Liberec VIII + XIX - Dolní a Horní Hanychov 

17.05.2020

DOLNÍ A HORNÍ HANYCHOV (VIII, XIX)

Hanychov patří k nejstarším obcím Liberecka. Původ jeho jména není jasný (1556: Henichen, 1560 Heynichen, 1648: Heunichen), Domníváme se, že pojmenování bylo odvozeno od německého slo" va Hain (háj) nebo jeho zdrobněliny (Hainchen). Obec byla založena už za Bibrštejnů, patrně někdy v druhé polovině 15. století. Nejstarší část představovaly domy mezi otočkou tramvají a Hraběcí cestou v místě zvaném Heun, což by také mohl být základ jména obce. První písemná zpráva z roku 1556 uvádí, že Henichen měl kromě správce (šolce) 16 zemědělců a 4 chalupníky. O několik let později zde nechal panský správce Joachim Ulrich z Rosenfeldu postavit panský dvůr (na souběhu ulic Irkutské a Erbenovy).

Dolní Hanychov vznikl z panského dvora, jehož správce Thomas Arnold koupil 22, srpna 1589 od Kryštofa Rederna část pozemku na stavbu svého obydlí. Do května 1591 tak učinili ještě čtyři další osadníci. Po Krvštofově smrti prodala vdova Alžběta dalších osm parcel a jeho bratr Melchior jeden díl (1592) kolem dnešního kostela. Na nich vzniklo prvních sedm domů tvořících základ Dolního Hanvchova (dodnes existuje čp. 1, 3, 10 a 11), k nimž přibyly do roku 1654 jen tři další domy. Neměly tehdy ještě zvláštní označení a spadaly pod pravomoc hanychovského správce. Snahy o osamostatnění Dolního Hanychova začínají až za Františka Ferdinanda Gallase. Listina z 9. září 1082, podepsaná hejtmanem Bernhardem Flickem. hovoří o jedenácti usedlících s grunty (čp. 2333) v místech dnešního LIAZu. Později bylo prodáno pět výše stojících domů s pozemky (1687, čp. 18-22) a pět zahrad nad dnešní Kubelíkovou ulicí (1692, čp. 34-38). Obec tehdy tvořilo 28 domů s asi 140 obvvateli. V kupních smlouvách (26. 8. 1691 a 1.1.1693) je tato část osídlení poprvé označena jako Nový Hanychov, ale později se opět objevuje starý společný název Hanychov.

Kdvž majitel panství zjistil velký schodek v platbách a nedostatky v soudním řízení, rozhodl se pro novější část obce ustanovit samostatného správce (1694). Tuto funkci vykonával zpočátku majitel největšího gruntu, bydlící v čp. 15. V letech 1850-86 tvořily oba Hanychovy a Karlinky jeden správní celek. Osamostatnění těchto tří obcí povolilo místodržitelství výnosem ze 14. února 1886. Za více než padesátiletou historii samosprávného Dolního Hanychova zvolili občané devět představených obce. Při posledních obecních volbách 1936 postavili místní Češi poprvé vlastní kandidátku. Budova obecního úřadu (čp. 185) byla postavena teprve roku 1935 v rámci nouzových prací pro postižené krizí, Umístění zde našla 1 pošta, veřejné lázně a policejní služebna. Od počátku května 1939, kdy se obec stala osmou libereckou čtvrtí, sloužila jako úřadovna hlavního župního města. Po válce měl Dolní Hanychov obvodní radu ÚNV společnou s Horním Růžodolem, Správní reformou v roce 1948 zanikl i tento poslední pozůstatek někdejší samostatnosti. Horní Hanychov byl k Liberci připojen jako XIX, čtvrť až při dalším rozšiřování města 22. 5, 1954, Větší rozvoj zaznamenal Hanychov na přelomu 17. a 18. století, po úplném rozdělení pozemků panského dvora (1792 a 1801) a jejich rozprodeji za poměrné nízkou cenu. To přilákalo mnoho osadníků a počet obwatel Dolního Hanychova stoupl během necelých dvaceti let ze dvou set na trojnásobek a počet domů se zvýšil ze 39 (1783) na 806 (1801). Roku 1792 tak vznikla místní část zvaná Rosengassel (okolí Táborské ulice) a o devět let později tzv. Aleegasse (Erbenova ulice).

Obyvatelé se původně živili především zemědělstvím, lesními pracemi, prodejem dřeva a dobytka. Lesy ještědského hřebene, kde žili 1 vlci a medvědi, sahaly až k usedlostem. Neobyčejně velký medvěd byl uloven 16. května 1679. Dalším zaměstnáním bylo plátenictví. Jeden nebo i několik tkalcovských stavů bylo téměř v každé domácnosti. Podle tereziánského katastru (1722) pracovalo v Dolním Hanychově 15 tkalců, pekař (čp.1) a lazebník (čp. 11).

Dopravní páteř tvoří okresní silnice spojující Liberec s Podještédím - Ještědská třída, vybudovaná v letech 1864-66. Z ní odbočují okresky do Pilínkova (1889-91, Puškinova), Rochlice (1902, Ceské mládeže) a Janova Dolu (1906, Kubelíkova). V roce 1930 byla silnice před hostincem U Dubu rozšířena a byl zakryt mlýnský náhon. V jejím rozšiřování a dláždění se pokračovalo v roce 1935, Výrazné zlepšení spojení s Libercem přineslo zřízení tramvajové linky, s jejíž výstavbou se v Dolním Hanychově se začalo 25. dubna 1912. Už 12.září tudy projel první zkušební vůz a o čtyři dny později byla trať slavnostně otevřena. S příslušnými úpravami slouží dodnes. Obousměrné vozy (tramvaj se neotáčela a řízení bylo na obou koncích) projely Hanychovem naposledy 30. dubna 1960 a od té doby jezdí jednosměrné tramvaje. Vybudování smyčky před hostincem U Dubu umožnilo prodloužit od počátku roku 1964 linku č.4. končící dosud na Vápence. Pro zlepšené napájení troleje byla v Dolním Hanychově postavena měnírna (1967). Počátkem října 1981 bvly mezi zastávkami Kostel a Spáleniště položeny koleje do betonových panelů. Následující září bylo panelové uložení prodlouženo k ulici České mládeže a po roce až k hostinci U Dubu. První spřažené vozy dojely na otočku v Dolním Hanychově 4. července 1979 a od 5. listopadu 1982 jezdí až pod lanovku.

Od třcátých let projíždějí obcí také autobusy, směřující přes Ještěd do Českého Dubu a Hamru na Jezeře. Pošta byla otevřena L 11. 1904 v domě čp. 102, pozdějším hostinci U Pošty. Sloužila 1 Hornímu Hanychovu, který vlastní poštu nemá dosud. Několikrát se stěhovala (1908: čp. 92, 1913: čp. 105), než našla definitivní umístění v obecním domě (1. 10. 1933, čp. 185), kde sídlí dodnes. V nových prostorách byla zároveň veřejná telefonní stanice.

Hanvchovské děti musely původně chodit do školy v Rochlici, ale jen v letních měsících, dokud byla schůdná cesta. Půlroční vyučování však zůstalo, i když obec pronajala dům čp.9, kam docházel rochlický podučitel (1792). Teprve když litoměřická konzistoř nařídila celoroční vzdělávání (1821), začal rochlický učitelský pomocník vyučovat i v zimě. Každodenní cesty tam a zpět za jakéhokoliv počasí skončily, když se vyučující Josef Dressler přestěhoval v lednu 1839 do Dolního Hanychova. Po několika měsících provedl hodkovický biskupský vikář inspekci této filiální (výpomocné) školy a nařídil ihned zřídit stálou expozituru. Dressler se stal prvním stálým podučitelem a od října 1841 pronajala obec pro vyučování vhodnější prostory v domě čp. II. V březnu 1849 koupil sám Dressler ve veřejné dražbě dům čp.83 a zřídil v něm jednu třídu. Obec totiž neměla dostatek prostředků, a tak dům získala až po devíti letech. Teprve pak povolilo místodržitelství (22. 6. 1858) zřízení samostatné školy pro oba Hanychovy a přilehlé čásu Doubí a Rochlice. Docházely sem 1 dět z Pilínkova. Takovému náporu nemohla původní budova stačit, a proto byla rozšířena (1861). Od roku 1869 byla přeměněna na dvoutřídní veřejnou obecnou školu a počet tříd stoupal, až dosáhl čísla šest (1894). Josef Dressler, který se mezitím stal řídícím učitelem, byl za svou sedmapadesátiletou činnost jmenován prvním čestným občanem Dolního Hanychova (1891), Od roku 1928 byla škola pětitřídní, Následující léto nařídil školní inspektorát zřízení české obecné školy. Ta dostala přidělenu jednu třídu, ale později byla přeložena do dnešní Bezručovy ulice (1931: čp. 128, 1934: čp. 148). O jejich těžkých začátcích se dovídáme z protektorátní vlastivědy, kde se píše o protestech Němců proti uvolnění místnosti v hlavní budově i o tom, že první rok sehnal legionář, agitující dům od domu, jen osm zájemců o české vyučování. Při obou obecných školách byly také mateřské školy. K velkému rozvoji školských zařízení došlo teprve v nedávné době. V letech 1973-75 byla vybudována dvaadvaceutřídní pavilonová škola (čp. 354) spectalizovaná na výuku sportovně talentované mládeže, které sloužila atleucká dráha, bazén a dvě tělocvičny. Sídlila zde také Střední pedagogická škola pro učitelky mateřských škol (1975-86). Mateřským školám slouží budova původní německé obecné školy a nově vybudované objekty v Bezručově (čp. 200) a Strakonické ulici (čp. 211). V sousedství základní školy si postavil liberecký Stavokombinát moderní učiliště s internátem a stravovnou (čp. 358, 1976 -78). Učňům strojírenských oborů slouží bývalá dílna LVŽ ve Strakonické ulici (čp. 130).

Stará škola původně využívala i naproti postavenou tělocvičnu německého Turnvereinu (čp. 131, otevřena 1910), jehož členové v ní vedli hodiny tělesné výchovy. Spolek dobrovolných hasičů vznikl v obci roku 1902. Kromě něho existovalo několik dalších vzdělávacích, pěveckých a jiných spolků. Neúnavným organizátorem kulturního a společenského života v Dolním Hanychově byl Stefan Wenzel, který založil nebo stál u zrodu většiny místních organizací. Patřil k nejvlivnějším představitelům obecního zastupitelstva a zasloužil se mj. o to, že Textilana nepřešla pod správu Horního Růžodolu. Byl dlouhá léta přísedícím u libereckého krajského soudu a jako člen okresního zastupitelstva (od 1888) měl např. velký podíl na zřízení domova důchodců na Nové Rudě.

S růstem obce se zlepšovalo její vybavení. V červnu 1913 byl vztyčen první elektrický stožár a následovala stavba transformátoru vedle hostince U Dubu. Po položení 5 kV kabelu byli v září napojení na síť první uživatelé. Pro zásobování vodou byla po dlouhých diskusích využita prameniště U Tří studní a Jüsselova louka na úpatí Ještědu. Práce na skupinovém vodovodu pro oba Hanychovy, Doubí, Pilínkov a Janův Důl začaly v říjnu 1925. Na jaře 1930 bylo na dolnohanychovském vodojemu instalováno dálkové vodoměrné zařízení. Pro odběr byla nejprve stanovena jednotná roční cena. Vodoměry byly odběratelům namontovány až v roce 1939. Ještědské prameny s vodojemy v Horním a Dolním Hanychově (po 1000 m²) jsou stále součástí vodovodního systému města. Ačkoliv obě části vždy vytvářely jeden celek se společným vybavením, měla jejich poloha vliv na rozdílný vývoj i po druhé světové válce. Nepočítáme-li rozložitý kravín při Puškinově ulici, vznikl v Horním Hanychově nový výrobní objekt až v roce 1995. Tehdy si ve Světelské ulici (čp. 263) vybudovala v rekordní době osmi týdnů skladové haly s administrativní budovou stavební firma Syner Tato část Liberce těží 1 nadále z přitažlivosti Ještědu, jehož vrchol leží na jejím katastru, zejména pak z turistického ruchu a zimních sportovních zařízení. Počet obyvatel od poloviny 19. století pozvolna klesá. Naproti tomu v Dolním Hanychově vznikl významný průmyslový podnik LIAZ a počet obyvatel stále roste. Jen novodobá bytová výstavba už nerespektuje katastrální hranice a přechází plynule vzhůru po ještědských svazích od sídlišť na pomezí s Horním Růžodolem přes kolonii finských domků a soubor řadových rodinných objektů pod Irkutskou ulicí až k rozptýlené individuální zástavbě pod lesem. Větší skupina rodinných domů vyrostla pro restauraci Růžový palouček a kolem Charbinské, Erbenovy, Strakonické a Bezručovy ulice. Proti kostelu postavila Jednota samoobsluhu. Starou požární zbrojnici u výhybny tramvaje nahradila nová (1980). Po roce 1989 se zde začaly objevovat provozovny různých menších firem.

PRŮMYSLOVÉ PODNIKY

využívaly sílu Ještědského (někdy také Mlýnského) potoka nebo dlouhého mlýnského náhonu, zbudovaného podél dnešních ulic Malodoubské, Ještědské a Táborské, ktery přiváděl jeho vody k janovodolskému mlýnu. Skelná huť, založená údajně Kateřinou 7 Redernu, zůstane asi navždy ve sféře nepravděpodobných dohadů, a tak nejstarším známým podnikem zůstává mlýn, postavený někdy v první polovině 17. století. Jednalo se pravděpodobně o dům čp. 42 pod otočkou tramvaje, zvaný později Keilmůhle. Pod ním vznikla později pila (čp. 31) a druhý mlýn (čp. 24). Vysoko nad nimi pod Bucharkou pracovala další pila s přádelnou bavlny (čp. 50), která roku 1878 vyhořela. Zanikla 1 jiná přádelna odpadové bavlny (čp. 130). Na hranici s Hlubokou se v Michlerové lomu (viz kapitolu o nerostných surovinách) těžil vápenec. Za první republiky pracovaly už jen dvě malé pily a drátovna s dřevařskou výrobou Ladislava Hejduka (čp. 151) z roku 1905, kde se vyráběly mj. žehličky, železa na chytání zvěře, pasti na myši, prádelní svorky atd. Tento podnik dnes patří Dřevozpracujícím závodům Frýdlant. stával tzv. Papiermůhle (čp. 62), který zbudoval roku 1792 frýdlantský papírnik Wenzel Knirsch. Proti tomu protestovali u mladoboleslavského krajského soudu papírníci z Rádla, Frýdlantu i odjinud. Protest byl zamítnut, neboť Anirsch se zavázal dodávat pro liberecké soukeníky dosud zdaleka dovážené speciální holandské papíry (tzv. Tuchspannen) "v pravé kvalitě a slušné ceně" Kdvž se po letech do Knirschovy rodiny přiženil pilínkovský obchodník přízí Stefan Wenzel, přeměnil papírnu v níťárnu a přádelnu o tisíci vřetenech (1882). Po sedmi letech zboural i starý Papiermůhle a na jeho místě postavil patrovou budovu. Vodní kolo vystřídal nejprve benzinový motor (1898) a pak "sací plvnový motor" (20 HP, 1901). Tehdy už dostal podnik elektrické osvětlení, ale na libereckou elektrárnu byl napojen až roku 1915.

Náhon využívaly 1 dva podniky postavené libereckým soukeníkem Christophem Ginzlem. Jako první vznikla přádelna (1830, čp. 90), která pak měnila majitele, až ji koupil raspenavský Wilhelm Ressel (1894), jehož jméno nesla až do druhé světové války. Po dvou letech sice vyhořela, ale byla znovu postavena. Od roku 1930 zde sídlila i továrna na počítací stroje Mira, komanditní společnost Petr Kovanic a spol. Druhým, o devět let mladším Ginzelovým podnikem, postaveným hned v sousedství, byla soukenka, přeměněná roku 1899 na obytný dům, v němž byla po čtyřech letech umístěna četnická stanice (čp. 92, zbořeno). Pokrok v industrializaci a přechod k velkovýrobě umožnila teprve nezávislost na vodní síle. Rozhodující úlohu měl tradičně textilní průmysl. Roku 1886 vznikla firma Feigl a Widrich, která st postavila mechanickou tkalcovnu (1893, čp. 114). Ta dostala už po třech letech vysokou přístavbu, později sklad (1900), strojovnu s kotelnou (1903) a další budovy. V rozšiřování a přestavbách se pokračovalo i za nové majitelky Mathildy Resselové, která podnik koupila roku 1912. Ještě před válkou vznikla vrátnice s jídelnou, šatnami a sklady. Situace dosud prosperující továrny se za války natolik zhoršila, že se roku 192] přeměnila na akciovou společnost Textilna. Těsně před hospodářskou krizí byl dokončen další objekt a sklad. V roce 1951 převzal objekty Textilany LIAZ, závod 03 .

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996)

Liberec VIII - Dolní Hanychov


1930 (Foceno z kopce, kterému jsme jako děti říkali "Mošnerák" , a učili se tam lyžovat. Dnes je tento kopec přepažený ulicí České mládeže,  která původně vedla pod kopcem. Jsou na něm nové domy a také firma Matador.)
1930 (Foceno z kopce, kterému jsme jako děti říkali "Mošnerák" , a učili se tam lyžovat. Dnes je tento kopec přepažený ulicí České mládeže, která původně vedla pod kopcem. Jsou na něm nové domy a také firma Matador.)
31.12.2020 - foto Ing. Rudolf Kittler
31.12.2020 - foto Ing. Rudolf Kittler
tady pohled 3D zhruba z místa pořízení fotky. Je to z kopečku, kde dnes ulice Č. Mládeže překlenuje trať a hned pod ním je hala. 3 domečky v popředí na staré fotce jsou vidět hned za halou uprostřed na snímku novém. (Jan Trpkoš)
tady pohled 3D zhruba z místa pořízení fotky. Je to z kopečku, kde dnes ulice Č. Mládeže překlenuje trať a hned pod ním je hala. 3 domečky v popředí na staré fotce jsou vidět hned za halou uprostřed na snímku novém. (Jan Trpkoš)
fotka zbourané základní školy v Hanychově, kam jsme chodili od 5.do 9.tridy (1. - 4.trida byla v budově naproti sokolovně- později tam byla mateřská školka) - odpovídá budově z příspěvku (archiv Alena Černá)
fotka zbourané základní školy v Hanychově, kam jsme chodili od 5.do 9.tridy (1. - 4.trida byla v budově naproti sokolovně- později tam byla mateřská školka) - odpovídá budově z příspěvku (archiv Alena Černá)

Kubelíkova čp. 36 / 58 v roce 1942

Kubelíkova čp. 36/58 v roce 1942 a 21.2.2021
Kubelíkova čp. 36/58 v roce 1942 a 21.2.2021

Kubelíkova čp. 37/52

Správná zima Leden 1987 - náš dům, který stával v Kubelíkově ulici. (archiv Jana Zahurancová)
Správná zima Leden 1987 - náš dům, který stával v Kubelíkově ulici. (archiv Jana Zahurancová)
Foto z roku 1996, kdy jsme ho prodávali. Byl naprosto v pořádku, opravený z venku i uvnitř... do pěti let ho noví majitelé zlikvidovali tím, že tam nevešla ani noha, která by se o dům postarala. (foto Jana Zahurancová)
Foto z roku 1996, kdy jsme ho prodávali. Byl naprosto v pořádku, opravený z venku i uvnitř... do pěti let ho noví majitelé zlikvidovali tím, že tam nevešla ani noha, která by se o dům postarala. (foto Jana Zahurancová)

Moji rodiče to od Bečkových koupili v roce 1978, žili jsme tam... pak mi maminka zemřela, dům i s pozemkem jsme s otcem v roce 1996 prodali firmě GALVANOPLAST FISCHER, s.r.o., kteří tvrdili, že si zde udělají zázemí pro vznikající firmu (u Plastimatu). Bohužel se tak nestalo... ani dům, ani pozemek neužívali, vše nechali zchátrat a postupně zbourat. Je mi velmi smutno, když někdy jedu okolo. Naši se tam hodně nadřeli. (autor příspěvku Jana Zahurancová)

archiv Jiří Erben
archiv Jiří Erben

Barča. Jak se vyráběla mladoboleslavská legenda pohledem Viléma Heckela.Konstruktér Oldřich Meduna za války usiloval o dotažení projektu Škody 706. Vývoj prototypů však byl nacisty zakázán a zkoušky nešlo utajit. Meduna proto podle serveru veteran.cz vyrazil za velícím esesákem se slovy: "Náklaďáky máme zrekvírované, není čím vozit materiál, ale v dílně stojí téměř dokončené prototypy. Můžeme je použít?" Tímto způsobem dostal zelenou typ 706 R, tedy rekonstruovaný model.  (autor článku Mirek Endrle)

archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
archiv M.Endrle
Poté, co byl v roce 1956 v LIAZu Rýnovice postaven definitivní prototyp nákladního vozu Š 706 RT Trambus, byla následujícího roku zahájena jeho sériová výroba. Populární trambusy byly v desítkách modifikací vyráběny až do poloviny 70.let. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Poté, co byl v roce 1956 v LIAZu Rýnovice postaven definitivní prototyp nákladního vozu Š 706 RT Trambus, byla následujícího roku zahájena jeho sériová výroba. Populární trambusy byly v desítkách modifikací vyráběny až do poloviny 70.let. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Jednostranná skladba severočeského průmyslu, zaměřená dosud hlavně na textilní a sklářskou výrobu, se změnila rozvojem strojírenství. Je charakteristické, že žádoucí obrat nepřivodily fundované rozbory národohospodářů, ale napjatá mezinárodní situace a direktivní příkaz SSSR na zvýšení obranyschopnosti socialistického tábora. Čs. vláda na něj reagovala v říjnu 1951 rozhodnutím obnovit urychleně montáž letadel v Avia Letňany a automobilovou výrobu odtud přesunout do továren v Rýnovicích, Liberci - Dolním Hanychově a Mnichově Hradišti. Výstavba nového závodu (jako součást mladoboleslavského AZNP, později LIAZ) se stala prioritní politickou akcí. Také rychlost plnění vládního tajného úkolu číslo 601 byla bezpříkladná, takže už 2.1.1952 vyjel z bran rýnovického závodu první autobus Škoda 706 RO, je jasné, že taková překotnost se musela negativně podepsat na výrobě. Nedodržování kvality a neplnění plánu se přes všechno úsilí a obětavost stalo na několik let hlavním problémem.

(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 - 2000)

Pro fajnšmekry (nejen liberecké) městské dopravy jsem si dovolil udělat výtah z knihy: Autobusy v datech a číslech, Václav Raboch, Praha, 1971. Začíná kapitolou Škoda 706 RO. Proč to uvádím tady? Podvozky řady autobusů dělal LIAZ...
Pro fajnšmekry (nejen liberecké) městské dopravy jsem si dovolil udělat výtah z knihy: Autobusy v datech a číslech, Václav Raboch, Praha, 1971. Začíná kapitolou Škoda 706 RO. Proč to uvádím tady? Podvozky řady autobusů dělal LIAZ...
Finské domky v roce 1979 a 2020
Finské domky v roce 1979 a 2020

Výstavba 35 finských domků o 140 bytových jednotkách a prádelny v Liberci-Dolním Hanychově v ulicích Zemědělská, Ještědská, Brigádnická a Kubelíkova byla určena pro zaměstnance nedalekého n. p. Plastimat. Autorem urbanistické koncepce na principu zahradního města byl ing. arch. Miroslav Ulmann (6. 12. 1929 Turnov- 1. 11. 2009 Liberec) ze Stavoprojektu Liberec. Dřevěné montované domy typ OK 316 dodala finská firma Puutalo (Dřevěný dům) z Helsinek, přičemž každý dům se skládal ze 4 bytových jednotek o velikosti 2+1. Montované domy tvořily ve 40. - 60. letech 20. století jeden z nejvýznamnějších finských exportních artiklů, přičemž k největším odběratelům patřil tehdejší Sovětský svaz. Na našem území se lze s těmito domy setkat prakticky v každém kraji. Jejich popularita pramenila zejména z jejich variability, nízkých nákladů a nenáročné kompletace, která umožnila rychlé řešení poválečné bytové krize. Domky se vyznačují typickou severskou jednoduchostí a uměřenou elegancí. Kryje je sedlová střecha o mírném sklonu z vláknocementových šablon. "Hlavní" průčelí je otevřeno do zahrady většími okny a lodžiemi v přízemí a v patře. Vstupní část s verandou je situována u štítové stěny. Okenní rámy a dveře mají převážně barvu bílou, dřevěný obklad fasády vytvářejí svisle skládané latě s tmavě hnědým nátěrem. Navzdory svým skromným rozměrům poskytovaly "Finské domky" komfortní bydlení, což se odrazilo nejen v jejich značné oblibě, ale i faktu, že třebaže se počítalo s životností 30. let, svému účelu slouží dodnes.

(zdroj:  https://www.pamatkovykatalog.cz/finske-domky-15721489?fbclid=IwAR3ME3cdGWYaezFqOnp-m-wBeztKxQknvpmWDn-_0w4PUHkXHfdLGiINIyc  )

Finské domky (60.léta)

Pro urychlení bytové výstavby bylo z Finska získáno 35 dřevěných montovaných dvoudomků se 140 byty, určenými hlavně pro pracovníky Skloexportu. V letech 1961 - 1963 byly rozmístěny podle zastavovacího plánu Stavoprojektu (Miroslav Ulmann) v Dolním Hanychově).

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

 jedna z roku 1967 před č.p. 282 ( archiv P.Šubrt)
jedna z roku 1967 před č.p. 282 ( archiv P.Šubrt)

No jo..... "herna" Starý horizont nejlepší!!!!! Zlatá 90tá....... Tahle doba je šílená....Myslím si,že kdyby nebyly facebooky atd. tak by to mohlo být lepší. Lidé by se více scházeli. (komentář David Drapák)

2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)

Restaurace Horizont, 1994.

Z venku i zevnitř. (archiv Petr Kolín)

2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)

Od roku 1965 bylo slíbeno vybudování "obchodního domu v malém" na rohu Kubelíkovy ulice (potraviny, maso, zelenina, mlékárna, galanterie, obuv). Středisko obchodu a služeb Horizont (n. p. Pozemní stavby Liberec) bylo ovšem otevřeno až v květnu 1985 (drogerie, prádelna, kadeřnictví, ovoce a zelenina, provozovna Textilkombinátu a Obnovy). Restaurace (s bufetem a cukrárnou) a potraviny (taktéž prodejna masa a rybárna) byly v provozu 3. června 1985. Pamatujete mlýnek na kávu v prodejně potravin? Od září 1985 měl v Horizontu prostory Klub Parku kultury a oddechu (kapacita 100 osob, kurzy jazyků, šití, besedy, promítání filmů), a přibyla pedikúra a kosmetika.

V únoru 1986 se zde v krytu otevřela i pobočka Vědecké knihovny Václava Kopeckého. (autor komentáře Petr Ruprecht)

 27. 1. 1999. Tramvaje T3R.PV (39+ 33) ještě nezanikly, ale myslím, že provizorní obratiště Kubelíkova už asi ano... Podle diskuse níže poznáte, že jsem se v označení tramvají šeredně spletl... takže se díváme na již zaniklé vozy... (archiv Jiří Vobecký )
27. 1. 1999. Tramvaje T3R.PV (39+ 33) ještě nezanikly, ale myslím, že provizorní obratiště Kubelíkova už asi ano... Podle diskuse níže poznáte, že jsem se v označení tramvají šeredně spletl... takže se díváme na již zaniklé vozy... (archiv Jiří Vobecký )

9. 8. 1999.

Krásný trojúhelník Kubelíkova a druhá fotka s vystupující řidičkou... Fotek mám víc, ale fotka s řidičkou je mi nejmilejší. Řidičce je ovšem o 18 let více... Notoricky známá souprava 21+20. (Jiří Vobecký )

Zkušební vůz na TT do DH vedle soupravy linky č. 2 Kubelíkova - LS, červen 2001 (archiv Zdeněk Mazánek)
Zkušební vůz na TT do DH vedle soupravy linky č. 2 Kubelíkova - LS, červen 2001 (archiv Zdeněk Mazánek)
Křižovatka Ještědská - Kubelíkova a dočasná konečná tramvaje v dubnu 2001. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Křižovatka Ještědská - Kubelíkova a dočasná konečná tramvaje v dubnu 2001. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
1993 (archiv Petr Heiland )
1993 (archiv Petr Heiland )
Ještědská ulice v roce 1987 a 5.6.2022
Ještědská ulice v roce 1987 a 5.6.2022
Ještědská ulice v roce 1987 a 5.6.2022/
Ještědská ulice v roce 1987 a 5.6.2022/
Ještědská třída v roce 1993 a 12.12.2021
Ještědská třída v roce 1993 a 12.12.2021
rok 1972 (archiv Boveraclubu)
rok 1972 (archiv Boveraclubu)
Březen 1983 a T2 č. 33 (ex 13) vyjíždí z výhybny Kubelíkova na jednokolejku do Dolního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
Březen 1983 a T2 č. 33 (ex 13) vyjíždí z výhybny Kubelíkova na jednokolejku do Dolního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
Souprava T3SUCS č. 72+73 s reklamou "Vitana" si to 15.3.1997 šine kolem bývalé výhybny Kubelíkova po provizorní trati do Horního Hanychova. Snímek z kartotéky Gisberta Jäkla.
Souprava T3SUCS č. 72+73 s reklamou "Vitana" si to 15.3.1997 šine kolem bývalé výhybny Kubelíkova po provizorní trati do Horního Hanychova. Snímek z kartotéky Gisberta Jäkla.
dům mé babičky, dnes v Ještědské ulici. Hostinec v něm už dávno není. Dům vyhořel a je přestavěn. Na fotografii poznávám prababičku Františku Bulířovou v první řadě asi v červeném kabátku, vedle ní pradědeček Karel Bulíř - společně hostinec vedli. Vedle nich stojí sestry mé babičky, která se v tomto domě narodila v roce 1912 a žila zde až do své smrti v r. 2014. (kometář Ema Susová - archiv M.Gergelčík)
dům mé babičky, dnes v Ještědské ulici. Hostinec v něm už dávno není. Dům vyhořel a je přestavěn. Na fotografii poznávám prababičku Františku Bulířovou v první řadě asi v červeném kabátku, vedle ní pradědeček Karel Bulíř - společně hostinec vedli. Vedle nich stojí sestry mé babičky, která se v tomto domě narodila v roce 1912 a žila zde až do své smrti v r. 2014. (kometář Ema Susová - archiv M.Gergelčík)
Ještědská čp.50/55
Ještědská čp.50/55
1994 (zdroj: T.Majer)
1994 (zdroj: T.Majer)
Kubelíkova ulice v roce 1994. Zdroj: commons.wikimedia.org
Kubelíkova ulice v roce 1994. Zdroj: commons.wikimedia.org
Na snímku Gisberta Jäkla ze dne 20.května 1979 projíždí vůz T2 č.7 po jednokolejné trati napříč křižovatkou ulic Ještědské a Kubelíkovy. Zde tramvaje přejížděly z jedné strany komunikace na druhou. Před novou samoobsluhou v pozadí zaujme pozornost reklamní poutač n.p. Plastimat. (text Zdeněk Mazánek)
Na snímku Gisberta Jäkla ze dne 20.května 1979 projíždí vůz T2 č.7 po jednokolejné trati napříč křižovatkou ulic Ještědské a Kubelíkovy. Zde tramvaje přejížděly z jedné strany komunikace na druhou. Před novou samoobsluhou v pozadí zaujme pozornost reklamní poutač n.p. Plastimat. (text Zdeněk Mazánek)
Rok 1983 a nová souprava T3SU č. 53+54 přejíždí křižovatku ulic Ještědská a Kubelíkova na pozadí staveniště krytu civilní obrany (prodejna Horizont) pracovníky nápravně výchovného ústavu Minkovice. (archiv Boveraclubu)
Rok 1983 a nová souprava T3SU č. 53+54 přejíždí křižovatku ulic Ještědská a Kubelíkova na pozadí staveniště krytu civilní obrany (prodejna Horizont) pracovníky nápravně výchovného ústavu Minkovice. (archiv Boveraclubu)
Křižovatka Kubelíkovy a Ještědské ulice  20.5.1979 a 19.9.2021
Křižovatka Kubelíkovy a Ještědské ulice 20.5.1979 a 19.9.2021
Nízkopodlažní vůz č.84 na provizorním trianglu Kubelíkova. 11. 12. 1996 (zdroj: https://www.k-report.net )
Nízkopodlažní vůz č.84 na provizorním trianglu Kubelíkova. 11. 12. 1996 (zdroj: https://www.k-report.net )
Kubelíkova (archiv J.Hůlka)
Kubelíkova (archiv J.Hůlka)
Souprava tramvají T3 č. 36 a 47 na Ještědské ulici 25.5.1984 objektivem Jirky Holečka. Jezdila jen krátce, byla rozpojena hned na konci května po nehodě jiných tramvají na jablonecké trati.
Souprava tramvají T3 č. 36 a 47 na Ještědské ulici 25.5.1984 objektivem Jirky Holečka. Jezdila jen krátce, byla rozpojena hned na konci května po nehodě jiných tramvají na jablonecké trati.
Dolní Hanychov  13.2.1927 a 1.3.2020
Dolní Hanychov 13.2.1927 a 1.3.2020
 Dolní Hanychov, 1994 (archiv Miroslav Fogl)
Dolní Hanychov, 1994 (archiv Miroslav Fogl)
Že by tak rok 1991? Dolní Hanychov, 2 x T3 SUCS, č. 76+77. Foto MiR.
Že by tak rok 1991? Dolní Hanychov, 2 x T3 SUCS, č. 76+77. Foto MiR.
Rok 1997 (Foto Tomáš Krebs)
Rok 1997 (Foto Tomáš Krebs)
Dolní Hanychov - kolem roku 1985 a 22.1.2022
Dolní Hanychov - kolem roku 1985 a 22.1.2022
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
Erbenova 127/12 (M.Gergelčík)
Erbenova 127/12 (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Nemám nic proti sdělení že "MÍR MUSÍ BÝT UHÁJEN PRO ŠTĚSTÍ VŠECH LIDÍ" Nikdy jsem ovšem nepochopil, proč se tuto informaci dozvídám uprostřed tramvajové smyčky na konečné "U Dubu". Zrovna tak již asi nezjistím proč umělec na plastiku umístil pod úderné heslo logo "LIAZ"  🤪 (zastávka tramvaje Dolní Hanychov, 1996) (archiv M.Fogl)
Nemám nic proti sdělení že "MÍR MUSÍ BÝT UHÁJEN PRO ŠTĚSTÍ VŠECH LIDÍ" Nikdy jsem ovšem nepochopil, proč se tuto informaci dozvídám uprostřed tramvajové smyčky na konečné "U Dubu". Zrovna tak již asi nezjistím proč umělec na plastiku umístil pod úderné heslo logo "LIAZ" 🤪 (zastávka tramvaje Dolní Hanychov, 1996) (archiv M.Fogl)
Dolní Hanychov 13.10.2003. (archiv Boveraclubu) zajímavostí může být i na fotce přítomný vůz T3, mělo by se jednat o nejstarší T3 provozovanou na území Liberece (ex Praha 6115, 1. výrobní série 1962, celkově 14. sériový vůz) (komentář Itz Honzuta)
Dolní Hanychov 13.10.2003. (archiv Boveraclubu) zajímavostí může být i na fotce přítomný vůz T3, mělo by se jednat o nejstarší T3 provozovanou na území Liberece (ex Praha 6115, 1. výrobní série 1962, celkově 14. sériový vůz) (komentář Itz Honzuta)
Ještědská ulice. Zastávka tramvaje Kubelíková (M.Gergelčík)
Ještědská ulice. Zastávka tramvaje Kubelíková (M.Gergelčík)
jaro 1998 (foto Miroslav Fogl)
jaro 1998 (foto Miroslav Fogl)
Souprava 2xT3SUCS č. 63+64 v Ještědské ulici nad křižovatkou s Kubelíkovou dne 16.2.1989. foto GJ
Souprava 2xT3SUCS č. 63+64 v Ještědské ulici nad křižovatkou s Kubelíkovou dne 16.2.1989. foto GJ
Liberec, Ještědská 26.7.2001 - Foto: GJ
Liberec, Ještědská 26.7.2001 - Foto: GJ
Liberecká T2 č. 33 (ex. 13) 25.2.1983 míří Ještědskou ulicí na konečnou do Dolního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
Liberecká T2 č. 33 (ex. 13) 25.2.1983 míří Ještědskou ulicí na konečnou do Dolního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
Báskobystrická ulice
Báskobystrická ulice
15.5.1921 na hanychovské trati zřejmě někde u výhybny Eiche.
15.5.1921 na hanychovské trati zřejmě někde u výhybny Eiche.
Pátek 5.5.1995, výhybna a smyčka Dolní Hanychov a druhý provozní den v Liberci pro vůz T2R č. 21 (ex Ova 594, ex UnL 152). Vlevo T3SU č. 50. (archiv Boveraclubu)
Pátek 5.5.1995, výhybna a smyčka Dolní Hanychov a druhý provozní den v Liberci pro vůz T2R č. 21 (ex Ova 594, ex UnL 152). Vlevo T3SU č. 50. (archiv Boveraclubu)
Dolní Hanychov - Ještědská čp.18584 v roce 1938 a 12.4.2020
Dolní Hanychov - Ještědská čp.18584 v roce 1938 a 12.4.2020
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Pátek 23. září 1983, Ještědská ulice a výhybna se smyčkou Dolní Hanychov. Autobus Karosa č. 422 na náhradní dopravě za tramvaj do Hanychova. Ve výhybně stojí T3 č. 31 z roku 1965.
Pátek 23. září 1983, Ještědská ulice a výhybna se smyčkou Dolní Hanychov. Autobus Karosa č. 422 na náhradní dopravě za tramvaj do Hanychova. Ve výhybně stojí T3 č. 31 z roku 1965.
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
8.11.2001 a vozy RT6S č.85 a T3m č. 65+66. Foto JW
8.11.2001 a vozy RT6S č.85 a T3m č. 65+66. Foto JW
Erbenova ulice 61/7 (archiv Milan Šír st.)
Erbenova ulice 61/7 (archiv Milan Šír st.)

Podle novinového článku ze soboty 25.4.1964

se budovala tramvajová smyčka v Dolním Hanychově, podle snímku Erwina Cettinea bychom ale místo obtížně lokalizovali.

Vůz č. 44 s rotačním metačem sněhu ve smyčce Dolní Hanychov vplném nasazení. Snímek byl pořízen kolem roku 1970. (sbírka Gisbert Jäkl)
Vůz č. 44 s rotačním metačem sněhu ve smyčce Dolní Hanychov vplném nasazení. Snímek byl pořízen kolem roku 1970. (sbírka Gisbert Jäkl)
Logo školy (obsahuje ještě vnitřní nápis "škola pro život, radost a sport")
Logo školy (obsahuje ještě vnitřní nápis "škola pro život, radost a sport")

24.3.2021 foto Petr Ruprecht

Původní první stupeň ZDŠ Ještědská (čp. 83/120), dům adaptovaný na školu v roce 1858.
Původní první stupeň ZDŠ Ještědská (čp. 83/120), dům adaptovaný na školu v roce 1858.
Sokolovna naproti prvnímu stupni původního objektu ZDŠ Ještědská, postavená roku 1910.
Sokolovna naproti prvnímu stupni původního objektu ZDŠ Ještědská, postavená roku 1910.
Torzo postranních budov druhého stupně původní ZDŠ Ještědská, křižovatka Banskobystrická a Ještědská.
Torzo postranních budov druhého stupně původní ZDŠ Ještědská, křižovatka Banskobystrická a Ještědská.
Postranní vchod pro školáky.
Postranní vchod pro školáky.
Hlavní přístup do novodobé ZŠ Ještědská
Hlavní přístup do novodobé ZŠ Ještědská
Hlavní vchod
Hlavní vchod
Hlavní vchod a vstup do pergoly
Hlavní vchod a vstup do pergoly
Mozaika v jídelně školy
Mozaika v jídelně školy
Školní jídelna
Školní jídelna
bazén
bazén
sauna
sauna
Tělocvična
Tělocvična
Učebna pro přírodopis
Učebna pro přírodopis
Hřiště a dráha (vpravo původně škvárové hřiště a betonový povrch)
Hřiště a dráha (vpravo původně škvárové hřiště a betonový povrch)
Vpravo zadní strana budov původní školy
Vpravo zadní strana budov původní školy
Pohled na vchod prvního stupně
Pohled na vchod prvního stupně
Vpravo cesta od hlavního vchodu okolo tělocvičny do Erbenovy ulice
Vpravo cesta od hlavního vchodu okolo tělocvičny do Erbenovy ulice

ZŠ Ještědská

S myšlenkou třináctitřídní školy v Hanychově přišel Severočeský krajský národní výbor už zkraje roku 1968. V dubnu 1972 měly podle novin Vpřed začít práce na výstavbě čtyř pavilónů. Generální dodavatel stavby - podnik Družba Liberec však neplnil úkoly, a tak už v září 1972 převzal výstavbu Stavokombinát Liberec. Ke konci roku 1973 se chystal předat první část k užívání... Hezký novoroční dárek pracujících libereckého Stavokombinátu (týdeník Vpřed, 8. 1. 1974)

Nejen drobné opravy

Hned v úvodu je třeba říci, že jsme byli překvapeni rozsahem akce, o níž bude řeč. Nejen my, ale jistě i ostatní občané mají stále utkvělou představu, že podnik ONV Stavokombinát se zabývá pouze údržbou a drobnými opravami. Pravdou je, že tyto úkoly tvoří značnou část náplně podniku, ale kromě toho, a o tom svědčí i námi "ostře sledovaná stavba", zajištuje Stavokombinát i několikamiliónové novostavby pro rozvoj našeho okresu. A sem bezesporu v současné době především patří výstavba nové moderní školy v Hanychově, jejíž hodnota bude po dokončení 17 miliónů korun.

Neslavný začátek stavby

Ano neslavný začátek stavby, který však nepatří na vrub Stavokombinátu, ale na svědomí ho mají liberecké stavebněmontážní družstvo Družba a Konstruktiva Teplice. Tyto dvě organizace začaly před třemi lety s výstavbou. Slovo výstavba uvádíme jen velmi váhavě, protože práce byly zahájeny zcela nelogicky od nejjednodušších pavilónů. Proč nelogicky? Inu proto, že kotelna a ostatní komunikační a jiná zařízení měla být umístěna právě v nejsložitějším pavilónu, který si však Družba a Konstruktiva schovávaly až nakonec. Důsledek - i když by třeba byly dostavěny ony jednoduché pavilóny, nebylo by možné v nich vyučovat. Je však možné, že si odpovědní pracovníci z jmenovaných stavebních organizaci jen potřebovali co nejrychleji "ulehčit" od investic s vědomím, že stavbu stejně nedokončí, a že si za ně bude muset lámat hlavu někdo jiný. Bohužel, jejich úvahy byly správné. Jak Družba, tak Konstruktiva daly po několika měsících "ručičky pryč", a téměř půl roku nebylo na stavbě vidět živáčka. A přitom děti z vedlejší staré školy, jejíž stav byl vrcholně havarijní, zoufale čekaly na novou budovu. Jejich znepokojení bylo zcela na místě, protože vzhledem k neudržitelnému stavu staré školy, musejí nyní jezdit do okolních škol a učit se na směny.

Začal kolotoč

Začal doslova kolotoč. Hledal se dodavatel, hledaly se volné kapacity. Nakonec přišlo direktivní rozhodnutí: stavbu převezme Stavokombinát. To bylo v květnu 1972. Liberecké stavbaře nečekal lehký úkol. Rovnýma nohama padli do "guláše", který uvařily Družba a Konstruktiva, a teď si měli poradit i s tíživým termínem, který zněl: dokončit v srpnu 1975. Díky odpovědnému přístupu pracovníků Stavokomblnátu se celý kolotoč zastavil a co víc: rozhodli se předat dva pavilóny do užívání do konce roku 1973 včetně zatím nouzového vytápění, vedení vody apod. tak, aby se už od prvního čtvrtletí 1974 mohlo 640 žáků učit v novém prostředí. K tomuto tak trochu troufalému rozhodnutí však zdaleka nestačilo sepsat "nějaký" závazek. Bylo třeba mnoha a mnoha dřiny a někdy až nadlidského úsilí všech, kteří na stavbě pracovali. Snad nejhorší to bylo loni v zimě, kdy bylo nutné sníh nesníh, mráz nemráz, stavět a stavět. Taková oběť se podle slov výrobního náměstka Stavokombinátu Miloslava Sejkory a stavbyvedoucího na hanychovské škole Josefa Urbana snad ani nedá věrně popsat a stoprocentně ohodnotit.

Lidé však dřeli, hodně pomohli i důchodci. A výsledek? Dva pavilóny byly předány investorovi 28. prosince 1973 včetně nutných inženýrských sítí. Když jsme stavbu navštívili, stěhoval se do nových tříd nábytek, všude bylo teplo, a určitě nebudeme přehánět, když napíšeme, že hanychovská škola bude po dokončení patřit k nejmodernějším školám v Liberci. Za několik dní - 15. ledna - proběhne ve dvou dokončených pavilónech kolaudace a když všechno dobře dopadne, zasednou žáci do lavic už 21. ledna. Určitě ale nezasednou pracovníci Stavokombinátu. Čeká je další náročná a odpovědná práce na zbylých dvou pavilónech. V posledních měsících loňského roku si na těchto dvou objektech doslova "mákli", aby se dalo uvnitř pracovat i v zimě, a nedošlo tak ke zdržení. Obzvláště ten pavilón, kterému zde všichni říkají "složitý", si jistě vyžádá mnoho a mnoho práce. Ale potom to bude stát za to! Bude zde kuchyň s jídelnou, tělocvična s galerií pro diváky, bazén, kotelna, a celá rada dalších zařízení, nezbytných pro kvalitní chod školy. V prostorách tělocvičny se ještě před několika dny "proháněl" buldozer, ale už to nebude dlouho trvat, a budou zde parkety. A pak už sem ten buldozer těžko někdo pustí. Dětí se asi nejvíc těší na bazén. Zatím v něm stojí spodní voda, ale až tam bude ta "normální", bude to určitě prima. Škola bude mít po dokončeni 24 tříd, 8 speciálních učeben, 4 1 bytovou jednotku a zařízeni, které bude uloženo ve "složitém" pavilónu. Celkově tady bude každý den trávit školní léta téměř 1000 žáků. Věříme, že všichni pracovníci Stavokombinátu, ať už stavbyvedoucí Josef Urban, mistři, řemeslníci i dělnici, udělají všechno pro to, aby stavba hanychovské školy "odsýpala" aspoň jako dosud. Za odevzdanou práci jim patří dík a do další činnosti jim přejeme moc a moc úspěchů. (J. Honzík, foto autor a Chlubný)

Nová škola v Liberci

(týdeník Průboj, 16. 1. 1974) Včera se v Liberci - Hanychově konala úřední kolaudace 2 pavilónů školy typu Brno-Lesná. Díky úsilí mnoha lidí, jednak pracovníků Stavokombinátu, jednak závodu Liaz, který ze svých zdrojů páry objekty vytápí, ale i řady subdodavatelů, mohou zasednout do lavic moderních tříd žáci hanychovské devítiletky již v pondělí 21. ledna. Je to dvacet měsíců před plánovaným termínem dokončení areálu školy, která má být předána investorovi v srpnu 1975. Nejmodernější škola na Liberecku bude mít dvacet čtyři třídy, osm speciálních učeben, kuchyň se školní jídelnou, tělocvičnu a galerii pro diváky, bazén a vlastní zdroj tepla. Prostory nové hanychovské školy, na jejíž zbudování se vynakládá asi dvacet tři milióny korun, bude od podzimu roku 1975 naplňovat kolem tisíce žáků. Pozn. Srovnáváno pravděpodobně se Základní školou a Mateřskou školou Brno, Blažkova 9, www.zsblazkova.cz

Škola v Hanychově před dokončením (týdeník Průboj, 20. 2. 1975)

Nová škola v liberecké čtvrti Dolní Hanychov je před do končením. Děti ze samého podhůří Ještědského pohoří v moderních objektech typu Brno-Lesná najdou vše, co potřebují pro pokrokovou výuku, pro tělovýchovu, sport, ale i pro své mimoškolní zájmy. Ve škole se už vyučuje, zatímco v posledním, čtvrtém pavilónu, jsou dosud "pány" zedníci, tesaři a instalatéři Stavokombinátu. Dokončují bazén, druhou největší tělocvičnu okresního města, saunu, sprchy, ale i prostornou kuchyň a školní jídelnu společně s halou pro odkládání oděvů hostů školy při schůzkách rodičovského sdružení či při sportovních akcích, o něž zde jistě nebude nouze. V objektech, které už slouží vyučování, je kromě tříd i několik speciálních učeben: pro chemii, fyziku, pro brannou výchovu a výtvarné práce. Je zde však i ordinace zubního lékaře pro šest okolních škol. V Hanychově je jedno z nejmodernějších zubolékařských školních zařízení. Připravena je i místnost pro síň bojových tradic, která bude otevřeno letos při oslavách historických májových dní. Na dolním snímku Františka Janků jsou žákyně devátého ročníku při výuce ve cvičné kuchyňce, kde se pod dohledem učitelky Aleny Mrklasové (vlevo) učí připravovat jídla. Výuka začíná rozpočtem, nákupem potravin, uvařením a končí výukou prostírání. Při stolováni děvčata ochutnají uvařené dobroty. (Miroslav Klaban, Liberec)

Moderní škola v Horním Hanychově (týdeník Vpřed, 28. 2. 1975)

Pro lepší výuku a život dětí

Ta nová škola v liberecké čtvrti Dolní Hanychov, postavena pro děti se samého podhůří ještědského pohoří, je stavbou vpravdě historickou. Už se v ní sice učí, ale zrovna v den naší návštěvy zde byla kolaudace pergoly - spojovací chodby do jednotlivých pavilonů - a v jednom objektu jsou ještě "pány" zedníci, truhláři, tesaři a instalatéři. Nemá to tedy ředitel školy František Jelínek spolu se svým zástupcem soudruhem Suchánkem nijak snadné. Kromě plánů výuky má po ruce i stavební plány - vždyť často je potřeba do nich nahlédnout se stavbyvedoucím libereckého Stavokombinátu Josefem Urbanem. Využili jsme přítomnosti stavbyvedoucího při kolaudaci pergoly a zeptali se, kdy vlastně bude škola úplně dokončena. "Máme smlouvu do 31. srpna letošního roku. Dnes už jsou hotovy tři pavilóny..." Jak to vlastně bylo s postupem na stavbě? "Původním dodavatelem byla Družba - ale ta svou kapacitou nestačila, práce vázly, postup výstavby byl pomalý. Po řadě jednání na okresním a na městském národním výboru bylo rozhodnuto, že stavbu převezme Stavokombinát. Při přejímce byl stav neutěšený, ale přesto se nám podařilo na podkladě socialistických závazků našich pracovníků polovinu objektů předat před termínem. A tak 18. ledna minulého roku se začalo učit ve dvou objektech a od září se vyučuje ve třetím pavilónu. V září letošního roku bude už v provozu celá škola." Při slovech stavbyvedoucího jsem si vzpomněl na tu dlouho rozkopanou pláň, kde se pak celé měsíce nic nedělo, a zdejší občané spolu s návštěvníky Ještědu jen kroutili hlavou, proč se nepokračuje, "že se zase něco rozdělalo a najednou nic ...". Teď tedy mají řemeslníci co dělat, aby dohnali zpoždění, a aby to za těch šest měsíců všechno stihli 7 - ale když splnili svůj závazek na zkrácení výstavby ti předešlých objektů, určitě dodrží i tento termín. Pod jejich rukama vzniká bazén, sauna, sprchy, druhá největší tělocvična Liberce, prostorná kuchyň a školní jídelna s halou na odkládaní oděvů při schůzích SRPŠ, případně při sportovních akcích, o které zde asi nebude nouze. A je dobře, že návštěvníci nemusí chodit přes chodby a prostory, které slouží pro výuku děti. Vždyť v těch vyučovacích objektech je to tak pěkné, že se člověk úplně boji "šlápnout". Světlé, prostorné třídy, učebny chemie, fyziky, výtvarných prací, učebny pro brannou výchovu, výuková kuchyňka pro žákyně devátých ročníků, ordinace zubního lékaře, školní knihovna, síň bojových tradic - připravená k otevření při slavných májových dnech... Při návštěvě hanychovské školy jsem si vzpomněl na své dětství. Tehdy jsme považovali za přepych několik sprch - a to tenkrát, před začátkem druhé světové války, byla naše škola jednou z nejmodernějších měšťanek; jinde neměli kromě ponurých tříd s kamny na uhlí a nepohodlných lavic nic jiného. O mléčných přesnídávkách, která nyní dětí dostávají, se nám ani nesnilo. Oč modernější a vybaveněji jsou nové školy libereckého okresu, v nichž se klade důraz na pokrokovou výuku, kde audiovizuální pomůcky jsou samozřejmostí, kde snad nechybí nic, kde má "zelenou" každá snaha naučit děti co nejvíce. I v tom spočívá přednost socialistického zřízení, které potřebuje každého člověka dokonale připraveného pro život. (M. Klaban)

Henychovi následovníci

(týdeník Vpřed, 22. 4. 1975) Henych, Beran, Šimon, Fajstavr - prakticky celá československá špička v běhu na lyžích - je soustředěna v Liberci. Ale již dnes je nutno myslet na ty, kteří jednou půjdou v jejich stopách. Jedním z významných kroků k rozvoji lyžařského sportu bude nepochybně otevřeni lyžařské sportovní třídy v ZDS v Dolním Hanychově v příštím školním roce. A protože trenéři i cvičitelé chtějí do této třídy soustředit opravdu ty největší lyžařské talenty, uspořádají ve dnech 23. a 30. dubna vždy v 16 hodin náborový sraz chlapců a děvčat ve věku 10-11 let u kapličky na Horské třídě v Ruprechticích. Zvou všechny chlapce a děvčata, kteří mají zájem o krásný sport - běh na lyžích.

Také v Hanychově slavnostní nálada (týdeník Vpřed, 5. 9. 1975)

Zahájení nového školního roku proběhlo v nové hanychovské škole o něco slavnostněji, než v jiných školách. Právě 1. září totiž předali pracující okresního stavebního podniku Stavokombinát do užívání poslední, nejnáročnější pavilón nové základní devítileté školy. Novou stavbu si se zájmem prohlédla celá řada hostů v čele s poslancem České národní rady a předsedou MěstNV v Liberci Františkem Holubem. Největší pozornosti se pochopitelně těšil bazén s ohřívanou vodou, tělocvična, pěkná sauna, dílny, ale i moderní kuchyň s jídelnou. Přešlo, že pro Stavokombinát byla výstavba hanychovské školy jednou z největších investičních akcí v historii podniku, vyrovnali se s ní stavbaři se ctí. Přitom problémy, které začaly už převzetím rozestavěného objektu, nebyly rozhodně malé. O to větší váhu mají pochvalná slova, která pronesl na adresu ředitele podniku soudruha Šulce, stavbyvedoucího soudruha Urbana i všech dalších pracujících Stavokombinátu, předseda městského národního výboru soudruh Holub, o to cennější je upřímná radost děti, kterou projevovaly při první prohlídce nového pavilonu, radost, jež byla odměnou i pro učitele a rodiče, kteří odpracovali stovky hodin na přípravě prostor před zahájením školního roku.

Doplňují architektonický záměr (týdeník Vpřed 21. 5. 1976)

Na mnohých budovách umístěných nejen v našem městě, ale i jinde v naší vlasti, můžeme spatřit umělecká výtvarná díla, která nejenže vhodně doplňují architektonický záměr stavitelů, ale zároveň působí i na estetickou stránku budovy. Vhodně skloubit architekturu s uměním a neopomenout přitom hlavně účelnost, to je jeden z požadavků, kladených na naše architekty, urbanisty, výtvarníky a další. Na snímku - J. Dejdy - je zachycen basreliéf "Lipová kytice", který je umístěn na budově ZDS v Horním Hanychově v Liberci. Autor tohoto díla - O. Novotný - tak ukázal, že i budova školy může posloužit k estetické výchově dětí.

Hezký dárek školákům (týdeník Průboj, 29. 10. 1977)

Hanychovská devítiletka v Ještědské ulici v Liberci patří k nejmodernějším v našem kraji. Škola pavilónového typu má na vysoké úrovni sportovní vybavení - prostornou tělocvičnu, plavecky bazén, a od nedávných dnů i nádherné víceúčelově asfaltové hřiště. Na malé slavnosti, kdy bylo hřiště slavnostně předáváno do užívání, se sešli všichni, kteří měli s výstavbou tohoto sportovního stánku hodně společného. At již to byli zástupci státních orgánů, občanských výborů z blízkého okolí, sdružení rodičů a přátel školy nebo patronátního podniku Stavokombinát. Ředitel školy Milan Zalabák poděkoval všem, kteří se na výstavbě hřiště podíleli, jehož hodnota představuje přes půl miliónu korun, a vyjádřil přesvědčení, že nový stánek bude sloužit nejen žákům školy, ale i všem občanům z blízkého okolí. Zvláště ocenil práci zaměstnanců Stavokombinátu, kteří i při náročných úkolech na významných stavbách v okrese dokonce v Hanychově odpracovali navíc ještě 300 brigádnických hodin. Jeho dík patřil i občanům, kteří zde pracovali v rámci plnění volebního programu, rodičům i žákům školy. Během roku vyrostlo u ZDŠ v Hanychově víceúčelové asfaltové hřiště s možností Instalace dvou kurtů na odbíjenou, košíkovou nebo tenis, 280 m dlouhou tříproudovou dráhou se 110 m dlouhou rovinkou, dvě doskočiště, dva sektory pro vrh koulí a hod diskem, hřiště na kopanou 65 × 40 m, překážková dráha pro branné sporty, posilovací zařízení, sprchový kout. Celý prostor je dokonale odvodněn, i po sebeprudším lijáku je hřiště nejdéle do 12 hodin způsobilé provozu. Školáci ZDŠ v Ještědské ulici v Liberci, kde již třetím rokem úspěšně pracují specializované sportovní lyžařské třídy, tak dostali takřka v předvečer vyvrcholení oslav 60. výročí velmi hodnotný dárek. (ktd) Pozn. Věra a Miloslav Funtánovi se věnovali dětem v Hanychově v tehdejším pionýru už asi od roku 1964 do roku 1989.

Je to jejich tábor (týdeník Vpřed 21.7.1981)

Život u pionýrských táborech už pulsuje naplno a pionýři v nich prožívají dvě desítky dní plných zážitků, na něž budou vzpomínat hodně dlouho. Ne všude však přijdou pionýři a jejich vedoucí k hotovému; leckde musí nejdříve pořádné přiložit ruku k dílu a teprve potom mohou všichni užívat plodů své práce - jako je tomu pionýrském táboře základní devítileté školy v Liberci-Dolním Hanychově. "My jsme museli poctivě odmakat čtyři tisíce dvě stě brigádnických hodin od roku 1979, kdy jsme získali prostory pro zřízeni našeho tábora na břehu Mlýnského rybníka v Černousích," konstatuje vedoucí pionýrské skupiny této školy Jindřich Jehlička. "Na letošek jsme si určili odpracovat tisíc hodin. Pomáhali především oddíloví vedoucí, ale i pionýři, rodiče a členové učitelského sboru, protože tábor se stal záležitostí celé školy. A proto jsme také už v polovině května závazek překročili o šest set hodin." Tábor byl sice k užívání už v roce 1979, ale Hanychovští se nechtěli spokojit s nějakým provizóriem. Chtěli mít svou základnu skutečně pěknou, aby sem bylo možno jezdit i mimo červenec a srpen (a taky sem jezdí), a proto není divu, že vedoucí oddílů u Černousích odpracují v průměru sto až sto padesát hodin ročně. "Ale například oddílový vedoucí Václav Pokorný má na svém kontě i tři sta hodin za rok," doplňuje Jindřich Jehlička. A pak jsem slyšel slova, která nemohou pronést v každé škole: "Máme devětadvacet oddílů a nemáme pro ně nedostatek vedoucích. Většinou jsou to bývalí žáci školy, kteří nám zůstali věrni a z pionýrů se vypracovali až na oddílové vedoucí. A například Vašek Pokorný, o němž jsem hovořil, pracuje nyní u Pozemních stavbách a jeho odbornost nám při výstavbě tábora přijde velmi vhod." Věřím. A současně přemýšlím o dobré politickovýchovné práci jak v pionýrské skupině, tak celého učitelského sboru v čele s ředitelem Milanem Zalabákem, který rovněž fandí klukům i děvčatům při snaze vlastní prací "vyalabastrovat" jejich tábor. "Patronátní závod LlAZ Hanychov nám pomáhá, dává k dispozici svůj autobus pro brigádníky, ale jinak všechny opravy a úpravy financujeme sami ze sběru a brigád," vysvětluje ředitel školy. "Ročně máme za sběr a brigády osm až deset tisíc korun a všechno jde na pionýrský tábor." Soudruh Jehlička hovořil i o pomoci učitelů při brigádnických pracích v Černousích. Místopředsedkyně závodního výboru ROH Božena Holinová, která má "pod palcem" plnění socialistických závazků členů základní organizace ROH, se jen podívala do přehledu o plnění a hned mohla říci, že k 30. květnu zde už učiteléodboráři odpracovali 415 hodin. Spolupráce všech vede k úspěšnému cíli. V dolnohanychovské devítiletce se nevyhýbá pomoci nikdo - pomáhají při dobré věci pionýři, oddíloví vedoucí, učitelé i rodiče. A tak by nebylo divu, kdyby při odjezdu se rodiče se svými ratolestmi neloučili slovy: "Tak tam buď hodný," ale spíše: "Koukej uchránit všechno v pionýrském táboře!" Vždyť to všechno, co tam bylo za ty roky uděláno, je vlastně všech. (Miroslav Klaban)

V Černousích je veselo (týdeník Vpřed, 27. 7. 1982)

Krátce poté, co jsem opustil před branou pionýrského tábora v Černousích služební auto, jsem rovnýma nohama upadl doprostřed sportovní olympiády, která zaměstnávala téměř všechny účastníky. Před správní budovou se mé ujal vedoucí tábora Jindřich Jehlička, a místo dlouhého povídání jsme se vydali za děvčaty a chlapci do okolní přírody, neboť tam pravé plnili jednotlivé disciplíny. Po malých družstvech pobíhali z místa na místo a u jejich zápisníku se hromadily body za dosažené výkony. Kromě běhu šplhali na laně, skákali snožmo trojskoky, plavali k vytyčenému bodu a zpět, překonávali "propast" zavěšeni na laně, na větvi stromu museli udělat několik shybů o podobně. Všude na ně čekali oddíloví vedoucí a instruktoři, kteří dbali na jejich bezpečnost a také hodnotili sportovní úsilí. Teprve po prohlídce všech stanovišť olympiády jsme si s Jindrou sedli a začali si povídat o prázdninovém pobytu pionýrů ze základní školy Ještědská tady v Černousích. J. Jehlička: "Devatenáctidenní pobyt v táboře, jenž patří pionýrské skupině při ZS Ještědská v Liberci, je opravdovým vyvrcholením celoroční práce s dětmi. Velkou výhodou je, že se všichni navzájem dobře známe z mimoškolní činnosti, které se jako oddíloví vedoucí a instruktoři po celý rok věnujeme. Máme tady šedesát dětí od třetí do sedmé třídy a patnáct dospělých. Náplň táborového života vychází zcela z plnění podmínek táborových plamenů a cest, kdy dětí plní například průzkumnickou stezku, přírodovědnou stezku, stezku šikovných rukou, hygieny a podobné. V programu nescházel ani turistický závod všestrannosti, noční orientační běh a samozřejmé právě probíhající táborová olympiáda. Prováděli jsme i plavecký, kanoistický a střelecký výcvik. Z dřívějších zkušenosti víme, že děti chtějí stále v něčem soutěžit, a tak jsme pro ně připravili soutěž "30", kde se boduje chování, pořádek ve stanech, služba a další. Velké oblibě se těší "táborová rosnička" která spočívá v určování počasí na příští den, což většině dětí zatím plně vychází. Kazdy večer pak máme u táboráku "Večerník", kdy jednak hodnotíme právě končící den, vyprávíme si anekdoty a zpíváme. Během pobytu mezi nás také přišli požárníci z Liberce, kteří nám předvedli požární techniku. Dnes čekáme další návštěvu, kterou budou příslušníci ostrahy státních hranic z Habartic. Ti nám předvedou 10 ukázky výcviku služebních psů. Myslím si, že děti tady mají všechny podmínky k sportovnímu i kulturnímu vyžití a domů si přivezou spoustu dojmů a nově navázaných přátelství. No závěr bych chtěl poděkovat MNV ve Višňové a LSD Jednota, kteří nám pomáhají zabezpečovat chod pionýrského tábora."

Co do mozaiky ještě patří

1904 hostinec a obecní úřad (pošta) na křižovatce "U Dubu"

1919 dokončen Kostel sv. Bonifáce (stavba 1915-1919)

Historie Libereckých automobilových závodů (LIAZ) v Hanychově se začala psát v roce 1951, kdy sem byla převedena část výroby nákladních automobilů a autobusů Škoda (výroba hlavních dílů a montáž motorů řady RT, a výroba náprav řady MT). Samostatný podnik LIAZ vznikl 1. ledna 1953. V roce 1958 pod něj připadla i ostašovská slévárna.

1956 v provozu zimní stadion s umělým kluzištěm v Jeronýmově ulici

V srpnu roku 1960 se začal stavět Plastimat v Kubelíkově ulici. Provoz zahájil v roce 1963, kdy byla do Liberce přesunuta výroba z jabloneckého podniku. Tehdy ještě nebyla dokončena administrativní budova.

V roce 1961 započaly práce na montovaných finských domcích (v roce 1962 jich stálo 5 z plánovaných 35, dokončeny v roce 1963). V dubnu 1964 byla pro obyvatele otevřena i prádelna. Ubytování bylo určeno především pro pracovníky Skloexportu.

1967 dokončen skokanský můstek P-9011 1975 do konce roku (pětiletky) předal Plastimat do užívání 98 bytů na sídlišti mezi Kubelíkovou a Ještědskou ulicí (panelové a řadové domky v ulicích Národní, Putimská) 1975 dokončena věž rozhodčích u skokanských můstků

1979 lyžařská škola Na Bucharce Ke konci roku 1963 skončily v Dolním Hanychově práce na nové smyčce pro tramvajovou dopravu.

1977 dostavěna hala KORT vedle armádního střediska 1978 k dispozici dvoukilometrová asfaltová dráha pro kolečkové lyže v Horním Hanychově 1978 v provozu mateřská škola Plastimatu ve Strakonické ulici (stavba 1975-1978).

1981 nová požární zbrojnice na Ještědské ulici

V letech 1980-1983 budováno sídliště Gagarinova

(autor příspěvku P.Ruprecht)


Šatny pro tělocvik
Šatny pro tělocvik
Někdejší klubovna
Někdejší klubovna
Hlavní vchod z pohledu od školní jídelny
Hlavní vchod z pohledu od školní jídelny
Levé křídlo sekretariátu a prvního stupně
Levé křídlo sekretariátu a prvního stupně
Šatny
Šatny
Pergola
Pergola
Na křižovatce zadních pavilonů a pergoly
Na křižovatce zadních pavilonů a pergoly
Pavilon druhého stupně s odbornými učebnami a kabinety
Pavilon druhého stupně s odbornými učebnami a kabinety
Místo pro družinu (dříve pozemky pro pěstitelské práce)
Místo pro družinu (dříve pozemky pro pěstitelské práce)
Pohled ze hřiště ke škole (stával zde domek s nářadím, který vyhořel)
Pohled ze hřiště ke škole (stával zde domek s nářadím, který vyhořel)
Pískoviště pro skok do dálky bylo původně za oploceným hřištěm spolu s překážkovou dráhou
Pískoviště pro skok do dálky bylo původně za oploceným hřištěm spolu s překážkovou dráhou
Pergola z prostranství před vchody druhého stupně.
Pergola z prostranství před vchody druhého stupně.
Rampa u jídelny sloužila dříve také při sběru papíru, vpravo Erbenova ulice
Rampa u jídelny sloužila dříve také při sběru papíru, vpravo Erbenova ulice
současná budova ZŠ Ještědské v provozu od roku 1975
současná budova ZŠ Ještědské v provozu od roku 1975
stará budova ZŠ Ještědská  čp.831/20 pro první stupeň (rok 1938 a  12.4.2020)
stará budova ZŠ Ještědská čp.831/20 pro první stupeň (rok 1938 a 12.4.2020)

ZŠ Ještědská

škola se nachází v blízkosti Ještědu v dobře dostupné městské čtvrti Dolní Hanychov (na konečné tramvaje č. 2) areál školy obklopuje velké množství zeleně, součástí areálu je víceúčelové hřiště kapacita školy je 695 žáků (od 1.9.2015), výuka probíhá v 1. - 9. ročníku ve 3 nebo 2 paralelních třídách přestože se jedná o velkou školu, atmosféra je klidná a přátelská žáci jsou vzděláváni podle ŠVP "Škola pro život, radost a sport", žáci sportovních tříd (6. - 9. ročník) podle ŠVP ZV "Škola pro život, radost a sport" - rozšířená výuka tělesné výchovy škola je tradičně sportovně zaměřena, v současnosti především na volejbal (od roku 2013 Partnerská škola Českého volejbalového svazu) a florbal. V každém ročníku II. stupně má jedna třída rozšířenou výuku TV. Tyto třídy navštěvují také žáci, kteří se věnují vrcholově i jiným sportům (krasobruslení, lyžování atd.) Žáci naší školy (nejen ze sportovně zaměřených tříd) vždy velmi dobře reprezentují školu také v dalších sportech, především atletice, plavání a basketbalu


Škola nabízí:

kvalitní výuku zajištěnou kvalifikovanými pedagogy
výuku cizích jazyků (angličtiny, němčiny, ruštiny)
6 oddělení školní družiny, která je přednostně určena pro žáky prvního stupně základní školy
výuku druhého cizího jazyka od 7. ročníku a v rámci volitelných předmětů v 8. a 9. ročníku Zeměpisný seminář a Přírodopisný seminář, Digitální technologie
smysluplné trávení volného času ve Školním klubu a zájmových útvarech (pěvecký
sbor Kokrháček, vodácký kroužek Katamarán, Keramika,
Pohybové a sportovní hry, Cvičení z matematiky pro 9. ročník, Hip hop, hudební kroužky, ...)
dobře materiálně vybavené učebny, především odborné (počítačová, jazyková, fyzikální či přírodovědná
učebna, )
přeshraniční spolupráci s partnerskou školou v Německu (výměnné pobyty)
týdenní zájezd do Anglie pro žáky 9. ročníku
účast v mnoha projektech (Sazka Olympijský víceboj, Angličtina on-line, Hodina pohybu navíc, Rodiče vítáni, ad.)
další akce ve spolupráci se SRPŠ (Pochod na Pláně, Tajný výlet, Výlet za sběr,
maškarní ples pro děti i dospělé)
poradenské služby výchovného poradce, metodika prevence, školního speciálního pedagoga, školního psychologa a koordinátora inkluze
tělocvičnu, bazén, saunu
stravování v budově školy (soukromý subjekt)
(zdroj: https://www.zs-jestedska.cz/ )
stará budova ZŠ Ještědská pro druhý stupeň stála nad křižovatkou Bánskobystrické a Ještědské ulice (foto z archivu Aleny Černé)
stará budova ZŠ Ještědská pro druhý stupeň stála nad křižovatkou Bánskobystrické a Ještědské ulice (foto z archivu Aleny Černé)

budoucnost ZŠ Ještědské (vizualizace její modernizace)

Někdy jedeš jako drak a silnice je ti úzká. (léta devadesátá)(2x archiv P.Kolín)

20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
archiv J.Bartoš
archiv J.Bartoš
Pátek 20.12.1968, Liberec, křižovatka ulic Ještědská a České mládeže. Odstraňování následků kolize tramvaje T2 č. 10 s rodinným domkem. Foto Vladimír Paleček.
Pátek 20.12.1968, Liberec, křižovatka ulic Ještědská a České mládeže. Odstraňování následků kolize tramvaje T2 č. 10 s rodinným domkem. Foto Vladimír Paleček.
Ještědská ulice u dnešní zastávky Malodoubská v roce 1920 (archiv O.Musil)
Ještědská ulice u dnešní zastávky Malodoubská v roce 1920 (archiv O.Musil)
Malodoubská v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Malodoubská v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
v zimě kolem roku 1920 zachytil neznámý fotograf část tehdy ještě nepříliš zastavěné Ještědské ulice pod Spáleništěm s kostelem sv.Bonifáce a vozem č. 25 (archiv Boveraclubu)
v zimě kolem roku 1920 zachytil neznámý fotograf část tehdy ještě nepříliš zastavěné Ještědské ulice pod Spáleništěm s kostelem sv.Bonifáce a vozem č. 25 (archiv Boveraclubu)
Ještědská třída kolem roku 1970 a 2.1.2022
Ještědská třída kolem roku 1970 a 2.1.2022
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
2019
2019
Ještědská třída v druhé polovině 80.let a 13.2.2022
Ještědská třída v druhé polovině 80.let a 13.2.2022
Druhá polovina osmdesátek a T2 č. 25 (ex UnL 155) před zastávkou Hanychov kostel. (archiv Boveraclubu)
Druhá polovina osmdesátek a T2 č. 25 (ex UnL 155) před zastávkou Hanychov kostel. (archiv Boveraclubu)
Kostel sv.Bonifáce v roce 1938 a 12.4.2020
Kostel sv.Bonifáce v roce 1938 a 12.4.2020
Archiv Petr Kolín
Archiv Petr Kolín
Pavel Andrš: Interiér z počátku 90 let - těsně po jednom z mnoha vykradení - všimněte si, že chybí dvířka u bočních oltářů a dřevěné reliéfy nad nimi...
Pavel Andrš: Interiér z počátku 90 let - těsně po jednom z mnoha vykradení - všimněte si, že chybí dvířka u bočních oltářů a dřevěné reliéfy nad nimi...
autor příspěvku Pav Karel
autor příspěvku Pav Karel
Rok 1979 ( Liberec minulosti a současnosti)
Rok 1979 ( Liberec minulosti a současnosti)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)

Kostel svatého Bonifáce

v Liberci-Dolním Hanychově je sakrální stavbou postavenou v letech 1915-1919 varnsdorfským architektem a stavitelem Antonem Möllerem. Stylově se jedná o přechod mezi secesí a individuální modernou. Od 5. dubna 1994 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

(zdroj textu Wikipedie)

Hanychov - kostel sv.Bonifáce kolem roku 1985 a 22.1.2022
Hanychov - kostel sv.Bonifáce kolem roku 1985 a 22.1.2022
2015 (Wikipedie)
2015 (Wikipedie)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
rodinné album Jardy Wagnera - foto těsně po 2.světové válce - je tam vidět i tank, který zapalily a pak vystřelil do dřívější hospody. Hodně dlouho tam bylo vidět, jak to vedle dveří zazdili. Přes Ještěd utíkali Němci do amerického zajetí. (komentář Petr Mužák, Jarda Wagner)
rodinné album Jardy Wagnera - foto těsně po 2.světové válce - je tam vidět i tank, který zapalily a pak vystřelil do dřívější hospody. Hodně dlouho tam bylo vidět, jak to vedle dveří zazdili. Přes Ještěd utíkali Němci do amerického zajetí. (komentář Petr Mužák, Jarda Wagner)
Křižovatka Charbinská a a U školky
Křižovatka Charbinská a a U školky
snímek ze slunečného dne 5.3.1983, tentokrát s novotou vonící soupravou 2xT3SU č. 53+54 v zastávce Hanychov kostel. Škoda, že jsem si tenkrát nevyfotil i dopravní značku "jiné nebezpečí" s dodatkovou tabulkou "ZASTÁVKA TRANVAJE". (archiv Boveraclubu)
snímek ze slunečného dne 5.3.1983, tentokrát s novotou vonící soupravou 2xT3SU č. 53+54 v zastávce Hanychov kostel. Škoda, že jsem si tenkrát nevyfotil i dopravní značku "jiné nebezpečí" s dodatkovou tabulkou "ZASTÁVKA TRANVAJE". (archiv Boveraclubu)
Hostinec "Spokojenost" kdesi v Dolním Hanychově v roce 1938
Hostinec "Spokojenost" kdesi v Dolním Hanychově v roce 1938
Hanychov kostel
Hanychov kostel
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
kostel sv.Bonifáce Hanychov - pomník obětem 1.sv.války (M.Gergelčík)
kostel sv.Bonifáce Hanychov - pomník obětem 1.sv.války (M.Gergelčík)
Ještědská ulice v roce 1988 (kousek nqd kostelem) (archiv Všichni Čermáci)(K-report.net)
Ještědská ulice v roce 1988 (kousek nqd kostelem) (archiv Všichni Čermáci)(K-report.net)
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
(archiv V.Hájek)
(archiv V.Hájek)

Hospoda na třech hranicích v Puškinově ulici

směr Pilínkov a na hranicích Horního Hanychova, Dolního Hanychova a Malého Doubí. Dnes jsou to bytovky a bydlí tam Sršňovi - mladý je známý masér (slepý). Zavádějící je místní název "Na třech hranicích" protože běžně se v Hanychově používá tento název místu kde jsou hranice bývalých obcí - dnes čtvrtí Horní Hanychov - Dolní Hanychov - a Doubí. To je tam, kde je křižovatka Puškinova - Nezdarova.  Hospoda "Na třech hranicích" má čp. 24 a býval to údajně i mlýn, čemuž by odpovídal v blízkosti vedoucí Slunný potok a památný strom "U mlýna". Bohužel pamětnické prameny mi vyschly protože nejstarší pamětník v Hanychově - můj otec vloni ve věku 95 let zemřel. (komentář Jiří Halíř)

pozn. byl to mlýn, hospoda u Sršňů i ubytovna Plastimatu.

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Jde o tzv. Zvonkový mlýn, Puškinova 24
Jde o tzv. Zvonkový mlýn, Puškinova 24
Puškinova ulice (archiv Martina Drápalíková )
Puškinova ulice (archiv Martina Drápalíková )
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra

Liberec XIX - Horní Hanychov

(zdroj Petr Keller - Střípky ze vzpomínek ze staveb a udržby silnic Libereckého kraje)
(zdroj Petr Keller - Střípky ze vzpomínek ze staveb a udržby silnic Libereckého kraje)
Horní Hanychov v roce 1905  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
1916
1916
Horni Hanychov 1922 (archiv M.Gergelčík)
Horni Hanychov 1922 (archiv M.Gergelčík)

HORNÍ HANYCHOV

začátkem minulého století

Na úpatí Ještědu leží obec Horní Hanychov připomínaná již v roce 1560. Výrazný rozvoj zaznamenala po vybudování silnice na Výpřež a dál do Českého Dubu v letech 1864-66. Do Velkého Liberce byl Horní Hanychov začleněn až v roce 1954 a dnes plynule ukončuje okraj města přechodem do lesních partií Ještedského hřebene. V pohlednicové tvorbě byly takřka všechny záběry Horního Hanychova rámovány siluetou Ještědu.

Na záběru (pohlednice č.4) dominuje 34 metrů vysoká věž kostela sv Bonifáce, postaveného v letech 1915-19 na horním okraji katastru Dolního Hanychova. Zcela vpravo stojí budova německé obecné školy a před ní na druhé straně Ještedské ulice je tělocvična. Škola byla založena pozoruhodným způsobem. Jelikož obec neměla dost peněz, koupil dům čp.83 sám učitel Dressler a teprve školní budova pod obecní správu. Není divu, že Dressler se stal prvním čestným občanem Dolního Hanychova.

Konečná tramvaje s pozdně secesní zastávkou. V archivu dopravního podniku se zachoval její nákres, opatřený razítkem jabloneckého dopravního stavitele Floriana Corazzy. Tramvaje sem jezdí od října 1912, otočka byla postavena v březnu 1957. Vlevo stojí známá hospoda Zum Heimatstahl, dnešní Domov.

Další pohlednice zachycuje serpentiny pod Bucharkou. Uprostřed vyčnívá ze zeleně hostinec Berlín .

Na posledním snímku je konečná zastávka v Horním Hanychově v roce 1918 a motorovy vůz č.28 z roku 1912

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

abebooks.com
abebooks.com
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
v zatáčce u Beranovy cesty (horní snímek) (kimentář Jiří Cvrček, archiv J.Hůlka)
v zatáčce u Beranovy cesty (horní snímek) (kimentář Jiří Cvrček, archiv J.Hůlka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Polák
archiv J.Polák

Srpen 1939 a stavba takzvané Hitlerovy dálnice pod Ještědem.


Konkrétně jde o staveniště sjezdu do Liberce. Zatím asi nejkrásnější fotka stavby. Upozorněni jsme na ní byli přes sociální sítě a místní skupiny nadšenců a nakonec jsme ji zakoupili v německém antikvariátu. Překvapením byl velký formát, kvalita i perkfetní popis s dataci. (archiv Ivan Rous)

interiér v 30.letech
interiér v 30.letech
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Walhalla 1920
Walhalla 1920
Walhalla 1925
Walhalla 1925
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
Sněhová nadílka 28.12.1941 výhybně Walhalla, která měla, a vlastně i dodnes má, název dle hotelu patrného v pozadí za tramvají. Motorový vůz č. 40 sloužil cestujícím v letech 1940 až 1966.
Sněhová nadílka 28.12.1941 výhybně Walhalla, která měla, a vlastně i dodnes má, název dle hotelu patrného v pozadí za tramvají. Motorový vůz č. 40 sloužil cestujícím v letech 1940 až 1966.
z Walhally je spáleniště v roce 1946
z Walhally je spáleniště v roce 1946
V 90. letech opět zastávka Spáleniště
V 90. letech opět zastávka Spáleniště

Restaurace Walhalla

 před rokem 1904 a interiér v 30.letech

Mezi četnými výletními restauracemi, jako je např. Domov (Zum Heimatstal, čp. 149) nebo ve své době známá, ale dnes již zrušená Krásná vyhlídka (Zur schönen Aussicht, čp. 144), byla široko daleko největší Walhalla, s tanečním sálem v prvním patře. Dne 8.11.1942 od přetopených kamen vyhořela a nebyla již obnovena. Její místo připomíná název tramvajové zastávky Spáleniště. Vedlejší dům (čp. 142) dodnes stojí.

(zdroj Kniha o Liberci)

 (doplněno o archiv Boveraclubu)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Walhalla
Walhalla
Spáleniště (M.Gergelčík)
Spáleniště (M.Gergelčík)
Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
1979 a zastávka U Paloučku
1979 a zastávka U Paloučku
opět ještě zastávka U Paloučku
opět ještě zastávka U Paloučku
2007
2007

Tak k tomu hotelu několik drobností:

nejzajímavější byl v té hospodě skleněný parket (viz. foto). Děda vždycky říkal - chodili jsme tam koukat holkám tancujícím pod sukně. Né že by to bylo skrz sklo, ale odrazem jako do zrcadla. Zbořeniště tam bylo celkem dlouho, až někdy do 50-tých let. Pamatuji, že jsme tam jako kluci lezli do sklepních prostorů, které byly přístupný. Z cihel z té bouračky se potom stavěl v akci "Z" Růžový Palouček. A mimochodem ten dům, co je vedle hotelu, ten stojí dodnes a patří do našeho bydlení. (Jiří Halíř)

(zdroj: https://deutschboehmen.de )
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
Souprava tramvají T3SUCS č. 63+64 (vozy dodány v lednu 1986) křižuje 24.4.1986 ve výhybně Spáleniště s vozem T2 č. 8 (1970, ex. 164 Ústí nad Labem 1961).
Souprava tramvají T3SUCS č. 63+64 (vozy dodány v lednu 1986) křižuje 24.4.1986 ve výhybně Spáleniště s vozem T2 č. 8 (1970, ex. 164 Ústí nad Labem 1961).
(archiv Boveraclubu)
(archiv Boveraclubu)
V neděli 27.5.1928 byl asi frmol, ve výhybně Walhalla zachytil fotograf křižování tří tramvajových vlaků.
V neděli 27.5.1928 byl asi frmol, ve výhybně Walhalla zachytil fotograf křižování tří tramvajových vlaků.
Výhybna U paloučku v roce 1972 a motorový vůz T2 č. 24 (ex UnL 161). (archiv Boveraclubu)
Výhybna U paloučku v roce 1972 a motorový vůz T2 č. 24 (ex UnL 161). (archiv Boveraclubu)
výhybna Spáleniště 18.6.1991 a křižování soupravy 2xT3SUCS č. 59+60 se sólem T3SU č. 53. (archiv Boveraclubu)
výhybna Spáleniště 18.6.1991 a křižování soupravy 2xT3SUCS č. 59+60 se sólem T3SU č. 53. (archiv Boveraclubu)
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
Na lince z Jablonce nad Nisou, mimořádně prodloužené do Horního Hanychova, se 23.8. 1998 objevila také souprava vozů T2R 21+20. Na snímku je zachycena v zastávce Spáleniště. (archiv Miroslav Fogl)
Na lince z Jablonce nad Nisou, mimořádně prodloužené do Horního Hanychova, se 23.8. 1998 objevila také souprava vozů T2R 21+20. Na snímku je zachycena v zastávce Spáleniště. (archiv Miroslav Fogl)
foto Miroslav Fogl
foto Miroslav Fogl
Horní Hanychov - Ještědská ulice 24.10.1982 (archiv Boveraclubu)
Horní Hanychov - Ještědská ulice 24.10.1982 (archiv Boveraclubu)
Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel

Růžový Palouček

foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
abebooks.com
abebooks.com

Hanychov a Ještěd

Předkládám několik pohlednic a fotografií na horský hotel Ještěd z míst, která nebyla ohraná, a to i za cenu bídné kvality (Horní Hanychov, ale také Novina, Křižanské sedlo, ...).(zdroj: převážně abebooks.com)(Petr Ruprecht)

archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
koloroval Jiří Peterka
koloroval Jiří Peterka
1961 (Severočeský kraj dnes a zítra, Otakar Tyl)
1961 (Severočeský kraj dnes a zítra, Otakar Tyl)
Ještědská ulice cca 60.léta a 31.1.2021
Ještědská ulice cca 60.léta a 31.1.2021
1912 a 1.2.2021
1912 a 1.2.2021
V Lukách (archiv J.Hůlka)
V Lukách (archiv J.Hůlka)
Horní Hanychov v roce 1950 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1950 a 10.4.2020
padesátá léta a 31.1.2021
padesátá léta a 31.1.2021
V Lukách (archiv J.Hůlka)
V Lukách (archiv J.Hůlka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Stará Ještědská 29.4.1979 (archiv Boveraclubu)
Stará Ještědská 29.4.1979 (archiv Boveraclubu)
Stará Ještědská v roce 1994 (foto M. Fogl) a 13.2.2022
Stará Ještědská v roce 1994 (foto M. Fogl) a 13.2.2022
Stará Ještědská 30.7.1995 a 12.7.2022
Stará Ještědská 30.7.1995 a 12.7.2022
13.2.1983 a 1.2.2021
13.2.1983 a 1.2.2021
Stará Ještědská 30.7.1995 (archiv Boveraclubu)
Stará Ještědská 30.7.1995 (archiv Boveraclubu)
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Docela romantická zima v krajském městě... Liberec Horní Hanychov,1994 (foto Miroslav Fogl)
Docela romantická zima v krajském městě... Liberec Horní Hanychov,1994 (foto Miroslav Fogl)
Stará Ještědská.
Stará Ještědská.
Zimní Stará Ještědská v polovině 90.let. To ještě jezdily tramvaje do Hanychova po jednokolejce. (Zdroj: K-report.net)
Zimní Stará Ještědská v polovině 90.let. To ještě jezdily tramvaje do Hanychova po jednokolejce. (Zdroj: K-report.net)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Autodoprava Bergman a Roušavý (archiv Jaroslav Hůlka )
Autodoprava Bergman a Roušavý (archiv Jaroslav Hůlka )
1899 (archiv J.Hůlka)
1899 (archiv J.Hůlka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
80.lta a 31.1.2021
80.lta a 31.1.2021
1899 (archiv M.Gergelčík
1899 (archiv M.Gergelčík
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
rok 1974
rok 1974
cca 1933 - 1936 (archiv J.Peterka)
cca 1933 - 1936 (archiv J.Peterka)
Pondělí 5.6.1922 pravděpodobně na konečné v Horním Hanychově před odjezdem na druhou konečnou na Soukenné náměstí. Letní vlek č. 34 na snímku byl v provozu v letech 1900 až 1928. (archiv Boveraclubu)
Pondělí 5.6.1922 pravděpodobně na konečné v Horním Hanychově před odjezdem na druhou konečnou na Soukenné náměstí. Letní vlek č. 34 na snímku byl v provozu v letech 1900 až 1928. (archiv Boveraclubu)
archiv M.Péč
archiv M.Péč

Restaurace Domov

Hoření foto pohled na hlavní vchod , foceno směrem k Ještědu. Spodní foto pořízeno zezadu hospody, včetně dřevěné verandy u hospody, které se VERANDA nikdy neříkalo. VERANDA jako taková hospoda vznikla jako samostatná stavba tanečního sálu zhruba v místech odkud je pořízeno foto. V pozdější době byla na tzv. VERANDĚ zřízena pouze výtočna piva. Dnes venkovní posezení.

(foto archiv M.Gergelčík, komentář Jiří Halíř)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
cca 1933 a 19.2.2021
cca 1933 a 19.2.2021
1920 (archiv K.Krenk)
1920 (archiv K.Krenk)
Pod čekárnou byly ještě záchody pro řidiče a průvodčí. Kolikrát jsem tam "musel". To bylo v roce 1956 až 58. (František Zikmund) Velmi pěkná fotka a ještě lepší vzpomínky. Vše si dobře pamatuji, jak tu čekárnu kde byly kolem zdi lavice a vprostřed stropu otvor na půdu čekárny. Tam jsme si vždy schovávali školní tašky, když jsme šli ze školy a ještě se někam zatoulali než jsme došli domů. Jednokolejná konečná, odkud jsme jezdili za 30 haléřů do školy i města a řidič na nás vždy čekal. A když ujel tak jsme utíkali na Spáleniště a tam tramvaj dohonily. Restaurace Domov, bydleli tam Studničkovi a poté Oberaitrovi, kteří měli 2 kluky mého věku a snimi jsem chodil do školy. Čekárna se bourala až s výstavbou prodejny a restaurace a to už existovala i točka jednokolejná. Základ čekárny oválného tvaru byl znatelný a existoval i spodní nefunkční sklep až do roku 2005 kdy proběhla rekonstrukce silnice a tramvajové trati a na základě byla na nějakou dobu umístěna i buňka s občerstvením a prodejna základních potravin. Ovšem ten plot tam nepamatuji já, ani mí rodiče, takže to je foto asi někdy předválečné doby.(Jiří Halíř)
Pod čekárnou byly ještě záchody pro řidiče a průvodčí. Kolikrát jsem tam "musel". To bylo v roce 1956 až 58. (František Zikmund) Velmi pěkná fotka a ještě lepší vzpomínky. Vše si dobře pamatuji, jak tu čekárnu kde byly kolem zdi lavice a vprostřed stropu otvor na půdu čekárny. Tam jsme si vždy schovávali školní tašky, když jsme šli ze školy a ještě se někam zatoulali než jsme došli domů. Jednokolejná konečná, odkud jsme jezdili za 30 haléřů do školy i města a řidič na nás vždy čekal. A když ujel tak jsme utíkali na Spáleniště a tam tramvaj dohonily. Restaurace Domov, bydleli tam Studničkovi a poté Oberaitrovi, kteří měli 2 kluky mého věku a snimi jsem chodil do školy. Čekárna se bourala až s výstavbou prodejny a restaurace a to už existovala i točka jednokolejná. Základ čekárny oválného tvaru byl znatelný a existoval i spodní nefunkční sklep až do roku 2005 kdy proběhla rekonstrukce silnice a tramvajové trati a na základě byla na nějakou dobu umístěna i buňka s občerstvením a prodejna základních potravin. Ovšem ten plot tam nepamatuji já, ani mí rodiče, takže to je foto asi někdy předválečné doby.(Jiří Halíř)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
Jedna dobová. Tranvaj U sportu pod ještědem....dnes Čerti pod Ještědem. (archiv Ivan Bílý)
Jedna dobová. Tranvaj U sportu pod ještědem....dnes Čerti pod Ještědem. (archiv Ivan Bílý)
hospoda Domov (M.Gergelčík)
hospoda Domov (M.Gergelčík)
Jdeme lyžovat 1981 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel
Jdeme lyžovat 1981 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
Horní Hanychov v roce 1965  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1965 (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
Ještědská ulice kolem roku 1968 a 13.2.2022
Ještědská ulice kolem roku 1968 a 13.2.2022
Zkušební jízda nového vozu 9 přilákala v Horním Hanychově na konečnou i řadu zvědavců. Vůz má evidenční číslo ještě v místech, kde bude později zásuvka pro kabel vlečného vozu. (1912, sbírka Gisbert Jäkl)
Zkušební jízda nového vozu 9 přilákala v Horním Hanychově na konečnou i řadu zvědavců. Vůz má evidenční číslo ještě v místech, kde bude později zásuvka pro kabel vlečného vozu. (1912, sbírka Gisbert Jäkl)
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
3.3.1976 Horní Hanychov a T2 č. 25 (ex UnL č. 155). Foto Jirka Holeček
3.3.1976 Horní Hanychov a T2 č. 25 (ex UnL č. 155). Foto Jirka Holeček
Úplně nová souprava vozů T3SU č. 49+50 dne 13.2.1984 na konečné v Horním Hanychově pojede na lince č. 3 do Lidových Sadů ještě Moskevskou ulicí a kolem radnice přes NBZM.
Úplně nová souprava vozů T3SU č. 49+50 dne 13.2.1984 na konečné v Horním Hanychově pojede na lince č. 3 do Lidových Sadů ještě Moskevskou ulicí a kolem radnice přes NBZM.
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
1998 (archiv T.Majer)
1998 (archiv T.Majer)

Stavba nové smyčky v Horním Hanychově v roce 2004

(zdroj: https://www.k-report.net )

21. 5. 2004
21. 5. 2004
30. 9. 2004
30. 9. 2004
Vůz č. 80 při zkušební jízdě na nové smyčce v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 25. 7. 2005 	Zkušební jízda v Horním Hanychově.
Vůz č. 80 při zkušební jízdě na nové smyčce v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 25. 7. 2005 Zkušební jízda v Horním Hanychově.
25. 8. 2004
25. 8. 2004
30. 9. 2004
30. 9. 2004
Zkušební jízda v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 26. 7. 2005
Zkušební jízda v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 26. 7. 2005
Horní Hanychov pod konečnou tramvaje (archiv Boveraclubu)
Horní Hanychov pod konečnou tramvaje (archiv Boveraclubu)
Horní Hanychov (archiv M.Gergelčík)
Horní Hanychov (archiv M.Gergelčík)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještědská ulice, 18.3.1976 a tramvaj T2 č. 11 objektivem Jirky Holečka.
Ještědská ulice, 18.3.1976 a tramvaj T2 č. 11 objektivem Jirky Holečka.
rok 1976 (archiv Profit, autor neuveden) (archiv Všichni Čermáci)
rok 1976 (archiv Profit, autor neuveden) (archiv Všichni Čermáci)
T3 č. 29 (1965-1982) opouští 29.4.1979 Ještědskou ulici v Horním Hanychově a vjíždí do ulice Stará Ještědská.
T3 č. 29 (1965-1982) opouští 29.4.1979 Ještědskou ulici v Horním Hanychově a vjíždí do ulice Stará Ještědská.
8.10.1982 (archiv Boveraclubu)
8.10.1982 (archiv Boveraclubu)
15.5.1988 a zánovní souprava T3SUCS č. 76+77 odjíždí ze smyčky v Horním Hanychově.
15.5.1988 a zánovní souprava T3SUCS č. 76+77 odjíždí ze smyčky v Horním Hanychově.
Souprava T3SU č. 49+50 přijíždí 31.8.1985 ke smyčce v Horním Hanychově.
Souprava T3SU č. 49+50 přijíždí 31.8.1985 ke smyčce v Horním Hanychově.
Horní Hanychov v roce 1954 (foto Vilém Boháč)
Horní Hanychov v roce 1954 (foto Vilém Boháč)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
kresba J.Havlas 1938 (archiv Petr Havlas)
kresba J.Havlas 1938 (archiv Petr Havlas)
archiv Simona Lucyna
archiv Simona Lucyna
V Lukách čp 174
V Lukách čp 174
V dnešní době borovice brání výhledu na Ještěd. (archiv Karel Balíček 2020)
V dnešní době borovice brání výhledu na Ještěd. (archiv Karel Balíček 2020)
2011 (archiv L.Mencl)
2011 (archiv L.Mencl)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
2019 (archiv L.Mencl)
2019 (archiv L.Mencl)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1941 (archiv O.Musil)
1941 (archiv O.Musil)
arciv j.Hůlka
arciv j.Hůlka
 v roce 1943 (zdroj: https://www.ebay.com )
v roce 1943 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Karel Krenk
archiv Karel Krenk
Ulice Za Domovem (M.Gergelčík)
Ulice Za Domovem (M.Gergelčík)
koloroval J.Peterka
koloroval J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Pohled na Ještěd v roce 1994 se známou reklamou na Textilanu. (archiv Všichni Čermáci)
Pohled na Ještěd v roce 1994 se známou reklamou na Textilanu. (archiv Všichni Čermáci)
1940
1940
1905 archiv J.Hůlky
1905 archiv J.Hůlky
Horní Hanychov v roce 1910  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1910 (zdroj Historické fotografie)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Horní Hanychov v roce 1910  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1910 (zdroj Historické fotografie)
archiv Jarda Veselský
archiv Jarda Veselský
zdroj eBay
zdroj eBay
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
Horní Hanychov v roce 1919 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1919 a 10.4.2020
archiv Karel Krenk
archiv Karel Krenk
1919 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1919 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
Horní Hanychov a Ještěd v roce 1907
Horní Hanychov a Ještěd v roce 1907
kolem roku 1900 (zdroj: Jaroslav Hůlka )
kolem roku 1900 (zdroj: Jaroslav Hůlka )
archiv Fotočas Mirek
archiv Fotočas Mirek
1907 a 1.2.2021
1907 a 1.2.2021
J.Hůlka
J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv M.Heřmánek
archiv M.Heřmánek
Horní Hanychov (Kavárna Müller) 1934 (archiv J.Peterka)
Horní Hanychov (Kavárna Müller) 1934 (archiv J.Peterka)
archiv B.Kopejska
archiv B.Kopejska
Horní Hanychov v roce 1925  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1925 (zdroj Historické fotografie)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
https://picclick.de/
https://picclick.de/
https://www.delcampe.net
https://www.delcampe.net
Ještěd cca 1940 (archiv O.Musil)
Ještěd cca 1940 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
abebooks.com
abebooks.com
Horní Hanychov před cca 80 lety a 19.2.2021
Horní Hanychov před cca 80 lety a 19.2.2021
abebooks.com
abebooks.com
Z knihy Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981 (archiv Všichni Čermáci)
Z knihy Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981 (archiv Všichni Čermáci)
Horní Hanychov v roce 1906 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1906 a 10.4.2020
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Horní Hanychov v roce 1920  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1920 (zdroj Historické fotografie)

Restaurace pod Ještědem - Berlín,

sloužila léta pro návštěvníky Ještědské sjezdovkyPřestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety. (autor příspěvku Jitka  Krajicek)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Jiří Kladivo
archiv Jiří Kladivo
1906
1906
archiv Jitka  Krajicek
archiv Jitka Krajicek
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
foto Hans Oldskull
foto Hans Oldskull
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová

Z cesty na Ještěd zmizí bývalý hostinec Berlín, vystřídají ho apartmány

12. března 2019 11:17

Cestou na Ještěd si ho nelze nevšimnout. Bývalý hostinec Berlín však ke stolu láká už jen myši a bezdomovce. Teď se jeho konec nachýlil. Liberečtí radní s majitelem řeší, co se zchátralou stavbou. Nejspíš půjde k zemi a na jejím místě vyrostou dva apartmánové domy.

Z cesty na Ještěd zmizí zdevastovaný hostinec Berlín "Vždycky mi vadilo, že když jedou cizinci na Ještěd, vidí šílenou ruinu. Nedejbože když to jsou Němci a přečtou si na ní nápis Berlín," říká náměstek libereckého primátora Jiří Němeček (ANO), který se jednání se zástupci majitele domu zúčastnil.

Souhlasí s ním i další náměstek Jiří Šolc (SLK), kterému rovněž vadí současná podoba Berlínu.

"Nápis Berlín na takové ruině je výsměchem Němcům a potomkům starousedlíků. Poprosili jsme proto o schůzku vlastníka," přibližuje Šolc.

Pozemek i s bývalým hostincem vlastní od roku 2008 Björn Hlawatsch. Předtím dům čtyři roky patřil městské akciové společnosti Sportovní areál Ještěd.

Současný majitel však žije ve Švédsku. Na schůzku s náměstky se tedy dostavila jeho zástupkyně s architektem.

"Nakonec jsme našli společnou řeč v tom, že by mohli Berlín zbourat a na jeho místě postavit nový dům. Měly by to být dva spojené apartmánové domy podobně vysoké jako stávající hostinec. Ty by tam mohly stát, protože nejsou v rozporu s územním plánem," míní Němeček a přiblížil plány, které chtěl v minulosti majitel uskutečnit.

"On koupil nejenom dům samotný, ale i pozemky za ním a chtěl na místě postavit rodinné domy. Už tehdy předpokládal, že by původní hostinec zboural. Podmínkou města tehdy bylo, aby to až nahoru k lesu propojil kvalitní asfaltovou cestou. Město mu ale výstavbu rodinných domků nakonec zatrhlo a povolilo pouze výstavbu chatiček, což by se mu vyplatilo daleko méně," řekl Němeček. Redakce MF DNES se na názor chtěla zeptat i zástupkyně majitele, ta však odmítla. Podle obou náměstků ale zatím nic není rozhodnuto. "Za dva tři týdny máme další schůzku. Uvidíme, s čím zástupci majitele přijdou," uzavírá Němeček.

Berlín těžil z rozkvětu lyžařského areálu

Přestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety.

"Hodně se tam pořádaly podnikové schůze. Sloužilo to jako taková zašívárna, protože to bylo pořád ve městě, ale zároveň kousek dál," přibližuje znalec liberecké historie Marek Řeháček.

"Předtím to nebyla luxusní vyhlášená hospoda, která by inzerovala v dobovém tisku. Známější byl Heimstätte, tedy dnešní Domov. Ten všichni brali jako výchozí místo stovkařského závodu ve vystupování na Ještěd. Člověk opustil tramvaje a byl přímo u ní. Ale Berlín ležel trochu stranou, protože hlavní cesta na Ještěd vedla po modré značce, tedy až za ním. To se ale změnilo vznikem lyžařského areálu," dodává Řeháček.

A za pravdu mu dává i náměstek Šolc: "Já jsem tam ještě s babičkou a dědou chodil na žlutou limonádu, to mohl být rok 1984."

(autor článku Jan Pešek)

Zdroj: https://www.idnes.cz/.../liberec-jested-restaurace-berlin...?

foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
foto Milda Domino
foto Milda Domino
archiv FL
archiv FL
před cca 100 lety a 31.1.2021
před cca 100 lety a 31.1.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1904 (archiv https://ansichtskarten-lexikon.de )
1904 (archiv https://ansichtskarten-lexikon.de )
1918 (archiv J.Peterka)
1918 (archiv J.Peterka)
    Do bývalé restaurace pod Ještědem se pustil bagr. | foto: Ota Bartovský, MAFRA
Do bývalé restaurace pod Ještědem se pustil bagr. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pod Ještědem začala demolice bývalého hostince Berlín, vyrostou tu apartmány

25. června 2021 14:14

Bývalý hostinec Berlín, který se tyčil v jedné ze zatáček na silnici z Liberce na Ještěd, je minulostí. Bagr ho v těchto dnech srovnává se zemí. Na jeho místě vyrostou apartmánové domy.

Demolici bývalého hostince, který dlouhá léta chátral, potvrdila česká zástupkyně ve Švédsku žijícího majitele Björna Hlawatsche, která si však nepřála uvést jméno, ale redakce ho zná.

"Majitel odstraňuje havarijní stav objektu. Bylo na to vydáno demoliční rozhodnutí z důvodu, že je objekt v degradovaném stavu a chodí tam různí bezdomovci," řekla MF DNES.

Na parcelách po Berlínu a v jeho nejbližším okolí by se tak v budoucnu mělo začít stavět. "Investor připravuje projektovou dokumentaci a veškeré nutné legislativní úkony k povolení stavby pro apartmánové domy," zmínila zástupkyně. Termín výstavby tak v tuto chvíli závisí na získaní stavebních povolení.

O konkrétnější informace se podělil architekt Petr Janoš, který před pěti lety připravoval územní studii místa. "V severní části pozemku mají být rodinné domy a na zbylé části pozemky menší rekreační objekty. Konkrétně v místě, kde stál Berlín, by měly být apartmánové domy," popsal Janoš.

Toho mrzí, že se kdysi populární Berlín nepodařilo zachránit. "Objekt byl už tehdy v dost dezolátním stavu. Z hlediska urbanismu jsem upozorňoval na to, že má svou hodnotu a že by bylo vhodné ho zachovat, ale investičně a ekonomicky to nebylo úplně udržitelné. Investor měl jiné plány, na základě kterých byla zpracována územní studie," dodal architekt.

zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/hsotinec-berlin-jested-demolice-bagr-apartmanove-domy.A210625_132837_liberec-zpravy_jape?


archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Horní Hanychov 1940 (zdroj AKON)
Horní Hanychov 1940 (zdroj AKON)
před 100 lety a 1.2.2021
před 100 lety a 1.2.2021
abebooks.com
abebooks.com
před 100 lety a 1.2.2021
před 100 lety a 1.2.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1940 (archiv o.Musil)
1940 (archiv o.Musil)
Ještěd na další kouzelné pohlednici z roku 1922 - cítíte také tu čistotu a jarní vůni ?? (archiv Jana Zahurancová)
Ještěd na další kouzelné pohlednici z roku 1922 - cítíte také tu čistotu a jarní vůni ?? (archiv Jana Zahurancová)
před 100 lety a 1.2.2021
před 100 lety a 1.2.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Kateřiny Odrážkové
archiv Kateřiny Odrážkové
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Horní Hanychov kolem roku 1920 a 11.10.2020
Horní Hanychov kolem roku 1920 a 11.10.2020
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ulice K Bucharce (M.Gergelčík)
Ulice K Bucharce (M.Gergelčík)
Za Domovem 162 Horní Hanychov u internátu (M.Gergelčík)
Za Domovem 162 Horní Hanychov u internátu (M.Gergelčík)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
abebooks.com
abebooks.com
Horní Hanychov (ulice K Bucharce) ...archiv Jaroslav Hůlka
Horní Hanychov (ulice K Bucharce) ...archiv Jaroslav Hůlka
ulice U internátu v roce 2020 (foto Jan Trpkoš)
ulice U internátu v roce 2020 (foto Jan Trpkoš)
ulice U internátu (archiv J.Hůlka)
ulice U internátu (archiv J.Hůlka)
1902 (archiv J.Hůlka)
1902 (archiv J.Hůlka)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Ještěd 1940 edit: Hostinec Schöne Aussicht (Krásná vyhlídka). (archiv J.Peterka)
Ještěd 1940 edit: Hostinec Schöne Aussicht (Krásná vyhlídka). (archiv J.Peterka)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Horní Hanychov v roce 1915  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1915 (zdroj Historické fotografie)
1914 (archiv Bedřich Kopejska)
1914 (archiv Bedřich Kopejska)
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
Restaurace Krásná Vyhlídka  v roce 1915 a 7.4.2020
Restaurace Krásná Vyhlídka v roce 1915 a 7.4.2020
Běžně chceme na fotce/pohlednici něco vidět. Na tomhle snímku z Hanychova jde spíš o to, co nevidíme. (archiv P.Ruprecht)
Běžně chceme na fotce/pohlednici něco vidět. Na tomhle snímku z Hanychova jde spíš o to, co nevidíme. (archiv P.Ruprecht)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv Helena Svobodová
archiv Helena Svobodová
Horní Hanychov v roce 1912  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1912 (zdroj Historické fotografie)
Saňkařská ulice v roce 1906 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 7.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 7.4.2020
Ulice Houbařská čp. 119 v roce 1945 (dům zbourán v roce 2005) (archiv Jaroslav Třešňák)
Ulice Houbařská čp. 119 v roce 1945 (dům zbourán v roce 2005) (archiv Jaroslav Třešňák)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
rok 1900 (zdroj eBay)
rok 1900 (zdroj eBay)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
rok 1912 (archiv Bedřich Kopejska) Sankařská dráha není vůbec v záběru fotografie, nachází se více vpravo. Dle pamětí mého dědy ( narozen 1899) byl Ještěd několikrát odlesněn resp. holý. Původně se jednalo o smíšený les s převládající listnatou dřevinou. Pak převládl názor zalesnit smrkem, což se podařilo dvakrát. Stromy jsou staré vesměs kolem 60 let. Po 2SV byla holá celá strana co jsou skoky a to včetně prostoru mezi konečnou tramvaje a dolní stanicí lanovky. Hranice lesa byla nově osázena nad takzvanou Beranovou cestou. Prostor k silnici byla louka. Dnes tam je nálet- samá bříza,olše, nějaký smrk a td. Můj strýc (starší bratr otce) měl zálibu ve fotografování, ovšem tenkrát na skleněné negativy, ale bohužel se žádné materiály nezachovali, ale pamatuji se že jako malý kluk jsme si je prohlíželi, protože je měl uschovaný ve starém vojenském kufru u babičky. S prodejem domu před 60ti roky bylo zlikvidováno. (komentář Jiří Halíř)
rok 1912 (archiv Bedřich Kopejska) Sankařská dráha není vůbec v záběru fotografie, nachází se více vpravo. Dle pamětí mého dědy ( narozen 1899) byl Ještěd několikrát odlesněn resp. holý. Původně se jednalo o smíšený les s převládající listnatou dřevinou. Pak převládl názor zalesnit smrkem, což se podařilo dvakrát. Stromy jsou staré vesměs kolem 60 let. Po 2SV byla holá celá strana co jsou skoky a to včetně prostoru mezi konečnou tramvaje a dolní stanicí lanovky. Hranice lesa byla nově osázena nad takzvanou Beranovou cestou. Prostor k silnici byla louka. Dnes tam je nálet- samá bříza,olše, nějaký smrk a td. Můj strýc (starší bratr otce) měl zálibu ve fotografování, ovšem tenkrát na skleněné negativy, ale bohužel se žádné materiály nezachovali, ale pamatuji se že jako malý kluk jsme si je prohlíželi, protože je měl uschovaný ve starém vojenském kufru u babičky. S prodejem domu před 60ti roky bylo zlikvidováno. (komentář Jiří Halíř)
Saňkařská ulice v roce 1913 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1913 a 10.4.2020
Saňkařská ulice cca  před sto lety a 7.4.2020
Saňkařská ulice cca před sto lety a 7.4.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1910 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1910 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1907 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1907 a 11.10.2020
Pohled ze Strakonické ulice na Charbinskou v roce 1962 - v kočárku moje maminka (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
Pohled ze Strakonické ulice na Charbinskou v roce 1962 - v kočárku moje maminka (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
abebooks.com
abebooks.com
archiv Karel Krenk
archiv Karel Krenk
1941 (archiv O.Musil)
1941 (archiv O.Musil)
Dle razítka prošlo poštou 25. III. 1935... (archiv T:Stracke)
Dle razítka prošlo poštou 25. III. 1935... (archiv T:Stracke)
Horní Hanychov v roce 1905  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
Fénická cesta Lesní cesta, pěšina
Fénická cesta Lesní cesta, pěšina
Fénická cesta - foto: Matyáš Gál
Fénická cesta - foto: Matyáš Gál

Marek Řeháček - Tahle cesta má výborný název. Vypadá to, že se nám po Ještědu prohání nejen Matyáš Gál, ale i Féničani Tohle exotické pojmenování ovšem podle kdysi oblíbené hospody U posledního feniku (Zum letzten Pfennig), která bývala na okraji lesa. Ještě na konci 19. století to byla nejoblíbenější cesta na Ještěd z Liberce...

Karlinky

Karlinky před 200 lety (archov M.Gergelčík)
Karlinky před 200 lety (archov M.Gergelčík)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)
Karlinky (archiv J.Hůlka)
Karlinky (archiv J.Hůlka)