Železná ulice

17.11.2021
1870
1870
1900
1900

ŽELEZNÁ ULICE

Tato ulice patří k nejstarším ve městě. Tudy procházela stará cesta z Liberce ke hradu Hamrštejnu a dále na Hrádek a Žitavu. Nejspíše hned po založení horní osady s tržištěm byla obestavěna na severní straně, kde stálo zpočátku pět domů. Posledním (na místě dnešního čp. 249-I) byla stará škola, zrušená v roce 1564. Pozemky těchto stavení sahaly až k Frýdlantské ulici. Původní dřevěné domy se na počátku 19. století začaly měnit na zděné, většinou dvoupodlažní a během druhé poloviny téhož století dostaly dnešní, převážně novorenesanční podobu. Na protější jižní straně ulice stály původně jenom dva domky, za nimiž začínal hřbitov při kostele sv. Antonína, jehož zrušení počátkem 19. století umožnilo částečné rozšíření ulice. Velké zúžení na pouhých 5 metrů při vjezdu do Staroměstského náměstí bylo ale odstraněno teprve roku 1904, kdy se magistrátu podařilo vykoupit domy čp. I a II, na jejichž místě vyrostl hotel Praha. Rozšířenou ulicí byly ještě téhož roku položeny koleje tramvajové linky číslo 2 do Růžodolu I, která sloužila až do roku 1960.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci,1996)

1910
1910
Železná ulice 1908 a 2019
Železná ulice 1908 a 2019

Domy v Železné ulici (srpen 1864, 1908)

Dům (čp.250 - I) byl postaven roku 1524 na části zahrady zrušené staré městské školy Přestože vznikl později, podařilo se majiteli Jakobu Hoffnannovi získat vářečné právo. Na jedné z nejstarších fotografií Liberce je zachycen už po klasicistní přestavbě počátkem 19.století se slavnostní výzdobou při příležitosti velkých pěveckých slavností .Dne 15.října 1872 vyhořel a místo něj vznikl čtyřpodlažní objekt, navazující výškou na sousední budovu, postavenou na místě bývalé školy, u níž vidíme boční stěnu.
Na druhém snímku je právovárečný dům čp. 248 - I, o němž je první záznam z roku 1564, kdy ho koupil jakýsi Mestek Bunger. Štítovou orientaci si zachoval i po přestavbě koncem 18.století, kdy byl jeho majitel Johann Friedrich Trenkler, toho času starosta. Další vlastníci, manželé Handschekovi, si zde otevřeli počátkem 19.století hostinec U Bažanta. Podnik zrekonstruovaly v sedmdesátých letech 20.století Restaurace a jídelny Liberec pod pozměněným názvem U Zlatého bažanta.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

1915 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1915 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1930 (archiv O.Musil)
1930 (archiv O.Musil)
rok 1964 - foto Vilém Boháč
rok 1964 - foto Vilém Boháč
Železná ulice (archiv Michal Bárta)
Železná ulice (archiv Michal Bárta)
1900 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
1900 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
cca 1910 - archiv J.Hůlka
cca 1910 - archiv J.Hůlka
Reichenberg - Eisengasse. (Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Eisengasse. (Kamil Syrovátka)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv P.Ruprecht
archiv P.Ruprecht
(archiv Slávka Maršíková)
(archiv Slávka Maršíková)
(archiv Luboš Janků)
(archiv Luboš Janků)
Železná ulice (archiv Luboš Mencl)
Železná ulice (archiv Luboš Mencl)
Železná ulice před rokem 1960  a 21.4.2022
Železná ulice před rokem 1960 a 21.4.2022
Železná ulice (archiv Jaroslav Honzík)
Železná ulice (archiv Jaroslav Honzík)
Železná ulice
Železná ulice
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Bismarckovo (dnes Sokolovské) náměstí v Liberci na pohlednici z roku 1908. V popředí jedna z plynových lamp, které osvětlovaly Liberec už od roku 1859.
Bismarckovo (dnes Sokolovské) náměstí v Liberci na pohlednici z roku 1908. V popředí jedna z plynových lamp, které osvětlovaly Liberec už od roku 1859.
Železná ulice  (foto V. Víšek)
Železná ulice (foto V. Víšek)
Železná ulice kolem roku 1910 a 6.5.2022
Železná ulice kolem roku 1910 a 6.5.2022
archiv P.Ruprecht (zdroj: www.eizoa.com)
archiv P.Ruprecht (zdroj: www.eizoa.com)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Pohled na Železnou ulici z radnice před cca 100 lety
Pohled na Železnou ulici z radnice před cca 100 lety
Železná ulice v roce 1910  a 21.4.2022
Železná ulice v roce 1910 a 21.4.2022
Železná ulice a v pozadí Bismarckovo (dnes Sokolovské) náměstí. (archiv J.Peterka)
Železná ulice a v pozadí Bismarckovo (dnes Sokolovské) náměstí. (archiv J.Peterka)