Husova třída (krásné vily a závody) 

23.08.2022
Husova 1094/87, Liberec - Starý Harcov, dřívější kavárna Beethowen, hned naproti je Heinleinova vila.
Husova 1094/87, Liberec - Starý Harcov, dřívější kavárna Beethowen, hned naproti je Heinleinova vila.
Miroslava Škrobová - Tahle je od spolužáka, který bydlí v Liberci... opravuje se...(2.7.2022)
Miroslava Škrobová - Tahle je od spolužáka, který bydlí v Liberci... opravuje se...(2.7.2022)
22.9.2019
22.9.2019
Oldřich Doležal - Tak pro doplnění , v r. cca 1957 tam byla otevřena první samoobsluha v Liberci a my jsme šli z Čížkovy u. koupit za 1,5 Kč mražený jablečný protlak.
archiv František Ošťádal - Maneo
archiv František Ošťádal - Maneo
Husova ulice ....restaurace U Polního zámečku byla otevřena v roce 1854. Bylo to oblíbené místo schůzí spolků např. v roce 1864 byl zde ustanoven Dělnický vzdělávací spolek. V roce 1932  byla pro zchátralost zbourána
Husova ulice ....restaurace U Polního zámečku byla otevřena v roce 1854. Bylo to oblíbené místo schůzí spolků např. v roce 1864 byl zde ustanoven Dělnický vzdělávací spolek. V roce 1932 byla pro zchátralost zbourána
Husova ulice
Husova ulice

Tzv. Elektrické domy na Husově ulici

byly postavené v roce 1939 pro zaměstnance peněžního ústavu Kreditanstalt der Deutschen a představovaly ve své době nejmodernější nájemní bydlení v Liberci. Celkem pět domů (jeden řadový trojdům a dva samostatné) svírajících parkově upravené nádvoří vypracoval pražský architekt a profesor Německé vysoké školy technické Hermann Wunderlich v oblíbeném Heimatstilu. Vytápění všech pěti plně elektrifikovaných objektů obstarávalo centrální horkovodní topení, a nechyběla ani prádelna se sušárnou a žehlírnou. Každý byt byl pak vybaven elektrickým sporákem, lednicí a vanou. Už tak vysoký obytný standard zvyšovalo ještě šest garážových stání přístupných skrze velkorysý nájezd z Husovy ulice, situovaných v suterénu obou bočních domů. Uvedené foto je z doby krátce po dostavbě.

(Zdroj: Liberec:Reichenberg - architektura na severu Čech)

(archiv Všichni Čermáci)

Detail secesních štuků na fasádě.
Detail secesních štuků na fasádě.
Horní partie vily.
Horní partie vily.

Herzigova vila (Husova čp. 725 / I)


Elegantní secesní vila Karla Herziga, obchodního ředitele firmy S. S. Neumann, bývá považována za první secesní vilu v Liberci. Projekt, vypracovaný v pro Liberec atypických formách vídeňsky orientované florální secese, pochází z léta roku 1900 a samotná stavba pak probíhala v letech 1900-1901. V dispozičním řešení výstavné třípodlažní budovy vycházel Schäfer z anglického halového domu, kdy srdcem domu je velkoryse pojatá hala, procházející přes dvě podlaží s obvodovým schodištěm a mohutnou galerií. V jednotě s bohatými secesními fasádami jsou i neméně reprezentativní interiéry s řadou cenných prvků, k nimž patří dochované táflování, secesní krb v hale či malované stropy.


( zdroj: https://liberec-reichenberg.net/stavby/karta/nazev/45-herzigova-vila )
Hlavní vstup. Foto J. Zeman
Hlavní vstup. Foto J. Zeman
Zahradní průčelí.
Zahradní průčelí.

Husova č.p. 725/40

Areál vily se zahradou a oplocením se nachází mezi Husovou, Klostermannovou a Klášterní ulicí. Podle návrhu libereckého architekta Ernsta Schäfera si ho zde nechal postavit mezi lety 1900-1901 Karel Herzig, ředitel firmy obchodující se suknem.

Vila byla koupená v dezolátním stavu a opravená podle tak, jak nejlépe šla. Byla to jedna z prvních secesních vil na Husovce a v letech 1900 - 1901 to byla taky novinka, nezvyklá a příliš mohutná stavba do takového místa. Po 120 letech se zdá, že tam patří, že tam padne jako prdel na hrnec.

(foto a komentář Iva Löfflerová)

Husova u školy
Husova u školy
U Liebigovy vily
U Liebigovy vily
archiv T.Majer
archiv T.Majer
Závody bývaly i ve Vratislavicích nad Nisou
Závody bývaly i ve Vratislavicích nad Nisou

LIBERECKÝ MOTOCYKLOVÝ OKRUH. 1946

Start motocyklové soutěže před školou na Husově ulici. Okruh vedl Klášterní a Jabloneckou ulicí k Textilaně, odtud po levém břehu přehrady a serpentinami ulice Svobody zpátky na Husovku, kde byla cílová rovinka. Závod se jel poprvé v roce 1946 v rámci akcí doprovázejících první velkou poválečnou výstavu s názvem Budujeme osvobozené kraje. Vedení trati ulicemi města nebylo příliš bezpečné, a když došlo při 12.ročníku (1966) ke střetu, který si vyžádal lidský život, byly další závody zrušeny.

(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 - 2000, archiv Všichni Čermáci)

Nároží ulice Husova a Svobody.
Nároží ulice Husova a Svobody.
U Kláštera
U Kláštera
1950- Automobilové závody (škola na Husovce) (archiv L.Mencl)
1950- Automobilové závody (škola na Husovce) (archiv L.Mencl)
5.5 1958
5.5 1958
21.5.1978
21.5.1978
1967 (archiv T.Majer) komentář Pavla Steklého: Pamatuji se na Závod míru 1964, kdy byl také dojezd na stadionu v Liberci. Ve školách byl volný den, od rána se šlo na stadion, kde byly různé doplňkové akce a soutěže. Vstupenky byly v takových plastových obalech, které měly v sobě po otevření barevný šáteček. To bylo rozděleno po sektorech stadionu, aby to dalo dohromady barvy státní vlajky. Možná, že bych tu vstupenku někde našel. Pamatuji se, že etapu vyhrál Belgičan Maes, Smolík byl třetí. Celkově ale Smolík Závod míru 1964 vyhrál
1967 (archiv T.Majer) komentář Pavla Steklého: Pamatuji se na Závod míru 1964, kdy byl také dojezd na stadionu v Liberci. Ve školách byl volný den, od rána se šlo na stadion, kde byly různé doplňkové akce a soutěže. Vstupenky byly v takových plastových obalech, které měly v sobě po otevření barevný šáteček. To bylo rozděleno po sektorech stadionu, aby to dalo dohromady barvy státní vlajky. Možná, že bych tu vstupenku někde našel. Pamatuji se, že etapu vyhrál Belgičan Maes, Smolík byl třetí. Celkově ale Smolík Závod míru 1964 vyhrál

Závod míru v Liberci

Start závodu na Husově třídě 5.5 1958 a etapový dojezd závodů míru (21.5.1978)

U zrodu cyklistického etapového závodu Praha - Varšava - Praha byl v roce 1948 také Liberec, kde končila 4.etapa.
První ročník odstartoval 1.května . Zúčastnilo se ho osm desítek závodníků šesti spřátelených zemí - ČSR, Polska, Rumunska, Bulharska, Maďarska a Jugoslávie. Jednalo se o dva paralelně probíhající závody Varšava - Praha a Praha - Varšava. Z polského hlavního města dojeli závodníci do Jelenie Góry, odkud vedla čtvrtá etapa přes Tanvald a Jablonec do Liberce (82 km). Ve stoupání před novosvětským průsmykem získala rozhodující náskok skupina tří československých jezdců Veselý, Bohdan a Cibula, která v tomto pořadí projela cílovou páskou na Husově třídě. Vrchovatou míru smůly si vybral František Šťastný, později známý motocyklový závodník, který v Tanvaldu zlomil řídítka a dojel na posledním 61.místě. Při průjezdu cílem mu vběhl pod kolo malý chlapec a Šťastný musel být po pádu převezen do nemocnice, ale druhého dne nastoupil na start.
Pro účastníky závodu uspořádal ÚNV slavnostní večeři v hotelu Zlatý lev, kde byli ubytováni. Druhého dne převzali nejlepší cyklisté na radnici čestné ceny. V půl jedné pak odstartoval předseda ÚNV Miloš Nykendaj poslední etapu do Prahy (203 km). Legendárnímu Františku Veselému nestačila ani tři etapová vítězství na celkové vítězství (skončil pátý za Cibulou a závod vyhrál o rok později), které si vybojoval Jugoslávec Prosinek. V družstev vyhrálo Polsko před ČSR.

Od roku 1952 se k etapovým městům Praze a Varšavě přidal Berlín a podnik dostal název Závod míru. Liberec byl etapovým městem ještě šestkrát (1964, 1966, 1967, 1971,1978, 1996). Trasa sedmé etapy 31.ročníku, Z níž je druhý záběr, vedla kolem celého města a na závodníky čekala rychlostní prémie v Kubelíkově ulici a horská prémie u České chalupy na Rudolfově. Dojezd byly na městském stadioně, kde se před zraky 20-30 000 diváků konala sportovní odpoledne. Často však cyklisté i publikum okusili, jak mohou liberecké lijáky pokazit náladu.

(zdroj Kniha o Liberci)

archiv Šárka Rondošová-Brunnerová
archiv Šárka Rondošová-Brunnerová

Liberec se stal několikrát etapovým městem cyklistického Závodu míru (Warszawa - Berlin - Praha)

a stal se také nejlepším etapovým městem všech tří států, kterými závod projíždí, za výbornou organizaci, propagaci a spontánní přijetí závodníků i pořadatelů.

Slavnostní večeři pro účastníky Závodu míru připravoval v Lidových sadech kolektiv zaměstnanců Libereckých restaurací.

(zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

30.5.1971 Start další etapy, u radnice a jsem jedna z těch, co drží deštník nad závodníky. Pršelo, jen se lilo... (archiv Hana Ulrichová)
30.5.1971 Start další etapy, u radnice a jsem jedna z těch, co drží deštník nad závodníky. Pršelo, jen se lilo... (archiv Hana Ulrichová)

Betonování Husovy třídy (1930)

V roce 1930 začala modernizace povrchu libereckých vozovek. Vedle asfaltu se jako nový materiál objevuje i beton.v tomto roce bylo vybetonováno 19322 m² silnic: Štefánikovo náměstí, část Husovy třídy a kus Jablonecké ulice za Textilanou. Práce byly zadány pražské firmě N.Rella a Neffe, se kterou ale nebyly dobré zkušenosti, neboť městské radě došla stížnost na špatnou kvalitu betonářských prací jak na Husově třídě, tak na Štefánikově náměstí. Hrozilo dokonce nebezpečí dopravních nehod. Firma reklamaci uznala a ještě v záruční době provedla nápravu. Tím ale potíže neskončily. Ještě v září 1937 si na radnici stěžoval armádní dodavatel sukna Adolf Jakob, že po úpravách ulice U jeho domu (čp.939-I) nemá voda po dešti kam odtékat. V únoru 1935 upozorňoval Městský dopravní podnik, že zadní nevybetonovaná část Strossovy vily až k hranicím Harcova je ve špatném stavu a potřebuje rozšířit a žádal, aby tento úsek nechalo město v rámci nouzových prací pro nezaměstnané vydláždit. Betonový povrch Husovy ulice zmizel pod asfaltem v šedesátých letech. (Kniha o Liberci)

JEDINÁ ZNÁMÁ FOTOGRAFIE TRAMVAJE, která jezdívala v době výstavy na Husovu třídu, je tato. Pochází z nároží ulic Husova a V Úvoze. | Foto: archiv Boveraclub
JEDINÁ ZNÁMÁ FOTOGRAFIE TRAMVAJE, která jezdívala v době výstavy na Husovu třídu, je tato. Pochází z nároží ulic Husova a V Úvoze. | Foto: archiv Boveraclub
na pohlednici z roku 1906 z dnešního Šaldova náměstí je zachycena i kolej, která vedla právě na Husovu třídu
na pohlednici z roku 1906 z dnešního Šaldova náměstí je zachycena i kolej, která vedla právě na Husovu třídu

Tramvaje na Husovku jezdily kvůli výstavě

Liberec - V roce 1906 zavítaly tramvaje i do Husovy ulice. Jednalo se o speciální trať určenou k dopravě návštěvníků k branám tehdejší výstavy, po jejímž skončení byla zase demontována. Kromě výkresu a fotografie po této trati nezůstaly do dnešní doby žádné památky.

V tomto roce pořádalo město Liberec významnou Německo-českou průmyslovou výstavu, která se odehrávala v prostoru mezi dnešní Husovou ulicí a blízkou, krátce předtím dokončenou přehradou. Jelikož se jednalo o prestižní záležitost, neváhalo město vystavět ze Šaldova náměstí k branám výstaviště v prostoru křižovatky ulic Husova a Vítězná tramvajovou trať, která sloužila pouze k tomuto účelu.

V roce 1906 vedly mezi radnicí a Šaldovým náměstím koleje ulicí 5. května ve směru na Lidové sady, zpět jezdila tramvaj Sokolskou kolem pošty a divadla.
Nová "výstavní" trať se odpojovala z koleje do Lidových sadů při ústí dolní části ulice 5. května do Šaldova náměstí. To, nazývané tehdy Jablonecké náměstí, bylo oproti dnešku podstatně menší, neboť až do poloviny 30. let zasahoval do jeho severní části blok domů vycházející z prostoru dnešního Hotelu Liberec. Jablonecká (tehdy Horská třída - Gebirgstrasse) tak pokračovala kolem Husovy (Štěpánovy - Stefans Strasse) a ústila do ulice 5. května.

Kvůli stísněným podmínkám nová trať najížděla do Jablonecké ulice pravým obloukem, kterým dvakrát křížila kolej k poště a jednou kolej do Sadů, poté navazoval levý oblouk do Husovy ulice, po jejíž pravé straně vedla kolem nemocnice (nazývané Stefans Hospital) až po křižovatku s dnešní Arbesovou ulicí, kde přejížděla na protější stranu ulice, až dosáhla Vítězné ulice (Radetzky Strasse), kde byla ukončena.

Na 715 m dlouhé trati se nacházely stanice Horská třída, Nemocnice (zde byla výhybna) a Výstaviště, před kterou byla umístěna další výhybna. Provoz na trati probíhal ve dnech 14. května až 12. října 1906. Jezdila na ní linka Nádraží - Výstava v intervalu 7,5 minuty.

Oproti běžnému stavu byl provoz v centru organizován tak, že "výstavní" linka projížděla obousměrně ulicí 5. května, zatímco pro pravidelnou linku Nádraží - Lidové sady byla v obou směrech určena kolej kolem hlavní pošty.
Na místě tehdejšího pekařství se dnes nacházejí stánky občerstvení a second handu (naproti nemocnici)
Tento způsob provozu si vyžádal zřízení kolejových přejezdů mezi oběma větvemi u radnice, který zde zůstal zachován až do druhé světové války. Kvůli nedostatku vozidel byly z Jablonce, kde jezdila tramvaj od roku 1900, zapůjčeny tři motorové a čtyři vlečné vozy. Přepraveny byly po železnici.

Po ukončení výstavy byly jablonecké vozy navráceny a celá trať snesena. Její části byly následujícího roku použity při výstavbě druhé koleje mezi Šaldovým náměstím a Lidovými sady. Přestože byla tato trať významným stavebním počinem, příliš upomínek na ni se nedochovalo. Je znám pouze technický výkres této trati, fotografie jabloneckého vozu před libereckou radnicí a snímek motorového vozu č. 16 z výhybny před nemocnicí, kde je ale spíše zachyceno sousední pekařství.

autor příspěvku Zdeněk Mazánek

Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/tramvaje-na-husovku-jezdily-kvuli-vystave20110517.html