Okolí Liberecké přehrady a Liberec XV - Starý Harcov ( Přehrada, Králův háj, Liberecká výšina)  

18.05.2020
datováno 3.8.1916 pohlednice Meissen
datováno 3.8.1916 pohlednice Meissen

Stavba tramvajové tratě v roce  2011.

fotoarchiv Jaroslav Eliasek a Bedřich Kopejska

Před deseti lety: 29.6.2011. Liberec, U Lomu. (archiv Boveraclubu)
Před deseti lety: 29.6.2011. Liberec, U Lomu. (archiv Boveraclubu)
Křižovatka U lomu cca 60.léta a 2.4.2020
Křižovatka U lomu cca 60.léta a 2.4.2020
1994, František Zikmund
1994, František Zikmund
1994, František Zikmund
1994, František Zikmund

Křižovatka U lomu


1952, foto Erwin Cettineo
1952, foto Erwin Cettineo
1994, František Zikmund
1994, František Zikmund
1954, foto Erwin Cettineo
1954, foto Erwin Cettineo
archiv Thomas Christensen
archiv Thomas Christensen
archiv Thomas Christensen
archiv Thomas Christensen

Vila Luize Holdinghausenové

Husova čp.184 - V

Vila vyprojektovaná renomovanou drážďanskou architektonickou kanceláří Lossow & Kühne v letech 1924 - 1925 pro Luize Holdinghausenovou vychází ze zdomácnělé barokizující moderny a soudobého neoklasicismu, navazujícího na silné místní stavební tradice. V jejich řešení je patrný vliv anglického halového domu, zprostředkovaný střední Evropě mimořádně vlivnou knihou Das englische Haus: Entwicklung, Bedingungen,Anlage, Aufbau, Einrichtung und Innenraum od propagátora anglické architektury, Hermanna Muthesia. Symetrické hlavní průčelí, vykazuje řadu styčných prvků se zbořenou budovou drážďanské obchodní komory od týchž tvůrců. Význam vily dokládá i fakt, že byla publikována ve výpravné monografii Architekten Lossow & Kühne Dresden, vydané roku 1930 v prestižní edici Neue Werkkunst, ke které napsal úvodní studii význačný historik umění Werner Hegemann.(pozn. na dalších fotografiích je rodinný archiv Thomase Christensena, který je přímý potomek rodiny Holdinghausenů, žijící v Dánsku).

(Zdroj https://liberec-reichenberg.net/stavby/karta/nazev/35-vila-luize-holdinghausenove?fbclid=IwAR1TyBCQnsJEPax8f3lB9nuj05Z29_kNDNTf8EzUfA5pBLeyJ29_uAbVxGg  )

archiv Thomas Christensen
archiv Thomas Christensen
nerealizovaný návrh
nerealizovaný návrh

Strossova vila

Tuto honosnou vilu si nechal postavit obchodník s textilem Franz Stross. Dům patří k nejvýraznějším privátním architekturám, jaké kdy byly realizovány v převážně historizující zástavbě Liberce. Projekt je v českém prostředí natolik výjimečný, že se může směle měřit i s ikonickými vilami moderní architektury, jako je Müllerova vila v Praze nebo vila Tugendhat v Brně. Franz Stross už první rok v Liberci pojal plán postavit sídlo. Původně počítal spíše s "venkovským domem", tzv. "Landhausem". Po zakoupení velkého pozemku (40 tis. m2 ) oslovil nejdříve známého libereckého architekta Maxe Kühna. Ten vyprojektoval stavbu na půdorysu zalomeného obdélníku. Této dispozice se držel i pozdější realizační projekt. Zásadními se ukázaly být kontakty v německé Geře, kde se Stross setkal s architektem Thilo Schoderem a továrníkem Schulenburgem. Pravděpodobně Schulenburgův dům - významná stavba belgického architekta Henry van de Veldeho, učitele Thilo Schodera, přesvědčila Strosse o velkoryse pojaté vizi domu jako kompletního uměleckého díla. Nejběžněji tradovaná doměnka o vile je, že její "lodní", nautický charakter byl přáním Strossovy ženy, která si chtěla připomínat milované výletní plavby po Nilu.

Ojedinělá stavba, která vyrostla za pouhé dva roky v Liberci pod vedením známého stavitele Adolfa Bürgera, je neobvyklou syntézou mnoha dobových architektonických proudů. V interiéru rozvinul Schoder program místností v rámci Veldeho tzv. reformní architektury centrální vícepatrové haly, která spojuje ze všech stran místnosti a je srdcem domu rozvinutého v tzv. "buněčnou strukturu", kde jsou místnosti propojené několika dveřmi s okolními místnostmi. Stavba jako dýchající živý organismus. Schoder do opulentní budovy zanesl i tvarosloví a ideje dalšího velikána světové architektury, F. L. Wrighta. To se projevilo v táhlé horizontalitě stavby, v určitém terasovitém uspořádání stlačených pater, výraznými římsami, souvislými pásy oken a nízkou střechou a také dodnes nedochovaným krbem v centrální hale. Ve vile byly použité luxusní materiály, které dodal obchodník Stross - exotická dřeva, mramory, opálová skla, apod. Technické řešení bylo velmi progresivní, od zavěšených monolitických stropů na ocelových táhlech, odvětrávání dveřmi, po centrálně vytápěný skleník, který byl jedním z nejvýraznějších prvků vily v pohledu od zahrady. Celá stavba stála Strosse 6, 5 milionu Kč. Vilu užívala čtyřčlenná rodina pouhých osm let, kdy byla údajně z finančních důvodů nucena stavbu opustit a pro svůj židovský původ v roce 1938 opustit i zemi. V roce 2000 byla Strossova vila, kde dnes sídlí hygienická stanice, nákladně restaurována a poměrně citlivě upravena ke stávajícímu administrativnímu využití (arch. Pavel Janoušek) .


Strossovou vilou běžně provádí skvělý Luděk Lukuvka ze Severočeského muzea.

Dneska mám ale klíče od Krajské hygienické stanice já. A tak nahlédneme i do kuchyně či ložnice. A bude to bez povídání . (Petr Ruprecht)

(zdroj: Innendekoration - Mein Heim, mein Stolz, 1927)

Pro srovnání:

https://l.facebook.com/l.php?u=https%3A%2F%2Fphotos.app.goo.gl%2FeaoEzJ1DdfdDFGHq8%3Ffbclid%3DIwAR2Cf0Q7ejN9V9aZuLBuQpsaKh_r8Hk09pzgxG0Jc5D9YabVNsF7GiWO89g&h=AT1TkTjPlXC38ZpbFsh9hn12KPyAbhXl4NxkhFy-hVQ79N7sJrS5Vh8e6RWY0PGTzqSwGVT1xEMU51lTiqnPiWvinTMuKlFZaF9gw-vospfesnE2bsW4CyYiXxApgqG7r5eG&__tn__=-UK-R&c[0]=AT2ucVqMCWez45lBXET5vutm_NFrI4D6h3vvHWvUWnYr8zeuYGA5VCHzNNaZy9TYd4F76rhYVrce9yyZHbJt7X-bBGsWiVbVn_sKdPoKGTXje4L6Dh2qgQTySM_c-adNBT4fKG5dzTfg22mODwmIIg-6

Dobrodružství kriminalistiky - rekonstrukce

První fotka je z "anglického města" kde se natáčelo dobrodružství kriminalistiky!!!!

Druhá je z Liberce

(Veleslavínova ulice (z Husovy ulice dolu k Harcovu)(archiv David Drapák)

Liebiegova vila ve Fučíkově ulici (1992)

Jedním z exponátů výstavy 1906, které na místě i po skončení akce, je vila továrníka Theodora Liebiegova (čp. 128 - V), postavená R. Wojatschek podle návrhu J.Schmeissnera. Je typickou ukázkou bytové výstavby bohatých vrstev z období secese. Dvougenerační dům, s halovým schodištěm je přízemní, se zvýšeným suterénem a podkrovím, opatřeným na východní straně lodžií pulkruhového půdorysu. Při zmíněné výstavě ji poctil návštěvou i sám císař. Po druhé světové válce se vila změnila na obytný dům se třemi byty, z verandy na jižní straně vznikl skleník.
Secesní architektura se uplatnila i na dalších objektech zachycených na snímku. Vlevo od Liebiegovy vily je činžovní dům (čp. 130 - V) postavený také pro výstavu 1906 podle návrhu libereckého architekta Ernsta Mohra, vila na pravém okraji snímku (čp. 132 - V) je z roku 1912 a byla postavena pro inženýra Pšeničného podle projektu architekta Oskara Rösslera, autora nedalekých pozdně secesních školních budov na Husově třídě textilní školy v Tyršově ulici.

(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Rezidenční budovy státního důstojníka družstva-1920 léta (Design Architekt prof. Žal, postavil Ing. Karl Hocke) - Relgenhauer Strasse (dnes Chelčického ulice)...pozn.je to pohled na zadní část domů z Chelčického ulice, která vede nad přehradou. Vchody do obytných domů jsou z Husovy ulice
Rezidenční budovy státního důstojníka družstva-1920 léta (Design Architekt prof. Žal, postavil Ing. Karl Hocke) - Relgenhauer Strasse (dnes Chelčického ulice)...pozn.je to pohled na zadní část domů z Chelčického ulice, která vede nad přehradou. Vchody do obytných domů jsou z Husovy ulice
Pohled z liberecké nemocnice směrem k přehradě (archiv p.Odrážkové)
Pohled z liberecké nemocnice směrem k přehradě (archiv p.Odrážkové)
foto Jitka Karafová 2020
foto Jitka Karafová 2020

Zástavba nad přehradou

(Pinterest Fandíme Liberci)
(Pinterest Fandíme Liberci)
Zástavba nad přehradou v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Zástavba nad přehradou v roce 1920 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Zástavba nad Libereckou přehradou (M.Gergelčík)
Zástavba nad Libereckou přehradou (M.Gergelčík)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
zástavba nad přehradou kolem roku 1920 a v roce 2020 ................... Po výstavě v roce 1906 se na svahu přehrady okolo nově vytvořených cest počaly stavět rodinné vily. Největší rozmach výstavby zaznamenala však až 20.léta 20.století, která horní část svahu zastavěla i činžovními domy. Těsně u vody pak vyrostly dřevěné stavby plovárny včetně dřevěné věže na betonovém základu na hladině přehrady.  Vilová čtvrť nad přehradou patří dnes k nejlukrativnějším obytným prostorům nejen pro kvalitu pohodlné architektury, ale i pro klid, který zde díky bohatě vzrostlé vegetaci panuje. Zástavba této části je dnes již prakticky ukončena a řadí se k dalším lokalitám, které zahrnul do územního plánu architekt Camillo Sitte na počátku 20.století.  (zdroj Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
zástavba nad přehradou kolem roku 1920 a v roce 2020 ................... Po výstavě v roce 1906 se na svahu přehrady okolo nově vytvořených cest počaly stavět rodinné vily. Největší rozmach výstavby zaznamenala však až 20.léta 20.století, která horní část svahu zastavěla i činžovními domy. Těsně u vody pak vyrostly dřevěné stavby plovárny včetně dřevěné věže na betonovém základu na hladině přehrady. Vilová čtvrť nad přehradou patří dnes k nejlukrativnějším obytným prostorům nejen pro kvalitu pohodlné architektury, ale i pro klid, který zde díky bohatě vzrostlé vegetaci panuje. Zástavba této části je dnes již prakticky ukončena a řadí se k dalším lokalitám, které zahrnul do územního plánu architekt Camillo Sitte na počátku 20.století. (zdroj Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
a bude hezky, jdeme na přehradu....někdy kolem roku 1960 (archiv Pavel Šubrt)
a bude hezky, jdeme na přehradu....někdy kolem roku 1960 (archiv Pavel Šubrt)
1926 (https://www.ebay.com )
1926 (https://www.ebay.com )
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
Harcovská přehrada - Josefinino údolí, 1906, opraveno (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Harcovská přehrada - Josefinino údolí, 1906, opraveno (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
přehrada - 1936 (archiv M.Gergelčík)
přehrada - 1936 (archiv M.Gergelčík)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
1962 (archiv T.Majer)
1962 (archiv T.Majer)
Liberec, (Reichenberg), 1932 (archiv Evžen Šimek)
Liberec, (Reichenberg), 1932 (archiv Evžen Šimek)
přehrada (archiv Starý Liberec)
přehrada (archiv Starý Liberec)
je to Fučíkova. Ale bude to pozdější snímek. Řekla bych. Přehrada už několik let stála. Ten první dům nahoře postavili 1906 a zbytek později. Viz ZŠ z roku 1914 nebo domy pod ní. Takže to nebude z výstavby přehrady. (Anna Špuláková)Nejen, že přehrada stála, ale muselo být i po velké výstavě r. 1906, z té jsou vidět minimálně 2 ukázkové vily. Dočasné stavby výstaviště zmizely. Stojí už škola a činžáky v jejím okolí. Takže mezi roky 1907 - 1912.(Jaroslava Rejzková)
je to Fučíkova. Ale bude to pozdější snímek. Řekla bych. Přehrada už několik let stála. Ten první dům nahoře postavili 1906 a zbytek později. Viz ZŠ z roku 1914 nebo domy pod ní. Takže to nebude z výstavby přehrady. (Anna Špuláková)Nejen, že přehrada stála, ale muselo být i po velké výstavě r. 1906, z té jsou vidět minimálně 2 ukázkové vily. Dočasné stavby výstaviště zmizely. Stojí už škola a činžáky v jejím okolí. Takže mezi roky 1907 - 1912.(Jaroslava Rejzková)
Fučíkova ulice koncem 50.let (Foto z knihy Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čermáci)
Fučíkova ulice koncem 50.let (Foto z knihy Liberec minulosti a budoucnosti) (archiv Všichni Čermáci)
1904 - stavba přehrady
1904 - stavba přehrady
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
meandry Harcovského potoka v místech, která v roce 1904 zatopila liberecká přehrada
meandry Harcovského potoka v místech, která v roce 1904 zatopila liberecká přehrada
archiv Václav Honzejk‎
archiv Václav Honzejk‎
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Přehrada Starý Harcov

Liberecká přehrada

Ve dnech 30.-31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni, která překonala veškerá ochranná opatření. Nisa se svými přítoky způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun na straně české a dalších 10 milionů marek na straně slezské (Harcovským potokem se tehdy valilo 20 metrů krychlových vody za sekundu), zničila Liebiegovu továrnu (pozdější Textilanu) a napáchala značné škody i ve středu města na soutoku Harcovského potoka a Nisy. Na ochranu města a oblasti před takovými záplavami bylo 25. září 1899 založeno v Liberci Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy. Jeho členy byli postižení průmyslníci a jiné významné osobnosti regionu (mimo jiné také hrabě František Clam-Gallas a Rýnovický sklář Leopold Riedel) a do jeho čela byl zvolen továrník Karl Zimmermann ze Stráže nad Nisou. Kromě přehrady v Liberci samotném měla být postavena ještě další pětice hrází. Jejich vyprojektováním byl pověřen nejlepší evropský přehradář své doby - Otto Intze z Cách, na zpracování projektu přidělilo rakouské ministerstvo zemědělství částku 6000 korun. Ten představil své plány 13. ledna 1901. Mělo jít o první tížné, zděné přehradní hráze ve střední Evropě, což také vzbuzovalo obavy. Plány byly schváleny 4. března 1901 a první hráz, která měla být postavena, byla právě ta Harcovská. Ta se tak stala první údolní nádrží v Čechách. Dne 24. listopadu 1902 přijal zemský sněm zákon č. 89, díky kterému získalo družstvo podporu ve formě nenávratných příspěvků ve výši 40% předpokládaných nákladů (odhadovaných na 6 600 000 K pro celou soustavu) a dalších 20% ve formě bezúročných půjček.
Geologický průzkum odhalil pevné žulové podloží již v hloubce 4,5 metru, stavebníci se rozhodli vyhloubit lože pro základy ještě o 3,5 metru hlubší. Zemní práce začaly již v listopadu 1902. Stavba byla tehdy zadána firmám W. Streitzig a spol. z Liberce a H. Rella a synovec z Vídně za částku 450 000 korun rakouských. Při výkopu se však objevila v podloží řada průsaků, které byly svedeny drenáží o světlosti 100 až 150 mm. Po pozdějším vyzdění hráze byla voda z drenáže vyčerpána a drenáž byla zalita cementovým mlékem.
Základní kámen hráze byl položen 27. června 1903 a její výstavba trvala zhruba půl roku. Pro návodní líc hráze byly vybírány ty největší a nejkvalitnější kameny, pro vzdušní líc kameny vhodné pro zdění. Veškeré kameny byly získány ve trojici lomů v zátopové ploše. Při levém boku údolí bylo vyzděno pět otvorů bezpečnostního přelivu o šířce 5 m, na které navazuje odpadní žlab s osmistupňovou kaskádou. Po dokončení hráze a obou věží bylo do původních příčných štol převádějících vodu přes staveniště uloženo potrubí spodní výpusti o průměru 800 mm. Toto potrubí bylo nakonec obezděno cihlovou zátkou dlouhou asi 3,5 m. Stavba tak byla dokončena na jaře roku 1904 a 29. dubna téhož roku řádně zkolaudována. Celková cena tohoto vodního díla se vyšplhala na částku 789 111 rakouských korun. Již v listopadu roku 1904 zadržela přehrada povodeň o objemu 230 000m³, čímž prokázala svou užitečnost.
Po dokončení díla byla po pravém břehu nádrže zřízena promenádní cesta a městská plovárna s řadou vodních atrakcí. Nádrž se stala důležitou částí Německo-české výstavy (Deutschböhmische Austellung) roku 1906, kdy na jejím břehu byla řada výstavních pavilonů a na její hladině byly sváděny "námořní bitvy". Ve 30. letech byla postavena levobřežní silnice III. třídy. 750 m dlouhá opěrná zeď chránící pravý břeh před erozí pochází z roku 1954. Roku 1990 bylo na odbočce z levé spodní výpusti osazeno malé turbosoustrojí s Bánkiho turbínou (170 l/s, spád 9,5 m) o maximálním výkonu 11 kW.
Dnes přehradu provozuje společnost Povodí Labe a.s. Za více než sto let její existence nebylo nutné provést žádná technická opatření k zajištění jejího dobrého technického stavu. Jen v roce 1986 byla nádrž vypuštěna a z jejího dna vytěženy sedimenty o objemu 12 500 m³ a v levém úbočí vystavěna kanalizační štola odvádějící splašky.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

1904
1904
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Přehrada v roce 1906
Přehrada v roce 1906
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj.  z internetu) archiv Petr Ruprecht
(zdroj. z internetu) archiv Petr Ruprecht
Přehrada. Rozdíl 45 let.😉 (archiv Petr Drink)
Přehrada. Rozdíl 45 let.😉 (archiv Petr Drink)
1914 (archiv M.Gergelčík)
1914 (archiv M.Gergelčík)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
přehrada v roce 1936  ( zdroj https://www.ebay.com/ )
přehrada v roce 1936 ( zdroj https://www.ebay.com/ )
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
Nezvyklý pohled na přehradu z roku 1906 - směrem do Jizerských hor . Přehrada postavena v letech 1902 - 1904 libereckymi firmami podle projektu profesora Intze. Typické stavidlové věže v secesním stylu . Poloměr hráze 120m. Teoreticky může přehrada při výšce hladiny 12 m pojmout 630ooo kubíků vody. Celková výše hráze včetně základů ( základy 6 m ) 20, 5 m . Oddělený nahon na pravé straně ( pro firmu Liebieg ) . (archiv Karel Krenk)
Nezvyklý pohled na přehradu z roku 1906 - směrem do Jizerských hor . Přehrada postavena v letech 1902 - 1904 libereckymi firmami podle projektu profesora Intze. Typické stavidlové věže v secesním stylu . Poloměr hráze 120m. Teoreticky může přehrada při výšce hladiny 12 m pojmout 630ooo kubíků vody. Celková výše hráze včetně základů ( základy 6 m ) 20, 5 m . Oddělený nahon na pravé straně ( pro firmu Liebieg ) . (archiv Karel Krenk)
Reichenberg - Thalsperre im Harzdorfer. Liberec, přehrada na Harcovském potoce. Pohlednice prošlá poštou v roce 1905. (Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Thalsperre im Harzdorfer. Liberec, přehrada na Harcovském potoce. Pohlednice prošlá poštou v roce 1905. (Kamil Syrovátka)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
1906 (zdroj: ebay.de)
1906 (zdroj: ebay.de)
Reichenberg - Talsperre. Pohlednice prošlá poštou v roce 1918. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Talsperre. Pohlednice prošlá poštou v roce 1918. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Talsperre. Liberec, pohled na hráz přehrady. Pohlednice prošlá poštou v roce 1924. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Talsperre. Liberec, pohled na hráz přehrady. Pohlednice prošlá poštou v roce 1924. (archiv Kamil Syrovátka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
1910
1910
Reichenberg - Thalsperre. Takto si vydavatel představoval přehradu v době konání výstavy českých Němců v roce 1906. Pohlednice prošlá poštou v roce 1905. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Thalsperre. Takto si vydavatel představoval přehradu v době konání výstavy českých Němců v roce 1906. Pohlednice prošlá poštou v roce 1905. (archiv Kamil Syrovátka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Reichenberg - Josefinental mit Talsperre. Pohlednice prošlá poštou v roce 1913. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Josefinental mit Talsperre. Pohlednice prošlá poštou v roce 1913. (archiv Kamil Syrovátka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Dvě herecké legendy (Jiří Sovák a Miroslav Vladyka)na Harcovské přehradě. Rok 1984. (archiv Luboš Janků)
Dvě herecké legendy (Jiří Sovák a Miroslav Vladyka)na Harcovské přehradě. Rok 1984. (archiv Luboš Janků)
Letní radovánky na přehradě. Foto Miroslav Renč, z pohlednice nakladatelství Pressfoto Praha. #liberec (archiv J.Gubiš)
Letní radovánky na přehradě. Foto Miroslav Renč, z pohlednice nakladatelství Pressfoto Praha. #liberec (archiv J.Gubiš)
(archiv J.Gubiš)
(archiv J.Gubiš)
Vzpomínka na odpuštěnou přehradu září 2018 (archiv Libor Paskovský)
Vzpomínka na odpuštěnou přehradu září 2018 (archiv Libor Paskovský)

Jan Zavrel 2018

Pavlína Punčochářová 18.7.2021 6:55

Pohled z Králova háje směrem k centru města  na konci 19.století  (zdroj Horáková - Ze starého Liberce 1352 - 1945)
Pohled z Králova háje směrem k centru města na konci 19.století (zdroj Horáková - Ze starého Liberce 1352 - 1945)

Králův Háj

Sídliště Králův Háj na konci 50.let.

V první etapě bylo vybudováno tradičním způsobem 11 bloků, na něž navázala počátkem šedesátých let panelová výstavba.

(zdroj Kniha o Liberci)

60.léta
60.léta
1968 pohled z dnešní Broumovské (archiv Petr Hn)
1968 pohled z dnešní Broumovské (archiv Petr Hn)
Atriové domy architekta Svatopluka Technika na Králově háji v 70.letech. (archiv Všichni čermáci)
Atriové domy architekta Svatopluka Technika na Králově háji v 70.letech. (archiv Všichni čermáci)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
ulice kosmonautů v 60.letech
ulice kosmonautů v 60.letech
1965
1965
foto Jan Cichý 2020
foto Jan Cichý 2020
ZŠ na Králáku (archiv Potůčkovi)
ZŠ na Králáku (archiv Potůčkovi)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
ZŠ Králův Háj (archiv L.Mencl)
ZŠ Králův Háj (archiv L.Mencl)
ZŠ Králův háj v roce 1970 (zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
ZŠ Králův háj v roce 1970 (zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Králák a Céčko....taneční zábavy , skupina Ametyst...na to se nedá zapomenout. (L.Mencl)
Králák a Céčko....taneční zábavy , skupina Ametyst...na to se nedá zapomenout. (L.Mencl)
ulice Stavbařů v roce 1964 (foto Vilém Boháč)
ulice Stavbařů v roce 1964 (foto Vilém Boháč)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
potraviny Centrum s kinem Máj (archiv Potůčkovi)
potraviny Centrum s kinem Máj (archiv Potůčkovi)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
archiv Tomáš Macháček
archiv Tomáš Macháček
Králův Háj (archiv L.Mencl)
Králův Háj (archiv L.Mencl)
Králáček  (Liberecké zprávy, archiv Všichni Čermáci)
Králáček (Liberecké zprávy, archiv Všichni Čermáci)
Králův Háj (archiv L.Mencl) -  ta silnice vedla k výsypce uhlí pro Textilanu, je někde v prostoru dnešní Broumovské. A dole je Jablonecká ulice a ten dům vpravo dole tam stojí dodnes. (komentář Gabriel Pozsonyi, Pavel Steklý)
Králův Háj (archiv L.Mencl) - ta silnice vedla k výsypce uhlí pro Textilanu, je někde v prostoru dnešní Broumovské. A dole je Jablonecká ulice a ten dům vpravo dole tam stojí dodnes. (komentář Gabriel Pozsonyi, Pavel Steklý)
Králův Háj (Pohled na Králův háj z míst, kde je dnes sídliště Broumovská.) (archiv L.Mencl)
Králův Háj (Pohled na Králův háj z míst, kde je dnes sídliště Broumovská.) (archiv L.Mencl)
1964 - foto Vilém Boháč (Jan Demeter - ulice  Kosmonautů, Stavbařů a Kubánská, ta práce dělníků vypadá na Školní čp. 386)
1964 - foto Vilém Boháč (Jan Demeter - ulice Kosmonautů, Stavbařů a Kubánská, ta práce dělníků vypadá na Školní čp. 386)
ul. Kosmonautů, ještě novostavby, takže na přelomu 50/60. let. (archiv J.Hůlka)
ul. Kosmonautů, ještě novostavby, takže na přelomu 50/60. let. (archiv J.Hůlka)

1964-1965 stavba panelového domu ul. Na Výšinách č.p. 443-444

(archiv Tomáš Pustka)

Tak Vám sem dám něco málo z Králova Háje( dům č.p.557)

(autor příspěvku Luboš Mencl)

Ve věžáku za sámoškou jsem prožil své dětství,tak přidávám své fotky,jak se dům stavěl.Fotky jsou po mém tátovi,který se na stavbě podílel.

(autor příspěvku Luboš Mencl)
Stavba vedlejšího domu Aloisina výšina čp. 558
Stavba vedlejšího domu Aloisina výšina čp. 558
Králův háj květen 1990. Poslední ukotvený jeřáb v Evropě Derick 32t. Po válce dovezen z Hamburku jako součást válečných reparací. (Jiří Jan Kolner)
Králův háj květen 1990. Poslední ukotvený jeřáb v Evropě Derick 32t. Po válce dovezen z Hamburku jako součást válečných reparací. (Jiří Jan Kolner)

Zastávka u lomu .Lom Králův háj.


Lesík v pozadí bez paneláků (archiv Jiří Jan Kolner)

Liberec XV - Starý Harcov

Harcov kolem roku 1920 (archiv J.Zahurancové)
Harcov kolem roku 1920 (archiv J.Zahurancové)
60.léta 20.století
60.léta 20.století
autor příspěvku Pav Karel
autor příspěvku Pav Karel
Starý Harcov (zdroj: pastvu.com)
Starý Harcov (zdroj: pastvu.com)
Harcov v roce 1939 a 11.7.2000
Harcov v roce 1939 a 11.7.2000
Harcov v roce 1915 a 11.7.2000
Harcov v roce 1915 a 11.7.2000
archiv K.Krenk
archiv K.Krenk

Harcov v roce 1939 a 11.7.2000

První doložená zmínka o Harcově je datovaná rokem 1522, dá se však předpokládat, že počátky obce sahají ještě o několik desetiletí zpět. Nejprve byla uváděna pod názvem Hartmannsdorff, z čehož lze usuzovat, že byla pojmenvána podle nekterých z prvních osadníků. Byli jimi nejspíš uhlíři hledající obživu ve zdejších lesích. Harcov se rozložil v chráněném údolí a jeho obydlí se pomalu šířila vzhůru protu toku Harcovského potoka. Dnes už je součástí Liberce a jeho dominantním prvkem se stalo akademické městečko, vybudované v letech 1977 až 1992.

(zdroj :Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurti)


Harcov / kostel (M.Gergelčík)
Harcov / kostel (M.Gergelčík)

Harcov v roce 1915 a 11.7.2000

V Harcově, nad údolím stejnojmenného potoka, vyniká stavba pozdně empírového filiálního kostela Navštívení Panny Marie z let 1858 až 1860. Dne 25. listopadu 1860 byl slavnostně vysvěcen za přítomnosti hraběte Eduarda Clam-Gallase a jeho choti Klotildy. Rudolfovský kameník Josef Gahler zhotovil mariánskou sochu umístěnou nad vchodem a byl také tvůrcem figurálního sousoší na blízkém návrší, zvaném Kalvárie.

(zdroj :Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurti)

1932 Harcov (archiv L.Mencl)
1932 Harcov (archiv L.Mencl)
Harcov v roce 1911 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
Harcov v roce 1911 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
Sídliště Kunratická v roce 1994  (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Sídliště Kunratická v roce 1994 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Obchodní centrum Luna v roce 1992

Pohled z budovy 15.ZŠ na víceúčelový komplex provozoven poskytujících základní služby při ulici Aloisina výšina. Před ním je umístěna kovová plastika Pocta kosmu, dílo jabloneckého sochaře Jiřího Dostála.  (Zdroj Kniha o Liberci, 1996)
Pohled z budovy 15.ZŠ na víceúčelový komplex provozoven poskytujících základní služby při ulici Aloisina výšina. Před ním je umístěna kovová plastika Pocta kosmu, dílo jabloneckého sochaře Jiřího Dostála. (Zdroj Kniha o Liberci, 1996)
Luna 96 a dnes (archiv P.Kolín)
Luna 96 a dnes (archiv P.Kolín)
Rodinné domy na Aloisině výšině podle projektu Svatopluka Technika z roku 1974. (archiv Pavel Fejfar)
Rodinné domy na Aloisině výšině podle projektu Svatopluka Technika z roku 1974. (archiv Pavel Fejfar)

Králův Háj a Aloisina výšina (1994, 1992, 1992)

V návaznosti na sídliště Králův Háj byla ve Franklinově ulici v sedmdesátých letech vybudována Svépomocným stavebním bytovým družstvem Sever skupina čtyř dvanáctipodlažních domů se zajímavou dispozicí i architekturou, dohromady se 147 byty, doplněná o prodejnu. Projektovali ji liberečtí architekti Vladimír Syrovátko a Jiří Hubka. Poslední snímek zachycuje tři objekty: čp. 571, 575 a 579 - XV.

(zdroj Kniha o Liberci)

Völkeltova strojírna

(litografie 1858)


V roce 1835 založili Friedrich Völkelt a Williams opravářskou dílnu, ve které později vyráběli i menší textilní stroje. Roku 1852 přesídlili do bývalé Thomasovy strojírny v Harcově (Cidlinská ulice čp.4 - XV). Za čtyři roky tu už zaměstnávali na 90 pracovníků, jejichž počet se po dalších čtyřech letech zvýšil na 280 osob. Firma Völkel a Strezig vyráběla vedle parních strojů také bavlnářské a vlnařské stavy (1858). Vodní kolo na svrchní vodu (7HP) a vertikální vysokotlaký parní stroj (12 HP) poháněly tato zařízení: dmychadla pro 7 kovářských výhní, 30 soustruhů, 7 vrtaček, 1 velkou samostatnou a 1 dlouhou děrovačku, 4 hoblice, frézu, 2 kovářské stroje na výrobu šroubů a jeden na výrobu matek, pásovku, v dílně na výrobu parních strojů velkou děrovačku s nůžkami na plech a ohýbačkou, ve slévárně, produkující ročně na 100 tun různých litinových odlitků, jeřáb a 2 lopatkovité ventilátory v kopuli a konečně v brusírně dvě kamenné brusky. Obsazení bylo v roce 1858 následující: ředitel, 2 dílovedoucí, 3 kreslíři, 2 účetní, 2 skladníci, 1 mistr slévač, 1 slévárenský písař, 7 kovářů s 8 pomocníky, 50 zámečníků, 26 soustružníků, 24 formířů, 12 truhlářů, 16 učňů a 56 pomocníků - dohromady 211 nepřetržitě zaměstnaných mužů nad 14 let. Podnik toho roku vyrobil 4 parní stroje, parní kotle, 3 hydraulické lisy, různá vodní kola, transmise, 15 mlýnských složení nového druhu, kalandry, dekatovací, mykací, spřádací stroje, dále bavlnářské a vlnařské stavy v celkové váze 6500 celních centů (325 t). Ve strojírně byla založena i podpůrná nemocenská pokladna. V letech 1871 - 1874 byl majitelem Moritz Vogelsang, kterého donutila krize vyhlásit počátkem roku 1874 úpadek, neboť pasiva firmy dosáhla výše 155 000 zlatých. Vogelsang ale byl při projednávání úpadku před soudem osvobozen a zahájil na krátký čas výrobu. Potom sloužily budovy jiným účelům. Majitel Andreas Frank je pronajal Otto Müllerovi, který zde vyráběl především tkalcovské stroje. Další majitel Wilhelm Hoese tu zřídil barvírnu a úpravnu látek a po něm převzala opuštěné budovy firma Liebieg & Comp. Dlouholetým nájemcem a pak i majitelem byl od jara 1908 Heinrich Scholze, který obnovil slévárnu železa a strojirnu. Přechodně se zde vyráběly i hlazené papíry. V září 1925 musel Scholze část budovy ubourat. Slévárna železa a hliníku byla přenesena do vedlejší budovy a změnila několikrát majitele. Od roku 1925 zde pracovala firma Gustava Wegnera (založena 1910), která se specializovala na výrobu razidel, řezných nástrojů a provozovala také pilu. Koncem třicátých let zaměstnávala 50 pracovníků, k pohonu sloužil dieselův motor (10 HP). Po válce byl podnik zahrnut do komplexu sousedního n.p. Obnova. V devadesátých letech se stal objekt součástí První regionální stavební s.r.o., jako ohýbárna betonářské oceli, prodeje stavebního materiálu a půjčovna lešení. Ze tří budov na snímku se zachovala zčásti jen prostřední, vedle níž se roku 1994 začal stavět nový objekt. .......(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

historie liberce, kolorováno umělou inteligencí (Deoldify A.I) + pár drobných vylepšení. (Jaroslav Honzík)
historie liberce, kolorováno umělou inteligencí (Deoldify A.I) + pár drobných vylepšení. (Jaroslav Honzík)

Starý Harcov, kostel Navštívení Panny Marie

1940-1945

V rekonstrukci; mimo věž a přístavek má novou střechu, , dokončuje se ještě pokládky krytiny na levé straně presbytáře. Pravá část průčelí, pravá strana lodi a presbytář mají opravenou fasádu. Opravuje se fasáda levé strany lodi. Zbytek průčelí a věž mají omítku mírně poškozenou. Má opravená okna. Zavřený. Uvnitř je vestavěno umělé poschodí (po roce 1948 sloužil kostel jako archiv a poté jako sklad stavební firmy). Opravují se i vnitřní omítky. Poškozeno dřevěné schodiště do věže. Zničeny vnitřní rozvody elektřiny. - Kostel není prohlášen kulturní památkou. - Největším zastáncem stavby kostela ve Starém Harcově byl liberecký kaplan a katecheta harcovské školy Anton Henke. Společně s místním učitelem Antonem Neumannem sehnali peníze a 7.6.1858 položil základní kámen. Plány kostela pocházejí od harcovského rodáka a jabloneckého stavitele Josefa Schwarzbacha, který rovněž prováděl hlavní stavební práce. Již 1. 8.1858 ale došlo po dlouhotrvajících deštích k povodni a staveniště bylo značně poškozeno. Další překážkou výstavby kostela byla válka (1859). K vysvěcení kostela došlo 25. listopadu 1860. Vysvětil jej liberecký vikář Franz Moysel. Balkón s varhanami je podepřen štíhlými jónskými železnými sloupy. Původní varhany postavil v roce 1862 Karl Fröhlich ze Zawidówa. Prvním, kdo na tyto varhany hrál, byl liberecký varhaník Anton Proksch, bratr slepého učitele Bedřicha Smetany Josefa Proksche. Varhany, které jsou v kostele dnes, pocházejí z roku 1890 z dílny bratří Riegrů v Krnově. - Město Liberec prodalo kostel v roce 2009 do soukromého vlastnictví; podmínkou prodeje bylo zachování vnějšího vzhledu budovy kostela. - Kostel i pozemek pod ním jsou v soukromém vlastnictví (Robert Hes z Liberce); majitel chce kostel postupně opravit. (zdroj Zničené kostely)

(zdroj: pastvu.com)
(zdroj: pastvu.com)
foto Simona Lucyna 2021
foto Simona Lucyna 2021
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Harcov v roce 1943 (archiv M.Gergelčík) Vpředu je sodovkárna Mittig, vpravo část hospody s tanečním sálem Deutsche Haus, vprostřed snímku Turnhalle s hospodou v přízemí a vysoká dřevěná věž na sušení hasičských hadic. (komentář Libor Mičan)foceno od lomu ( tam co se otáčí autobus) na budovu sokolovny a “ledničkárnu”( ta budova v pravo nahoře ) takže škola tam nemůže být vidět ! Ale na jiném snímku a ze starší doby už tam škola stojí ! (kometář Gabi Dousek) Škola je v pravo...za rohem. Z místa focení u lomu u otočky konečné Harcov kostel se dá jít přes les a vyšlo se i na hřiště u školy, nebo nahoru na kopec ke křížku... Co jsem se tam nachodil...(kometář Jakub Bartoš)
Harcov v roce 1943 (archiv M.Gergelčík) Vpředu je sodovkárna Mittig, vpravo část hospody s tanečním sálem Deutsche Haus, vprostřed snímku Turnhalle s hospodou v přízemí a vysoká dřevěná věž na sušení hasičských hadic. (komentář Libor Mičan)foceno od lomu ( tam co se otáčí autobus) na budovu sokolovny a “ledničkárnu”( ta budova v pravo nahoře ) takže škola tam nemůže být vidět ! Ale na jiném snímku a ze starší doby už tam škola stojí ! (kometář Gabi Dousek) Škola je v pravo...za rohem. Z místa focení u lomu u otočky konečné Harcov kostel se dá jít přes les a vyšlo se i na hřiště u školy, nebo nahoru na kopec ke křížku... Co jsem se tam nachodil...(kometář Jakub Bartoš)
archiv Jakub Bartoš
archiv Jakub Bartoš
jižní stráň nad Potůčkem čp. 62
jižní stráň nad Potůčkem čp. 62
foto Ilona Chválová 2020
foto Ilona Chválová 2020
někde mezi roky 1908 - 1910 (archiv Jan Mocňák)
někde mezi roky 1908 - 1910 (archiv Jan Mocňák)
restaurace Krakonoš (archiv Jan Mocňák)
restaurace Krakonoš (archiv Jan Mocňák)
1993 (archiv Petr Kolín)
1993 (archiv Petr Kolín)
1993 (archiv Petr Kolín)
1993 (archiv Petr Kolín)
rok 2020
rok 2020
interier restaurace Krakonoš v roce 2020
interier restaurace Krakonoš v roce 2020
Harcov nad kostelem (M.Gergelčík)
Harcov nad kostelem (M.Gergelčík)
Starý Společenský dům 1930 až 32 Liberec Harcov (archiv Jan Myslivec)
Starý Společenský dům 1930 až 32 Liberec Harcov (archiv Jan Myslivec)
Jizerská ulice č.p. 237 (archiv M.Gergelčík)
Jizerská ulice č.p. 237 (archiv M.Gergelčík)
kdesi v Harcově
kdesi v Harcově
Harcov v roce 1901 (zdroj Historické fotografie)
Harcov v roce 1901 (zdroj Historické fotografie)

Harcovská střelnice (archiv Vítek Kvítek)


Nám důvěrně známý čurbes u harcovské školy :-)
Hřiště, fotbal. branky, věčné kaluže, trámy na kterých se u hřiště sedělo, válec na úpravu povrchu hřiště, foliovníky a ve svahu u transformátoru dlouhodobě parkující stará Praga S5T. I školníkův Zetor Major opatrně vykukuje ze svého přístřešku


Vozová skříň motorového vozu typu 6MT, výrobce vagonka Česká Lípa 1952-53. (foto achiv Boveraclubu, text Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf)

Na hřišti se připravuje focení. Vpravo na dvoře je stará tramvaj, která sloužila jako šatna nebo uložiště nářadí na "pozemky" (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )
Na hřišti se připravuje focení. Vpravo na dvoře je stará tramvaj, která sloužila jako šatna nebo uložiště nářadí na "pozemky" (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf )
Boveraclub mi zaslal ještě jednu krásnou fotku, která je z období poloviny 50.let 20.stol. na které je sám autor části skvělého archivu libereckých tramvají Erwin Cetineo. Harcov - U Terstu. (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf)
Boveraclub mi zaslal ještě jednu krásnou fotku, která je z období poloviny 50.let 20.stol. na které je sám autor části skvělého archivu libereckých tramvají Erwin Cetineo. Harcov - U Terstu. (archiv Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf)
Pózování v ulici Svobody
Pózování v ulici Svobody
Erwin Cettineo sedící poblíž ulice Svobody. Ani jeden z objektů již nestojí. Dva spodní byly zbourány před stavbou tělocvičny TUL, horní řada vilek zase ustoupila kolejím D,E,F. Roubená chaloupka č.p. 77 zasahuje do půdorysu dnešní tělocvičny. Viz dále mapky z roku 1938. Před osobami není ulice Svobody, je to cestička výše v louce.
Erwin Cettineo sedící poblíž ulice Svobody. Ani jeden z objektů již nestojí. Dva spodní byly zbourány před stavbou tělocvičny TUL, horní řada vilek zase ustoupila kolejím D,E,F. Roubená chaloupka č.p. 77 zasahuje do půdorysu dnešní tělocvičny. Viz dále mapky z roku 1938. Před osobami není ulice Svobody, je to cestička výše v louce.
Letecké foto z roku 1938 1/ místo focení osob na chodníku ul. Svobody 2/ místo kde osoby sedí na trávníku 3/ Roubená chalupa č.p. 77 / před válkou patřila Adolfu Hübnerovi 4/ Zbořené vilky č.p. 300,301,314,315. Dnes jsou na místě koleje D,E,F
Letecké foto z roku 1938 1/ místo focení osob na chodníku ul. Svobody 2/ místo kde osoby sedí na trávníku 3/ Roubená chalupa č.p. 77 / před válkou patřila Adolfu Hübnerovi 4/ Zbořené vilky č.p. 300,301,314,315. Dnes jsou na místě koleje D,E,F
Vyznačený půdorys tělocvičny při ul. Svobody Červené body- neexistující budovy v oblasti Žluté body- existující budovy v oblasti
Vyznačený půdorys tělocvičny při ul. Svobody Červené body- neexistující budovy v oblasti Žluté body- existující budovy v oblasti
Konec 70.let. Vlevo za potokem je ještě zahradnctví, které vedl p. Schejbal, naproti s červenou střechou bývalá cukrárna a vpravo místo kde mělo původně být fotbalové hřiště ale zřejmě kvůli skalám a tehdejším omezeným možnostem nebylo nedokočeno. Někteří z nás tam pamatují pálení čarodějnic s předchozím lampionovým průvodem od sokolovny 🙂 Dnes je v tom místě ulice Březový vrch.
Konec 70.let. Vlevo za potokem je ještě zahradnctví, které vedl p. Schejbal, naproti s červenou střechou bývalá cukrárna a vpravo místo kde mělo původně být fotbalové hřiště ale zřejmě kvůli skalám a tehdejším omezeným možnostem nebylo nedokočeno. Někteří z nás tam pamatují pálení čarodějnic s předchozím lampionovým průvodem od sokolovny 🙂 Dnes je v tom místě ulice Březový vrch.
Dalši unikátní pohlednice mám z “Radiumhotelu “ z Kunratic - Liberec .  Dříve zemědělská usedlost , pak hotel nabízející léčbu radioaktivní vodou , nakonec zařízení pro učně . (Karel Krenk)
Dalši unikátní pohlednice mám z “Radiumhotelu “ z Kunratic - Liberec . Dříve zemědělská usedlost , pak hotel nabízející léčbu radioaktivní vodou , nakonec zařízení pro učně . (Karel Krenk)
Pohled na harcovské vysokoškolské koleje v roce 1991
Pohled na harcovské vysokoškolské koleje v roce 1991

Budování harcovských VŠ kolejí

1992

Dokončení hlavní části areálu VŠ kolejí technické univerzity, budovaných od roku 1977. Moderní městečko,postavené návrhu Pavla Švancera, tvoří šest obytných bloků, menza, dvě tělocvičny (včetně umělé horolezecké stěny), a další nezbytné hospodářské budovy. (zdroj Kniha o Liberci)

archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv K.Odrážkové (V roce 1980 se dokončoval blok C. Měli jsme tam povinnou LA po přijetí do školy. V létech 83 a84 už byly všechny 3 budovy hotové myslím, že se stavěla tělocvična. Tipují rok 82.(komentář Josef Janeček)
archiv K.Odrážkové (V roce 1980 se dokončoval blok C. Měli jsme tam povinnou LA po přijetí do školy. V létech 83 a84 už byly všechny 3 budovy hotové myslím, že se stavěla tělocvična. Tipují rok 82.(komentář Josef Janeček)
kolem roku 2000 (archiv p.Šípek)
kolem roku 2000 (archiv p.Šípek)
Harcov - Jizerská ulice č.p. 237 (1940) - (zdroj: Historické fotografie)
Harcov - Jizerská ulice č.p. 237 (1940) - (zdroj: Historické fotografie)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
okolí Březové aleje (zdroj: ebay.de)
okolí Březové aleje (zdroj: ebay.de)
Bedřich Kopejska
Bedřich Kopejska
pohled na dům Slezská 226/16 z ulice Jizerská, Harcov (M.Gergelčík)
pohled na dům Slezská 226/16 z ulice Jizerská, Harcov (M.Gergelčík)
Březová álej
Březová álej
Někdy stačí říct nebo vidět "foto Madlé", a pak už se jen kochat... (Petr Ruprecht)
Někdy stačí říct nebo vidět "foto Madlé", a pak už se jen kochat... (Petr Ruprecht)
Bedřich Kopejska
Bedřich Kopejska
Alšova a Jizerská ulice před sto lety a 11.4.2020
Alšova a Jizerská ulice před sto lety a 11.4.2020
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)

Wolkerák

(kolem roku 1970)

Bytový dům při Wolkerově a Sosnové ulici od Jaromíra Vacka a statika Václava Vody patří mezi nejúspěšnější projekty tohoto typu. Územní plán lokality kolem Wolkerovy ulice vypracoval Karel Hubáček. Tato jedinečná lokalita zalesněného svahu na konečné stanici tramvaje, v rekreační části Liberce, v místech nad starší vilovou zástavbou z období první republiky a s kvalitní veřejnou obslužností, byla místem pro situování Wolkeráku. Díky segmentovému půdorysu a kónickému tvaru Wolkerova domu a plastickému řešení průčelí se podařilo citlivě zasadit do krajiny mohutný desetipodlažní monoblok. Kvalitou bydlení dům dosahoval úrovně moderní skandinávské bytové architektury, která byla Vackovi velice blízká. Příčný konstrukční systém člení dům do identických sekcí se schodištěm a se třemi byty v patře. Většinou jde o byty třípokojové a garsoniéry. Dispoziční řešení bytů Vacek navrhl tak, že střed vždy tvoří kuchyňský kout spojený půllodžií. Na opačnou stranu, směrem do svahu, jsou situované ložnice. Některé sekce měli vlastní krb v bytech a pochozí terasy. Jaromír Vacek se dokončení realizace nedočkal, předčasně zemřel ve Švýcarsku. Dokončení stavby převzal Bohuslav Lisal. (Stavba 1964 - 1972)

pohlednice Orbis 1975 (archiv Milan Ban)
pohlednice Orbis 1975 (archiv Milan Ban)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla

Domy v Lidových sadech (polovina 80.let, 70.léta)

Do svažitého terénu pod Libereckou výšinou se podařilo znamenitě umístit osmipodlažní objekt s 283 byty, jehož segmentovitě zahnutý půdorys sleduje vrstevníci. Stavebníkem bylo bytové družstvo Nisa, realizace je dílem Pozemních staveb (1967 - 69, stavbyvedoucí Antonín Urban) podle plánů Stavoprojektu (Jaromír Vacek).
Dům stojí v krátké odbočce z Wolkerovy ulice, podle níž dostal pracovní a nakonec i lidové označení Wolkerák. Pod rozsáhlou terasu, z níž je nádherný výhled na město, se nachází domovní vybavení a garáže. Objekt je vytápěn lehkými topnými oleji, nádrže jsou umístěny na severní straně domu. Vchod na terasu zdobí žulová plastika Sluneční hodiny libereckého sochaře Oldřicha Novotného.
Současně vznikla v sousedství zajímavá skupina terasivitých domů využívajících příkrého terénu a projektovaná stejným architektem. Jsou řazeny stupňovitě za sebou, takže část střechy níže položených objektů slouží za zahrádku před obývacím pokojem hořejšího bytu.

(zdroj Kniha o Liberci, 1996)

fotky z roku 1974.

Bude to pomalu 50 let, kdy jsme zvědavě prohlíželi Liberec.(archiv Jaroslav Dostál)

1981 (archiv Jaroslav Dostál)
1981 (archiv Jaroslav Dostál)
Stavební experiment - atriové domky v Liberci. (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Stavební experiment - atriové domky v Liberci. (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Stavební experiment - atriové domky v Liberci. (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Stavební experiment - atriové domky v Liberci. (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)

Pohled na Alšovu ulici z věže restaurace Lidové Sady před rokem 1904

Na začátku 20 . století se začalo se stavbou výstavních patrových vil , jakýchsi lázeňských soukromých penzionů. Pět z nich (čp.265-267, 272, 280) věnoval roku 1922 při příležitosti padesátých narozenin Theodor Liebieg Německé zemské komisi péče o dítě (Deutsche Landeskommission for Kinderschutz und Jugendfürsorge) k vytvoření tzv. Kleinkinderlandu pro německé sirotky. Budovy, napodobující architekturou lidové stavby, obklopoval přírodní park s hřišti. Od září 1946 zde byl otevřen Domov pracující mládeže a potom objekty sloužily různým účelům: Stanici mladých techniků, mateřské škole, lesní správě aj. (zdroj Kniha o Liberci)

Starý Harcov

Pohled z Králova háje směrem k Žulovému vrchu (743 m.n.m.). Na konci před ním vystupuje věž Liberecké výšiny s Wolkerovým sanatoriem. V popředí dnešní ulice Na Bohdanci.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci,1996)

Lesní vila ("Wolkerák") v roce 1920 (zdroj: Historické fotografie)
Lesní vila ("Wolkerák") v roce 1920 (zdroj: Historické fotografie)

Dnes majetek společnosti Iberus, která skrývá své skutečné vlastníky v daňových rájích, ale je spojená se členy liberecké ODS. Např i těmi, kteří figurují v kauze kostela sv.Máří Magdalény ( i ten firmě Iberus patří), za který ve prospěch Metrostavu loboval hejtman Půta, který také stojí před soudem. (komentář 2021 Jaroslav Tauchman )

Lesní vila (1926)


Pod Libereckou výšinou si Heinrich Liebieg postavil v letech 1901 - 1903 Waldvillu (čp. 253 - XV). Už v roce 1904 ji předal městu na sociální účely. Projekt secesní stavby vypracoval norimberský architekt Jakob Schmeissner. Do roku 1935 tu sídlila ozdravovna okresní nemocenské pojišťovny, pak Liberecký léčebný ústav a od roku 1938 župní školící středisko NSDAP. Po osvobození zde nemocnice zřídila Wolkerovo plicní sanatorium (28.8.1945) přeměněné od října 1964 na dětskou psychiatrickou léčebnu. Ta se v září 1993 přestěhovala na Králův háj.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Školící středisko NSDAP a později Plicní sanatorium (archiv Frankie Micko)
Školící středisko NSDAP a později Plicní sanatorium (archiv Frankie Micko)
Liberec - Starý Harcov - léčebna Jiřího Wolkera, odeslaná 1954. Pohlednice je z archivu Jaroslava Smoly.
Liberec - Starý Harcov - léčebna Jiřího Wolkera, odeslaná 1954. Pohlednice je z archivu Jaroslava Smoly.
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Stejné schody a stejný dům. asi r. 1972 (archiv J.Cvrček)
Stejné schody a stejný dům. asi r. 1972 (archiv J.Cvrček)
archiv T.Majer.
archiv T.Majer.

fotografie z archivu Pav Karla

Rekreační středisko Harcov💦 Orion rok 1972 ofrankováno (archiv Milan Ban)
Rekreační středisko Harcov💦 Orion rok 1972 ofrankováno (archiv Milan Ban)
archiv Jitka Horušická
archiv Jitka Horušická

Chata ORION, ulice Bedřichovská čp.65


hotel, restaurace. Po válce Poštovní dům.

archiv Jitka Horušická
archiv Jitka Horušická
archiv Vítek Kvítek
archiv Vítek Kvítek
archiv Starý Liberec
archiv Starý Liberec
Mirek Endrle 1964
Mirek Endrle 1964
1897 Gruss aus Reichenberg i. B., Panorama mit Jeschken (Verlag v. Josef Hoffmann, Reichenberg i. B.)
1897 Gruss aus Reichenberg i. B., Panorama mit Jeschken (Verlag v. Josef Hoffmann, Reichenberg i. B.)
Liberec a Ještěd v roce 1905 - tehdy na Ještědu nestála žádná rozhledna  (zdroj: https://www.ebay.com )
Liberec a Ještěd v roce 1905 - tehdy na Ještědu nestála žádná rozhledna (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Ondra Musil
archiv Ondra Musil
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv O. Musil
archiv O. Musil
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
pohled na Liberec v roce 1940 ( zdroj: https://www.ebay.com )
pohled na Liberec v roce 1940 ( zdroj: https://www.ebay.com )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
Celkový pohled na město z počátku 50. let. Z pohlednice nakladatelství Orbis. #liberec #jested #textilana
Celkový pohled na město z počátku 50. let. Z pohlednice nakladatelství Orbis. #liberec #jested #textilana
eBay
eBay
Pohled na Liberec z Liberecké výšiny v roce 1970 (zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Pohled na Liberec z Liberecké výšiny v roce 1970 (zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
LIBEREC v roce 1965 takto vyfotil tatínek Kateřiny Odrážkové.
LIBEREC v roce 1965 takto vyfotil tatínek Kateřiny Odrážkové.
1910 (archiv O.Musil)
1910 (archiv O.Musil)
Liberecká výšina z roku 1901 (zdroj Marek Řeháček / Jan Pikous / Petr Kurtin - Příběhy Jizerskohorských rozhleden)
Liberecká výšina z roku 1901 (zdroj Marek Řeháček / Jan Pikous / Petr Kurtin - Příběhy Jizerskohorských rozhleden)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1927 (archiv Jany Zahurancové)
1927 (archiv Jany Zahurancové)
Liberecká výšina z roku 1933 (archiv B.Kopejska)
Liberecká výšina z roku 1933 (archiv B.Kopejska)
archiv Jiří Jan Kolner
archiv Jiří Jan Kolner
1921 (archiv Jany Zahurancové)
1921 (archiv Jany Zahurancové)
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
Pohlednice z kalendáře nakladatelství Buk - "Rok 2016 s dobovými pohlednicemi".
Pohlednice z kalendáře nakladatelství Buk - "Rok 2016 s dobovými pohlednicemi".
Liberec s Ještědem v roce 1940 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Liberec s Ještědem v roce 1940 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
1912 (archiv Jany Zahurancové)
1912 (archiv Jany Zahurancové)
archiv j.Hůlka
archiv j.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
archiv M.Ban
archiv M.Ban
1921 (archiv Jany Zahurancové)
1921 (archiv Jany Zahurancové)
Liberec, (Reichenberg), Heinrichswarte Hohenhabsburg, 1908 (archiv Evžen Šimek)
Liberec, (Reichenberg), Heinrichswarte Hohenhabsburg, 1908 (archiv Evžen Šimek)
archiv T.Majer
archiv T.Majer
Pohled s libereckou Výšinou prošlý poštou v roce 1904. A co se ten rok událo v Liberci ?  Byl zahájen provoz na třetí Liberecké tramvajové trati do Růžodolu ( zrušena 1960) . Zemřel Heinrich Liebig - odkázal sbîrky a penîze městu a muzeu .začala se napouštět Liberecká přehrada . Rochlice dostaly znak městyse. (autor příspěvku Karel Krenk)
Pohled s libereckou Výšinou prošlý poštou v roce 1904. A co se ten rok událo v Liberci ? Byl zahájen provoz na třetí Liberecké tramvajové trati do Růžodolu ( zrušena 1960) . Zemřel Heinrich Liebig - odkázal sbîrky a penîze městu a muzeu .začala se napouštět Liberecká přehrada . Rochlice dostaly znak městyse. (autor příspěvku Karel Krenk)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
(zdroj: https://www.ebay.com )
(zdroj: https://www.ebay.com )
Liberecká výšina z roku 1933 (archiv B.Kopejska)
Liberecká výšina z roku 1933 (archiv B.Kopejska)
Liberecká výšina z výšky (Zdroj: Flyfoto) (archiv Všichni Čermáci)
Liberecká výšina z výšky (Zdroj: Flyfoto) (archiv Všichni Čermáci)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Radek Ptáček, 2015
Radek Ptáček, 2015
2021, Radka Caltová
2021, Radka Caltová

Liberecká výšina v roce 1906 a 13.1.2001

Na svahu Kovářova kamene (557 m.n.m), dříve zvaného Hradní vrch dal v letech 1900 a 1901 liberecký velkoprůmyslník baron Heinrich von Liebieg jen kousek za městem postavit romantickou Libereckou výšinu. Představy zámožného muže dokázal realizovat norimberský architekt Josef Schmitz, který vyprojektoval bránu, hrady se střílnami i hradní věž v tradiční formě německých romantických hradů. Stylové restaurační zařízení s rozhlednou bylo nazváno na počest panovnického domu Hohenhabsburg. Úpravy provedené v letech 1960 až 1969 však značně narušily původní koncepci. Žalostný stav na fotografii z roku 2001 je naštěstí minulostí, neboť Liberecká Výšina prošla rekonstrukcí.
Výhled si můžete vychutnat z 25 metrů vysoké pětiboké věže, která je zhotovena podle hlásné strážní věže starého hradu v Norimberku. Jako u starého rytířského hradu přichází se při návštěvě Liebiegovy věže přes hradní most, skrze hradní věž do hradního nádvoří. Hradní dvůr je samozřejmě obklopen zdmi, ve kterých jsou pozorovatelny a střílny. Rovněž zde nechybí 13m hluboká studna s rumpálem a hradní zvonek.
V přízemí se nalézá klenbová předsíň s kuchyní a pod ní ve věži sklep na zásoby. V prvním patře naleznete Věžový pokoj, chodbu se zbrojí a lovecký pokoj, vše tak jak to bývalo dříve ve středověkých rytířských hradech. Existuje ještě horní věžní patro, z něhož lze v létě i v zimě získat úchvatný panoramatický výhled do dálky. K budově připomínající středověký hrad přiléhá umělý vodní příkop, most i obnovené jezírko.
Občerstvit se můžete v restauraci, která nabízí také pořádání firemních akcí, večírků, školení, svateb, rodinných oslav v malé lovecké restauraci, velkém sálu i Liebigově salónku. Nově lze využít také nabídky ubytování s celkovou kapacitou 16 osob a wellness služby v 1. nadzemním podlaží s výhledem do lesa směrem na kámen "Kovadlina", v nabídce nechybí ani sauna nebo masáž.
(zdroj: Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, František Mrva a Petr Kutin - Jizerské hory včera a dnes, Kudy z nudy)
Dasa Augustinová, 2019
Dasa Augustinová, 2019
2021, Radka Caltová
2021, Radka Caltová

Přírodovědné pozorování z kamene Kovadlina (střelecký terč, olej na dřevě 1852)

Kovadlina (někdy též Kovářský kámen) je vrcholová skála stejnojmenného vrchu (547 m.n.m), vzdálená asi 250 m severovýchodně od Liberecké výšiny. Je přístupná tesanými schůdky a kdysi byla opatřena i železným zábradlím. Dokud nebyl okolní terén zalesněn, poskytovala překrásnou vyhlídku do údolí Harcovského potoka a celé liberecké kotliny. V lidových pověstech bývá spojována s Jezdcem: Tamní loupežník Jíra prý chodíval pro nečisté rady k čarodějnici, která zde přebývala. Dnes obě lokality spojuje žlutě značená turistická cesta. (zdroj Kniha o Liberci)