Zoologická zahrada

27.08.2022
1910 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
1910 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv T.Majer
archiv T.Majer
aqrchiv J.Hůlka, úprava Pav Karel
aqrchiv J.Hůlka, úprava Pav Karel
1911 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
1911 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv FL
archiv FL
archiv FL
archiv FL
ZOO Liberec 1976 (archiv Jana Jánská)
ZOO Liberec 1976 (archiv Jana Jánská)
Pamatuji když tam běhali malé kozičky a jedna mi začala žvejkat mašličku ze šatů tatínek pohotově vyfotil (Alice Navrátilová)
Pamatuji když tam běhali malé kozičky a jedna mi začala žvejkat mašličku ze šatů tatínek pohotově vyfotil (Alice Navrátilová)
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková

Spolkový zookoutek a začátky ZOO Liberec

Skromné počátky jsou spojené s aktivitou libereckého Ornitologického spolku. Ten vybudoval nejdříve voliéru za restaurací Lidové sady (1902) a potom umělý ostrůvek na Jezírku s romantickou hradní stavbičkou, sloužící jako úkryt pro labutě (1904).
O rok později už stál kousek dál proti proudu Jizerského potoka v malé oboře přístřešek pro srnky .
První skutečná budova zookoutku sem byla přenesena po dohodě  s architektem z "alpské vesnice" postavené na Výstavě českých Němců 1906.     V ZOO upravený stojí dodnes "Čapí hnizdo ".
Netrvalo dlouho a kolem domku vznikl areál s několika desítkami voliér především pro ptactvo a menší živočichy. Výjimku představoval medvěd přivezený vojáky se Srbska, který byl největším zvířetem a také hlavní atrakcí rodící se ZOO. Ta byla zatím s veškerým zařízením v péči Ornitologického spolku, který ji chtěl přeměnit v řádnou instituci spravovanou městem. Záležitost byla na dobré cestě, ale všemu udělala kříž přes rozpočet první světová válka. Teprvé po ní bylo možné na podzim 1919 záměr realizovat.
I tak se liberecká ZOO stala nejstarší v republice.
Účast města, které podnik považovalo do jisté míry také za věc své prestiže, se projevila velkým rozmachem.
Hned byla postavena velká klec pro makaky, zvaná opičí ráj.
Kromě opic v ZOO byli ke spatření berberšrí lvi, medvědi, několik druhů spárkaté zvěře a další exponáty.
Magnetem se od roku 1927 stál párek kalifornských lachtanů, pro něž byl upraven bazén se skluzavkou a skalní stěnou v pozadí.
Od toho roku se však vývoj zastavil.
Obrat nastává až v polovině padesátých let s nástupem nového ředitele Jiřího Badalce.
Areál se v šedesátých letech rozšířil na náhorní planinu u Lidových sadů,   kde se začaly stavět nové pavilony.
Od té doby dodnes prožívá zahrada stálý plynulý rozvoj a zkvalitňuje služby.
Téměř každý rok je postaven nový nebo rekonstruován nějaký stávající pavilon a také chov se pravidelně obohacuje o nové přírůstky.
Tahákem je od roku 1994 párek bílých tygrů.

Liberecká ZOO se zařadila do celoevropské spolupráce zejména při spolupráci při záchraně ohrožených druhů.

(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

1920
1920
1930 (archiv Miloslav Cihlář)
1930 (archiv Miloslav Cihlář)
vstup do zoo v roce 1979
vstup do zoo v roce 1979
ZOO Liberec 1976 (archiv Jana Jánská)
ZOO Liberec 1976 (archiv Jana Jánská)
archiv FL
archiv FL
archiv FL
archiv FL
60.léta
60.léta
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
nosorožec tuponosý
nosorožec tuponosý
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
ZOO Liberec - 50 let. Rudé právo 21.7.1969 (archiv ing. Rudolf Kittler)
ZOO Liberec - 50 let. Rudé právo 21.7.1969 (archiv ing. Rudolf Kittler)
 Levhart čínský - Samec Yong ze zoo Karlsruhe (rok 2015 - archiv Kateřina Lochovská)
Levhart čínský - Samec Yong ze zoo Karlsruhe (rok 2015 - archiv Kateřina Lochovská)
ZOO Liberec začala s chovem levharta čínského v roce 1954, kdy získala první exemplář, a to samce od Československých cirkusů výměnou za pumu. První odchov se pak podařil 6. ledna 1961 se mohl Liberec pyšnit mládětem - samečkem Rexem II. ...na fotu levhartí mláďata a ošetřovatelky Eliška a Kristýna (archiv Kateřina Lochovská)
ZOO Liberec začala s chovem levharta čínského v roce 1954, kdy získala první exemplář, a to samce od Československých cirkusů výměnou za pumu. První odchov se pak podařil 6. ledna 1961 se mohl Liberec pyšnit mládětem - samečkem Rexem II. ...na fotu levhartí mláďata a ošetřovatelky Eliška a Kristýna (archiv Kateřina Lochovská)

Kočičky z liberecké ZOO na konci 70.let   (archiv Jana Zahurancová)

Jelen sika - 60.léta
Jelen sika - 60.léta

Zoologická zahrada v roce 1914

Počátky nejstarší zoologické zahrady v České republice jsou spojeny s ornitologickým spolkem, který zde roku 1904 vysadil labutě a zřídil výběh pro srnčí zvěř navazující na voliéru za restaurací v Lidových sadech z roku 1902. Uprostřed pohlednice vidíme dodnes existující domek Čapí hnízdo, přestěhovaný sem z výstavy 1906. Rozvoj skutečné zoologické zahrady začíná až po roce 1919, odkdy jsou budovány jednotlivé pavilony pro zvířata, a během meziválečného období se z liberecké zoologické zahrady stává nejen nejstarší zařízení svého druhu v republice, ale i oblíbené místo mnoha návštěvníků. Od šedesátých let se zoo začalo rozrůstat do okolních lesů a dnes patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším v Evropě.

(Zdroj: R.Karpaš - Staré pohlednice LIBEREC, 2008, Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)

1907
1907
Vodní ptactvo v prvorepublikové liberecké Zoo
Vodní ptactvo v prvorepublikové liberecké Zoo
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1908
1908
Podzim roku 1919. Tehdy šlo o velmi malou zahradu s expozicemi v místech dnešní dolní části Zoo
Podzim roku 1919. Tehdy šlo o velmi malou zahradu s expozicemi v místech dnešní dolní části Zoo
Meziválečná liberecká honorace před medvědincem
Meziválečná liberecká honorace před medvědincem
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Liberecká zoo chovala pár mohutných polárních šelem mezi lety 1956 až 1965.
Liberecká zoo chovala pár mohutných polárních šelem mezi lety 1956 až 1965.
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)
současná podoba ZOO (2018)
současná podoba ZOO (2018)
dolní část ZOO v roce 1920 a 2001
dolní část ZOO v roce 1920 a 2001

Od labutí a srnčího výběhu k regulérní zoo

Při výstavbě výletního jezírka zvaného "Gondelteich" (dnešní Labutí jezírko) ornitologický spolek buduje na ostrůvku labutí hrádek a na jezírko vysazuje čtyři labutě. V roce 1902 v městském parku u restaurace Lidové sady zřizuje ptačí dům s voliérou.

6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku.  Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata.  Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva    z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece  pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 kusů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 kusů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci  ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70 000 osob.  Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.

Důvodem, který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919,   bylo záměrné zkreslování nejstarší historie Zoo samotným bývalým ředitelem Erichem Sluwou. "Když se v roce 1929 stal Erich Sluwa z dosavadního správce ředitelem, začal vydávat o zoologické zahradě tzv. průvodce ve formě brožur. Jak sám tvrdí, do roku 1942 jich bylo více než třicet. Jakýmsi společným jmenovatelem Sluwových brožur bylo do určité míry zkreslování skutečného vzniku a předchozí historie liberecké Zoo," vysvětluje Šulc. V roce 1934 Sluwa dokonce vydává brožuru k příležitosti patnácti letům založení zoo, ve které označil rok 1919 rokem skutečného založení Zoo a o předchozím působení  a zásluhách Ornitologického spolku se zde vůbec nezmiňuje. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný ředitel liberecké Zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl důvod nevěřit. Poválečná literatura pak vesměs ze Sluwových zpráv vycházela a čerpala a díky tomu se veřejnost dodnes mylně domnívá, že nejstarší zoologická zahrada v České republice byla založena nikoliv v roce 1904, ale až v roce 1919.
Počátky zoologické zahrady v Liberci, které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce 1895 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.

E. Sluwa a částečně i jeho starší kolega F. Weller vtiskli zoologické zahradě mnoho z její dnešní tváře. Za působení těchto dvou osobností zde postupně vyrostl bazén pro lachtany, zimní pavilony pro velké šelmy a ostatní exotickou zvěř. Až do dnešních dnů slouží bývalá administrativní budova z roku 1906 (nyní cukrárna Čapí hnízdo), která byla do zoo převezena z Německočeské výstavy. Sluwova éra končí po osvobození republiky v červnu 1945.


Až do roku 1954 procházela liberecká zoo těžkým obdobím. Dlouhodobou stagnaci přerušil až Jiří Badalec. Zahrada opustila dosavadní vystavovatelský kurz a stala se postupně chovným zařízením se zaměřením na vzácná zvířata. Trvalo však dalších dvacet let, než se Zoo Liberec dostala opět na výsluní. Již tři roky po nástupu J. Badalce (uveden do funkce v roce 1954) stoupla návštěvnost na dvojnásobek, tedy na 263 360 návštěvníků, 1958 pak 305 000 atd. V Badalcově éře vyrostla řada expozic a pavilónů, které již dnes neexistují. V areálu jsou však i takové, které přes svou morální i technickou zastaralost stojí dodnes - například expozice paviánů z roku 1963 nebo sloninec z roku 1972. Zahrada v té době získala řadu významných živočišných exponátů. Na jednom z prvních míst lze jistě jmenovat slony, jejichž chov v roce 2018 dovršil 60 let. Za J. Badalce velmi vzrostla návštěvnická atraktivita liberecké zoo. Od šedesátých let pak roční návštěvnost pravidelně přesahovala 300 000.


Jméno Josefa Janečka je spjato především s masivním stavebním boomem od poloviny 80. let až do konce tisíciletí. Zahrada tak v epoše posametového investičního nadšení prošla velkou modernizací. Postupně vyrostly stávající pavilóny žiraf (1987), hospodářský pavilón (1987), šelminec (1994), pavilón opů (1994), pavilón tropů (1999) či zimoviště plameňáků (2003). Zoologická zahrada získala řadu významných zvířecích exponátů do kolekce kopytníků či dravců včetně své největší marketingové tváře, jíž jsou bílí tygři (od roku 1994). V témže roce byla zahrada přijata za stálého člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).


Současný ředitel David Nejedlo pak otevřel zahradě další dimenze, tak důležité pro moderní zařízení. Zoo už není jen a pouze množitelem vzácných druhů zvířat a jejich genetickou bankou, i když je to nadál její primární úkol, ale otevřela se širšímu pojetí vzdělávání široké veřejnosti včetně škol.

Zahrada se zapojila (a stále zapojuje) i do několika mezinárodních projektů.

a) Vědeckých:

• Šimpanzi ostrova Rubondo (Tanzánie) - (2007), výzkum šimpanzů vypuštěných v 60. letech 20. století zpět do volné přírody na ostrově Rubondo na Viktoriině jezeře, jejichž přežití se považovalo za malý zázrak. V rámci terénních aktivit se zkoumaly faktory, které přispěly k jejich úspěšnému navrácení do přírody

• Monitoring osla somálského (Eritrea) - (2006)

• Výzkum a revize taxonomie rodu Gracula (loskuták) na ostrovech západního pobřeží Sumatry (2015)

• Výzkum hnízdní biologie a ekologie jestřába lesního (Accipiter gentilis) na Liberecku (od 2010)

b) Humanitárních:

• Pomozte budoucnosti (A.M.P.O.)) - od 2005, pomoc sirotkům a dětem ulice v africké Burkina Faso

• KambaTiBaAka - od 2013, získávání finančních prostředků prostřednictvím prodeje tradičních náhrdelníků. Finance slouží ke zlepšení lékařské péče pro příslušníky etnické skupiny BaAka (pygmejové) žijící v chráněných oblastech rezervace Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice.

c) Ochranářských:

• Repatriace dravých ptáků - od 1986, vypouštění orlosupů bradatých a orlů mořských zpět do volné přírody.

• Talarak - od 2009, provoz záchranných center na ochranu ohrožených endemických druhů Filipín na ostrově Negros

• Save-Elephants - od 2012, ochrana divokých slonů v oblasti střední Afriky

• The Kukang Rescue Program - od 2015, ochrana outloňů váhavých v oblasti severní Sumatry + boj proti ilegálnímu obchodu s ohroženými druhy zvířat

• Lestari - od 2016, ochrana tropického lesa a ochrana ohrožených zpěvných ptáků v Indonésii

• Korálová školka - od 2017, ochrana mořského ekosystému a obnova korálových útesů na indonéském souostroví Banyak

• Zoo Liberec se také pravidelně zapojuje do mezinárodních ochranářských kampaní, které každé dva roky vyhlašuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA):

Bushmeat - podpisová akce 2001/02

Ochrana amazonského pralesa 20021/03

Tygr ussurijský 2003/04

ShellShock Turtle and Tortoise Campaign 2004/05

Save the Rhinos 2005/06

Arovako i Madagasikara 2006/07

Amphibian Ark - Žáby bijí na poplach 2007/08

Europen Carnivore Campaign - Chceme společně žít...? 2008/09

Biodiverzita - pokračování šelmí kampaně 2009/10

Ape Campaign 2010/11

Ochrana Jihovýchodní Asie 2011/13

Od pólu k pólu 2013/15

Let it Grow - Nechme je žít, růst 2015/17

Silent Forest - Ztichlý les 2017/19 - této kapmani Zoo Liberec předsedá

Od roku 2006 se pak součástí zahrady stala další dvě zařízení: Městské středisko ekologické výchovy DIVIZNA a Centrum pro zvířata v nouzi ARCHA se stanicí pro handicapované tuzemské živočichy. Toto spojení je v celé republice unikátní.

V červenci 2011 se součástí Zoo Liberec stalo Kulturní a společenské centrum Lidové sady se starobylou budovou s vyhlídkovou věží. Zoo tak získala důstojnou administrativní budovu a také středisko poskytující veřejnosti širokou nabídku kulturních, společenských i výukových programů a volnočasových aktivit.

V roce 2014 Zoo Liberec otevřela v rámci projektu Centra aktivního odpočinku nový vstup do zoo s veřejnými toaletami, služebnou městské policie a infocentrem (budova A u ředitelství zoo) a nový hospodářský pavilon s edukačním zázemím, tzv. ZooExpo (budova na místě bývalého ředitelství zoo.

Život v zoo jde dál a podoba i poslání zoologických zahrad se postupně mění. V současnosti Zoo Liberec zvažuje zcela nový koncept svého rozvoje - rozšíření areálu zoo o tzv. Údolí ohrožené divočiny

Zvířata v ZOO

Makak lví
Puštík bradatý
Levhart sněžný
Panda červená
Osel somálský
Tučňák Humboldtův
Korunáč Sclaterův
Krajta mřížkovaná
Surikata
Takin čínský
Alpaka
Orlosup bradatý
Nestor kea
Antilopa koňská
Makak lví
Puštík bradatý
Levhart sněžný
Panda červená
Osel somálský
Tučňák Humboldtův
Korunáč Sclaterův
Krajta mřížkovaná
Surikata
Takin čínský
Alpaka
Orlosup bradatý
Nestor kea
Antilopa koňská
Makak lví
Puštík bradatý
Levhart sněžný
Panda červená
Osel somálský
Tučňák Humboldtův

(Zdroj: Zoologická zahrada Liberec, 2019)

https://www.zooliberec.cz/

Liberec sítotiskem (archiv Luboše  Janků)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)

Stručně z historie

Počátky zoologické zahrady v Liberci, které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce 1895 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.

Pohled do expozice
Pohled do expozice

6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku. Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 kusů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 kusů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70000 osob. Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.

obora
obora
voliéra v roce 1904
voliéra v roce 1904

V roce 1919, který byl dlouhá léta považován za rok vzniku zoologické zahrady, se nic významného neudálo. Důvodem, který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919, bylo záměrné zkreslování nejstarší historie zoo samotným bývalým ředitelem Erichem Sluwou. Ten se v roce 1929 stal ze správce ředitelem zoologické zahrady a začal vydávat brožury, ve kterých uváděl datum založení zoo až rok 1919. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný ředitel liberecké zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl důvod nevěřit. Přestože dlouholetý ředitel a potomek staré české rodiny Erich Sluwa některá zásadní fakta ať už vědomě či nevědomě opomíjel, jeho stopa na tváři liberecké zoologické zahrady zůstává však navždy nesmazatelnou.

Čapí hnízdo a správce
Čapí hnízdo a správce
bazén lahtanů postaven v roce 1927
bazén lahtanů postaven v roce 1927
1913
1913
jezírko a Rybářská bašta
jezírko a Rybářská bašta
areál zoo
areál zoo
Erich Sluwa a krmení lachtanů
Erich Sluwa a krmení lachtanů

Významní ředitelé liberecké zoo a jejich přínos

Erich Sluwa

Ve funkci ředitele: 1919-1945

E. Sluwa a částečně i jeho starší kolega F. Weller vtiskli zoologické zahradě mnoho z její dnešní tváře. Za působení těchto dvou osobností zde postupně vyrostl bazén pro lachtany, zimní pavilony pro velké šelmy a ostatní exotickou zvěř. Až do dnešních dnů slouží bývalá administrativní budova z roku 1906 (nyní cukrárna Čapí hnízdo), která byla do zoo převezena z Německo-české výstavy. Sluwova éra končí po osvobození republiky v červnu 1945.

Erich Sluwa
Erich Sluwa

Jiří Badalec

Ve funkci ředitele: 1954-1982

Až do roku 1954 procházela liberecká zoo těžkým obdobím. Dlouhodobou stagnaci přerušil až Jiří Badalec. Zahrada opustila dosavadní vystavovatelský kurz a stala se postupně chovným zařízením se zaměřením na vzácná zvířata. Trvalo však dalších dvacet let, než se Zoo Liberec dostala opět na výsluní. Již tři roky po nástupu J. Badalce (uveden do funkce v roce 1954) stoupla návštěvnost na dvojnásobek, tedy na 263 360 návštěvníků, 1958 pak 305 000 atd. V Badalcově éře vyrostla řada expozic a pavilónů, které již dnes neexistují. V areálu jsou však i takové, které přes svou morální i technickou zastaralost stojí dodnes - například expozice paviánů z roku 1963 nebo sloninec z roku 1972. Zahrada v té době získala řadu významných živočišných exponátů. Na jednom z prvních míst lze jistě jmenovat slony, jejichž chov v roce 2018 dovršil 60 let. Za J. Badalce velmi vzrostla návštěvnická atraktivita liberecké zoo. Od šedesátých let pak roční návštěvnost pravidelně přesahovala 300.000.

Jiří Badalec
Jiří Badalec

Josef Janeček

Ve funkci ředitele: 1982-2004

Jméno RNDr. Josefa Janečka je spjato především s masivním stavebním boomem od poloviny 80. let až do konce tisíciletí. Zahrada tak v epoše posametového investičního nadšení prošla velkou modernizací. Postupně vyrostly stávající pavilóny žiraf (1987), hospodářský pavilón (1987), šelminec (1994), pavilón opů (1994), pavilón tropů (1999) či zimoviště plameňáků (2003). Zoologická zahrada získala řadu významných zvířecích exponátů do kolekce kopytníků či dravců včetně své největší marketingové tváře, jíž jsou bílí tygři (od roku 1994). V témže roce byla zahrada přijata za stálého člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Josef Janeček
Josef Janeček
Čapí hnízdo v 70. letech - Pamatujete někdo prodej vstupenek z Čapího hnízda? A tipnete si, za kolik jste v sedmdesátých letech koupili vstupenku? Cena vstupného v 70. letech byla v 1,50 Kčs pro dítě a 2 Kčs pro dospělého.(zdroj: zoo Liberec)
Čapí hnízdo v 70. letech - Pamatujete někdo prodej vstupenek z Čapího hnízda? A tipnete si, za kolik jste v sedmdesátých letech koupili vstupenku? Cena vstupného v 70. letech byla v 1,50 Kčs pro dítě a 2 Kčs pro dospělého.(zdroj: zoo Liberec)
2019
2019
(zdroj: zoo Liberec)
(zdroj: zoo Liberec)
Rodiče na výletě s mým malým bráchou v liberecké ZOO v roce 1961. (color Fotočas)
Rodiče na výletě s mým malým bráchou v liberecké ZOO v roce 1961. (color Fotočas)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
1992 (zdroj: https://www.ebay.com )
1992 (zdroj: https://www.ebay.com )
Původní vchod do ZOO, který byl v dolní části zahrady. Z filmu Pět holek na krku z roku 1967. (archiv Všichni Čermáci)
Původní vchod do ZOO, který byl v dolní části zahrady. Z filmu Pět holek na krku z roku 1967. (archiv Všichni Čermáci)
kolem roku 2000 (archiv Všichni Čermáci)
kolem roku 2000 (archiv Všichni Čermáci)
březen 2017 - Takín činský zlatý
březen 2017 - Takín činský zlatý
archiv Jaroslav Eliasek
archiv Jaroslav Eliasek
archiv Jaroslav Eliasek
archiv Jaroslav Eliasek
archiv J.Čiháčkové
archiv J.Čiháčkové
archiv J.Čiháčkové
archiv J.Čiháčkové
duben 2020 (mravenečník) Foto: Jitka Ambrožová
duben 2020 (mravenečník) Foto: Jitka Ambrožová
1979
1979
2020 (archiv Všichni Čermáci)
2020 (archiv Všichni Čermáci)
červenec 2016 - Osel somálský
červenec 2016 - Osel somálský
foto Jarda Lutonský
foto Jarda Lutonský
archiv Jaroslav Eliasek
archiv Jaroslav Eliasek
archiv Jaroslav Eliasek
archiv Jaroslav Eliasek
archiv J.Čiháčkové
archiv J.Čiháčkové
archiv J.Čiháčkové
archiv J.Čiháčkové
červen 2019 (mláďata lva berberského)
červen 2019 (mláďata lva berberského)
červen 2020 - Jako prvním na světě se na úseku dravých ptáků podařilo rozmnožit orla křiklavého pomocí inseminace mraženým spermatem. Jedná se o důležitý okamžik pro záchranu nejen tohoto druhu dravce, který byl v České republice téměř vyhuben, ale i dalších ohrožených druhů ptáků.
červen 2020 - Jako prvním na světě se na úseku dravých ptáků podařilo rozmnožit orla křiklavého pomocí inseminace mraženým spermatem. Jedná se o důležitý okamžik pro záchranu nejen tohoto druhu dravce, který byl v České republice téměř vyhuben, ale i dalších ohrožených druhů ptáků.
červen 2020 - Pár pand červených má přírůstek. Mládě už mohou návštěvníci občas zahlédnout ve chvíli, kdy ho samička v rámci výběhu přenáší z úkrytu na jiné místo. Je ještě hodně malé, má před sebou i jistá úskalí, ale věříme, že naše radost není předčasná.
červen 2020 - Pár pand červených má přírůstek. Mládě už mohou návštěvníci občas zahlédnout ve chvíli, kdy ho samička v rámci výběhu přenáší z úkrytu na jiné místo. Je ještě hodně malé, má před sebou i jistá úskalí, ale věříme, že naše radost není předčasná.
25.9.2020 samice levharta čínského foto: Šárka Kyselová
25.9.2020 samice levharta čínského foto: Šárka Kyselová
29.10.2020 Seznamte se - to jsou dracény krokodýlovité, naši noví obyvatelé pavilonu tropů. Jedná se o více než 1 metr dlouhé tropické ještěry z Jižní Ameriky, které v naší zoo budete moci pozorovat úplně prvně.
29.10.2020 Seznamte se - to jsou dracény krokodýlovité, naši noví obyvatelé pavilonu tropů. Jedná se o více než 1 metr dlouhé tropické ještěry z Jižní Ameriky, které v naší zoo budete moci pozorovat úplně prvně.
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
S radostí vám představujeme nové mládě korunáče Sclaterova. Mládě se vyklubalo již koncem minulého roku, ale protože jejich odchov nebývá jednoduchý, raději jsme tuto novinku chvíli tajili. Nyní už ptáče vyskočilo z hnízda a poskakuje po voliéře v pavilonu tropů. Foto: Veronika Korábová
S radostí vám představujeme nové mládě korunáče Sclaterova. Mládě se vyklubalo již koncem minulého roku, ale protože jejich odchov nebývá jednoduchý, raději jsme tuto novinku chvíli tajili. Nyní už ptáče vyskočilo z hnízda a poskakuje po voliéře v pavilonu tropů. Foto: Veronika Korábová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Leona Angelina
foto Leona Angelina
foto Leona Angelina
foto Leona Angelina
foto Leona Angelina
foto Leona Angelina
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Radka Caltová
foto Radka Caltová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
Sob karelský
Sob karelský
24.9.2020
24.9.2020
Margay (ocelot dlouhoocasý) foto: Šárka Kyselová
Margay (ocelot dlouhoocasý) foto: Šárka Kyselová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
A naším prvním mládětem roku 2021 je . . . MYŠ! 🙂 Bodlinatka tmavá
A naším prvním mládětem roku 2021 je . . . MYŠ! 🙂 Bodlinatka tmavá
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
kůň Převalského (foto Jitka Ambrožová)
kůň Převalského (foto Jitka Ambrožová)
kůň Převalského
kůň Převalského

nová mláďata osla somálského a zebry bezhřívé - jedněch z nejvíce ohrožených zvířat na naší planetě! Zebří klisničku doprovázela její první dny na světě řada komplikací. Po narození vážila jen něco málo přes 20 kg, což je téměř o polovinu méně, než je běžná porodní váha. Přestože mládě prospívá a postupně přibývá na váze, vyhráno stále ještě nemáme. Držte nám palce! (Foto: Jitka Ambrožová) 18.8.2021

8.11.2021

Dnes naši zoo opustil mladý pár urialů bucharských, kteří míří za účelem posílení chovu do stockholmské zoo Nordens Ark. Transport dává naději, že se tento druh podaří i chovem v lidské péči v zoologických zahradách zachránit. Zoo Liberec patří mezi jednu z tří institucí, která tyto vzácné a silně ohrožené asijské sudokopytníky chová.
Populace ve volné přírodě čítá cca 250 jedinců a urial bucharský tak patří mezi nejvíce ohrožené velké savce na naši planetě.

3.3.2022 - Naše stádo takinů čínských se téměř zdvojnásobilo! Během dvou týdnů přišla na svět 4 mláďata. Všichni čtyři sourozenci těchto zlatých sudokopytníků jsou od prvních dní k vidění ve svém výběhu. Foto: Pavel Škorňa
3.3.2022 - Naše stádo takinů čínských se téměř zdvojnásobilo! Během dvou týdnů přišla na svět 4 mláďata. Všichni čtyři sourozenci těchto zlatých sudokopytníků jsou od prvních dní k vidění ve svém výběhu. Foto: Pavel Škorňa
Máme u buvolců běločelých o 8 kopýtek víc! 😍 Na začátku března se u buvolců narodil sameček a od včera máme nový přírůstek - samičku!  🤓Věděli jste, že mládě buvolce se dokáže postavit na nohy po 20 minutách od narození a může tak následovat matku?  📷 Jitka Ambrožová
Máme u buvolců běločelých o 8 kopýtek víc! 😍 Na začátku března se u buvolců narodil sameček a od včera máme nový přírůstek - samičku! 🤓Věděli jste, že mládě buvolce se dokáže postavit na nohy po 20 minutách od narození a může tak následovat matku? 📷 Jitka Ambrožová
V Zoo Liberec můžete z blízka obdivovat supa mrchožravého, supa hnědého i orlosupa bradatého. 📷 sup mrchožravý
V Zoo Liberec můžete z blízka obdivovat supa mrchožravého, supa hnědého i orlosupa bradatého. 📷 sup mrchožravý

13.4.2022

Jarní nadílka
Od počátku roku přišlo v Zoo Liberec na svět celkem 39 mláďat.
Některá mláďata zůstávají návštěvníkům skryta v zázemí zahrady, ale mnoho z nich mohou při troše štěstí pozorovat v expozicích daného druhu. Mezi nejčerstvější mláďata patří například dva buvolci běločelí, dvě zebry Chapmanovy, dva výři velcí západosibiřtí, tamarín pinčí nebo kosman zakrslý.
Více info o mláďatech naleznete na našem webu
https://1url.cz/1K7b5 nebo zavítejte na ZooObjektiv! Právě dnes a jinak každou druhou středu v měsíci setkání s našimi zoology - od 18.00 na ZooExpu - vstup zdarma.
https://fb.me/e/3n77xCYjQ
foto: mládě zebry Chapmanovy
Jitka Ambrožová

25.4.2022 Margay  neboli ocelot dlouhoocasý -  s chovem tohoto druhu jsme začali v roce v 2020 a jedná se tak o naše historicky první mládě! 🥳 Foto: Šárka Kyselová
25.4.2022 Margay neboli ocelot dlouhoocasý - s chovem tohoto druhu jsme začali v roce v 2020 a jedná se tak o naše historicky první mládě! 🥳 Foto: Šárka Kyselová

Březnové mládě margaye se nechalo konečně vidět ve venkovní expozici a ukázalo drápky Margay neboli ocelot stromový je především masožravec, jehož jídelníček tvoří menší savci, občas ptáci nebo plazi a bezobratlí živočichové. Svoji kořist loví na stromech i na zemi. Stravu si zpestřuje ovocnými plody nebo trávou, která mu pomáhá při trávení. Margay dokáže napodobovat zvuky své občasné kořisti - drápkaté opičky tamarína pestrého, aby ji nalákal a snáze ulovil. foto: Šárka Kyselová

Žirafa , sobice, převalák... to jsou naše nová mláďata, která při troše štěstí můžete od minulého týdne pozorovat ve výbězích. Doba březosti u žiraf je 430 dní, takže okolo 1 roku a dvou měsíců - to je doba, co? foto malé samičky žirafy bylo pořízeno v den narození - tedy 24. května více info o mláďatech na našem webu https://1url.cz/lr15L

ZOO Liberec 1980, u paviánů.

(archiv Kamil Syrovátka)

ZOO Liberec v roce 1980, u plameňáků.

ZOO Liberec 1980 - fenek berberský.

archiv zoo Liberec
archiv zoo Liberec
Rok 1967, měsíc fakt nevím ....jo, a v tom kočárku, jsem já🙂(archiv Zlatka Mizerová)
Rok 1967, měsíc fakt nevím ....jo, a v tom kočárku, jsem já🙂(archiv Zlatka Mizerová)
foto Gabi Skalická
foto Gabi Skalická
Výběh zeber Chapmanových v liberecké zoo foto: Lucie Fürstová
Výběh zeber Chapmanových v liberecké zoo foto: Lucie Fürstová
foto Leona Angelina
foto Leona Angelina

Zebra Chapmanova


Návštěvníci mohou zebry Chapmanovy v liberecké zoo obdivovat již od roku 1970. Koncem loňského roku tedy uplynulo jubilejních padesát let od počátku jejich chovu a za tu dobu přišlo v Liberci na svět rovných sto mláďat. To poslední, sté, se narodilo na první svátek vánoční, 25, prosince. Chov zeber Chapmanových má v Zoo Liberec dlouholetou tradici. První trio přicestovalo do zoo pod Ještědem v roce 1970 ze Zoo Dvůr Králové. Jednalo se o divoké jedince pocházející z volné přírody, které za účelem rozšíření populace a záchrany druhu přivezl z Jihoafrické republiky do tehdejšího Československa Josef Vágner v rámci jednoho ze svých transportů. Že se zebrám v liberecké zoo daří, dokládá i fakt, že za padesát let jejich chovu se v zahradě narodilo rovných sto mláďat. Poslední, sté hříbě, přišlo na svět 25. prosince a jedná se o samičku. Zkušená matka ji přivedla na svět po roce trvající březosti v brzkých ranních hodinách a nachystala tím svým ošetřovatelům milé vánoční překvapení. Většinu dne pobývá malá zebra se svou matkou v teple zázemí, ale v případě příznivého počasí již i pravidelně prozkoumává svůj venkovní výběh. "Jsem velice rád, že se nám dlouhodobě daří pomáhat udržovat populaci zeber Chapmanových chovanou v zoologických zahradách stabilní a dostatečně silnou, protože ve volné přírodě jejich počty postupně klesají. Od počátku chovu v roce 1970 se u nás narodilo celkem 57 hřebců a 43 klisen tohoto podruhu zebry stepní," říká zoolog Luboš Melichar. V souvislosti s tímto jubileem liberecká zahrada vyzývá a prosí veřejnost, aby ji celou historii chovu zeber Chapmanových pomohla zdokumentovat. "V našich archivech bohužel mnoho historických fotografií nemáme, a tak hledáme datované snímky starší 15 let. Pamětníci mohou své fotografie zaslat elektronicky na adresu: marketing@zooliberec.cz do konce února tohoto roku," doplňuje Barbara Tesařová. Autorské fotografie budou následně využity k obohacení archivu zoologické zahrady, a především ke zmapování proměny výběhu zeber v průběhu historie. "Každý, kdo se s námi o svoji fotografii podělí, bude zařazen do slosování o mimořádnou prohlídku zázemí chovu zeber za doprovodu našeho hlavního zoologa a odborníka na chov zeber, Luboše Melichara," dodává Tesařová.

Zebra Chapmanova (Equus quagga chapmanni)

Zebra Chapmanova je poddruhem zebry stepní a obývá rozsáhlé savany Zimbabwe, Botswany a Mozambiku v jihovýchodní Africe. Tato zebra má na světlé srsti široké černé pruhy s hnědými mezipásy. Charakteristické zbarvení slouží jako velmi dobré maskování, protože z dálky nejsou zebry téměř vidět a zblízka se jeví mohutnější. Pruhy také usnadňují komunikaci uvnitř stáda, žádné dvě zebry nemají stejné pruhování. Zebry žijí ve skupinách 10-30 jedinců s harémovou strukturou, kdy je ve stádě pouze jeden dospělý samec, který se páří se všemi samicemi. Samice je březí 350 dní a poté rodí jedno mládě. To se již po pár hodinách přidává ke stádu. Stádo vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, která při cestách kráčí první, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec samec. V případě nebezpečí se stádo semkne do kruhu, s mláďaty uprostřed. Většinu dne tráví zebry na pastvě. Živí se převážně tvrdými stepními travinami. Ve většině případů se pasou společně s žirafami nebo gazelami, lépe tak registrují případné nebezpečí. Největším zebřím predátorem je kromě člověka lev. Zebry dokáží před nebezpečím utéct a běžet na krátké vzdálenosti až 50 km/hod. Pro maso a kůži je vybíjena ve své domovině pytláky.  (text zoo Liberec)

foto Jaroslav Eliasek
foto Jaroslav Eliasek
Na konci července se narodila další zebra. Je to již třetí mládě, které v letošním roce rozšířilo chov zeber Chapmanových, které jsou v Zoo Liberec již od roku 1970. Mladý sameček se narodil přesně 27. 7. a má se čile k světu. 🦓  🧐 Samice zebry Chapmanovy je březí 350 dní a poté rodí jedno mládě. To se již po pár hodinách přidává ke stádu. Stádo vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, která při cestách kráčí první, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec samec. V případě nebezpečí se stádo semkne do kruhu, s mláďaty uprostřed.  📷 foto: Jitka Ambrožová
Na konci července se narodila další zebra. Je to již třetí mládě, které v letošním roce rozšířilo chov zeber Chapmanových, které jsou v Zoo Liberec již od roku 1970. Mladý sameček se narodil přesně 27. 7. a má se čile k světu. 🦓 🧐 Samice zebry Chapmanovy je březí 350 dní a poté rodí jedno mládě. To se již po pár hodinách přidává ke stádu. Stádo vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, která při cestách kráčí první, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec samec. V případě nebezpečí se stádo semkne do kruhu, s mláďaty uprostřed. 📷 foto: Jitka Ambrožová
archiv Jaroslav Vondra
archiv Jaroslav Vondra
A takhle opravený a "žlutý" vypadal náš medvídek v létě 2020... (v liberecké Zahradě vzpomínek): (foto Kompis Radek)
A takhle opravený a "žlutý" vypadal náš medvídek v létě 2020... (v liberecké Zahradě vzpomínek): (foto Kompis Radek)
foto Petr Ruprecht - záři 2020
foto Petr Ruprecht - záři 2020

Medvídek


Ulámané packy jsou znovu opraveny . Ale jak už jsem psal vícekrát - původní stanoviště v oploceném jezírku by mu slušelo mnohem víc než nynější umístění na bývalém hřbitově, navíc by lépe odolával útokům vandalů. Jak rád bych mu tam zase naházel pár mincí... Ale je mi jasné - kdo ho nepamatuje jako dítě v dobách své největší slávy, ten asi nepochopí... (Hans Oldskull)

ZOO Liberec. Méďa z roku 1967 (archiv Jana Jánská)
ZOO Liberec. Méďa z roku 1967 (archiv Jana Jánská)
 V té době byl odložený v liberecké Zoo v takové neutěšené uličce kousek od pavilonu s bílými tygry. Potom se ho naše Zoo zbavila, protože prý nechová medvědy. Několik let chudák pustl v tzv. Zahradě vzpomínek naproti bývalému Interspáru, kde ho nějací vandalové poničili. Ten dnešní v Zahradě vzpomínek nějak zežloutl...foto Kompis Radek (2006)
V té době byl odložený v liberecké Zoo v takové neutěšené uličce kousek od pavilonu s bílými tygry. Potom se ho naše Zoo zbavila, protože prý nechová medvědy. Několik let chudák pustl v tzv. Zahradě vzpomínek naproti bývalému Interspáru, kde ho nějací vandalové poničili. Ten dnešní v Zahradě vzpomínek nějak zežloutl...foto Kompis Radek (2006)
Tady jedno foto ze ZOO, tuším že z roku 2005, tenkrát jsem se ho poprvé dotknul... To už medvídek dávno opustil své jezírko a byl potupně odstaven do křoví kousek vedle tučňáků, v té době také poprvé přišel o tlapku:
Tady jedno foto ze ZOO, tuším že z roku 2005, tenkrát jsem se ho poprvé dotknul... To už medvídek dávno opustil své jezírko a byl potupně odstaven do křoví kousek vedle tučňáků, v té době také poprvé přišel o tlapku:
Týdeník Cesta míru, 1958
Týdeník Cesta míru, 1958

Začátky chovu slonů v naší zoo

Chov slonů v Zoo Liberec započal v roce 1958, kdy do zahrady přijela asi dvouletá samice slona indického Kity. Její ubikace a výběh se nacházel v prostorách úseku dnešních stájí. Slonice bohužel o 7 let později uhynula následkem nevhodného krmení ze strany návštěvníků. Chov slonů indických se obnovil o dva roky později v roce 1967, kdy do Zoo přiletěla z indické Kalkaty čtyřletá Rání. Ve stejném roce jí začala dělat společnost podobně stará slonice Gaurí, původem z indické Zoo Mysore. Obě slonice byly v roce 1972 přesunuty do nového pavilonu, který je k chovu slonů využíván dodnes. V roce 1974 se chov rozrost o dalšího člena, tentokrát o samici slona afrického jménem Tana, která pocházela z volné přírody. Rání přežila obě své soukmenovkyně. Zoo Liberec v současné době chová slonici Rání (*1963) a slonici Balu (*1984 z přírody), která příjela v roce 2013 z německého Münstru. Ta už za sebou měla smutný příběh "odstrkovaného" člena stáda, Rání ji však naštěstí bez problémů přijala.

Rání a Balu jsou možná poslední slonice, které liberecká zoo chová. Ve vzdálenější budoucnosti by se zde totiž rádi zaměřili na chov mladých sloních samců, čímž by mohli ulevit evropským zoologickým zahradám. "Jednalo by se o slony, kteří jsou ještě příliš mladí na to, aby se rozmnožovali, a příliš staří, aby zůstali u matky. Počítáme s tím, že bychom je zde trochu vychovali a pak zase poslali dál," vysvětlila Tesařová s tím, že se samozřejmě jedná o vizi v delším časovém horizontu.
V mnohem bližší budoucnosti čeká zdejší slony jedna příjemná změna - dlouho diskutovaná rekonstrukce slonince. Jak potvrdil vedoucí technického oddělení Radim Špringl, momentálně se chystá průzkum, v jakém stavu se stavba nachází a jaké opravy budou nezbytné. "Budova je 45 let stará a tomu také odpovídá její stav. Nedávno jsme nechali změřit její energetickou náročnost a zjistili jsme, že je na úplně nejhorší hranici. Lidově řečeno, topíme pánu bohu do oken," vysvětlil Špringl, podle kterého se počítá i se zvětšením výběhu. "Nechali bychom zasypat část příkopu, což by umožniloi napojení výběhu na komunikaci, abychom nemuseli slony do výběhu transportovat jeřábem," poznamenal.

VĚTŠÍ BEZPEČÍ SLONŮ

Rekonstrukce by však měla přinést i větší bezpečí pro chovatele slonů, kteří jsou s nimi momentálně v bezprostředním kontaktu. Ze tří možných variant by v liberecké zoo chtěli zavést polokontaktní chov, kdy má ošetřovatel možnost skrýt se před zvířetem například za mříž. Jak bude rekonstrukce nákladná, ještě není jisté. Podle Špringla se může pohybovat kolem 17 milionů. Po průzkumu by se měla začít připravovat projektová dokumentace.

Sloni v Liberci (druh, narození - úhyn ) v Liberci od - do

1. ♀ Kitty (slon indický 1956 - 1965) 9.10.1958 - 5.8.1965
2. ♀ Raní (slon indický 1963 - žije) 25.5.1967 - dosud
3. ♀ Gaurí (slon indický 1964 - 2011) 9.6.1967 - 28.6.2011
4. ♀ Tana (slon africký 1972 - 2001) 1974 - 20.12.2001
5. ♀ Bala (slon indický 1984 - žije) 2.10.2013 - dosud

(zdroj archiv Liberec, autor: Gabriela Volná Garbová)

Rání a Gaurí
Rání a Gaurí
únor 2022 osamocená Bala (foto Leona Angelina)
únor 2022 osamocená Bala (foto Leona Angelina)

Liberec ZOO 1980. (archiv Kamil Syrovátka)

Přinášíme smutnou zprávu. V pondělí 26. 4. 2021

museli zoologové, chovatelé a veterináři liberecké zoologické zahrady přistoupit k eutanazii slonice Rání (*1963), která v důsledku potíží způsobených vysokým věkem již několik dní nepřijímala potravu. Většinou se bráníme personifikaci zvířat, ale Rání byla opravdu osobnost. Bude nám všem velmi chybět. (zoo Liberec)

archiv M.Seidel
archiv M.Seidel

Historie chovu lachtanů

započala výstavbou bazénu už v r. 1927, kdy mohli návštěvníci ZOO pozorovat skupinu lachtanů kalifornských. Tuto expozici navrhl známý zoolog Hamburské ZOO - Karl Hagenbeck. Mezi roky 1937 - 39 byli chov zrušen. Po r.1945 byl bazén zasypán, neboť se v nejbližší době nepředpokládalo s chovem lachtanů začít.

Koncem r. 1967 se započalo s výstavbou bazénu, který navrhl p. Švancar . Bazén byl dokončen z jara r 1970 a 12.4. byli dovezeny dvě samice lachtana kalifornského. Do r.1978 zde byli chováni 4 lachtani kalifornští.. Poslední samice tohoto druhu uhynula 11.4.1978 ale už 22.12.1975 se započala psát historie druhu nového, a to lachtana hřivnatého. V roce 2004 došlo  k přestavbě stávajícího bazénu, ta byla ukončena v roce 2005. V roce 2015 došlo k rekonstrukci podlah u venkovního bazénu a přemodelování skal, což zakončilo několik let trvající "zkrášlování" bazénu samotného i jeho okolí.

(autor příspěvku Kateřina Lochovská, 2015)

ZOO Liberec, krmení lachtanů v roce 1980.

 (archiv Kamil Syrovátka)

Fotil 11.9.2008 Jiří Vík

22.7.2003
22.7.2003
31.3.2003
31.3.2003
31.3.2003
31.3.2003

Historie chovu takina čínského

V Evropě je tento poddruh takina chován pouze ve 14 zoo. V České republice se jedná o Zoo Liberec, Zoopark Chomutov a od roku 2021 také Zoo Plzeň. Jádro celé evropské populace pochází z liberecké zahrady, která byla dlouho jediným majitelem všech evidovaných jedinců a v současnosti vede pro takiny čínské plemennou knihu a podílí se na koordinaci Mezinárodního záchovného programu EAZA (Evropská asociace zoo a akvárií) pro takiny.

Zoologická zahrada Liberec chová takiny čínské od roku 2002, kdy ze zoologických zahrad v Číně připutoval samec Adam (*2001 Yangliang Park) a samice Eva (*2000 Zoo Peking). O dva roky později se jim narodilo první mládě, sameček Golda. Celkem se tomuto páru podařilo do roku 2015 odchovat 9 mláďat. V srpnu roku 2015 uhynul samec Adam. Samice Eva se dožila v zoologické zahradě úctyhodných 18 let.  (zdroj:https://www.zooliberec.cz/services/historie-chovu-takina-cinskeho/ )

křest 28.10.2004
křest 28.10.2004

Vyjádření ředitele zoo Liberec MVDr. Davida Nejedla k článku o ukončení chovu bílých tygrů v zoo Liberec:11.9.2018

Zoologická zahrada Liberec v tomto týdnu čelí bouřlivé reakci médií i veřejnosti.

To vše vyvolal článek o ekonomice zoologických zahrad, který s ředitelem zoo, jako dlouholetým odborníkem (slova redaktorky při sjednávání schůzky), přijela z Prahy udělat redaktorka ekonomické rubriky MF Dnes. Respektive nevyvolal jej ani tak článek, jako jeho nadpis, který nemohl ovlivnit ani ředitel zoo, ale úplně ani sama redaktorka. Noviny se musí prodávat a tak o nadpisu rozhodují vedoucí rubrik, zodpovědní za atraktivitu a prodejnost.

Vedení zoo respektuje názory svých návštěvníků včetně hokejových fanoušků, extrémních milovníků divoké přírody i všech Liberečáků, kteří žijí své občanské životy a "konzumují svou zoo" z mnoha dalších úhlů pohledu. Jim se především zpovídá ze svých kroků a zejména jim směřuje své následující vysvětlení:

BÍLÝ TYGR, ŠIMPANZ V PLENKÁCH A TEPLÁCÍCH, LEVHART NA VODÍTKU

Bílý tygr není živočišným druhem ani poddruhem. V přírodě se nevyskytuje a není tedy ohrožen vyhynutím (na rozdíl od indického tygra, ze kterého bílý vzešel). V roce 1951 byl v Indii odchycen mladý samec tygra, který měl bílé zbarvení srsti. Tento jediný zakladatel byl dále v zajetí připouštěn na normálně zbarvené samice. Z potomků tohoto samce byli v dalších generacích vybíráni ti bílí a v soukromých chovech i jinak výjimečně zbarvení jedinci. Ti byli dále kříženi mezi sebou, což dodnes vede k množství geneticky vázaných zdravotních a tělesných vad.

Libercem prošlo za 24 let 22 bílých tygrů, přičemž rozmnožit se je podařilo pouze třikrát, a to za velkého úsilí a chovatelské péče. Přesto byla častým jevem mláďata málo životná, šilhavá a jinak "pokroucená". Poslední vrh se v Liberci narodil v únoru 2016 a za velkého úsilí, léčby a chovatelské péče se odchoval samec a samice. A stejně jako v případě předchozího odchovu, bylo velmi komplikované, najít pro ně dobré umístění. Celé dva roky byla obě zvířata - kromě dalšího aktivního nabízení - marně v nabídkové listině zoo. Krom cirkusů a obchodníků se zvířaty o ně nikdo neprojevil zájem.

Proč jsme bílé tygry tedy chovali / zatím stále chováme? Stejně jako lidská společnost, i zoologické zahrady procházejí evolučním vývojem. Nechceme se vyhraňovat vůči vlastní historii, protože je součástí nás všech. Do této historie patří několik generací libereckých šimpanzů. Vyrůstali v oblečcích a s plenkami v rodinách svých chovatelů (známé i z několika filmů či reklam). Nebo uměle odchovaná mláďata levhartů či dalších velkých koček, která svého času zvyšovala popularitu návštěv zoo - setkání s nimi (na vodítku) a jejich chovateli, nabízejícími je k pohlazení či vyfocení, bývalo běžnou součástí života zoologické zahrady.

Již delší dobu málokoho napadne, že by se podobné obrázky mohly vrátit do kulis liberecké či jiné dobré zoologické zahrady. To není o vědeckém přístupu, ale spíše o prostém, zdravém rozumu. Někteří z uměle odchovaných šimpanzů stále žijí a věřte, že to nejsou šťastná zvířata.

Chov bílých tygrů je pokračování příběhu vývoje zoologických zahrad. V těch moderních a dobře fungujících už nepotkáte oblečeného šimpanze či mládě šelmy na mazlení. Věříme, že jednou zvládneme plnit poslání zoologické zahrady i bez málo životných, křížených a v podstatě nemocných bílých tygrů.

HOKEJOVÍ BÍLÍ TYGŘI

Chápeme nostalgii či smutek fanoušků hokejového klubu Bílí tygři Liberec, pokud bude chov bílých tygrů v Zoo Liberec postupně ukončen. I kvůli nim u nás ještě několik let budou důstojně dožívat minimálně Paris a Surya Bára. Věříme, že nasazení a herní dovednosti libereckých hokejistů nestojí na tom, zda liberecká zoo bude či nebude chovat v expozici jejich jmenovce. Další smysl chov bílých tygrů v Liberci nedává. Dlouhodoběji ani ten marketingový, viz další text. V Chomutově nežijí piráti, na Kladně rytíři, vervu ani energii není možné pohladit v Litvínově ani v Karlových Varech.

Zoo dnes nemohou být zvěřincem rarit. Toto poslání se nejen naplnilo, ale již nějaký čas se přežívá a je kontraproduktivní.

BÍLÍ TYGŘI V MARKETINGU

Bílí tygři v liberecké zoo měli své poslání poplatné době. Době, která začala v období, kdy podnikatelé chodili po ulici s bílými ponožkami v černých mokasínách, měli fialové sako a v ruce viditelně třímali další symbol svého postavení, mobilní telefon. Podobně vyhlížející člověk by dnes na ulici vzbudil v lepším případě shovívavé pousmání.

A podobně je to s bílými tygry v marketingu zoologických zahrad. Má-li být zoo vnímána jako moderní, nemůže se donekonečna prezentovat stejnými "ikonami" jako cirkusy, chovatelé typu pana Berouska, produkujícího zvířata na kšeft a pro filmová či divadelní představení. Moderní zoo se nemůže udržitelným způsobem prezentovat ani stejnými zvířaty, kterými se prezentují začínající malé soukromé zoo, budující své začátky na hodnotách starých několik desítek let.

Pravděpodobně mnozí všímaví lidé zaznamenali, že v několika posledních výročních zprávách liberecké zoo se již fotka bílého tygra neobjevila, stejně jako jsme ji nepoužívali na plakátech a většině dalších propagačních materiálech. Již více než dva roky na problematiku bílých tygrů upozorňujeme novináře i politiky se zájmem o problematiku liberecké zoo. V přímém kontaktu vysvětlujeme veřejnosti důvody, proč nechceme, aby naše práce a úspěšné chovy dalších (nejen ohrožených, ale často i atraktivních zvířat), byly prezentovány prostřednictvím bílých tygrů. Dlouhodobě jsme v těžké situaci, kdy postupně a cíleně vytěsňujeme z vnímání veřejnosti jeden typ zvířete, jehož jediným smyslem držení v lidské péči je marketing. Možná právě v této době nastal čas, aby byla situace pojmenována opravdu nahlas, jak se tomu neplánovaně stalo vydáním článku s nadpisem: "Bílí tygři budou muset pryč".

Zoo Liberec chce a potřebuje být členem světových profesních organizací - Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA)

Jedná se o regionální stavovskou organizaci, respektovanou v rámci světového ochranářského a chovatelského společenství. Srovnání s EU úplně nepokulhává, ale nejedná se o Evropskou unii. Členství v EAZA mimo jiné šetří zoologickým zahradám nemalé finanční prostředky a řadu problémů. Jen členství v EAZA nám umožňuje být součástí záchranných chovatelských programů v rámci kterých zvířata získáváme zdarma a zároveň pro ně máme odbyt. Avšak i EAZA občas přijímá pro nás obtížně akceptovatelná nařízení či "doporučení". (Což neplatí v případě postupného ústupu od chovu kříženců a barevných raritních odchylek. Zde jsou zajedno i odborníci z řad Asociace českých a slovenských zoologických zahrad i jiné odborné autority u nás i v zahraničí. Postupně se přidávají i běžní, přemýšliví lidé). Nebýt pozitivního tlaku na členské zahrady EAZA, dodnes by se v zoologických zahradách odchovaná zvířata prodávala za peníze a mnoho druhů zvířat by bylo drženo v nevyhovujících podmínkách, jako například v Liberci ještě v nedávné době afričtí nosorožci, indický nosorožec, orangutani a některé další druhy.

Na konci srpna prošla liberecká zoo velmi tvrdou a náročnou kontrolou v rámci EAZA akreditačního procesu. Zahraniční auditoři si během dvou dnů prohlédli velmi pečlivě všechny naše areály a seznámili se se všemi aktivitami.

Na oficiální výsledky si budeme muset ještě pár týdnů počkat, ale předběžně již výsledek známe. Zoo Liberec je v mezinárodním měřítku vysoce hodnocena díky svému dobře spolupracujícímu a erudovanému týmu. Mezi sledovanými parametry jsme obstáli z hlediska propracovanosti systému vzdělávacích programů pro veřejnost (DIVIZNA), zapojení do praktické ochrany přírody a ohrožených druhů (jak v domovském regionu díky aktivitám ARCHY, tak i v zahraničí díky dlouholeté podpoře terénních projektů na ochranu biodiverzity a rozvojovou pomoc prostřednictvím České koalice na ochranu biodiverzity).

(zdroj:  https://www.zooliberec.cz/reakce-reditele-zoo-liberec-na-nazev-clanku-v-mf-dnes.html?fbclid=IwAR3el-uyMTBSC05Plf-qGL90uTfCkl6HSMMOAuwM5aWA3e_eyO1jUOSqbLQ  )

foto Angelika Walterova
foto Angelika Walterova
říjen 2016
říjen 2016

Bílí tygři jsou vyšlechtěnou formou tygra indického, nikoliv smostatným druhem. Bílé zbarvení srsti je znakem semialbinismu, tedy částečného albinismu, který značí nedostatek barviva. Od pravých albínů se liší modrým zbarvením očí. Také čenich, oční víčka a polštářky tlap jsou načervenalé nikoliv růžové. Bílá barva srsti zvíře opticky zvětšuje. Pruhy jsou hnědé až tmavě šedé.

Tato bílá forma tygra indického byla v minulosti uměle vyšlechtěna v Indii, kde se vyskytují klasicky zbarvení tygři indičtí. V roce 1951 lovci v přírodě odchytili světle zbarvené mládě, které se dostalo do soukromé sbírky maharadži z Révy. Odchycené mládě byl samec a maharadža jej pojmenováno Mohan. Maharadžovi se zalíbilo světlé zbarvení srsti, a tak se rozhodl uměle vyšlechtit bílého tygra. V dospělosti zplodil Mohan několik mláďat s nepříbuznou klasicky zbarvenou samicí Begum. Někteří jejich potomci měli světleji zbarvenou srst. Jedním z nich byla tygřice Radha, se kterou Mohan zplodil čtyři bílá mláďata. Tak započala chov této šelmy, která se vyskytuje pouze v chovech v lidské péči, nikoliv ve volné přírodě. Potomci Mohana pak putovali v 60. letech do Evropy i za oceán do dalších institucí, zoologických zahrad a soukromých chovů.

V přírodě jsou klasičtí tygři indičtí samotářská zvířata, která se setkávají pouze na dobu rozmnožování. Když je samice připravena k páření, vydává pachové signály a charakteristický řev. Březí je 103 dní, poté rodí obvykle 2 - 3 mláďata. Samec se péče o potomky neúčastní, naopak by jim mohl ublížit. Samice může znovu zabřeznout až po osamostatnění mláďat přibližně po 1,5 roce.

Tygr je největší kočkovitá šelma a po ledním a hnědém medvědovi i třetí největší suchozemský predátor. Na lov se vydává v noci, kdy loví především vysokou zvěř, divoká prasata, opice a ptáky. Tygři jsou schopni najednou spořádat i přes 18 kg masa, poté však nějakou dobu nežerou.

O našem chovu:

Zoo Liberec získala první bílé tygry v roce 1994, kdy ze Zoo Eskilstuna (Švédsko) dovezla tehdy dvouleté sourozence Isabellu a Columba. O pár let později zoo získala samce Sitara ze Zoo Madrid (Španělsko), kam na oplátku putoval Columbus. Po dalších třech letech se 10. května 2002 podařilo odchovat první mláďata. Jednalo se o trojčata.

V roce 2003 uhynuli v Liberci a Madridu oba samci, Sitar i Columbus. V obou případech šlo o náhlá úmrtí spojená s vnitřním krvácením. Liberecká zoo se proto musela poohlédnout po novém samci, a tak v roce 2005 ze Sóstó pod Ještěd dorazil tehdy patnáctiletý Tibet. Za dva roky života v Liberci však nedokázal zplodit s Isabellou žádná mláďata.

Už v roce 2006 dovezla Zoo Liberec ze Zoo Beauval (Francie) dalšího samce, tentokrát ročního Parise. Po dvou letech se začal poprvé pářit s Isabellou i její dcerou Artemis. Žádná mláďata se však zplodit nepodařilo.

Dne 7. září 2009 pak Zoo Liberec získala dalšího jedince, a to jednoletou samici Suryu Báru (přízvisko získala podle oštěpařky Báry Špotákové, která je její patronkou) ze Zoo Bratislava. Zároveň ale tentýž rok, 19. listopadu, uhynula samice Isabella. Ze spojení Parise a Suryi Báry se dne 1. 7. 2012 narodila trojčata.

Stejnému rodičovskému páru se 25. 2. 2016 narodila i posledních mláďata. Tygřata, samec a samice, dostala jména Maia a Shankar. Dnes už jsou z nich dospělí jedinci, kteří se na začátku července 2018 přemístili ze Zoo Liberec do Zoo de Pont-Scorff ve Francii.

V listopadu roku 2020 vyl eutanázován samec Paris. Bylo mu téměř šestnáct let a již několik měsíců ho doprovázely zdravotní problémy spojené s vysokým věkem.

Díky chovu tygrů indických - bílé formy se daří Zoo Liberec získávat finanční prostředky i na chov vzácných a ohrožených druhů zvířat.

foto Jarda Lutonsky
foto Jarda Lutonsky

Bílý tygr

Bílé zbarvení je recesivní mutace, která byla v přírodě zdokumentována jen u indických tygrů. Odhaduje se, že zhruba na 15 000 běžně zbarvených indických tygrů připadá jeden bílý tygr. Je zmiňován i výskyt bílých tygrů v populaci tygra ussurijského, to však nebylo dosud vědecky prokázáno. Bílí tygři ussurijští chovaní v zajetí nejsou čistokrevní, jelikož v sobě nesou geny indických tygrů. Zbarvení je způsobeno recesivním genem, nejde tedy o albinismus. Duhovky bílých tygrů jsou proto modré, nikoli růžové jako u pravých albínů. Prvního bílého tygra chytil mahárádža Martand Singh v 50. letech 20. století v indickém státě Madhjapradéš.V ZOO jsou bílí tygři populární atrakcí. Hlavním problémem chovu je inbreeding, jelikož bývá problémem sestavit chovný pár, kde by si samec a samice nebyli blízce příbuzní. Proto řada jedinců trpí genetickými vadami, jako například šilhání (strabismus). Jednou z možností, jak rozšířit velmi úzkou genetickou základnu bílých tygrů, je křížení s běžně zbarvenými jedinci. Potomci páru, kde je jeden tygr bílý a jeden běžně zbarvený, jsou všichni běžně zbarvení, mají však v sobě gen pro bílou barvu (a u čistě bílých tygrů i gen pro nepřítomnost pruhů). Zkříží-li se pak dvojice takových tygrů, zhruba čtvrtina mláďat bude opět bílá.Existují i zcela bílí tygři. U nich působí další genetická mutace, jelikož je přítomen další recesivní gen. Pruhy ve skutečnosti existují, jsou však tak světlé, že jsou téměř neviditelné. Tato mutace pravděpodobně pochází od ussurijských tygrů. Dnešní čistě bílí tygři jsou potomky sourozeneckého páru Bhim a Sumita ze ZOO v Cincinnati. Zhruba čtvrtina jejích potomků se narodila čistě bílá. Mutace byla následně podchycena dalším inbreedingem.V Česku úspěšně chová bílé tygry od roku 1994 ZOO Liberec. Dne 1. července 2012 se zde narodili dva samci a samice.

Od roku 2013 chová bílé tygry také ZOO Dvorec.

(zdroj: Wikipedia)

archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
foto Angelika Walterova
foto Angelika Walterova
foto Angelika Walterova
foto Angelika Walterova
foto Angelika Walterova
foto Angelika Walterova