Vznik zookoutku
Spolkový zookoutek a začátky ZOO Liberec
Skromné počátky jsou spojené s aktivitou libereckého Ornitologického
spolku. Ten vybudoval nejdříve voliéru za restaurací Lidové sady (1902) a
potom umělý ostrůvek na Jezírku s romantickou hradní stavbičkou,
sloužící jako úkryt pro labutě (1904).
O rok později už stál kousek dál proti proudu Jizerského potoka v malé oboře přístřešek pro srnky .
První skutečná budova zookoutku sem byla přenesena po dohodě s
architektem z "alpské vesnice" postavené na Výstavě českých Němců
1906. V ZOO upravený stojí dodnes "Čapí hnizdo ".
Netrvalo dlouho a
kolem domku vznikl areál s několika desítkami voliér především pro
ptactvo a menší živočichy. Výjimku představoval medvěd přivezený vojáky
se Srbska, který byl největším zvířetem a také hlavní atrakcí rodící se
ZOO. Ta byla zatím s veškerým zařízením v péči Ornitologického spolku,
který ji chtěl přeměnit v řádnou instituci spravovanou městem.
Záležitost byla na dobré cestě, ale všemu udělala kříž přes rozpočet
první světová válka.
(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Počátky zoologické zahrady v Liberci, které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce 1895 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.
6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku. Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 kusů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 kusů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70000 osob. Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.
Od labutí a srnčího výběhu k regulérní zoo
Při výstavbě výletního jezírka zvaného "Gondelteich" (dnešní Labutí jezírko) ornitologický spolek buduje na ostrůvku labutí hrádek a na jezírko vysazuje čtyři labutě. V roce 1902 v městském parku u restaurace Lidové sady zřizuje ptačí dům s voliérou.
6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku. Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 kusů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 kusů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70 000 osob. Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.
Důvodem,
který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919, bylo
záměrné zkreslování nejstarší historie Zoo samotným bývalým ředitelem
Erichem Sluwou. "Když se v roce 1929 stal Erich Sluwa z dosavadního
správce ředitelem, začal vydávat o zoologické zahradě tzv. průvodce ve
formě brožur. Jak sám tvrdí, do roku 1942 jich bylo více než třicet.
Jakýmsi společným jmenovatelem Sluwových brožur bylo do určité míry
zkreslování skutečného vzniku a předchozí historie liberecké Zoo,"
vysvětluje Šulc. V roce 1934 Sluwa dokonce vydává brožuru k příležitosti
patnácti letům založení zoo, ve které označil rok 1919 rokem skutečného
založení Zoo a o předchozím působení a zásluhách Ornitologického spolku
se zde vůbec nezmiňuje. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný
ředitel liberecké Zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl
důvod nevěřit. Poválečná literatura pak vesměs ze Sluwových zpráv
vycházela a čerpala a díky tomu se veřejnost dodnes mylně domnívá, že
nejstarší zoologická zahrada v České republice byla založena nikoliv v
roce 1904, ale až v roce 1919.
Počátky zoologické zahrady v Liberci,
které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze
zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce
1895 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve
kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a
domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton
Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou
zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.
E. Sluwa a částečně i jeho starší kolega F. Weller vtiskli zoologické zahradě mnoho z její dnešní tváře. Za působení těchto dvou osobností zde postupně vyrostl bazén pro lachtany, zimní pavilony pro velké šelmy a ostatní exotickou zvěř. Až do dnešních dnů slouží bývalá administrativní budova z roku 1906 (nyní cukrárna Čapí hnízdo), která byla do zoo převezena z Německočeské výstavy. Sluwova éra končí po osvobození republiky v červnu 1945.
(Zdroj: Zoologická zahrada Liberec, 2019)
https://www.zooliberec.cz/
Zoologická zahrada v roce 1913
Počátky nejstarší zoologické zahrady v České republice jsou spojeny s ornitologickým spolkem, který zde roku 1904 vysadil labutě a zřídil výběh pro srnčí zvěř navazující na voliéru za restaurací v Lidových sadech z roku 1902. Uprostřed pohlednice vidíme dodnes existující domek Čapí hnízdo, přestěhovaný sem z výstavy 1906. Rozvoj skutečné zoologické zahrady začíná až po roce 1919, odkdy jsou budovány jednotlivé pavilony pro zvířata, a během meziválečného období se z liberecké zoologické zahrady stává nejen nejstarší zařízení svého druhu v republice, ale i oblíbené místo mnoha návštěvníků. Od šedesátých let se zoo začalo rozrůstat do okolních lesů a dnes patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším v Evropě.
(Zdroj: R.Karpaš - Staré pohlednice LIBEREC, 2008, Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)
JAK DLOUHO BYLO ZOO POD MĚSTEM ZE SVÉ 117 LET STARÉ HISTORIE?
Z důvodu absence některých historických pramenů nelze přesně určit vlastníky zoo v průběhu celé její historie, ale z dochovaných zdrojů je zřejmé, že město nebylo zdaleka vždy majitelem Zoo Liberec.
Od svého založení až do počátku druhé světové války (1904–1938) byl
majitelem zoo její zakladatel, Ornitologický spolek, který si za úplatu
pronajímal pozemky k provozování zoologické zahrady od města. Město
Liberec pak zoo podporovala každoroční dotací, o kterou si spolek vždy
musel požádat. Tato finanční podpora nebyla nikdy příliš vysoká.
Soukromá zoo byla dále odkázána na podporu darů široké veřejnosti,
bohatých mecenášů, ale i na vlastní zdroje (především vstupné, členské
příspěvky).
Od roku 1939 byl pak majetek spolku převeden pod Velkoněmeckou říši a správa svěřena Liberci – hlavnímu městu sudetské župy.
Po osvobození byla na zoo uvalena národní správa a majitelem se tedy stal Československý stát.
V srpnu 1947 byl ustanoven spolek SEZOZA (Severočeská zoologická
zahrada), který převzal zoo z národní správy do svého vlastnictví.
Někdy po roce 1949 došlo k pravděpodobnému dalšímu zestátnění a zrušení spolku.
V roce 1950 byla zoo poprvé jmenována jako majetek Krajského národního výboru (KNV).
Až k 1. 2. 1954 se zoologická zahrada stala samostatným zařízením MNV Liberec.
LIDOVÉ SADY A DĚTSKÝ KOUTEK
LIDOVÉ SADY
Lidové sady se staly součástí Zoo Liberec v roce 2011. Nestalo se tak
ale prostým úředním či politickým rozhodnutím. Stalo se tak po výzvě
tehdejšího vedení města a následném dvouletém vyjednávání mezi tehdejším
provozovatelem Kulturními službami Liberec s.r.o. a Zoologickou
zahradou Liberec, p. o. Na základě desítek schůzek, debat, jednání
nejdříve mezi řediteli obou organizací, posléze i v širším kruhu vedení
obou organizací se podařilo docílit, že:
– relativně hladce přešli zaměstnanci soukromé společnosti do příspěvkové organizace, byť mnohdy s nižším finančním ohodnocením
– LS si nadále zachovaly svůj program, ale zoo jej obohatila a rozšířila
– zoo začala relativně brzy v LS investovat (rekonstrukce Formanky,
první rekonstrukce vstupní haly, rekonstrukce Malého sálu/terasy,
přísálí. Na zásadní rekonstrukce střechy, rozvodů či topného systému
však městská zoo nemá finance a nemá je a ani dlouhá léta mít nebude ani
samo město.
Dodnes většina Liberečanů a návštěvníků města nevnímá, že by byly LS
součástí zoo, což dokazuje, že zoo umí spravovat i jiný majetek tak, aby
jej ideově neprofilovala, ale naopak vytvořila prostředí pro jeho další
rozvoj.
DĚTSKÝ KOUTEK
Začátek fungování Dětského koutku pod zoo je součástí shora popsaného
příběhu Lidových sadů jako střediska zoo. Díky této změně brány Dětského
koutku stále častěji nalézají i návštěvníci zoologické zahrady, čímž
zlepšují jeho ekonomiku a umožňují tím začít v něm po dlouhé době
investovat. Zoo Liberec se podařilo zcela rekonstruovat historický
vláček z roku 1971 či instalovat velkou vzduchovou trampolínu. Na podzim
začne s úpravou povrchů pod herními prvky a v plánu je také výstavba
nového bistra.
Stejně tak, jak byla zoologická zahrada zárukou veřejného prospěchu
Lidových sadů a Dětského koutku v uplynulých letech, bude jí i nadále
pod krajem. Jen s lepším finančním zázemím.