Obchodní a živnostenská komora

23.08.2022
1908 (archiv O.Musil)
1908 (archiv O.Musil)
Obchodní a živnostenská komora v Liberci na pohlednici odeslané v roce 1938. (archiv J.Peterka)
Obchodní a živnostenská komora v Liberci na pohlednici odeslané v roce 1938. (archiv J.Peterka)
archiv FL
archiv FL
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj: https://www.ebay.com )
(zdroj: https://www.ebay.com )
1908 (archiv O.Musil)
1908 (archiv O.Musil)
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
Hlavní zasedací sál na archivním snímku  LIEBIEG, Theodor. Die Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg: Ein Überblick über ihren Wirkungskreis und ihre Einrichtungen. Reichenberg: Handels- und Gewerbekammer 1938
Hlavní zasedací sál na archivním snímku LIEBIEG, Theodor. Die Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg: Ein Überblick über ihren Wirkungskreis und ihre Einrichtungen. Reichenberg: Handels- und Gewerbekammer 1938

Obchodní a živnostenská komora

Obchodní a živnostenská komora v Liberci, vzniklá roku 1851, sloužila jako společná platforma podnikatelům v německojazyčném území severních Čech mezi Teplicemi a Králíky. Vzhledem k vysoké míře industrializace tohoto území byla nejvýznamnější institucí svého druhu v celé zemi. Její důležitost dále rostla během celé II. poloviny 19. století spolu s mohutným rozmachem průmyslu na území, které jí bylo svěřeno.

K vyjádření významu komory mělo posloužit i reprezentativní sídlo na hlavní křižovatce tehdejší nejmódnější liberecké čtvrti, zvané tehdy Cottage (kolem dnešních ulic Horské a Masarykovy). V letech 1898-1900 byl postaven rozsáhlý palác v eklektickém stylu, kombinující prvky historických slohů s nastupující secesí. Spolu s museem a lázněmi, které obklopily křižovatku dnešních ulic Masarykova a Vítězná na dalších nárožích, vytvořila monumentální prostor, názorně ukazující vývoj veřejných staveb v českoněmeckém prostředí přelomu 19. a 20. století. Museum komora přímo financovala jako své zařízení.

Své sídlo užívala obchodní a živnostenská komora až do svého zrušení roku 1948. Budova poté sloužila jako poliklinika, po roce 1990 transformovaná na sídlo soukromých ordinací.

Rozsáhlá budova liberecké Obchodní a živnostenské komory byla postavena naproti muzeu v letech 1899 - 1901 v duchu saské renesance podle plánů architektů Franze Brantzkyho a Martina Remgese z Kolína nad Rýnem. Řešením vnitřních interiérů byl pověřen architekt Karl Lederle z Freiburgu im Breisgau, v té době asistent libereckého Severočeského průmyslového muzea.

Obchodní a živnostenská komora sídlila zprvu v domě čp. 6-I na Staroměstském náměstí (dnešní Dr. E. Beneše) a po dostavbě nové radnice přesídlila do jejích prostor. Stísněné zázemí vyvolalo snahu zajistit si vlastní reprezentativní budovu odpovídající postavení komory, která ve své době patřila k nejvýznamnějším v Rakousku-Uhersku. Magistrát věnoval na stavbu dlouhý, leč poměrně úzký pozemek naproti muzeu a novostavbě tak nic nestálo v cestě. Na stavbu byla vypsána mezinárodní soutěž a na prvním místě se umístil návrh "Mickosch" od Franze Brantzkyho a Martina Remgese z Kolína nad Rýnem, který byl vybrán k realizaci. Třípodlažní objekt na půdorysu široce otevřeného písmene U má hlavní vstup obrácený do Masarykovy třídy a chrání ho mohutný kamenný balkón na třech sloupech, nad nímž jsou půlkruhová okna někdejší zasedací síně. Na exteriéru i interiéru je patrná nastupující secese, ačkoliv stále dominuje severská neorenesance. Komoře sloužila budova až do roku 1948, kdy zde začal působit Krajský národní výbor, který po zrušení libereckého kraje vystřídala dětská poliklinika a Okresní ústav národního zdraví. Liberecká realizace představuje spolu s opavskou budovou Obchodní a živnostenské komory od Leopolda Bauera nejhonosnější a nejhodnotnější objekt svého druhu v celé České republice.

.

Původně sahala stavba jen ke středovému rizalitu. Teprve později došlo k rozšíření budovy směrem ke kasárnám.

(zdroj: Karel Čveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,  Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 3. díl, Libri 1998)

Budova obchodní a živnostenské komory (dnes poliklinika) v roce 1903 a 2001 (zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)
Budova obchodní a živnostenské komory (dnes poliklinika) v roce 1903 a 2001 (zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
(zdroj: https://www.ebay.com)
(zdroj: https://www.ebay.com)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
23.2.1901
23.2.1901

Budova na libereckém Zlatém kříži je klenot německé novorenesance

Zlatý kříž. Tímto názvem se v Liberci označuje křižovatka Masarykovy a Vítězné ulice. Stojí zde trojice budov, které se v krajské metropoli řadí k architektonicky nejzajímavějším: Severočeské muzeum, Oblastní galerie a někdejší Obchodní a živnostenská komora, dnes sídlo dětské polikliniky. Byla postavena v letech 1898 až 1900 podle projektu Franze Brantzkyho a Martina Remgese z Kolína nad Rýnem staviteli Gustavem a Ferdinandem Mikschovými.

"Tato křižovatka je jakousi vstupní branou do Lidových sadů. A to skutečně branou reprezentativní. Jak budova bývalé Obchodní a živnostenské komory, tak galerie Lázně a také Severočeské muzeum jsou zásadními dominantami této části města a jejich monumentalita dokládá význam, který jim zakladatelé přikládali," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Obchodní a živnostenská komora byla v Liberci založena v roce 1851. Původně sídlila v domě číslo 6-I na dnešním náměstí Dr. E. Beneše a po dostavbě nové radnice přesídlila do jejích prostor. Tam se ale potýkala s nedostatkem místa, přestože měla k dispozici dokonce celé patro.

Stísněné zázemí úřadu vyvolalo zřejmou snahu zajistit si vlastní reprezentativní budovu, která by odpovídala postavení komory, neboť ve své době patřila k nejvýznamnějším v Rakousku- Uhersku. Nakonec magistrát věnoval na stavbu pozemek naproti muzeu.

Objekt Obchodní a živnostenské komory představuje jeden z nejhonosnějších a nejhodnotnějších objektů svého druhu v celé zemi. Je kvalitním reprezentantem nacionálně zabarvené historizující architektury, německé novorenesance, s prvky nastupující secese a ilustruje přerod Liberce z podhorského městečka v sebevědomou metropoli severních Čech.

Pro důležitá zasedání byla určena reprezentativní zasedací síň, přístupná honosným schodištěm. Její slavnostní vzhled podtrhovaly táflované stěny s bohatě vyřezávanými dřevěnými portály a štukovým stropem. Zajímavým detailem jsou dochovaná mramorová lavaba.

(zdroj: ww.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/budova-na-libereckem-zlatem-krizi-je-klenot-nemecke-novorenesance/?aktualitaId=69799&fbclid=IwAR3fh2Cg9CxbvSuR2TCwFF-derdAZ6PibhNZLtjTZhrgyCAA5nIHP0Srr58 )

archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
70.letech (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
70.letech (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
18.6.2022 (foto Zdena Ina Bergger)
18.6.2022 (foto Zdena Ina Bergger)