Ještěd a jeho historie
JEŠTĚD
Mohutný křemencový suk byl až do čtyřicátých let
19.století lidmi téměř nedotčený. Odedávna byly na vrcholu vztyčovány
jen kříže. Zpočátku zde stávaly kříže dřevěné, v letech 1737 až 1812
dva kříže kamenné a potom opět jen kříže ze dřeva. Poslední, šest metrů
vysoký byl slavnostně vztyčen nad Libercem 1.června 1990.
V roce
1844 začali manželé Florián a Barbara Haslerovi z Hanychova vynášet na
ještědský vrchol jídlo a pití, protože Ještěd tehdy navštěvovali vojáci,
kteří byli do Liberce dočasně
převeleni, aby dbali o bezpečnost v době nepokojů zdejších textilních
dělníků. O tři roky později postavil lesník Hebelt na Ještědu dřevěný
srub, který si Haslerovi pronajali. Chata brzy vyhořela, ale vytrvalá
paní Haslerová vybudovala v roce 1850 u skalního výklenku pro
návštěvníky nový přístřešek, většinou sestavený jen z okolních balvanů.
Návštěv začalo viditelně přibývat až když v letech 1863 - 1867 byla
dokončena silnice z Liberce do Podještědí. Tehdy se Haslerovi rozhodni
postavit na vrcholu Ještědu bytelnější chatu i s možností ubytování
turistů.
Dokončili ji v roce 1868, ale podzimní vítr rozmetal
nedbale sroubený krov, a tak chata své první návštěvníky až o rok
později. Chatu koupil roku 1909 Horský spolek pro Ještědské a Jizerské
hory, ale již roku 1885 k ní na svoje náklady nechal přistavět verandu
pro 200 osob. Rohanova chata sloužila (po četných úpravách) až do požáru v roce 1964.
Návštěvnost Ještědu stoupala natolik, že Horský spolek se
rozhodl vybudovat na vrcholu hory mohutnou chatu, spíš horský hotel.
Roku 1906 stavitel Schäfer předložil vlastní plán a v červnu toho roku
začal se stavbou.
Dokončil ji za pouhých šest měsíců a nová chata
byla otevřena 13.ledna 1907. Byly v ní, kromě velké noclehárny i 23
hostinské pokoje. Společenský sál pojmul 200 osob, veranda pak dalších
padesát. Chata měla i vysokou věž. Touto nezaměnitelnou dominantou se
Ještěd chlubil na tisících pohlednic a snímku až do 31.ledna 1963. Té
noci ještědský hotel vyhořel. Stalo se tak při neopatrném rozmrazování
vodního potrubí. Jen i rok později podlehla stejnému živlu i stará
chata. Ta tehdy sloužila již jako nouzové ubytování pro dělníky, kteří
likvidovali následky požáru hotelu. Během pouhého roku tak oheň zničil
staré dějiny Ještědu. Po několika letech rozvažování byl na vrcholu
Ještědu položen základní kámen dalšího hotelu, který krášlí horu nad
Libercem dodnes. Jeho stavba trvala ale o něco déle než stavba hotelu
stavitele Schäfera. Teprve v roce 1973 byl dokončen pozoruhodný, do té
doby v Čechách nevídaný stříbrný kužel.
K historii Ještědu patří i
jeho dvě dřevěné rozhledny. Ta starší stála na vrcholu v letech 1876 -
1889. Byla jen 7,6 m vysoká, ale protože horu pokrýval jen nizoučký
porost, postačovala. Druhá ještědská rozhledna zdobila vrchol hory v
letech 1889 - 1903. O čtyři roky později se již mohli návštěvníci
Ještědu rozhlížet dodaleka z mohutné věže ještědského hotelu.
(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Rodiče byli na dovolené,
navštívili Ještěd a odtud poslali pohledy svým synům sloužící ve
wehrmachtu . Záhadou mi je , jak se oba pohledy opět setkaly. Dlužno
poznamenat, že právě probíhala druhá heydrichiáda a v sousedním
Protektorátu bylo vyhlášeno stanné právo . Lidé se svými osudy jsou jen
hříčkou dějin. (autor příspěvku Karel Krenk)
Historie Ještědu
Na vrcholu Ještědu vznikla nová horská chata
13.ledna 1907 byla slavnostně otevřena nová horská chata na Ještědu, o
kterou se léta snažil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské
hory. Stavba trvala pouhých šest měsíců. Kamenná budova s dvaceti osmi
metry vysokou vyhlídkovou věží zahrnovala hostinské pokoje, noclehárnu,
společenskou místnost a šenkovnu. Záhy se stala novou siluetou hory
Ještěd a oblíbeným místem nespočetných návštěvníků vrcholu nad Libercem.
Tragický požár
Ve čtvrtek 31.ledna 1963 horská chata při neopatrném rozmrazování
zamrzlého potrubí vyhořela. Mnoho lidí z okolí mohlo jen smutně
sledovat, jak se na nočním nebi odráží požár budovy, viditelný ze
širokého okolí.
Liberečtí projektanti okamžitě začali s plány
Hned druhý den po požáru se na vrchol Ještědu vydali liberečtí
projektanti, aby zhodnotili, zda je možné vyhořelou chatu opravit. Na
první pohled bylo jasné, že požár chatu zničil úplně. Byla proto
vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu vysílače a hotelu s
restaurací. Jen pár měsíců po požáru vybrala komise vítězný návrh
architekta Karla Hubáčka, který jako jediný umístil vysílač i hotel s
restaurací do jedné stavby. (únor 1963 )
Započala stavba unikátní budovy
Základní kámen nového hotelu a vysílače na Ještědu byl položen
30.července 1966. Samotná stavba však nakonec trvala 10 let. K velkému
zpomalení došlo zejména po roce 1968, kdy byla téměř zastavena. Na
stavbě je použito několik - v té době - zcela nových technologií i
materiálů. Mnoho ze zvolených technických řešení bylo v budoucnu použito
na dalších stavbách u nás i ve světě. (červenec 1966)
Ještěd získal prestižní ocenění
Za projekt Ještědu byl architekt Karel Hubáček oceněn Mezinárodní unií
architektů a získal prestižní Cenu Augusta Perreta. Ještěd je jediná
stavba v zemi s tímto nejvyšším odborným oceněním. K předání mělo dojít
v Buenos Aires v Argentině a kolegové Karla Hubáčka vzpomínají na to,
jak se na cestu chystal. Měl připravený předepsaný frak i krátkou řeč.
Státní režim mu však na poslední chvíli vycestovat zakázal. Se smutkem i
humorem na to vzpomínají tehdejší kolegové Karla Hubáčka v publikaci
Vzpomínky na Ještěd. (leden 1969)
Nová stavba na Ještědu je konečně hotová
V létě 1973 byla stavba na Ještědu dokončena a v září byla předána
veřejnosti. I když si lidé z počátku těžko zvykali na novou siluetu nad
Libercem, záhy po svém otevření se Ještěd stal novou atrakcí a oblíbeným
místem výletů. (červen 1973)
Začíná výměna soukromých vlastníků
Po Sametové revoluci se Ještěd stal předmětem privatizace a přešel do
soukromých rukou. V té době také došlo k obměně vnitřního vybavení
Ještědu a původní mobiliář, vyrobený v 70. letech na míru pro Ještěd, se
levně rozprodával zájemcům nebo likvidoval. (prosinec 1989)
Ještěd v konkurzu
Firma vlastnící Ještěd se dostala do problémů a byl na ni uvalen
konkurz. Restaurace i hotel byly uzavřeny a lidé mířící na vrchol
Ještědu našly jen zavřené dveře. To chtěl změnit tehdejší správce
konkurzní podstaty, který oslovil nové provozovatele, aby restauraci i
hotel znovu otevřeli. V září 1996 tak na Ještědu začíná působit
společnost Ještěd spol. s r.o., která hotel i restauraci provozuje v
nájmu do dnes. Na vyřešení vlastnických vztahů si však unikátní stavba
musela ještě čtyři roky počkat. (leden 1996)
Ještěd zapsán mezi kulturní památky
Ministerstvo kultury ČR zapsalo Ještěd mezi nemovité kulturní památky 26. března 1998.
Ještěd konečně našel stálého majitele
V roce 2000 objekt kupují České radiokomunikace a.s. a zahajují jeho
nutnou údržbu. Restauraci i hotel pronajímají stejnému nájemci,
společnosti Ještěd spol. s r.o.. (leden 2000)
Ještěd Stavbou století
Ve stejném roce zvolila odborná i laická veřejnost Ještěd Stavbou století v české architektuře. (duben 2000)
Stavba prohlášena národní kulturní památkou
Od 1. ledna 2006 je vládním unesením Ještěd prohlášen za národní kulturní památku České republiky. (leden 2006)
Nová naděje pro Ještěd
V létě 2012 vzniklo občanské sdružení Ještěd 73. Číslovka odkazuje na
rok 1973, kdy byl Ještěd dokončen a otevřen. Cílem sdružení je vrátit
Ještědu jeho dřívější lesk a přitom zachovat jeho původní tvář. Sdružení
také chtělo rozhýbat další instituce a pomoci ke vzniku podkladů pro
potřebnou rekonstrukci Ještědu. (květen 2012)
Salónek má repliky původního nábytku
Sdružení Ještěd 73 představilo v září nově vybavený salónek na Ještědu,
pro který nechalo z peněz veřejnosti a sponzorů vyrobit repliky
původního nábytku dle technických výkresů arch. Otakara Binara. V
dalších letech pokračovalo sdružení, transformovaného mezitím na spolek,
v obnově dalších částí interiérů. Vždy za přispění Hotelu Ještěd,
Libereckého kraje a Českých Radikokomunikací. Na každé akci se významnou
měrou podíleli i lidé, kteří přispívali do veřejné sbírky. (září 2013)
Startují přípravy na rekonstrukci Ještědu
V létě 2015 vstupují do spolku Ještěd 73 jako členové Liberecký kraj,
České Radiokomunikace a Hotel Ještěd. Všichni vkládají díl peněz, ze
kterých se platí studie potřebné pro zpracování projektové dokumentace.
Začíná postupná práce, která není na první pohled vidět, ale je po
letech reálnou nadějí pro unikátní stavbu, která nutně potřebuje
celkovou rekonstrukci. (červen 2015)
(zdroj: https://www.jested.cz/cs/historie )
archiv Karel Vlach
Futuristické montáže ....začátkem minulého století
Vrchol Ještědu v budoucnu
Pohlednice s vyobrazením budoucnosti byly na počátku století velmi oblíbené a rozšířeny.Není divu, že se vyráběly jako na běžícím pásu.Hora, lidé, zvířata a originální dopravní prostředky, jako například tramvaj zavěšená na lanu, zůstávaly stále stejné a podle potřeby se měnila jen charakteristická dominanta na vrcholu a příslušný text.Vyobrazené pohlednice známé i v jiných kombinacích (ledovec s novým ještědským hotelem apod.) a samozřejmě také přizpůsobené jiným lokalitám.V něčem se ale tvůrci těchto futuristických kreací nemýlili:Ačkoliv na prostřední pohlednici ještě neznali podobu nového hotelu na temeni, věděli už, že tam bude jezdit lanovka. Také skládající lyžař na první pohlednici předjíma budoucí slovanský areál, a balony a jiné létající vehikly možno klidně považovat za předchůdce dnešních rogalistů .Kamzíci jsou možná jen otázkou trpělivosti a času. Ještědská továrna naštěstí zatím postavena nebyla.
(zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman
Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997, nakladatelství 555 )
Humorná koláž 1905
Ještěd jako sopka
Další z pohlednic, díky nimž se nám podařilo vyvrátit některé zatvrzelé omyly.Navzdory všem báchorkám učených geologů, že Ještěd nikdy nebyl sopkou, máme konečně důkaz opaku.Nezbývá než se ptát, co se za tím vším skrývá, proč se veřejnost nemůže dozvědět pravdu!?Přes intenzivní pátrání se nám zatím ještě nepodařilo nalézt žádného z hasičů,kteří při svém odvážném letu možná nahlédli pod pokličku tajemství. Jakmile se nám to podaří zjistit , přineseme neprodleně zprávu.
(zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997, nakladatelství 555 )