Max Kühn

24.08.2022
Vlastní Kűhnova vila (Vrbova 796/4)
Vlastní Kűhnova vila (Vrbova 796/4)
vila na dobové fotografii
vila na dobové fotografii
Ústav pro zvelebování živností (Čížkova 3/1034)
Ústav pro zvelebování živností (Čížkova 3/1034)
Rakouský úvěrový ústav, spolu s H. Fantou (1. máje 18)
Rakouský úvěrový ústav, spolu s H. Fantou (1. máje 18)
Komplex budov pro firmu J. Liebieg & Co. - poslední stojící budova tzv. Blaupunkt, spolu s H. Fantou
Komplex budov pro firmu J. Liebieg & Co. - poslední stojící budova tzv. Blaupunkt, spolu s H. Fantou
Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta s kinem (Rumunská 7 a Boženy Němcové 22)
Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta s kinem (Rumunská 7 a Boženy Němcové 22)
Činžovní dům (Dobrovského 433/5)
Činžovní dům (Dobrovského 433/5)
Kostel sv. Máří Magdalény, spolu s H. Fantou
Kostel sv. Máří Magdalény, spolu s H. Fantou
Kostel sv. Antonína Paduánského, spolu s H. Fantou
Kostel sv. Antonína Paduánského, spolu s H. Fantou
Vila Ph. G. Vollerta (Husova 185/68)
Vila Ph. G. Vollerta (Husova 185/68)
Administrativní budova firmy Tefa (U Nisy 6/745)
Administrativní budova firmy Tefa (U Nisy 6/745)
Kostel U Obrázku, spolu s H. Fantou
Kostel U Obrázku, spolu s H. Fantou
Vila Dr. Emila Tauscheho, spolu s H. Fantou (Vrbova 851/6)
Vila Dr. Emila Tauscheho, spolu s H. Fantou (Vrbova 851/6)
Činžovní domy (Fučíkova 9a/174 a 9/175)
Činžovní domy (Fučíkova 9a/174 a 9/175)
Vila Dr. Konrada Perutze, spolu s Adolfem Hornem (Klostermannova 766/11)
Vila Dr. Konrada Perutze, spolu s Adolfem Hornem (Klostermannova 766/11)
Činžovní dům (Dobrovského 434/7)
Činžovní dům (Dobrovského 434/7)
Areál kapucínského hospice (u kostela sv. Máří Magdalény), spolu s H. Fantou
Areál kapucínského hospice (u kostela sv. Máří Magdalény), spolu s H. Fantou
Fara u kostela sv. Antonína Paduánského, spolu s H. Fantou
Fara u kostela sv. Antonína Paduánského, spolu s H. Fantou
Rodinný dům továrníka Lenharta (Bendlova 1133/19)
Rodinný dům továrníka Lenharta (Bendlova 1133/19)
Trutnovský rodák Max Kühn je považován za jednu z nejvýraznějších osobností liberecké architektury. Jeho stylově ze začátku čistě secesní tvorba, kterou později ovlivňovaly myšlenky vídeňského historismu, vyvrcholila pozdními návrhy v duchu meziválečné moderny. Mezi jedny z jeho nejlepších staveb patří i jeho vlastní liberecká vila.

Vila Maxe Kühna a jeho ženy Berty se nachází v horní části Vrbovy ulice, která je součástí městské zahradní čtvrti. Jde o podsklepenou přízemní vilu s obytným podkrovím v mansardové střeše, pro kterou je charakteristické hodně výrazné členění.

Fasády jsou řešeny v kontrastu dvou struktur. Zatímco hrubá omítka je užitá v ploše, hladké omítky se uplatňují u vystupujících nebo dekorativních prvků v podobě ozdobných orámování znaků se závěsy z listů a květinovými vázami.

Stavbu podle Kühnova návrhu postavil Alfred Hübner. Na stavbě samotné se podílela známá a úspěšná liberecká stavební firma bratří Gustava a Ferdinanda Mikschových.

Vila byla rozdělena podle podlaží na část technického zázemí ve sklepě, společenskou část v přízemí a soukromou část v podkroví. Ve sklepě byl kromě skladovacích prostor, prádelny a kotelny také pokoj správce.

V přízemí se třemi samostatnými vstupy se v jižní části půdorysu nacházela veranda a pánský pokoj. V severní části pak kuchyně se spíží, šatna a pokojík pro služebnou. Centrální prostor domu vyplňovala schodišťová hala a jídelna.

V podkroví schodišťovou halu od jihu podle směru hodinových ručiček obklopovala koupelna, ložnice se šatnou a tři další pokoje. V interiéru nechyběla řada uměleckořemeslných prvků např. na výzdobě schodiště, obložení stěn, v podobě vitráží apod.

Vila Maxe Kühna bývá řazena k jeho raným, ještě secesním stavbám. V podobě stavby a především v řešení fasád, které byly zřetelně inspirovány libereckými klasicistními domy, se ale už projevuje architektova pozdější záliba v historizujících prvcích.


Max Kühn, křtěný Maxmilián Josef (8. října 1877, Trutnov - 14. června 1944, Liberec) byl liberecký architekt a dlouholetý pedagog na liberecké průmyslové škole. Jeho otcem byl trutnovský stavitel Konrad Kühn.

Život

Ke studiu architektury nastoupil na Vysokou školu technickou ve Vídni roku 1894, ukončil je roku 1898 na katedře Starokřesťanského a středověkého stavitelství u profesora Maxe von Ferstela, v jehož ateliéru pak krátkou dobu pracoval se svým spolužákem, vídeňským rodákem Heinrichem Fantou. Po ukončení studia přišel roku 1903 do Liberce, kde se stal profesorem na Státní průmyslové škole (Staatsgewerbeschule) - a to nejprve na pozici řadového učitele stavebního oddělení a od roku 1921 jako jeho přednosta. Na stejnou školu nastoupil roku 1904 také Fanta, se kterým společně projektoval řadu staveb ve městě a okolí. Za první světové války se stal dělostřeleckým úředníkem, po ní pokračoval ve vyučování na průmyslové škole. Nepřednášel však pouze na ní, ale také pro různé spolky a instituce - např. Spolek německých inženýrů nebo Spolek stavbyvedoucích, dále se věnoval přednáškám o historii umění v Severočeském muzeu. Učitelskou kariéru ukončil na vlastní žádost roku 1927 ze zdravotních důvodů. Byl členem Rakouského ústředního sdružení architektů, Prezidia německé zemské komise na ochranu dětí a péče o mládež a poradcem na liberecké radnici. Zemřel 14. června 1944 v Liberci. Měl manželku a tři dcery.

(zdroj: Wikipedia,  Novinky.cz, fotografie z archivu Zdeny Iny Bergger)

Budova tělocvičny s lázněmi Na Jeřábu (Beskydská 779/1)
Budova tělocvičny s lázněmi Na Jeřábu (Beskydská 779/1)
Činžovní domy pro zaměstnance obchodní a živnostenské komory (Masarykova 7, U Obchodní komory 1192/2, 1193/4 a 1194/8, Gorkého 2)
Činžovní domy pro zaměstnance obchodní a živnostenské komory (Masarykova 7, U Obchodní komory 1192/2, 1193/4 a 1194/8, Gorkého 2)
Přístavba bočního křídla dílen k obecné škole a učilišti Na Jeřábu (Na Bojišti 759/15 a 772/15a)
Přístavba bočního křídla dílen k obecné škole a učilišti Na Jeřábu (Na Bojišti 759/15 a 772/15a)
Rodinný dům pro Libereckou banku (Humpolecká 159/5)
Rodinný dům pro Libereckou banku (Humpolecká 159/5)