rozebíráním začali —pochopitelně od střechy. Demoliční práce budovy na Šaldově náměstí budou ukončeny koncem března a vzniklý prostor bude výhledově využit pro dostavbu horního centra města mezi ulicemi Palachovou a 5. května. Snímek: FOTOFAKT/B. ČERNÝ
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
Rok 1969 v Liberci z pohlednice Pressfoto
Rok 1969 v Liberci z pohlednice Pressfoto
(zdroj kalendář  z nakladatelství Buk  Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Šaldovo náměstí (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
Šaldovo náměstí (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
ulice 5.května a Šaldovo náměstí kolem roku 1975 - známá fotografie, ale neokouká se (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
ulice 5.května a Šaldovo náměstí kolem roku 1975 - známá fotografie, ale neokouká se (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Šaldovo náměstí a ulice 5.května v 70.letech a 15.9.2021
Šaldovo náměstí a ulice 5.května v 70.letech a 15.9.2021
Rok 1969 v Liberci z pohlednice Pressfoto (archiv Milan Ban)
Rok 1969 v Liberci z pohlednice Pressfoto (archiv Milan Ban)
ofrankováno 1969 (archiv M.Ban)
ofrankováno 1969 (archiv M.Ban)
archiv M.Bán
archiv M.Bán
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
archiv M.Ban
archiv M.Ban
(zdroj: delcampe.net)
(zdroj: delcampe.net)
Rok 1985 v Liberci foto kniha Retro LB a okolí (archiv Milan Ban)
Rok 1985 v Liberci foto kniha Retro LB a okolí (archiv Milan Ban)
( archiv P. Ruprecht )
( archiv P. Ruprecht )
Mirek Endrle 1964
Mirek Endrle 1964
Další z nekonečné série pohlednic se Šalďákem. Foto Miroslav Krob, z pohlednice nakladatelství Pressfoto. #liberec (archiv J.Gubiš)
Další z nekonečné série pohlednic se Šalďákem. Foto Miroslav Krob, z pohlednice nakladatelství Pressfoto. #liberec (archiv J.Gubiš)
(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Ulice 5.května v 70.letech a 1.11.2021
Ulice 5.května v 70.letech a 1.11.2021
Zdroj Kniha Liberec  1977 (Milena Petráčková)
Zdroj Kniha Liberec 1977 (Milena Petráčková)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše  Janků)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)
1974  (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
1974 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
1985  pohlednice Pressfoto (archiv MBan)
1985 pohlednice Pressfoto (archiv MBan)
Vzpomínka z roku 1997. Mnohokrát fotografovaná - ještě častěji diskutovaná. (Jana Zahurancová)
Vzpomínka z roku 1997. Mnohokrát fotografovaná - ještě častěji diskutovaná. (Jana Zahurancová)
Leoš Kobr 26.8.2020
Leoš Kobr 26.8.2020

1970

(zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

15.9.1993 (archiv František Zikmund)
15.9.1993 (archiv František Zikmund)
15.9.1993 (archiv František Zikmund)
15.9.1993 (archiv František Zikmund)
1981 Autor: Gisbert Jäkl
1981 Autor: Gisbert Jäkl
ulice 5.května
ulice 5.května
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Spodní část ulice 5.května a Šaldovo náměstí někdy v 2.polovině 70.let. (Zdroj: K-report.net)
Spodní část ulice 5.května a Šaldovo náměstí někdy v 2.polovině 70.let. (Zdroj: K-report.net)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
archiv Z.Posledníková
archiv Z.Posledníková
zajímavá fotografie z archivu Jany Ducháčkové - pohled z věže radnice
zajímavá fotografie z archivu Jany Ducháčkové - pohled z věže radnice
ulice 5. května
ulice 5. května
psal se rok 1905 (archiv M.Gergelčík)
psal se rok 1905 (archiv M.Gergelčík)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Roh ulice 5.května a náměstí Dr.E.Beneše (M.Gergelčík)
Roh ulice 5.května a náměstí Dr.E.Beneše (M.Gergelčík)
Na rohu náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května
Na rohu náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května
V roce 1964 se začalo směrem od Šalďáku bourat a zdvojkolejňovat a za rok už bylo dokonáno. Foto: Erwin Cettineo
V roce 1964 se začalo směrem od Šalďáku bourat a zdvojkolejňovat a za rok už bylo dokonáno. Foto: Erwin Cettineo
Minibar 1983 (foto Petr Šimr)
Minibar 1983 (foto Petr Šimr)
z libereckého adresáře roku 1932. (archiv Tomáš Cvrček)
z libereckého adresáře roku 1932. (archiv Tomáš Cvrček)
roh náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května (M.Gergelčík)
roh náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května (M.Gergelčík)

Arnoldův dům (pohlednice 1904)

Na nároží dnešní ulice 5.května stával původně přízemní domek obrácený štítem do ulice. Roku 1866 ho nahradil dům obchodníka Josefa Arnolda, orientovaný štítem k náměstí. Po výstavbě fronty domů vedle pošty se ocitl na mimořádně exponovaném nároží a bylo nutné nahradit ho objektem odpovídajícím důležitosti místa. Podařilo se to až roku 1928, kdy zde vyrostla moderní budova.
Střeleckou ulici zužovaly na pravé straně domy čp.3 a 4 - I. O jejich zbourání a rozšíření ulice na 16 metrů se začalo vážně jednat až roku 1932. K realizaci ale došlo až v roce 1946, kdy byly zbořeny domy čp. 4, 5 a 524 - I. Ve zbylém byl nejdříve proražen průchod (1966) a nakonec o on musel ustoupit novostavbě Komerční banky (1993).

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

nároží náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května kolem roku 1920 a 4.4.2020
nároží náměstí Dr.E.Beneše a ulice 5.května kolem roku 1920 a 4.4.2020
ulice 5. května
ulice 5. května
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
Ulice 5. května 24.11.1984 a 7.11.2021
Ulice 5. května 24.11.1984 a 7.11.2021
Takhle jsem to vyfotil 21.8.1968 (Jan Baroš)
Takhle jsem to vyfotil 21.8.1968 (Jan Baroš)
archiv M.Gergelčíki
archiv M.Gergelčíki
ulice 5.května (P.Ruprecht)
ulice 5.května (P.Ruprecht)
1954 (foto Vilém Boháč)
1954 (foto Vilém Boháč)

Váhy!! Osobní váhy!!! 

Pomozte prosím zmapovat všechna místa v Liberci kde se nacházely osobní váhy, které po vhození mince vydávaly kartičku s vytisklým či vyraženým údajem (velmi podobnou bývalým vlakovým jízdenkám). Stávaly, pokud je mi zatím známo, na vlakovém a autobusovém nádraží, v terminálu ve Fügnerově ulici, v průchodech po obou stranách radnice, v podloubí směřujícím do Pražské ulice u nynější prodejny Moira, u stánku se zeleninou u starého kamenného portálu vstupu do ZOO, v bývalých Lázních, v polkiklinice a v klášteře, v kině Moskva vedle vchodu do bufetu, ve vstupní hale Musea a poslední mohykánka vydržela až téměř do konce devadesátých let na ulici 5.května, hned vedle bývalého Cyklosportu Bradský. Kde se nacházely další váhy? Máte nějaká fota vah či na památku schované kartičky? Ve fotogalerii jsou zatím pouze tři - první v bývalém podchodu u radnice kde je dnes budova KB, druhá v bývalém podchodu v dnešním hotelu Praha a třetí je záběr z vlakového nádraží z filmu Ošklivá slečna. Snad se časem podaří ještě nějaké doplnit... (Hans Oldskull)

Komerční banka (1995)


Projekt pobočky Komerční banky, a.s., na Benešově náměstí zpracoval UNION ARCH (Pavel Švancer, Pavel Vaněček) a ARK (Pavel Janoušek, Boris Šonský) a postavila ho Bohemia IPS. Železobetonový monolitický skelet je dílem liberecké firmy První regionální stavební. Komerční banka byla založena 1.1. 1990 jako jedna z bank, jež vznikly delimitací Státní banky československé. Prošla bouřlivým vývojem, který se projevil zejména v podstatném rozšíření poboček, zavedením nejmodernější výpočetní techniky, radikální změnou v nabídce bankovních produktů a služeb apod. Je pokračovatelem nejstarší liberecké banky, jejíž budova byla v ulici 8.března.

(zdroj. R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull

Fouskův dům (80.léta 19.století)

Fouskův dům (čp.2 - I) byl postaven na místě jednoho z nejstarších právovarečných stavení v Liberci. Před výstavbou radnice se nacházel už mimo prostor náměstí, a proto patřil do první liberecké čtvrti, k níž náležely i všechny domy na severní straně náměstí. Na rozdíl od sousedního domu (čp 1 - IV) neměl loubí. Jako první majitel se uvádí Michael Klösel (1605), městský soudce a v letech 1614 - 18 starosta. Jeho syn protestantského vyznání se raději odstěhoval do Saska, než aby se zřekl své víry. Roku 1802 se stal majitelem domu řezník Antonín Fousek, pocházející z Městce Králové u Poděbrad, který si vzal dceru punčocháře Peuker Elišku ,s níž měl 14 dětí, mezi nimi i Josefa Aloise Fouska, váženého městského lékaře. Další z jeho synů si otevřel o několik domů dál hospodu U Zlaté koruny. Fouskové provozovali ve svém domě vinárnu U Zlatého hroznu a později obchod s vínem. Nade dveřmi vidíme viset reklamní štíty obchodníka se střižním zbožím Emila Mellera a prodavačky vina Barbary Fouskové, posledních uživatelů domu.
Vlevo je část domu čp. 3 - I, přestavěného již padesátých letech na zděný. Vpravo zasahuje do snímku část domu čp. 1 - IV, vysunutého před líc Fouskova domu, který s ním sdílel stejné osudy. V roce 1889 byly v souvislosti s úpravou celého náměstí oba strženy. Na jejich místě byl vystavěn dvojdům s renesanční fasádou, jehož průčelí končí vysokými profilovanými štíty. Přestavbu provedla firma Heinrich Sachers a Franz Gärtner, na návrhu se podílel i projektant radnice Franz Neumann z Vídně, který si tak ohlídal, aby oba nové domy ladily s právě započatou stavbou radnice.
Přízemí dostalo dnešní vzhled roku 1927 při úpravách pro Kreditanstalt der Deutschen (Úvěrový ústav Němců). Za okupace zde měla sídlo Říšská skupina bank a okresní vedení několika dalších organizací. Po osvobození užíval prostory Komunální podnik města Liberce, v přízemí byly kanceláře Svatky . V roce 1994 byla dokončena generální rekonstrukce. Přízemí a první patro sloužilo přechodné prodejně Díla Českého fondu výtvarných umění a výstavní síní v patře. Vyšší podlaží využívala mj. Česká spořitelna.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

rok 2020
rok 2020
1990
1990
1928
1928
Střelecká (5.května) ulice v roce 1928 a 24.12.2021
Střelecká (5.května) ulice v roce 1928 a 24.12.2021
archiv O.Musil
archiv O.Musil
eBay
eBay

Přestavba v ulici 5.května

(1990, 1928, 1929)

Nároží dominuje od roku 1928 dům (čp. 176 - I), postavený Ernstem Schäferem. Původní jméno ulice 5.května, která se do okupace jmenovala Střelecká, připomínají 4 sochy v čele domu, znázorňující střelce v různých historických obdobích.
Na zbořeništi po patrovém domku (čp.159-I) vyrostl v roce 1928 obytný dům podle návrhu libereckého architekta Ernsta Schäfera. Jeho střízlivou fasádu a uspořádání poněkud zjemňují mělké ornamenty vyvedené v omítce.
I sousední domem (čp 171 - I) s vetešnictvím E.Diamanta nahradil roku 1930 pětipodlažní objekt podle návrhu Karla Hockeho z Liberce.

(zdroj Kniha o Liberci)

1929
1929
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Střelecká ulice (ulice 5.května) kolem roku 1900 a 21.2.2022
Střelecká ulice (ulice 5.května) kolem roku 1900 a 21.2.2022
Blumenstock - pozdější budova/dílna/kostymérna divadla F. X. Šaldy na Šaldově náměstí (stála do února 1995). Původně tedy Blumenstocková továrna na kartáče do průmyslových prádelen. ( z Anschiringerova Alba, 1858).(autor článku Tomáš Cvrček)
Blumenstock - pozdější budova/dílna/kostymérna divadla F. X. Šaldy na Šaldově náměstí (stála do února 1995). Původně tedy Blumenstocková továrna na kartáče do průmyslových prádelen. ( z Anschiringerova Alba, 1858).(autor článku Tomáš Cvrček)
Blumenstock v 50.letech
Blumenstock v 50.letech
Blumenstock v roce 1992
Blumenstock v roce 1992

C.K.PRIVILEGOVANÁ TOVÁRNA J.FRANZE BLUMENSTOCKA

(cca 1858)

Tento podnik se zabýval výrobou mykacích povlaků tvořených koženými nebo kaučukovými pásy, do nichž byly zasazeny drobné drátěné háčky, kterých bylo až 900 na čtvereční coul. Tato zdlouhavá práce byla na počátku 19.století v USA zmechanizována a první stroje tohoto druhu se objevily ve dvacátých letech také v Rakousku. Výroba mykacích povlaků byla náročná na kvalitu surovin, které musely být většinou dováženy z ciziny (kůže z Francie a Belgie, dráty z Anglie nebo Švédska), a tak se příliš nerozšířila. V celé monarchii bylo všehovšudy osm takových továren, z toho tři na Liberecku - Herknerova továrna na ulici 1.máje a dále Josef Schöller ve Stráži nad Nisou čp. 60. Další dvě byly v Brně a po jedné v Jihlavě, Vídni a Biale. Výrobou potřeb pro mykání vlny se zabýval už dědeček Franze Blumenstocka, který přišel do Liberce z Polska (1739). Jeho následník provozoval výrobu v Bednářské ulici (čp. 116 - II) a později i v Jablonecké ulici (čp. 6 - I). Proto Franz Blumenstock koupil roku 1844 vyobrazené budovy (čp. 5 a 479 - I), dříve soukenku s barvírnou a strojírenskou dílnou. Koncem padesátých let tu měl, vedle svého bytu a kanceláře, sál na úpravu kůže, dva sklady, opravnu strojů, stoupu a strojovnu s parním strojem. V přístavbě byla drátovna vybavená na anglický způsob, kde se zpracovával švédský drát, ve vedlejší budově byla koželužna. Vybavení tvořilo 5 anglických a francouzských řezaček kůže, dále 3 francouzské upravovací stroje a hlavně 52 sázecích strojů anglické a francouzské konstrukce na uchycování háčků do podložky. Podnik zaměstnával 5 pracovníků v koželužně, 8 v drátovně, 4 až 8 v úpravně. U sázecích stroje bylo 6 lidí, 4 řezali kůže. Po jednom firemním zástupci bylo ve Vídni, Brně a Liberci a další byl zaměstnán jako obchodní cestující. Továrna byla později zvýšena o patro a po požáru (2.7.1895) na několik měsíců opuštěna. Od roku 1918 sloužilo přízemí až do začátku šedesátých let jako tržnice a stánky stávaly i kolem. Po druhé světové válce mělo v budově krejčovny a sklady divadlo. Od roku 1990 byly v přízemí obchody, v únoru 1995 byl dům zbořen.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové

Rozšíření ulice 5.května

(dnes už historické fotografie (50.léta a rok 1992 a 2018)

Před bíle svítícím Poláčkovým domem vidíme vchod do tržnice. Dva domy před ním padly jako poslední v lednu 1965. Občané kritizovali, že byly zbořeny jen tři roky staré záchodky, které musely být znovu zřízeny v přízemí tzv. blumenštoku. (zdroj Kniha o Liberci)

ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
Obecní dům
Obecní dům
Rok 1975 v Liberci z pohlednice Pressfoto
Rok 1975 v Liberci z pohlednice Pressfoto
odstrojená stíhačka MiG 15
odstrojená stíhačka MiG 15

Oblíbený a jediný dětský vláček a dětský koutek

v Liberci vyrobený roku 1971 v dílně T. J. Tatra Smíchov prošel v roce 2017 kompletní rekonstrukcí. Vláček, kterému neřekne nikdo jinak než "Mašinka", byl znovu zprovozněn a opět může přinášet radost dětským návštěvníkům. Přestože Mašinka byla od počátku ve správě dřívějšího Parku kultury a oddechu Liberec, sloužila prvních devět let dětem na Šaldově náměstí. Odtud byla roku 1980 převezena a instalována v Dětském koutku a za 46 let své existence svezla téměř milion dětí. Opravou neprošla pouze vozová soustava složená z elektrické lokomotivy s třemi vagóny, ale také celé kolejiště. "Po téměř padesáti letech odpracovaného a bezproblémového provozu si to už zasloužila a z opravy mám obrovskou radost. Pevně doufám, že se stane oblíbenou atrakcí i pro další generace", dodává vedoucí Kulturního a společenského střediska Lidové sady, Petr Vostřák. (zdroj. Atlas Česka)

archiv Petr Pitrmuc
archiv Petr Pitrmuc
rok 1966. (archiv Petr Pitrmuc)
rok 1966. (archiv Petr Pitrmuc)
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht

Sochy Olbrama Zoubka se do Liberce vrátily po padesáti letech. Ozdobily nároží radnice

Nároží radnice v Liberci zdobí od srpna čtyři bronzové sochy od Olbrama Zoubka, zůstanou tam zhruba rok. Budou připomenutím ojedinělého libereckého sochařského projektu Socha a město 1969, do kterého se Zoubek také zapojil. Jeho dílo bude v Liberci vystavené poprvé po 50 letech, za tu dobu ve městě neměl ani jednu výstavu.

Před půl stoletím se sochařského projektu účastnilo 30 českých autorů, svá díla měli rozmístěné po Liberci. Zoubek měl svůj soubor "Chodci, kteří se zdraví" na Šaldově náměstí a získal za něj Cenu Matyáše Brauna. Na nároží u radnice bude mít jiná díla. Půjde o bronzové sochy v životní velikosti Kúros, Klytaimnéstra, Jidáš a Ifigenie. Každé z těchto děl váží zhruba 150 kilogramů.

Pojistka na deset milionů

"Idea je, aby byly umístěné pohromadě. Uvidíme ale, jak se to vyvine, až to budeme řešit na místě," řekla Jitka Mrázková, která pro město sochy na nároží vybírá. Sochy do Liberce bezplatně zapůjčí Nadační fond Kmentová Zoubek, radnice je ale bude muset pojistit na deset milionů korun. Mrázková předpokládá, že sochy by mohly být na nároží od druhé poloviny srpna.

Umělecká díla od různých autorů se u radnice střídají od roku 2005. Prvním dílem byla Židle sochařky Magdaleny Jetelové. Naposledy tam byla 2,5 metru vysoká bronzová socha koně s jezdcem od pražského výtvarníka Michala Gabriela.

Některé sochy v Liberci zůstaly

Některé vystavené sochy v Liberci zůstaly natrvalo. Sem patří dřevění ptáci, kteří jsou nyní u zoo. Na rohu náměstí seděl i zbloudilý Marťan Jaroslava Róny, který je umístěn na vrcholu Ještědu. U radnice bylo také sousoší tří koček od liberecké výtvarnice Martiny Klouzové-Niubo, které nyní stojí u vodotrysků u obchodního centra Plaza nedaleko radnice. (zdroj Liberecké zprávy)

foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
Na Židovských pecích, září 1963, foto Kateřina Irmanovová
Na Židovských pecích, září 1963, foto Kateřina Irmanovová
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora
Ateliér v Salmovské, 1972, foto. Emanuel Křenek
Ateliér v Salmovské, 1972, foto. Emanuel Křenek
Ateliér v Salmovské, 1975, foto. Ivo Loos
Ateliér v Salmovské, 1975, foto. Ivo Loos
„Václav Havel ve své kanceláři v červenci roku 1992 poté, co odstoupil z úřadu prezidenta ČSSR. Odnáší si své drobnosti z kanceláře, kde funkci prezidenta reprezentoval.“ Autor fotografie Tomki Němec na rubu zvětšeniny.
„Václav Havel ve své kanceláři v červenci roku 1992 poté, co odstoupil z úřadu prezidenta ČSSR. Odnáší si své drobnosti z kanceláře, kde funkci prezidenta reprezentoval.“ Autor fotografie Tomki Němec na rubu zvětšeniny.
V ateliéru v Salmovské, listopad 1994, foto.Ota Hájek
V ateliéru v Salmovské, listopad 1994, foto.Ota Hájek
V ateliéru v Salmovské, září 2013, foto. David Stecker
V ateliéru v Salmovské, září 2013, foto. David Stecker

OLBRAM ZOUBEK

Narodil se 21. dubna 1926 v Praze.

Umírá 15. června 2017 v Praze.


Jeho dílo je zastoupeno Národní galerii v Praze, Museu Kampa - Nadaci Jana a Medy Mládkových, Moravské galerii v Brně, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Muzeu umění Olomouc, v řadě regionálních galerií a v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Největší soubor jeho prací je v majetku Města Litomyšle a je vystaven ve stálé expozici ve sklepení litomyšlského zámku.

(autor Polana Bregantová)

Čtyři bronzové sochy Olbrama Zoubka před libereckou radnicí - září 2019
Čtyři bronzové sochy Olbrama Zoubka před libereckou radnicí - září 2019
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora 1
Výstava Socha a město, Liberec, léto 1969, foto. archiv autora 1
Ateliér v Salmovské, září 1983, foto. Karel Kestner
Ateliér v Salmovské, září 1983, foto. Karel Kestner
Předání posmrtné masky Jana Palacha studentům, Rudolfinum, 16. leden 1990, foto. Jiří Všetečka
Předání posmrtné masky Jana Palacha studentům, Rudolfinum, 16. leden 1990, foto. Jiří Všetečka
Václav Havel koriguje stélu Marie pro hrobku rodiny Havlových na Olšanech, ateliér v Salmovské, 9. červenec 1996, foto. archiv autora
Václav Havel koriguje stélu Marie pro hrobku rodiny Havlových na Olšanech, ateliér v Salmovské, 9. červenec 1996, foto. archiv autora
Výstava na Bastionu v Praze 2, srpen 2012, foto. Jiří Sláma
Výstava na Bastionu v Praze 2, srpen 2012, foto. Jiří Sláma
Se Lvem pro televizní vysílač v Ostravě-Hošťálkovicích, ateliér v Salmovské, leden 1981, foto. Emanuel Křenek
Se Lvem pro televizní vysílač v Ostravě-Hošťálkovicích, ateliér v Salmovské, leden 1981, foto. Emanuel Křenek
Předkládám článek z publikace Architektura ČSR z roku 1968 o libereckých architektech. Věděli jste o návrhu obchodního domu Tesla na Šaldově náměstí, viděli jste jinou (a pro mě dost ujetou) podobu obchodního domu Atlas?Detail:https://drive.google.com/.../1-h2TThG7k23PK8kXOXwqZ8MxySt...


(autor článku Petr Ruprecht)

archiv Broněk Kettner
archiv Broněk Kettner
Palachova třída v roce 2001 a 1.7.2021
Palachova třída v roce 2001 a 1.7.2021
Palachova třída v roce 2001 a 1.7.2021
Palachova třída v roce 2001 a 1.7.2021
V neděli 16.12.1984 poprvé vyjely tramvaje na přeložku v centru Liberce. Nová trať dnešní Palachovou a Rumunskou ulicí nahradila trasu v Pražské a Moskevské a na tehdejším náměstí Bojovníků za mír.
V neděli 16.12.1984 poprvé vyjely tramvaje na přeložku v centru Liberce. Nová trať dnešní Palachovou a Rumunskou ulicí nahradila trasu v Pražské a Moskevské a na tehdejším náměstí Bojovníků za mír.
Výstavba OC Plaza v roce 2007 (archiv Všichni Čermáci)
Výstavba OC Plaza v roce 2007 (archiv Všichni Čermáci)
foto z roku 2020
foto z roku 2020
bourá se, staví se ....19.3.1984 (archiv p.Odrážková)
bourá se, staví se ....19.3.1984 (archiv p.Odrážková)
archiv Pepča Čermák
archiv Pepča Čermák
archiv Pepča Čermák
archiv Pepča Čermák
Felberova a Palachova (Ludmilina) ulice
Felberova a Palachova (Ludmilina) ulice
1915 (archiv O.Musil)
1915 (archiv O.Musil)
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
Pohled z Felberovy ulice na  Palachovu třídu 19.3.1984 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
Pohled z Felberovy ulice na Palachovu třídu 19.3.1984 (archiv p.Odrážkové) a 30.8.2020
archiv J.Pelant
archiv J.Pelant

Proměny Palachovy ulice

Palachova ulice a Šaldovo náměstí ( foto Boveraclub)
Palachova ulice a Šaldovo náměstí ( foto Boveraclub)
Pohled z Felberovy ulice na Palachovu (M.Gergelčík)
Pohled z Felberovy ulice na Palachovu (M.Gergelčík)
1978 (archiv Boveraclubu)
1978 (archiv Boveraclubu)
Místo mého učňáku, je dnes DINOPARK/ "Tyranosaurium"...📷:-D  Uprostřed do toho baráčku, jsem chodil v 65 tém do první třídy na učňák  (Fotočas Mirek)
Místo mého učňáku, je dnes DINOPARK/ "Tyranosaurium"...📷:-D Uprostřed do toho baráčku, jsem chodil v 65 tém do první třídy na učňák (Fotočas Mirek)
8.2.2021 foto Tibor Batthyány
8.2.2021 foto Tibor Batthyány
Pohled z Rumunské ulice k Šaldovu náměstí. (Zdroj: K-report.net) (Všichni Čermáci)
Pohled z Rumunské ulice k Šaldovu náměstí. (Zdroj: K-report.net) (Všichni Čermáci)
28.7.1993 (archiv František Zikmund)
28.7.1993 (archiv František Zikmund)