Vrbova ulice

23.08.2022
Pohled od Husovy ulice na okolí muzea v roce 1904
Pohled od Husovy ulice na okolí muzea v roce 1904

Vilová čtvrť pod Husovou ulicí v roce 1906 a 2001......Vrbova ulice

Svah směrem k Masarykově třídě na počátku 20.století protnula vzhůru k Husově třídě Vítězná (tehdy Radeckého), okolo které, a posléze i okolo z ní do stran vybíhajících ulic , se začaly začít honosné rodinné vily. Zde si také roku 1908 postavil ve Vrbové ulici vlastní vilu architekt Max Kühn v duchu libereckého klasicismu.
Poklid zástavby narušilo v 70. a 80.letech rozšíření areálu LVT do zahrad na úpatí zmíněného svahu. Pavilon A dnes v nepouzivatelnem stavu pozvolna chátrá a mizí v zeleni, zatímco starou vilovou zástavbu diplnily ve Vrbově ulici (po polovině devadesátých let) dva obytné domy, nazvané Brusel a Barcelona.(zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)

Vrbova ulice před sto lety a 2020
Vrbova ulice před sto lety a 2020
1910 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
1910 (zdroj: beta.lot-tissimo.com/de)
archiv M.Gergelčíka
archiv M.Gergelčíka

Vila architekta Maxe Kühna (Vrbova 796/4),

který se výrazně podepsal na řadě budov Liberci, a nejen v něm. (autor příspěvku Petr Ruprecht)

Ulice Jana Vrby

před rokem 1920

Počátkem 20.století byly zastavovány i poměrně svažité plochy mezi dnešní Masarykovou a Husovou třídou. Výstavné vily vyrostly také podle Vrbovy ulice, kde byla roku 1901 na nároží postavena firmou Gustav a Ferdinand Mikschové novobarokní vila čp.715 - I (vpravo) pro obchodníka Antona Perzinu. V obou patrech má prostorné byty o čtyřech pokojích s kuchyní a příslušenstvím. Naproti ní, poněkud výše, si postavil roku 1903 vilu čp. 785 - I továrník Josef W. Ginzel. V novorenesančním slohu a s využitím hrázděného zdiva v podkroví ji projektoval i provedl Gustav Habel z Liberce. Také zde jsou v obou hlavních podlažích velké čtyřpokojové byty s bohatým příslušenstvím.
Ve značném odstupu nad nimi umístil na jižní straně ulice svou vilu čp. 796-I architekt Max Kühn, autor projektů řady významných budov v Liberci. Obytné místnosti byly v přízemí, ložnice v podkroví. Stavba provedena roku 1907 podle vlastního Kühnova návrhu stavitelem Alfredem Hübnerem patří k nejpůvabnějším secesním rodinným vilám ve městě. Těsně za Kühnovým domem vystupuje část střechy další pěkné rodinné vily čp. 851 - I. Je to také přízemní budova s podkrovím v mandsardové střeše. Projektovali ji v novobarokním slohu architekti Max Kühn a Heinrich Fanta, v roce 1911 ji postavil liberecký stavitel Adolf Horn. Pohledové ukončení ulice dotvoříla roku 1920 budova gymnázia (dnes součást Technické univerzity).

(zdroj Kniha o Liberci)

JEDINÁ ZNÁMÁ FOTOGRAFIE TRAMVAJE, která jezdívala v době výstavy na Husovu třídu, je tato. Pochází z nároží ulic Husova a V Úvoze. | Foto: archiv Boveraclub
JEDINÁ ZNÁMÁ FOTOGRAFIE TRAMVAJE, která jezdívala v době výstavy na Husovu třídu, je tato. Pochází z nároží ulic Husova a V Úvoze. | Foto: archiv Boveraclub
na pohlednici z roku 1906 z dnešního Šaldova náměstí je zachycena i kolej, která vedla právě na Husovu třídu
na pohlednici z roku 1906 z dnešního Šaldova náměstí je zachycena i kolej, která vedla právě na Husovu třídu

Tramvaje na Husovku jezdily kvůli výstavě

Liberec - V roce 1906 zavítaly tramvaje i do Husovy ulice. Jednalo se o speciální trať určenou k dopravě návštěvníků k branám tehdejší výstavy, po jejímž skončení byla zase demontována. Kromě výkresu a fotografie po této trati nezůstaly do dnešní doby žádné památky.

V tomto roce pořádalo město Liberec významnou Německo-českou průmyslovou výstavu, která se odehrávala v prostoru mezi dnešní Husovou ulicí a blízkou, krátce předtím dokončenou přehradou. Jelikož se jednalo o prestižní záležitost, neváhalo město vystavět ze Šaldova náměstí k branám výstaviště v prostoru křižovatky ulic Husova a Vítězná tramvajovou trať, která sloužila pouze k tomuto účelu.

V roce 1906 vedly mezi radnicí a Šaldovým náměstím koleje ulicí 5. května ve směru na Lidové sady, zpět jezdila tramvaj Sokolskou kolem pošty a divadla.
Nová "výstavní" trať se odpojovala z koleje do Lidových sadů při ústí dolní části ulice 5. května do Šaldova náměstí. To, nazývané tehdy Jablonecké náměstí, bylo oproti dnešku podstatně menší, neboť až do poloviny 30. let zasahoval do jeho severní části blok domů vycházející z prostoru dnešního Hotelu Liberec. Jablonecká (tehdy Horská třída - Gebirgstrasse) tak pokračovala kolem Husovy (Štěpánovy - Stefans Strasse) a ústila do ulice 5. května.

Kvůli stísněným podmínkám nová trať najížděla do Jablonecké ulice pravým obloukem, kterým dvakrát křížila kolej k poště a jednou kolej do Sadů, poté navazoval levý oblouk do Husovy ulice, po jejíž pravé straně vedla kolem nemocnice (nazývané Stefans Hospital) až po křižovatku s dnešní Arbesovou ulicí, kde přejížděla na protější stranu ulice, až dosáhla Vítězné ulice (Radetzky Strasse), kde byla ukončena.

Na 715 m dlouhé trati se nacházely stanice Horská třída, Nemocnice (zde byla výhybna) a Výstaviště, před kterou byla umístěna další výhybna. Provoz na trati probíhal ve dnech 14. května až 12. října 1906. Jezdila na ní linka Nádraží - Výstava v intervalu 7,5 minuty.

Oproti běžnému stavu byl provoz v centru organizován tak, že "výstavní" linka projížděla obousměrně ulicí 5. května, zatímco pro pravidelnou linku Nádraží - Lidové sady byla v obou směrech určena kolej kolem hlavní pošty.
Na místě tehdejšího pekařství se dnes nacházejí stánky občerstvení a second handu (naproti nemocnici)
Tento způsob provozu si vyžádal zřízení kolejových přejezdů mezi oběma větvemi u radnice, který zde zůstal zachován až do druhé světové války. Kvůli nedostatku vozidel byly z Jablonce, kde jezdila tramvaj od roku 1900, zapůjčeny tři motorové a čtyři vlečné vozy. Přepraveny byly po železnici.

Po ukončení výstavy byly jablonecké vozy navráceny a celá trať snesena. Její části byly následujícího roku použity při výstavbě druhé koleje mezi Šaldovým náměstím a Lidovými sady. Přestože byla tato trať významným stavebním počinem, příliš upomínek na ni se nedochovalo. Je znám pouze technický výkres této trati, fotografie jabloneckého vozu před libereckou radnicí a snímek motorového vozu č. 16 z výhybny před nemocnicí, kde je ale spíše zachyceno sousední pekařství.

autor příspěvku Zdeněk Mazánek

Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/tramvaje-na-husovku-jezdily-kvuli-vystave20110517.html