Liberec III - Jeřáb - část 4. (Košická ulice, hlavní nádraží, Žitavská, Hanychovská, Americká ulice)

26.05.2020
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
1900 - 2022 (M.Gergelčík)
1900 - 2022 (M.Gergelčík)

Dva pohledy od nádraží do dnešní třídy 1.máje


v době, kdy ještě nestála budova Skloexportu, která byla postavena před dům s reklamou

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Výhled od nádraží na město začátkem minulého století
Výhled od nádraží na město začátkem minulého století
1910 (archiv M.Gergelčík) komentář F.Zikmund: teď bychom na tomto místě viděli průtah městem a vozovnu Dopr. podniku. Některé domy a všechny komíny jsou zbourané, některé domy ještě stojí.
1910 (archiv M.Gergelčík) komentář F.Zikmund: teď bychom na tomto místě viděli průtah městem a vozovnu Dopr. podniku. Některé domy a všechny komíny jsou zbourané, některé domy ještě stojí.
odesláno 13.5.1959 (archiv Tomáš Stracke)
odesláno 13.5.1959 (archiv Tomáš Stracke)
Nákladní ulice 2.3.1988 (archiv Kateřiny Odrážkové) Jídelna ještě stojí,ale ten dům vedle byly sklady MTZ ČSAD v suterenu - vjezd od dnešního Babylonu, dále i fotokomora ČSAD (komentář Jiří Halíř)
Nákladní ulice 2.3.1988 (archiv Kateřiny Odrážkové) Jídelna ještě stojí,ale ten dům vedle byly sklady MTZ ČSAD v suterenu - vjezd od dnešního Babylonu, dále i fotokomora ČSAD (komentář Jiří Halíř)
archiv Lucia Rousková
archiv Lucia Rousková
Nákladní 2.3.1988 (archiv K.Odrážkové) a 27.6.2021
Nákladní 2.3.1988 (archiv K.Odrážkové) a 27.6.2021
Vozovna tramvají v Liberci (archiv Jiří Menghin)
Vozovna tramvají v Liberci (archiv Jiří Menghin)
vozovna (archiv Jaroslav Hůlka)
vozovna (archiv Jaroslav Hůlka)
Rok 1954, brána do tehdejšího Textilkombinátu Děvínská 4 (“Lago”). Já v kočárku, babička a maminka. (Jirka Chip-in Holec)
Rok 1954, brána do tehdejšího Textilkombinátu Děvínská 4 (“Lago”). Já v kočárku, babička a maminka. (Jirka Chip-in Holec)
Děvínská dnes...
Děvínská dnes...
1932 (archiv O.Musil) Pohled z vlakového nádraží. Budova byla postavena v letech 1928 až 1930 podle projektu pana Františka Vahala. V budově bylo finanční ředitelství, kancelář politické okresní správy, daňová správa, obchodní dozor a v podkroví prádelna, žehlírna, bytové parcely a archivy kanceláří. V suterénu, vedle provozoven (heizkeller, uhelný sklep), byl rozsáhlý sklad celní správy, obchody, v přízemí byla pošta a celní úřad i časopis Liebieg.
1932 (archiv O.Musil) Pohled z vlakového nádraží. Budova byla postavena v letech 1928 až 1930 podle projektu pana Františka Vahala. V budově bylo finanční ředitelství, kancelář politické okresní správy, daňová správa, obchodní dozor a v podkroví prádelna, žehlírna, bytové parcely a archivy kanceláří. V suterénu, vedle provozoven (heizkeller, uhelný sklep), byl rozsáhlý sklad celní správy, obchody, v přízemí byla pošta a celní úřad i časopis Liebieg.

Budova státních úřadů....později Skloexport v roce 1930


Rozložitá budova na třídě 1.máje přímo na proti nádraží, upoutá každého, kdo přijede do Liberce.

Byla vystavěna v letech 1927 - 28 pro okresní hejtmanství a další úřady, které se, jak bylo tehdy zvykem, umísťovaly poblíž dopravního spojení. Po válce zde měly sídlo krajské orgány, a když LIBEREC klesl v roce 1960 na okresní město, obsadil uvolněné prostory podnik zahraničního obchodu Skloexport, který se za více než třicetiletou existenci v Liberci stal pojmem a rekonstrukcí zámku se viditelně zapsal i do tváře města.
V zámku vytvořil jednu z největších vzorkoven skla na světě.
Dnes je již bohužel vše jinak 😢

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

25.10.1928 ... před libereckým nádražím, v pozadí stavba budovy Skloexportu (tehdy státních úřadů) (archiv Boveraclubu)
25.10.1928 ... před libereckým nádražím, v pozadí stavba budovy Skloexportu (tehdy státních úřadů) (archiv Boveraclubu)
1935 (archiv M.Holubová)
1935 (archiv M.Holubová)
1931 (archiv M.Ban)
1931 (archiv M.Ban)
1979
1979
Žitavská ulice kolem roku 1970 a 2.1.2022
Žitavská ulice kolem roku 1970 a 2.1.2022

Budova státních úřadů v Liberci

Někdejší sídlo okresního úřadu čp. 750-III (bývalá budova Skloexportu) představovalo největší státní zakázku v meziválečném Liberci. Poněvadž se po roce 1918 v Liberci nenašla vhodná budova, československé úřady hledaly pozemek pro novostavbu. Zakoupit se ho podařilo pro obstrukce ze strany místních nacionalistů až v roce 1925 od firmy Liebieg. Zpracováním projektu na rohové parcele v místech styku Žitavské ulice a třídy 1. máje byl v roce 1928 pověřen František Vahala. Výslednou stavbu provedlo konsorcium, složené ze dvou německých (Josef Bayer & Co., Karl Hocke) a dvou českých (Otakar Pavlů, František Zejdl) stavebních firem, zvolených tak, aby se zamezilo případným výtkám, že stát podporuje pouze české stavitele a naopak. Pětipodlažní puristický objekt s nepřehlédnutelnými klasicizujícími reminiscencemi má hlavní vchod z třídy 1. máje. Vahala ho umístil do nápaditě koncipovaného uskakujícího nároží s předsazeným schodištěm a výrazným arkýřem. V celkové koncepci budovy byl kladen důraz na monumentalitu a reprezentativní účin, neboť měla deklarovat silné postavení centrální vlády mladé republiky v "německém" městě. Význam objektu potrhuje i jeho umístění na lukrativní parcele naproti nádraží, při ústí hlavní urbanistické osy města. Nápadným prvkem prosté fasády je parter, zdůrazněný pilastry s překladem a upravený coby podnož (čímž bylo docíleno vyrovnání svažujícího se pozemku s novostavbou), sloužící k obchodním účelům. V suterénu se nacházelo vedle provozních prostorů (kotelna, uhelné sklepy) rozsáhlé skladiště celní správy, obchody, v přízemí byl situován poštovní a celní úřad a skladiště firmy Liebieg. První patro pak bylo vyhrazeno finančnímu ředitelství, druhé úřadovně okresní správy politické, třetí berní správě, čtvrté živnostenskému inspektorátu a v podkroví prádelna, žehlírna, půdy k bytům a archívy úřadů, sídlících v budově. Zadní trakt obrácený k dnešní pobočce magistrátu a autobusovému náměstí obsahovalo byty určené pro zaměstnance jednotlivých úřadů. Centrální prostor budovy tvoří prosklená dvorana. Technickým unikátem je dochovaný (a stále funkční) prvorepublikový výtah typu páternoster.


Interiér celního úřadu
Interiér celního úřadu
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
1935 – skloexport (archiv T.Majer)
1935 – skloexport (archiv T.Majer)
Ještě fungující Skloexport. (z domácího alba) (archiv Michal Bárta)
Ještě fungující Skloexport. (z domácího alba) (archiv Michal Bárta)
archiv FL
archiv FL
Žitavská ulice (foto Leoš Kobr)
Žitavská ulice (foto Leoš Kobr)
Celkový pohled na tzv. tovární čtvrť z míst pozdějšího krematoria. Vlevo nákladní a naproti němu objekt tzv. staré valchy (kolem roku 1910)......Hana Ulrichová : Takže koukáme na ulici Košickou s budovami Hedvy, dnes Babylonu. Ta kostka je dnešní ubytovna vedle IQ Landie a dva domy za lidičkama jsou na ulici Dr.M. Horákové.
Celkový pohled na tzv. tovární čtvrť z míst pozdějšího krematoria. Vlevo nákladní a naproti němu objekt tzv. staré valchy (kolem roku 1910)......Hana Ulrichová : Takže koukáme na ulici Košickou s budovami Hedvy, dnes Babylonu. Ta kostka je dnešní ubytovna vedle IQ Landie a dva domy za lidičkama jsou na ulici Dr.M. Horákové.
Nádraží začátkem minulého století (foto z archivu Boveraclubu) V minulosti se zřejmě snažili zajistit, aby stanice tak významného rakouského města jako Reichenberg měla reprezentativní vzhled, v souladu s časovým stylem. Všechny rozměry a tvary jednotlivých stavebních prvků se zdají být koordinovány. Je logické, že vznikla stavební kresba vytvořená kvalifikovanými odborníky. A určitě tehdejší vybrané městské třešně otestovaly zamýšlený pohled fasády na reprezentaci, harmonii a důstojnost, na mysli pozitivní dopad na místní a hosty, případně z Berlína či Vídně. Negativní strukturální změny, ke kterým došlo na této stanici od roku 1905, pravděpodobně došlo k nedostatku peněz nebo nedorozumění. Samozřejmě, že by se daly změnit, useknout. Ale potom by se jednou hodná >station < stala debilní, odpudivá účelová budova, chudší vzhled než nějaká kasárna. (autor komentáře Peter Dorn)
Nádraží začátkem minulého století (foto z archivu Boveraclubu) V minulosti se zřejmě snažili zajistit, aby stanice tak významného rakouského města jako Reichenberg měla reprezentativní vzhled, v souladu s časovým stylem. Všechny rozměry a tvary jednotlivých stavebních prvků se zdají být koordinovány. Je logické, že vznikla stavební kresba vytvořená kvalifikovanými odborníky. A určitě tehdejší vybrané městské třešně otestovaly zamýšlený pohled fasády na reprezentaci, harmonii a důstojnost, na mysli pozitivní dopad na místní a hosty, případně z Berlína či Vídně. Negativní strukturální změny, ke kterým došlo na této stanici od roku 1905, pravděpodobně došlo k nedostatku peněz nebo nedorozumění. Samozřejmě, že by se daly změnit, useknout. Ale potom by se jednou hodná >station < stala debilní, odpudivá účelová budova, chudší vzhled než nějaká kasárna. (autor komentáře Peter Dorn)
Liberecká plynárna (před rokem 1918)
Liberecká plynárna (před rokem 1918)

Průmyslová čtvrť pod nádražím v druhé polovině 19.století

Po napojení Liberce na železniční síť se stal Liberec - III Jeřáb nejen nejprůmyslovější části města, ale i jeho vstupní branou. Z dopravního hlediska si uchoval svoji důležitost dodnes. Podívejme se, jak se zejména rozmach průmyslového podnikání odrazil ve druhé polovině 19. století ve stavebním rozvoji v různých částech této čtvrti. Nejvíce budov výrobního charakteru vzniklo v místě, kde se nacházely podmáčené plochy po tzv. starém rybníku. Tyto plochy byly z hlediska zakládání staveb méně vhodné. Město zde po roce 1850 získalo od Clam-Gallasů část pozemků, které byly od roku 1856 rozparcelovány na stavební místa. V roce 1861 byl pro tuto část povolen regulační plán a od roku 1870 se začalo stavět. Postupným odprodejem další půdy různým podnikatelům tady vyrostlo do devadesátých let 19.století dolní průmyslové centrum zvané "Fabriksviertel" (tovární čtvrť), které se stalo postupně od osmdesátých let trvale součástí Liberce III. Čnělo v ní k nebi nejvíce komínů v Liberci a připomínalo anglický "Manchester". Na starý název této části "Teich ", upomínal až do roku 1945 hostinec "Zum alten Teiche" zřízený mezi lety 1882/1887 v čp. 374 - III na konci dnešní Tatranské ulice. V roce 1890 byl se založením dnešní Košické ulice postaven přes Nisu nový dřevěný most. Zahájením provozu nové trati Česká Lípa - Liberec byla v roce 1900 dána v užívání odbočka z dnešních libereckého vnějšího nádraží do nákladního nádraží Ústecko-Teplické dráhy (čp.411 - IV), které bylo umístěno v blízkosti hranic s touto částí Liberce III. Byl po něm nazván i nedaleký hostinec "Zum Aussig Teplitzer Bahnhof" (čp. 418 - III).

Prvním z několika velkých průmyslových podniků byla plynárna v dnešní Nitranské ulici čp. 348 - III, která sloužila až do roku 1958. Byla postavena v letech 1858 - 1859 a uvedena do provozu krátce před zavedením železniční dopravy v Liberci, kdy dodala první plyn do 214 pouličních lamp. Později k ní přibyly objekty čp. 381 (zbourán, dnes v tomto místě nová stavba v areálu firmy RWE), čp.560, v roce 1912 nově přestavěná budova čp. 603 a roku 1913 vodárenská věž, zbořená v roce 1980. Od roku 1909 patřila plynárna městu.

pokračování příště.........

(zdroj Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

1903 (archiv T.Majer)
1903 (archiv T.Majer)
Tovární komplex firmy Anton Demuth & Söhne v Hrazené ulici a třídě 1.máje v idealizovaném zobrazení, vlevo dole dům čp. 76 - III (1898)
Tovární komplex firmy Anton Demuth & Söhne v Hrazené ulici a třídě 1.máje v idealizovaném zobrazení, vlevo dole dům čp. 76 - III (1898)
Pohled přes Nisu na ulici U Nisy a U Jezu s okolím (1902)
Pohled přes Nisu na ulici U Nisy a U Jezu s okolím (1902)
Továrna firmy Josef C.Meissner (čp. 391) s okolím v idealizované podobě v ulici Tatranské a U Nisy (počátkem 20.století)
Továrna firmy Josef C.Meissner (čp. 391) s okolím v idealizované podobě v ulici Tatranské a U Nisy (počátkem 20.století)
V levé části továrna firmy Aubin-Protzen (čp. 399) v idealizované úpravě (osmdesátá léta 19.století)
V levé části továrna firmy Aubin-Protzen (čp. 399) v idealizované úpravě (osmdesátá léta 19.století)

Průmyslová čtvrť pod nádražím v druhé polovině 19.století a v první polovině 20.století .....2.část

V této části Liberce III postupně přibývaly další objekty, většinou záměřené na textilní výrobu. Nejstarší byla továrna Ferdinanda Felgenhauera v dnešní Kladenské ulici (čp. 372 - III) postavena kolem roku 1870, kterou jeho potomci provozovali do konce první světové války. Textilní výrobou se zabývala od roku 1901 firma Ludwig Back v čp. 407 - III v dnešní Mrštíkově ulici, v níž byla od roku 1884 původně koželužna. Patřil k ní objekt čp. 380 a později roku 1901 tovární budova čp. 555. V roce 1909 ji koupil Emil Deutsch a zřídil v ní mechanickou tkalcovnu, kterou vlastnil do roku 1921. Továrnu na sukno (čp.471 a čp.472 - III) v dnešní Košické ulici postavili v roce 1890 bratří Robert a Heinrich Grunerové a firma Robert Gruner zde působila patrně do roku 1918. K nejvýznamnějším průmyslovým zařízením patřila firma Neumann & Bürren, od r. 1902 C. Neumann & Söhne, která si nechala v Nitranské ulici podle projektu z roku 1885 postavil mechanickou tkalcovnu (čp. 415 - III, dnes po přestavbě Babylon). V roce 1884 si postavil v dnešní ulici U Nisy Wenzel Jantsch přádelnu a apretovnu v čp. 410 a v čp 411 - III barvírnu na sukno. Budovy koupila roku 1909 firma Wenzel F. Tschörner a provozovala v nich výrobu sukna až do roku 1945. V čp. 398 - III v dnešní Nitranské ulici a v čp. 244 U Nisy měla tkalcovny od roku 1886 do roku 1945 firma Herminghaus & Co. (dnes součást Babylonu). Známá byla firma Aubin, Protzen & Co, která si krátce po roce 1882 postavila továrnu na koberce v Mrštíkově ulici (čp. 399). V roce 1912 se rozšířila o objekt čp 638 - III a roku 1913 o čp. 579. Výroba koberců zde trvala až do počátku druhé světové války. Továrnu na výrobu mýdla si vystavěla dnešní Tatranské ulici (čp. 391 - III) před rokem 1882 firma Josef C. Meissner a vlastnila ji do roku 1945. K velkým strojírenským podnikům monarchie patřila firma Esser & Schneider (později Paul Schneider) působící od roku 1883 v Mrštíkově ulici v objektu čp. 404 - III se slévárnou až do roku 1945.

(zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

část tovární čtvrti z pohledu z nádraží mezi ulicemi Děvínskou a Nitranskou, na volné ploše se dnes rozkládá areál Dopravního podniku města Liberec a Jablonec (1899)
část tovární čtvrti z pohledu z nádraží mezi ulicemi Děvínskou a Nitranskou, na volné ploše se dnes rozkládá areál Dopravního podniku města Liberec a Jablonec (1899)

Pohled z věže plynárny na křižovatku dnešní Děvínské a Mrštíkovy ulice před sto lety.

Vlevo přízemní objekty tramvajových garáží a za nimi část elektrárny, uprostřed budovy továrny na koberce Aubin Protzen (čp.287, 526-III). V okolních ulicích se nacházelo více než deset dalších továren a řada menších dílen. Největším podnikem byly textilky C.Neumann a Herminghaus a spol (Zdroj Liberec III - Jeřáb)

nová tramvajová vozovna


V Liberci byla v roce 1908 postavena nová tramvajová vozovna s odstavnou halou pro 36 vozů, dílenskou a montážní halou a dalšími podivnými prostorami. V roce 1913 byla rozšířena o další odstavnou halu. Vzadu vidíme vystupovat objekt plynárny s věží.

(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 - 2000)

Posunovači  v březnu 1983 v žst. Liberec zapomněli dát výkolejku. Rozjely se tak na 70 km/h a naložené vagony s uhlím pro uhelné sklady Liberec to vzaly  šupem a narazily do budovy staré plynárny (archiv J.Hůlka, komentář Marek Stahl)
Posunovači v březnu 1983 v žst. Liberec zapomněli dát výkolejku. Rozjely se tak na 70 km/h a naložené vagony s uhlím pro uhelné sklady Liberec to vzaly šupem a narazily do budovy staré plynárny (archiv J.Hůlka, komentář Marek Stahl)
vrátnice v bývalé Hedvě (archiv Všichni Čermáci)
vrátnice v bývalé Hedvě (archiv Všichni Čermáci)
Hedva - pohled z Nitranské ulice
Hedva - pohled z Nitranské ulice
archiv Tomáš Macháček
archiv Tomáš Macháček
textilní továrna se zaměřením na výrobu lehkých, převážně hedvábných a později klotových tkanin „Carl Neumann a synové“ v roce 1917...dnes je zde Centrum Babylon 😉
textilní továrna se zaměřením na výrobu lehkých, převážně hedvábných a později klotových tkanin „Carl Neumann a synové“ v roce 1917...dnes je zde Centrum Babylon 😉
archiv Čestmír Ježek
archiv Čestmír Ježek

FIRMA C. NEUMANN (Nitranská čp. 415 - III)

(Neumann & Bürren, od r. 1902 C. Neumann & Söhne)

Tato firma se zabývala výrobou polovlněných podšívkových látek. Ta byla na začátku 19. století anglickým monopolem a teprve po mnoha těžkostech se výrobcům a upravovačům z porýnského Wuppertalu podařilo napodobit hedvábný lesk anglických látek. Začali je pak vyrábět a rozšiřovat pod obchodními názvy Zanela nebo Italiaklot. V Liberci začal s výrobou podšívkových látek tzv. listrů na třiceti stavech Peter Carl Neumann (1864), který si pronajal halu a zřídil pobočku mateřského podniku v Porýní. Od počátku roku 1866 přizval za společníka Carla Bůhrera, a když zjistili, že monarchie poskytuje dobré podmínky pro odbyt, založili v květnu 1869 firmu. Začínali s padesáti stavy v bývalé Hirschmannově továrně v Nákladní ulici, po třech letech už měli první stovku stavů. Roku 1882 přešel podnik pod firmu C. Neumann a synové a přestěhoval se do vlastních objektů v dnešní Nitranské ulici čp. 7' III. Velký rozvoj výroby zaznamenal začátkem století, kdy počet stavů dosáhl jednoho tisíce. V roce 1920 byla zakoupena místní soukenka firmy Gruner a její stavy přemístěny do hlavního závodu. Protože liberecký podnik nevlastnil barevnu a úpravnu, byla roku 1931 zakoupena vlnařská barevna firmy E. A. Hůbner a přeměněna na hedvábnickou barevnu, jež ovšem kapacitně stále nedostačovala. Tuzemský export a vývoz z poboček v Maďarsku a na Balkáně zajišťoval liberecký závod. Obchodovalo se hlavně s přízemi, dalším artiklem zůstaly polovlněné podšívkové látky (Serge), mohérové a listrové látky na pláště do deště. V roce 1932 měl liberecký závod 1100 zaměstnanců a barevna dalších 100. Byla to jedna z největších specializovaných továren na tyto látky na kontinentě. Měla kompletní výrobu tkanin z umělého hedvábí, speciální pánské podšívky se vyráběly na 730 stavech. Zhotovovaly se zde i krejčovské žíněnky a v provozu bylo i 30 soukenických stavů. V roce 1923 byly k dvěma obytným domům továrny s 20 byty na Monstrančním vrchu přikoupeny 4 další domy podle návrhu švýcarského architekta Pfitznera pro 20 rodin a roku 1928 bylo započato se stavbou dalších dvou domů podle návrhu žitavských architektů Löweho a Wentiga. Ještě v roce 1944 dala firma k dispozici výrobní plochu 4000 m² pro válečnou výrobu.

Po prvním znárodnění (1946) vznikl n. p. Tkalcovny hedvábí a potom n. p. Henap s ředitelstvím v Praze, pod nějž přešla kromě firmy C. Neumann a synové i sousední firma Herminghaus & Co., která měla tkalcovny od roku 1886 do roku 1945 v čp. 398 - III v dnešní Nitranské ulici a v čp. 244 - III v ulici U Nisy.

Pro velký nedostatek surovin se výroba zaměřovala především na kvantitu, méně již na kvalitu. Do roku 1948 nebyla v závodě instalována žádná nová technika. Teprve když vznikl n. p. Silka (1949), byl po roce závod modernizován 320 nástavnými tkacími automaty Hrdina. V šedesátých letech se zde vyráběly nitě mirlan. V roce 1965 se liberecký závod stal součástí n. p. Hedva Moravská Třebová a po několika letech byla zahájena modernizace tkalcovny stavy Růti, kterých bylo do roku 1973 nainstalováno na 330.

V roce 1990 proběhla privatizace. V roce1996 došlo k zániku společnosti Hedva Liberec, v roce 1997 proběhla změna vlastníka a začátek revitalizace a v roce 1998 bylo slavnostně otevřeno CENTRUM BABYLON. a.s.

(zdroj: R Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, Jiří Bock - Liberec III - Městská ctvrť v proměnách doby, 2016, Centrum Babylon)

Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021
• 1.pol. 19.století - německý průmyslník Carl Neumann založil textilní továrnu se zaměřením na výrobu lehkých, převážně hedvábných a později klotových tkanin (továrna prosperovala, později pod jménem "Carl Neumann a synové" až do konce 2. světové války)
• 1946 - znárodnění - Tkalcovny hedvábí n.p.
• 1949 - Silka n.p.
• 1965 - Hedva n.p., závod 05 (podnikové ředitelství Moravská Třebová)
Po roce 1965 byla provedena rekonstrukce a modernizace provozu a výrobní program byl zaměřen na výrobu lehkých tkanin, převážně podšívkových.
• 1990 - privatizace
• 1996 - zánik společnosti Hedva Liberec, státní podnik
• 1997 - změna vlastníka a začátek revitalizace
• 1998 - revitalizovaná zóna - otevření CENTRUM BABYLON. a.s.

(zdroj Centrum Babylon)

Košická ulice - dříve Hedva, nyní Babylon (foto M.Gergelčík)
Košická ulice - dříve Hedva, nyní Babylon (foto M.Gergelčík)
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1917 a 31.12.2021
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1917 a 31.12.2021
archiv Petr Bláha
archiv Petr Bláha

Myšlenka vybudování jedinečného zábavního komplexu vznikla už v roce 1996. K její realizaci se nabízela textilní továrna Hedva, v té době opuštěná a zchátralá budova o rozloze více než 30 000 m2. Díky její lokalizaci a pěší dostupnosti z centra města byla jasnou volbou pro přestavbu v "továrnu na zážitky" pro mládež i rodiny s dětmi, návštěvníky místní i zahraniční. Během tří let vznikala hrubá stavba nové liberecké dominanty, která byla postupně utvářena do finální podoby.

Babylon odstartoval svoji éru slavnostním otevřením nákupního městečka v roce 1998. Během krátké doby byla otevřena diskotéka, gastronomické provozy a Lunapark - pouťové atrakce s dětským hradem pro nejmenší. Během následujících dvou let po nutných stavebních úpravách zahájil svůj provoz Aquapark - vodní svět se čtyřmi tobogány, skluzavkami, romantickými jeskyněmi i divokou řekou, to vše ve stylu antických lázní. Pro pohodlí a klid návštěvníků byl vybudován čtyřhvězdičkový WELLNESS HOTEL BABYLON s přímým vstupem do zábavní části, konání firemních a kulturních akcí přispěla výstavba sálu EXPO.

Ruku v ruce se zábavou přichází i nezbytná relaxace. Od roku 2007 nabízí CENTRUM BABYLON možnost odpočinku a péče o duši i tělo ve Wellness centru. Nový rozměr zábavy přineslo otevření zábavně naučného science centra iQPARK. Se svým heslem "Co si vyzkoušíš, tomu porozumíš" nabízí desítky nejrůznějších exponátů z oblasti fyziky či matematiky. Tím se okamžitě stal bodem zájmu pro nejrůznější školní výlety a exkurze.

Během několika následujících let prošla střediska inovací a modernizací. S rostoucím zájmem firemní klientely byla přistavěna kongresová část hotelu, která disponuje sály různých typů i velikostí. V současnosti hotel nabízí kapacitu téměř 1000 lůžek. Plocha více než 1000 m2 - nový kongresový prostor? Nikoliv, tak rozlehlé je nyní Wellness centrum, kde si můžete užít sauny, tepidárum, masáže, zábaly, vířivky, Sauna klub Afrikána pro soukromé akce... Co by mohlo být lepší pro fyzickou i duševní pohodu. Chtělo by to něco " více extra"? Co takhle 4D KINO, Laser shot, Bowling, Laser game, zrekonstruovaný Aquapark do stylu příběhů Julese Verna a k tomu jedinečná laserová show, první svého druhu v České republice... Na to jeden den stačit nebude...

Stejně jako je jméno Babylon spojeno se směsicí jazyků a národností, i pro ten liberecký je specifická všestrannost a pestrost, kterou jedni vítají a druzí zavrhují. Stále však bude Babylon místem, kam se lidé rádi vracejí pro jeho originalitu a nevšední atmosféru.

(zdroj: https://www.centrumbabylon.cz/ )

Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021
Křižovatka Košická a Nitranská ulice v roce 1995 a 31.12.2021

MENŠINOVÝ DŮM

Pro budovu loutkového divadla byl za vypůjčené penize pronajat pozemek od ředitelství ČSD v Hradci Králové poblíž Nisy u dnešní Košické ulice. Stavět se začalo podle plánů a za vedení inženýra Pelikána v září 1926 a v dubnu následujícího roku bylo možno divadélko odpovidající parametry tehdejším scénám otevřít. Jeviště bylo široké 3 metry, vysoké a hluboké 1,5 metru. Před ním se nacházelo orchestřiště, kde seděli i recitátoři mluvící za loutky. Hlediště mělo amfiteatrové uspořádání s kapacitou 300 diváků (délka I5 m) a jeho součástí byl i bufet. Bohatou malířskou výzdobu interiéru, ale i někleré složitější kulisy provedl Josef Nastoupbil. Loutky byly vysoké ast 50 cm a herec je vodil pomocí deseti, ale někdy i více nití. Podle kroniky všestranného loutkáře Josefa Hanouska se za 12 sezon vystřídalo celkem 19 režisérů.

Moderně zařízená loutková scéna zahájila činnost 9. 4. 1927 Jiráskovým Panem Johanesem a úspěšně pokračovala až do roku 1938, kdy svou existenci zakončla Malíkovým Míčkem Flíčkem. Divadlo se proslavilo i představeními pro dospělé, oblíbené byly především kabarety a operetní představená (Offenbach - Orfeus v podsvětí, 1929; Lecocg - Giroflé-Girofla, 1930). O činnosti scény psal podrobně a pochvalně tehdejší časopis Loutkář, divadlo navštívil v roce 1929 Jindřich Veselý, předseda Loutkářského soustředění a prezident UNIMY. O liberecké sokolské loutkové scéně je zmínka i v Dějinách českého divadla (IV. díl). Nejznámějšími sokolskými loutkáři se v té době stali Josef Hanousek, Karel Slezák, Jaroslav Wünš, Emil Pospišil a Jan Durych, který zahynul v koncentračním táboře, Pod Ještěd zajiždělo i tradiční divadlo Matěje Kopeckého, které hrávalo v rochlické hospodě U Vávrů.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

ulice Milady Horákové na křižovatce s Košickou ulicí (M.Gergelčík)
ulice Milady Horákové na křižovatce s Košickou ulicí (M.Gergelčík)

Benzínové čerpací stanice (30.léta)

Neustále rostoucí automobilový provoz vyžadoval další služby. Od druhé poloviny dvacátých let rostl v Liberci počet nové zřizovaných benzínových čerpacích stanic. Jedna z prvních byla postavena roku 1926 v Horním Růžodole firmou American Petroleum Company of Czechoslovakia, od níž převzala veškeré benzínové obchody a projekty firma Vacuum Oil Company, a.s., Praha. V roce 1929 zřídila a.s. Fistag Praha před harcovským hostincem U slunce v dnešní ulici Svobody další pumpu, postavenou libereckou firmou Robert a Ernst Peukerovi. Tatáž společnost zřídila čerpací stanici ve Starých Pracovnících (22.1.1930). Roku 1931 začala prodávat benzin firma Naphtacompanie, a.s. Praha, v Harcově nedaleko hostince U města Zhořelci. Služby nabízela i řada dalších stanic. Jednu z nich, na rohu dnešních ulic M.Horákové A Košické, vidíme na snímku.
Na dolní fotografii je čerpací a servisní stanice na libereckém veletrhu 1934.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
archiv Karel Pav
archiv Karel Pav
1.4.1984 (archiv K.Odrážkové)
1.4.1984 (archiv K.Odrážkové)

Nákladní ulice

Děkuji Michal Bednář za bleskurychlé určení a přikládám srovnávací aktuální foto!!! Měl bych tu opět jednu fotografii od americké fotožurnalistky Margaret Bourke-White (první fotografka známého časopisu LIFE). Jedná se o méně známé foto z její velké série fotografií, které pořídila roku 1938 při své návštěvě Liberce. Popisek k fotografii ve volném překladu zní: "* Obyvatelé Liberce stojí na nákladním voze, tak aby dobře viděli příjezd A.H. do města dne 2.12.1938*". Poznal by někdo kde tato fotografie byla pořízena? Ještě bych rád poprosil místní lidové politology, aby se zdrželi svých fundovaných komentářů, ale raději nám pomohli určit přesnou lokaci místa. (autor článku Hans Oldskull)

Rok 1938 v Liberci foto archiv DF
Rok 1938 v Liberci foto archiv DF
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
Scéna z trhu před nádražím (cca 1866)  Tato grafika nám přes značnou stylizaci (stromy před nádražím nejsou na žádné dochované fotografii) přibližuje příjezd pruského vojska do Liberce. V pozadí je část nádražní budovy, která byla až do roku 1945 v majetku saské dráhy.
Scéna z trhu před nádražím (cca 1866) Tato grafika nám přes značnou stylizaci (stromy před nádražím nejsou na žádné dochované fotografii) přibližuje příjezd pruského vojska do Liberce. V pozadí je část nádražní budovy, která byla až do roku 1945 v majetku saské dráhy.
archiv Z.Posledníková
archiv Z.Posledníková
(archiv Vlastimír Hájek )
(archiv Vlastimír Hájek )
V roce 1972 se před libereckým nádražím nejen točilo pivo, ale při výlukách i tramvaje.
V roce 1972 se před libereckým nádražím nejen točilo pivo, ale při výlukách i tramvaje.
Nádraží (M.Gergelčík)
Nádraží (M.Gergelčík)
Nádraží (foto V.Víšek)
Nádraží (foto V.Víšek)
nádraží začátkem minulého století a 8.3.2020
nádraží začátkem minulého století a 8.3.2020
Pohled na nádraží z míst motorestu #Liberec #Reichenberg
Pohled na nádraží z míst motorestu #Liberec #Reichenberg
archiv Zdeňka Posledníková
archiv Zdeňka Posledníková
Nádraží (foto V.Víšek)
Nádraží (foto V.Víšek)
Nákladní ulice - hlavní nádraží v roce 1972 a 19.4.2022
Nákladní ulice - hlavní nádraží v roce 1972 a 19.4.2022
archiv Václava Exnera
archiv Václava Exnera
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
nádraží před cca 40 lety a 28.6.2020
nádraží před cca 40 lety a 28.6.2020
Vlakové nádraží v 50.letech (Zdroj: vlaky.net) (archiv Všichni Čermáci)
Vlakové nádraží v 50.letech (Zdroj: vlaky.net) (archiv Všichni Čermáci)
foto Peter Flögel
foto Peter Flögel
archiv P.Bláha
archiv P.Bláha
cca 1935 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
cca 1935 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Vlakové nádraží kolem roku 1915 (archiv J.Peterka)
Vlakové nádraží kolem roku 1915 (archiv J.Peterka)
archiv Josef Sebelík
archiv Josef Sebelík
Čarověník Egona Wienera
Čarověník Egona Wienera
archiv O.Musil
archiv O.Musil
nádražní restaurace
nádražní restaurace
K fotce je jen poznámka Reichenberg, nejspíš podle razítka na druhé straně. (zdroj: eBay) Ivan Tukan - Liberec lze odvodit opravdu jen podle razítka na 2. straně neprošlé pohlednice. Dobu lze stanovit přesněji - podle označení lokomotivy půjde o začátek 40. let, kdy byl Liberec součástí Říše.
K fotce je jen poznámka Reichenberg, nejspíš podle razítka na druhé straně. (zdroj: eBay) Ivan Tukan - Liberec lze odvodit opravdu jen podle razítka na 2. straně neprošlé pohlednice. Dobu lze stanovit přesněji - podle označení lokomotivy půjde o začátek 40. let, kdy byl Liberec součástí Říše.
nádražní hala kolem roku 1910 a 31.12.2021
nádražní hala kolem roku 1910 a 31.12.2021

Liberecké nádraží začátkem minulého století

Původní vzhled nádraží, postavené roku 1859 pro Pardubicko-libereckou a Žitavsko-libereckou dráhu je na poslednicích jen vzácně. Častější záběry na průčelí jsou až po přestavbě v roce 1906. Vzácné jsou rovněž pohlednice zachycující interiéry, nástupiště či kolejiště s vlakovými soupravami.
Trať z Pardubic do Liberec byla zprovozněna 1.května 1859.
Náklady na výstavbu nádraží částečně hradila i saská železnice, a to částkou 48 tisíc tolarů .
První vlak této společnosti přijel z Žitavy do Liberce 1.prosince téhož roku.
V roce 1875 přibylo spojení do Černous a v roce 1888 následovala trať do Jablonce nad Nisou.
Poslední trať z České Lípy do Liberce, postavená významnou společností Ústecko-teplické dráhy, byla zaústěna do nádraží až v roce 1903,přestože byla zprovozněna už v roce 1900.
Téměř 3 roky totiž končila bývalé stanici Růžodol a po spojení s centrem města sloužila tramvajová trať do Rochlice.
Železniční uzel i nádraží prodělaly celou řadu přestaveb, z nichž nejrozsáhlejší byla dokončena při příležitosti Výstavy českých Němců 1906.
Tehdy bylo nádraží rozšířeno, řada budov stržena a nahrazena novými.
Původní návrh vybudovat tunel pod tělesem dráhy, který by propojoval část tehdy ještě samostatných obcí jihozápadně od města, nebyl realizován.
Spojení musela i nadále postačit lávka pro pěší, která však byla úplně přestavěna a sloužila až do roku 1990.
Při přestavbě,na níž se podílely všechny železniční společnosti a která stála tehdy 5,6 miliónů korun, bylo zřízeno nové kolejiště a nástupiště . Vznikla nová budova, tzv.Ostrov, s rozsáhlým zázemím pro cestující, s dopravní kanceláří a restaurací s velkým sálem. Stavební úpravy neminuly ani původní budovu, kde byly zbudovány nové pokladny, úřední místnosti, policejní stanice, služební byty, obchody, holičství a prosperující restaurace s hostinskými pokoji.
Nádražní hostinec byl ve své době jedním z významných center kulturního i společenského života ve městě.
K nástupištím vedly podchody ,které slouží dodnes.
Severní křídlo budovy patřilo až do roku 1945 saské dráze, provozující na našem území jednu že svých tří železničních tras, s to dost frekventovanou trať z Žitavy do Liberce. 

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

foto Vladimír Truxa
foto Vladimír Truxa
lazaret na nádraží (Ebay)
lazaret na nádraží (Ebay)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Kamenný viadukt v Novině je ozdobou trati Česká Lípa - Liberec, překonávají v těchto místech Ještědský hřbet čtyřmi tunely. Čtrnáctiobloukový most je 27 metrů vysoký a 202 metrů dlouhý. První zkušební vlak se v Kryštofově Údolí objevil 8.7.1900 dopoledne. Pro veřejnost otevřela Ústecko-teplická dráha tento poslední, bezmála šedesátikilometrový úsek svých tratí slavnostně 16.9.1900 a provozovala ho až do zestátnění v roce 1923. Sloužil hlavně dopravě uhlí , a přestože měl charakter místní dráhy, patří vybavením a hustotou provozu stále k významným tratím. K zaústění do libereckého nádraží došlo ale až po třech letech dne 1.10.1903. Do té doby končily vlaky Ústecko-teplické dráhy na nádraží v Horním Růžodolu. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
Kamenný viadukt v Novině je ozdobou trati Česká Lípa - Liberec, překonávají v těchto místech Ještědský hřbet čtyřmi tunely. Čtrnáctiobloukový most je 27 metrů vysoký a 202 metrů dlouhý. První zkušební vlak se v Kryštofově Údolí objevil 8.7.1900 dopoledne. Pro veřejnost otevřela Ústecko-teplická dráha tento poslední, bezmála šedesátikilometrový úsek svých tratí slavnostně 16.9.1900 a provozovala ho až do zestátnění v roce 1923. Sloužil hlavně dopravě uhlí , a přestože měl charakter místní dráhy, patří vybavením a hustotou provozu stále k významným tratím. K zaústění do libereckého nádraží došlo ale až po třech letech dne 1.10.1903. Do té doby končily vlaky Ústecko-teplické dráhy na nádraží v Horním Růžodolu. (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
krásná fotografie hlavního libereckého nádraží kolem roku 1920 (archiv Jaroslav Hůlka )
krásná fotografie hlavního libereckého nádraží kolem roku 1920 (archiv Jaroslav Hůlka )
Pav Karel
Pav Karel
Podařilo se mne koupit tuto pěknou fotku za 70 + 65 poštovné. Je tam 555.093 a místo je Liberec, datování odhaduji podle uniforem okolo roku 1955. Akorát mne tam chybí alespoń jeden pionýr se šátkem. Třeba se někdo ozve a upřesní datum. Já osobně byl v pionýru okolo let 1972 - 77. (archiv Roman Jeschke)
Podařilo se mne koupit tuto pěknou fotku za 70 + 65 poštovné. Je tam 555.093 a místo je Liberec, datování odhaduji podle uniforem okolo roku 1955. Akorát mne tam chybí alespoń jeden pionýr se šátkem. Třeba se někdo ozve a upřesní datum. Já osobně byl v pionýru okolo let 1972 - 77. (archiv Roman Jeschke)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
Mašinky v roce 1973 (archiv Fandíme Liberci)
Mašinky v roce 1973 (archiv Fandíme Liberci)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
archiv FL
archiv FL
1986 - archiv J.Hůlka
1986 - archiv J.Hůlka
Liberec 4.9.1978 556.0280 a 434.2206  (archiv Ilona Jirka Heracek )
Liberec 4.9.1978 556.0280 a 434.2206 (archiv Ilona Jirka Heracek )
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
Liberec 1980 - tehdy ČSD Severozápadní dráha Praha Lokomotivní depo Liberec (Miroslav Stolín)
serie fotek 475.1142 tak jedna z výstavy v Liberci v roce 1980 spolu se svou větší škodováckou sestrou (archiv Ilona Jirka Heracek )
serie fotek 475.1142 tak jedna z výstavy v Liberci v roce 1980 spolu se svou větší škodováckou sestrou (archiv Ilona Jirka Heracek )
2013 (archiv Fandíme Liberci)
2013 (archiv Fandíme Liberci)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
snímek vznikl v Červenci roku 1980 v Liberci. ( 556.042 Liberec 7.1980 ) (archiv Jiří Šenk)
snímek vznikl v Červenci roku 1980 v Liberci. ( 556.042 Liberec 7.1980 ) (archiv Jiří Šenk)
archiv Honza Kalisek
archiv Honza Kalisek
1980 (archiv T.Majer)
1980 (archiv T.Majer)
1992 (archiv Thomas Majer)
1992 (archiv Thomas Majer)
Únor 1976 .....liberecké nádraží
Únor 1976 .....liberecké nádraží
Nádraží v roce 1974 (archiv všichni Čermáci)
Nádraží v roce 1974 (archiv všichni Čermáci)
Snímek parní lokomotivy 556.0280 při ošetření v depu Liberec dne 13.Března 1976 foto Vladimír Truxa
Snímek parní lokomotivy 556.0280 při ošetření v depu Liberec dne 13.Března 1976 foto Vladimír Truxa
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Snímek parní lokomotivy 556.0323 pred Libereckým nádražím dne 28.Května 1978 foto Vladimír Truxa Sbírka Ivo Kapl
Snímek parní lokomotivy 556.0323 pred Libereckým nádražím dne 28.Května 1978 foto Vladimír Truxa Sbírka Ivo Kapl
11.2.1986
11.2.1986
25.3.1984
25.3.1984
Parní lokomotiva 556.042 perla depa Liberec šibuje k 1 nastupišti dne 23.8.1980 foto Ivan Šnábl sbírka Ivo Kapl
Parní lokomotiva 556.042 perla depa Liberec šibuje k 1 nastupišti dne 23.8.1980 foto Ivan Šnábl sbírka Ivo Kapl
Cca 1982 nebo 1983. (Leoš Kobr)
Cca 1982 nebo 1983. (Leoš Kobr)
1989
1989
1999 (archiv Thomas Majer)
1999 (archiv Thomas Majer)
1993 (archiv T.Majer) .....Komentář Alexandra Knížková: Kde je jí konec?😢 Okna na kliku, sedačky, potažené temně červenou ( nebo zelenou) koženkou, s pérama a jako malá jsem na nich zadkem pohopsávala a otce to vytáčelo...po stranách ještě otvírací popelníky, a na stolečku jsem s bratry hrála se starými kartonovými jízdenkami Větší bere...
1993 (archiv T.Majer) .....Komentář Alexandra Knížková: Kde je jí konec?😢 Okna na kliku, sedačky, potažené temně červenou ( nebo zelenou) koženkou, s pérama a jako malá jsem na nich zadkem pohopsávala a otce to vytáčelo...po stranách ještě otvírací popelníky, a na stolečku jsem s bratry hrála se starými kartonovými jízdenkami Větší bere...
foto Václav Kaděra 2020
foto Václav Kaděra 2020
foto Václav Kaděra 2020
foto Václav Kaděra 2020

Stěhování ,,Adolfa" z depa k technickému muzeu

(Foto Václav Kaděra)

Čtvrt století staré zátiší z libereckého pátého nástupiště jsem již před časem zveřejnil v "železniční" skupině, ale tu patrně většina z vás nesleduje...
Schválně - kdo si pamatuje na legendární nápis "PŘECHOD POUZE PRO ZAMĚSTNANCE STANICE ČSD A POŠTY" (a na příslušníky OSOŽ vybírající pokuty)? (autor Miroslav Fogl)

"Kredenc" na třetím nástupišti... věřte x nevěřte, ale celých šedesát let pravidelně sloužil tenhle typ motoráku, nám, cestujícím. Letos slaví od prvovýroby 72 let. (foto  Matyáš Gál)
"Kredenc" na třetím nástupišti... věřte x nevěřte, ale celých šedesát let pravidelně sloužil tenhle typ motoráku, nám, cestujícím. Letos slaví od prvovýroby 72 let. (foto Matyáš Gál)

Vždy odpoledne přijížděl na liberecké nádraží nákl. vlak z NDR. Kromě zemědělských strojů vozil třeba Robury, Barkasy, či Multikáry. 30.5.1982. "jely" Volva. (archiv Jíří Holeček)

Na přelomu srpna a září 1980 probíhaly na libereckém nádraží oslavy k ukončení parního provozu na ČSD. Nové stavědlo na 2. nástupišti ještě není hotové, ale po jeho zprovoznění zmizí všechna mechanická návěstidla. (archiv Jiří Holeček)
Na přelomu srpna a září 1980 probíhaly na libereckém nádraží oslavy k ukončení parního provozu na ČSD. Nové stavědlo na 2. nástupišti ještě není hotové, ale po jeho zprovoznění zmizí všechna mechanická návěstidla. (archiv Jiří Holeček)

Točny (foto Pav Karel)

1997 (archiv T.Majer)
1997 (archiv T.Majer)
25.11.1978.  Při pořizování tohoto snímku odjezdových návěstidel na libereckém nádraží jsem byl přistižen bdělou železničářkou. To bylo řečí!!! No hlavně, že světový mír nebyl ohrožen a nikdo mi nevytáhl film z foťáku, takže se můžeme kochat pohledem na zašlé časy. (archiv J.Holeček)
25.11.1978. Při pořizování tohoto snímku odjezdových návěstidel na libereckém nádraží jsem byl přistižen bdělou železničářkou. To bylo řečí!!! No hlavně, že světový mír nebyl ohrožen a nikdo mi nevytáhl film z foťáku, takže se můžeme kochat pohledem na zašlé časy. (archiv J.Holeček)

26. -27.10.2008.

Když tady řešíte lávku/podchod, tak se musím vyjádřit. Každopádně se měla postavit náhrada před zbouráním a ne nás nechat chodit téměř 20 let přes koleje! Nebýt toho povedeného MS, tak by asi žádná náhrada nebyla. Podchod se stavěl na poslední chvíli, protože snílkové na radnici očekávali davy návštěvníků od vlaků z Polska a Německa, jak proudí k pekárnám, kde na ně měly čekat autobusy, které je dovezou až k můstkům. (jiří Holeček)

27.10.2008
27.10.2008
Jedna památeční  z libereckého nádraží...(archiv Ramon Saudek)
Jedna památeční z libereckého nádraží...(archiv Ramon Saudek)
Práce na nádraží byla příjemná a čistá. (archiv Petr Funda)
Práce na nádraží byla příjemná a čistá. (archiv Petr Funda)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Když byla nuda zpoždění vlaku atd. tak se točilo válci jízdní řády pamatujete😉🖐🖐🖐 (archiv M.Ban)
Když byla nuda zpoždění vlaku atd. tak se točilo válci jízdní řády pamatujete😉🖐🖐🖐 (archiv M.Ban)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Petr Funda
archiv Petr Funda
Špioni z Ameriky jen číhali, aby vyfotili nádraží. Proto lokomotivy hustě zadýmovaly kolejiště. Podezřelá individua navíc odháněly vypouštěním páry. Státní dráhy dokonce platily své zaměstnance, aby svými čvaňháky zamlžili i vnitřní strategické nádražní prostory. (archiv Petr Funda)
Špioni z Ameriky jen číhali, aby vyfotili nádraží. Proto lokomotivy hustě zadýmovaly kolejiště. Podezřelá individua navíc odháněly vypouštěním páry. Státní dráhy dokonce platily své zaměstnance, aby svými čvaňháky zamlžili i vnitřní strategické nádražní prostory. (archiv Petr Funda)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Na foto uprostřed vyvýšené drážní těleso, za ním pohled do centra. V popředí domy městské části Jeřáb, vpravo dole ulice Americká.
Na foto uprostřed vyvýšené drážní těleso, za ním pohled do centra. V popředí domy městské části Jeřáb, vpravo dole ulice Americká.
1976 (archiv T.Majer)
1976 (archiv T.Majer)
Foceno z věže školy na Jeřábu směr k nádraží. V domě vlevo dole jsem bydlel. 1943.(archiv L.Mencl)
Foceno z věže školy na Jeřábu směr k nádraží. V domě vlevo dole jsem bydlel. 1943.(archiv L.Mencl)
dolni nadrazi 17.5.1972
dolni nadrazi 17.5.1972
20.4.1981
20.4.1981
 Srovnávačka z archivu tatínka Kateřiny Odrážkové
Srovnávačka z archivu tatínka Kateřiny Odrážkové

Tunely

(zdroj: Ivan Rous, Příčiny plánování dopravních podzemních staveb do roku 1945, Sborník Severočeského muzea 2008, str. 63-72)

V roce 1899 byl plánován tunel pod nádražím. Měl být dlouhý 559 m (podzemní část 318 m), začínat u tramvajové vozovny, a končit v Husitské ulici. Návrh byl zamítnut. V roce 1905 se návrh opakoval. Tunel pro pěší, tramvaje i automobily měl být veden v ose nádražní lávky (stržena 1990). Ještě před přestavbou v roce 1906 se objevil návrh se dvěma tunely v osách příjezdové a odjezdové haly. Výsledkem veškerého snažení bylo pouze proražení příjezdového podchodu v roce 2008...V letech 1939-1941 byl plánován dálniční tunel pod Ještědským hřbetem coby součást nacisty připravovaných dálnic (Štětín-Liberec-Hradec Králové, Liberec-Vratislav, Cheb-Liberec). Podle ing. Hubera měl být dlouhý asi 1500 m, a vedl by z Panského lomu do Padouchova. Z projektů ale nakonec sešlo, a prakticky jediným důkazem jsou fotografie ze slavnostního "výkopu" dálnice v místech známého jako Spáleniště v Horním Hanychově.Sokolovský tunel (cca 203 m) byl plánován z Frýdlantské ulice za dnešní ZUŠ do místa styku ulic Lucemburská a U Stoky. Od počátku války do roku 1944 byla vyražena pouze páteřní štola. V roce 1944 byl navíc podán návrh na přestavbu na protiletecký kryt. Stavitelé stihli vyrazit ještě část s názvem "Knappenstollen" s východem do Tovaryšské ulice. Chystaná ražba na Malé náměstí nebyla nikdy dokončena. Další práce na krytu pokračovaly až v roce 1953. (Na snímku níže plán podzemí pod Sokolovským náměstí přiložený na dnešní mapu.)Pozn. Průtah I/35 Libercem skončil zprovozněním tunelu v srpnu 1993 (autobusové nádraží v provozu až 1995).

(archiv Petr Ruprecht)

Mlékárnu v Žitavské ulici

čp. 392 vlastnil od roku 1924 do konce války Anton Bittner. (Pro účely mlékárny sloužila do roku 1964.) (Zdroj: Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)

Dvůr liberecké mlékárny (čp. 392), která stávala na rohu dnešní Žitavské a Matoušovy ulice (foto 1895)
Dvůr liberecké mlékárny (čp. 392), která stávala na rohu dnešní Žitavské a Matoušovy ulice (foto 1895)
Prodejní objekt u mlékárny čp. 392 v Žitavské ulici (před 1918, SOKA )
Prodejní objekt u mlékárny čp. 392 v Žitavské ulici (před 1918, SOKA )
Poslední den mlékárny a druhé foto opačným směrem. (18.3.1994) (archiv F.Zikmund)
Poslední den mlékárny a druhé foto opačným směrem. (18.3.1994) (archiv F.Zikmund)

Město nechalo opravit dům u autobusáku. Vznikly tu sociální byty

V zrekonstruovaném domě vzniklo jedenáct bytů. "Projekt je jedním ze souboru dílčích projektů, jejichž společným výstupem je zvýšení počtu bytů sociálního určení, jimiž statutární město Liberec v současné době disponuje," uvedl Jan Král z tiskové kanceláře radnice.

Byty jsou různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a budou využívány pro zajištění dostupného bydlení pro osoby v aktuální bytové nouzi v ekonomicky aktivním věku, které buď nemají žádné, nebo mají pouze nevyhovující bydlení. "Jedná se o rozmanitou cílovou skupinu, která může zahrnovat absolventy, matky samoživitelky, rodiny i jednotlivce," dodal Král.

Aby zájemci na pronájem sociálního bytu dosáhli, nesmí jejich příjem po dobu dvanácti měsíců přesáhnout 0,6násobek průměrné mzdy. (zdroj Liberecká drbna)


oprava domu na Žitavské ul. (M.Gergelčík)
oprava domu na Žitavské ul. (M.Gergelčík)

autobusové nádraží a okolí - Vaňurova ulice a třída 1.máje v roce 1988 a 2020.

(archiv Milda Domino)

V sedmdesátých letech měla Preciosa reklamu v podobě KOČKY na domě ve Františkovské ulici .

(zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)

1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
autobusové nádraží dříve a dnes
autobusové nádraží dříve a dnes
Staré autobusové nádraží s ještě stojícími domy mezi Matoušovou a Františkovskou ulicí (60.léta 20.století)  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Staré autobusové nádraží s ještě stojícími domy mezi Matoušovou a Františkovskou ulicí (60.léta 20.století) (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Autobusové nádraží
Autobusové nádraží

Autobusové nádraží ČSAD ve Vaňurově ulici v roce 1970.

Tehdy denně vyjíždělo přes 200 spojů na 28 linkách, z toho 7 dálkových.

(zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

zdroj Kniha o Liberci
zdroj Kniha o Liberci
Starý autobusáku (archiv Radomíra Malá)
Starý autobusáku (archiv Radomíra Malá)
kolorováno (Starý Liberec)
kolorováno (Starý Liberec)
náš barák focený právě z autobusáku (archiv Radomíra Malá)
náš barák focený právě z autobusáku (archiv Radomíra Malá)
mapy.cz
mapy.cz
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
Kdo nejel s poschoďákem na Florenc jako by nebyl Liberečák 😃 (foto z roku 2003)(archiv Mirek Zika)
Kdo nejel s poschoďákem na Florenc jako by nebyl Liberečák 😃 (foto z roku 2003)(archiv Mirek Zika)

Matoušova ulice

tam stal dům, ve kterém bydleli mi prarodiče... kvůli tunelu byl zbourán, stejně, jako spousty dalších....(archiv Peťula Matějková)
Když budova ustupuje silnici... Kolem roku 1988.(Totex    z archivu Jana Jaroslava Stejskala)
Když budova ustupuje silnici... Kolem roku 1988.(Totex z archivu Jana Jaroslava Stejskala)
Cesta do pravěku? Pouhých 34 let - foto z 2. března 1987. (archiv Kateřiny Odrážkové)
Cesta do pravěku? Pouhých 34 let - foto z 2. března 1987. (archiv Kateřiny Odrážkové)
duben 1988 (archiv K.Odrážkové)
duben 1988 (archiv K.Odrážkové)
Žitavská ulice  11.4.1988 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021
Žitavská ulice 11.4.1988 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021
Žitavská ulice, vůz T3SU č. 54 stoupá 12.3.1994 od Viaduktu k nádraží. Foto Gisbert Jakl
Žitavská ulice, vůz T3SU č. 54 stoupá 12.3.1994 od Viaduktu k nádraží. Foto Gisbert Jakl
Žitavská ulice v roce 1979 a 7.11.2021
Žitavská ulice v roce 1979 a 7.11.2021

Bourání v Žitavské ulici

(archiv Boveraclubu)
Pěkně po anglicku si jede T2 č. 7 (ex UnL 162) na křižovatce u Viaduktu a snímku Gisberta Jäkla pořízeném dne 21.6.1980.
Pěkně po anglicku si jede T2 č. 7 (ex UnL 162) na křižovatce u Viaduktu a snímku Gisberta Jäkla pořízeném dne 21.6.1980.
31.5.1980 a liberecká Žitavská ulice v průběhu rekonstrukce. (archiv Boveraclubu)
31.5.1980 a liberecká Žitavská ulice v průběhu rekonstrukce. (archiv Boveraclubu)
Na Rynečku - vpravo pohled do Oldřichovy ulice, v současné době je zde oblast sídliště pod nádražím (archiv Peter Celerin) (archiv O.Musil)
Na Rynečku - vpravo pohled do Oldřichovy ulice, v současné době je zde oblast sídliště pod nádražím (archiv Peter Celerin) (archiv O.Musil)
Františkovská a Metelková ulice
Františkovská a Metelková ulice
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská x Krkonošská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská x Krkonošská ulice (M.Gergelčík)
Oldřichova ulice (archiv K.Odrážkové)
Oldřichova ulice (archiv K.Odrážkové)
 Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice (M.Gergelčík)
Hanychovská ulice 12.6.1953 a 5.6.2022
Hanychovská ulice 12.6.1953 a 5.6.2022
Motorový vůz č. 10 z roku 1912 ve výhybně uprostřed Hanychovské ulice dne 12.6.1953 čeká na svůj čas odjezdu.
Motorový vůz č. 10 z roku 1912 ve výhybně uprostřed Hanychovské ulice dne 12.6.1953 čeká na svůj čas odjezdu.

Linka 4 končila v 50. letech na hanychovské trati v různou denní dobu na několika místech. Na snímku z 12.6.1953 končil vůz 10" ve výhybně Engelsova ulice (též Nádražní lávka), dnes přibližně zastávka Krkonošská směr Hanychov. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)

Hanychovská ulice, 1996: (archiv M.Fogl)
Hanychovská ulice, 1996: (archiv M.Fogl)
Hanychovská ulice-Staré pekárny 1963 (archiv Jiří Peterka)
Hanychovská ulice-Staré pekárny 1963 (archiv Jiří Peterka)
Kovrovská ulice z nadhledu 9.5.1988 objektivem Jirky Holečka a se soupravou 2 x T3SUCS č. 74+75.
Kovrovská ulice z nadhledu 9.5.1988 objektivem Jirky Holečka a se soupravou 2 x T3SUCS č. 74+75.
Hanychovská ulice kolem roku 1941, vlevo budova hostince "Zum stillen Zecher".
V 50. letech 20. stol. sloužila budova zdravotnickým účelům.
Zdroj: repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby
Hanychovská ulice "zezadu" - rybník v blízkosti továrny Licolor
Foto: Zuzana Chudá, 2015
V roce 1911 a 2018 (M.Gergelčík)
V roce 1911 a 2018 (M.Gergelčík)
Ještědská - Na Vápence - v pozadí pekárny 2.5.1930 a 8.3.2020
Ještědská - Na Vápence - v pozadí pekárny 2.5.1930 a 8.3.2020

Liberecká dělnická pekárna

Liberec III-Jeřáb, čp. 622 Hanychovská, Křižíkova

Družstvo Liberecké dělnické pekárny (Reichenberger Arbeiterbäckerei) bylo založeno již v roce 1902, nejprve provozovalo pekárnu v pronajatých budovách v Růžovodole a od roku 1905 v Nákladní ulici. Na počátku roku 1910 schválilo jeho představenstvo stavbu nové továrny na chléb a oslovilo proto vídeňskou projekční kancelář architektů Huberta (1871-1934) a Franze Gessnera (1879-1975). První návrh vytvořili 25. května 1910, liberecký stavitel Adolf Horn (†1918) však budovy nakonec provedl podle nového, odlišného projektu, a to od září 1910 do prosince 1911. Na slavnosti zahájení provozu neděli 21. ledna 1912 promluvil Benno Karpeles. Soubor jedno- a dvoupodlažních železobetonových podsklepených staveb s ocelovými krovy je rozvinut podél dnešní Křižíkovy ulice, která vznikla ustoupením budov od stavební čáry. Na rohu to byla strojní mísírna s vysokým krovem a přípravny, na které směrem dovnitř bloku navazovala vlastní pekárna s komínem od firmy Pohl & Kutsche, hala expedice a řada stájí, jež vytvářela zaoblené nároží. Za dnešním průjezdem, včetně jeho přemostění, se nacházejí budovy, které v roce 1919 navrhl varnsdorfský architekt Julius Richter (1886-1974) - dominuje jim čtyřpodlažní obytný dům na protějším rohu parcely.

Pekárna byla družstevním podnikem pekařských dělníků. Snímek ji zachytil před podstatným rozšířením, které si koncem války vynutily dodávky chleba do zajateckého tábora. Za první republiky o ni sváděli boj komunisté se sociálními demokraty..

Na začátku roku 1931 byla pekárna prodána soukromníkovi, další úpravy provedl roku 1934 Josef Zeppler. Po znárodnění se pekárna stala součástí n. p. Severočeské pekárny a cukrárny, provoz byl ukončen v roce 1992. Budovy jsou pronajímány, původní zařízení je z velké části zničeno.

(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 a   https://www.industrialnitopografie.cz    )

1938 a 2021 Staré pekárny (M.Gergelčík)
1938 a 2021 Staré pekárny (M.Gergelčík)

1938

Fotografie byla pořízena mezi lety 1980 (spíše až 1981) a 1983.(archiv Leoš Kobr)
Fotografie byla pořízena mezi lety 1980 (spíše až 1981) a 1983.(archiv Leoš Kobr)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Pohled na Hanychovskou ulici s nezastavěným okolím.


Druhý dům zleva je objekt budoucí hospody "Gross Reichenberg" (dnes restaurace "Velký Liberec"). Vpravo nahoře na kopečku osamocená budova hostince "Zur Stadt Florenz" (dnes již bývala restaurace zvaná "U jatek" nebo "Na porážce")
Zdroj: repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby

“Weisemühle” 1865 (O.Musil)
“Weisemühle” 1865 (O.Musil)
archiv O.Musil
archiv O.Musil

Luční" mlýn, předchůdce Hirschmannova mlýna

Mlýn patřil ke starým průmyslovým objektům, který v roce 1857 získal pekař Anton Hirschmann.
V roce 1876 ho přestavěl na parní pohon (Dampfmühle) a provozoval v něm do roku 1893 pekárnu. Po jejím zrušení byla budova zvýšena o dvě poschodí, přibyla k ní vodní turbína a v roce 1897 sklad.
Po požáru v roce 1909 byl mlýn nově přestavěn.
Mlýn firmy A. Hirschmann si udržel po celou první republiku postavení největšího ze čtyř mlýnů na mouku na Liberecku. Potomci A. Hirschmanna a jejich příbuzní drželi firmu až do roku 1945.
(citace z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby).

Dnes objekty patří společnosti Brookdale s.r.o. V citlivě zrekonstruovaném bývalém mlýně se nachází mimo jiné také restaurace.

archiv Petr Ruprecht
archiv Petr Ruprecht
Tato " prerie " Na Bojišti mezi Anglickou ulicí a ulicí Na Bojišti, dnes zastaveno... 🙁 kde si místní děti hodně vyhrály, domy v pozadí stojí ve Vysoké ulici (archiv Irena Laska)
Tato " prerie " Na Bojišti mezi Anglickou ulicí a ulicí Na Bojišti, dnes zastaveno... 🙁 kde si místní děti hodně vyhrály, domy v pozadí stojí ve Vysoké ulici (archiv Irena Laska)
Původní škola Na Jeřábu (Kranichschule)  byla provizorně umístěna na Hanychovské ulici v čp.596 (foto 1909) (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb
Původní škola Na Jeřábu (Kranichschule) byla provizorně umístěna na Hanychovské ulici v čp.596 (foto 1909) (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb
 nové postavená škola v ulici Na Bojišti (foto 20.léta 20.století)  (Zdroj J. Bock - Liberec III - Jeřáb)
nové postavená škola v ulici Na Bojišti (foto 20.léta 20.století) (Zdroj J. Bock - Liberec III - Jeřáb)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla

škola Na Jeřábu (Kranichschule)

Žáci, učitelé a další personál na schodech hlavního vchodu školy Na Jeřábu kolem roku 1918.  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Žáci, učitelé a další personál na schodech hlavního vchodu školy Na Jeřábu kolem roku 1918. (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Obě školy s hřištěm v průběhu stavby tělocvičny v Beskydské ulici (rok 1933)  (zdroj. J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Obě školy s hřištěm v průběhu stavby tělocvičny v Beskydské ulici (rok 1933) (zdroj. J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Učebna se studenty v živnostenské pokračovací škole před rokem 1935  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Učebna se studenty v živnostenské pokračovací škole před rokem 1935 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Hospodářská škola v Beskydské ulici  (30 léta 20.století) (zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Hospodářská škola v Beskydské ulici (30 léta 20.století) (zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Josef Malec
archiv Josef Malec
foto z věže ZŠ Na Bojišti
foto z věže ZŠ Na Bojišti
Americká ul.- tenkrát ještě Nikose Belojanise (archiv L.Mencl)
Americká ul.- tenkrát ještě Nikose Belojanise (archiv L.Mencl)
Americká ulice, za mého dětství Nikose Belojanise (Belojanisova). (archiv Luboš Mencl)
Americká ulice, za mého dětství Nikose Belojanise (Belojanisova). (archiv Luboš Mencl)
Americká (zdroj deutschboehmen.de)
Americká (zdroj deutschboehmen.de)
ulice Arne Nováka (M.Gergelčík)
ulice Arne Nováka (M.Gergelčík)
Americká ulice (M.Gergelčík)
Americká ulice (M.Gergelčík)
Americká ulice (foto M.Gergelčík)
Americká ulice (foto M.Gergelčík)
Americká ulice (M:Gergelčík)
Americká ulice (M:Gergelčík)
1920 (archiv O.Musil)
1920 (archiv O.Musil)
Beskydská
Beskydská
Liberecká jatka (zdroj: Ročenka a ukazatel bydlení města Reichenberg pro rok 1909)
Liberecká jatka (zdroj: Ročenka a ukazatel bydlení města Reichenberg pro rok 1909)
Liberecká jatka (zdroj: Ročenka a ukazatel bydlení města Reichenberg pro rok 1909) (archiv Petr Ruprecht)
Liberecká jatka (zdroj: Ročenka a ukazatel bydlení města Reichenberg pro rok 1909) (archiv Petr Ruprecht)
Americká ulice před rokem 1918, v pozadí městská jatka. Zdroj repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb – městská čtvrť v proměnách doby
Americká ulice před rokem 1918, v pozadí městská jatka. Zdroj repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb – městská čtvrť v proměnách doby
Ulice Americká – uprostřed objekt jatek, zcela vpravo bílý dům částečně schovaný za stromy je objekt nyní již zavřené hospody zvané „U jatek“ či  „Na Porážce“, v době vzniku této foto nesl hostinec jméno „Zur Stadt Florenz“. (rok 1920)
Ulice Americká – uprostřed objekt jatek, zcela vpravo bílý dům částečně schovaný za stromy je objekt nyní již zavřené hospody zvané „U jatek“ či „Na Porážce“, v době vzniku této foto nesl hostinec jméno „Zur Stadt Florenz“. (rok 1920)
Liberecká jatka v roce 1911. Zdroj repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb – městská čtvrť v proměnách doby
Liberecká jatka v roce 1911. Zdroj repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb – městská čtvrť v proměnách doby
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
6. 6. 2003 Autor foto: Michal Stahl
6. 6. 2003 Autor foto: Michal Stahl
28. 10. 2003 Autor foto: Michal Stahl
28. 10. 2003 Autor foto: Michal Stahl

Liberecké jatky

v roce 1909

Za starých časů se prováděla v Liberci se souhlasem městské správy pouze soukromá porážka dobytka. Až roku 1878 podalo společenství řezníků žádost o zřízení veřejných městských jatek. Město poskytlo pro tyto účely objekty zrušené slévárny čp.420 - I ve Zhořelecké ulici (později Městský dvůr). Následujícího roku se tu porazilo 774 kusů velkého a 6108 kusů drobného dobytka. Prostory se ale zanedlouho ukázaly nevyhovující po stránce hygienické i provozní. Bylo proto rozhodnuto postavit nové specializované budovy jatek na nejižnějším cípu tehdejšího katastru Liberce, Na Jeřábu. Podle projektu R. Simona a Adolfa Kaulferse je v letech 1890-97 postavil Adolf Bürger. Závod zahrnuje osm objektů rozmístěných na obdélníkové parcele podél dnešní Americké ulice. Celému komplexu vévodí uprostřed věžovitá budova kotelny s vodojemem na vrcholu. Zajímavou ukázkou secesní architektury je také druhá základní stavba, objekt porážky a chladíren. K východní straně závodu byla přivedena železniční vlečka z nádraží Janův Důl. Vybavení bylo v době zahájení provozu jedno z nejlepších v Čechách. Kapacita jatek stačila dlouho pokrýt potřeby širokého okolí Liberce.
Na konci minulého století využíval značně zrekobstruované objekty Liberecký masný podnik, a.s. Provedl modernizaci, při níž bylo vzácně dbáno na zachování původní secesní architektury. Výhledově se uvažovalo o přebudování celého závodu tak, aby zabezpečoval komplexní masnou výrobu od porážky až po prodej vlastních výrobků.

Pozn. Članek byl psán v roce 1996 a bohužel dnes je situace úplně jiná, než se tehdy plánovalo.

(zdroj Kniha o Liberci)

Autor foto: Michal Stahl
Autor foto: Michal Stahl
Městská jatka, rok 1909
Městská jatka, rok 1909
28. 10. 2003 Autor foto: Michal Stahl
28. 10. 2003 Autor foto: Michal Stahl
12. 6. 2005 Autor foto: Michal Stahl
12. 6. 2005 Autor foto: Michal Stahl
5. 2. 2005 Autor foto: Michal Stahl
5. 2. 2005 Autor foto: Michal Stahl
Městská jatka v roce 2001 (Zdroj: Prázdné domy) (archiv Všichni Čermáci) Tam byla bourárna a expedice masa . Ve sklepech mrazáky . Jezdil jsem tam Avií do konce v roce 1996 .(komentář: Myška Máří Mařanovi)
Městská jatka v roce 2001 (Zdroj: Prázdné domy) (archiv Všichni Čermáci) Tam byla bourárna a expedice masa . Ve sklepech mrazáky . Jezdil jsem tam Avií do konce v roce 1996 .(komentář: Myška Máří Mařanovi)
archiv Vanesa Kirk
archiv Vanesa Kirk
archiv Vanesa Kirk
archiv Vanesa Kirk
letecký snímek části Liberce III za nádražím s okolím v době výstavby domova důchodců a ještě stojícími jatkami (v roce 2000)  (zdroj: J.Bock Liberec III - Jeřáb - Městská čtvrť v proměnách doby)
letecký snímek části Liberce III za nádražím s okolím v době výstavby domova důchodců a ještě stojícími jatkami (v roce 2000) (zdroj: J.Bock Liberec III - Jeřáb - Městská čtvrť v proměnách doby)

"Masarykův dům" (Masarykhaus)


V letech 1938 - 1939 proběhla v dnešní Domažlické ulici stavba nájemného domu pro chudé nazývaného "Masarykův dům" (Masarykhaus) přejmenovaného v jejím průběhu na "Kleinstwohnungshaus" čp. 785 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)

To mi připomíná jeden polský film, kdy rodina chce ze socialistického Polska poslat fotku příbuzným do USA, kam před válkou emigrovali. Tak také fotí barák, a do oken dají všechno, co mají, aby demonstrovali jak se mají dobře, i na televizor se najde místo .(Leoš Kobr)

Zlínská ulice 630/3 v roce 1922 a 2020

(archiv Jaroslav Hůlka )