Bedřichov





Lesní chata v Bedřichově
Když
v roce 1598 požádal Peter Wander Melchiora z Redernu, aby mohl na jeho
pozemcích založit sklářskou huť, netušil chudák, že i když v jeho
stopách půjdou mnozí zdatní sklářští podnikatelé jako Kittelové,
Vaterové a Riedelové, zbude po slávě českého skla v obci pojmenované po
Bedřichu z Redernu jen málo památek. Vždyť i bývalá rychta byla
přestavěna na rekreační chalupu a na stadionu pod ní dnes startuje
legendární Jizerská padesátka. Ale turistický ruch je živobytí zrovna
tak vrtkavé jako sklářství. [ tady funguje nabídka a poptávka a ještě ke
všemu se vám do toho míchá nebeská vrchnost s počasím.
zdroj: kalendář V neděli do Jizerek s Klárou Hoffmannovou a dobovými pohlednicemi, 2012





Bedřichov v roce 1957 a 12.5.2016
Malá přehrada v současném středu Bedřichova byla na toku Bílé Nisy postavena vodním družstvem v letech 1908 - 1909. Ve stejnou dobu zřídilo družstvo ještě nádržku pod školou. Účel obou menších vodních děl nebyl předně protipovodňový, jako tomu bylo u velkých jizerskohorských přehrad, měly řídit přítok k jednotlivým provozům využívajícím sílu vody k pohonu nejrůznějších zařízení, Vždyť v Bedřichově bylo v té době 12 brusíren, v nichž se zhotovovaly skleněné kroužky, knoflíky a další drobné zboží. Dnes je kdysi osamělá nádržka ze všech stran obklopena ruchem turistické civilizace. (Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurtin)



Bedřichov v roce 1939 a 12.5.2016
Chalupy
při cestě z Maliníku do středu Bedřichova patřívaly ponejvíce horským
zemědělcům a sklářům. U městského domu napravo je velmi dobře patrná
mačkárna, takzvaná driketa, v níž se z polotovarů vyrábělo skleněné
zboží; stojí tu dodnes, přestavěná na rekreační objekt. V 60. letech
začaly výše pod lesy vznikat chatové osady a na přelomu 20. a 21.
století se zdejší zástavba zcela rozutekla do Juk. Chalupa na staré
pohlednici vlevo je bývalou hospodou Trompeter čih U Trubače.
Pojmenována byla podle hostinského, který své pozdní hosty vyprovázel
hrou na trubku, dnes má
dům název U Trompetra.
zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Marek Řeháček - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes, 2016



U Trompetra v Bedřichově (1941)
V
domě u autobusové zastávky pod Weberovou chatou bývala hospoda.
Hospodský měl třináct dětí, tak si musel patřičně hledět hostů, aby to
všechno uživíl. Každý večer vyprovázel štamgasty hodný kus cesty a
vyhrával jim na trubku. Snad tím chtěl zahnat zlé duchy, kteří v okolí
provozovali své nekalé rejdy. Například polesného Lichteneckera si při
odchodu z hospody vzaly do parády víly a strašidla, omámily ho a vydaly
napospas světýlkům, která ho chtěla svést z cesty. Probudil se nad ránem
u kamene vedle cesty na Novou louku. Aby vyhnal zlé síly, nechal
polesný postavit na onom kameni dřevěný kříž. Kříž uhnil, kámen kdosi
vyvrátil, a tak nám zbyl jen název bývalé hospody U Trompetra.
zdroj: kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry Hoffmannové, 2014

Chtěla bych něco doplnit ohledně hajného Lichteneckera. Jeho kříž u cesty od hospody U Trompetra na Novou Louku stále existuje, starý kovový byl v srpnu 2016 ukraden, nový umístil Spolek Patron, který se stará o pomníčky a památky Jizerských hor. Na tabulce je ale uvedeno jméno hajného Lichteneckner. Tak jsem Spolku Patron napsala: Mám dotaz ohledně Lichteneckerova kříže. Kříž je lesníka Lichteneckera, proč je tedy na tabulce uvedeno jméno Lichteneckner? Všimla jsem si po prohlédnutí fotek starého křížku, které jsem fotila v r.2015, že na tabulce bylo uvedeno také jméno Lichteneckner, ale tato tabulka mi připadala o dost novější než původní kříž. V Knize o Jizerských horách a staré literatuře je všude uváděno jméno Lichtenecker, tak prosím o vysvětlení jak je to správně. Odpověď: Pátráním v matrikách bylo prokázáno, že správné jméno hajného bylo Lichteneckner. Proto je na současné tabulce uvedeno v této podobě. (autor dovětku Věra Donátová)

Na lyžích (archiv Michal Bárta)











Fotím, s velkou radostí, pro obec Bedřichov...
(foto Matyáš Gál 3.5.2022)







Kostel svatého Antonína Paduánského (Bedřichov)
Římskokatolický filiální kostel svatého Antonína Paduánského v Bedřichově je sakrální stavba stojící na stráni na hřbitově.Kostel je betonová a cihlová parafráze gotiky postavená v letech 1930-1932. Kolem přelomu druhého tisíciletí byl kostel opraven a v roce 2005 získal nové zvony.Zařízení
(zdroj: Wikipedia)



Bedřichov v roce 1932 a 31.5.2004
Kostelík
svatého Antonína v Bedřichově nevznikal za příliš příznivých okolností,
O jeho postavení se zasloužil zejména místní mlynář Anton Pilz, který
stál v čele skupiny obyvatel usilujících o vlastní svatostánek. V roce
1930 byl ke stavbě položen základní kámen, jenže pro nedostatek peněz se
práce protáhly až do roku 1932. O rok později byly do věže zavěšeny tři
zvony. Biskup Anton Weber kostel vysvětil 26. srpna 1934. Na samém
koncí války byla při leteckém útoku poškozená střecha objektu.
před několika lety byl kostel opraven a dnes jeho bílá fasáda svítí
daleko do kraje.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)