Liberec VIII + XIX - Hanychov a Ještěd

17.05.2020

Liberec VIII - Dolní Hanychov

Poté, co byl v roce 1956 v LIAZu Rýnovice postaven definitivní prototyp nákladního vozu Š 706 RT Trambus, byla následujícího roku zahájena jeho sériová výroba. Populární trambusy byly v desítkách modifikací vyráběny až do poloviny 70.let. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Poté, co byl v roce 1956 v LIAZu Rýnovice postaven definitivní prototyp nákladního vozu Š 706 RT Trambus, byla následujícího roku zahájena jeho sériová výroba. Populární trambusy byly v desítkách modifikací vyráběny až do poloviny 70.let. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Jednostranná skladba severočeského průmyslu, zaměřená dosud hlavně na textilní a sklářskou výrobu, se změnila rozvojem strojírenství. Je charakteristické, že žádoucí obrat nepřivodily fundované rozbory národohospodářů, ale napjatá mezinárodní situace a direktivní příkaz SSSR na zvýšení obranyschopnosti socialistického tábora. Čs. vláda na něj reagovala v říjnu 1951 rozhodnutím obnovit urychleně montáž letadel v Avia Letňany a automobilovou výrobu odtud přesunout do továren v Rýnovicích, Liberci - Dolním Hanychově a Mnichově Hradišti. Výstavba nového závodu (jako součást mladoboleslavského AZNP, později LIAZ) se stala prioritní politickou akcí. Také rychlost plnění vládního tajného úkolu číslo 601 byla bezpříkladná, takže už 2.1.1952 vyjel z bran rýnovického závodu první autobus Škoda 706 RO, je jasné, že taková překotnost se musela negativně podepsat na výrobě. Nedodržování kvality a neplnění plánu se přes všechno úsilí a obětavost stalo na několik let hlavním problémem.

(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 - 2000)

Pro fajnšmekry (nejen liberecké) městské dopravy jsem si dovolil udělat výtah z knihy: Autobusy v datech a číslech, Václav Raboch, Praha, 1971. Začíná kapitolou Škoda 706 RO. Proč to uvádím tady? Podvozky řady autobusů dělal LIAZ...
Pro fajnšmekry (nejen liberecké) městské dopravy jsem si dovolil udělat výtah z knihy: Autobusy v datech a číslech, Václav Raboch, Praha, 1971. Začíná kapitolou Škoda 706 RO. Proč to uvádím tady? Podvozky řady autobusů dělal LIAZ...
Křižovatka Ještědská - Kubelíkova a dočasná konečná tramvaje v dubnu 2001. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Křižovatka Ještědská - Kubelíkova a dočasná konečná tramvaje v dubnu 2001. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Kubelíkova (archiv J.Hůlka)
Kubelíkova (archiv J.Hůlka)
Finské domky v roce 1979 a 2020
Finské domky v roce 1979 a 2020
Dolní Hanychov  13.2.1927 a 1.3.2020
Dolní Hanychov 13.2.1927 a 1.3.2020
Erbenova 127/12 (M.Gergelčík)
Erbenova 127/12 (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov - Ještědská čp.83120 (tehdy základní škola) v roce 1938 a 12.4.2020
Dolní Hanychov - Ještědská čp.83120 (tehdy základní škola) v roce 1938 a 12.4.2020
Hanychov kostel
Hanychov kostel
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
Ještědská ulice. Zastávka tramvaje Kubelíková (M.Gergelčík)
Ještědská ulice. Zastávka tramvaje Kubelíková (M.Gergelčík)
Báskobystrická ulice
Báskobystrická ulice
Dolní Hanychov - Ještědská čp.18584 v roce 1938 a 12.4.2020
Dolní Hanychov - Ještědská čp.18584 v roce 1938 a 12.4.2020
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Pátek 23. září 1983, Ještědská ulice a výhybna se smyčkou Dolní Hanychov. Autobus Karosa č. 422 na náhradní dopravě za tramvaj do Hanychova. Ve výhybně stojí T3 č. 31 z roku 1965.
Pátek 23. září 1983, Ještědská ulice a výhybna se smyčkou Dolní Hanychov. Autobus Karosa č. 422 na náhradní dopravě za tramvaj do Hanychova. Ve výhybně stojí T3 č. 31 z roku 1965.
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
Křižovatka Charbinská a a U školky
Křižovatka Charbinská a a U školky
Hostinec "Spokojenost" kdesi v Dolním Hanychově
Hostinec "Spokojenost" kdesi v Dolním Hanychově
Malodoubská v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Malodoubská v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Kostel sv.Bonifáce v roce 1938 a 12.4.2020
Kostel sv.Bonifáce v roce 1938 a 12.4.2020
Rok 1979 ( Liberec minulosti a současnosti)
Rok 1979 ( Liberec minulosti a současnosti)

Kostel svatého Bonifáce

v Liberci-Dolním Hanychově je sakrální stavbou postavenou v letech 1915-1919 varnsdorfským architektem a stavitelem Antonem Möllerem. Stylově se jedná o přechod mezi secesí a individuální modernou. Od 5. dubna 1994 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

(zdroj textu Wikipedie)

2015 (Wikipedie)
2015 (Wikipedie)

Liberec XIX - Horní Hanychov

(zdroj Petr Keller - Střípky ze vzpomínek ze staveb a udržby silnic Libereckého kraje)
(zdroj Petr Keller - Střípky ze vzpomínek ze staveb a udržby silnic Libereckého kraje)
1916
1916

HORNÍ HANYCHOV

začátkem minulého století

Na úpatí Ještědu leží obec Horní Hanychov připomínaná již v roce 1560. Výrazný rozvoj zaznamenala po vybudování silnice na Výpřež a dál do Českého Dubu v letech 1864-66. Do Velkého Liberce byl Horní Hanychov začleněn až v roce 1954 a dnes plynule ukončuje okraj města přechodem do lesních partií Ještedského hřebene. V pohlednicové tvorbě byly takřka všechny záběry Horního Hanychova rámovány siluetou Ještědu.

Na záběru (pohlednice č.4) dominuje 34 metrů vysoká věž kostela sv Bonifáce, postaveného v letech 1915-19 na horním okraji katastru Dolního Hanychova. Zcela vpravo stojí budova německé obecné školy a před ní na druhé straně Ještedské ulice je tělocvična. Škola byla založena pozoruhodným způsobem. Jelikož obec neměla dost peněz, koupil dům čp.83 sám učitel Dressler a teprve školní budova pod obecní správu. Není divu, že Dressler se stal prvním čestným občanem Dolního Hanychova.

Konečná tramvaje s pozdně secesní zastávkou. V archivu dopravního podniku se zachoval její nákres, opatřený razítkem jabloneckého dopravního stavitele Floriana Corazzy. Tramvaje sem jezdí od října 1912, otočka byla postavena v březnu 1957. Vlevo stojí známá hospoda Zum Heimatstahl, dnešní Domov.

Další pohlednice zachycuje serpentiny pod Bucharkou. Uprostřed vyčnívá ze zeleně hostinec Berlín .

Na posledním snímku je konečná zastávka v Horním Hanychově v roce 1918 a motorovy vůz č.28 z roku 1912

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

abebooks.com
abebooks.com
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla

Srpen 1939 a stavba takzvané Hitlerovy dálnice pod Ještědem.


Konkrétně jde o staveniště sjezdu do Liberce. Zatím asi nejkrásnější fotka stavby. Upozorněni jsme na ní byli přes sociální sítě a místní skupiny nadšenců a nakonec jsme ji zakoupili v německém antikvariátu. Překvapením byl velký formát, kvalita i perkfetní popis s dataci. (archiv Ivan Rous)

interiér v 30.letech
interiér v 30.letech
Walhalla 1920
Walhalla 1920
Walhalla 1925
Walhalla 1925
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
Walhalla 1941
Walhalla 1941
z Walhally je spáleniště v roce 1946
z Walhally je spáleniště v roce 1946

Restaurace Walhalla

 před rokem 1904 a interiér v 30.letech

Mezi četnými výletními restauracemi, jako je např. Domov (Zum Heimatstal, čp. 149) nebo ve své době známá, ale dnes již zrušená Krásná vyhlídka (Zur schönen Aussicht, čp. 144), byla široko daleko největší Walhalla, s tanečním sálem v prvním patře. Dne 8.11.1942 od přetopených kamen vyhořela a nebyla již obnovena. Její místo připomíná název tramvajové zastávky Spáleniště. Vedlejší dům (čp. 142) dodnes stojí.

(zdroj Kniha o Liberci)

 (doplněno o archiv Boveraclubu)

Walhalla
Walhalla
Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
1979 a zastávka U Paloučku
1979 a zastávka U Paloučku
opět ještě zastávka U Paloučku
opět ještě zastávka U Paloučku
V 90. letech opět zastávka Spáleniště
V 90. letech opět zastávka Spáleniště
2007
2007
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel

Růžový Palouček

foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
abebooks.com
abebooks.com

Hanychov a Ještěd

Předkládám několik pohlednic a fotografií na horský hotel Ještěd z míst, která nebyla ohraná, a to i za cenu bídné kvality (Horní Hanychov, ale také Novina, Křižanské sedlo, ...).(zdroj: převážně abebooks.com)(Petr Ruprecht)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
V Lukách (archiv J.Hůlka)
V Lukách (archiv J.Hůlka)
archiv Jarda Veselský
archiv Jarda Veselský
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
Horní Hanychov v roce 1919 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1919 a 10.4.2020
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
Horní Hanychov a Ještěd v roce 1907
Horní Hanychov a Ještěd v roce 1907
abebooks.com
abebooks.com
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
J.Hůlka
J.Hůlka
abebooks.com
abebooks.com
archiv Kateřiny Odrážkové
archiv Kateřiny Odrážkové
Ulice K Bucharce (M.Gergelčík)
Ulice K Bucharce (M.Gergelčík)
ulice U internátu (archiv J.Hůlka)
ulice U internátu (archiv J.Hůlka)
ulioce U internátu v roce 2020 (foto Jan Trpkoš)
ulioce U internátu v roce 2020 (foto Jan Trpkoš)
Horní Hanychov kolem roku 1920 a 11.10.2020
Horní Hanychov kolem roku 1920 a 11.10.2020
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1950 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1950 a 10.4.2020
V Lukách (archiv J.Hůlka)
V Lukách (archiv J.Hůlka)
zdroj eBay
zdroj eBay
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
Ulice Za Domovem (M.Gergelčík)
Ulice Za Domovem (M.Gergelčík)
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv Jaroslava Hůlky
archiv Jaroslava Hůlky
abebooks.com
abebooks.com
Horní Hanychov v roce 1906 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1906 a 10.4.2020
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
Ještěd na další kouzelné pohlednici z roku 1922 - cítíte také tu čistotu a jarní vůni ?? (archiv Jana Zahurancová)
Ještěd na další kouzelné pohlednici z roku 1922 - cítíte také tu čistotu a jarní vůni ?? (archiv Jana Zahurancová)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
abebooks.com
abebooks.com
Horní Hanychov (ulice K Bucharce) ...archiv Jaroslav Hůlka
Horní Hanychov (ulice K Bucharce) ...archiv Jaroslav Hůlka
Za Domovem 162 Horní Hanychov u internátu (M.Gergelčík)
Za Domovem 162 Horní Hanychov u internátu (M.Gergelčík)
Restaurace Krásná Vyhlídka  v roce 1915 a 7.4.2020
Restaurace Krásná Vyhlídka v roce 1915 a 7.4.2020
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
Saňkařská ulice v roce 1906 a 7.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 7.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 10.4.2020
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ulice Houbařská čp. 119 v roce 1945 (dům zbourán v roce 2005) (archiv Jaroslav Třešňák)
Ulice Houbařská čp. 119 v roce 1945 (dům zbourán v roce 2005) (archiv Jaroslav Třešňák)
rok 1900 (zdroj eBay)
rok 1900 (zdroj eBay)
Horní Hanychov (archiv M.Gergelčík)
Horní Hanychov (archiv M.Gergelčík)
Saňkařská ulice v roce 1913 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1913 a 10.4.2020
Saňkařská ulice cca  před sto lety a 7.4.2020
Saňkařská ulice cca před sto lety a 7.4.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1910 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1910 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1907 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1907 a 11.10.2020
abebooks.com
abebooks.com
Karlinky (archiv J.Hůlka)
Karlinky (archiv J.Hůlka)
Litografie REICHENBERG - LIBEREC : Jeschkenberg- Ještěd v roce 1830 (zdroj picclick.de)
Litografie REICHENBERG - LIBEREC : Jeschkenberg- Ještěd v roce 1830 (zdroj picclick.de)
Reichenberg : Druck und Verlag von Heinrich T. Stiepel, [1859?]
Reichenberg : Druck und Verlag von Heinrich T. Stiepel, [1859?]
1880 (archiv Radomír Roup)
1880 (archiv Radomír Roup)
Reichenberg mit Jeschken. Pohlednice prošlá poštou v roce 1900. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg mit Jeschken. Pohlednice prošlá poštou v roce 1900. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Jeschken. Starý Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1901. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Jeschken. Starý Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1901. (archiv Kamil Syrovátka)
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
abebooks.com
abebooks.com
abebooks.com
abebooks.com

JEŠTĚD SYMBOL LIBERECKA 

Ještěd byl vždy dominantou severních Čech a symbolem kraje pod ním. První kříž na vrcholu byl vztyčen údajně již v roce 1737, byl kamenný a vydržel až do roku 1812, kdy byl povalen. Přesto však tradice křížů na vrcholu pokračovala dál, i když po roce 1834 už jen kříži dřevěnými. Roku 1838 byl na vrcholu postaven obelisk na památku návštěvy Adély Rohanové, zvaný dodnes Rohanský kámen(Rohanstein). Tento kamenný objekt stojí na někdejší hranici mezi Rohanským a Clam-Gallasovským panstvím.
Zájem turistů o vrchol se probudil až v polovině 19. století. Turisté však netoužili jen po nádherném výhledu po okolí, ale přáli si také na vrcholu načerpat síly. V tom jim vyšli vstříc manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, kteří zde o letních nedělích roku 1844 zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. O tři roky později nabízel podobnou službu také rohanský lesník Hebelt. Roku 1850 zbudovali Haslerovi na Ještědu vlastní chatu, kterou v následujících letech vylepšovali a návštěvníkům nenabízeli jen občerstvení, ale také nocleh. Stará chata dosloužila roku 1868, byla však záhy nahrazena chatou novou, částečně kamennou, finančně podpořenou i mnoha předními libereckými občany. K této Rohanově chatě byla roku 1885 přistavěna Německým horským spolkem terasa pro 200 lidí. V květnu 1876 byla na vrcholu postavena dřevěná věž. Tato 5 m vysoká vyhlídková věž byla první rozhlednou této části Čech a vydržela až do konce července 1889. Ještě v témže roce však byla postavena rozhledna nová - vysoká 8 metrů. Zároveň s tím se ovšem začalo uvažovat o stavbě honosnější. Liberecká firma Gustav Sachers a synové navrhla kamennou stavbu v podobě středověkého hradu, horský spolek však na takto velkolepou stavbu neměl dostatek prostředků a souhlas s ní nedal ani majitel panství - hrabě Clam-Gallas.

Na přelomu století zařízení na vrcholu již nevyhovovala a sílily hlasy podporující stavbu nového hotelu s vyšší kapacitou i úrovní služeb.

Nový horský hotel vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.
Roku 1945 se hotel stal majetkem Klubu českých turistů, později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku 1959 sloužil kromě turistiky také televiznímu vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.
31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.
Přesto však vrchol neměl zůstat pustý. Nová budova byla od počátku navrhována jako hotel i televizní vysílač. Projekt vypracoval architekt Karel Hubáček z ateliéru SIALLiberec a základní kámen byl položen 30. 7. 1966. Během stavby byla jako ubytovna dělníků Pozemních staveb roku 1966postavena v sedle Černého vrchu horská chata Ještědka. Nový hotel a vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu byl slavnostně otevřen 21. září 1973.
Ještěd je také významným telekomunikačním uzlem. Proto když původní chata vyhořela, bylo nutné postavit vedle horní stanice lanovky provizorní vysílací stanici. Právě z té vysílalo ve dnech 25.-27. srpna 1968Svobodné studio Sever provozované dvěma techniky a rozhlasovým redaktorem Miroslavem Hladíkem, kteří používali vybavení Libereckých výstavních trhů. Sedmadvacátého srpna v něm živě vystoupil herec Jan Tříska a pozdější prezident Václav Havel. Tuto událost dnes připomíná pamětní tabulka na posledním ze zbytku základů bývalé vysílací stanice
Tradiční dřevěný kříž, odstraněný v osmdesátých letech, se na vrchol hory vrátil roku 1990.

První pohlednice patří do skupiny vzácných dopisnic s personifikací hory. V okénkách je rohanský pamětní kámen a stejnojmenná chata.

Na čtvrté pohlednici je zachycena první rozhledna postavené v roce 1876 a stará Rohanská chata s veranandou z roku 1885

Na dalších dvou pohlednicích je rozhledna z roku 1889.

Pro velký zájem návštěvníků přestavět Horský spolek v roce 1885 k chatě manželů Haslerových prostornou verandu pro takřka 200 osob zachycenou na další pohlednici.

Nepominutelnou památkou je rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828.

Další pohlednice ukazuje romantický návrh od liberecké firmy Sachers a synové na vzhled hotelu ve stylu středověkého hradu, který naštěstí nebyl realizován.

Na další pohlednici je ideální model schválené stavby s upraveným okolím i informacemi pro turisty. Na vrcholu se nacházely i další drobné stavby.
Nejstarší historii mají kříže. Již zmíněný kamenný z roku 1737 zničil blesk sám v roce 1787 ho nahradil nový, podřízený lesním radou Lorenzem. Bouře nebo vandalové ho několikrát zničili, ale vždy byl obnoven.
Novější kříž z akátového dřeva byl vztyčen v roce 1935, soudobý pochází z roku 1990.

Nejčastější a nejžádanější byly pohlednice se záběrem budovy nového hotelu v letní i zimní náladě,pořízené z různých stran, vzdáleností a v různém provedení. Zůstávají také jedním z mála dokumentů připomínající bohatou historii této jedinečné stavby, která byla tragicky ukončena požárem 31.ledna 1963.

K zimní idylce patřila i saňkařská, podle původního názvu "rohačková dráha ".
Na pohlednici vidíme, jak přemostěním křižuje cestu na vrchol. Byla vybudována v roce 1910 a ve své době patřila k nejlepším v Evropě. Měřila 3,3 km s převýšením 400 metrů a měla šířku 4 metry. Třináct klopených zatáček bylo opatřeno 3 až 5 metrů vysokými zabránami, chránícími závodníky před opuštěním dráhy.

Na ostatních záběrech je lanovka ,která je na Ještěd v provozu od roku 1933.
Stala se hned od svého vzniku velkým magnetem a do jisté míry zastínila samotný ještědský hotel ..

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

abebooks.com
abebooks.com
Ještěd jako z pohádky na pohlednici odeslané v roce 1925. (archiv Jany Zahurancové)
Ještěd jako z pohádky na pohlednici odeslané v roce 1925. (archiv Jany Zahurancové)
archiv Starý Liberec
archiv Starý Liberec
abebooks.com
abebooks.com
(zdroj: eBay)
(zdroj: eBay)
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
Nový a starý Ješted. Pohlednice prošlá poštou v roce 1911. (archiv Kamil Syrovátka)
Nový a starý Ješted. Pohlednice prošlá poštou v roce 1911. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Neues Jeschkenhaus. Nový Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1910. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Neues Jeschkenhaus. Nový Ještěd, pohlednice prošlá poštou v roce 1910. (archiv Kamil Syrovátka)
horský hotel Ještěd, 1939 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de) (archiv Petr Ruprecht)
horský hotel Ještěd, 1939 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de) (archiv Petr Ruprecht)

JEŠTĚD

Mohutný křemencový suk byl až do čtyřicátých let 19.století lidmi téměř nedotčený. Odedávna byly na vrcholu vztyčovány jen kříže. Zpočátku zde stávaly kříže dřevěné, v letech 1737 až 1812 dva kříže kamenné a potom opět jen kříže ze dřeva. Poslední, šest metrů vysoký byl slavnostně vztyčen nad Libercem 1.června 1990.
V roce 1844 začali manželé Florián a Barbara Haslerovi z Hanychova vynášet na ještědský vrchol jídlo a pití, protože Ještěd tehdy navštěvovali vojáci, kteří byli do Liberce dočasně převeleni, aby dbali o bezpečnost v době nepokojů zdejších textilních dělníků. O tři roky později postavil lesník Hebelt na Ještědu dřevěný srub, který si Haslerovi pronajali. Chata brzy vyhořela, ale vytrvalá paní Haslerová vybudovala v roce 1850 u skalního výklenku pro návštěvníky nový přístřešek, většinou sestavený jen z okolních balvanů. Návštěv začalo viditelně přibývat až když v letech 1863 - 1867 byla dokončena silnice z Liberce do Podještědí. Tehdy se Haslerovi rozhodni postavit na vrcholu Ještědu bytelnější chatu i s možností ubytování turistů.
Dokončili ji v roce 1868, ale podzimní vítr rozmetal nedbale sroubený krov, a tak chata své první návštěvníky až o rok později. Chatu koupil roku 1909 Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, ale již roku 1885 k ní na svoje náklady nechal přistavět verandu pro 200 osob. Rohanova chata sloužila (po četných úpravách) až do požáru v roce 1964.

Návštěvnost Ještědu stoupala natolik, že Horský spolek se rozhodl vybudovat na vrcholu hory mohutnou chatu, spíš horský hotel. Roku 1906 stavitel Schäfer předložil vlastní plán a v červnu toho roku začal se stavbou.
Dokončil ji za pouhých šest měsíců a nová chata byla otevřena 13.ledna 1907. Byly v ní, kromě velké noclehárny i 23 hostinské pokoje. Společenský sál pojmul 200 osob, veranda pak dalších padesát. Chata měla i vysokou věž. Touto nezaměnitelnou dominantou se Ještěd chlubil na tisících pohlednic a snímku až do 31.ledna 1963. Té noci ještědský hotel vyhořel. Stalo se tak při neopatrném rozmrazování vodního potrubí. Jen i rok později podlehla stejnému živlu i stará chata. Ta tehdy sloužila již jako nouzové ubytování pro dělníky, kteří likvidovali následky požáru hotelu. Během pouhého roku tak oheň zničil staré dějiny Ještědu. Po několika letech rozvažování byl na vrcholu Ještědu položen základní kámen dalšího hotelu, který krášlí horu nad Libercem dodnes. Jeho stavba trvala ale o něco déle než stavba hotelu stavitele Schäfera. Teprve v roce 1973 byl dokončen pozoruhodný, do té doby v Čechách nevídaný stříbrný kužel.
K historii Ještědu patří i jeho dvě dřevěné rozhledny. Ta starší stála na vrcholu v letech 1876 - 1889. Byla jen 7,6 m vysoká, ale protože horu pokrýval jen nizoučký porost, postačovala. Druhá ještědská rozhledna zdobila vrchol hory v letech 1889 - 1903. O čtyři roky později se již mohli návštěvníci Ještědu rozhlížet dodaleka z mohutné věže ještědského hotelu.

(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)

Karel Hubáček
Karel Hubáček
druhá nejstarší pohlednice Ještědu vyrobena v roce 1888 a odeslaná 18.7.1893
druhá nejstarší pohlednice Ještědu vyrobena v roce 1888 a odeslaná 18.7.1893
Přestože temeno hory bylo holé a poskytovalo vynikající výhledy, byla na Ještědu postavena již v roce 1876 první rozhledna.
Tato nejstarší rozhledna byla dřevěná a drsným klimatickým podmínkám na vrcholu Ještědu vzdorovala zhruba 13 let.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Dvě nejstarší ještědské rozhledny (1876 - 1889, 1889 - 1903) a stará rohanská chata s verandou (1885) a celkový pohled na LIBEREC od dnešního krematoria
Dvě nejstarší ještědské rozhledny (1876 - 1889, 1889 - 1903) a stará rohanská chata s verandou (1885) a celkový pohled na LIBEREC od dnešního krematoria
nejstarší pohlednice Ještědu . Snímek zobrazuje Rohanovu chatu po přístavbě verandy v roce 1885.
nejstarší pohlednice Ještědu . Snímek zobrazuje Rohanovu chatu po přístavbě verandy v roce 1885.
V dávných dobách procházkou na Ještěd jedině pěšky..  (archiv Fotočas Mirek)
V dávných dobách procházkou na Ještěd jedině pěšky.. (archiv Fotočas Mirek)
Dobová pohlednice vydaná Německým horským spolkem před rokem 1906 s odvážnou přestavbou rozhledny a hotelu na Ještědu.  (zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Dobová pohlednice vydaná Německým horským spolkem před rokem 1906 s odvážnou přestavbou rozhledny a hotelu na Ještědu. (zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)

Humorná koláž  z roku1905

Ještěd jako sopka

Další z pohlednic, díky nimž se nám podařilo vyvrátit některé zatvrzelé omyly.
Navzdory všem báchorkám učených geologů, že Ještěd nikdy nebyl sopkou, máme konečně důkaz opaku.
Nezbývá než se ptát, co se za tím vším skrývá, proč se veřejnost nemůže dozvědět pravdu!?
Přes intenzivní pátrání se nám zatím ještě nepodařilo nalézt žádného z hasičů,
kteří při svém odvážném letu možná nahlédli pod pokličku tajemství. Jakmile se nám to podaří zjistit , přineseme neprodleně zprávu.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Z výletu na Ještěd (datováno 1932) (archiv Fenomén Ještěd)
Z výletu na Ještěd (datováno 1932) (archiv Fenomén Ještěd)
Pozdrav z Ještědu, datovaný 1960 (archiv Fenomén Ještěd)
Pozdrav z Ještědu, datovaný 1960 (archiv Fenomén Ještěd)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
1931 (archiv Evžen Šimek)
1931 (archiv Evžen Šimek)
archiv Evžen Šimek
archiv Evžen Šimek

Horský hotel

vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již za půl roku - 13. 1. 1907 - byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-1911 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení lanovky roku 1933 - to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory[zdroj?] majetkem provozovatele lanové dráhy (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.

Roku 1945 se hotel stal majetkem Klubu českých turistů, později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku 1959 sloužil kromě turistiky také televiznímu vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku 1962 rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.

31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu - jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové

Ještěd v dramatickém osvětlení ve 40.letech minulého století

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Stavba Ještědu (červenec 1906 - leden 1907)
Stavba Ještědu (červenec 1906 - leden 1907)
půdorys
půdorys
Půdorys prvního patra s hotelovými pokoji
Půdorys prvního patra s hotelovými pokoji
Ještěd zamrzlý (zima cca 1907)
Ještěd zamrzlý (zima cca 1907)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
Liberec, Ještěd, (Reichenberg, Jeschken), 1929 (archiv Evžen Šimek)
Liberec, Ještěd, (Reichenberg, Jeschken), 1929 (archiv Evžen Šimek)

Starý hotel Ještěd

Několik fotografií dokumentujících stavbu a fungování toho starého Jeschkenhausu, který tu vystavěl Deutsche Gebirgsverein (neboli německý horalský spolek) a který fungoval od 13. ledna 1907 do 31. ledna 1963 (kdy vyhořel).

Fotky pocházejí ze dvou ročenek zmíněného Gebirgsvereinu. Ta z roku 1907 slavnostně představovala nově postavený Jeschkenhaus svým členům, takže fotodokumentace v ní ukazuje jeho interiéry zářící novotou. Ta z roku 1932 obsahovala pětadvacetiletou retrospektivu a z ní pocházejí fotky ze stavby a jeden interiér.

(autor příspěvku Tomáš Cvrček)
Hlavní restaurace (1907).
Hlavní restaurace (1907).
Prosklená veranda (1907)
Prosklená veranda (1907)
Restaurace po redesignu (1932)
Restaurace po redesignu (1932)
Interiér dvoulůžkového pokoje s koupelnou (Koupelnou se myslí ten džbán v míse před zrcadlem v levém popředí. Nechci se domýšlet, jestli ten kýbl čouhající zpoza almárky měl sloužit jako záchod, i když podle předchozího plánku byly na chodbě záchody společné...)
Interiér dvoulůžkového pokoje s koupelnou (Koupelnou se myslí ten džbán v míse před zrcadlem v levém popředí. Nechci se domýšlet, jestli ten kýbl čouhající zpoza almárky měl sloužit jako záchod, i když podle předchozího plánku byly na chodbě záchody společné...)
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
abebooks.com
abebooks.com
archiv Aleš Melichar
archiv Aleš Melichar
Ta pěkně houpala přes stožáry (archiv Jarda Veselský)
Ta pěkně houpala přes stožáry (archiv Jarda Veselský)

JEŠTĚD A LANOVKA

Česko má hned několik lanovek, které jsou v některém ohledu nejstarší. Lanovka, která jezdí na Ještěd, k nim patří - je nejstarší dosud jezdící kabinovou lanovkou. Vznikla na počátku 30. let minulého století a v provozu je od 27. června 1933. V té době však první svého druhu nebyla. Již o pět let dříve vznikla lanovka na krkonošskou Černou horu, která však dnes již jezdí jako kabinková v jiné trase.

Záměr vybudovat zde lanovku předložil už roku 1924 Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který byl majitelem hotelu na Ještědu. Návrh vypracoval ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.

Později však byl projekt i samotná realizace na náklady ČSD zadána známé chrudimské strojírně František Wiesner. Byla to druhá lanová dráha v tehdejším Československu. Měla šikmou délku tratě 1183 m s převýšením 400 m a na trase dvě podpěry s výškou 20 a 26 m.

Kabinová lanovka s kyvadlovým provozem dosahovala maximální rychlosti 5 m/s, hodinová kapacita činila 330 osob. Její provoz běžel bez závad i během temné nacistické okupace. Až koncem roku 1971 musela být lanovka odstavena pro krajní opotřebení. Byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce

Po zásadní rekonstrukci, zahájené v prvních měsících roku 1972 a ukončené r. 1975, zbyla z původního zařízení jen nepatrná část konstrukce v dolní a horní stanici. Liberecká dráha je však dnes označována za nejstarší provozní kabinovou lanovku v Česku. Starší lanovka v krkonošských Janských Lázních byla totiž zrušena a nahrazena na jiném místě odlišnou konstrukcí.
Trať byla rekonstruována jako dvoulanová. Původní podpěry byly nahrazeny jedinou o výšce 30 m. Nové kabiny mají nosnost 35 osob. Šikmá délka tratě je nyní 1188 m, převýšení 401,7 m, přepravní rychlost 10 m/s. Lanovka přepraví až 525 osob za hodinu.

V říjnu 2000 byla při pravidelné kontrole po letní sezoně vyměněna celá jedna kabina, která prošla generální opravou.

Zájem turistů se zvyšoval a v červenci 2001 svezla lanovka za jediný měsíc více než 50 000. To si vyžádalo úpravu jízdního řádu z hodinových intervalů na půlhodinové. V některých dnech začala lanovka jezdit bez přestávek.

V současné době vyveze lanovka v průměru ročně přes 250 tisíc turistů. Když jí bylo v roce 2003 (na snímku) 70 let, svezlo se na ní během celé její historie na 19 milionů lidí.

Lanovka slouží i k zásobování horského hotelu na Ještědu. Za celou dobu provozu lanovky nedošlo k žádné větší závadě ani k ohrožení cestujících.

Horní stanice na Ještědu stojí ve výšce rovných 1000 m. n. m.
Dolní stanice Horní Hanychov je ve výšce 600 m n. m. (zdroj ČT24)

Zdroj : Liberecko - obrazový soubor barevných listů v obálce Foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Zdroj : Liberecko - obrazový soubor barevných listů v obálce Foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
archiv Aleš Melichar
archiv Aleš Melichar
Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
zdroj Fenomén Ještěd
zdroj Fenomén Ještěd
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech  (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)

Soutěžní návrhy hotelu a televizního vysílače na Ještědu od jedenácti renomovaných architektů z roku 1963.


Karel Hubáček "porušil " zadání a funkci obou budov sloučil do jedné věže, antény pro rozhlasové a televizní vysílání skryl za laminátovou stěnu, neboť kovový plášť nepropouští rádiový signál. Návrhy byly vystaveny k posouzení veřejnosti v budově České spořitelny, veřejnost přijímala návrhy rozporuplně - zápis jako "obecný kopec" od obyvatel Liberce, kteří byli zvyklí na romantickou stavbu chaty před požárem. (zdroj Jiří Jiroutek ' Fenomén Ještěd)

Karel Hubáček a jeho Ještěd

(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd )

Montáž nástavce - listopad 1996

(foto Petr Šimr)

Antény 2009

Foto Petr Šimr
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Koloroval Fotočas Mirek
Koloroval Fotočas Mirek
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
1957
1957
archiv David Stolín
archiv David Stolín
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1941
1941
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Ještěd v roce 1950 a 2001  dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Ještěd v roce 1950 a 2001 dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv Martina Zebriová
archiv Martina Zebriová
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988  (zdroj: eBay)
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988 (zdroj: eBay)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
 (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
abebooks.com
abebooks.com
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
archiv Leoše Kobra
archiv Leoše Kobra
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
foto Vilém Boháč
foto Vilém Boháč
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
Lanovková nostalgie - pohlednice odeslaná roku 1955.  (archiv Jana Zahurancová)
Lanovková nostalgie - pohlednice odeslaná roku 1955. (archiv Jana Zahurancová)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek

Ještědu se vrátí podoba ze 70. let, oprava za půl miliardy přinese i UFO

Hotel a vysílač na Ještědu u Liberce se vrátí do 70. let minulého století. Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce za půl miliardy počítá nejen s opravami samotné stavby, ale obměnou projdou i interiéry.

Hotelová restaurace, foyer i pokoje by měly vypadat jako v roce 1973, kdy se Ještěd otevřel. A to možná i s charakteristickými vajíčkovými telefonními budkami a popelníky.

"Největší zásahy se ale odehrají v technologických částech, do kterých nemá veřejnost přístup," vysvětlil architekt Jiří Krejčík z ARN STUDIA z Hradce Králové, který na projektu pracoval se synem Michalem.

Velkou renovací projde betonová konstrukce ve spodní části stavby, která je podle architekta v některých místech výrazně narušena.

"Čtyřicet let jejího užívání a kyselé deště směrem od Polska a Německa udělaly své. Severozápadní strana je natolik poškozena klimatem, že bude nutné některé části rozebrat a nahradit replikami. Místy už se beton sype," upozornil Krejčík.

Stávající zimní vstup zmizí

Z pozice návštěvníka projde nejviditelnější proměnou zimní vstup, který se stane bezbariérovým. Navážou na něj výstavní prostory, kde bude expozice ke stavbě Ještědu.

V návrhu je také nové prosklení vyhlídkového okruhu. "Rádi bychom, kdyby bylo provedeno velkoformátovými skly s antireflexní úpravou. Dosáhne se tak maximální průhlednosti," vysvětlil Krejčík.

Rekonstrukce zahrnuje i úpravy hotelového patra. Kromě běžných pokojů se autoři věnovali i apartmánu, kterému by rádi vrátili původní historizující styl Ludvíka XIV. Ten byl zamýšlen jako kontrast k jinak modernímu ladění interiérů hotelu.

"Chceme vytipovat sadu nábytku přímo ve Versailles. Oskenovat 3D skenerem a pak vybrousit vybavení z průhledného polykarbonu," nastínil mladší z dvojice architektů.

Na terase přistane UFO

Změny naplánovali architekti i na obou terasách. Na západní by si mohli návštěvníci koupit občerstvení v netradičně pojatém kiosku ve tvaru blyštivé koule. "Je to takové UFO, které by dopovědělo příběh Malého Marťana," připomněl Krejčík sochu Jaroslava Róny.

Ještě výraznějšího prvku se dočká východní vyhlídka, kde tvůrci počítají s velkou terasou směrem na Liberec. Vznikla by na střeše stanice lanovky a pokrytá by byla dřevěnými paletami. "Bylo by vhodná i k pořádání akcí," dodali architekti.

V průběhu zpracování studie spolupracovali autoři s odborníky na tuto stavbu architektem Otakarem Binarem, který navrhl interiér, a profesory Miroslavem Masákem a Jiřím Suchomelem. K projektu přistoupili podle Krejčíka pietně, ovšem se zřetelem na současné požadavky.

"Na Ještědu je nejzajímavější, že je opatřen nejvyšším stupněm ochrany památek, ale zároveň je to funkční stavba, která musí splňovat současné hygienické a provozní parametry i standard, který vyžadují návštěvníci," vysvětlil Michal Krejčík.

Podle něj jde o unikátní projekt, který by jednou mohl posloužit jako manuál pro přípravu rekonstrukcí podobných staveb. "Není moc referencí na opravy památek z dvacátého století," poznamenal.

Dva roky papírování

Soutěž na architektonickou studii obnovy Ještědu vypsal spolek Ješted 73. Své zástupce v něm má mimo jiné Liberecký kraj, provozovatel hotelu Ještěd, i České Radiokomunikace (CRA), které jsou od roku 2000 vlastníkem objektu.

Ředitel CRA Vít Vážan předpokládá, že další dva až tři roky se bude pracovat na vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení, která by měla i přesně zmapovat, co vše je potřeba udělat.

"Jakmile ji budeme mít, tak budeme vědět přesně, o co se jedná, a můžeme v dalším kroku začít pracovat na získávání financí na stavbu," sdělil Vážan.

Podle něj už radiokomunikace do hotelu a vysílače investovaly 60 milionů. "Uvědomujeme si význam Ještědu jako památky," dodal.

Architektonickou studii přijal i Národní památkový ústav, se kterým spolek Ještěd 73 od počátku spolupracoval, a kladné stanovisko vydal i Krajský úřad Libereckého kraje.

Autor: Gabriela Volná Garbová

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jested-nova-podoba-oprava-vizualizace.A200604_121451_liberec-zpravy_jape?
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
Park Boheminium v Mariánských Lázních - Ještěd je všude 👌😊 Foto zaslal Jan Koucký 👍 (archiv Fandíme Liberci)


                              Začátky zimních sportů na Ještědu


(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještědská sáňkařská dráha při mistrovství ČSSR v roce 1960. Zdroj: Kniha Liberec minulosti a budoucnosti (archiv Všichni Čermáci)
Ještědská sáňkařská dráha při mistrovství ČSSR v roce 1960. Zdroj: Kniha Liberec minulosti a budoucnosti (archiv Všichni Čermáci)
archiv Petra Ruprechta
archiv Petra Ruprechta
Saňkařská dráha
Saňkařská dráha
Výpřež (archiv J.Hůlka)
Výpřež (archiv J.Hůlka)

zdroj : Josef Slavík - Naše skokanské můstky ,2003

Pláně pod Ještědem

Jsou vzdálené 2,5 km od vrcholu, mají bohatou turistickou tradici.
Chaty, horské samoty a křížovatka cest daly tomuto vyhledávanému místu věhlas, který již bohužel odvál čas.
Byly zde tři chaty poskytující turistům potřebné služby.
Nejstarší je připomínána již v 19.století a po přestavbě se nazývala Gregorova bouda.
Dvakrát vyhořela, nejprve v roce 1930 a pak roku 1938, ale to již nebyla obnovena.
Majitelé dalších dvou chat, Klub českých turistů a pražský Spolek pro zimní sporty, vytvořily z tohoto místa nejvýznamnější centrum české turistiky.
První pohlednice zachycuje tři chalupy pod dodnes existující restaurací.
Úplně vpravo je Gregorova bouda.
Na další ukázce je pohled na chatu KČT.
Německý nápis ve štítě se objevil po záboru pohraničí v roce 1938.
Třetí pohlednice s perspektivním pohledem na turistickou chatu ukazuje velkorysé, ale nerealizované představy KČT.
Tyto lístky z roku 1934 byly používány s předtistěným textem na adresní steane5i jako pozvánky na schůze členů liberecké sekce KČT.


(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

zdroj beta.lot - tissimo.com/de
zdroj beta.lot - tissimo.com/de
zdroj beta.lot - tissimo.com/de
zdroj beta.lot - tissimo.com/de

Bývalý hostinec u Šámalů.

Již v roce 1864 zde provozoval majitel Antonín Šámal restauraci. Horská samota nesla od roku 1918 název Hostinec u Šámalů v Proseči, což dokazuje i tato patrně vlastním nákladem vydaná pohlednice. Později se zde vystřídalo několik nájemců, třebaže je objekt zachován, neslouží již od padesátých let původnímu účelu

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)