Pláně pod Ještědem

24.02.2021
Chata KČT za války
Chata KČT za války

Pláně pod Ještědem

Jsou vzdálené 2,5 km od vrcholu, mají bohatou turistickou tradici.
Chaty, horské samoty a křížovatka cest daly tomuto vyhledávanému místu věhlas, který již bohužel odvál čas.
Byly zde tři chaty poskytující turistům potřebné služby.
Nejstarší je připomínána již v 19.století a po přestavbě se nazývala Gregorova bouda.
Dvakrát vyhořela, nejprve v roce 1930 a pak roku 1938, ale to již nebyla obnovena.
Majitelé dalších dvou chat, Klub českých turistů a pražský Spolek pro zimní sporty, vytvořily z tohoto místa nejvýznamnější centrum české turistiky.
První pohlednice zachycuje tři chalupy pod dodnes existující restaurací.
Úplně vpravo je Gregorova bouda.
Na další ukázce je pohled na chatu KČT.
Německý nápis ve štítě se objevil po záboru pohraničí v roce 1938.
Třetí pohlednice s perspektivním pohledem na turistickou chatu ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT.
Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtistěným textem na adresní steane5i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.


(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Šamánkova chata - 30. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 30. léta - dnes depandance
Chata Pláně pod Ještědem 1932. (archiv J.Peterka)
Chata Pláně pod Ještědem 1932. (archiv J.Peterka)

Pláně pod Ještědem

pohlednice s "perspektivním pohledem ma turistickou chatu" ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT. Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtištěným textem ma adresní straně i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.

zdroj: R.Karpaš, J. Mohr, P. Vursta - Kouzlo starých pohlednic Liberecka, 1997

1938 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)
Chata Pláně pod Ještědem- 1943 (archiv Jiří Peterka)
Chata Pláně pod Ještědem- 1943 (archiv Jiří Peterka)

Pláně Pod Ještědem ( Kynai, V kýně, Kuhnei ) - nadmořská výška 780 n.m. - na starých mapách 788 n.m

Původně horská osada, obydlená zemědělci a lesníky, nyní středisko zimních sportů takřka bez stálých obyvatel. První dům zde byl postaven v roce 1805, nejvýše položeným objektem byl od roku 1863 obytný hostinec hajného Františka Sluky. Hajný jej postavil pro sebe a svoji ženu,proslulou svojí krásou. Němci pojmenovali hostinec Zum Bohmischen Franz. Dalším nájemcem byl Karel Altmann. Koncem 20 tých let provozoval hostinec František Gregor. Roce 1930 hostinec vyhořel, byl obnoven a v roce 1938 definitivně podlehl ohni a nebyl již obnoven. Dnes z něho zbyl je sklep porostlý křovím napravo od cesty na Dolní Pláně. V roce 1909 pražský spolek pro zimní sporty vybudoval tzv. Šamánkovu chatu-dnes vedlejší budova-depandance. ( Šamánek-zakladatel českého odboru KČST v Liberci ) Chata KČST byla postavena v roce 1926 a v roce 1927 ji Jan Kogler- (předseda libereckého odbor KČST v letech 1926-1938 i po válce) získal pro KČST, kterému patří dodnes, protější chatu koupil pražský spolek pro své členy. První organizovaný výlet členů libereckého odboru KČST vedl právě na Pláně. Pláně dlouho byly hlavní základnou liberecké turistiky. Chata nesla různé názvy a měla různé provozovatele. (Chata KČST Pláně, Turistická chata Jana Koglera). Dnes používáme oficiální název Turistická Chata KČT Pláně. Dlouho byla osada špatně dostupná. V roce 1938 byla postavena horská silnička ( Dělaná ) Za okupace čeští turisté z Plání zmizeli. V roce 1938 zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) později objekty sloužili rekreaci Hitlerjugend. Po válce opět všechny chaty převzal KČST. V roce 1948 se turisté rozhodli hlavní chatu rozšířit o dřevěnou přístavbu. Kvůli tomu byla na jižním svahu Ještědu rozebrána roubená Stejskalova usedlost a dřevo bylo vynášeno na Pláně. Od jara 1951 nadšenci vynášeli v batozích cihly na rekonstrukci, která byla dokončena v zimě 1951. Při slavnostním otevření chaty musel hostinský Franců ubytovat 200 turistů. V roce 1957 byl KČST převeden pod ČSTV. Jeho činnost byla obnovena po roce 1989.

V letech 1945-49 bylo na Pláních letiště vybudované vysokou školou leteckého dorostu pro plachtařský výcvik. Slavnostní otevření v roce květen 1946 - Letecký den ( Hangár byl odstraněn až v 50-tých letech). Později zde byl lyžařský skokanský můstek. Podobně jako na Ještědu, kde se jednalo o akci německého DGV f JI) zde se soutěžilo KČST v počtu výstupů. Čestný odznak si vysloužil ten, kdo na Pláně vystoupil za rok alespoň 100 krát. První vítěz byl František Pokorný v roce 1926 se 123 výstupy na chatu. Konaly se i chodecké závody např.v roce 1936-38 chodecký závod Pláně-Hoření Paseky, Malý Ještěd, Pláně. Na loukách na Pláních se též pořádala představení amatérských divadel. V roce 1954 došlo na Pláních k ustavení Horské služby pro Jizerské hory. Na Pláních se též závodilo na lyžích-v běhu, ve sjezdu i ve skocích a to vše již v roce 1909 !!! I dnes jsou na Pláních sjezdovky a vleky : Přímo pod Chatou je Sluneční Pláň - a nový 2 kotvový vlek z roku 2007 nahradil starý kotvový vlek Meta ( Staré Pláně,délka 290 m, převýšení 102 m,kapacita 1200 osob/hodinu západněji Nové Pláně - U transformátoru délka 450 m , vlek sedačkový 2 místný, kapacita 1200 (přemístěný starší vlek z Ještědu Černé Hory - nahradil dva vleky Kotva a TVL ) a hlavně a poprvé v historii jsou Pláně propojeny se ostatními sjezdovkami na Ještědu propojeny 2 kotvovým vlekem Na hřeben (450 m,1200 os/hod.). Z Plání vychází i sjezdovka tzv. Pláňská nebo. Turistická a vedla odtud i sjezdovka tzv. Tobogan dnes nepoužívaná. (zdroj: https://chataplane.cz )


Pláně pod Ještědem

Obytný hostinec hajného Františka Sluky z roku 1863 byl nejznámějším domem na Pláních, horské samotě na hlavním ještědském hřebeni. Byla to česká hospoda a němečtí turisté jí proto říkali podle majitele "U českého Franty". Černobílá pohlednice pochází z časů 1. republiky, kdy hospodu již provozoval majitel Gregor, ale snažil se zachovat její původní jméno. Dům vyhořel roku 1930, byl znovu postaven, ale o osm let později shořel definitivně. Pláně (německy nazývané Kühnei) jsou dnes jedním ze středisek letní a zejména zimní turistiky a je zde několik sjezdových tratí a vleků. Hlavní chata Klubu českých turistů byla postavena v roce 1926 a veřejnosti slouží dodnes. Přes Pláně prochází stará cesta ze Světlé pod Ještědem do Liberce.

Obytný hostinec hajného Františka Sluky z roku 1863
Obytný hostinec hajného Františka Sluky z roku 1863
Pav Karel
Pav Karel
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
Miloslav Kačírek 27.12.2020
Miloslav Kačírek 27.12.2020
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv: Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv: Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
zdroj beta.lot - tissimo.com/de
zdroj beta.lot - tissimo.com/de
Chata Pláně (archiv Všichni Čermáci)
Chata Pláně (archiv Všichni Čermáci)
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
Šamánkova chata - 60. léta - dnes depandance
60.léta (archiv Jany Zahurancové)
60.léta (archiv Jany Zahurancové)

Zima na Pláních pod Ještědem v roce 1909

 Zadní strana této zimní pohlednice je opatřena razítkem: Stanice K. č. turistů, Karel Altmann - hostinský na Plání u Ještědu. Datum chybí, ale poštovní známka s císařem Františkem Josefem I. má na sobě vytištěný letopočet 1908. Je to tedy možná první pozdrav z nové Šamánkovy chaty, která byla postavena na Pláních na hlavním Ještědském hřbetu v roce 1909 pro devět roků starou pobočku Klubu českých turistů, kterou v Liberci založil křísitel zdejšího českého života MUDr. Václav Šamánek (1848-1916). V tehdejší době provozovala rodina Alrmannova i vedlejší hospodu, nejstarší na Pláních, kterou koupila od rodiny Slukovy. Hajný František Sluka ji postavil roku 1863 a jeho hostinec - známý mezi libereckými Němci jako U českého Franty - byl velice oblíbený. Jeho základy (shořel roku 1938) jsou na Pláních dosud patrny.

Divadlo na Pláni pod Ještědem 24.8.1913 (srchiv J.Peterka)
Divadlo na Pláni pod Ještědem 24.8.1913 (srchiv J.Peterka)
Pláně p. Ještědem - divadlo Naší furianti r. 1913 (archiv V.Hájek)
Pláně p. Ještědem - divadlo Naší furianti r. 1913 (archiv V.Hájek)
Zlomlyž aneb maškary na Ještědu 80-léta (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Zlomlyž aneb maškary na Ještědu 80-léta (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Pláně pod Ještědem
Pláně pod Ještědem
Pav Karel
Pav Karel
28.1.2021 (foto Ondřej Šouba)
28.1.2021 (foto Ondřej Šouba)

Památník stojící na Hlubockém hřebeni

připomíná manifestaci třiceti tisíc českých a německých dělníků, jež se tu konala v roce 1870.

(Edice Má vlast - Jizerské hory, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)

Já si to pamatuji z roku 1990 takhle, že odtamtud byl přes nízké stromy vidět Ještěd. Později stromy povyrostly a už to je obklopené tmavým lesem. Místo dost ztratilo půvab. V 19.století tam nebyl les, ale pastviny, a louky, proto tam byl ten tábor lidu.(komentář Ing. Rudolf Kittler

18.7.2020 foto Jakub Faifer
18.7.2020 foto Jakub Faifer

ŽIVOČICHOVÉ SE UKLÁDAJÍ K ZIMNÍMU SPÁNKU

Po letošním mimořádně teplém a dlouhém babím létě, které trvalo až téměř do poloviny listopadu, přišly první mrazivé dny. Obyvatelé našich luhů a hájů se ale na zimní období připravovali již během slunečných říjnových dnů. Řada z nich přečkává nepříznivé období roku ve stavu, kterému říkáme hibernace, česky zimní spánek.

Hibernující živočich přečkává nepříznivý zimní období v klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů ve vhodném úkrytu. Klidový stav se projevuje především snížením tělesné teploty. Hibernace je známa například u netopýrů, ježků, křečků, plchů nebo syslů. S fyziologií hibernace úzce souvisí složení potravy, které bývá pro živočichy důležitější než její množství. S blížící se zimou shromažďují živočichové velké zásoby bílého tuku, který slouží jako uskladňovací tkáň. Lipidy přijímané v potravě se ukládají do tukové tkáně, která mohutní. Protože přibírání na hmotnosti vyžaduje čas, začínají živočichové ukládat tuk přibližně měsíc před začátkem hibernace. Kromě ní existuje i nepravý zimní spánek, při kterém zůstávají živočichové v úkrytu, ale jejich teplota se nesnižuje a občas se probouzejí a vycházejí ven. Takto přečkávají zimu například jezevci. Patrně hibernovali i jeskynní předci člověka, kteří se ukládali k nepravému zimnímu spánku.

Vedle známých zimních spáčů hibernují také například obojživelníci a plazi. Žáby přezimují zahrabané pod zemí, některé se ukryjí v bahně na dně rybníka, v hromadě listí a kamení, mloci a čolci zimují převážně na souši. Podobně i plazi před zimou (většinou v říjnu) zalézají do děr, pod kořeny stromů, do puklin nebo malých jeskyněk ve skalách. V dubnu je z děr vyláká sluníčko, ale musí se nejdříve zahřát na provozní teplotu, aby se mohli normálně pohybovat a začít fungovat.

Do stavu hibernace upadá i řada bezobratlých živočichů. Někteří přezimují jako dospělci, jiní ve stádiích larvy nebo kukly. Brouci, jako například některé druhy střevlíků, přečkávají zimní období často v komůrkách pod kůrou odumřelých stromů, ležících i stojících, nebo pařezů. Dospělce některých druhů motýlů najdeme v zimě na půdách chalup, ale i ve sklepích a jeskyních, kde zimují společně s netopýry. K nejznámějším patří babočka paví oko, která patří na jaře k prvním denním motýlům, které vítají nástup jara, často již v březnu. Ale na to si musíme ještě nějakou dobu počkat...Na fotografii je vrápenec malý zimující v Západní jeskyni na Ještědském hřbetu.

zdroj: https://www.facebook.com/muzeumlb/posts/pfbid0DGTSMzq4TsoTgM9uoLQEwDRTucu4KUihJzNuziGWQKR2AQFyXywkaJ6jYQ1UQRhpl