Obecná a měšťanská škola v Komenského ulici  

MASARYKOVA ŠKOLA (část pohlednice, 30. léta)

Z iniciativy inspektorátu státních menštnových škol a Národní jednoty severočeské vznikl v roce 1928 záměr bostavit novou budovu pro českou obecnou a měšťanskou školu v Liberci. Žádost o souhlas S jejím umístěním v ulici Franze Clam-Gallase (Komenského) město odmítlo s tím, že se jedná o veřejný bark. Po dlouhém dohadování rozhodl na příkaz Ministerstva veřejných prací v Praze liberecký okresní hejtman, že se 10. svbna 1933 ve 14 hodin bude konat komistální řízení, které rozhodne o udělení stavebního povoleni. Přes dalsí protest města bylo okresním hejtmanstvím konečně dne 14. 8. vydáno a II. 9. byla stanovena % stavební čára. Město však požadovalo, aby se současně provedla nová úprava Komenského ulice a aby při stavbě byli v tehdejší krizové době zaměstnáni dělníci a živnostníci bez ohledu na národnost, Z čistě urbanistického hlediska nebylo umístění školy na úkor parku opravdu přiliš vhodné, podstata sborů o stavební místo spočívala ovšem úplně jinde.

Projekt vypracoval pražský architekt profesor Milan Babuška a renomovaná pražská stavební firma V. Nekvastl, a. s., mohla dne 20.10.1933 zahájit práce na staveništi mýcením porostu. Mimořádnou a téměř historickou událostí pro české obyvatele bylo slavnostní položení základního kamene dne 3. června 1934. Národní listy o tom o dva dny později napsaly bod titulkem Svátek českého Liberce: "V neděli odpoledne se konala v Liberci za velké účasti české veřejnosti slavnost položení základního kamene budovy české obecné školy v Liberci. Bylo zapotřebí velkého úsilí, aby byly získány potřebné finanční prostředky, a také k tomu, aby byla budova přes odbor liberecké radnice postavena na místě, v němž český Liberec spatřuje pro svou školu jediné důstojné umístění, totiž v zámeckém parku. Slavnost byla také vyjádřením radosti, že se dobré dílo podařilo. Dlouhý, disciplinovaný průvod našich hraničářů za pozornosti celého Liberce prošel městem. Podílely se na něm mnohé významné osobnosti, za Československou národní demokracii poslanec Dr. Hodáč. Průvod šel ke staveništi školy, kde po úvodním proslovu pana M. R. Poppera školní inspektor Brynda vyložil krásně úlohy národního Školství a pan Kalfirst tlumočil radost libereckých českých děti, které konečně dostaly opravdovou školu. Zpěvy přednesené běveckým spolkem Ještěd a recitace školních dětí daly slavnosti vhodný rámec. Do základního kamene byla vložena zakládací listina podepsaná presidentem republiky Masarykem. Po proslovech následovaly pokleby kladívkem na základní kámen, jež zahájil poslanec Dr. Hodáč následujícím slovy: Úspěšný zápas o místo české národní Školy v Liberci dosáhl radostného výsledku. Zvítězila skutečnost, že při jasné a pevné vůli nemůže být právo národa na žádném místě republiky potlačováno. Česká škola je dílem kulturního pokroku a hospodářského rozvoje t pevného uvědomění svobodného československého národa ve svobodné vlasti. Vládní rada Němec za politické úřady, Dr. Hubáček za Národní jednotu severočeskou, městský rada Čížek za město Liberec, plukovník Ing. Košťálek za armádu, vrchní rada Jarkovský za místní organizaci Čsl. národní demokracie a četní jiní hosté provedli poklepy kladívkem s příslušnými proslovy. Zapěním státní hymny byl nezapomenutelný svátek ukončen" .Stavba rychle pokračovala, všichni se snažili odevzdat ji v co nejvyšší kvalitě tak, aby vyučování mohlo začít ke státnímu svátku 28. října.

Otevření Masarykovy školy bylo stejně slavnostní jako položení základního kamene a proběhlo ve dnech 27. a 28. 10. 1935. Projevy zástupců úřadů a čestných hostů se střídaly s uměleckými vložkami, konala se besídka žactva t průvod městem, hrála hudba. Vnitřní prostory, kde probíhala výstavka žákovských prací, byly po celý den přístupné veřejnosti. Třípodlažní rozlehlá budova školy má jednoduchý, ryze funkční architektonický výraz, odpovídající jejímu poslání. Hlavní trakt se dvěma vstuby (pro obecnou a měšťanskou školu) ukončují krátká křídla, ohraničující menší nádvoří s hřištěm. V novém objektu byla umístěna Státní měšťanská škola chlapecká (ředitel Vladislav Fridrich), Státní měšťanská škola dívčí (ředitel Vít. Frič), Obecná škola chlapecká (řídicí učitel Jindřich Macoun) a Obecná škola dívčí (řídící učitel Karel Tejnský). Za okupace převzalo budovu město a pronajalo ji NSDAP. Po válce tu byly umístěny instituce sloužící výchově učitelů — až do roku 1966, kdy sem přesídhla část vysoké školy.

Nová budova obecné a měšťanské školy v Komenského ulici z let 1934 - 35

byla vybudovaná z iniciativy inspektorátu státních menšinových škol a Národní jednoty severočeské. Projekt se již od počátků potýkal s řadou komplikací, přičemž výtky se týkaly především zvolené parcely, kterou město odmítalo uvolnit s poukazem, že se jedná o veřejný park a stavební povolení bylo vydáno teprve po zásahu Ministerstva veřejných prací. Pro zdejší českou menšinu představovalo založení školy mimořádnou událost a tak není divu, že o slavnostním položení základního kamene dne 3. června 1934 referovaly o dva dny později i Národní listy pod emotivním titulkem Svátek českého Liberce. Stavbu provedla pražská firma Václav Nekvasil a ke slavnostnímu otevření došlo ve dnech 27. a 28. října 1935. Mohutná, tradicionalisticky orientovaná budova na půdorysu písmene E, zastřešená valbovou střechou má hlavní průčelí orientované do Komenského ulice. Horizontálně komponovanou hlavní fasádu rytmizuje pravidelný rastr rozměrných čtvercových oken a po stranách jsou situovány vstupy do budovy. Dvorní průčelí, obrácené do někdejší zámecké zahrady ukončují krátká boční křídla, svírající nádvoří s hřištěm a střední symetrický rizalit, v přízemí s tělocvičnou a v patře s kreslírnou. Racionálně řešená dispozice byla podřízena funkční náplni novostavby, nicméně vedle obligátních učeben se zde nalézala rovněž herna s opatrovnou určená pro děti předškolního věku, situovaná v nižším, předsazeném rizalitu, asymetricky přisazeném k hlavnímu průčelí a nechyběl ani byt školníka.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv -  Kniha o Liberci)