Rumjancevova ulice a most nad Sokolskou ulicí

23.08.2022
archiv Karla Vlacha
archiv Karla Vlacha
archiv Karla Vlacha
archiv Karla Vlacha

Benešovo náměstí a most za divadlem aneb dokolečka dokola

Roku 1895 byl dlouho plánovaným přemostěním tehdejší Turnerské (Sokolské) ulice umožněn přímý průjezd k synagoze a do ulice Na Skřivanech (Rumjancevovy). První liberecká mimoúrovňová křížovatka se stala zároveň působivým popředím pro vyhledávané a často publikované pohledy na ucelenou novorenesanční zástavbu horního centra. Prodloužená Rumjancevova ulice na nich působí skutečně monumentálním dojmem velkoměstské třídy, přestože nepatřila a ani nepatří k hlavním dopravním tepnám. Stačilo také stočit pohled trochu doleva a hned se naskytl obrázek zcela jiného Liberce. Vedle pošty, v místech pozdějšího výukového domu (dnes Technická univerzita ), strašila až do konce dvacátých let přízemní barabizna a neméně zchátralé polodřevěné domky v Liliové a Řečnické ulici vydržely ještě o třicet let déle.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

1906 (archiv O.Musil)
1906 (archiv O.Musil)
Most u divadla  v roce 1895 a 17.5.2022
Most u divadla v roce 1895 a 17.5.2022
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
30.léta 20.století
30.léta 20.století
rok 1979
rok 1979
(archiv Luboš Janků)
(archiv Luboš Janků)

Most za divadlem

ve 30.letech 20.století a letech 1979 a 1992

Nahoře je původní železný most z roku 1895 s dominantou synagogy. V lednu 1974 se začalo s jeho demolicí a zároveň odstřelem skály v místě budoucího nájezdu. Nový železobetonový most zapojený do mimoúrovňové křižovatky byl otevřen 13.5.1975 (zdroj Kniha o Liberci)

rok 1992
rok 1992
archiv Jana Ducháčková
archiv Jana Ducháčková
Sokolská ulice cca 1974 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
Sokolská ulice cca 1974 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
Sokolská ulice cca 1975 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
Sokolská ulice cca 1975 (archiv Jany Ducháčkové) a 28.10.2021
budoucnost
budoucnost
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
Bourání starého mostu v roce 1974 a nový most 28.10.2021
Bourání starého mostu v roce 1974 a nový most 28.10.2021
2021 (Petr Ruprecht
2021 (Petr Ruprecht

Hostina obrů je mediální označení pro umělecké dílo Zastávka sochaře Davida Černého na liberecké autobusové zastávce Sokolská u zdi. Nachází se v centru Liberce mezi Divadlem F. X. Šaldy a Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci. Zastávka je na velmi frekventované silnici v průběžném jízdním pruhu v mírném svahu, kdy silnice odbočující vpravo ze Sokolské ulice stoupá na křižovatku za mostem mezi ulicí z náměstí Dr. Edvarda Beneše a Rumjancevovou ulicí.

David Černý o svém díle řekl: "Cílem stolu v nadživotní velikosti je křižovatku zpomalit, proměnit ho v místo zasutých vzpomínek. Zátiší na desce stolu připomíná přerušenou hostinu, od které musela jakási rodina bronzových obrů náhle odejít. Pro nás, rasu malých a uspěchaných lidí, zbylo jen místo pod stolem, v prostoru tajných her, o kterých ti ostatní neměli ani ponětí... Je to místo nejen k zastavení autobusu, ale i zastavení lidí a přemýšlení," dodal autor. Po slavnostním odhalení plastiky o ní novináři psali jako o Hostině obrů, což kritizoval David Černý jako "zavádějící název". "Není to žádná hostina, je to prostě zastávka - autobusová i časová. Jsou na ní předměty, které vnímám jako atributy Liberce," řekl. Zastávka má podle něj rušné místo v centru města zpomalit, je i místem zasutých vzpomínek.

Plastika s typickým zeleným povrchem patinovaného bronzu odkazuje na symboly z minulosti a současnosti Libereckého kraje. Předměty připomínají česko-německo-židovskou minulost Liberecka. Prostor díla je na chodníku orámován tmavší dlažbou do tvaru obdélníku.

Základ uměleckého díla tvoří velký bronzový stůl připomínající typické dřevěné stoly oblíbené na Liberecku v 19. století. Historický nábytek inspiroval i pět židlí pod stolem. Kousek od stolu je koš na odpadky ve tvaru obří konzervy s pootevřeným víčkem, které nese typické stopy otvíráku. Vedle koše vystupuje z kamenné zdi část papírového tácku s libereckými párky, opět z bronzu a ve velkém provedení. Na druhé straně od židlí je na žulových kamenech jízdní řád v ozdobném bronzovém rámečku, který připomíná čtyři větve stromu s ozdobou nahoře a odkazuje na tradiční myslivost v kraji. V březnu 2019 jezdily ze Zastávky u zdi autobusy č. 14, 18, 25 a 34 mířící do Ruprechtic, Růžodolu, průmyslové zóny Jih a do Bedřichova. Na prostřeném stolu s ubrusem (tradice textilního průmyslu) se nachází povalený poškozený židovský svícen menora, který připomíná pronásledování židovského obyvatelstva a vypálení staré synagogy 11. listopadu 1938. Stará synagoga stála nedaleko od Zastávky u zdi. V současné době na místě Staré synagogy stojí Nová synagoga (Stavba smíření).

Na stole stojí dále pivní půllitr, historická lahev od piva s porcelánovou zátkou, na které uvádí německý nápis, že pochází z frýdlantského zámeckého pivovaru. Uprostřed stolu je na podnosu hlava s brýlemi, do které jsou zapíchnuté vidlička a nůž. Po noži leze velká bronzová moucha. Další mouchy sedí na masožravé rostlině a přední straně ubrusu, který splývá ze stolu. Mouchy mají na hlavě přilby vojáků wehrmachtu.

Na celém uměleckém díle je právě uříznutá hlava tím, co vzbuzuje největší nevoli a dohady. Marek Řeháček uvádí ve své knize Liberecké zajímavosti, kniha první, že David Černý připsal na prezentaci projektu, že se jedná o "mouchu na noži v Konrádově hlavě", což Liberečanům připomíná Konrada Henleina, který se narodil v blízkých Vratislavicích nad Nisou.

Na tradici sklářského průmyslu odkazuje skleněná váza a chloubu liberecké botanické zahrady - unikátní sbírku masožravých rostlin - zastupuje mucholapka podivná, která je do vázy zasazena. Kousek od ní je krabička od cigaret a historický německý pivní džbán kriegel s uchem a cínovým víčkem.

(zdroj: Wikipedia)

Marek Řeháček v knize Liberecké zajímavosti, kniha první cituje z webové prezentace Davida Černého k jeho dílu: "Rušná křižovatka zaříznutá do okolního členitého terénu. Auta a lidé tu jen projíždějí nebo procházejí, zastávka autobusu tu má tak málo místa, že ji není skoro vidět. Není to příjemné místo na čekání, každý chce co nejrychleji nastoupit a jet. Snad každý si z raného dětství pamatuje na okamžik, kdy se octl pod jídelním stolem. V přítmí mezi čtyřma nohama jsme se najednou ocitli v novém, nikým nenavštěvovaném světě, který byl bezpečný, intimní, oddělený od ostatního prostoru pokoje. Zvuky tu byly tlumeny splývajícím ubrusem, kdosi neznámý na spodní stranu desky načmáral tajemná znamení a zanechal zatvrdlé žvýkačky. Čekající cestující jsou zataženi do hry na Alenku v říši divů, okolo projíždějící v autech znejistí a kontrolují, nesedí-li ve šlapacím autíčku.
foto Radka Lankašová
foto Radka Lankašová

most za divadlem v roce 1920

Od poloviny 90.let 19.století navazoval na severozápadní roh náměstí Dr.E.Beneše tzv.Divadelní most, vytvářející komunikaci směrem k synagoze, překlenutý přes nově zbudovanou Sokolskou ulici. Obě tyto ulice připojovalo pohodlné schodiště za divadlem, jedno z mnohých a pro Liberec typických. Původně jednotný blok domů s jednotnou fasádou v Rumjancevově ulici narušila až přestavba roku 1938.

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)

1912 (beta.lot-tissimo.com/de
1912 (beta.lot-tissimo.com/de
Concordia a starý most přes Sokolskou ulici (zdroj: https://www.muzeumpojisteni.cz/...)
Concordia a starý most přes Sokolskou ulici (zdroj: https://www.muzeumpojisteni.cz/...)
Concordia a most za divadlem před sto lety a 28.10.2021
Concordia a most za divadlem před sto lety a 28.10.2021
Sokolská ulice, Blbec z Xeenemünde 1962 Foto: Filmová Místa a Malý Ptica
Sokolská ulice, Blbec z Xeenemünde 1962 Foto: Filmová Místa a Malý Ptica

Okolí mostu nad Sokolskou ulicí

Pro mě pikantní obrázek – tramvaj do Ruprechtic, synagoga, fontána (?) vedle divadla (archiv Petr Ruprecht)
Pro mě pikantní obrázek – tramvaj do Ruprechtic, synagoga, fontána (?) vedle divadla (archiv Petr Ruprecht)
Concordia - Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
Concordia - Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
Most a divadlo F.X.Šaldy  (foto V. Víšek)
Most a divadlo F.X.Šaldy (foto V. Víšek)
Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
Rumjancevova ulice (M.Gergelčík)
most za divadlem v roce 1920 a 2001  (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
most za divadlem v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Rumjancevova ulice

v pozadí Rumjancevova ulice (foto Otto Vávra starší)
v pozadí Rumjancevova ulice (foto Otto Vávra starší)
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
Pozná někdo, kde se nachází tato plastika, podle které se domu říká U pláteníka? ......V Rumjancevově ulici, vedle katastrálního úřadu. (archiv Všichni Čermáci)
Pozná někdo, kde se nachází tato plastika, podle které se domu říká U pláteníka? ......V Rumjancevově ulici, vedle katastrálního úřadu. (archiv Všichni Čermáci)
Rumjancevova ulice v roce 1964 a 2019 ......V letech 1957 - 1958 vznikl na místě bývalého stavebního dvora, továrního objektu a další nevyhovující zástavby ucelený urbanistický soubor, zpracovaný ve Stavoprojektu. (architekti B. Lisal, A.Šimůnek, S.Technik). Výstavbu zajistili Pozemní stavby LIBEREC. (zdroj Kniha o Liberci)
Rumjancevova ulice v roce 1964 a 2019 ......V letech 1957 - 1958 vznikl na místě bývalého stavebního dvora, továrního objektu a další nevyhovující zástavby ucelený urbanistický soubor, zpracovaný ve Stavoprojektu. (architekti B. Lisal, A.Šimůnek, S.Technik). Výstavbu zajistili Pozemní stavby LIBEREC. (zdroj Kniha o Liberci)
Rumjancevova ulice cca 50.léta (archiv Jaroslav Reichenber Karel)
Rumjancevova ulice cca 50.léta (archiv Jaroslav Reichenber Karel)
Bytová výstavba v Rumjancevově ulici v roce 1950. (Popisek z knihy Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čemáci)
Bytová výstavba v Rumjancevově ulici v roce 1950. (Popisek z knihy Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čemáci)
1964 Vilém Boháč
1964 Vilém Boháč

Ulice Na Skřivanech (18.léta 19.století)

V návaznosti na novou městskou čtvrť, tzv. Fiipovo město, vznikla řada zděných klasicistních domů v místech zvaném Na Skřivanech podél dnešní Rumjancevovy ulice. Snímek pořízený z Vavřincova vrchu zachycuje odprava doleva domy čp. 118, 379, 335, 119, 120 a 124 - I. Dosud volnou plochu před nimi naplnila brzy synagoga. Dole vidíme střechy domů podél dnešního Sokolské ulice.
Dům zachycený zcela vpravo 118 - I byl postavený roku 1818 pro městského úředníka Gottfrieda Resella.
Vedle něj stojící dům, postavený roku 1870 pro soukeníka F.Hoffmanna, zůstal dodnes zachován v téměř nezměněné podobě, pouze s přístavbou z roku 1924. Jeho soused vznikl roku 1833 a v osmdesátých letech dostal přístavbu pro nového majitele továrníka Eduarda Salomona. V této podobě vydržel až do roku 1993, kdy byl při modernizaci rozšířen směrem do dvora a dostal zvýšenou mansardovou střechu. V proluce mezi ním a jeho bližším sousedem vznikl roku 1924 obchodní a obytný dům (čp.971 - I) pro továrníka Salomona, jehož úzké průčelí zdobí socha textiláka od libereckého sochaře Karla Kolaczka. Zbylé domy byly zbourány v šedesátých letech při výstavbě objektu Oblastní geodezie a Podniku výpočetní techniky.
(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)