Růžodol I - Rochlice
Soukenné náměstí - Rochlice
Soukenné náměstí - Rochlice
Trať vedla z dolního libereckého náměstí (později Gottwaldovo náměstí, dnes Soukenné náměstí, kde byla napojena na hlavní městské tratě) jižním směrem do obce, později liberecké části Rochlice na Poštovní náměstí byla uvedena do provozu na konci 19. století. Povolení ke stavbě trati nádraží - Rochlice bylo uděleno v roce 1897, stavba trati v trase z náměstí byla zahájena 3. června 1899 a 14. září 1899 (podle webu SPVD v září 1898) byl na trati zahájen provoz. Zpravidla po této trati jezdila linka, která pak pokračovala po trati do Růžodolu, dostavěné později, například při zavedení čísel linek v roce 1924 jezdila v takové trase linka č. 2.
V roce 1944 byla v Rochlici zprovozněna nová měnírna. Téhož roku byla na náměstí v Liberci uvedena do provozu elektromagnetická výhybka.
Trať byla zrušena společně s tratí do Růžodolu I, naposledy byly v provozu 31. října 1960 a do tří let bylo traťové zařízení odstraněno.
Provozní délka tratě činila 2,826 km. (zdroj: Wikipedia)
Soukenné náměstí
První odbočná trať pro pravidelnou osobní dopravu sloužila pro připojení tehdy samostatné Rochlice:
zastávky a výhybny:
- zastávka Soukenné náměstí =
Tuchplatz
- zastávka Císařská třída = Kaiserstrasse (po roce 1918 Soukenná třída -Tuchstrasse, přibližně křižovatka Náchodská - Blažkova, dnes parkoviště za OD Tesco)
- výhybna
U Jezu - Wehrgasse (vyhýbací kolej vlevo, Náchodská před křižovatkou s
třídou Milady Horákové)
- zastávka dle potřby Tovární třída - Fabrikstrasse (křižovatka Mil dy
Horákové - Košická)
- výhybna Růžodolská hranice = Rosenthaler Grenze (vyhýbací kolej vlevo, -
u křižovatky Milady Horákové - Melantrichova)
- zastávka Růžodolský most - Rosenthaler Brücke (Čechova)
- zastávka
dle potřeby Zweigova továrna - Fabrik Zweig (u křižovatky Milady
Horákové - U Potůčku)
- výhybna U Města Vídně - Stadt Wien (vyhýbací
kolej vlevo, před křižovatkou Milady Horákové - Mostecká)
- zastávka dle
potřeby Vila Hlasiwetz - Villa Hlasiwetz (Milady Horákové -V Háji)
- zastávka dle potřeby Kostelní vrch - Kirchberg (Milady Horákové - Na
Žižkově)
- konečná stanice Rochlice
= Róchlitz (Poštovní náměstí)
Trať
začínala na východní straně Soukenného náměstí (před dnešním palácem
Dunaj). Pro spojení s oběma kolejemi trati Nádraží - Lidová zahrada
sloužily křížové spojky. Do Rochlice vedla kolej po levém okraji
Císařské (Náchodské) a Rochlické třídy (Dr. Milady Horákové). Největší
hodnota sklonu
byla
dosažena na sjezdu ke křižovatce s Tovární (Košickou) ulicí. Počátek
trati ležel v nadmořské výšce necelých 353 m, kolej stoupala až do km
0,385 (zde dosáhla nadmořské výšky 362,5 m), po výrazném klesání (viz
výše) a mírném stoupání na území Horního Růžodolu a Rochlice skončila ve
výši 369,5 m nad Jadranem. Minimální poloměr oblouku činil 30 m (km
přibližně 1,3).
Trať
procházela katastry tří obcí: - od počátku do km přibližně 1,4
statutárního města Liberec - v km 1,4 - 1,8 obce Růžodol 2. díl (Horní
Růžodol) - od km cca 1,8 na konec obce Rochlice
Pro výstavbu trati bylo nutno nahradit původní kamenný klenutý mostek přes Harcovský potok novou betonovou konstrukcí (vyústění Fügnerovy ulice do Soukenného náměstí).
TPZ provedl motorový vůz 2 rychlostí 5 - 15 km/h. Rychlost 5 km/h byla předepsána v počátečním úzkém úseku Císařské třídy. Trať byla postavena ze žlábkových kolejnic Phonix hmotnosti 35 kg/m uložených na štěrkové lože bez pražců a zadlážděných. Provoz na nové trati zajišťovaly vozy 1-6 s nejslabšími motory. Od 3.5. 1906 byly upraveny poJohy výhyben: na lince byl tehdy zaveden interval 10 minut:
- zastávka Růžodolská hranice Rosenthaler Grenze (zrušena výhybna)
- výhybna Růžodolský most -= Rosenthaler Brůcke (
- zastávka U Města Vídně - Stadt Wien (výhybna zrušena)
Kvůli růstu frekvence se roku 1913 chystalo zavedení intervalu 5 minut, pro nějž byly zřízeny:
- výhybna Rochlická třída Rochlitzerstrasse (vyhýbací kolej vlevo, křižovatka Milady Horákové - U Monstrance)
- výhybna U Města Vídně - Stadt Wien (obnova původní)
- Před rokem 1929 byla zřízena zastávka dle potřeby Teltscher & Löwy
V letech 1928 - 30 byla v rámci rekonstrukce tehdejší hlavní příjezdové silnice od Prahy trať postupně v úseku 0,753 -1,711 přeložena těsně k novému levému chodníku. Zároveň se zvětšil poloměr u někdejšího kamenolomu v km cca 1,00 - 1,15. Úpravy se významně dotkly výhyben Rochlická třída (vyhýbací kolej myní vpravo, výhybna posunuta na novou vozovku) a Gut (bývalý Růžodolský most).
Při stavbě paláce Dunaj na Soukenném náměstí zanikla 27. 5. 1930 koncová odstavná kolej.
V závěru roku 1939 proběhla přeložka kolejí v konečné stanici Rochlice (2. 11. uvedena do provozu). Roku 1941 byla prodloužena výhybna U Jezu.
Dne 17. 11. 1948 bylo oznámeno zrušení zastávky Mostecká ulice v km 2,234 a zřízení nové zastávky Obvodová rada Rochlic v km 2,500.
V květnu 1951 byla trať mezi výhybnou Krematorium (původně U Jezu) a křižovatkou s Košickou přeložena na zvláštní těleso vpravo od vozovky ulice Zdeňka Nejedlého (Milady Horákové).
Jízdní řád platný od 30. 11. 1958 uvádínatrati následujícístanicena znamení: Košická, Melantrichova, Mostecká.
V roce 1958 byla v rámci celkové rekonstrukce kolejí v dolním centru upravena trať Soukenné náměstí - Rochlice v km 0,122 - 0,244. Směrová úprava byla minimální, šlo ' zejména o opravu svršku a vložení výhybek pro nové spojovací oblouky (viz stavební trať "Spojovací koleje Jánská - Švédská - Náchodská"). Jakmile byl na nich zahájen provoz, zaniklo dvojité křížení u napojení na trať Nádraží - Lidové sady, výjezd do Náchodské ulice zůstal zachován pro odstavování vozů.
O dva roky později byl zastaven provoz mezí km cca 0,180 a konečnou Rochlice (31. 10. 1960, zrušení tramvajové linky 2).
Krátký zbytek trati zanikl kvůli výstavbě obchodního domu Ještěd (Tesco) roku 1971.
(zdroj: P.Dvorský, I.Grisa a G.Jäkl - Úzkorozchodné tramvajové provozy Liberec, 2007, Nakladatelství Corona, s.r.o., ISBN 975-80-86116-49-5)
Náchodská ulice
Třída Milady Horákové
V sobotu 12.5.1951
to vzal Erwin Cettineo procházkou z centra na Rochlice. Na křižovatce ulic M. Horákové a Náchodské zachytil rozpracovanou přeložku tramvajové tratě, poblíž Košické pak i motorový vůz č. 15 (1904) na lince č. 2.
Poštovní náměstí
Nová trať ?
Obnovení tramvajové trati do Rochlice je stále aktivně plánováno, zejména kvůli vytíženosti linek hromadné dopravy na rochlickému sídlišti s asi 15 000 obyvateli. Již v roce 2006 měly tento projekt ve svém volebním programu pro komunální volby všechny významné politické strany. Přestože zvítězivší ODS dala v té době přednost jiným projektům, zejména sportovním areálům pro lyžařské MS v roce 2009, zastupitelstvo odsouhlasilo první variantu podoby trati. Ta by se u zastávky U Lomu oddělovala od modernizované liberecko-jablonecké trati a vedla by kolem sídliště Broumovská ulicemi Broumovskou a Krejčího. Cena se odhadovala asi na 700 milionů Kč. V témže roce primátor doufal, že by mohla být nová trať zprovozněna do roku 2011, o podobných termínech se psalo i v roce 2008.
Projednávána byla také druhá varianta, která by kopírovala trasu autobusové linky č. 12 od stanice Rybníček kolem krajského úřadu, přemostěním Nisy a podjezdem křižovatky na třídu Dr. Milady Horákové (zastávka Košická) a dále po její levé straně náspem k zastávce U Močálu, od zastávky Dobiášova pak samostatným dopravním pásem po pravé straně třídy Dobiášova až ke smyčce Zelené údolí. Tuto variantu zastupitelstvo města bez provedení srovnávací studie odmítlo.
Dopravní podnik nechal vypracovat i studii tříkilometrového pokračování tratě po mostě přes údolí Nisy a silnici I/14 ulicí Českou až k Makru ve Vesci, výhledově do Doubí.
Původně se počítalo s tím, že na ploše bývalého podniku Textilana vybuduje soukromý investor obchodně-zábavní centrum Promenáda a v jeho rámci zaplatí i přeložku tramvajové trati. Od projektu však v roce 2007 ustoupil a přeložku tak muselo město budovat na své náklady. V roce 2008 byla v rámci tzv. nulté etapy za 40 milionů Kč přestavěna tramvajová smyčka v terminálu MHD Fügnerova, k čemuž bylo město motivováno pořádáním MS v lyžování v roce 2009. V dubnu 2008 vedení města uvažovalo o nabídce společnosti Involar na údajně výhodný úvěr od nebankovní společnosti IBC Valor GmbH, a to ve výši odpovídající asi 312 milionů Kč, jako pojistce pro případ, že by město nedostalo evropskou ani státní dotaci.
V červnu 2009 začala rekonstrukce stávající meziměstské trati v úseku Fügnerova - Mlýnská - Klicperova - Textilana - Jablonecká - U Lomu, která zahrnovala zdvojkolejnění a zdvojrozchodnění stávající jednokolejné trati s rozchodem 1000 mm (nově má i normální rozchod 1435 mm). Z finančních důvodů však ve výstavbě nové trati ze zastávky U Lomu pokračováno nebylo.
V komunálních volbách v roce 2018 se toto téma také objevilo v programech některých stran, po volbách nové složení zastupitelstva pokračování v projektu schválilo.
V plánu však nyní byla druhá varianta, která se vyhýbá terminálu
Fügnerova a zároveň umožňuje návaznost linek od nádraží nebo od
Vratislavic. Cena se odhadovala mezi 650 a 800 miliony Kč, někteří
zastupitelé však vyjádřili obavy z finančního zabezpečení projektu.
(zdroj: Wikipedia)
Liberec se chce vyhnout demolicím, tramvaj do Rochlice vrací na starou trasu
18. dubna 2022 8:26 Liberec řeší, kudy vést novou tramvajovou trať na sídliště Rochlice. Trasa, kterou vybralo předchozí vedení města, totiž vyžaduje značné demolice domů. Do hry se tak znovu vrací trasa přes Broumovskou, kterou před lety zastupitelé odmítli.
Byla by to jedna z největších demoličních akcí v Liberci od dob zbourání obchodní domu Ještěd. Pokud zastupitelé schválí, že nová tramvajová trať na sídliště Dobiášova má z centra Liberce vést kolem teplárny, bude se muset kvůli tomu zbourat na 60 objektů.
Jen samotné výkupy pozemků a následné bourací práce by přišly na více než 200 milionů korun. Demolice by se přitom týkala i 32 obytných či rodinných domů v ulicích Dr. Milady Horákové, U Močálu, Červeného, Na Žižkově a Dobiášova. K zemi by šly i areály autoservisu, čerpací stanice a sběrny na ulici Dr. Milady Horákové nebo 36 garáží podél ulice Dobiášova.
Celkové náklady na výstavbu tramvajové tratě, která by měla začínat v centru Liberce na Rybníčku a končit točnou pod bývalou prodejnou Edeka na sídlišti Rochlice v Zeleném Údolí, odhaduje studie proveditelnosti na 1,7 miliardy korun.
"To jsou, samozřejmě, obrovské peníze. A také velké demolice včetně obytných domů, takže chci zastupitelstvo na dubnovém zasedání požádat, zda by uvolnilo peníze na posouzení varianty vedení tramvajové tratě do Rochlice přes sídliště Broumovská. Ta by měla vyjít levněji, protože tam takové demolice nehrozí," řekl primátor Jaroslav Zámečník (SLK).
Varianta přes Broumovskou přitom na městě už několikrát byla. V rámci rekonstrukce tramvajové tratě do Vratislavic se dokonce v zastávce U Lomu připravil před lety pruh pro odbočování tramvaje právě na Broumovskou, točit se měla tramvaj za základní školou Dobiášova.
Minulé vedení bylo pro spodní trasu
Jenže za minulého vedení města vybrali zastupitelé jako lepší spodní trasu. Tedy právě přes ulici Dr. Milady Horákové a teplárny. Čili v trase, kudy dnes na největší liberecké sídliště jezdí autobus číslo 12.
"Jsme rozhodnuti v projektu nové tramvajové tratě z dolního centra Liberce na sídliště Rochlice II pokračovat. Ale potřebujeme finální rozhodnutí od zastupitelů. Tedy, jak a zda vůbec má dopravní podnik pokračovat v projektových přípravných a majetkoprávních operacích," sdělil náměstek primátora Jiří Šolc (SLK).
Společnost Opus Consulting, která pro město zajišťovala studii proveditelnosti na variantu kolem teplárny, navíc radnici upozorňuje, že toto vedení tratě se Liberci vyplatí pouze v případě, že se tramvaj v druhé etapě prodlouží ze Zeleného Údolí až do Vesce a Doubí. Konečná by pak měla být kousek od prodejny Makro v Doubí.
"Bez této druhé etapy nebude realizace tramvajové tratě generovat dostatečné environmentální, společenské a ekonomické přínosy a z pohledu posuzování je tak zcela neproveditelná," stojí ve studii.
Pokud by tramvaj jezdila přes Rochlici až do Doubí, přepravila by za den odhadem 15 tisíc cestujících. V případě konečné v Zeleném Údolí by se denně přepravilo asi 8 tisíc lidí. Náklady za druhou etapu až do Doubí odhadují odborníci na 740 milionů korun. Dohromady i s první etapou by tak nová tramvajová trať měla stát dvě a půl miliardy korun.
"Dopravní obsluhu celé lokality Rochlice II musíme v každém případě řešit. Je to naše největší sídliště, a i když je tam velká frekvence autobusů, další už nejde přidávat. Takže tramvaj tak jako tak potřebujeme. Pokud by se navíc protáhla trať přes Vesec až do Doubí, mohla by tramvaj v budoucnu v této lokalitě kompletně nahradit autobusy," dodal Šolc.
O tramvaji do Rochlice se přitom na radnici mluví od roku 2002. Jaký postoj zaujmou zastupitelé teď na konci dubna, kdy se má znovu otevřít i cesta variantě přes Broumovskou, zatím není jasné. "Upřímně, jsem z toho v rozpacích. Tato politika jeden krok vpřed, dva zpátky, ničemu moc nepomáhá," zmínil opoziční zastupitel Jindřich Felcman (ZpL).
Autor: Jana Pavlíčková
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/tramvaj-rochlice-broumovska-jablonecka-trat-demolice.A220414_145941_liberec-zpravy_jape
Tramvaj do Rochlice povede kolem teplárny. Bez demolic i tunelu pod Košickou
úterý, 31. května 2022, 12:21
Pokud jednou pojede tramvaj na největší liberecké sídliště v Rochlici,
povede po třídě Dr. Milady Horákové. Projekt by ale měl být výrazně
přepracován tak, aby byl levnější, a také bez demolic desítek domů a
výstavby tunelu pod Košickou ulicí. Na podnět opozice se na tom
jednomyslně dohodlo liberecké zastupitelstvo.
Původní odhad výstavby tramvajové trati do
Rochlic kolem teplárny, tedy takzvanou dolní variantou, počítal s 1,7
miliardy korun. Počítala s výkupy a demolicí desítek budov nebo
budováním tunelu pod Košickou ulicí. To vše proto, aby trať nekolidovala
se silnicí.
Podle opozice ale taková varianta není vůbec potřeba. "Ulice Milady
Horákové je dostatečně široká, aby do ní bylo možné umístit samostatné
tramvajové těleso, na kterém nebude tramvaj zpomalována auty. V ulici Na
Žižkově je možné koleje umístit do ulice, aut tam nejezdí tolik, aby
vznikaly nějaké kolize. Problém s hlukem lze řešit technickými
opatřeními na trati i na okolních objektech. Takové řešení bude mnohem
levnější," vysvětlil Jindřich Felcman (Změna pro Liberec/Zelení).
Levnější lepší než žádná
Podle něj je levnější varianta lepší než tramvaj nemít vůbec.
Zastupitelské kluby Změny pro Liberec a Liberec otevřený lidem tak
předložily primátorovi a náměstkovi Šolcovi návrh řešení, který spočívá v
razantní úpravě projektu trati. "Nakonec musíme ocenit alespoň vstřícný
postup náměstka Šolce, který k záležitosti svolal pracovní jednání a
dokázal mezi zástupci klubů dohodnout souhlas s námi navrženým řešením.
Tímto byla naděje na vybudování tramvajové trati do Rochlice zachráněna,
jinak by byl projekt definitivně pohřben," dodal Josef Šedlbauer (Změna
pro Liberec/Zelení).
Na minulém zastupitelstvu totiž vedení města předložilo návrh o znovu
posouzení horní varianty kolem sídliště Broumovská. Materiál nakonec ale
náměstek Šolc stáhl.
Nyní se tak definitivně bude znovu řešit dolní varianta tak, aby se
nemuselo bourat a aby byla cena přijatelná. "Jde o konsenzuální
materiál, který vzešel ze semináře. Je z toho sada úkolů pro hledání
lepší trasy, která bude levnější," dodal primátor Jaroslav Zámečník
(Starostové pro LK).
Radnice tak nyní nechá prověřit, zda je nutné vybudovat tunel pod ulicí
Košickou a zda je nutné rozsáhlé bourání budov v ulicích Dr. Milady
Horákové a Na Žižkově. Podle studie proveditelnosti totiž v původní
variantě bylo potřeba přes 200 milionů korun na výkupy pozemků a
zbourání více než 60 objektů.
Autobusy nestačí
Nová trať by měla vést z centra přes sídliště Dobiášova do Zeleného
Údolí. Na největším sídlišti stotisícového města, kde žije zhruba 15
tisíc lidí, jezdí pouze autobusy. Náporu cestujících to ale v některých
časech nestačí, i když ve špičkách jezdí spoje po pěti minutách.
Vybudováním tramvajové trati do Rochlice se radnice zabývá už od roku
2002. Z navržených variant byla původně preferovaná takzvaná horní
varianta od zastávky U Lomu přes sídliště Broumovská. Minulé vedení
města ale za vhodnější vybralo variantu trasy přes ulici Dr. Milady
Horákové. Podle zpracovatelů studie proveditelnosti se ale městu vyplatí
jen v případě, pokud bude realizovat i druhou etapu, tedy následné
prodloužení trati na sídliště Vesec a Doubí. Náklady za druhou etapu
odhadli na 740 milionů korun. V takovém případě by tramvaje za den
přepravily asi 15 tisíc cestujících, při realizaci jen první etapy do
Zeleného Údolí zhruba 8000.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/doprava/29782-tramvaj-do-rochlice-povede-kolem-teplarny-bez-demolic-i-tunelu-pod-kosickou.html?utm_source=copy
Radnice - Růžodol I
Slavnostní zahájení provozu na lince do Růžodolu I.
Tramvajová trať Liberec, radnice - Růžodol I byla vedená z náměstí u liberecké radnice (náměstí Bojovníků za mír, dnes náměstí Dr. E. Beneše, kde byla napojena na hlavní městskou trať) západním směrem do obce, později liberecké části, Růžodol I. Byla uvedena do provozu na přelomu 19. a 20. století. Povolení ke stavbě bylo uděleno v roce 1897, stavba započala 31. května 1899 a trať byla uvedena do provozu 4.září 1899 směr Soukenné náměstí- Rochlice. a 9.listopadu 1904 směr radnice - Růžodolu I. Provozní délka původní tratě byla 0,925 km. V prosinci 1929 byla na růžodolské straně prodloužena k restauraci Letka na celkových 1,673 km . Zpravidla po této trati jezdila linka, která poté pokračovala po trati do Rochlice, například při zavedení čísel linek v roce 1924 jezdila po takové trase linka č. 2. Trať byla zrušena společně s tratí do Rochlice. Naposledy byly obě tratě v provozu 31. října 1960 a do tří let bylo traťové zařízení odstraněno.
Na některých domech v Londýnské a Chrastavské ulici je možné dodnes vidět původní úchytové konzole trolejového vedení.
(zdroj Wikipedia)
Pro spojení rozrůstající se vilové - čtvrti na Keilově vrchu a přilehlého předměstí s centrem Liberce byla zřízena nedlouhá stavební trať. Zprvu končila před mostem přes náhon u Nisy.
Zastávky a výhybny
- zastávka Staroměstské náměstí - Altstádter
Platz směr RůžodolI (ústí Železné ulice do Benešova náměstí)
- zastávka Bismarckovo náměstí - Bismarckplat2 (Sokolovské náměstí)
0,440
- výhybna Křížový kostel Kreuzkirche (Malé náměstí)
- zastávka Valdštejnova třída Wallensteinstrasse (křižovatka Valdštejnská - Chrastavská)
- zastávka dle potřeby Kluziště - Eislaufplatz (křižovatka Chrastavská -Truhlářská)
- zastávka dle potřeby U Věže - Turmstrasse
- konečná Chrastavská třída - Kratzauerstrasse konec kolejí, rozvidlení Chrastavská třída (před mostem přes Niský náhon)
Trať vedla ulicemi Železnou, Křížovou, Valdštejnovou (Valdštejnskou) a vozovkou Bismarckova náměstí vpravo, na křižovatce Valdštejnská - Chrastavská přejela na levý okraj druhé z uvedených ulic, podél něhož dosáhla konečné. V celé délce klesala: výchozí bod ležel ve výšce 372,0 m nad mořem, konečná ve výšce 339,5 m byla historicky nejnižším místem liberecké kolejové sítě. Největší hodnota sklonu ležela v km 0,682 - 0,851. Výhybna Křížový kostel (km 0,408 - 0,471) měla vyhýbací kolej položenou vpravo, stejným směrem vedla odbočná kolej koncového rozvidlení.
TPZ trati uskutečnila dne 4. 11. 1904 souprava 17 + 31. O čtyři dny později byla do provozu uvedena světelná signalizace v ulici U Křížového kostela.Od 1. 12. téhož roku se po spojení rochlické a růžodolské linky užívala zastávka Staroměstské náměstí - Altstádter Platz směr Rochlice v km cca 0,060 spojovacího oblouku. Pravděpodobně za L světové války zaniklo koncové rozvidlení.
Prodloužení trati dále do centra sousedního městečka bránil dřevěný most přes původní koryto Nisy. Teprve provedení regulace řeky a výstavba nových mostů přes náhon i hlavní tok umožnily pokračování realizovat. Úprava Chrastavské silnice v souvislosti s regulací řeky znamenala zvýšení její nivelety na kótu 344,682. Dne 21. 12. 1920 provedl samotný motorák 1/II TPZ úseku do centra Růžodolu I. V projektu uvažované označení nové konečné podle Staroněmecké pivnice (Altdeutsche Bierstube, po roce 1945 Letka) bylo zřejmě s ohledem na případné negativní reakce státních orgánů změněno na neutrální, vyplývající z názvu příčné ulice:- zastávka dle potřeby U Nisy - Neissegasse, směr tam (Dožínková)
- zastávka dle potřeby U Nisy, směr zpět
- konečná stanice Ostašovská silnice - Berzdorfer Strasse
Do Ostašovské byly prodlouženy všechny spoje linky 2, končící dosud v původní konečné u Nisy. Nové stavební uspořádání umožňovalo sice nasazovat na ně vleky, tato možnost se však pravděpodobně prakticky nevyužívala. Na vozidlech se název Ostašovská silnice nikdy nepoužíval: konečná stanice byla nadále označována Růžodol I RosentalI.
Roku 1934 došlo k přeložení výhybny od Křížového kostela do zastávky U Věže (25. 10. - 21. 11.).
Uspořil se tak jeden motorový vůz, který dosud musel vyčkávat na konečné,
Od 7. 3. 1946 nefungovala koncová výhybna Růžodol I (vyňata výhybka), obnovena byla zřejmě počátkem 50. let. V jízdním řádu platném od 30. 11. 1958 byly na trati uvedeny stanice na znamení Dožínková a Zeyerova. Provoz na trati byl zastaven 31. 10. 1960 (zrušení tramvajové linky 2), zanikla v následujících letech.
(zdroj: P.Dvorský, I.Grisa a G.Jäkl - Úzkorozchodné tramvajové provozy Liberec, 2007, Nakladatelství Corona, s.r.o., ISBN 975-80-86116-49-5)
Železná ulice
Sokolovské náměstí
Malé náměstí
Valdštejnská - Chrastavská ulice
Londýnská ulice
Ve středu 28.8.1929
proběhla zatěžkávací zkouška nového mostu přes regulovanou Nisu v místě setkání dnešních ulic Londýnská - Sokolská - Chrastavská. Jak jinak, než prostřednictvím tramvají, které později mohly vyjet na prodlouženou trasu do Růžodolu I. k Letce.
Růžodol I
Období 50. a zvláště 60. let bylo celosvětově poznamenáno rušením menších a zastarávajících tramvajových systémů. Vedle stoupající životní úrovně obyvatel spojené s nebývalým rozvojem automobilismu k tomu vedla i neochota měst investovat do potřebných rekonstrukcí tratí a nákupu nových vozidel; levná nafta pak všeobecně nahrávala upřednostnění autobusů před tramvajemi i trolejbusy i tam, kde se záhy jejich provoz ukázal nevhodným. V Liberci sice tramvaje zůstaly zachovány, avšak na síti redukované o trať Rochlice - Růžodol, projektované úseky do Ruprechtic a k závodu Plastimat zůstaly jen na papíře a technický stav většiny tratí se postupně stával kritickým.
Denní tisk 28.10.1960.
Rušení bylo rychlé. "Dopravní podnik žádá cestující veřejnost, aby využila podstatného zlepšení dopravy a nepřetěžovala jednotlivé spoje".